Kačík & Hanýsek - začátek?

Kacik5  Vydáno: 30.05.03

Zdravím maminky a miminka,

jsem moc smutná, že Veronika už nebude psát deníček. Určitě se shodneme na tom, že vždycky potěšil, byl vtipný a upřímný. Nevím, co na to říct. Musí být smutná, i když Adámek jí určitě rozveselí - aspoň na chvilku. Neumím si představit být teď bez táty. O to víc, že mi před chvílí telefonoval z Rakouska, že upadl na motorce a je v nemocnici. V takových chvílích si člověk uvědomí, jak by mohlo být hůř. Asi proto je ten život takový - jednou nahoře a jednou dole. Zní to jako fráze, ale myslím, že to tak opravdu je. Jak by jsme zjistily, že vlastně můžeme být rády za to, co máme?!

Můj Hanýsek je asi o týden starší, než Adámek. Ne, že bych chtěla v deníčku pokračovat, to ani nejde - laťka je příliš vysoko… Ráda se ale s Vámi všemi budu dělit o zážítky s tím „lumpem“, který mi teď sedí na klíně, kope do stolku a tak mi stále klávesnice odjíždí a přijíždí..

Tak abych se vůbec dostala k tomu, o čem chci psát. Asi před dvěma dny jsem psala o tom, že mlíčko už nestačí a že mě čeká návštěva u pana doktora. Čekala jsem, že mi zase řekně něco vtipného - třeba „No to ale nebudete nic jiného dělat, než pořád kojit“. S překvapením mi doporučil dávat na noc buď Bebu HA2 nebo Sunar HA2 - prý je to stejné. V poledne prý mám před kojením dát 2-3 lžičky mrkve (pro začátek).

No dobře, takže jsem nakoupila Sunar a mrkvičku Hami první lžička. Psychicky se připravovala na večer a doufala, že to nějak dopadne. Hm, no takže samozřejmě Hany lahev vůůbec nechtěl. Plakal, mlíčko mu teklo do pusy, dávil se (ne nijak hrozně, nejsem :,-(ista) no a já měla co dělat, abych neplakala s ním. Nakonec to dopadlo tak, že jsem to nevydržela, chtěla mu dát svoje mlíčko, ale pán byl tak uražený, že raději usnul. Samozřejmě jsem se s Honzou (tátou) pohádala, jako vždycky, když Hany pláče.

Pokus číslo 2 byl druhý den v poledne. Zase scény, no hrůza hrůza. Původně jsem chtěla v poledne vařit mrkvičku, ale nebyl už čas (rozčílila jsem ho s tou lahví), takže jsem vytáhla Hami a začala bojovat pro změnu s ohřívačkou. Vzala jsem lžičku a mrkvičku a nebudete věřit, málem by mě strhal. Místo 2 lžiček snědl 3/4 skleničky (mezitím jsem jako blázen ještě volala doktorovi, jestli to teda může, když měl mít 2 lžičky… Tak že prý ano). Vrhal se po lžičce, mrkev všude. Vzpamatovat jsem se nemohla, to jsem nečekala. Úspěch. Problém s lahví ale stále přetrvával.

Hledala jsem rady na netu, u kamarádek, u doktorů, u příbuzných a NIC. Dobrá rada nad zlato… Takže co teď? Vymyslela jsem, zkusit to tak, že si jako nenápadně bude s lahvičkou hrát a skamarádí se s ní. Dala jsem do ní vodu. Žužlal jí a zjistil, že z toho něco teče. To mu ale nechutnalo. Tak jsem letěla pro mrkvovou šťávičku Hipp a vodu s ní zředila. Teda obráceně. A ono to fungovalo!!!! Nasál a pil. Tak to jsem tedy také nečekala. Hlavně to, že jsem to tak úúúžasně vymyslela… Myslím, že důležité bylo, že nebyl unavený a ubrečený jako večer. Byl v tu chvíli v pohodě a dobré náladě.

Je hloupost, zkoušet něco nového večer. Mě by se také nechtělo zkoušet něco nového, když jsem unavená a hladová (třeba s manželem…) Jenže to mi nikdo neřekl, na to jsem musela přijít sama. S tou lžičkou to také není jen tak, že to najednou umí. Před měsícem jsem koupila lžičku Chicco a začala mu z ní dávat kapičky. Ani nevím, jak mě to napadlo. Připadalo mi to lepší, než mu to kapat rovnou do pusy, protože nemám dobrou trefu a navíc Aktiferrin se nedá vyprat… No ne že by hned něco s Akt. v puse neocucal.. Už jsem samozřejmě také tušila a připravovala se na to, že brzy bude jíst zeleninku atd. Bezva se to naučil a tak ho to teď nepřekvapilo.

Doufám, že některé z Vás moje metody třeba aspoň trošku pomůžou. To bych byla ráda.

Děsím se, v jakém stavu přivezou manžela, držte palce…

Mějte se moc hezky a přeju kráásný víkend,

Kačík a Hanýsek

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 30.05.03 23:25

Ahoj Kačíku!
S těma chlapama jsme na tom podobně. Ten můj je taky blázen do motorek. Když jsme čekali mimčo, tak motorku prodal (taky proto, že jsme v tu dobu potřebovali penízky na stavbu). Ale pak se ?zamiloval? do dalšího kousku a už nám stojí v garáži! Někdy taky trnu strachy, když vyjede? Navíc dřív závodil, takže pomalu opravdu nejezdí. Teď jsme zrovna s mrňouskem tři dny sami, protože táta nám odjel (naštěstí jen koukat) do Německa na závody superbiků.
Držím pěsti, ať máte taťku co nejdříve v pořádku.
Místo Verči bude možná pokračovat v deníčku Šulánek. Tak se k nám pak můžeš připojit, ať víme, jak se s Hanýskem máte. Pokud se rozhodneš vést svůj vlastní deníček, ať se Ti dílo daří!
Mějte se moc hezky a ahoj
Ivča a Mojánek, 6 a ½ měsíce

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček