Jaké to bylo, jaké to je

Tera:)1  Vydáno: 09.04.13

Sice bych raději psala veselý deníček, ale teďka mě pár věcí docela užírá, tak se pokusím trochu se vypsat. Jestli to někomu bude připadat zmatené, tak pardon předem ;).

Tak první ještě jedna technická připomínka: Mám bráchu dvojče, tak mě omluvte, když v povídání o dětství budu psát místo o mně o nás, je to prostě zvyk. Vezmeme to po pořádku. První vzpomínka na mého taťku: je noc, jsou nám tak 2 roky, bráška spí a já jsem v kuchyni za linkou - hádka mamky s taťkou - rozlitá polívka s játrovými knedlíčky na modrém kuchyňském koberci. Další věc, co si vybavuji je později, to si otec dává video do igelitky a odchází. To bylo, když se naši rozvedli, nám bylo kolem 3 let. Jinak nic dalšího, co se dělo v tomhle věku nevím… zvláštní.

Potom už následovaly klasické víkendové pobyty u tatínka, často jsme se nacházeli v prostorách jistých restauračních zařízení. Do té doby, co žil u „tety“, to ještě šlo, sice byly nějaké ty opilecké scény, ale všechny se jakš takš dalo a my na ně byly celkem zvyklí, i když brácha to nesl o dost hůře to jo.

Největší zlom však nastal tehdy, když se odstěhoval od „tety“. Přišel o místo zootechnika a začal pracovat na pile, kde se to podivnými existencemi jen hemžilo. To už se naše návštěvy zúžili jen na ty nejnutnější, což byla výprava pro alimenty, která musela proběhnout hned při vydávání výplaty, jinak bylo třeba taťku nahánět po hospodách, ale někdy nám nic jiného nezbylo. Samozřejmě to bráchu přestalo brzo bavit, takže vše zůstalo na mně. Nijak zvlášť mi to nevadilo, dokonce jsem otci chtěla dát ještě šanci a začala ho navštěvovat každou neděli odpoledne, ale to mě taky brzo přešlo, ale nebyla to moje chyba a myslete si co chcete, když ale za někým dorazíte a ten dotyčný usne, protože byl předešlý den popíjet a nakonec si ani vaši návštěvu nepamatuje, tak to sorry, ale na co se budu snažit, když jemu to bylo úplně fuk.

Takže se zase chodilo jen pro peníze a občas si taťka vzpomněl, že máme i narozeniny, nebo že jsou vánoce tak nám koupil aspoň colu nebo tak. Tak to šlo až do mých 18ti, pak jsem si vzala mého mužíčka a otce jsem vídala tak 2× do roka. Ani na svatbě nám nebyl - nepozvala jsem ho. Nechtěla jsem aby tam v alkoholovém opojení spáchal nějakou ostudu, už jsem jich za život zažila dost. Pravý důvod toho, proč mě tenkrát nemohl vést uličkou, jsem mu neřekla, ale to jsem byla „jinde“. Teďka bych mu všechno vyklopila, až by se asi divil.

A co je mi nejvíc líto, že ani o vnoučátka nemá zájem, našeho staršího viděl jen jednou, když byl maličký a o naší druhorozené ani neví. Já to beru. Částečně je to i má chyba, ale taky by se mu nic nestalo, kdyby za střízliva třeba zavolal nebo aspoň napsal esemesku.

Ještě ale poznámka, abych na taťku neházela jen špínu: I na to všechno, co udělal (neudělal) ho mám pořád ráda a máme spolu hodně společného. To on mě poprvé posadil na koně a řekl „jeď“. Lásku a cit pro ostatní „dobytčata“ mám po něm. Když ještě tolik nepil, byl to pracovitý chlap a fajn taťka (aspoň z mého pohledu), ale alkohol je metla lidstva a s ním zametá pořádně.

Takže co nám taťka dal?? Někdo říká nic. Já si myslím, že dost, ale asi ne to, co by se od něj jako od rodiče očekávalo.

Děkuji všem, co dočetli až konec a předem děkuji i za komentáře, ať budou jakékoliv. A nezapomínejte, že nikdo vás to číst nenutil ;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Rose.le  09.04.13 00:23

Deníček je ze života, ozývám se z důvodu, že otec mé dcery je alkoholik(dřív veselý, velmi pracovitý kluk- možná díky práci do toho spadnul, pracoval 12h denne kazdy den od Po do Ne…).. Dcerce je 14 měsíců, otec dceru vidí 1-2 krát týdně, někdy sice zájem má, ale bud nedorazí pro ní v kolik řekne nebo přijde po tahu s opicí, takže odchází bez malé! I přes to všechno mu vycházím vstříc a dám mu ji kdykoliv si řekne a je v pořádku, s nulou promile..

Jsem zvědavá kam jeho život bude směřovat a co všechno si má dcera vytrpí, za to že není z úplné rodiny:-(((

 
Olivyia
Kecalka 220 příspěvků 09.04.13 00:28

:( Alkohol okrádá lidi o důstojnost. Stačí jednou jít někam s lidmi co pijou, vy ne, jak se mění před očima. Je moc pěkné, že jsi ten vztah ještě nezahodila a moc ti přeju, aby otec zavčas přišel na to, co ve vás má :hug:

 
Barushe  09.04.13 02:32

:hug: :hug: :hug: jestli je takovy jen diky alkoholu, budiz mu to odpusteno. Treba si jednou uvedomi o co prisel :hug:
Ale uplne te chapu, muj otec se taky nezajimal a nezajima a to i bez alkoholu, jen aby se o svuj majetek a penize nemusel delit :roll: :lol: vnoucata nevidel, na svatbe nebyl, nechapu jak ho zivot bez deti muze bavit :roll:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 09.04.13 08:02

:mavam:
Na tento deníček po dlouhé době musím reagovat. Je to jako bych ho psala sama.. Můj otec byl též alkoholik, i přes všechny maléry a opilecké výstupy jsem za ním jezdila, za své kapesné od mamky jsem mu kupovala jídlo i pivo (byla jsem malá a myslela si, že mu tím udělám radost) Doufala, jsem, že se vše zpraví. Pomáhala mu, ale vše se mi nakonec zle vymstilo. Táta alimenty neplatil vůbec, dostal podmínku, veřejně prospěšné práce atd.. Máma ho nemohla ani cítit a já věčně poslouchala výčitky a rozházela si vztah s mámou, protože mě to stále táhlo k otci. Když jsem otěhotněla musela jsem tam jet a říct mu to, našla jsem ho v tak zuboženém stavu, v domě byla taková zima, že mu zmrzlo i víno u postele 8o echodil do práce, nekoupal se, neholil, nestříhal a ani téměř nejedl… Žil z toho co mu dala babička, která byla též alkoholička… Když se narodila dcera bála jsem se jet s ní za tátou aby jí viděl, jelikož jsem se bála aby něco nechytla :oops: Nakonec jsem k němu jela ale sešla jsem se s ním mimo dům před hospodou, kde jsem mu naši malou (v tédob 2měs) ukázala… plakal… Měsíc na to skolaboval, odvezli ho do nemocnice po té co ho policie našla ležet u domu, nikdo neví jak dlouho tam ležel :,( Dva měsíce ho udržovali v umělém spánku, udělali tracheotomii a nakonec stejně zemřel ve 46letech a nač? Delirium a těžký zápal plic :,( Za svou dobrotu a stále davájic mu naději, jsem musela vše oběhávat sama, neměl přátele nikoho krom opilé babičky která mi akorát řekla že nic platit nebude. Pohřeb a vše jsem zařizovala úplně sama :,( šla jsem na něj úplně sama… stát tam jen s hrobníkem a majitelem pohřební služby bylo opravdu strašné :,( Omlouvám se, že sem se tak rozepsala pod deníček, ale to co píšeš mě vrátilo do té doby… Tobě přeji ať to u Vás dopadne lépe.. a at máš dost síly na co já jsem nezvládla

 
Kačka92
Kecalka 415 příspěvků 09.04.13 08:10

Alkohol je svině, dělá z lidí trosky a pak se stávají akorát egocentristy :( Svýho tátu mám taky ráda, i když se o mě nikdy nestaral, akorát z jiného důvodu, takže tě naprosto chápu :kytka: :hug:

 
Ema N.  09.04.13 12:42

Teri, srdicko, to jsi si teda uzila… :hug: :hug: :hug: Ale neboj, ono se kazdemu vrati po zasluze… Mam te moc rada… :hug: :hug: :hug:

 
NikSo
Ukecaná baba ;) 1482 příspěvků 09.04.13 14:56

Je to hrozné co dokáže závislost s lidmi udělat.. u vás alkoholk u jiných automaty, drogy,.. je to smutné, ale na druhou stranu věřím, že vám s bráchou to dalo aspoň do života ten pocit že takhle ne.. určitě ti to teď vynahrazuje tvoje rodina a jste šťastní a spokojení, moc ti to přeju, zasloužíš si to.. :hug:

 
rustypipe
Ukecaná baba ;) 1950 příspěvků 09.04.13 16:09

Táta zemřel před vděma lety, pár měsíců před naší svatbou, rok před narozením dcerky - jeho první vnučky. Vrátil se po cca 10ti letech abstinence k pití a během pár měsíců to skončilo tak jak skončilo…Byl to nejchytřejší člověk, kterého jsem znala, úžasný. Ale jen do uričté doby. Z dalších let už mám jen hromadu jizev na duši, spousty vybrečených slz. Zku…ý alkohol. Drž se a věř tomu, že táta je ten nejlepší co může být (je prostě jediný;))

 
Tera:)1
Kelišová 6326 příspěvků 09.04.13 19:04

Holky děkuji za vesměs pozitivní reakce, tohle mi hodně pomáhá :) tak až zase budu moc přemýšlet tak otevřu deníček a počtu si vás 8) :hug: :hug: :hug: :hug:

@rustypipe @werunkaw123 to je mi moc líto že vám tatínkové takhle odešly :,(
a je fakt že se mi často honí myšlenky jestli je v pořádku a nic se mu nestalo :|

 
Martina84
Ukecaná baba ;) 1265 příspěvků 09.04.13 20:11

Moc me to mrzi.take mam s otcem slozity vstah, ale alkohol za to nemuze. mozna, ze kdyby pil, byl by duvod proc se o me nezajima a byl ke me cely zivot spis jen kriticky.co jsem se od nasich odstehovala mi nevolal, kdybych neprijela za mamou verim, ze se ani neozve nezepta se na nic.Nasi se nikdy nerozvedli a uprime se mamce divim, ze to s nim vydrzela.je to proste studeny cumak.
Nevim proc jsou otcove takovi a kdyz vidim pozorneho a milujiciho tatinka je to uzasne a vim ze ne samozrejme, takze holky drzte se a snad mate vedle sebe partnera, ktery bude jiny nez otec.

 
vehon70
Zasloužilá kecalka 646 příspěvků 09.04.13 20:41

Jj Teri… alkohol, to neni jen tak…

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 09.04.13 21:29

Chlast, drogy a automaty je to nejhorší co může byt…některým není pomoci, některým ano, některým jen na chvíli…proste jak rikas je to metla lidstva…

 
evousek
Ukecaná baba ;) 2312 příspěvků 09.04.13 23:01

AHojda, toz ja se taky pridam :) Nasi se rozvedli, kdyz mi bylo 2,5 roku. Otce jsem pak nevidela, nebo si to z velmi raneho detstvi nepamatuju.. az do mych asi 17? Kdy jsme zili s mamkou cerstve po druhem rozvodu samy. Setkani jsem iniciovala ja, naletela jsem mu na vsechny kraviny, co mi nakukal, rozhazela si to u mamky (zacala jsem se ho zastavat, ze je chudak, ze nemuze platit takove alimenty atd.. chtela jsem po nem 2500 tisice, protoze cely zivot posilal pouze 500 mesicne).. No nas „vztah“ trval par let, nez bylo moji sestre (co ma on s druhou zenou) asi 17 a pak 18.. chtela jet k nam na jarni nebo uz nevim jake prazdniny.. rekl, ze ju nikam nepusti, ze bych ju ucila akorat kourit a chlastat (takovy si udelal on o mne obrazek ovsem na zaklade toho, ze kdyz ja byla na navsteve u nej, tak jedine, kde se s nim dalo „videt“ a bavit, byla hospoda) Asi o dva roky pozdeji jsem nadhodila, ze bych si chtela koupit pozemek kdesi v Krkonosich (tehda se tam muj oblibeny mistr Krajco odstehoval) a ze jako mi na pulku pozemku da mamka a at mi da tu druhou pulku (ten pozemek byl asi za 100 tisic..) A to uz nikdy neodpovedel… a od segry jsem se dozvedela, ze rekl, ze jsem vyderacka a taham z nej akorat prachy (hej jako v zivote mi nic krom vyzivneho nedal!) A tak jsme se proste prestali bavit. Urazil me (a ze nejsem urazeci typ) a ja jsem rekla, ze s takovym kretenem se bavit nebudu.. (ono tam duvodu nakonec bylo jeste trochu vic).. no a dnes.. mam dvojcata, psala jsem mu v tehotenstvi email, ze teda bude deda, ze cekam dvojcata (jsem si rikala, ze hodim tu pomyslnou rukavici)… DODNES NEODEPSAL… takze z vysoka **** na cloveka, ktery nemel ani cas ani chut ani nic napsat vlastni dceri aspon to podelane „gratuluju“… a tam, pred skoro dvema rokama, pro me definitivne skoncil..

 
fallen angel
Nováček 4 příspěvky 10.04.13 15:40

Ahoj Tero, tvůj příběh mě oslovil už nadpisem, takže jsem ho dočetla a nezbývalo mi než reagovat… Fascinuje mě ženská odhodlanost. Tvůj otec byl vtažen do strašného kolotoče závislosti. On si někde v hloubi duše dobře uvědomuje o co se připravil. Ale nevidí žádné východisko než sáhnout po lahvi a nemyslet na to, „zapomenout“. Stydí se vzít telefon a zavolat, bojí se odmítnutí které je pro něj nevyhnutelné a raději na to „zapomene“. Závislost ať už jakákoliv nejde skloubit s normálním životem a lidmi okolo. Ten člověk je nemocný, neuvažuje jako ostatní, má vlastní svět kde je on a jeho závislost díky které vše „zvládá“. Mym životem hnulo několik závislostí a poznala jsem x lidí kteří svoji závislost neukočírovali a přišli o všechno, nebo jsou ve vězení, nebo pro ně byl život nad jejich síly. Ale je jich pár co ten boj úspěšně zvládli. Patřím k nim i já. Vím že do konce života si to nedám a vím že nikdy nebudu opovrhovat nebo odsuzovat někoho kdo je v sytuaci kde jsem se taky ocitla. A co vím ještě, že neexistuje slovo „nejde“, je to drsný ale když člověk opravdu chce, najde si důvod a dokáže všechno. Mým důvodem a hnacím motorem a motivací vše zvládnout je těhotenství. Čekám dvojčátka a jelikož jejich otec stále bojuje, nevím jak vše dopadne.
Každopádně Ti přeji mnoho sil, ať už to s tvým tatínkem dopadne jakkoliv, on o tvé lásce ví, a uvědomuje si tvoji snahu ale odvahu musí najít on sám. Drž se!

 
janina 547
Kecalka 347 příspěvků 11.04.13 19:57

Ahoj.Taky musím přidat svoji trochou do mlýna :( Pokud si na otce nezanevřela a jen trochu mu jde pomoct, tak bych neváhala ani minutu. Naši od sebe odešli, když mi byli 4,ale s otcem jsem se pořád stýkala a mám na něj moře krásných vzpomínek a spoustu zážitků s ním. Sice občas popil, ale nic hroznýho. Což se ovšem změnilo, když mi bylo cca 12let a když mi bylo 21,tak v nedožitých 47 letech se upil.Taky to byl moc šikovnej chlap a alimenty vždy platil ba dával i víc. Dodnes mě moc mrzí, že jsem byla tak mladá a hloupá a jen ho odsoudila a ani trochu se mu nesnažila pomoct. Až teď když mám vlastní rodinu, tak mě to dost užírá. Bohužel tu vidím, že hodně z vás tu má podobné zkušenosti se svým tátou. Je to smutný co alkohol dokáže i s normálníma lidma.Otec byl z milující rodiny, měl kolem sebe spoustu lidí co ho měli rádi a stejně byl chlast silnější. :cert: :cert:

 
Tera:)1
Kelišová 6326 příspěvků 11.04.13 22:10

@janina 547 no tak že bych měla ňák moc pěkných vzpomínek s taťkou bych zrovna neřekla to co jsem napsala je spíše takový odvárek ale ne, nezanevřela jsem. Mám v plánu za ním zajít ale až tak za tři čtyři měsíce až bude malá trochu větší a pak doufám napíšu i pokračování tohoto deníčku a ve skrytu dušičky doufám že pak aspoň občas bude mít zájem ty naše mrňátka vydět :think:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele