Jak to všechno začalo II.

Ninesen  Vydáno: 07.02.14

Už jsem psala jeden deníček a slíbila druhý ♥. Když jsem si přivezla Davídka domů, všichni z něj byli celý paf. Přijela celá moje i přítelova rodina. Všechno bylo fajn.

Dájulka rostl jako z vody

Když mu byly 4 měsíce, mojí mamince umřel tatínek (můj dědeček). Bylo to něco strašného. Tak moc mě bolelo u srdce. Maminka šla na pár dní (týdnů) bydlet k nám. Alespoň se s Dajulkou odreagovala a nemyslela na svého tatínka. Bylo mi jí moc líto, nevěděla jsem jak jí pomoct. Už sem byla zoufalá. Mamka nechtěla ani jíst. Po pár týdnech už nad tím nepřemýšlela tak moc a začala se věnovat zahradě u sebe doma. Byla celý den venku a rochnila se v záhonku. Byla jsem ráda že aspoň tak něco dělá a už na to nemyslí.

Dajulkovi bylo 6 měsícu, když jsme se začali shánět po baráčku. Říkali jsme si s Davidem že u jednoho miminka určitě nezůstanem a v bytě (i když v obrovským bytě) jsem už nechtěla být. Trvalo nám to dlouho, než jsme něco sehnali. Přítel moc doma nebyl, říkal mi že má stáže a že musí jezdit mimo město. :( Bylo mi moc smutno, byl třeba i 14 dní v kuse pryč, pak přijel na 2-3 dny a zas odjížděl. Malej Davídek už začal pěkně žvatlat, takže jsem se doma na mateřský nenudila :-)

Uběhly další 3 měsíce a už jsem ani nedoufala že se nám podaří něco najít. Bylo 5. června když mi zazvonil telefon. Volal přítel, že ať vemu malýho a nasednu do auta. Divila jsem se, proč to mám udělat. „No prostě nasedni!“ rázně rozkázal a dal mi adresu, kam mám jet. „Miluju tě a ahoj!“, a bylo po rozhovoru.

Říkala jsem si, že to bude nějaká hloupost. Když jsem tam asi po hodině přijela se spícím dítkem v autosedačce, David stál před nějakým domem a vesele mával. Vystoupila jsem z auta. Objala ho a nechtěla pustit. Tak nějak divně se ode mě odtáhl a říká: „Lásko musím ti něco říct“, jeho tvář byla v tu chvíli naprosto vážná, což u něj není normální, on je takový smíšek.
„Copak?“, zeptala jsem se. Odpověděl mi jen: „Vem malýho a pojďte za mnou“.

Vzala jsem malýho a šla za ním. Vešli jsme do brány u rodinného domu. Mlčky jdu dál za ním do domu, po schodech nahoru. Ukázal mi celý dům. Dolní i horní místnosti a najednou jsme se zastavili. „Líbí?“ zeptal se. „No líbí a čí to je?“ zeptala jsem se zase já. Odpovědi jsem se nedočkala, tak jsem se ho zeptala znova.

Řekl: „Chtěla bys tady bydlet?“ Já že
Odpověděla jsem: „Jo, je to nádherný dům. Kolik stojí?“¨
„Nic.“, oznámil mi. Nechápala jsem a byla jsem zcela zmatená. V tom přítel zakroutil hlavou a rozesmál se. Stále jsem nechápala.
„Promiň, že mi to tak dlouho trvalo. Víš nikam jsem nejezdil za prací, ale vzal jsem si hypotéku a koupil tady ten dům. Ty dny, co jsem byl pryč, jsem dělal tady.“, vysvětloval, ale já byla stále udivenější a udivenější
Pokračoval: „Miláčku, to máš ode mě darem.“
„A za co, prosímtě?“, zeptala jsem se ho.
„Dala jsi mi krásnýho, zdravýho synka.“, řekl konečně. Nato jsem jej objala a jen šeptala mu do ouška, jak moc ho miluju.

No a pak to nabralo spád. V bytě balení, uklízení, vození na baráček. Tam zas vybalovat a uklízet. Zkrátím to :)

Davídek nám rostl jak z vody. První slova Máma, Táta, Bába. První krůčky, zoubky. Ani bych neřekla a měsíce utekly jako dny :)

Byl srpen 2012. Strašný vedro. Malý v bazénku. Nuda. Vzala jsem si svůj diář. A četla kdy a kde mám být. Směju se sama sobě, jak mám všechno naplánovaný. Nalistovala jsem si 15.8 a koukala jsem jak puk. Nedostala jsem menses. Zachvátila mě panika, říkala jsem si, že i kdybych byla těhotná, tak nevím, co bude dál. Davídkovi bylo 19 měsíců, chtěla sem další mimi, ale tohle je brzo. Zpoždění jsem měla asi 5 dní, což bylo u mě normální. Rozhodla jsem se zachovat klid, ale pro jistotu jsem se objednala k tetě na prohlídku. Teta mě objednala až na 10.9., Davidovi jsem nic neřekla.

10.9.2012

Davídka jsem odvezla k mamce. A jela za tetou na gyndu. Bylo tam dost lidí, takže jsem tam tvrdla asi 2 hodiny, než jsem se dostala na řadu.

„Ahoj teto mám podezření, že čekám další.“, jakmile jsem to dořekla, uvědomila jsem si, jak to blbě vyzní. Jak kdybych byla nějaká fena. :) Vůbec mi nebylo do smíchu.
„Tak vyskoč a uvidíme“, zavelela teta. Po vyšetření jsme se sešly u stolu. Já už slzy v očích. „Tak je tam Ninuš. Skoro sedm týdnů. Ale máš nízko placentu, je možnost že potratíš“, dozvěděla jsem se od tety.
„Néééééééééé..“, vyhrkla jsem ve spontánní reakci.
„Ale jdi ty“, uklidňovala mě teta, „však to bude dobrý, uvidíš. Bež domu a odpočívej.“. Zmohla jsem se jen na „Ahoj“ a „děkuju“.

Nasedla jsem do auta a aniž bych si toho všimla už jsem u mamčinýho baráku. Dělala jsem, jakoby nic. Nechtěla jsem, aby to teď věděla. Nevím proč. Chvilku jsem tam byla, vzala Dáju a jela domů.

Byla noc, malinkej i David už spali. Já ale ne. Ležím v posteli, oči dokořán a přemýšlím. Na gyndě jsem řekla „nééé“, ale ne kvůli tomu že je možnost že potratím, ale kvůli tomu že TO tam vůbec je. Brečela jsem, dokud jsem z toho neusnula. Ráno jsem se probudila, udělala snídani a dál se tvářila, jakoby nic.

David navečer přišel z práce. By jsem odhodlaná mu to říct.

„Miláčku…“, začala jsem, ale ihned jsem se rozbrečela. Přiběhl ke mně a ptal se: „Copak, beruško?. Copak se děje? Něco je s Davídkem?“.
„Néé, to ne. Víš, jsem těhotná!“, šla jsem s pravdou ven.
Na to byl David celej štěstím bez sebe. Kouká na mě. Objímal, pusinkoval, hladil bríško.

Odtáhla jsem se od něj a šla pryč. Následoval mě a ptal se, co se děje. Všechno jsem mu to řekla. Že to nechci. Cítila jsem k sobě odpor. Nesnášela jsem svoje břicho. Řekla jsem hodně ošlklivého i Davidovi. Že za to může on, že chci být chvíli sama. Byl smutný, plakal. Šel si lehnout k malýmu a já byla sama v ložnici. Takhle to bylo asi týden.

Pak jednou večír jsem si četla na eMiminu vaše příběhy. Plakala jsem jak malé dítě nad některýma deníčkama. Ale názor na miminko jsem nezměnila. Dohodli jsme se, že na potrat nepůjdu, ale jak se narodí, že mimi dám k adopci. Nechtěla jsem další dítě, ale nemohla bych ho zabít. Tak jsem to řekla i mojí mamce. Ta řekla, že můj názor bude respektovat a nebude mě do ničeho nutit.

Šla jsem na kontrolu, už sem byla ve dvanáctém týdnu. Vše v pořádku. Placenta se posunula tam, kde měla být. Řekla jsem tetě, že to dáme k adopci. Že se na miminko ještě necítím. Řekla jen: „V pořádku. Jak to cítíš, tak to udělej“.

Čas plynul jako voda a já byla v 19 týdnu. Byla jsem na velkém ultrazvuku. Viděla jsem, že je to holka, zdravá. David tam byl se mnou jako morální podpora. Když jí viděl, plakal. Už jen to, že pláče, mně trhalo srdce, protože co cítím ke svému skoro muži, to se nedá ani vyslovit, prostě ho zbožňuji každou buňkou svého těla.

Druhý den po ultrazvuku jsem cítila první pohyby. Najednou jak kdyby někdo ve mně ten zlý vypínač přepnul a já poprvé za těch 12 týdnů, co jsem věděla že čekám mimi, jsem chtěla svoje dítě. Tak moc sem se styděla, tak moc jsem se nenáviděla a stačil jeden kopanec do žeber a já se zamilovala do naší dcerky. Chtěla jsem si nafackovat za to svoje chování vůči té malé bytůstce. Poprvé za tu dobu jsem mohla říct, že jsem hrdá, že čekám holčičku.

Oblékla jsem Davídka odvezla k mamce, řekla jí změnu názoru a šla jsem do obchodu. Nakoupila jsem na ní takových věcí, že by to ani 4 děti neunosily. Byla jsem šťastná.

Vyzvedla jsem Dáju a čekali jsme na Davida, až přijde z práce. Když přišel, přivítal se synkem a pak semnou. Řekla jsem mu, aby se šel podívat do pokojíčku. Na nic se neptal a šel. Málem ho kleplo, jak tam všechny ty věcičky viděl. Otočil se a kývl hlavou. Já odvětila, že jo, že si tu potvůrku necháme. Byl tak šťastný. Zas bylo všechno v pořádku. Davídek se těšil na svoji sestřičku a nemohl se dočkat.

30. týden těhotenství. Vše bylo v pořádku. Dája už se nemohl dočkat, stejně jako tatínek s babičkou. Byl tu ale stále jeden problém. Trápila jsem se kvůli tomu, jak sem se k miminku dříve chovala. Strašně mě to užíralo.

35. týden. Už to čekáme každým dnem. Měla jsem mít předčasný porod. Stále nic :(

38. týden. Říkám si, že to bude už jen pár dní. Syn se narodil 38+2tt tak holčička bude taky tak nějak. Prdlajs :)

40. týden Teta mě posílá na rizikovou poradnu. Je 3.5.2013 a objednávám se na rizikovku. Objednali mě na 6.5.

6.5.2013 je ráno 5:00 začaly mi bolesti, ale už rovnou po šesti minutách. Čekala jsem do 8:00

Davídek vstal a já volala Davidovi do práce, že už mám bolesti. Ten okamžitě jel domů. „Miláčku za 30 minut jsem doma“, hásil. „Ok, ok“, řekla jsem „v klidu nespěchej“. Davídek byl vyděšený z toho, jak jsem funila. Bolesti po 4 minutách a dole to dost píchalo. AUauau..

David dorazil domů a šílel. „Už jedem?“ ptal se. „Ne ještě ne, já tam pak nebudu tvrdnout až do večera.“, rozhodla jsem.

Ještě jsme stihli jít vybrat a koupit kočárek. Je 15:20 a já velím k odjezdu.
Odvezli jsme Dájulku k babičce. Loučila jsem se s ním a věděla jsem, že on to beze ze mě zvládne, ale já bez něho ne. Moje srdíčko mělo být bez maminky. Jsem cíťa :)

Za 20 minut jsme byli v nemocnici. Hned mě vzali. Vvypisování papírů, pásy, kontrola. David mezitím čekal na chodbě.

V 16:00 jsem měla bolesti už po 2 minutách. Byla jsem otevřená na 8 prstů. Bolesti nebyly tak zlý, ale bolelo mě a píchalo kolem pánve a v ní. Dostala jsem strach, co to je. Doktor mě uklidnil, že holčička je v pořádku. David za mnou nešel, protože se bojí krve a nevydržel by to. Čekal na chodbě.

16:30 „Tak mladá slečno, zkusíme zatlačit?“ ptal se dotkor. Tak jsem tlačila. Dělal si u toho srandu. Docela vtipný doktor mě potěšil. Aspoň je sranda a já nemyslím na bolest.

Zatlačila jsem jednou a nic. Pomaličku se sesouval dolů. Po chvilce oddychu jsem se podívala na mobil. Furt jsem ho měla v ruce, jako kdyby se mi k ní přilepil. Doktor řekl: " No tak slečno kočko :). Je 16:40 a já chci aby malá byla za 5 minut venku." Na to jsem znova tlačila. Jednou, dvakrát a byla opravdu venku.

Byla nádherná, tak majinkatá ♥ ♥ ♥ Hned mi ji ale vzali, odběhli s ní a zvážili, umyli. Mezitím vytáhl doktor placentu a čistil. Ani ne za 5 minut mi ji donesli.

Michalka Nela se narodila 6.5.2013 v 16:47 a vážila 2,97kg a měřila 48cm. Bylo to úžasné jí poprvé držet v ruce. Hned jak jsem jí držela, moc jsem se jí omlouvala, že jsem jí nechtěla. Tak moc mi to bylo líto. Nelinka byla zdravá, tak nás pustili po 3 dnech domů. Bráška jí obdivoval. Hladil, pusinkoval.

A já jsem ráda že jsem se rozhodla tak jak bylo za dobře. Teď už vím, že bych toho hodně litovala. Ale dodnes mě to trápí. Nelince bude 9 měsíců a není dne, abych na to nemyslela. Kdyby mi předtím neuštědřila pořádný kopanec do žeber, tak by třeba teď nebyla s náma, ale úplně s jinou rodinou. Miluju tě beruško moje. Maminka tě zbožňuje. I tebe, ty můj velkej chlapáku Davídku :) ♥ ♥ ♥

A vám moc děkuju za přečtení a moc moc se omlouvám, že to je tak dlouhé. Potřebovala jsem se někde vypsat.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Slečna Ferka
Echt Kelišová 8248 příspěvků 07.02.14 00:15

Jsem ráda, že to tak dopadlo. Za sebe vůbec nechápu, jak jsi mohla proti vůli muže trvat na adopci, vždyť je to taky jeho dítě - kdybys byla nějaká holka bez zázemí, tak neřeknu, ale s domem, milujícím mužem, dítětem, co mu budou víc než dva roky při narození druhého… to mi hlava nebere. No naštěstí jsi dostala rozum :) A jsem ráda, že se vám daří dobře.

 
slavuska1
Vesmírná mluvilka 31202 příspěvků 07.02.14 00:15

Koukám že jsi měla cestu k přijetí druhého miminka podobně trnitou jako já..ale dopadlo to stejně dobře jak u mě, a to je nejdůležitější :hug:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 00:23

@Slečna Ferka Stalo se - teď si to vyčítám každý den. A budu. @slavuska1 Hlavně že tak :) Nikdy v životě už bych takhle nepřemýšlela. Dě­kuji

 
Manticora
Ukecaná baba ;) 1637 příspěvků 07.02.14 06:42

Gratuluju ke krásné rodině, jen jsem z deníčku úplně nepochopila, proč jsi druhé dítě nechtěla, když v úvodu píšeš, že jste u jednoho dítěte zůstat nechtěli.

 
joaska  07.02.14 07:16

Tak hlavně, že vše dobře dopadlo. Já bych Tě z toho, že jsi k dceři necítila hned příliv citů nevinila. Měla jsem to podobně. Taky si na to často vzpomenu a vyčítám si to.
Mně by teda moc takový dárek, že partner sám koupí dům na hypotéku, nechá mě i s malým synem kvůli tomu často samotnou extra nepotěšil. :nevim: ale to je vaše věc. Tak at se vám daří i nadále. :mavam:

 
Ali-Ali
Extra třída :D 11138 příspěvků 07.02.14 07:41

@Slečna Ferka
tohle evidentne nebyla reakce na situaci, ale proste nejake vzboureni hormonu. vem si, ze jsou holky, co po miminku naprosto zoufale touzi, absolvuji roky leceni a IVF a kdyz konecne otehotni, tak pak se taky netesi. proste psychika je slozita a zaludna.

@Ninesen
ja k druhemu hledala cestu cele tehotenstvi. nechtela jsem dat miminko pryc, ale taky jsem nebyla nadsena, mela jsem daleko vetsi strach nez z prvniho. zlomilo se to az na sale ;)

 
arrdilka
Nováček 2 příspěvky 07.02.14 07:44

Gratuluji, že to takhle dopadlo, mám dcerku 2,5 roku a na druhé dítě si netroufám, z důvodu fyzična.. a nechci pokoušet „matku přírodu“, máme zdravou dceru a uvědomuji si, že je to velké štěstí.

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 07.02.14 08:41

Moc gratuluji :kytka: A hodne zdravicka :kytka:
U toho „Tak slecno kocko!“ uplne jako bych slysela doktora Kestranka a jeho „Tak papapa, kocky!“ :P. Teda pokud jsi rodila v HK ;)

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 07.02.14 08:42

Myslím, že máš ohromné štěstí, že to ten tvůj chlap tak ustál. No jo, no, někdy ty hormony udělají pořádnou paseku. Hlavně že to nakonec dobře dopadlo.
Gratuluji k holčičce a krásné rodince :kytka:

 
Kakika
Extra třída :D 13428 příspěvků 07.02.14 08:53

Dobře to dopadlo, nevyčítej si to :hug: Miminku jsi neublížila, kdyby jsi šla na potrat, tak bys důvod k vyčítání měla.

Partner tě musí znát dobře, protože si myslím, že většinu žen by barák jako překvapení pěkně nakrkla. Mě osobně tedy rozhodně ano, že mi kvůli tomu lhal, znemožnil by mi spolupracovat na našem budoucím bydlení. Navíc, co kdyby se ti nelíbila lokalita nebo dům jako takový? :lol:

 
Safira77
Zasloužilá kecalka 930 příspěvků 07.02.14 08:57

Jsem moc ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo! Hodně si važ svého manžela a toho co máš, to se každému nepoštěstí, tak ať se daří a jste všichni zdraví :mavam: :mavam:

 
Martiinka
Zasloužilá kecalka 614 příspěvků 07.02.14 08:58

Uplne sem se u toho rozbrečela, je dobre jak to dopadlo.
Ja o první miminko přisla 2 minuty po porodu :/..
A tedka mam krasnyho chlapečka kterej se nsrodil 26.12.2013 a mel 3 850 g a 52 cm.. A moc ho zbožnuju :srdce:

 
Salorka
Závislačka 3212 příspěvků 7 inzerátů 07.02.14 09:54

@Flooa Kestřánek..to přesně sedí, taky se mi vybavil

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 07.02.14 10:16

@SarkaLo Jojo,to je on :pankac: :P Papapa :mrgreen:

 
jannina1
Závislačka 3154 příspěvků 07.02.14 11:49

@Kakika
Přesně to jsem si říkala. Dům se kupuje na celý život a oba partneři by měli mluvit do uspořádání, lokality, zařizování. Sice bych byla ráda, že mám dům, ale takhle? 8o Navíc jste museli, jak píšeš být se synem dost sami a ty jsi nevěděla proč. Pro mě úplně nepochopiltelné.
Další věc, kterou nechápu, že jsi vlastně druhé dítě chtěla, ale přesto si chtěla dát miminko k adopci..
A potom, jak jste říkali, tak si tu potvůrku necháme…to je jako by jste hovořili o štěněti…
No nic, tenhle deníček mi přišel opravdu divný…

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 07.02.14 12:04

Ahojky,
mně se deníček moc líbil, je hezky napsaný, uklidňující.
Netrap se, jaks to měla, to nebylo přímo o malé, ale o tvém vnitřním rozpoložení. Nic zlého jsi tím nezamýšlela a už je to pryč.
Důležitá je jen přítomnost :kytka:
A napíšeš nám ještě, jak jste to měli s tím domkem? Trefil se ti do vkusu, líbilo se ti tam?
Mě by to teda potěšilo, připadá mi to hodně romantický, ale jak už máme dvě děti, musel by myslet i na ně…A to už je na něj moc :mrgreen:

 
nadus
Závislačka 4833 příspěvků 07.02.14 12:30

Ahoj, no tak to je pekna hormonalni turbolence tvuj denicek. Preji at na to brzy zapomenes, nikdy nevime, jak na co zareagujeme, takze se na to vyprdni, malou milujes a to je ted prvorade…
Nebudu prilevat zbytecne do ohne, opravdu nikdo nezije ve tvych botach a nevi co se mu v hlave kdy posklada, ikdyz pro vecsinu maminek tady je to uplne nepredstavitelne…
coz zni jako z trapneho americkeho filmu je ten barak, ale hold kazdy mame svuj styl / mne by chybelo presne to zdileni, vybirani, reseni problemu, proste to, co ti da hlubokou vazbu k dane veci, nebo te donuti si veci vazit.. Cim nechci rict, ze si domecek nevazis to vubec ne. Ale je to jine sahnout si na kazdou cihlu a resit kde to bude jak to bude atd… mne by to nebavilo prijit k vecem takto hladce, je to kontraproduktivni… nicmene uzivejte baracek a ty skveleho chlapa, co te ma tak strasne rad a deticky take :kytka: :hug: :pankac:

 
bbetty
Kecalka 131 příspěvků 07.02.14 12:36

Máš doma perfektního chlapa a 2 nádherné dětičky, tak buď šťastná a užívej si!!! :lol:

 
Simca007
Kecalka 321 příspěvků 07.02.14 13:08

Teda to mne dostalo! Neumím si představit, jak může být člověk schopen svoje vlastní dítě, s milovaným mužem, vůbec zvažovat dát k adopci, to jsem teda byla v šoku. Kdyby byl jakýkoli závažný důvod, zdraví, finance, zázemí…ale takhle? Ještě že měla holčička víc rozumu a nakopla Tě! :) Gratulujeme ke zdravému krásnému miminku a správné rodince!

 
Viicky
Kecalka 327 příspěvků 07.02.14 13:30

Myslim ze jsem zvlastnejsi denicek nikdy necetla…

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 07.02.14 13:43

Hlavně, že to dopadlo, tak jak to dopadlo a mělo to štastný konec :palec: patřím k těm co by chtěli druhé miminko, ale nějak to už 7 měsíců nejde :,(

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 07.02.14 14:07

Tak jako nechapu to cele, ja vim, ze hormony jsou nekdy hruza, ale mluvit o Tom, ze dite dam k adopci, kdyz mam manzela a zazemi mi prijde trochu vic pres caru- 8o Nereknu kdyby to tak myslela holka ktere je 18 let a nevi kam se vrtnout, to pak chapu..
Nebo ta zminka o Tom, ze Mama, nebo teta rekla, je to tvoje vec??To mi prijde taky dost divne, nedovedu si predstavit v zadne normalni rodine, ze by rodice ci pribuzny, nerozmlouvaly tak blaznivy napad…tak bud te znaly a vedely, ze te to samo nakopne jednou, nebo jste fakt divna rodina..Navic, rict ja pred svym chlapem, ze dam nase dite k adopci uz bych byla nekde u soudu, coz by jsem se nedivila ani :roll: :roll: :roll: :roll: :roll:
Divne proste…Ale i tak hodne stesticka a hlavni je ze jsi si dceru nakonec teda nechala ;) ;) ;) :kytka:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 14:33

@Flooa Ano rodila jsem v HK.. Já měla Dr. Boudyše a jěště jednoho nemužu si vzpomenout na jmeno :)

 
Mišalí
Kelišová 5966 příspěvků 07.02.14 14:39

Hlavně že to dobře dopadlo :hug:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 14:45

@Kakika @jannina1 @nadus @pomenkova
Mile dámy, přítel mě zná jako vlastní boty- tím pádem ví co chci a co se mi líbí či nelíbí.. S tím že jsem dcerku nechtěla nebylo umyslné. Děťátko jsme chtěli ale na mě v tu dobu bylo moc brzo. Pak jak píšu spravil to jeden pořádný kopanec. Četla jsem některé příspěvky se stejným problémem. Ti co to neprožijí neví. Tak si pište co chcete.. Vy nevidíte do mě a já do vás. S tím jak někdo psal že jsme divná rodina. :D Mamka a Teta dobře věděli že bych to nikdy neudělala. Věděli že si to rozmyslím buď ještě v těhotenství nebo na sále.. Tak to prostě bylo :/ A v baráčku se mi opravdu líbí. Teď jsme si pořídíly 2 veliký pejsky.. Takže rodina se rozrůstá. :D A dceři říkám potvůrko do dneška. Nevím proč by to mělo vyznít tak špatně. Každý svému dítku říka jinak. Vašich názorů se cením :) Děkuji :palec:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 14:46

@bbetty děkuju

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 14:49

@Petullka82 Ano moc se mi tu líbí. Zbožňuji náš domek. Jen jedíné co se mu tedy nepovedlo byla barva do kuchyně. :D Ale podle mého vkusu opravil :) Jsou to moji bobánci :D :srdce: :srdce: :srdce:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 14:54

@Flooa Jo a ten jeden nepamatuju si který.. Byl teda obzvlášť vtipný. Dělal tam srandy, ve stylu- ááá tady byl někdo u kadeřnice atd.. A při narození ho malá teda pěkně nahodila. Ale smál se.. Někdy něco řekl, až jsem se styděla a byla celá červená.. :oops: :oops:

Příspěvek upraven 07.02.14 v 14:54

 
JaLa
Závislačka 4340 příspěvků 07.02.14 15:17

Je to hodne dojemny denicek a rozhodne souhlasim s tim, ze kdo nezazije, nepochopi a nemel by soudit. Jsou proste momenty, kdy se ta duse nejak kousne a az najednou nejaky podnet, UZ nebo prvni kopanecek, nahle vsechno zmeni. Sama jsem tuto situaci nezazila, spis naopak, nekolikrat jsem spontanne potratila, nez se povedlo druheb(po intenzivni lekove terapii na imunitu), presto si nemyslim, ze je zde cokoliv odsouzeni hodneho.
Moc a moc preji vse nej do budouciho zivota a nic si uz nevycitej, soucasnost je to, na cem zalezi.

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 07.02.14 15:37

Krasny denicek a gratuluji ke krasne rodince :kytka:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 07.02.14 15:38

@Ninesen no tak, kdyz si cenis tedy kazdeho nazoru, tak se fakt nerozciluj, vzdyt Sem psala, ze te asi znaji, a vedely ze ti na chvili jen preskocilo a co jsou hormony vim dobre, co je mit barak taky, jen nechapu proste no, se nezlob co clovek to nazor :nevim: :nevim: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
jannina1
Závislačka 3154 příspěvků 07.02.14 15:49

@Ninesen
Tak se nerozčiluj.. :) Nemyslela jsem ani tak to jméno potvůrka, jako to rozhodování-necháme-nenecháme, to mi prostě přišlo divný :nevim:
A o domečku-podle mě je nejkrásnější to vybírání domečku s partnerem, objíždění nemovitostí apod. O to jsi vlastně přišla, partner za Tebe rozhodl. A další se mi nelíbí, že si SAM vzal tak vysokou hypotéku bez porady s partnerkou.To mě osobně by vadilo.Ale každá jsme jiná, přeji Vám ať se daří.

 
Kakika
Extra třída :D 13428 příspěvků 07.02.14 16:25

@Ninesen oouu, tak pardon. Však jsem psala, že tě partner musí dobře znát :roll:

 
Blešík
Extra třída :D 12006 příspěvků 07.02.14 19:04

Velkou část deníčku jsem si klepala na čelo, ale hlavně že to dobře dopadlo. CHlap měl svatou trpělivost

 
Kočičkaaaa
Zasloužilá kecalka 693 příspěvků 07.02.14 19:05

NÁDHERA!!! <3

 
hanka.br.
Extra třída :D 13932 příspěvků 07.02.14 19:46

Myslím, že na těhotenský hormony se dá svést už úplně všechno. Když jsi dítě nechtěla, měla ses chránit. Takovouhle citovou paseku bych svému partnerovi těžko odpouštěla. Nejdřív ho zdrtíš tím, že dítě nechceš, pak si nakoupíš oblečky a hurá - miminko bude. Musíš být slušný sobec. Ale vzhledem k okolnostem kupování domu, zřejmě nejste dvojka zvyklá dělat důležitá rozhodnutí společně jako tým.

Příspěvek upraven 07.02.14 v 19:46

 
Uživatel je onlineMeasmille
Ukecaná baba ;) 2037 příspěvků 07.02.14 20:31

… Me tenhle denicek prijde jak telenovela, jen ve zkracene forme… vsechno je takovy preslazeny - az teda na to jak muz spal v jinem pokoji - to byl takovej malej mracek

 
Olivyia
Kecalka 220 příspěvků 07.02.14 20:42

Teda hodně rozporuplný deníček. Neumím si představit, že bych vůbec pomyslela na adopci budoucího sourozence i když u nás také přišlo k prvnímu dítěti nečekaně. Taky si neumím představit, že by mi manžel naservíroval dům, aniž bychom to řešili spolu. Ale… taky vím, že on by to neustál, kdybych se chovala v těhotenství tímto způsobem a já bych ho neobdivovala za tu hypotéku a řeči, že musí být v práci. Takže ten způsob jakým dokážete „výkyvy“ toho druhého ustát je opravdu obdivohodný. Ať se vám daří :mavam:

 
kissi
Ukecaná baba ;) 2322 příspěvků 07.02.14 22:36

Nevidím na tom nic divného, že se rozhodovala jestli si miminko nechá nebo ne, každého věc. A že jí to rodina nerozmlouvala, mě by to třeba taky nerozmlouvali, jen by mi řekli, že ať se rozhodnu jakkoliv, snad to bude dobré.

Deníček je plný emocí, je fajn, že tvé rozhodnutí bylo nakonec to pravé a správné pro tebe :-) Plno štěstí :andel:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 23:32

@pomenkova Já se nerozčiluju :) Jen pouze sem na váš komentář odepsala a snažila se odpovědět či vysvětlit. Jestli to vyznelo jinak tak se omlouvám. @hanka.br. Sobec? jako proč..?? Že člověk má nějaký problém to snad není sobectví. A před tím než udělal překvápko tak už jsme o tom několikrát mluvili že když najdem dům tak si veme hypotéku. A jak sem psala už předtím tak přítel věděl jak co chci a kde co chci. A jakej baráček chci. Jen on ho našel, přetvořil k mému přání. @Measmille Děkuji :pankac: Hold někdo to tak doma má. Kdyby náhodou zas došlo k nepochopení. Není to psané ve zlym. Jen vysvětluju :) :hug:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 23:35

@kissi Moc děkuji :) Byla to chyba něvědět jestli chci nebo nechci své dítě ale hold někdy se tak stane. Hlavní je že se mi rozsvítilo a mám 2 nádherné děťátka a moc trpělivého přítele. Jsme šťastný. Děkuji je málo lidí kteří mě chápou.. :( :nevim:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 07.02.14 23:37

Ale ja tedy nevim, ale jestli nekomu uz dnes prijde normalni ze se vlastni matka zdraveho ditete rozhoduje jestli si ho da k adopci nebo ne, tak uz fakt nevim kde to ziju :think: :think: :think:
Tady nejde jen o nejaky hormony, ale vubec o to, ze je to absolutne nemoralni rict ja si dite asi nenecham, nechci hotovo..tak se snad chranim ne???Zijeme v dobe kdy je ochrama normalni vec..
ja bych se stydela tohle napsat teda..muzu mit jakekoliv pochybnostia, v tehotenstvi, ale napsat o Tom jeste denicek, myslim ze se tedy neni cim chlubit a docela nechapu ty kladne reakce..pritom skoro 99 procent z tech co to lobovaly, by tohle nikdy nerekly ani nenapsaly..jestli v Tom vidite odvahu, ja spis pomatensot smyslu…A ten chlap ma tedy svatozar, myslim ze to bylo dost nadnesene, ze to tak ani nebylo..jako uz vidim normalni reakci, ze nekde oznamim Sem tehotna(dam to k adopci) a kazdy mi rekne, no hale jako tvoje vec vzdyt to dej k adopci ne??normalni prosim te nedelej si hlavu tve dite tve rozhodnuti..tak myslim ze by nejmin 99 procent se ptalo proc a pak by si asi poklepaly na celo, protoze jako prvni by je napadlo a ty mas preci manzela ten s tim souhlasi, a ty jsi chtela druhe atd..proste nesedi mi to nejak…
Na druhou stranu Sem fakt Rada, ze to fakt takto dopadlo zu kvuli te male :srdce:
Je fakt jina vec cist tady denicek zoufale matky co nema jinou moznost neuzivi dite atd, je rozdil, ze selhala antikoncepce, je rodil, ze mlada maminka nema kam jit, ale mama od ditete, ktera zije normalne-nevim :nevim:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 23:50

@pomenkova Jak můžete vědět jestli to bylo nebo nebylo. Kdyby to nebylo tak si to sem asi ani nenapíšu. Nemám zapotřebí si vymýšlet. A teď koukám, že i když všechno co jsem napsala je pravda. ŽE TO BYLA VELKÁ CHYBA SEM SE VŮBEC PŘIHLAŠOVAT. Nebo ještě si vylévat srdíčko.. Haleluja už nic nenapíšu. A já hloupá myslela že E mimino je na to aby si člověk s někým o tom normálně promluvil, nebo se vypovídal sám do prázdna. Svoje chyby. Své pocity. Své problémy. Své štěstí. Asi ne teda. :pocitac:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 07.02.14 23:56

@Ninesen s reakcemi pod denickem musis preci pocitat -i s negativnimi, je videt i z teto reakce, ze jsi zvykla jen na tve opevy :think: :nevim:

 
kissi
Ukecaná baba ;) 2322 příspěvků 07.02.14 23:56

@pomenkova žiješ ve svobodné zemi, ty to cítíš jinak, a ona taky jinak a o tom je ta svoboda volby :kytka: Někomu příjde v pohodě se rozmyslet, jestli si dítě nechá, nebo ho dá k adopci, pro tebe je to třeba absurdní :)
Jasný antikoncepce, ale když se to stane že i přes ní otěhotní a ví že se na to necítí tak přemýšlí co dál

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.02.14 23:59

@pomenkova Mě negativní komentáře nevadí. Ale napíši jednou- ne stokrát. Já vím kde byla chyba. Uvědomuju si to. Připouštím si svoji chybu. Co ještě mám dál dělat? :(

 
kissi
Ukecaná baba ;) 2322 příspěvků 07.02.14 23:59

@Ninesen Není za co :-) A nezlob se na negativní reakce na deníček :kytka: Každý nepochopí názor odlišný, podle něj špatný.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 08.02.14 00:00

@kissi jasne,ale mam dojem, ze pres ni nepocala. :nevim:.A svobodna zeme..tohle je spis uz s prominutim anarchie :think:

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 08.02.14 00:02

@kissi Já se nezlobím na negativní reakce. Ať si píšou co uznají za dobré. Jejich názor :) :mavam:

 
kissi
Ukecaná baba ;) 2322 příspěvků 08.02.14 00:03

@pomenkova Ano občas mi to taky tak příjde, ale co.. Každého volba :-) Já bych nemohla jít na potrat, nebo dát dítě pryč, někdo jo, důležité je, že si to vše uvědomila a to se počítá :andel:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele