Jak to tatínek nestihl k porodu

lenna1810  Vydáno: 14.03.13

Jak to tatínek nestihl k porodu aneb ikdyž se zdálo, že se porod ještě potáhne, nakonec to byla docela rychlovka.


1 komentář

Pátek 22.2. - Mám už po termínu. Jdu na kontrolu do porodnice, doktor konstatuje, že se stále nic neděje a na porod to tedy rozhodně nevypadá. Prý jestli do týdne nic, bude se vyvolávat, čímž mě docela vystraší. Přeji si přirozený porod, bez epidurálu a říkám si, že určitě zvládnu nekřičet. Taková hrůza to přece být nemůže. Budu tedy Alexandru prosit, aby se už rozhoupala a konečně vylezla ven.

Sobota 23.2. - Prošení nezabralo. Ani jídlo s chilli ne. Jediné, co se dostavilo, byly ukrutné poslíčky. Začínám toho mít lehce plné zuby a chci už taky konečně rodit.

Neděle 24.2. - Jsem nehorázně unavená, prospím půlku dne. Dokonce za spánek vyměním i druhý chod oběda a svačinu, což je značně neobvyklé. Odpoledne mi přítel sděluje, že jeho sestřenice, která má termín o dva týdny později než já, rodí. Rozbrečím se, že to není fér.

Přesně 17:32 - Kouknu na počítač na čas a zvedám se, že si půjdu píchnout Fraxiparine. Jen co si stoupnu, rozlije se mi po stehnech mokré teplo. Teď jsem se buď počurala nebo mi praskla voda, oznamuji příteli. V následujícím momentě je mokré teplo v celých teplákách i na zemi. Praskla mi voda, vyhrknu radostným hlasem, nemůžu tomu pomalu uvěřit a jsem neskutečně happy. S nohama u sebe se rychle přemisťuji na wc, přitom se směju jako cvok a vydávám zvuky jako juchů a hihihi. Za sebou nechávám mokrou stopu, na kterou je přítel nucen použít mop. Vytírá místo činu a volá do vedlejšího pokoje na bráchu, ať startuje auto, že jedeme rodit. V půl sedmé má být v práci, tak si musíme pospíšit, takže zatímco já se snažím na wc zažehnat katastrofu, on mi dobaluje poslední věci do tašky. Pořád se strašně směju a jeho brácha nechápe.

V autě mi dojde, že mám docela hlad, ale zapomněla jsem si vzít něco na sváču. Je mi jasné, že v porodnici nic nedostanu a já nechci rodit hladová…no co se dá dělat. V porodnici jsme za tři minuty, já vysmátá, s ručníkem mezi nohama, přítel s lehce nervózním výrazem a obložený čtyřmi taškami, protože si ve spěchu nevšiml, že v původních dvou taškách je ještě místo.

Okolo 18:00 - Zvoníme na porodní sál, radostně oznamuji nevrlé porodní asistentce, že mi praskla voda a bylo jí fakt hodně, ta mi s úšklebkem oznámí, ať se zase tak neraduju, že rodit můžu klidně až v úterý. Vyplázla bych na ni jazyk, ale nějak si netroufám. Rozloučím se s přítelem, že až to přijde, že zavolám, lípnu mu pusu a pošlu ho do práce. Při monitoru jim zodpovím několik těch jejich otázek, zatímco se oni neúspěšně snaží probudit mé dítě. Alexandra totiž taky spí skoro celý den. Pak přijde doktor, že mě prohlédne, po akci konstatuje, že jako nic moc, jsem otevřená jen na 1,5 prstu. Pošlou mě spát. Bolí mě břicho, asi z hladu, tak si u jedné ze sestřiček vyprosím aspoň přesnídávku, kterou zhltnu snad za deset vteřin. Pokouším se usnout, neúspěšně. Pořád jsem v euforii. Zabrat se mi podaří až kolem 23:00.

Okolo 23:30 - Vzbudí mě bolest v bedrech. Že by konečně kontrakce? Každopádně za chvíli je bolest pryč a já znovu usnu. Za deset minut je to zpátky a mě dochází, že to bude asi ono, není to zatím nic příšerného, když se člověk zkroutí na posteli, dá se to vydržet.

Pondělí 25.2.
Okolo 00:30 - Bolesti začaly být opravdu nepříjemné, v posteli se už nedá vydržet a já musím chodit kolem postele. Dojdu vzbudit porodní asistentku, že se už možná něco děje, že nemůžu spát. Ta mě zkontroluje a řekne, že žádná změna, že bolesti v zádech nejsou k porodu a já mám zkusit jít spát. Hahaha. Do pěti do rána chodím kolem postele, intervaly se zkracují a bolesti stupňují, už si ani nelehám, vždycky pár minut podřimuji v křesle, abych byla schopná rychle vstát a rozchodit to.

Okolo 05:00 - Dostavuje se doktor, prohlédne mě a říká, že bohužel, jen na 2 cm. Alespoň nějaká změna. Prý uděláme přípravu a pak monitor. Po klystýru nevydržím ani těch pět minut. Spíš tak minutu a mám co dělat, abych to vůbec stihla. Ve sprše trpím, mě tedy teplá voda na bolesti vůbec nezabírá, spíš naopak. Na monitoru trpím taky, protože to nemůžu při kontrakci rozchodit, sestry mi píchnou kapačku s ATB a jdou si dát ranní kávu. Já mezitím mezi kontrakcemi usínám. Když se sestry vrátí, hrozně se diví, na monitoru mi to skáče jako blázen, jenže se vůbec neotvírám. A to mi nikdo nevěřil, že už mě to fakt dost bolí. Rázem jsou mnohem příjemnější, ale možná to je tím, že se střídá směna a ony můžou jít domů.
Nová směna je skvělá, obě asistentky milé, chápavé. Mám hlad, tak se ptám, jestli budu rodit, nebo mi dají snídani. Obě možnosti se mi zamlouvají, kdybych si mohla vybrat, nevím, jak bych se rozhodla. Prý uvidíme kolem sedmé, až přijde doktor. Do té doby chodím kolem postele a trpím jako pes, kontrakce po třech minutách, ale stále nekřičím, jen vydávám tiché au, au, au.

Okolo 07:00 - Přijde doktor. Bohužel žádná změna a prý to dřív, jak odpoledne nebude. Snídani mi ale taky nedají. Propadám zoufalství a stále chodím kolem postele.

Okolo 08:00 - Je mi už fakt dost hrozně. Bolí to jako čert, mezi kontrakcemi usínám ve stoje, mám pocit, že jsem za tu noc nachodila asi 20 km. Při bolesti vydávám už hlasitější auuu, ale snažím se krotit, neboť asi 15 metrů ode mne jsou monitory, kde už sedí nastávající maminky a poslouchají srdíčka. Nechci je děsit. Přijde studentka, že mi udělá monitor, když mě vidí, kouká dost soucitně. Pak se na mě zlobí, že místo prodýchávání zadržuji dech, tak se snažím prodýchávat a je to lepší. Musím ležet, monitor trvá neskutečnou dobu, kontrakce lítají, studentka volá doktora, že se jí nezdá srdíčko miminka při kontrakci.

Okolo 08:55 - Doktor mě kontroluje, ale jsem jen na tři prsty, bolesti neskutečné. Nabízí mi epidurál. Odmítám, prosím o cokoli jiného, ale přiznávám, problesklo mi hlavou, že bych do něj šla. Nakonec zvítězila moje pevná vůle. Prý mi píchnou injekci, která napomůže otevírání, změknutí děložního hrdla a zmírní tu bolest. S porodem dřív než odpoledne prý ale nemám počítat, řekne doktor a odejde si psát propouštěcí papíry. Já se asistentkám omlouvám, že jsem máslo, ale že mě to fakt bolí. Nesou injekci, prý to tak na minutku může zintenzivnit bolesti. Tak mě píchnou.

Téměř okamžitě se bolesti vystupňují, ale nehorázným způsobem. To, že mám soprán, jsem věděla, ale že vytáhnu i e3, jsem tedy netušila. Prostě ječím, šíleně to bolí. Pořád ale myslím na maminky na monitorech, snažím se krotit, moc to nejde. Asistentka do mě sáhne. Na 8, vykulí oči. Mám pocit, že je to jedna obrovská nekončící kontrakce. Volejte tatínka, podávají mi telefon. Zahazuji ho. Nemůžuuuuu, křičím. Nechci, aby mě přítel viděl v tomto stavu, když ke všemu ječím jak siréna a bůhví jak dlouho to ještě potrvá. Kontrakce trochu ustává, vytáčím číslo, jen to zvedne, vyhrknu: Přijeď, rychle! Hned! A zavěsím, abych mohla zase křičet.

Asistentka říká: prodýchávejte, dýchejte! Já se snažím. Najednou se mi chce strašně moc na záchod. Musím na záchod, říkám, musím tlačit. Tak to ani náhodou, lekne se asistentka a už mě zvedají a téměř běžíme na sál. Musím tlačit, křičím po cestě. Netlačte, to je hlavička, křičí na mě zpátky. Nějakým způsobem se dostávám na kozu. Teď můžete tlačit, dávají mi souhlas. Zadržet dech, bradu na prsa a tlačit dolů! Snažím se, na kontrakci se mi však povede jen jedno zatlačení. Studentka mezitím namáčí hadr a kape mi do pusy trochu vody, za což jsem velice vděčná, protože doslova umírám žízní.

Pak utíká volat doktora. Ptám se, jestli už se dole něco děje. Prý už jsou vidět černé vlásky. To mi dodá sílu. Na další kontrakci zvládnu zatlačení dvě, hlavička je venku, přibíhá doktor, celkem vyjukaný z toho, že rodím. Na další kontrakci tlačím, je nějaký problém s ramínky, pupečník kolem krku, dítě nemůže ven. Tlačím jako o život. Budeme muset nastřihávat, říká doktor. To neva, říkám já, jen mi neukazujte žádné nůžky a neříkejte, kdy to děláte. My to neděláme nůžkami, směje se.

Při další, poslední kontrakci, zvládnu tři zatlačení a doktor mě nastřihne, slyším jen ten zvuk, ale nebolí to a pak je Alexandra venku. Přesně v 9:24. Nádherně brečí, pokládají mi ji na prsa, je úžasná a já jsem šťastná. Tatínek to nestihnul, říkám doktorovi. Alexandru odnesou, má 51 cm a 3640 g. Pak mi ji dají na přisátí, krásně sosá a potom ji zase na 2 hodiny odnesou vyhřát. Slyším zvonek u dveří, pak svého přítele, jak říká, že jde k porodu. Místo otce u porodu mám otce po porodu, směju se.

Doktor mě musí zašít, uvnitř i venku. Přichází přítel. Přijel za necelých dvacet minut od telefonátu. Hladí mě, ptá se, jak mi je a co naše holčička. Já se ptám, jestli dneska ráno vyndali s bráchou prádlo z pračky, co tam zůstalo ze včera. Zůstane se mnou celé šití, které je mimořádně nepříjemné, trochu nadávám. Pak posílám přítele na novorozenecké, ať se jde podívat na naše miminko a pak domů spát, ať přijde s bráchou až odpoledne. Já mezitím dvě hodiny odpočívám, rozesílám sms a jsem prostě šťastná. Máme úžasné miminko. Alexandru Geaninu.

Když se na to podívám zpětně, nebyl ten porod až zase tak hrozný, jen ta poslední část, po píchnutí injekce, byla jeden velký mazec. Teď, téměř 14 dní od porodu, už jsem schopná jakž takž sedět, mám hodné miminko, co pláče jen občas, v noci spinká a dělá nám jen radost. A to, že to tatínek nestihnul, mi nakonec ani moc nevadilo. Jsem radši, když mě vidí usměvavou.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Záhlina
Závislačka 3439 příspěvků 14.03.13 06:45

Krásně napsaný deníček :) i jsem se zasmála :D Moooc gratuluju, přeji ať jsi brzy v naprostém pořádku a malá princezna ti dělá jen a jen radost :)

 
lucka83
Hvězda diskuse 45849 příspěvků 112 inzerátů 14.03.13 07:50

Moc gratuluji k holcicce :kytka:

 
Bella79
Ukecaná baba ;) 1224 příspěvků 14.03.13 08:19

Moc gratuluju ke krásné holčičce :kytka: také jsem u posledního porodu neměla manžela, tvrdili mi, že to k tomu není, že se neotvírám, ať se vyspím a ráno porod vyvolají (24 hod. po odtoku plodovky),tak jsem byla poslušně na pokoji, spát se při kontrakcích opravu nedalo, vydržela jsem to cca do 4,30 taktak jsem došla na sál, ať na mě kouknou, že už ty bolesti jsou opravdu časté a silné, koukli a najednou byl frmol :lol: už jsem byla otevřená, malý jen dorotoval a rodila jsem…byl to takový fofr, že jsem nedostala ani klystýr, ani nezavolala manželovi, protože jsem si s sebou na sál nevzala mobil :zed: takže jsem také měla tatínka po porodu, nejmladší nemá fotky ze sálu :,(, ale hlavně že vše dobře dopadlo :srdce:

 
mamartina
Echt Kelišová 7632 příspěvků 14.03.13 09:03

Gratuluji :kytka: já mám dceru taky 25.2. jen 2012 :)

 
VeTi
Ukecaná baba ;) 1271 příspěvků 14.03.13 09:55

Ten můj to taky nestihl, přijel půl hodiny po porodu :nevim: já to ale měla celkově dvě hodiny od první bolesti do narození dětí (půlhodinová rychlovka po dálnici), takže to ani pořádně stihnout nemohl :-D

 
Yen
Kecalka 254 příspěvků 14.03.13 10:34

AHoj, velká gratulace, máš moc napsaný deníček, až mi i slza vlezla do oka :mavam:

 
quassa  14.03.13 11:00

Krásný deníček, nejvtipnější část je jak běžíte s PA po chodbě na sál :D Jinak moje maličká měla úplně stejné míry a taky byla a je tak hodňoučká :) teď má přes půl roku a cca 8,5 kila :) Tak ať ti Alexandra krásně roste a dělá jen radost :kytka:

 
Fima
Nadpozemská drbna 27813 příspěvků 19 inzerátů 14.03.13 11:35

Krásný, vtipný deníček - od srdce jsem se zasmála. Jinak u nás to tatínek stihl, ale taky jen tak, tak. Malej se taky rozhodl to vzít z gruntu a naštěstí to stihl alespoň těch deset minut před narozením syna. :mrgreen: Ať vám malá dělá jen radost! :kytka:

 
Kukýska
Kelišová 6521 příspěvků 14.03.13 13:54

Moc krásně napsaný deník :) jsem se občas musela smát, hlavně tomu jak se pořád směješ, že už ti praskla voda a s ručníkem mezi nohama v autě :) :mrgreen:
nemůžu se „dočkat“ svého porodu :)
jinak holčička je krásná :) přeji hodně štěstí!!!

 
Althya
Ukecaná baba ;) 1748 příspěvků 1 inzerát 14.03.13 14:17

Geratuluji k holcicce, moc pekny denicek. Jen me zazari, proc jsi na siti nechtea umrtveni a pak pockat, nez to zacne pusobit. Doktorum je to jedno, ti to chteji mit jen rychle z krku, ale proc mame my trpet navic

 
Lindsay15  14.03.13 14:30

Moc krásný deníček, občas jsem se musela smát, zachvilku mě to čeká také :kytka: Gratuluji ke krásné a zdravé holčičce :hug:

 
evousek
Ukecaná baba ;) 2312 příspěvků 14.03.13 14:38

Krasne, pripomina mi to ten muj :D

 
svycarka
Kelišová 6329 příspěvků 14.03.13 14:59

Jeeee, to se mi libilo :palec: Gratulace k malicke a samou radost :kytka:

 
VeronikaNel
Kecalka 433 příspěvků 14.03.13 15:54

Holt nám nevěří, když říkáme, že rodíme :mrgreen: Mě praskla voda ve 22.45,o půlnoci v porodce s tím, že prý rodit nebudu, ale že se v 11h dopolko číhnou, jak to postupuje…Prd, před 1h kontrakce jak blázen a ve 4.35 malá na světě :mrgreen: A to jsem byla prvorodička :mrgreen: :mrgreen:
Moc gratuluji :kytka: :hug:

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 14.03.13 18:57

Já to měla dost podobné, teda až na to, že mě u toho přítel viděl bohužel :mrgreen: :mrgreen: Gratuluji k holčičce :kytka: :kytka:

 
verulicek  14.03.13 19:11

Hezký deníček ;) snad budu mít taky jednou svůj podobný :roll:

 
chcememimi
Echt Kelišová 7764 příspěvků 14.03.13 19:39

…krásný deníček, Moje ségra má taky SAšenku :hug:

 
Terulisekk
Kelišová 6962 příspěvků 14.03.13 20:04

Výborný deníček… opravdu jsem se nasmála a byla napnutá co a jak! skvělé.. tak hlavně ať jste zdravé! :hug:

 
mladámamča
Povídálka 40 příspěvků 14.03.13 20:47

Opravdu jsem se hodně pobavila :-) Gratuluji ke krásné holčičce :-)

 
Alenaxxxx
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 14.03.13 21:52

Pěkný porod a překvapení s rychlovkou pro personál. Můj manžel se mnou u porodu byl, ale málem ho nestihnul, protože jsem ho poslala na oběd, když to vypadalo, že rodit se bude až večer a nakonec byla malá na světě 12:30. Stihla jsem zatelefonovat a dorazil akorát tak minutu před porodem.
Jinak škoda, že Ti dítko odnesli na novorozenecké. To je škodlivý zvyk.

Příspěvek upraven 14.03.13 v 21:53

 
Zlobísek:))
Kelišová 5953 příspěvků 15.03.13 07:08

Veliká gratulace, sem ráda že sem u porodu nepištěla jediná :mrgreen: úplně sem se v deníčku viděla až na nějaké pasáže :lol: hlavně že ste v pořádku :hug:

 
baruska123
Kecalka 201 příspěvků 15.03.13 08:14

Gratuluji ke krásné princezně :andel: :kytka:

 
Jane1990
Kecalka 354 příspěvků 15.03.13 13:46

Super! Skvěle napsané. nejvíc se mi líbí jak doktor řekně že porod bude nejdřív odpoledne a pak šup pár minut a už je venku hlavička a on nechápe :D Apoň vidí, že má počítat se vším :) Gratuluji!!!

 
anomally
Zasloužilá kecalka 821 příspěvků 15.03.13 17:11
:potlesk:
 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 184 inzerátů 17.03.13 11:49

Moc hezké a docela jsi mě rozesmála s tím prádlem :D Ať Vám malá dělá jen a jen samou radost :*

 
DenisaW
Kecalka 158 příspěvků 10.09.13 22:42

Gratuluji k miminku :kytka:

 
saskula
Stálice 67 příspěvků 24.02.14 11:02

Krásně napsané, měla jsem husí kúži po celém těle :) také jsem Alexandra, ale říkaj mi všichni Sašo. Přeju Vám hodně radosti :)

Vložit nový komentář