Jak to taťka nestihl aneb porod na Bulovce

 Vydáno: 08.03.06

Jak to taťka nestihl aneb porod na Bulovce

Jako vystrašená prvorodička jsem přelouskala skoro všechna líčení porodů a většina z nich mě uklidnila, proto bych chtěla přispět taky jedním pohodovým :) porodem.

Termín porodu jsem podle PM měla stanovený na neděli 19.2. a podle UZ na sobotu 25.2. Příbuzní a kamarádi ode mě překvapivě čekali přesné dodržení termínu, a tak jsem již v pondělí měla všech telefonátů typu „Už?“ plné zuby, z manžela udělala tiskového mluvčího a nebrala telefon :)

Ve středu v poledne jsem šla na Bulovku do rizikovky na kontrolu (kvůli vysokému tlaku). Po zvednutí z monitoru jsem ucítila vlhko a na záchodě ze mě vypadla krevní sraženina asi jako pecka od broskve a vytekla další trocha krve. S aplikovanou vložkou a svetrem umně maskujícím kalhoty červené jako paviání zadek jsem se snažila nepanikařit. :) Naštěstí jsem byla na hned na řadě na vyšetření a cítila jsem, že další krev neteče. S panem doktorem jsme se domluvili na kontrole ten den večer mezi šestou a sedmou, případně okamžitě, pokud by krev tekla víc. Kolem jedné jsem už seděla v autobuse domů a modlila se, abych na sedačce neudělala nějaký flek. I přes tyto starosti :) jsem cítila asi co 5-6 minut mírnou bolest v podbřišku. Než jsem došla těch 800 m od autobusové zastávky k domu, tak už jsem měla sevřené pěsti a říkala si, že tohle budou asi ti vyhlášení poslíčci :) Doma jsem zjistila, že krev stále ještě trochu teče, ale mohly to být ještě zbytky z té příhody a vyšetření v poradně. Naložila jsem se do vany a opravdu pobolívání trochu ustoupilo, intervaly se znepravidelnily, ale delší než 8 minut nebyly. Když jsem vylezla z vany, tak bolest lehce zintenzívněla a na vložce se objevovala pořád nová krev (asi jako menstruace druhý den). Byla jsem lehce vystrašená, a tak jsem volala manželovi, aby zkusil přijet z práce, že se asi nic neděje, ale že nechci být doma sama. Manžel přijel asi za hoďku a půl a dohodli jsme se, že v šest pojedeme na tu domluvenou kontrolu do porodnice. Ještě jednou jsem se naložila do vany. Tentokrát mi to už bolest nerozehnalo, stále to nebylo nic moc hrozného. V šest jsem manžovi vrazila do ruky tašku do porodnice pro jistotu a už jsme frčeli na Bulovku. Přinutila jsem ho zaparkovat mimo areál nemocnice a následně zjistila, že ti poslíčci se při rychlejší chůzi zvládají opravdu lépe :)

V porodnici mi natočili monitor (samozřejmě že se ti mí poslíčci strachem najednou někam ztratili a byli asi po 10 minutách :) a při vyšetření se ukázalo, že jsem otevřená na 2 cm. Vypadalo to na dlouhou a možná bezvýslednou noc, a tak jsem na radu paní doktorky poslala manžu domů vyspat. To bylo asi sedm večer a já se připravovala na prima bdění s „poslíčky“. Za hodinu přišla paní PA a řekla, že jsme trochu pokročily a že jestli chci porodit, tak můžeme na přípravu. Věděla jsem, že manžovi by se víc hodilo, kdybych porodila nejdřív další den (aby měl ještě neděli na práci na baráku :), ale říkala jsem si, že i tak se to bude táhnout, proto jsem kývla. Paní PA mě oholila a dala klystýr s radou - chodit, chodit, chodit. Tak jsem se v sobě snažila tu vodu udržet a chodila jsem do kolečka po pokoji jak lev v zoo. Bolesti byly teda větší a já se už při některých nedokázala přinutit udělat další krok a jen jsem tak visela na nejbližším nábytku. Při každé kontrakci jsem si říkala, že na tuhle zapomenu a na tuhle taky zapomenu… :) Pak jsem si zkusila vlézt do sprchy, ale byl tam kromě mě ještě balón. Já jsem se už pohybovala většinu doby po čtyřech, tak nás tam bylo plno a sprcha mě spíš štvala, než aby mi pomáhala :) Hekala jsem si naprosto nepředpisově a ke konci sprchování sem tam cítila, jako by se mi chtělo na velkou. Jenže po zkušenostech z průjmama v Indii to nebyl vůbec žádný pořádný tlak na konečník, a tak mi to přišlo zbytečné hlásit. Vymotala jsem se ze sprchy, dostala jsem něco na uvolnění porodních cest a při dalším vyšetření mi PA hlásila, že jsem na 7 cm a že jdeme na sál. Cestou jsem se pokusila přivolat manžu a párkrát ještě „olízla“ kachličky. Dostala jsem sprďáka za špatné dýchání (nic jsem si z toho nedělala - já musím vědět, co mi dělá dobře a dlouhý výdech to teda nebyl :) Na sále se mi pokusili na:,–(it monitor, ale kroutila jsem se jako žížala, takže z něj nebylo nic. A pak jsem najednou dostala povolení tlačit. Přišlo mi to děsně brzo, tlaky jsem cítila stále tak nějak normálně, takže jsem do toho moc síly nedala. Příště budu chytřejší :) Přesto na pár slabých zatlačení a pomoc paní PA tlakem na břicho vykoukla naše Štěpánka v 21.39 na svět. Takže fofr. Moje mantra o zapomnění zafungovala perfektně a když jsem měla řvoucího skrčence na břiše, tak už jsem o žádných „poslíčcích“ nevěděla a šla bych klidně rodit znovu :)

Manža přišel s křížkem po funuse, ale alespoň dostal malou do náručí, když se mě pokoušeli šít. Docela jsem se styděla, ale tělo bylo silnější než vůle, takže mě nakonec museli na šití uspat, abych paní doktorce a paní PA nelezla pořád ze stolu :)

Suma sumárum byl můj porod rychlý a lehký (maminka, a veškerá ženská přízeň se trápily alespoň 20 hodin). Tím, že tam nebyl manžel, mi hodně pomohl klidný přístup osazenstva porodního sálu. Alespoň takto jim chci poděkovat. Pobyt na šestinedělí byl taky moc příjemný - takže si pro další porod vyberu zase Bulovku.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Missorka  08.03.06 10:01

Halo, halo, kdo to psal? :-)

Peta

 
HankaB
Ukecaná baba ;) 1008 příspěvků 08.03.06 12:50

Ty jo, to byl supr rychlý porod. Moc gratuluji k dcerce.
Mně můj skřítek, holčička, leží vedle v pokoji a spinká.
Přeji krásné dny s tím nejkrásnějším, co můžeme jako ženy dostat!
 Hanka

 
Olmas
Nováček 1 příspěvek 08.03.06 14:25

Ahoj,
ani nevíš, jak mě Tvůj popis porodu povzbudil. Jsem teď v 39+1, mám rodit také na Bulovce a mám pocit, že mi akorát před chvilkou odešla hlenová zátka. Je to moje první mimi, takže jsem taky pořádně vystrašená a zvědavá, jaké to bude. Kéž by to i u mne proběhlo tak krásně jako u Tebe. V každém případě gratuluji k Tvému miminku a přeji Vám hodně štěstíčka. Oli

 
žižalička
Echt Kelišová 9374 příspěvků 08.03.06 19:37

Ahoj moc krasny porod,moc hezky se to cetlo,az na to ,ze tatka to trochu prosvihl,ale to uz se neda nic delat,zvladala jsi to moc hezky,a doufam,ze budu mit taky takovy krasny celkem pohodovy porod.

Preji tobe i Stepance hodne zdravicka, a at se Vam dari.

Markyna + Kacenka 28tt

Vložit nový komentář