Jednou to vyjít musí

včelička55  Vydáno: 06.07.12

Často čtu o šílených porodech a četla jsem i předtím, než jsem se do toho sama pustila. Se svým prvním i druhým porodem se ráda přidám, stály totiž za to.

Začnu asi tím, že první těhotenství skončilo ve 12. tt úmrtím plodu, nijak nevysvětleným. Bylo mi doporučeno na nic nečekat a hned otěhotnět znovu, prý je to tam jak vyhřátý inkubátor, tak šup! Šup se snadno řekne, ale hůř udělá a trvalo další skoro dva roky, než jsem opět lítala s dvěma pruhy na papírku. Byla jsem šťastná jako blecha, manžel ale zůstal chladný až do 32. tt, kdy jsme se s nadšením vydali na UTZ.

Bylo to v březnu a napadl poslední sníh! Po cestě jsme měli nehodu, jeden moc šikovný pán přehlédl naši zelenou Felicii v záplavě bílého sněhu! Musím Vás uklidnit, náraz manžel ukočíroval tak, že se „téměř“ nic nestalo. Auto bylo sice na odpis, ale díky jeho zručnosti mu to neuřízlo nohy! Když jsem sanitkou dohoukala do porodnice (miminko se ve vteřině úleku a nárazu přestalo mlet a bolelo mě v zádech) oznámili mi, že je to asi v pohodě, ale nechají si mě tam… do rána sraženina, monitory. Po týdnu ležení prý můžu domů a uvidí se.

Tak jsem šla domů, ležela s nohama nahoře (to bylo solí v očích tchyni :D) a vydrželo mi to do druhého dne do rána, kdy mi přesně o půl páté ráno praskla voda :D Vyskočila jsem a říkám manželovi (v tuhle dobu vstává do práce), že jsem příšerná, že jsem se počurala :/ Velice rychle nám došlo, že o počurání nejde, tolik vody by se do mého zmáčklého močáčku nevešlo, takže sprcha, ručník mezi nohy a fofrem do porodnice

Asi nemusím popisovat, jak mě přijímali a tyhle věci, to bylo klasické, nutno dodat, že jsem byla podle váhy a mír miminka 32+4tt, navíc díky odteklé plodové vodě leželo na štorc, což mi okamžitě přisoudilo císařský řez. Říkám si, super, stejně jsem se porodu bála, tak to prospím a mimčo uvidím pak. No, každopádně mladá, blbá a nezkušená. Píchali mi injekce na dozrání miminkových plic a já si v klídku ležela, snad bych i do toho 1. 4. Vydržela, kdyby nedošla „chytrá a velmi milá“ paní doktorka a nepodložila mi záda tak, že by i netěhotný člověk za chvilku mohl bolestí vyskočit z kůže a já ve 23:00 zvonila na sestru, že rodím. Neochotně řekla, že dojde pro doktorku, ale že teda v noci?

Přilítla fúrie s rozcuchanými vlasy a rozmazanou rtěnkou a hned ode dveří mě seřvala, že jak si to představuji otravovat v noci. Jsem od rány, vrátila jsem jí to s tím, že bych klidně ještě dva měsíce počkala, kdo by taky chtěl rodit o dva měsíce dřív, že jo? Neochotně provedla kontrolu. To bylo na hodinkách na mobilu 23:20… malá se narodila císařským řezem 23:40, v úplné anestezii, a manžel říkal, že ze sálu jsem jela ve dvě ráno!

Ráno jsem v sedm otevřela oči, už u mě seděla delegace a omlouvali se mi, že to nechali zajít tak daleko, nebýt manželovy smsky, že je naše Kačenka v pořádku a i sama dýchá, má 1560 g a 41 cm, bych asi byla vyděšená, co se stalo. Nebyli mi schopní říci, co s malou je, ani jestli mám kluka nebo holku! Zařekla jsem se, že do téhle porodnice už nikdy!

Neonatologii v Brně na Obilném trhu ovšem musím vynachválit, postarali se nám o malou perfektně a za 6 týdnů jsme ji měli s váhou 2,2 kg doma. Teď má 5 let, je to čipera a v září už z ní bude předškolačka, ani odklad nebude mít, tak malou porodní váhu a komplikovaný start byste jí nehádali :)

Po téhle zkušenosti jsem měla vážně strach, vzhledem ke špatné poloze Kačenky po odtečení plodovky jsem měla jizvu od boku do boku a dva měsíce jsem nemohla snad ani zakašlat. Dobré duše mi taky tvrdili, že jednou císař znamená, že podruhé bude taky! Jednou předčasně, tak už vždycky! Každopádně chtíč byl silnější než strach a já opět otěhotněla.

Celé těhotenství bylo perfektní, naprosto ukázkové, dokonce nám i byli schopní říci, že budeme mít holčičku. Po tom, co jsme už měli Kačenku a věděli, že se dá hodně zvládnout, byl i manžel k bříšku vřelejší a neměl tolik strach, že o něj přijdeme, jak tomu bylo u Kačky. Vážně jsem si to užívala až do 7 měsíce, kdy nám byl zakázán pohlavní styk :D No to víte, jistota je jistota :D Faaakt jsme to vydrželi.

Brali jsme se 1. října a blížil se den našeho výročí :) Každý rýpal: tak co, na výročí porodíš ne? :D Termín jsem měla 17. října a pan doktor konstatoval, že když půjde malá ven o pár dní dřív, nic se nestane, Lucinka už byla i tak dost velká.

1.října o půl páté (ve stejnou hodinu jak u prvního) mi praskla voda :D Říkám: „táto praskla mi voda“, manžel se přetočil na druhý bok, ignoroval i zvonění budíku s tím, že to mám po sobě vytřít :D Nechala jsem ho dospat a čekala, až mu dojde, co jsem řekla, bolesti jsem neměla, tak co. Dala jsem si sprchu a teď sledujte časy :D V šest jsem byla osprchovaná a připravená vyrazit do porodky s bolestmi po pěti minutách.

Ke Kačence byl přivolán rodinný chůvák, bratr :D a pomalu jsme vyrazili, byla mlha, že by se dala krájet a cesta nám trvala hodinu. Než nás přijali, bylo 7:15, 20 minut pak monitor a pan doktor, který odhadl váhu na 2,8 kg, takže pohodááá. Byla jsem otevřená na 3 cm. Následovala cesta na hekárnu, vřelá sprcha a v 8 hodin se mi přišla představit PA, prohlédla mě a říká: „4 cm, to je ještě na dlouho“. :D

Volám domů, že tady nerodím, ta vedle strašně řve a já se bojím :D, manžel si okusuje nehty v rohu místnosti a máma která má za sebou 6 porodů mě upozorňuje, že věčně ji v sobě mít nemůžu :D Domluvila jsem v 8:15, dostala kontrakci, tak jsem ji vydýchávala u porodního lehátka. Najednou jsem musel dát nohy k sobě a vyděšeného manžela vyslala pro někoho, že malá už leze :D PA došla s ironickým úsměvem, že tu byla sotva před čtvrt hodinou a že jsem naivní, jestli doufám, že to bude tak rychlé :D, no ale pro můj klid mě položili na kozu.

Přála bych vám vidět tu rychlost s jakou byl najednou připláclý monitor na mém břiše, nějaké učnice mi koukaly až nevím kam a PA na stojáka chytala malou :D, že prý tři zatlačení :D Tlačit jsem snad ani nemusela, malá vyjela jako nic, to byl pocit :D Hned jsem ji dostala na břicho a manžel vyfasoval nůžky a stříhal šňůru. Lucinka měla 49 cm a 3,15 kg, byla úplně modrá, ale úžasná :D Navíc bez nástřihu a během pěti minut bych mohla jít po sobě uklidit sál :D Nechali nás tam hodinu, přišla paní uklízečka a prý: „Jooo, tady se ještě rodí? Říkali uklízet“ :D Ono jaksi nebylo co :D

Takže, kdo se bojí porodu, doporučuji vřelou sprchu a nepřipouštět si, co se bude dít, ven mimi stejně musí. Já jsem se klepala strachy a v porodní zprávě jsem měla celkový čas porodu 4:09 hodin :D A myslím, že po tom prvním jsem si to fakt zasloužila :D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 06.07.12 13:44

Gratuluju k druhé dceři. mě teda fascinuje, proč furt doktoři a další personál nedůvěřuje ženám, které tvrdí že už skutečně rodí. znám desítky případů včetně mé matky, kdy jim řekli, že to není možné a v druhém okamžiku se strašně divili a chytali dítě… :roll: :mrgreen:

 
vendulaaa
Závislačka 4588 příspěvků 06.07.12 18:10

A napotřetí už to bude úplně paráda :))
Gratuluju k holkám!

 
kavcena
Stálice 63 příspěvků 06.07.12 22:00

Moc pěkný deníček :potlesk: mě přítel vezl o půlnoci a 1.45 se malá narodila :lol:

 
Marina8
Závislačka 3164 příspěvků 08.07.12 12:48

Gratuluji! :hug: :lol:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 08.07.12 14:19

Gratuluji k holkám tak to jsi měla krásný ten druhý porod

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček