Jak to bylo u mě

kolmenka  Vydáno: 12.05.13

O porodu jsem slyšela a četla hodně, ale stejně jsem nebyla připravená na to, co mě čekalo.

Bylo to 5.11., kdy jsem byla na pravidelné kontrole v porodnici. Termín porodu jsem měla už 30.10.2007, takže už jsem pár dní přenášela. Kontrola proběhla naprosto v pořádku a paní doktorka mi řekla, že pokud nezačne porod do 8.11., tak mám přijet a porod mi vyvolají. Toho jsem se upřímně docela bála.

Když jsem po kontrole přijela domů, hned jsem na internetu hledala „babské“ rady, jak si vyvolat porod. Zkusila jsem skoro vše, co jsem kde našla, ale nic nezabralo, malému se prostě na svět nechtělo.

Uběhly další dva dny a mně bylo stále fajn. Břicho netvrdlo, kontrakce taky nikde. Jen všichni členové mé velké rodiny volali snad od 7 od rána s otázkou: Tak co, už? A když jsem jim řekla, že nic, tak následovalo - Ach jó, ty se s tím tedy flákáš. Jak kdybych to nějak mohla ovlivnit.

Nakonec jsem se vyhrabala z postele a jelikož manžel pracoval v Praze, kde bydlí i celá moje rodina, tak jsem se rozhodla, že odjedu do Prahy s ním a den přečkám u rodičů - nějak mě nebavilo být celý den doma sama.
Když jsem manžela doprovodila do práce ( tenkrát prodával v datartu TV), šla jsem se v obchodním centru podívat po obchodech. Kolem poledne už mě to nebavilo, tak jsem zamířila k našim na obídek a taky pokecat. Den utekl jak voda a mě čekalo druhý den ráno vyvolání porodu. No nedá se nic dělat, když to jinak nejde, tak jsem se s tím smířila.

Z Prahy jsme se vrátili asi v deset večer, tak jsem ještě dochystala tašku do porodnice a druhou pro manžela - tenkrát vlastně jen přítele. Aby mi ji přivezl pro malého na cestu domů. Když bylo vše hotové, šli jsme si lehnout. Byla jsem hrozně utahaná, tak jsem asi hned usla. Lehce po jedenácté mě probudilo jakoby mokro. Bylo mi to divné, ale nedošlo mi hned, co to je. Šla jsem na wc kouknout, ale nic neteklo. Vzbudila jsem přítele a řekla, že mi asi teče voda. On mě odbyl se slovy, že zrovna usnul a že to určitě voda není, že jsem si asi jen učůrla. Tak mě zblbnul, že jsem znova šla na wc a zase zpět. Asi po 20 minutách jsem přítele probrala, že to je určitě voda a že jedeme do porodnice. Zavolala jsem tam, kam jsem měla jet ráno a řekli mi, ať k ním nejezdím, že mě nemají kam dát, že mají úplně plno. No bezva, tak holt musím jinam. Vybrala jsem si porodnici, kterou jsem měla tak trochu v záloze. Byla od nás kousek, tak jsme tam do 30 minut byli.

Po přijetí mi doktorka řekla, že voda mi sice odešla, ale že se vůbec neotvírám a přítele poslali domů s tím, že mu zavoláme, až něco začne. V tu ránu začalo. Kontrakce po 3 minutách a to do kříže. Bolest to byla děsná a doposud jsem nic takového nezažila. Porodní asistentka mě pravidelně chodila po půl hodinách natáčet a kontrolovat, ale nic se neměnilo. Nepomohlo mi nic, ani balón ani vana a sprcha už vůbec ne. Malému se prostě na svět nechtělo. Tak to bylo až do půl dvanácté 8.11.

Hurááá začala jsem se otvírat - byla jsem na 3 prsty a kontrakce stále po 3 minutách. Porodní asistentka mi řekla, že je to super postup a že mám zavolat tatínka, aby stihl porod. Tak jsem to udělala a přítel přiletěl z práce ve žluté Datart košili a hladový jak vlk, protože nestihl oběd. Když se vrátil a viděl, jak stále trpím a on nevěděl, jak mi pomoc, tak si přede mnou na hekárně klekl a požádal mě o ruku. Bylo to krásné a já začala brečet štěstím.

Když už tam byl hodinu a stále se nic nedělo, šel si dát alespoň bagetu do kantýny a mě místo oběda dali klystýr - hrozná to věc. A pak teprve začaly bolesti.

Když už byli tři odpoledne a já byla otevřená stále jen na 3 prsty a vyčerpáním už jsem nemohla, poprosila jsem přítele, ať něco udělá, cokoliv ale hlavně rychle! Došel za porodní asistentkou a ta za doktorem. Něco mi píchnul do čípku a dal mi kapačku. Asi hodinu se nic moc nedělo, jen mi přestaly kontrakce do zad a šly více do břicha, což byla obrovská úleva. Ve čtyři odpoledne mě vzali na sál a konstatovali, že tedy už je správná chvíle, že jsem otevřená na 9 prstů a že můžeme začít.

Lehla jsem si na lehátko a doktor mi jen řekl, ať poslouchám tělo, že si samo řekne, kdy tlačit a kdy ne. A opravdu, bylo to tak. Sice jsem rodila ještě další hodinu a byla to po probdělé noci docela dřina, ale stálo to za to! Doktor mě nemusel vůbec nastřihávat a tudíž ani šít.

Malý hned začal křičet a byl to ten nejkrásnější zvuk, jaký jsem si v tu chvíli dovedla představit. Odnesli ho vedle do místnosti, kde ho doktorka prohlédla a zvážila. Pak nám řekli, že by nám chtěli představit našeho syna Šimonka a jeho míry jsou 50cm a krásných 3335g. Já osobně jsem ho tedy skoro neviděla - vše jsem z té námahy měla rozmazané, tak mi jen přítel říkal, jak je krásný.

Po hodině mě odvezli na pokoj a pak mi dali malého. Dvě hodinky jsem na něj koukala, jak na svatý obrázek a stále jsem neměla dost. Dost nemám dodnes a to mu je už víc jak 5 let. Je to raubíř, ale je to nejlepší, co jsem kdy vytvořila.

Miluji tě Šimonku

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17593 příspěvků 12.05.13 09:32

Ať vám dělá Šimonek i nadále jen radost.

moc hezky se čte, když lékař nekecá rodičce do toho, kdy tlačit, ale nechá vše na ní, to, že jste bez poranění, dokládá, jak rozumný je to přístup :potlesk:

 
snažilka1210
Kelišová 7454 příspěvků 12.05.13 14:12

Docela jsi mě pobavila s tím požádáním o ruku :lol:…si nemohl vybrat lepší čas :mrgreen:,ale super, že to udělat… :mavam:

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 12.05.13 14:20

Krásnéééé :kytka:. Já mám v úterý termín a kéž by to bylo také tak… Vyvolávání se také bojím, chtěla bych, aby si miminko mělo možnost říct samo, kdy jít na svět. A bolesti…to je jasné, že to bez nich nejde, mají jistě svůj význam. Hlavní je, že jsou lékaři schopni do toho příliš nezasahovat, pokud tedy není potřeba pomoci. Gratuluji a je to moc hezky napsané :palec:

 
Krrysa
Extra třída :D 13918 příspěvků 12.05.13 14:36

Jsem doslova ohromena přístupem doktora, je to pašák :))) a ty samozřejmě taky, to je jasný.. jen strašně poteší číst jeden z oparvdu mála deníčků bez skákání po břiše apd.)))

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 12.05.13 14:44

GRATULUJI :potlesk: :potlesk: :potlesk:

Jen to požádání o ruku mi přijde šílené:-D to bych ho poslala do prd.. :mrgreen: ale asi nevěděl co, tak udělal tohle:-D

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 184 inzerátů 12.05.13 16:13

Moc hezký :srdce:

 
anlendy.
Ukecaná baba ;) 1426 příspěvků 12.05.13 19:49

Moc pěkně napsané :) po přečtení se mi vybavil můj porod! teď čekám další mimčo a jméno Šimon je na prvním místě :) ať vám dělá Šimonek jenom a jenom radost :)

 
kolmenka
Závislačka 3145 příspěvků 12.05.13 20:06

Všem moc děkuji. ještě k té žádosti o ruku. Manžel říkal že nemohl vidět jak trpím a nevěděl jak mi má pomoci tak si myslel že když mě požádá o ruku tak na to tolik nebudu myslet a bude to lepší :lol:

 
Grumlik
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 15.05.13 08:01

Tak to je nádherný deníček!!! Ať Vám Šimon dělá jen samou radost!!!

 
Barbulka
Závislačka 2751 příspěvků 18.05.13 22:05

Moc pěkný deníček :kytka:

 
DenisaW
Kecalka 158 příspěvků 10.09.13 22:35

Gratuluji :kytka:

 
Jahudka82
Kecalka 470 příspěvků 01.06.16 09:54

@Kamča.dalmatinka Nahodou romantika, me by to asi taky dojalo, bohužel toho mého to ani před ani po narození prcka nenapadlo, vlastne původně u porodu ani byt nechtěl…a já už ho pak ani moc nevnimala ze tam je…Ale Šimon je krásný jméno, 1 z tech co bych dala -kdyby byl ještě někdy kluk! Známá taky má Šimona. Ale není zas tak časté. Dodatečně gratuluju!

 
Keltka
Kecalka 297 příspěvků 07.06.16 00:25
:-)

Doktor skutečný nadprůměr-kéž by byli pouze takoví!!! :srdce: :potlesk: P. S. Žádost o ruku taky dobré :lol: - v pravé chvíli, na pravém místě! :srdce: :srdce: :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele