Od začátku až do 27. týdne

subs  Vydáno: 27.10.11

Nejdřív jsem si říkala, že deníček psát nebudu, ale třeba pomůže další mamince, která byla na začátku ze všeho tak „vyjukaná“ jako já. S přítelem (nyní již manželem) jsme se k sobě zrovna ten den stěhovali. Balili jsme u mě v bytě poslední maličkosti a já se vůbec necítila dobře. Chtělo se mi strašně spát, bolelo mě břicho a přišlo mi, že mám dokonce teplotu. Více jak týden jsem měla zpožděnou menstruaci, ale vzhledem k příznakům (teplota, bolest břicha, nafouklá prsa) jsem si říkala, že už to nebude dlouho trvat a ta „potvora“ se přihlásí a já zase budu moci fungovat jako normální člověk a ne se kroutit na gauči s polštářem na břiše.

Večer mi ale všechno přišlo jaksi podezřelé - zpoždění i na mou periodu velmi dlouhé a do toho ta šílená únava a nucení na močení snad každých deset minut. Zajeli jsme ještě nakoupit a já si pro jistotu koupila těhotenský test. Stále jsem však byla přesvědčená, že si jen něco namlouvám, že stejně těhotná nebudu a akorát to budou vyhozené peníze za test. Nutkání udělat si test už večer jsem potlačila a připravila ho na ráno do koupelny. Pak následovaly asi dvě hodiny mudrování nad tím, co bychom dělali, kdybych opravdu těhotná byla. Partner mě tehdy ujišťoval, že by byl rád a nevadilo by mu mít miminko. Se smíšenými pocity jsem šla spát.

Ráno jsem ještě rozježená okamžitě vystartovala do koupelny. Namočený test jsem položila na okraj misky a podívala se na něj - jedna čárka, takže nic. Chvíli jsem ještě seděla na záchodě a už si říkala, že ten test hodím do koše (byla jsem totiž od kamarádek informovaná, že jejich testy okamžitě ukázaly druhou čárku). Něco mi však nedalo a já se na test podívala znovu. V tu chvíli mi bylo všelijak. Druhá čárka tam byla, sice slabá, ale byla! „Jsem těhotná!“, zařvala jsem ze záchoda. Odpovědí mi bylo něco v tom smyslu, že si akorát dělám srandu. No nedělala…

Netušila jsem, jak dlouho to mohlo být, tehdy jsem se v číslech typu 6+1 absolutně neorientovala. Vyrazila jsem tedy ještě ten den k mé gynekoložce. Ta na mě okamžitě vybalila ultrazvuk a konstatovala, že tam nic nevidí, možná jen kapku plodové vody. Ten den jsem byla 5+1, tedy v šestém týdnu. Poslala mě na krev a ať přijdu za týden, že už tam určitě něco uvidíme. Druhý den tedy na krevní testy, výsledky na HCG odpoledne - hodnota 798. Tehdy jsem také netušila, že je to adekvátní číslo a horečně hledala na internetu informace, protože sestra v ordinaci mi řekla: „Nooo, to jste možná trochu těhotná.“ Ani nevěděla, jak moc mě tím vystresovala. Ten týden, než jsem šla na další prohlídku jsem si pořád říkala, že je to v háji, že je to určitě mimoděložní a kdesi cosi.

Na prohlídce o týden později (6+1) nebylo žádné embryo, jen gestační váček. To už jsem byla řádně nervózní. „Kde je miminko?“ ptala jsem se sama sebe a začínala být zoufalá. Nikdo mi nepodal žádné informace, takže jsem byla odkázána jen na Google. Každopádně doktorka konstatovala, že hodnoty HCG jsou vysoké a že těhotná jsem (nesmírně se mi ulevilo). Jen mám delší menstruační cyklus a proto jsem de facto o týden pozadu (cyklus každých cca 35 dní místo obvyklých 28). Objednala mě na kontrolu za tři týdny s tím, že by mi pak vystavila těhotenskou průkazku.

Doma jsme mezitím vše oznámili a začali plánovat svatbu. O tři týdny později jsem na ultrazvuku poprvé uviděla naše miminko a musím se přiznat, že i slza ukápla :) Vše bylo v pořádku a odcházela jsem s průkazkou. Už v té době jsem měla „pupek“ - opravdu téměř od začátku jsem měla malé bříško, což je nejspíš dáno mou štíhlostí. Netrpěla jsem žádnými těhotenskými neduhy, jen občasnou nauseou, ale nikdy jsme nezvracela (kromě jednoho dne, kdy jsem jela nevětraným autobusem a pak vyhodila ranní čaj u zastávky, když jsem konečně dojela, kam jsem měla). Vdávala jsem se ve čtvrtém měsíci těhotenství s malým bříškem, takže ve svatebních šatech nebylo vůbec nic znát :) Asi týden po svatbě jsem si všimla, že bříško začíná jaksi růst a s radostí jsem říkala, že počkalo, než se vdám, abych nevypadala na fotkách jako míč :) Všechny testy/screeningy v prvním a druhém trimestru mi dopadly báječně, ani jsem si z nich nedělala hlavu, prostě jsem to neřešila.

Každý měsíc jsem vyrazila k paní doktorce, která mě pochválila za to, jak mimi hezky roste. První pohyby jsem s jistotou určila už na konci 18. týdne (přesto, že jsem prvorodička, které prý pohyby cítí nejdříve ve 20. týdnu). Ve 22. týdnu jsem navštívila jiného pana doktora, ke kterému má gynekoložka posílá pacienty na ultrazvuk (má jen nějaký starší a na větší děti už prý není dělaný). Tam se naše mimčo neustále točilo zády a za žádnou cenu se nechtělo ukázat zepředu (což dělalo už od začátku při každém ultrazvuku - asi se mu to moc nelíbí). Pohlaví vědět nechceme, takže jsme z toho měli s manželem spíše legraci. Pan doktor se ale chudák zapotil, aby zjistil a změřil vše, co má. Propustil nás s tím, že dítě je naprosto zdravé. Ufff :)

Jediná negativní věc mě v těhotenství potkala minulý týden (25+3) - paní doktorce jsem ukázala podivný výrůstek na rodidlech, o kterém jsem se domnívala, že to bude kondylom. To mi bohužel potvrdila. Okamžitě zavolala sestru a jala se „zmetka“ vyřezávat. Když jsem se jí ptala, jak jsem k tomu mohla přijít (partnerů jsem měla za život minimum, vše dlouhodobé vztahy, z mé strany žádná nevěra, žádný sex na jednu noc), odvětila, že to člověk v sobě může mít roky a virus pak propukne ve chvíli, kdy je oslabená imunita, což často bývá v těhotenství. Bylo to strašné - jak zákrok, tak ten pocit - připadala jsem si jako nějaká prostitutka a neustále přemýšlela, kde jsem si tu ohavnou věc mohla pořídit. Každopádně se to celkem dobře hojí, budu doufat, že už se s tím nesetkám a mimi bude nadále krásně prospívat.

Teď jsme 26+1 a vesele kopeme, každým dnem víc a víc. Porodnici už vybranou máme, tak teď jen „čekat“, až to na mě přijde :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Ajuše
Ukecaná baba ;) 1151 příspěvků 27.10.11 08:43

Ahoj, musím jen napsat, že s tím bříškem a vdáváním to mám stejně. Svatba minulý týden, kdy mi každý tvrdil, že to na mě ještě není znát. A tenhle týden už mi břicho pořádně leze :mrgreen:

 
subs  27.10.11 11:23

A ještě bych ráda dodala jednu věc - je mi 23 let (letos v prosinci 24) a neustále se setkávám s podivnými pohledy okolí na moje bříško. Ani si nedokážete představit, jak mě to vytáčí!!! Nepřipadám si v žádném případě mladá, nikdy jsme nechtěla mít první dítě až ve třiceti. Takže když miminko přišlo, měla jsem radost. Tu mi ale bohužel tyhle zkoumavé pohledy poněkud kazí. Není mi přeci 15, abych musela v okolí vzbuzovat takové reakce :-(
A další „super“ věcí je MHD. Všichni dělají, že nic nevidí a to už jsem v sedmém měsíci a bříško mám parádně velké! Takže mi nezbývá nic jiného, než být rychlá a zabrat si sedačku co nejdřív. Každopádně se stejně necítím nejlíp, když nastoupí do tramvaje stará babička s hůlkou - prostě jí pustím sednout. A ostatní? Jen koukají a pak odvrací pohled, aby se náhodou nemuseli na dvě zastávky zvednout.
Omlouvám si za to postěžování, ale musela jsem si trochu ulevit :-D :zed:

 
ivanak
Závislačka 3908 příspěvků 27.10.11 16:37

Gratuluji k pohodovému těhotenství. Já jsem teď ve 37.týdnu a nesetkala jsem se zatím se žádnými komplikacemi. Všechny testy v pořádku, miminko mi kope a má prý i ideální polohu před porodem, tedy končetiny na mém pravém boku. Ale stejně je to stres, už to chci mít za sebou. Člověk se stejně pořád všeho bojí, ikdyž je všechno v pořádku.

 
syslikovka1  27.10.11 17:38

Ahoj, mas moc pekny denicek, ja to mela podobne, taky jsme se s pritelem stehovali k sobe a ja uz byla tehulka a nevedela jsem o tom. Test jsem zkusila asi po tydnu, ale kdyz se ukazala jedna carka, hned jsem ho vyhodila do kose. Odpoledne mi ale porad neco naseptavalo, at se na ten test jdu jeste podivat, takze jsem si zabufetila v kosi a na testu sice slaba, ale druha carka byla :-D Tak at pekne rostete a uzivej si zbytek tehuleni :palec:

 
didinky
Zasloužilá kecalka 732 příspěvků 27.10.11 22:56

ahojky, já jsem se vdávala v 5. měsíci, nejsem vůbec hubená ale bříško jsem měla pěkný, naopak se mi vdávalo líp s bříškem, nemusela sem se stresovat, všechno bylo tak nějak jednodušší…
Přeju Ti hodně štěstí, pohodový zbytek těhotenství, rychlý a pohodový porod a hlavně zdravé mimčo :palec:

 
jaja84
Kelišová 6791 příspěvků 28.10.11 10:51

krasny denicek,drzim palecky at vse dopadne tak jak ma :kytka:

 
subs  28.10.11 11:33

Mockrát děkuji holky :-)

Vložit nový komentář