Jsem fakt tak blbá žena?

Kulišanda  Vydáno: 16.09.11

Prosila bych všechny o názor a radu, jak zlepšit tenhle vztah.

Ahoj všechny maminky,
chtěla jsem se s vámi podělit o svůj životní příběh a nechat si od vás trošku poradit. Jsem studentka VŠ, i když to vypadá, že bohužel kvůli jedné zkoušce mě vyhodí. Je mi 22 let, mám roční holčičku a jsem přes rok vdaná. Otěhotněla jsem neplánovaně, ale já i můj muž jsme měli velkou radost, já už dlouho miminko chtěla a těšila se, až jednou přijde. S mým mužem jsme cca 5 let. Máme starší baráček, který máme na hypotéku, takže finance nic moc, stále pracujeme, opravujeme, přestavujeme, ale o tom psát nechci, to jen pro přiblížení situace.

Můj problém se týká mého muže. Máme už asi půl roku takové horší období. Dcera se narodila o 6 týdnů dřív, manžel makal doma, pač byl rozbouraný celý barák kvůli topení. Moc se snažil, vím, že toho měl dost, každopádně místo toho, abych já odpočívala po císaři a s 2 kilovou dcerou mi doma někdo pomohl, tak jsem makala, jak to šlo, lezla po štaflích, vařila dělníkům, byla sama v noci, páč manža je hasič a má 24h. V té době jsme se tak nějak začali bavit míň, asi tam vznikl problém nebo já nevím. Už před porodem jsme se hodně stresovali svatbou a jinými věcmi, tak občas nějaká hádka přišla. Každopádně teď je to tak, že jsou dny, kdy jsme v pohodě a pak přijde den, kdy se pohádáme a v hádce jsme několik dní. A furt dokola. Já na tom nejsem duševně úplně nejlíp, působím, že jsem se se vším dobře vyrovnala, stíhám školu, dceru, změnu bydlení z paneláku v Praze na zapadlé vesnici atd. Líbí se mi tady, ale když se hádáme, nemám daleko k breku, pokud si začnem říkat ošklivé věci, tak už jsem mockrát přemýšlela si něco udělat…

Mám asi trošku pochroumanou psychiku z dětství, naši se bili a hádali. Já to takové nechci. Zkrátka často brečím, což muže vytočí samo o sobě a dost si mu stěžuju. Že se cítím sama, že je mi smutno, že mě neobjímá, že mi chybí sex. Cejtim to tak. On mi vždy dokáže, že to tak není, že mě včera objal atd. Ano, má pravdu, objal, ale po takové době, tak krátce a bez citu. Já ho hrozně miluju. Dřív jsem ho pořád pusinkovala, objímala, líbala, v posteli jsem vždycky začla… On nikdy. Nepamatuju si, kdy mě líbal, mazlil. Vždycky jen já. Už to pár týdnů nedělám, jestli začne on a nic. Tak jsem mu řekla, že mi to chybí, pochopitelně jsem zas brečela a je z toho hádka jak prase. A tak se hádáme o všech blbostech. On mi říká nešťastnice, že pořád fňukám a nic se mi nelíbí.

Byli jsme v poslední době na pár výletech a vždy se něco pokazilo a on mi říká, že vše zkazím, každý výlet. Jenže on je věčný pohodář, co nic neřeší, já se jen zeptám, kde malé ohřejeme jídlo a on z toho udělá, že zase stresuju, že zkazim výlet a je z toho hádka. Hádáme se pořád. Já vím, můžu za to často já, ale jak byste reagovali vy? Když přijedeme večer z nákupu, vypraný prádlo v pračce, vynosit nákup, řvoucí neumytý nenajedený dítě, já unavená a on na mě vylítne, že jsem udělala při parkování důlek do čerstvé trávy mimo vjezd a jde si domů pustit hudbu a vzít tepláky. Jo, pak mu řeknu, že mi s ničim nepomáhá, absolutně s nervama v pytli. On mi to teď vyčítá už několik týdnů. Není to tak, on tu hodně pracuje, zařizuje, i k dceři se chová moc pěkně a vše umí, ale že by jí občas sám od sebe přebalil? Nakrmil? Objal mě, že mi pomůže, pověsil prádlo? Ne, a já dělám plno chlapskejch prací, se všim mu pomáhám. Zkrátka se hádáme, já jsem věčně nespokojená a ubulená, on nic nepřejde, každé slovo a gesto řeší, že jsem hnusná. Jo, řeknu mu, aby sem radši nejezdil, když přijede, vzbudí odpoledne dceru, páč řeší hlasitě poslední hádku, ale pak mě to mrzí.

Holky, jak to řešit? On mě prý rád má, nedávno mi napsal, že nás miluje, i když byl teda trochu připitej. Já ho miluju moc. Už se narazilo i na rozvod, teď zmizel na kole a vzal si nějaký věci, tak asi na pár dní. Pořád říká, že „melu sra*ky“, ať se zamyslím, že pracuje, dělá, stará se… Asi jsem fakt pitomá. Mám dobrého muže a dobráka od kosti, jen jsem prostě co na srdci, to na jazyku a když se mě prostě pořád ptá, proč jsem tak kyselá, tak mu to pěkně řeknu. Taky nesnáší slovo, že ti to nedojde, no joo, chlapům asi nedochází nic, musí se jim všechno říct. Chci s ním žít pořád, ale jak z těch hádek pryč? Znáte nějakou radu? On mi radí psychologa, já nevím, zda by pomohl. Že prý nevím, co chci. Jo, jsem mladá, ale ty zásadní věci vím. Chci být dobrou ženou a matkou. Tou snad sem, ale o té ženě vážně pochybuju. Jsem fakt tak blbá?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.3 bodů
 Váš příspěvek
 
majinka69
Kecalka 478 příspěvků 16.09.11 11:41

nemáš dobrého muže a tys seš jelito, buď kapku tvrdá, každéj chlap maká, můj manžel dře na baráku pořád, na vše jsme sami, peněz je málo, ale on pochází z rozvedené rodiny, já sice né rozvedené, ale … kdyby se rozvedli, líp udělali, máti je rapl!!!!
S manželem to taky tak nechceme, takže se nehádáme, problém se řeší tiše a vykládáním, lásku si dokazujeme pořád a když už prasknou nervy, že třeba řekne něco hnusnýho, odejdu a druhý den mu řeknu, co se mi nelíbilo! Omluví se a jedeme dál. MUSÍTE mít k sobě úctu a respekt a to tvůj manžel nemá!!!!
Dítě je i jeho a mě manžel taky pomáhá, jenže on CHCE! kolikrát chci, aby si oddechl, ale chce aspoň malýho koupat, aby si ho užil, je zarážející, že tvůj chlap o to nestojí a spíš se zajímá o trávník!!!
Já bych s ním nebyla, jak přitvrdíš, buď obrátí, nebo za zkaženéj život nestojí!!!! Žiješ jen jednou, nekaž si to hrubiánem a idiotem!!!!

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 16.09.11 11:48

Tak co jsem si přečetla!!!!Hlavní problém je myslím v tom ,že ste oba unavení,přetažení a pořebovali by ste vysadit a to oba !
Další pokud Vám manžel nepomáhá s prací ro ženy ,nepomáhejte venku okolo domu s prací muže!Pak ste podle mě zbytečně podrážděná protože lítáte venku ,ale čeká vás práce ještě doma ..prádlo,vaření ,mimčo..!
Co se týká výletů a jejich organizačních věcí ,pořešte je doma předem ..já tomu říkám sranda plán!
to že brečíte jsou nervy na pochodu ..lítost atd ..!Pokud to na sobě i sama cítíte nestyď te se a opravdu zkuste vyhledat odbornou pomoc !Já sama sem odpůrce léků na nervy,ale dostala jsem se do životní situace kdy jsem nic nechtěla vše mi rozbrečelo,nespala jsem …!Zpravilo se to po 3 mesících užívání od té doby jsem v poho a nic neberu a přestaňte chtít všechno zvládnout …z věcí důležitých si vyberte to nejdůležitější a zbytek počká!!!
Co se týká mazlení partnera …jsou to chlapi a potřebujou posrtkovat,jeden je akční druhý si myslí ,že když Vám dá pusu včera tak to stačí,nežebreje o ni prostě mu vlepte hudlana… :lol: Něktarým chlapům to nedochází aubližují tak nevědomně…!
Myslím ,že jen procházíte malou krizí ,kterou zažije každý z nás chce to jen i v boji úctu a občas ustoupit!A raději než jedovatost říct miluju tě !!!

 
PETRA58
Nováček 9 příspěvků 16.09.11 11:49

Nejdřív by si měl uvědomit manžel, že ubulenou z tebe udělal on, protože ty se cítíš zanedbávaná. A pokud to člověk cítí, tak to tak je. A blbá nejsi, podle mě se snažíš až moc a proto jsou hádky. Mávni nad tím rukou, nevyčítej mu a možná pak postřehne, že se něco změnilo, že už nevyšiluješ. Usměj se. :-) Vše se dá vyřešit. Ale musíte chtít oba. Byla by škoda vztahu.

 
mysicka5
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 16.09.11 11:54

Hloupá nejšeš . Jen jste mladí a on si neuvědomuje spoustu jiných podstatných věcí. Třeba to že jsi po císaři. A hojení celého těla trvá 6 měsíců než se dá tak nějak do kupy a starání se o hromadu věcí o kolo tomu taky moc nepřidá . A jak tady píše majinak69 ak musíte k sobě sjednat úctu a respekt bez toho to fungovat nebude. A to že se chlap nechce strart momentálně o dítě toho bych se nebála. Náš táta se o kluka začal starat až sním byla zábava , až se začal plazit po koberci a už vnímal svět. A teď mám doma z dítěte TATÁNKA :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: .

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 16.09.11 11:59

Souhlasím s PETRA58 !Prostě se vykašlete mi vše dokonalé …jste unavená!Je myslím rozumné až bude vhodná doba připravit si manžu dobře naladěného ke stolu k něčemu dobrému :lol: A v klidu si rozdělit práci …Zkuste taky urvat čas třeba pro Vás oba sehnat hlídání aby ste měli čas jen na sebe !Kyž to bude třaba 1 den za čtvrt roku i to myslím vztahu pomůže !Určitě bych Vás nenazvala JELITEM!Jen unavenou mamkou co chce mít vše na 100%.
Kašlete na dokonalost na domku nežeňte vše honem honem ale rozplánujte si to i to dělá své jet s penízky nadoraz atd. Chce to úctu a toleranci a to na obou stranách! Máte spolu holčičku tak už kvuli ní!!! :kytka:

 
fenixák
Ukecaná baba ;) 1085 příspěvků 50 inzerátů 16.09.11 12:40
Ahoj

já si taky myslím, že je toho na Tebe momentálně moc a pak to jde z kopce. My máme 2letý dvojčata a to je kolem nich 2× tolik práce než okolo 1mimča, tak si třeba řekni, že máš 1mimčo a že to zvládneš a představ si horší věci. Já nevím, ale chlapi jsou různí, jeden je rád na zahradě, další pracuje na domě, jiný třeba zase jinde, ale nemyslím si, že pracovití jsou všichni, to fakt ne. A těch, co pomáhají s miminky je taky málo(si myslím já, i když můj manžel mi pomáhal a pomáhá), jinak bych se z nich … :roll:
Chce to opravdu některý věci nechat být(nestíháš, tak bude prádlo nevypraný třeba 5dní a co?), svět se nezboří!!! Prostě jak to psala některá přede mnou, najít si podstatné věci, který se musí udělat a to ostatní nechat na později.. A hlavně se tak nestresovat!!! Kdybys viděla, co tady ty naše dvě holky vyvádějí každý den, a když je muž v práci, je to opravdu o nervy, ale co mám dělat?? Jsme celé odpoledne venku a stejně zlobí a zlobí a jsou 2! Já si myslím, že krizi překonáte a zase bude dobře. Já bych se na muže „nelepila“ a spíš bych se snažila nebrečet a mít svou HRDOST, třeba to zafunguje, zkus být nad věcí(snadno se mi to píše a hůř koná, ale u mě to funguje). Ahoj Lucka

 
Katchi
Echt Kelišová 8922 příspěvků 10 inzerátů 16.09.11 13:15

Vetsinou komentare nepisu, ale ted mi to neda. Ja si rozhodne nemyslim, ze by Tvuj muz byl hrubian, necita, idiot a podobne…

Naopak si myslim, ze muzes byt rada, ze maka na baraku, chodi do prace, obcas pomuze s malou a tak. Ty na sebe prestan nakladat tolik prace, vic odpocivej a pokus se neresit malickosti, jako kde nakrmit dite. To se da vzdycky nejak vymyslet, naplanovat a podobne. Zkus byt optimistictejsi, veselejsi a vic v klidu. Je mi jasne, ze je to obcas na palici, ale kdyz budes neustale ve stresu, ubrecena a v depresi, Tvuj muz nebude mit duvod Te pomazlit, dat Ti pusu, rist Ti, co k Tobe citi…

Ja to vidim u nas, jak to funguje. Samozrejme ze se obcas pohadame, ale umime se usmirit.

Jo a je dulezite umet si rict, co chces. Ze chces s necim pomoct (umyt nadobi, povesit pradlo, prebalit mimino…), chces mit chvilku pro vas dva a tak. Chlapi neumej cist myslenky a co se jim nerekne, to neudelaj.

Preju pevne nervy, dobrou naladu a hodne stastnych let s manzelem :wink:

 
Kacenka20
Ukecaná baba ;) 1210 příspěvků 16.09.11 13:30

Ono je asi těžký ti radit, abys toho na sebe tolik nenakládala. Protože ať chceš nebo nechceš, budeš toho mít hodně. Ono starat se o dítě, o chlapa, o domácnost a do toho dělat vysokou, to je celkem o hubu, pokud nemáš v partnerovi takovou oporu, jakou bys potřebovala. To, že máš plačtivý stavy, je určitě nahromaděným stresem, starostma a nejspíš nedostatkem citu. Nejsem si tím jistá, ale jste asi momentálně v té situaci, že ty dáváš do vztahu víc citu a snahy než manžel a doplácíš na to. Jsou na světě ženský, který milujou až za hrob, dělají první poslední, kvůli chlapovi by se přetrhly a nevidí vůbec to, že jsou na to samy. Pak jsou ale taky ty, co podvědomě cítí, že nejsou tak milovaný a oceněný, jak by měly být. A právě to bych manželovi řekla.
A v podstatě chápu i tvýho manžela. Oni chlapi většinou těžko nesou, když mají vedle sebe partnerku, která fňuká a stěžuje si. On nechápe, že by ti stačilo málo…aby ti vyznal lásku, objal tě, udělal pro tebe něco pěknýho, nebo třeba sám od sebe umyl nádobí. On má asi pocit, že ať bude dělat cokoliv, tak to stejně bude k ničemu a nebude ti to stačit. Bere asi hodně vážně to, že vás musí uživit, má náročnou práci a třeba i díky tomu se ti ani citově nevěnuje tak, jak by sis přála. Ale to neznamená, že tě nemá rád…
Já jsem měla podobý pocity jako ty, i když máme dítě tepve na cestě…a co se mi teď osvědčilo, je být víc v pohodě. I když se musím občas trošku přetvařovat, tak se to vyplatí, protože i v tom chlapovi to navodí pozitivní náladu, kterou pak na tebe přenese…jestli mi teda rozumíš…
Tak se hlavně nestresuj, zkus se na manžela víc usmívat, míň si stěžovat a spíš o tom v klidu mluvit a třeba tě ještě překvapí :wink:

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 16.09.11 13:32

hloupá nejsi, jen trochu víc přecitlivělá… mám pocit, že máš v hlavě dokonalý obrázek toho, jak by to mělo vše vypadat (rodina, péče o dítě, pozornost chlapa…) - a pokud to není dle tvých přesných představ, tak jsi nešťastná a brečíš…

mluvila jsi o tom se svým mužem? bez emocí, věcně (tak, aby to jako to chlap pochopil)? Píšeš, že jinak je dobrák, …to fakt odmítne, když mu přímo sdělíš své přání (přebal, pomoz, nakup atd.)?

Chlapi prostě potřebují postrčit, nečekej, že udělá sám od sebe to, co se ti zrovna zrodí v hlavě.

spousta chlapů je alergická na ufňukané, věčně si stěžující ženský, a právě proto reagují podobně, jak tvůj muž.
Zkus k celé věci přistoupit s větším nadhledem a méně emotivně.

mám podobné zkušenosti - dostavěli jsme nedávno dům, stěhovali se ve 40tt (večer v den stěhování jsme odjeli do porodnice…), po návratu z porodky doma chaos, spousta řemeslných prací ještě nedokončených, já po SC s miminem v náručí běhala kolem a organizovala dělníky… měla jsem podobné pocity jak ty. Můj muž byl taky značně vyčerpanej, no lehký to nebylo…
jo a s těma výletama je to samý :-) taky vždycky hrozně dopředu řeším, co a jak (kde přebalit, kojit, co když bude brečet…), manžel to předem neřeší a říká, že to půjde…no a vždycky to nějak šlo.
Tuhle mi říkal, proč si někam nezajdu (manikúra, kosmetika…), já na něj, že se zbláznil, syn má 3 měsíce - a on, aby dokázal, že to jde, tak sbalil dítě do kočárku, vzal ho s sebou a šel k holiči… vše proběhlo v pohodě :mrgreen:

 
Knihomyš
Echt Kelišová 9786 příspěvků 16.09.11 13:32

Největší potíž bude asi v tom, že jak píšeš, často brečíš a dost si mu stěžuješ.
Chápu, že by Ti měl být muž oporou a měla by ses mu moct svěřit - na druhou stranu všeho moc škodí :) A pokud chlap nemůže stížnost nějak účinně řešit, tak je většinou na nervy.
Nepomohlo by Ti třeba najít si nějakou svěřovací kamarádku, nebo si postěžovat a vybrečet se tady na emiminu? Nebo se vypsat do deníčku?
Zkus si přečíst Proč muži milují potvory (dá se najít i na netu). Sama sice tyhle „radící“ knížky moc nemiluju, ale zrovna tahle mi připadá velice přesná. Halt k sebevědomé usměvavé ženské to chlapy přitahuje víc, než k hromádce neštěstí (ono to teda obráceně platí taky).
Je mi jasné, že to máš s malou a přestěhovaná do neznámé vsi těžké, ale nevzdávej se, určitě to zvládneš. Úsměv na rty - fake it, till you make it. Držím palce.

Jo, ještě jak bych reagovala, kdybych chlapovi zryla vozem trávník? (Jsem řidič na baterky, ještě že máme akorát štěrk.) Asi bych začala vykládat cosi o tom, jak ty ženské prostě na řízení nejsou, halt chlapi mají lepší odhad a on speciálně, páč je hasič a prošel strašně náročnými testy při přijímání… a pravděpodobně bych už nikdy víc neparkovala, pokud by byl v dosahu On a trávník zároveň. A to prosím nemyslím sarkasticky, ale doopravdy.
Jo, mimochodem, víš, proč mají ženský tak blbej odhad? Protože jim celej život chlapi tvrděj, že tohle | | je 20 centimetrů…

 
Ančovička
Stálice 91 příspěvků 16.09.11 13:37

Ahoj Kulišando, podle toho co jsem si přečetla to nebude jeden problém, ale problémů víc. Jedna věc je, že jsi neměla pohodové dětství a ani dnes zřejmě nemáš oporu v rodině, která by ti příp. malou pohlídala, nebo ti poradila… Další problém je ten, že toho je na vás oba moc, hlavně na tebe dítě, škola, finance, přestavba, z toho by se sesypala téměř každá… Určítě to chce se zaměřit jen na to podstatné jak tu už bylo uvedeno, ono když se nezvládne vše jak by jsi si představovala tak se svět nezboří a třeba na nepořádek, ještě nikdo neumřel. Bylo by asi opravdu dobré ať tě někdo pomyslně vezme za ruku a pomohl ti si to vše v hlavě srovnat, nezávislý psycholog je dobrá volba, pokud narazíš na dobrého psychologa a myslím, že by jste to potřebovali oba dva. Tvůj muž si neuvědomuje co vše zvládáša jak moc jsi třeba pro něho nepostradatelná a nebylo by špatné mu to připomenout, co takhle třeba na týden či 14 dní zbalit malou a odjet za kamarádkou na chatu, nebo někam kde si odpočineš a v klidu o všem popřemýšlíš. Přeji ať tohle kritické období brzy překlenete a s manželem si to vše vysvětlíte.

 
Mrs.G
Ukecaná baba ;) 1042 příspěvků 16.09.11 13:46

Ahoj…docela mi mluvis z duse, u nas probiha neco velmi podobneho… :lol: . Ted uz se to lepsi, takze proste si myslim, ze je to proste krize jako prase, ale to se spravi…v prvni rade udelej to co ja…Prestan knourat a stezovat si…k nicemu to nevede a je to jenom horsi…chlap to stejne nepochopi, akorat mu to leze na nervy a nechce nic slyset. Bohuzel, jejich slepici mozecky tak obcas funguji… :mrgreen: . Taky bych si prala partnera, ktery nasloucha vsem mym narkum, ale oni na to proste nejsou staveni…jestli si chces postezovat, stezuj si kamaradkam, mamce, tady na emiminu, proste zenskejm, ktery ty tvoje stavy pochopi. :wink: . Na chlapa proste musis chytre. Bud na nej hodna a usmevava a uvidis, ze se to zlepsi. Teda alespon ten muj mi to tak vysvetluje. Tak to tak delam. I kdyz obcas skripu zuby, ale snazim se. A pravda je, ze kdyz se treba tyden nehadame, tak me najednou i vic posloucha, co mu chci rict a snazi se sam od sebe. Taky se nechce hadat, pochybuju, ze existuje chlap, ktery se hada rad. Obzvlast jestli ten tvuj je pohodar jak pises. No a pak se musis smirit s tim, ze proste nemas pana dokonaleho. Nikdo neni…verim, ze je spousta chlapu, kteri se vic snazi v peci o domacnost a dite a jeste maji super sex a ja nevim co vsechno, ale pamatuj, vsude je neco…v kazdem vztahu se podle me najde neco , co nefunguje na 100 procent. Proto se rika, ze je to vsechno o toleranci. Pokud sveho muze milujes a on tebe, tak to zvladnete, jenom se musite naucit zit s novou situaci, kterou to mimco proste je…jak rikam, prochazim tim samym…hele proste vaz si toho co mas, zacni se radovat z malickosti, prestan prudit a uvidis, ze i manza na tebe bude milejsi a vsechno pujde snaz…drzim pesti…tobe i sobe… :mrgreen: :huban:

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 16.09.11 13:48

Myslím, že oba máte kus pravdy..On se stará a na oplátku musí poslouchat jak jsi nespokojená..
Ty jsi zase na vše sama a vděčnosti se nedočkáš..

Chce si to sednout a říct si ,co kdo bude dělat, na co kdo má čas, tak aby nebyl vyřízený..
Já být tebou věnuji se jen malé..nic na baráku a zahradě nedělám..to ti neuteče..
Víc odpočívej a užívej si miminka.
připadá mi ,že se oba zbytečně honíte, ale práce není zajíc..

Přestaň se také nimrat v dušeních problémech ( kdy kdo koho objal) - chvíli se na to vykašli, nic neřeš a uvidíš , že se to zklidní..

 
eVerča
Ukecaná baba ;) 1598 příspěvků 16.09.11 13:48

on nepomáhá tobě, ty nepomáhej jemu. Řekne že potřebuje abys udělala tohle a tohle, řekni, že ty jsi včera potřebovala vybalit nákup a zapnout pračku :think:
V první řadě nebuď ubulená, vím, že je to těžký, ale pláčem ubližuješ sobě. Vím o čem mluvím. Spíš než psychologa bych vám OBĚMA doporučila manž. poradnu. Proč se vtom máš koupat jen ty, když je to broblém vás obou?

 
Kaariin
Nováček 6 příspěvků 16.09.11 13:50

Jsem na tom skoro stejně, sice nejsme manželé, ale od té doby co přítel změnil práci, není vůbec s náma a když už je doma, tak spí nebo se hádáme. Taky nevím, jak dál :-)

 
ygreen
Echt Kelišová 9904 příspěvků 16.09.11 13:56

chlapi všeobecně neradi řeší moc věcí, když on bez keců udělá něco na domě, proč ženská bez keců se nepostará o dítě??? Chápeš, jde o to, že ho tím otrávíš. M ěby taky otravovalo kdyby za mnou pořád chodil manžel s brekem, že něco nedělám. Taky bych se mu vyhýbala. Chlapi nesnáší pláč, znervózňuje je to, neumí pak řešit věci, jsou v opozici už jen proto že vidí slzy, staví je to do kouta.
Pro spokojený vztah je potřeba trochu tolerance. Když nejde o zdraví jde o hovno, takže se rozhodni o které věci ti zase tolik nejde a které ti doopravdy chbí a podle toho na manžela „útoč“. Prostě až příště dojedete z nákupu vem první malou, jdi jí dát najíst, nákup nech v chodbě, prádlo v pračce. Pak řekni manželovi jestli by uklidil jídlo do lednice, že zatím uvaříš a nebo ať si pohraje s malou že to i uklidíš. Pak se najezte, pak ho popros aby šel uspat malou, nebo si s ní hrál a jdi si vyndat prádlo. Když nebude chtít tak nic neříkej, jdi s malou ty a až si půjdete lehnout tak mu jen řekni, že snad to prádlo do zítra neuhnije,ale že už jsi fakt unavená. Ale klíd, nadhled. Až nebudeš věčně ubulená a nad věcí a nebudeš ho popřád s něčím „otravovat“ tak se z jeho strany vrátí i něžnosti :palec:

 
taunavená  16.09.11 14:03
:(

ahoj, táke jsem netušila jak to bude občas těžké.když se nám narodili dvojčata, nějak se to ve mně obrátilo a začala jsem svého muže vidět jinak.to co jsem dřív přešla.mi teď strašně vadí.snažím se, aby domácnost nebyla v nepořádku, uvařit teplý jídlo,jít na procházku.občas i pivo koupit a samozřejmně se celý den a noc starat o kluky.neříkám, že nepomůže..ale i přes veškerou snahu je pořád něco špatně.snažím se být optimista,ale on mě úplně srazí..pořád není něco dobře,nabruče­nej..ach jo. :zed:
nevím,proč chlapi nedokáží ocenit co všechno ženská dělá.berou to jako samozřejmost?asi se brzo na všechno vykváknu, řeknu mu,že dokud si toho nebude více vážit tak to dělat nebudu. já bohužel nemám ho za co chválit.že chodí do práce?že vysype koš?že po 6 týdnech promaže konečně dveře? huráá..to je borec..
občas by to chtělo se na týden zdejchnout a pročistit si hlavu ..aby to člověk viděl s odstupem a podle toho se pak rozhodl.
jen se občas bojím jaké rozhodnutí by to bylo :twisted: :evil:

 
Plaminek_nadeje  16.09.11 14:48
Zakladatelce

Neboj - to, čím procházíte je jenom fáze - vřele doporučuji tuto tenoučkou knížku:
 http://www.pknihy.cz/…u-lasky.html

Myslím si, že největší potíž je v tom, že partner Ti projevuje lásku jiným způsobem, než potřebuješ - a obráceně. Knížka Tě/vás navede, jak si lásku projevovat takovým způsobem, aby na to ten druhý slyšel a vše bude zase fajn. Jsi citlivá, takže se za slzy nestyď - naopak - veškeré negativní emoce ventiluj, aby jsi si uchovala zdraví - jinak můžeš onemocnět a to by byla škoda. :hug:

Už hodně párům tato knížka pomohla - ráda ji doporučím i vám. Ať vše dobře dopadne :kytka:

 
mmonica  16.09.11 14:54

Pises,ze Te nikdy neobjimal a nelibal,jen Ty jeho ??
Tak to me prijde zvlastni,proc jsi si ho vzala. Milujes ho ?
Ja si teda takhle oboustranny laskyplny vztah nepredstavuji
a to jak si drela po cisari,taky mluvi za vse,rada se nechas zneuzivat
vas vztah, z toho co pises, mi nepripada jako laska,tvuj manzel je sobec a ja bych o takoveho nezavadila ani prstem

Příspěvek upraven 16.09.11 v 14:55

 
alifie
Extra třída :D 10468 příspěvků 16.09.11 14:54

Jediná rada - nesnažit se být dokonalá manželka a hospodyňka. Když čte chlap noviny, čtěte si knížku, když kouká na televizi, koukejte taky. Chlapovi pomáhejte (chystejte pro něj jídlo, žehlete jeho oblečení), až když se postaráte o dítě a o sebe!
Já blbka jsem vstávala ve 4 ráno, abych mohla v klidu vyžehlit a navařit a uklidit a skončila jsem se 40 horečkama, vděku jsem se nedočkala. Všechno se spravilo až když jsem se nas..la - domácí práce jsem dělala, jen když se chlap věnoval dětem. Večer koupal děti a já jsem zatím uklízela. Vařila jsem, když byl s dítkem na procházce, atd. Co jsem nestihla, nebylo prostě udělané. A jak nám to teď krásně klape.

 
Lotynka
Stálice 93 příspěvků 16.09.11 15:31

Omlouvam se, jestli opakuju neco, co kdo uz napsal, nestihla jsem precist vsechny komentare.
Ja bych rekla, ze si potrebujete od sebe odpocinout ;) Pusobi to na mne, ze se citis izolovana a osamela a vsechno hazis na nej (tim vubec nechci rict, ze je to tvoje chyba, on v tom taky neni nevinne!) Zkratka, radim najit si kamaradky, neresit tolik, co kdo dela. Zkus se kousnout do rtu pokazdy, kdyz se ti zachce neco mu vycitat, zkus to vydrzet tyden a uvidis, jestli se neco zmeni. Nekteri chlapi myslim taky nesnaseji, kdyz jim zenska „visi na krku“ - ve smyslu emocnim, a ten tvuj k nim mozna patri.

 
slunečnice1978
Kecalka 143 příspěvků 16.09.11 15:37

Ahoj, některé příspěvky tady jsou hodně dlouhé, nečetla jsem je všechny, ale já bych Vám oběma poradila manželskou poradnu, jde o to aby se tam Tvůj manžel plně otevřel, řekl všechny své pocity, oni to totiž muži moc neumí, myslím, že ty s tím problém mít nebudeš. Jsi velmi mladá a měla jsi dítě brzo(já taky a uvědomuji si to až teď po třicítce),ale každý vztah má šanci KDYŽ OBA CHTĚJÍ.Hodně štěstí. :mavam: :hug:

 
slunečnice1978
Kecalka 143 příspěvků 16.09.11 15:37

Ahoj, některé příspěvky tady jsou hodně dlouhé, nečetla jsem je všechny, ale já bych Vám oběma poradila manželskou poradnu, jde o to aby se tam Tvůj manžel plně otevřel, řekl všechny své pocity, oni to totiž muži moc neumí, myslím, že ty s tím problém mít nebudeš. Jsi velmi mladá a měla jsi dítě brzo(já taky a uvědomuji si to až teď po třicítce),ale každý vztah má šanci KDYŽ OBA CHTĚJÍ.Hodně štěstí. :mavam: :hug:

 
aleachimka  16.09.11 15:40

Než jsem začala chodit s manželem, tak jsem skoro 5 lety žila s klukem, který sice nebrečel, ale pořád se mu něco nelíbilo, pořád si stěžoval, vyčítal. Jinak byl hrozně fajn, chytrý, vtipný, pracovitý, ale doma jsme se pořád hádali - že mu nedostatečně projevuji lásku, že je doma sám (dělala jsem denní VŠ a pracovala na plný úvazek), že doma málo pomáhám (bydlela jsem u něj doma, vařila, prala, žehlila, uklízela), když jsme šli někam na výlet, tak všechno bylo problém (jako vzít bágly a jet do hor? Nemyslitelné!)… ze začátku mi to bylo líto a chtěla jsem to řešit. Postupně mi každá jeho výčitka lezla víc a víc na nervy až jsem se s ním nechtěla bavit vůbec. Nakonec jsem se s ním rozešla.

Píšu to, protože vím, jak je hrozné žít s někým, kdo je věčně nespokojený. Nevím, zda jsi taková povaha (můj ex byl a pochybuji, že by se někdy změnil) nebo jsi přetažená (to vidím, jako pravděpodobné), ale musíš začít sama u sebe. Neber si toho na sebe tolik, řekni si o pomoc, ale ne až když jsi zoufalá a zničená. Chlapi mají rádi vyrovnané ženy, ale na druhou stranu jsou moc rádi, když jsou potřební. Zkus brát život s trochou lehkostí a přestaň řešit věci, které nejsou podstatné.

Pokud jde o projevy náklonosti, tak je možné, že tvůj manžel není moc mazlící typ, já taky nejsem a vím, že svého manžela tím občas taky dost raním, ale prostě si nepomůžu. O to víc je rád, když se jdu pomazlit, ale to musím být v pohodě. Neumím se prostě jít pomazlit potom, co se pohádáme. Sama píšeš, že se teď pořád hádáš, tak třeba nemá chuť potom, co si kdeco vyčtete jít a pusinkovat tě.

Náplánujte si na celý víkend nějaký výlet a zkus nic neřešit a nechat to jen tak plout (mám 2 malé děti a jde to, spousta věcí se vyřeší sama). Odpočinete si, uvědomíte si, že to krásné mezi vámi je a zase budete mít na čem stavět.Vztah je celoživotní dřina, ale stohjí to za to.

 
aleachimka  16.09.11 15:46

jo a ještě bych dodala, manžela nešetři pokud jde o péči o dítě. Nejsou to žádní pitomci a vykoupat prcka (stejně jako jiné činnosti) zvládne stejně jako ty a navíc si utvrzují vztah od malička.

Můj manžel teď přiznal, že mu chybí, že se na péči nepodílel u dcerky od začátku - narodila se o 2měsíce dřív a on se bál na ni jen šáhnout. Nenutila jsem ho, protože jsem ho chápala, taky jsem se na ni bála skoro šáhnout. Teď jsem se vrátila z porodnice v dost zuboženém stavu, vrazila mu dítě do ruky a on se staral o mě, o starší dceru i o mimino a já jen kojila.

 
marmelada78
Závislačka 3116 příspěvků 16.09.11 16:08

Nemyslím si že jsi blbá nebo nějaký jelito, ale ani si nemyslím, že je tvůj chlap bůhvíjakej sobec nebo buran.. Jste prostě unavení, je toho moc.. Znám to z vlastní zkušenosti a to mě porod teprve čeká .. Ale já jsem jiná povaha než ty.
Musíš pochopit že chlapi to prostě mají jinak. Pokud chlap nemá aspon trochu ženské myšlení, tak opravdu nečte myšlenky. Nechápe, že ti musí neustále dokazovat že tě má opravdu rád. Už ti to přece řekl a bere to jako hot

 
xxxyyysss  16.09.11 17:39

Nič viac, nič menej, proste si si toho nabrala ako vôl na rohy (slovenské prirovnanie) a proste človek nemôže všetko zvládať na 100% - malé dieťa, škola, hypotéka´=nedos­tatok peňazí, prerábky, naozaj ti nezávidím, aj keď proste určite príde doba, kedy malá podrastie, skončíš školu, bude prerobený dom, nastúpiš do práce, finančne sa budete mať oveľa lepšie. Prepáč, ale niektorí ľudia si proste nevedia predstaviť niektoré veci v reálnom živote a potom to takto dopadne. Teš sa z dieťaťa, pri hádkach si radšej kúsni do jazyka a povedz mužovi, že niektoré veci si vydiskutuje, keď si obaja urovnáte myšlienky a nie v afekte, veci, ktoré nie sú súrne na prerábku, nechajte na neskoršie, až pôjdeš do práce a dieťatko podrastie, nechci mať všetko hneď. Ak máš aj pocit, že trebárs by si mala upratať, ale si unavená, jednoducho si radšej ľahni, oddýchni, upraceš neskôr, zem sa preto neprestane krútiť, osobne nerobím veľké upratovanie len preto, lebo idú sviatky, ale upratujem vtedy, keď mám proste náladu a chce sa mi do veľkého upratovania (ono tie Vianoce prišli aj bez toho, aby som mala umyté okná, si to predstav :mrgreen: …

 
klaraja
Kecalka 454 příspěvků 16.09.11 18:18

chtěla jsem taky napsat pár řádek, ale Katchi to řekla přesně ..tak to je a takové jsou i mé zkušenosti.
Máš prima chlapa, tak trochu odpočívej a uvidíš ho taky :wink: :kytka:

 
honeymoney
Zasloužilá kecalka 586 příspěvků 16.09.11 19:19

Hlavně ne výčitky. Výčitky už poslaly pod kytičky pěkný množství vztahů. Neříkat ty todle, ty tamto, neobviňovat, nevyčítat. To je to nejhorší.
Když tě něco trápí, mluv o tom, jak se cítíš. Říkej, jsem přepracovaná, je toho na mě moc, nemůžu takhle dál, potřebuji si ulevit, potřebuji tvou pomoc atd. Nevyčítat, co on dělá špatně. Za pocity je každý odpovědný sám. A pochybuji, že on chce, abyses cítila špatně.
Vyčítající, obviňující a věčně nespokojená ženská, to je pohroma. Chlap samozřejmě taky :).
Prožíváte velmi těžkou fázi vztahu, tak není divu, že nežijete momentálně v pohádce. Snad se z toho brzy vyhrabete a bude vše ok! :palec:

 
honeymoney
Zasloužilá kecalka 586 příspěvků 16.09.11 19:27

Jo a ještě bych chtěla dodat: už sis ho jako toho, co nezačíná v sexu a není moc objímací, vybrala a vzala za muže, tak mu teď těžko můžeš vyčítat, že se tak chová.
Můžeš mu říct, že by tě potěšilo, kdybyste se častěji dotýkali, a kdyby s tím častěji začal, ale těžko můžeš chtít, aby se najednou změnil o 180 stupňů. To by bylo dost nefér..
A stejnětak ta práce po císaři - měla byses víc šetřit, to TY víš, jak jsi na tom zdravotně a jak dobře nebo naopak blbě se cítíš. Přece ani po druhých bys nechtěla, aby po operaci lezli po štaflích a mohli se přetrhnout, tak proč to chceš po sobě?
Trochu mi připomínáš mě - taky bych chtěla být perfektní po všech stránkách, všem se zavděčit a být chválena za to, jak „všechno zvládám“. Jenže zavděčit se všem nejde a pochválit se leckdy můžem leda samy :lol:

 
honeymoney
Zasloužilá kecalka 586 příspěvků 16.09.11 19:37

Ad majinka69: Myslím, že mně doma chlap denně bulet, tak by se ze mě stal taky brzo hrubián. Neměla bych na to nervy a klidila bych se z cesty.
A dávat rady na rozchod po přečtení jednoho článku, to je docela síla.

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 16.09.11 21:38

ja si myslim, ze ziadny chlap neznesie ufnukanu zenu, to mu ide na nervy. Skus neplakat a tiez byt castokrat flegmos v mnohych veciach. Netreba ti asi pripominat, ze toho mate vela amna s manzelom caka presne toto iste - stahujeme sa z mesta na vidiek, malo financii, 8 mesacny syncek, ja este popri materskej si privyrabam, takze tiez neviem niekedy, kde mi hlava stoji, no ked uz je toho na mna privela, stopnem a urcim si priority, co je pre mna podstatne. Skolu som aj ja nechala, teda iba doktorat, no ved co, mozem si spravit hocikedy, na prvom mieste je moj manzel a syn, ostatne je vedlajsie. Praca neni zajac, neuteče :-)
pekne si sadnite, v klude sa porozpravajte a zacnite odznova. držím palceky, nech ste štastní a spokojní :hug:

 
atominnka
Generální žvanilka 20912 příspěvků 16.09.11 23:10

Ahoj, máme to trochu dost podobné. Mně je čerstvě 23, vdaná jsem také přes rok, spolu jsme 6let. Dceři je 10m, také jsme mimi neplánovali. Už jako těhotná jsem pomáhala s pracemi v bytě. Ale že by on pomohl mně(vytřít, umýt nádobí)? Málokdy. Když se malá narodila, byl z ní sice nadšený, ze mě už asi míň. Asi 2týdny po porodu jsem jen brečela a nebyla schopná ani pořádně üklidit a uvařit.
Dnes je byt hotový, ale manžel má novou práci od 6ti do 7večer. JAsný, penízky se vydělat musí.Ale že by třeba o víkendu hlídal chvíli malöu, abych se ráno mohla dospat(rostou nam zuby a noci jsou nevalné), ze by ji prebalil, dal najist, vzal ven, vykoupal? Ne. Nemá čas. Bud neco kuti vnku nebo je s kamarady(pry si musi taky neco uzit - je mu „JEN“ 28)Takže jsme to vyřešili tak, že on si dělá své a já také. Nepomáhám mu, pokud to není vyloženě nutné. Malá začíná chodit, je to šídlo. někdo musí vyprat, vyžehlit, uklidit uvařit a nakoupit. A to dělám já. On se stará o to, aby byly peníze(chceme na jaře začít stavět). Ale moc se nehádáme, vím jaká jsem a nechci na něj křičet před malou. A u mě by se to bez křiku neobešlo
A projevy nějaké lásky? Nic, občas sex, ale že by mě objal, dal pusu nebo třeba JENOM pohladil, to ani náhodou. Ale nějak jsem si zvykla.
Takže tak nějak chápu, jak ti asi je. Řekla bych, že jste OBA hodně unavení a měli byste si dát oraz, myslím od práce, ne od sebe. Ale nemyslím, že bys na tom měla vinu ty ani že by jí měl on. Prostě jen máte moc práce.. Ä ted se te nechci nijak dotknout, ale taky by se mi asi nelibilo, kdyby mi doma porad nekdo plakal. Tak si zkuste oba trošku odpočinout a za nějaký čas si v klidu promluvit… Držím palce, určitě bude líp! :huban:

 
Trhnisinohou
Povídálka 21 příspěvků 17.09.11 07:56

PROSÍM TĚ DOUFÁM ŽE NEMYSLÍŠ VÁŽNĚ TY MYŠLENKY ŽE SI NĚCO UDĚLÁŠ? :nevim: Žádnej chlap ani ten sebelepší nestojí za to aby si ženská sahla na život.Máma od dítěte tím méně.
Zkus si s mužem promluvit a vyjasnit si to a víš co na psychologovi ani psychiatrovi není nic špatného.NAOPAKJá k pysichiatrovi chodím,nestydím se za to naopak se k tomu hrdě hlásím a opravdu mi to pomáhá :andel:
Určitě zas bude dobře až nebude stres kolem školy,baráčku atd
pomáhá.
Tak se drž :palec: :kytka:

 
popletka
Zasloužilá kecalka 704 příspěvků 19.09.11 00:01

souhlasím naprosto s Lizbeth, chtěla jsem napsat něco podobného

 
Lucik219  19.09.11 12:50

Myslím, že jste oba přetažení a měli byste si pořádně odpočinout - odjet na dovolenou mimo domov a pročistit si pořádně hlavu..
Dál si myslím, že by ses měla naučit pravidelně relaxovat a odpočívat, protože ti jinak hrozí syndrom vyhoření, který si myslím není jen záležitostí pracovního poměru, ale i čehokoliv jiného s čím se to přehání…
Bylo by dobré více promyslet svůj přístup k domácím pracem i k manželovi - spousta věcí neuteče, ale počká…Když na něco manžel bude spěchat, může danou práci zastat i on sám…Spolužití s někým je forma spolupráce a kompromisu a člověk se má doma cítit dobře a v bezpečí, protože od toho domov je. A domov tvoří zejména osoby, se kterými žijeme…

 
upřímný hoch  21.03.12 18:50

Ano, jseš blbá. Odpověď je na to už v prvních větách… 22 let, manželství nejspíš s prvním co Ti pochválil oči, dítě na krku, studium a hypotéka :-D

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 21.03.12 21:49

Hrozne moc to resis. On uz toho ma evidentne dost. Zkus se na chvili zamerit misto toho jak jste nestastni na to jak jste stastni.
Mate krasnou zdravou holcicku, mate vlastni barak, milujete se a nezahybate si. Zkus si rict, ze vsechno bude dobre a ono to bude dobre :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček