Jsem blázen?

Snažení

Deníček píšu o tom, jak jsem si připadala při snažení se o miminko jako blázen. Posuďte po přečtení sami, zda to tak je, či není. Sama si pořád nejsem jistá...

Psal se rok 2014… konkrétně léto 2014. Koupili jsme s přítelem pozemek, rozhodli se stavět domek a řekli si, že je na čase se začít snažit o miminko. Vždy jsem si moc přála být mladá maminka a dětí chci více, tak nač čekat. Ale nemyslela jsem, že to vyjde téměř okamžitě.

Přítel v té době byl často pracovně pryč a tak se stalo, že zrovna v měsíci, kdy jsme se rozhodli se přestat chránit (antikoncepci jsem nejedla už déle), jsme spolu spali jen jednou jedinkrát. V té době jsem neměla ani ponětí o svých plodných dnech a něčem podobném.

Nevěřila jsem ani trochu, že by to napoprvé vyšlo - tak když jsem onemocněla chřipkou, šla jsem k lékařce a ta mi po hrooozně dlouhé době předepsala antibiotika. Hodně sportuji a žiju, řekla bych, celkem zdravě, proto se mi nemoci celkem vyhýbají (teda vyhýbaly)…

Jenže menstruace, pravidelná jak hodinky, nepřicházela, a tak jsem si udělala test. K mému obrovském překvapení jsem viděla //. Nejdříve jsem byla v šoku, bála jsem se, aby nemoc a případné léky miminku neublížily, ale když gynekoložka těhotenství potvrdila, s tím, že to vypadá dobře a obvodní doktorka mě ujistila, že ty antibiotika, které jsem brala, by miminko ovlivnit neměla, zachvátila mě radost.

Manžel si připadal jako ten největší kanec. :-D Napoprvé a hned to vyšlo! Samou radostí jsme ztratila hlavu - oba jsme s manželem sportovci, žijeme zdravě, miminko vypadalo na ultrazvuku nádherně, a tak nebylo co řešit! Během pár dní už to věděla celá rodina… Týden na to moje mamka s tchyní už nakupovali ve výprodeji oblečky pro miminko… Naše radost nebrala konce.

Teda nabrala, a rychle! V 9. týdnu těhotenství se zjistilo (hned druhá kontrola na ultrazvuku), že miminku nebije srdíčko, následoval okamžitý odběr krve, a hned druhý den revize… Když mi to doktorka řekla - jako by se nechumelilo - mně se zbořil svět a nemohla jsem zadržet pláč.

Přítel pro mě musel dojet, nebyla jsem schopná řídit. Revize proběhla v pořádku, prováděla ji moje gynekoložka v soukromém zdravotním středisku, tak to bylo o něco snesitelnější.

Ale i tak - na pokoji jsem byla nejméně s 10 ženskýma, který byly na stejném nebo podobném zákroku - ani nevím. Byla jsem v tranzu. Byl to můj první větší zákrok v životě, první narkóza. A když jsem měla roztáhnout nohy a kolem mě lítali mladí kluci - asi nějací asistenti - nevím, nebylo mi nikdy trapněji.

Snažila jsem se aspoň myšlenkami být jinde. Představovala si, jak se jednou budu vdávat, jak jednou budeme určitě šťastná rodina, jezdit na výlety a mít se rádi. Po ničem jiném jsem netoužila - jen mít ÚPLNOU rodinu. Tak málo a přitom tak moc…

Přesně na Štědrý den večer jsem dostala menstruaci. Doktorka říkala, že po revizi bude silnější než obvykle (už obvykle to mívám silné), ale tohle jsem nečekala - žádné prášky, které jsem doma měla, nezabíraly. Dva dny jsme proležela v neskutečných křečích a nemohla přestat brečet. Myslela jsem si, že horší Vánoce už nikdy mít nebudu. Jak jsem se spletla. :(

Tímto to ale všechno teprve začalo. Počkali jsme šestinedělí a začali se snažit. Znáte to - má být „pohnojeno“ a půjde to samo, říkali nám doktoři. ALE NEŠLO. Teda šlo - ALE - únor 2015 - hned začátkem měsíce jsem chytla angínu. Říkala jsem si, že snažení opět musíme posunout - ale menstruace nikde.

Udělala jsem si test - a vykoukly na mě //. Testy jsem prováděla každý den a čárky nádherně sílily. Tomu tak bylo asi týden, pak přišla menstruace. Uklidňovala jsem se, že jsem stejně měla tu angínu, že bude lepší počkat. Neříkám ale, že mi to nebylo líto.

Do toho mi velmi vážně onemocněla babička, která si pravnouče moc přála - už několik let se těšila, až na něj bude plést, a budou s dědečkem zase vozit kočárek… S přítelem jsme spolu byli dlouho - proto jsem v tomto ohledu byla nejvhodnější kandidátka.

Květen 2014 to stejné - až na to, že jsem neměla angínu, ale zánět močového měchýře - do dvou dnů opět // - pak i digitální testy ukazovaly - 1-2, 3+… To už jsem to viděla mnohem lépe. Než jsem ale došla na první kontrolu, opět přišla menstruace.

To jsem si už ale věděla, že to NENÍ NORMÁLNÍ a šla se poradit se svou gynekoložkou - ta mně i manželovi doporučila návštěvu u genetika, manželovi doporučila nechat si udělat spermiogram - u mě zjištěna malá odlišnost v DNA, která ale nemůže mít vliv na opakované potraty. Manželovi všechno vyšlo skvěle.

Obvodní lékařka mi poté doporučila ještě vyšetření na hematologii (vše mi vyšlo skvěle) a navštívit alergoložku, která se věnuje i imunologii - ta vyšetřila mě i manžela - opět vše v pořádku - ale ještě viděla jako možnost objednat se do Prahy na vyšetření buněčné imunity. Tam u mě zjistili jen nepatrnou alergii na buňky embrya - pro jistotu mi ale doporučili přeléčit se Prednisonem 5 - brala jsem ho 3 měsíce.

V průběhu těchto vyšetření jsem „potratila“ ještě 2×.

Pět potratů za rok a půl. Byla jsem VYŘÍZENÁ. Pozitivních těhotenských testů jsem měla nespočet. Mohla bych je prodávat. A MIMINKO NIKDE. :( Pokaždé, když jsem otěhotněla, respektive ještě než jsem otěhotněla, jsem onemocněla - ale imunitu jsem prý měla v pořádku.

Připadala jsem si jako blázen - sice mi to nikdo nedal nijak zvlášť najevo, ale věděla jsem, jak vypadám - JAKO BLÁZEN. Lítám po doktorech (já ale chtěla vše vyřídit brzo - nečekat 5 let, ale co nejdřív znát příčinu a mít možnost ji vyřešit). To ale nešlo. Příčinu to nemělo žádnou… teda podle doktorů.

Protože jsem se živila tancem, přestala jsem postupně pracovat - bála jsem se, že právě tím pohybem to miminko vždy „zabiju“. Začal se mi rozpadat život, i když jsem se moc snažila na to nemyslet…

I když to vypadá, že jsem nemyslela na nic jiného a nedělal nic jiného, než běhala po doktorech - opak je pravdou. Doktorů jsme navštívili všeho všudy pět. Jinak jsem se v roce 2015 vdala (manžel mě požádal o ruku po prvním potratu - abychom přišli na hezčí myšlenky, abych zařizovala svatbu a nemyslela na miminko).

Také jsem začátkem roku 2016 vystudovala vysokou školu. V práci se také nenudím a do toho všeho jsme stavěli domeček. Ale snažila jsem se všechno dělat s mírou. Být v klidu, jak to jen šlo.

Začátkem roku 2016 jsem zašla už i za známou léčitelkou, zkusila cvičit Mojžíšovou - včetně mobilizací - všechno bez výsledku.

Nejhorší na tom všem podle mě bylo to, že jsem neustále „potrácela“ - i když dle lékařů to tak nebylo - jen jsem měla zpožděnou menstruaci - ale já to tak cítila - když jsem měla pozitivní test, věděla jsem, že by z toho miminko bylo - kdybych ho v sobě jen dokázala udržet. :(

Říkala jsem si, že kdybychom se o miminko snažili a nešlo nám to - nejsou dva roky zase tak dlouhá doba. Ale díky tomu, co se nám dělo, byla to noční můra…

Moje gynekoložka mě přemlouvala k návštěvě centra asistované reprodukce, ale tomu jsem se bránila. Jednak proto, že jsem si říkala, že na to cpát do sebe hormony, mám ještě čas a jednak proto, že 1. 1. 2016 nám babička umřela… (To byly ty nejhorší Vánoce v životě - aspoň tedy do letoška - snad ale už horší nikdy nezažiju)…

Moc jsem si přála otěhotnět, dokud žila - věřila jsem, že by jí to život prodloužilo - že by se na miminko těšila… Ťeďka jsem už neměla kam spěchat.

Po necelých třech měsících jsem si ale řekla, že za konzultaci v CARU nic nedáme - zeptáme se na možnosti, které případně máme.. zajímalo mě, zda třeba neví, kde by u nás mohl být „zakopaný pes“… objednali nás na duben.

V březnu jsem po asi čtyřech měsících dostala opět angínu. Měsíc předtím jsem spolu spali mimo plodné dny (úplně jsem zapomněla napsat, že za tu dobu se ze mě na tuto problematiku stal odborník :-D ), a proto jsem věděla, že nemůžu být těhotná. I přesto to ve mně hlodalo, a než jsem si šla pro antibiotika, udělala jsem si test.

Byl duben a akorát jsem měli s manželem první výročí svatby, když jsem opět zjistila, ŽE JSEM V TOM. Po předchozích zkušenostech jsem to brala s chladnou hlavou, ale i tak jsem nechtěla nic podcenit. Jak jsem si říkala, chtěla jsem udělat maximum, abych si pak nemusela vyčítat, že jsem naše dítě zabila hned v počátku.

Antibiotika jsem si nechala napsat jen slabá - a jen taková, která nemohou ohrozit plod. Teplotu jsem si měřila několikrát denně a dokázala ji udržet pod 38 stupni. I tak jsem ale moc nevěřila, že by to mělo vyjít. Těhotenské testy jsem si nedělala, věděla jsem, že nemá cenu sledovat, jak čárky sílí, že to stejně nemá žádnou vypovídací hodnotu…

Byly jsme také s gynekoložkou domluveny, že ihned, jakmile zjistím, že jsem těhotná, přijdu a ona mi napíše Utrogestan na udržení, a tak jsem i učinila. Moje doktorka měla zrovna dovolenou a zástup mě nechtěl hned vzít, ale nehnula jsem se z čekány, dokud mi ten Utrogestan nenapsal.

Na ultrazvuku toho moc vidět nebylo, jen gestační váček - 5. těhotenský týden. V 7. týdnu těhotenství jsem byla na ultrazvuku u své doktorky a už bilo srdce. ♥ Nejkrásnější chvíle. ♥ KONEČNĚ!

Dneska jsem ve 14. těhotenském týdnu a byla jsem na screeningu. Vše vypadá krásně, i když pořád tomu moc nevěřím a raději to téměř nikomu neříkám (dost jsem se poučila). V koutku duše vím, že to bude dobré, protože termín porodu mám 2. 1. 2017. (Ale já stejně vím, že MIMI se narodí 1.1.) a bude to holka a druhé jméno bude mít po mojí babičce - jen JÍ ZA NĚJ TOTIŽ VDĚČÍM - stejně jako za mnoho dalšího. ♥♥♥

PS.: Pokud to tam, babi, nahoře někde čteš, mám tě moc ráda, a do konce svého života ti budu za vše vděčná. ♥

Hodnotilo 42 lidí. Score 4.6.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
Mexie
Závislačka 2828 příspěvků 1 inzerát 05.07.16 00:34

:,( Krásné :,( :hug: gratuluji a držím pěstičky ať se miminko udrží. Nebude to náhoda :hug:

 
Minnies91  05.07.16 00:35

Smutný ale krásný deníček. Držím moc palečky at se miminko drží zuby nehty! Ten konec mě fakt dojal…těším se na další deníček…

Příspěvek upraven 05.07.16 v 00:36

 
Malemmy
Povídálka 13 příspěvků 05.07.16 00:39

Ahoj. Moc hezky napsaný deníček. Blázen určitě nejsi. Naopak, jsi silná ženská a obdivuji, že jsi to všechno tak zvládla. Každou chvíli se dívat na pozitivní těhotenské testy a pak opakovaně zažívat zklamání, to je pořádný zápřah na psychiku. Držím ti moc pěstičky ať ti vše dobře dopadne a ať se v lednu raduješ z krásného a zdravého miminka. :hug: Po tom všem si to určitě zasloužíš.

 
Peczka
Extra třída :D 12201 příspěvků 05.07.16 01:31

Smutný denicek s urcite stastnym koncem. My se snazili 2 roky a mesic po smrti manzelove babicky jsem zjistila, ze jsem tehotna. Taky si. myslime, ze nam prdolku seslala ona. Tentokrat to vse dobre dopadne a za chvilku budete drzet svoje miminko :srdce:

 
Adis89
Kecalka 485 příspěvků 2 inzeráty 05.07.16 07:29

Moc držím palce, ať vše dobře dopadne :kytka:

 
Michaela2495
Kecalka 185 příspěvků 05.07.16 08:33

No jak se říká : To zlý jste si už vyžrali tak teď už vás snad čeká jen to dobrý :) držím pěsti :kytka:

 
gatsby1
Zasloužilá kecalka 725 příspěvků 05.07.16 08:33

Drzim pesticky :) MUSI to dopadnout dobre!

 
moky
Extra třída :D 10707 příspěvků 05.07.16 08:40

Moc držím pěstičky ke zdravému miminko, dotáhněte to spolu do konce a budu se těšit na deníček o porodu :hug:

 
flicek18
Povídálka 36 příspěvků 05.07.16 08:45

Nádherně napsaný deníček, průběh sice smutný, ale konec šťastný a moc hezký, jsi statečná! Těším se na další deníček o těhotenství nebo porodu a o miminku :) :srdce:

 
sunshinegirl  05.07.16 09:31

Blázen? Naopak! Neuvěřitelně silná ženská!!! Já prodělala jedno ZT a tak strašně mne to poznamenalo, že si to ani neumíš představit. Takže jsi silná ženská a k miminku tiše gratuluji. Hlavně se snaž být v klidu (já vím, to se to kecá) a napiš další deníček, až se holčička narodí :)

 
Lenka 80
Kelišová 6407 příspěvků 1 inzerát 05.07.16 10:00

Krasny denicek. preji hodne stesti. tentokrat to vyjde.

 
pe-terka
Echt Kelišová 9599 příspěvků 05.07.16 10:13

Krásný deníček. Gratuluji a přeji vám už jen to dobré :kytka:

 
Gepardice
Zasloužilá kecalka 954 příspěvků 5 inzerátů 05.07.16 12:39

Věřím, že to dopadne dobře. Rok po svatbě jsem otěhotněla a potratila. Pak pět let snahy, vyšetření, IVF a nic. A čtyři měsíce po smrti táty jsem otěhotněla a dcera se narodila na jeho svátek. Přeji jen to dobré :kytka:

 
Russet
Ukecaná baba ;) 1484 příspěvků 05.07.16 13:43

Hezký deníček o smutných věcech.
Co tady občas čtu, jsem ráda, že mi vše vyšlo hned napoprvé bez takových prolémů. Užívej si těhotenství a ať to dobře dopadne :kytka:

 
Lena93
Ukecaná baba ;) 1679 příspěvků 05.07.16 13:52

Moc držím palce, aby se miminko udrželo. :hug: Babička na něj určitě shora dává pozor.

 
patulka123
Zasloužilá kecalka 883 příspěvků 05.07.16 18:24

Drzim moooc palecky :hug:

 
kekelecnik
Povídálka 32 příspěvků 61 inzerátů 05.07.16 18:39

Krásné, gratuluji :-)

 
Bublinka0
Povídálka 26 příspěvků 05.07.16 19:46

Krásný držím pěsticky ať jsem obě zdravé :kytka:

 
VercaKk
Kecalka 294 příspěvků 2 inzeráty 05.07.16 20:21

:hug: az me to rozplakalo :srdce: přeju ti, aby se prdelka udržel-a! Vim jaké to je mit vysněné těhotenství a ten strach aby to vse dopadlo, ale ty jsi opravdu silná žena :kytka: moc moc držím palecky

 
enyem
Kecalka 410 příspěvků 1 inzerát 05.07.16 21:49

Krásné, moc držím palečky ať je miminko v pořádku a vše dobře dopadne :-)
Babička Vám ho poslala :-)

 
xstrasilka
Zasloužilá kecalka 697 příspěvků 27 inzerátů 05.07.16 22:40

Krásně napsaný deníček. Přeju již jen to dobré a také se budu těšit na porodní deníček :kytka:

 
hanickar
Povídálka 27 příspěvků 05.07.16 22:45

Držím palečky at to všechno dobře dopadne a máte krasne zdrave miminko :* :andel: hlavně bud na sebe opatrna a netahej žádný těžký věci :palec:

 
BeruškaXXX
Ukecaná baba ;) 1133 příspěvků 05.07.16 23:52

Nějakou dobu už to zde navštěvuji, denicky ctu jen občas a tohle je první, na který reagují… věřím, ze to bude dobré a že miminko ti poslala babička, tak jak pises… :hug: ať si šťastná!!

 
helfr
Kecalka 282 příspěvků 06.07.16 13:22
Jsi blázen!

A to teprve až se ti to narodí - to se teprve budeš cítit jako totální blázen. Např. když se nachytáš, jak s naprosto přiblblým výrazem zíráš asi 20 minut na své mimi, děláš infantilní grimasy, raduješ se z toho, že se mimisek potento a ty se teď budeš hrabat v hov… a nebo si odříhne tak, že poblije tebe, sedačku i podlahu :dance: A za nic na světě bys to neměnila :mrgreen:

 
Kejmina90
Zasloužilá kecalka 711 příspěvků 07.07.16 09:46

Tak závěr mě dojal k slzám :,( moc krásný deníček, držím palce, ať se to podaří, nejhorší máš za sebou :srdce:

 
Misel02
Závislačka 4314 příspěvků 07.07.16 13:06

Smutný ale pěkný deníček ono se říka že když dlouho to nejde někdo milovany odejde a příjde zase v podobě těhotenství což je asik i u vas :-) držím palečky :hug:

 
Stiefel
Povídálka 29 příspěvků 07.07.16 15:28

To je tak silný příběh!!!
Moc držím palce a přeji klidné těhotenství!! :srdce: :srdce:

 
Lucii13
Zasloužilá kecalka 781 příspěvků 1 inzerát 08.07.16 21:56

Tak to…tohle mě dostalo. Jsem to četla se zatajenym dechem :hug: Přeji ať už to konečně dopadne..A jsi/ jste šťastní :hug: :srdce:

 
Vííí
Stálice 59 příspěvků 08.07.16 22:03

Děkuji všem za podporu :srdce: Na miminko se moc těšíme, šetřím se jak to jen umím :-) ráda vám pak napíšu, až se nám naše holčička narodí :srdce:

Příspěvek upraven 09.07.16 v 11:43

 
Sachmetkaa
Stálice 75 příspěvků 08.07.16 22:30

Moc pěkný deníček. Ať se vám daří a vše dobře dopadne :kytka:

 
Gabi3S
Povídálka 12 příspěvků 09.07.16 14:18

:andel: KRÁSNÉ A SMUTNÉ ZÁROVEŇ…DRŽÍM PĚSTI, AŤ VÁM DOPADNE VŠE DOBŘE A BUDETE ŠŤASTNÁ RODINA :kytka: :mavam:

 
mlejnice01
Stálice 83 příspěvků 12.07.16 14:29

Nádherné a držím palce ať je všechno v klidu a pohodě. :hug:

 
hakna
Kecalka 230 příspěvků 15.07.16 12:46

A už zase bulim, :srdce: :srdce: :srdce: ať se Vám daří

 
ASAndrea
Zasloužilá kecalka 518 příspěvků 16.07.16 21:58

To je hrozné, co jste zažívali. To si nedovedu představit. Ať už vše dopadne dobře!!! :hug:

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama