Jaké to asi bude podruhé?

fabka2  Vydáno: 29.01.12

Zdravím všechny mamči, které našly jako já tenhle prima web. Jsem 11. týden podruhé těhotná a rozhodla jsem se taky podělit o svoji zkušenost.

Upřímně, kdyby můj druhý porod proběhl jako první, jsem šťastná jako blecha! Jako prvorodička jsem vůbec netušila, že existují nějací poslíčci, dokonce jsem vůbec neřešila, že mi měsíc před porodem dost pravidelně tvrdlo břicho, žila jsem v bláhové nevědomosti a bylo to bezva.

Těhotenství proběhlo na jedničku, bříško do 6 měsíce téměř žádné, přesto, že jsem přibrala 20 kg, mě doktor pochválil, že jsem šikovná, že jsem moc nepřibrala (měla jsem pravda před početím podváhu, jen 50kg, tak asi proto), nebylo mi po celé těhotenství špatně, nic mě nebolelo, nic nikde netlačilo. No bylo to to nejkrásnější období mého života. Když to srovnám teď, po skoro 14 letech, je všechno jinak. Prvních 10 týdnů jsem problila skoro každé odpoledne, bříško mám už taky řádné, no prostě nic není stejné jako poprvé. Uvidíme, co bude dál :-)

V prvním těhotenství jsem přenášela už dlouho, pan doktor mi vždy na kontrole říkal, my už se za týden neuvidíme, ale naplánuji pro jistotu návštěvu, a ejhle, já jsem 3× přišla. Nemohla jsem se už dočkat, a tak, když mě v 21 hodin přepadly bolesti, říkala jsem si, jupííí, je to tady. Měla jsem strach, že je to falešný poplach, protože voda mi nepraskla, tak jsme s manželem počkali do 23. hodiny a pak jeli. Kontrola ozev a injekce na uklidnění. Manžel jel domů a já jsem šla spát. Na pokoji jsem byla se dvěmi maminkami, které tam už měly svá miminka, tak jsem se snažila být potichoučku (říkaly, že mě slyšely funět). Břicho mě bolelo, ne že ne, ale dalo se to vydržet. Místy jsem i spala.

Ráno v šest opět ozvy a asi se už lékařům zdálo, že je čas, takže klystýr a wooow! Pamatuji si, že na záchodě jsem hodně trpěla. Snad to bylo horší než celý porod, tak jsem si funěla a snažila se přežít. Potom to už bylo lepší. Teplá sprcha mi dělala náramně dobře! Nechtělo se mi, sestřička říkala: „tady tahle maminka chtěla rodit ve sprše“, a vedla mě na sálek. Tak jsem dostala kapačku (netuším na co) a vcelku to fičelo. Ani nevím jak, ale v 9:10 minut se Honzík narodil. 4050 g a 52 cm, kluk jako buk.

Když pominu tu noc, tak byl za 3 hoďky venku, to bylo super :-) Na to, jaký to byl cvalík. Takhle bych si to přála i podruhé, ale uvidíme :-) Teď si ale ještě budu užívat těhotenství, a potom písnu, jak to proběhlo.

Líbí se mi tady, ráda si čtu, jak probíhaly porody ostatních maminek a užívám si to, že mohu opět vše prožít znovu :-)

Přeji všem maminkám, ať zvládnou jak těhotenství, tak porod, a mohou se potom jen těšit z miminka :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 29.01.12 08:48

Taky jsem doufala , že druhý porod bude jako první. A nakonec byl úplně jiný :D

 
MajdaT27
Kecalka 111 příspěvků 29.01.12 19:21

Teda to jsi to měla fakt paráda,držím palečky ať i nadále a tohle těhotneství máš tak super a porod ještě lepší,hodně štěstí i k Honzíčkovi a k druhýmu miminku. :srdce: :potlesk:

 
AninaNaty
Povídálka 38 příspěvků 31.01.12 15:07

fabka2 píšeš mi z duše - jako kdybych to psala já :lol: první těhu byla naprostá pohoda - dcera se narodila 3,5 hodiny od příjezdu do porodnice, druhé těhu po 10 letech - hrůza, měla jsem snad všechny těhu obtíže, dokonce jsem musela být i hospitalizovaná… naštěstí porod druhé dcery byl super rychlý…
Užívej si těhulkování a přeji ti i druhý „pohodový“ porod a krásné, zdravé mimi :kytka:

 
Lúca T
Kecalka 151 příspěvků 03.02.12 23:38

Mě ten první čeká zhruba za měsíc. Zatím taky probíhalo všechno bez nějakých větších potíží. Špatně mi nebývalo, přibrala jsem asi 16kg a je mi stále ještě fajń. Je fakt, že nejradši bych proležela klidně celý den a jen tak četla nebo sledovala filmy apod. , ale venku jsou teď stejně takové mrazy… Minulý týden skončilo zkouškové, tak si odpočinek zasloužím. Studuju dálkově (jsem r.1978) a na miminko se už moc těšíme, čekali jsme několik let.Přítel měl rakovinu na mandli, ale všechno dobře dopadlo a i přes chemoterapie se mi letos podařilo otěhotnět normální cestou. Porodu se trochu bojím, nechodila jsem na žádné kurzy apod. Kamarádka porodila minulý týden holčičku a měla dost problémy, museli malou tahat kleštěma, protože jí nešlo nebo neuměla tlačit a uvolnit se . Snad to nebude můj případ, bolest snáším celkem dobře, ale tohle je naprosto nepředvídatelná situace. Dost jsem si už o porodu přečetla, stejně to bude všechno jinak. Tak všem přeju hlavně zdraví a ať nám to šťastně dopadne. :hug:

 
fabka2
Povídálka 19 příspěvků 07.07.13 08:14

No ten můj taky :-). Naprosto :-). Ale přežila jsem a Matýsek je v pořádku, tak jsem šťastná!!!,,

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček