To nejhezčí, co nás kdy potkalo

tescada  Vydáno: 23.11.11

Před porodem jsem stále pročítala deníčky o narození Vašich miminek, tak bych se taky ráda podělila o cestu naší Natálky na svět. Termín porodu jsem měla stanovený na 24. 3. 2011 a jak se blížil, začínala jsem být stále víc a víc v pohodě.

Ani nevím, jestli se mám přiznat, ale jedna z mých prvních myšlenek, která mě napadla, když se mi na těhotenském testu ukázaly //, byla: “Tyjoo, já budu muset rodit!” A hlavně, bylo to pár týdnů po tom, co jsme to s manželem začali zkoušet a tak nějak jsem to vlastně ani nečekala. Zpočátku jsem měla z porodu opravdu velký strach a jak se nakonec ukázalo, tak zbytečný. Byl to jeden z nejkrásnějších zážitků, jaký jsem doposud zažila. Ale vraťme se zpátky na začátek.

18. 3. 2011 jsme měli s manželem výročí, šli jsme na večeři a ještě jsme plánovali, že druhý den zajdeme večer do kina, ale to už jsme nestihli. V noci jsem se jako vždy probudila s nutkaním čůrat, ale prišlo mi, že ze mě trochu vyteklo i něčeho jiného, ale nebyla jsem si vůbec jistá. Navíc jsme se s manželem večer milovali, tak jsem to přičítala tomu a jak jsem byla ospalá, nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost a šla zase spát. Po ne moc dlouhé době jsem šla znovu na záchod a zase se opakovalo to samé a to už jsem si říkala, že to je divné, že by plodová voda? Očekávala jsem, že jí bude mnohem víc, že bude jasné, že to je plodová voda a ne jen takhle po troškách. I přesto jsem vzbudila manžela, že radši pojedeme do porodnice nechat se prohlédnout. Bylo okolo 5. hodiny ráno.

V porodnici mě prohlédli a bylo jasno: plodové vody mám méně, takže si mě tam už nechali s tím, že pokud do 24 hodin nenastanou kontrakce, tak mi porod vyvolají. Vždycky jsem si myslela, že jakmile to začne, budu nervózní, ale vůbec… Byla jsem absolutně v klidu, připadala jsem si jakoby se mě to snad ani netýkalo a že je času stále dost… Během dopoledne mi přišlo, že cítím něco jako menstruační bolesti, ale jen mírně a po docela dlouhé době, ale nebyla jsem si jistá, zda už je to ONO.

Kolem druhé hodiny jsem se zvedla z postele a nejednou ze mě vyteklo hrozně moc vody a od té doby mi nastoupily slabé kontrakce cca po 10 minutách. Prišel manžel a já si s ním povídala i se smála, takže se to ješte ani nedalo označit za bolest, ale už se opakovala pravidelně. Po páté hodině mi museli dát znovu antibiotika, protože jsem měla pozitivního streptokoka, manžel šel ješte domů a já měla dovoleno se lehce navečeřet, ale už jsem to ani nedojedla, protože se ta bolest začala stupňovat a nějak mě chuť k jídlu prešla. Šla jsem si dát teplou sprchu, která byla naprosto super. Nejradši bych v ní už zůstala…

Před sedmou hodinou mi bylo řečeno, že jsem otevřená na 4 cm a že už půjdu na sál. Zavolala jsem manželovi, ať za hodinu dorazí a šla jsem zatím na přípravnu. Bylo mi slíbeno, že kolem osmé hodiny přijde pan anesteziolog a píchne mi epidural. To už ta bolest bylo docela velká, kontrakce přicházely po 3–4 minutách a zbytek času do té osmé hodiny jsem strávila ve sprše na míči. Myslela jsem, že ani nebudu schopná z té sprchy odejít, ale stále jsem si opakovala, že do hodiny mi píchnou epidural a já si od té bolesti trochu odpočinu. To mě drželo nad vodou.

Kolem osmé jsme šli už i s manželem na sál, sestřička mě prohlédla, natočili srdíčko miminka a už prišel pan anesteziolog – moje velká záchrana. Aplikace byla úplně bezbolestná, epidural mi píchl kolem půl deváté a zhruba do 15 minut jsem citila naprostou úlevu. Říkal, jak se mám psychicky i fyzicky připravit na porod, že to ještě bude cca 6–8 hodin trvat a já na to, že cítm hrozné nutkání tlačit, tak zavolal dr., prohlédli mě a najednou slyším: “No ženská, vždyť vy už jste otevřená na 10 cm a budete rodit!” A pak to šlo strašně rychle a jakoby mimo mě. Za chvíli jsem už slyšela, ať tlačím a jak mi říkají, že vidí hlavičku s tmavými vlásky… No nebylo to zrovna příjemné, ale už jsem věděla, že to brzy bude za mnou. Ani nevim, kolik tam bylo lidi a co se kolem mě dělo…

Jediné, co jsem vnímala bylo to, jak mám dýchat a tlačit a najednou byla malá venku! Krásná a malinkatá a já na ni koukala a nemohla jsem tomu všemu ani uvěřit. Takovou dobu jsem ji nosila v sobě a teď je tady… Celých 50 cm a 3,13 kg. Narodila se ve 21:28 hodin při úplňku. Byl to přesně 1 rok, 11 měsíců a 1 den, co jsme začali s manželem chodit a Natálka je to nejhezčí, co nás kdy potkalo.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
lovesmile
Kelišová 6574 příspěvků 23.11.11 08:26

Moc pěkný deníček. Já jsem měla porod dost podobný a dnes, když jsem 7 týdnů po porodu už vážně ani nevím, jak to bolelo, spíš si říkám, že to bylo celkem v pohodě… :-) Gratuluji k děťátku a ať vám krásně roste.

 
tescada
Zasloužilá kecalka 645 příspěvků 10 inzerátů 23.11.11 09:59

Dekuju :srdce: Ja uz mam sice od porodu 8 mesicu, ale taky uz chvili po nem jsem ani nevedela, jak to bolelo. Jen si pamatuju, ze jsem manzelovi rikala: „Fakt to boli, az budu rikat, ze to nebolelo…“ :mrgreen: Jojo, ta priroda si to umi zaridit!

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 23.11.11 13:40

Krásný porord :-) úplně mi přišlo, že jsem četla ten svůj s tím rozdílem, že jsem to měla v daleko rychlejším čase :-) Moc krásné přeji hodně štěstíčka a hlavně zdraví celé rodince Natálka je nádherná :srdce: :kytka: :kytka:

 
tescada
Zasloužilá kecalka 645 příspěvků 10 inzerátů 23.11.11 15:25

Moc diky :srdce: a je fakt, ze jsem sice byla pred porodem v porodnici v podstate cely den, ale hrozne rychle to uteklo :)
Jinak obema Vam preju, at Vam miminka delaji jen samou radost :hug:

 
VeronikaNel
Kecalka 433 příspěvků 23.11.11 16:31

Krásný dárek k výročí :srdce:
Ať je Natálka zdrává,přeji mnoho šěstí :hug:

 
eVerča
Ukecaná baba ;) 1598 příspěvků 23.11.11 19:19

týjo, krásný porod :palec:
a ještě krásnější holčička :srdce:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 24.11.11 14:31

Krásný porod, gratuluju k Natálce :kytka: Jen k té bolesti - já měla první porod vyvolávaný po termínu, bez epidurálu. Při porodu jsem říkala, že druhé dítě už nechci, bolelo to jako čert. Za 2 dny jsem všechno zapomněla a rodila bych klidně znovu ;) Za 22 měsíců, když jsem ve sprše tloukla hlavou do zdi při druhém (opět vyvolávaném) porodu, jsem říkala, že už si vzpomínám, proč jsem to druhé dítě nechtěla :mrgreen: Teď po roce ale opět zapomenuto, za ty malé poklady to stojí :srdce:

 
tescada
Zasloužilá kecalka 645 příspěvků 10 inzerátů 24.11.11 20:24

Moc Vam vsem dekuju :srdce:
elija: klobouk dolu, zes to zvladla bez epiduralu. Nakonec ja ho mela taky jen na poslednich 45 minut, takze bych to dala i bez nej, ale me to hrozne pomahalo psychicky, ze i kdyz to fakt bolelo, ze mi za chvili od toho pomuze… No asi jsem srab :mrgreen:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 25.11.11 14:34

Tescada - nejsi srab, neboj, já ho chtěla taky :mrgreen: Jenže pořád byl čas a pak že už je pozdě… A podruhé zase říkali, že když jsem to vydržela jednou, vydržím to zase a kupodivu měli pravdu :mrgreen: Chtěla jsem jen říct, jak je úžasné, co všechno se dá zapomenout ;) Užívej si malé, děti strašně rychle rostou… A třeba za chvíli budeš psát deníček o druhém porodu :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Inzeráty uživatele