Jak to celé začalo III.

O životě

Pokud jste četly mé předchozí 2 deníčky, víte o mě něco, co jsem neřekla nikomu. Výjimkou je můj bývalý pan učitel, který je mi po celou dobu neskutečnou oporou. Děkuji.

Po babiččině smrti jsem odjela za známou. Bydlela přes 30 km od mého domova, což bylo velkou výhodou. Nehrozilo, že se budu procházet po místech, kde jsem se procházela s babičkou. Potřebovala jsem na chvíli vypnout a pobyt v přírodě se mi zdál docela fajn.

Kamarádka měla 3 děti zhruba v mém věku, přijaly mě jako svou sestru (když od někoho dostaly kapesné, rozdělily ho na 4 díly). Její manžel o mně mluvil jako o dceři, ona po pár dnech také. Ani mi nevadilo, že patří k sektě (nešlo o Jehovisty, šlo o jiné náboženství, ale velmi podobné).

Byla jsem tam šťastná, až mi bylo líto, když jsem po pěti týdnech odjížděla. Kdybych tehdy jen tušila, co mi ten pobyt přinese, nikdy bych tam nejela a kamarádce se vyhýbala obloukem.

Po prvním týdnu stráveném pryč jsem se rozhodla zajet domů pro pár věcí. Ve vlaku mi přišla ještě potvrzující sms od pana třídního, že zajdeme na oběd s ještě jednou paní učitelkou a vše probereme. Oba mi velmi pomohli a nadále pomáhají.

Když jsem jim řekla, že v tom bytě nemůžu vydržet, že si neumím představit tam zůstat, oba se shodli, že by bylo nejlepší z bytu odejít. Nedokázala jsem si představit, že bych to tam prodala a odešla. Vždyť v tom bytě naše rodina žila přes 40 let.

Rodina, jak směšně mi teď to slovo zní. Jaká rodina? Ta, která mě tady nechala samotnou? Možná mají pravdu, říkala jsem si celou dobu ve vlaku při cestě zpátky ke kamarádce. Ta mi taky řekla, že pokud tam nemůžu vydržet, že bych to měla zvážit.

Na druhý den mi volala paní učitelka, že manžel její kamarádky je makléř, tak by bylo dobré se s ním spojit, že to udělá a jakmile to půjde, mělo by se začít s prodejem, abychom to stihli do porodu. Bylo to tak rychlé, že než jsem se vzpamatovala, už mi volal makléř s nabídkou termínů.

Naštěstí se jednalo o člověka, který je mým dobrým známým do dnešního dne a tímto bych mu chtěla poděkovat za laskavý přístup, toleranci a přátelství.

Po třech týdnech strávených u kamarádky mi řekla, že členům jejího sboru se nelíbí, že má v domě katoličku s dalším katolíkem pod srdcem. Byl to pro mne šok, při představě se vrátit domů mi bylo zle. Jinou možnost jsem bohužel neměla. Nic jiného mi nezbývalo. Naštěstí jsem neměla moc času přemýšlet, protože se blížil datum návštěvy její sestry se synem. Den před jejich návštěvou mi kamarádka řekla, že se bavila se sestrou o jejím synovi, který neměl moc štěstí na vztahy, že bych pro něho byla ideální. Přišlo mi to jako z té slovenské reality show Mamo, ožeň ma. :-)

Měla jsem v plánu toho dotyčného dokonale otrávit spolu s jeho matkou. Chlapec vypadal velmi slušně, vysoký, štíhlý, fanda do posilovny, dala jsem se s ním do řeči. Ptal se, kdy se malé narodí atd. Dal mi na sebe telefonní číslo a já se mu po dvou dnech ozvala. On pak po dalším týdnu přijel k tetě (mé kamarádce) na návštěvu a já zřejmě omámená tím vším jsem se do něj naplno zamilovala a vrhla se na něj. :-D

Po dalším týdnu mi nabídl společné bydlení, 25 km od místa, kde jsem měla byt, ve kterým jsem nechtěla být. V té chvíli mi to přišlo jako to nejkrásnější v životě. Pryč od místa, kde jsem žila, měla tolik vzpomínek, měla pochovanou rodinu. Prostě začínat od nuly. Znělo to moc hezky, bohužel realita tak růžová nebyla.

Hodnotilo 13 lidí. Score 4.5.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
lloren
Zasloužilá kecalka 637 příspěvků 25.06.13 00:56

Těším se na pokračování :mavam: :mavam:

 
beruska29
Závislačka 3478 příspěvků 25.06.13 08:09

Moc pěkné deníčky, doufám že bude pokračování :mavam: :potlesk:

 
Peczka
Extra třída :D 12257 příspěvků 25.06.13 08:11

Tvoje deníčky čtu jedním dechem a vždy se nemůžu dočkat až vyjde pokračování. Jen doufám, že v tom dalším bude i trošku toho štěstí na tvé straně :kytka:

 
Peczka
Extra třída :D 12257 příspěvků 25.06.13 08:12

A dnes je tam i IV. díl tak jdu číst. Všimla jsem si ho až ted.

 
MaminkaMartinka
Zasloužilá kecalka 653 příspěvků 25.06.13 09:39

Pokud mi čas a děti dovolí, ráda bych deníčky dopsala a tím to v sobě definitivně utlumila a snad i časem jednou provždy uzavřela. Děkuji vám za podporu a doufám, že se na nás už usměje štěstíčko

 
jita24
Kecalka 116 příspěvků 25.06.13 17:53

Napínavé počteníčko, jsem zvědavá, co bude dál, ale pevně doufám, že to má dobrý konec. :kytka:

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama