Kam jsme se poděli...

Anonymní  Vydáno: 07.11.16

Kam jsme se to poděli? Kde je ti konec, můj jediný příteli? Zmilzels mi, nevím kam. Sám, sám, sám. Jsem tady sám.

Na začátku byla láska, veliká, ohromná, celý svět svou krásou zasahující. Psal se rok 2010. Představovala jsem Tě jako svou životní lásku všem mým známým a přehlížela jsem, že se na Tebe lidi dívají jinak než na ostatní. Jsi svůj a tak jsi zůstal do dneška. Obhajovala jsem to.

V tu dobu jsme si „skvěle“ užívali naše chvilky.. Občas jsme si vyrazili na procházku, dali si jointa, byli jsme sví, blbli jsme… A tak nějak vládla jakási pohoda. Dneska vlastně nevím, co mě na tom bavilo. Dneska děsně lituju, že jsem neprocestovala celý svět a neužila si to úplně jinak.

Byli jsme spolu v tu dobu dva roky a kousíček, když jsem si tenkrát říkala, že pro mne asi nejsi ten vhodný partner, přeci jen jsme od sebe 11 let a mně ten sex prostě chybí. Ale bylo před Vánoci, navíc… To byla jen taková myšlenka, kterou jsem si řekla, že překonáme, a že sex vyřešíme. To není přece něco, na čem by se nedalo pracovat. Ale byla to myšlenka, která mi zní v hlavě dodnes. Vyčítám si, proč jsem Tě při první pochybnosti neopustila..

Po téhle první myšlence nastal březen 2013 a já po roce vysazených prášků nečekaně otěhotněla. Bylo to tak nějak napůl nečekaně. Rok a něco jsem nebrala antikoncepci, ale neřešili jsme to. Gynekolog přece říkal, že když budu chtít otěhotnět, tak se kvůli PCO budu muset hormonálně stimulovat… Nejsi ten, kdo by se pro mne neobětoval a nesnesl by mi, co mi na očích vidí. Nejsi ten, co mlátí holky a ani ten, který hledí jen sám na sebe. Přece. A tak jsme ani neuvažovali nad tím, že bychom si miminko nenechali. Tys ani nevěděl, že mě někdy před Vánoci napadla taková ošklivá myšlenka rozchodu.

A tak nastalo období úžasu a napětí z nově očekávaného miminka. Já byla na rizikáči hned od dubna s termínem v prosinci. Všechno proběhlo tak, jak má a narodila se nám Barunka. Malinká holčička. Tvoje máma je z ní dodnes hotová, protože jsi ten jedináček a většinu času jsi s mámou vyrůstal, protože táta jezdil hodně po světě. Co to na Tobě zanechalo vidím až dnes.

Máma Barunku miluje, je to její holčička, ale všichni víme, že to Tvoje máma svou péčí přehání stejně tak, jak to dělala u Tebe. Uznávám, kvůli mojí práci byla u ní často na hlídání… A bůhví, co to Báře vnuklo do hlavy ty její umíněný stavy. Nezpochybňuju však ani naší vinu.

Nijak jsem ten náš sex akutně neřešila, ačkoliv jsem i přes těhotenství byla pořád víc při chuti než Ty. To víš, ona péče o to robátko zabere spoustu sil, a když se na tom tak moc aktivně nepodílíš, tak je to dost vyčerpávající. Taky vyčerpávající je do toho ještě studovat vysokou školu, aktivně se věnovat psovi, kterého jsme si pořídili půl roku před otěhotněním, uklízet, starat se o Tebe…

Začali jsme koukat po bydlení. Je jasný, že jsme chtěli pryč z toho 2+kk a já vím, proč ses tam necítil dobře. Plně to chápu a i oba víme, že dodnes jsme tam zůstat nemohli. Trvalo nám přes rok vybrat to pěkný bydlení, který jsme si vysnili. Byl počátek roku 2015, když jsme si vybrali tenhle náš baráček, co jsme tak moc chtěli a těšili se do něj. Za tu dobu od porodu Báry už jsme toho mezi sebou měli plno napovídáno.

Věděl jsi a já Ti říkala několikrát, že mi vadí ta Tvoje pitomá tráva a že pokud neuděláš něco s tím naším intimním životem, tak že nebudu žít jako jeptiška a někoho si najdu. Myslím, že za tu dobu jsem Ti to takhle naostro řekla 4× nebo pětkrát. Jinak jsme se nehádali. Naopak navenek si spoustu lidí myslelo, jak jsme spokojeni a šťastní.

Půl roku trvalo, než jsme ten barák vybojovali. Respektive - já vybojovala… Chápu, žes chodil do práce a „já byla na mateřské“, ale věř mi, byl to dost vyčerpávající případ (pozn. na baráku byly exekuce a trvalo děsně dlouho, než to realitka z toho vyvázala). Takže jsem vlastně měla spoustu času na to, to všechno protelefonovat. Se zprostředkovatelkou prodeje, zprostředkovatelem hypotéky, obou jednatelů realitky, kteří do toho byli zakomponováni, právničkou… Víš. Bylo to denně s každým asi pět hovorů a já byla už fakt hotová.

Pak nám řekli, že naší právničce to dlouho trvá a ten dům po tom všem úsilí dají zpátky do inzerce. Plakala jsem. Měla jsem před státnicemi na bakaláře s malým miminem a moje úsilí šlo vniveč… Protože jsem bojovník, odložila jsem celou školu a rozhodla se, že do toho dám všechno, jen abychom šli bydlet sem.

Ten den jsme se rozhodli, že se vybodnem na tu právničku, která všechno jen zdržovala. Asi schválně, abychom jí zaplatili co nejvíc. Další den jsme zaplatili zálohu a měli jsme jistotu, že o domeček nepřijdeme. :) Tu radost nezapomenu. Nakonec to všechno stálo za to.

Nejsi nijak špatný člověk, snažíš se a máš nás rád, udělal jsi ve svém životě hodně pro to, abychom se měli fajn. Abychom získali hypotéku a mohli mít náš vytoužený barák. Chci abys věděl, že kdyby Ti chvilku před tím nezemřela teta, nikdy bychom tu nebyli. Vaši nám dali do hypotéky dost peněz, protože ona je měla. Nemusíš se dneska ohánět tím, jak ses snažil a že kdyby jsi to nedělal, tak bychom tu nebyli. Realita je taková, že bychom tu nebyli, kdyby ta teta neumřela. Byli bychom jinde, v bytě, za menší peníze a možná jinak šťastni. Dnes z nás čiší jen radost z toho, jak dobře jsme koupili a na jak super místě, maličký kousek od Prahy, tak jak jsme si to přáli. Ale jak zpívá Nohavica… kam jsme se poděli, můj jediný příteli?

I přes to všechno, asi z nadšení z baráku, když už jsem věděla, že ještě tak dva měsíce a bude dům náš, jsem začala bláznit. Dneska fakt nevím, kde se to ve mě vzalo. Začala jsem chtít pro Barunku brášku nebo ségru, aby od sebe nebyli daleko. Byl to květen 2015, kdy jsem si nechala vyndat tělísko. Začali jsme se „snažit“, jen nevím, jak to s tou naší frekvencí mám jinak nazvat.

V půlce června se stala důležitá událost. Mám to nazvat, že mi došla trpělivost? Nebo že jsem podlehla? Byla jsem nevyřáděná? Prostě jsem Tě po pěti letech poprvé podvedla… A bylo to super. Bylo to něco, co jsem s Tebou nezažila. Prostě divoký, zvířecí sex. A vídali jsme se dál. Nevíš ani o jedné naší schůzce.

Den po tom, co se tohle stalo, jsme jeli na prodloužený víkend za Tvými rodiči. Jeden z těch dnů jsme jeli z nějaké tržnice a horlivě v autě probírali, že jsme se unáhlili s tím vyndáním tělíska, že to není mezi námi OK, že mám rozdělanou tu vysokou školu, že jsem teď začala podnikat a mám té práce dost. Že barák bude vyžadovat spoustu času a financí… Pamatuješ? Navíc, Bára je opravdu temperamentní dítko a já v tu chvilku přiznala, že bych asi ani dvě děti nezvládla, protože jsme z ní oba na mraky, jakou si vyžaduje pozornost. Ale…a to byl hlavní důvod, oba jsme přiznali, že si nerozumíme.

Netušíš, co se ve mě odehrávalo, když jsem zjistila týden na to, že jsem těhotná. Za prvé jsem nechtěla. Protože jsme si řekli, co jsme si řekli. A za druhé, a za to se tak moc stydím, jsem nevěděla, jestli jsi, a nebo nejsi tatínkem toho miminka. Nikdy jsi se tohle nedozvěděl a chraň Bůh, aby ses dozvěděl. Věděl jsi, že jsem špatná z toho, že jsem si plánovala jinou budoucnost, jsem přece pořád mladinká. A já si znovu říkala, že máma mě nevychovala tak, abych chodila na potraty a žila „nezřízeným životem“ na úkor toho miminka. A že nejsi ten, kdo by se pro mne neobětoval a nesnesl by mi, co mi na očích vidí. Nejsi ten, co mlátí holky, a ani ten, který hledí jen sám na sebe. Přece.

Sice jsme už uvažovali nad tím, že bychom si miminko nenechali, ale nakonec jsme to neudělali. Jsem za to moc ráda. A děkuju Ti, že jsi při mě stál, když jsem tu kvůli tomu děťátku plakala. Ty nevíš, že jeden z hlavních důvodů bylo to, co je mezi námi současně s tím, jaká byla situace kolem otcovství.. Postupem času a počítání jsem ale došla k tomu, že tatínek budeš Ty, ačkoli nějakej čertík tam nade mnou celou dobu pořád visel.

Proplakala jsem při slabých chvilkách první čtyři měsíce těhotenství. Pět měsíců jsem si užívala. Užívala jsem si je tak, že jsem znovu nastartovala studium na vysoké, už jsem si rozjela tu svou práci, po schůzkách jsem běhala s rostoucím břichem, snažila se starat o dům, který potřeboval tak nějak rekonsturovat, uklízet.. A mimo jiné… celých devět měsíců jsem se stejně vídala s pánem z půlky června. A to dost intenzivně. Vlastně jsem se s ním vídala až do další půlky června dalšího roku.

Byl to rok, kdy jsem si namlouvala, že je to jen o sexu. Měla jsem pokličku, přes kterou jsem si zakázala jít. A dál a dál bych to mohla rozvíjet. Ale ne, nebudu lhát… bylo to super období, na které nikdy nezapomenu, strašně jsme si to užívali. Tak ráda na to vzpomínám. On byl o dva roky starší než já, kluk bez závazků. Na mě jediná chyba = máš dvě děti. Jasně, že jsem jeden čas byla naivní, že by si mě i s dětmi třeba vzal. Ale stejně to bylo jen ve skrytu duše… Takový to, jak člověk nad tím sní, ale ví, že to jednoho dne skončí. Že vlastně ani nechce, aby s holkou po dvou dětech zažíval novou rodinu, když on tohle nikdy nezažil. Protože ona to má za sebou.

Prostě a jednoduše, byli jsme domluveni, že až někoho potká, tak to skončíme. Potkal a skončili jsme to. Bolelo to děsně moc a i dnes na to vzpomínám s docela rozporuplnými pocity. Vídáme se asi 2× týdně, ale chodíme spolu sportovat a vídáme se pracovně. Nic víc. A beru to jako součást života jak já, tak i on. A Ty ani jednu z našich schůzek netušíš. Nestydím se za to. Chovala jsem se tak, jak mi příroda káže.. Kdybys to věděl, tak mě přerazíš.

Byl to rok, kdy jsem zjistila spoustu věcí. Že máma měla vždycky pravdu, když mě říkala celých pět let, že máš akorát silný řeči, ale nakonec skutek utek. Rok, kdy jsem začala sondovat, proč Tě moc nemají rádi lidi kolem mě. Rok, kdy jsem si sama vyzkoušela, že může chlap, co se stará o ženskou, fungovat i jinak než jak funguješ Ty… Ta Tvoje travka pitomá. Rok, kdy jsem zjistila, že na Báru i Marečka jsem vlastně sama, protože po příchodu z práce domů jsi důležitej hlavně TY a Bára až potom. Jo, časem jsi se tak trochu naučil, že nás můžeš aspoň pozdravit, než si jít umotat a uvařit kafe. Pochopil jsi, že je dobrý si s dítětem taky někdy hrát.

Víš, byl to taky rok, kdy jsme spolu spali za celou dobu dohromady asi 4×. Ještě před tím červnem už jsem o Tebe neměla moc zájem a chytla jsem se jako rybička na první příležitost. Byl to rok, kdy jsme se sami sobě odcizili, začali se dohadovat víc než obvykle. Nakonec jsme spolu vlastně přestali řešit veškerý naše problémy a o základních věcech spolu přestali komunikovat. Byl to rok, kdy jsem na Vánoce podle Tvý reakce na vánoční dárky zjistila, jak moc velkej materialista jsi. A v tu dobu jsem si řekla, že se na Tebe nechci finančně vázat a postavit se i se dvěma dětmi na vlastní nohy.

A tak činím a snažím se o to dodnes. Po menší pauze se mi v práci zase začíná dařit. Vážím si toho, žes uznal, že ty Vánoce byly chyba. Jenže ve mě to nechalo fakt velikou a zásadní rýhu v srdci. Uvědomila jsem si ten den spoustu věcí. A celý svátky až do silvestra jsme se spolu nebavili. Pamatuješ?

Ale taky hájím Tě. Od doby co jsme na baráku, tak ses tu někdy pustil do práce. Ale to je míň, než pořád máš v tý svý hlavičce zakořeněný. Na tomhle baráku musíme MAKAT dnes a denně a ne to nechám týden stát a pak něco udělat a pak zas nechat dva týdny stát. To není lážíčko, který tu máš.

Já mam dost práce s dětmi, opět jsem odložila školu na květen, protože mám i pracovní povinnosti, do toho se o sebe starám, chodím sportovat. Ty máš „jen“ práci a ten barák. Pro mě je barák jedna z mých dalších povinností či koníčků, co mám. Moc ráda bych Ti pomáhala, ale Ty vlastně nakonec nechceš nebo chceš nesmysly typu, škrábat dlaždičky v jedenáct večer, když druhej den ráno budeš tu zeď znovu nahazovat.

Víš, je toho tolik. Mohla bych tu psát do aleluja. A určitě bys taky našel nějaký důvody, proč je to se mnou špatný. Ani jeden nejsme bez chyby. I se mnou to není jednoduchý. Mám spoustu přátel a Ty tak málo, nemáš to s kým probírat. Kolem mě spoustu lidí vidí, že nejsi ideální chlap. Teda aspoň ne pro mě. Spoustu lidí vidí, že jsem aktivní, vzdělávám se, pracuju na sobě, žiju společenským životem a Ty pořád sedíš doma a jen máš kecy na můj život. Nebo děláš na baráku. Vážím si toho. Ale říkali jsme přece, než jsme sem šli, že se budeme věnovat i rodině a sami sobě a nebudeme vše obětovat rekonstrukcím a dělání tady na tom. Když už se domluvíme, že něco podnikneme, na poslední chvíli to zrušíš. Těhle a podobných situací je tak moc, je toho tolik.

Je to asi dva měsíce, kdy jsme se shodli, že je náš vztah na tom tak špatně, že potřebujeme odbornou radu. Nejprve jsi byl proti, pak jsi trochu pookřál a nakonec jsme byli v poradně. Tam mi dal pan doktor vizitku s doporučením na paní, kam si mám dojít už jen já. Pochopil myslím, že jsem mu před Tebou některé věci neřekla, zbytek jsi slyšel stejný, jako když jsme se o tom vždy bavili. Když jsem byla u té paní a volala Ti, o čem jsem si s ní povídala a co mi říkala… celý jsi to zatratil.

Nedokážeš si představit, co se ve mě honí za pocity. Nechci nás oba trápit dalších x týdnů, měsíců, let… beru největší ohled na děti. Jsou tak maličké a bojím se, že náš rozchod by je poznamenal. Ty najednou sex chceš a hraješ si na děsnýho alfa-samce, což mě přijde směšné. Už jsem Ti to i párkrát řekla, že fyzická přitažlivost mezi mnou a Tebou = 0.

Dneska vím, že ten roční vztah mě nepoznamenal z pohledu, že jsem se bláznivě zabouchla, a dostávala to, co jsem doma neměla. Jen urychlil situaci a pomohl mi otevřít oči v dost věcech. Jsem ráda za takovou zkušenost. Přiznávám, že ten náš vztah to dost narušilo, možná kdyby se to nikdy nestalo, tak já bych buď žila dodnes nějakým způsobem nešťastná a nebo v těžkém nevědomí. Ale třeba taky ne. To nikdo neví..

Vůbec netušíš, že mám vymyšlený zadní vrátka. Mám kam jít, jak zajistit děti i sebe. Vím, že to pro mě bude dost těžký a v žádným případě nechci, abychom se o děti dohadovali. Chci, abyste se viděli, kdykoli bys chtěl Ty nebo ony. Ale nechci ani jednoho z nás trápit. Jenže nevím, jaké je správné rozhodnutí. Mám s Tebou zůstat a počkat, než trošku povyrostou, nebo právě naopak, dokud jsou malé, rázněji přitvrdit?

Víš, Martine, cítím, že jakmile v sobě vyřeším, co bude nejlepší pro děti a jak na tom budou „nejmíň tratit“, tak je mezi námi konec. Už dlouho vím, že to v sobě mám vůči Tobě uzavřený. Jsme jak sourozenci, jak nejlepší kámoši, dneska spolu vycházíme v pohodě, co se týče komunikace. Ale já s Tebou nedokážu sdílet intimní život a vůbec Tvůj styl života, jakej máš. A chápu, že i to je součást života.

Jsi fajn chlap, máš svý hodnoty, city a pocity na správným místě. Jen já nějak jim nedokážu přijít na chuť. Máme všechno, co jsme chtěli, a neradujeme se z toho tak, jak jsme si představovali. Nedokážu v sobě nikde v tom prázdnu najít to, proč jsem Tě dřív obdivovala, a nedokážu si představit, že Tě mám po boku dalších xx let. Mrzí mě to. Jsem tak unavená z toho všeho přemýšlení nad tím, že jsem k celý týhle situaci už tak laxní, tak moc unavená. Už ani nebrečím a že jsem se nabrečela. Máme dvě krásný děti, který chuděrky budou trpět proto, že si máma s tátou nesrovnali hodnoty dřív, než měli. Možná je to moje vina…možná jsem se na to měla vybodnout už když mě to tenkrát prvně napadlo.

Martine, jak to bude dál?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Jana525
Závislačka 2585 příspěvků 07.11.16 12:08

Ach jo, jaky sis to udelala takovy to mas. K tomu se neda vic napsat. Ty jsi vedela, ze ten vztah neni to prave a presto jsi do nej privedla dve deti.
Je mi lito deti a je mi lito i tveho partnera, protoze s nim od zacatku nehrajes cistou hru.

 
Uživatel je onlineRegina Hero
Generální žvanilka 20923 příspěvků 6 inzerátů 07.11.16 12:23

Nebylo by lepší, kdyby sis ty sama ujasnila, co bude (= co chceš ty) dál a nečekala, že to rozřeší Martin? Lepší pro vás všechny, včetně dětí, když jsi je už do toho zatáhla… problémy se mají řešit, když nastanou a dřív, než se rozrostou do obřích rozměrů…

 
MacMonik  07.11.16 12:42

Moc dekuji za tenhle clanek, tak moc mi to pripomelo sebe sama a zjistila jsem, ze nekdy muze byt i odmitnuti od milovaneho cloveka ten nejkrasnejsi dar, co vam muze poskytnout,…

Drzim pesti at to vsechno zvladnete. Deti Vas miluji a budou milovat bezpodminecne at se deje co chce. Vase radost je i jejich radost. Hlavne najdete sve vlastni stesti.

 
unuděná
Ukecaná baba ;) 2196 příspěvků 8 inzerátů 07.11.16 12:44

Myslim, ze jsi velmi brzy podvedome citila, ze toto neni muz, se kterym chces sdilet zivot a mit s nim deti a podle toho to taky dopadlo. Kdybyste problemy resili vcas, mohli jste byt nekde uplne jinde-at uz spolu, nebo kazdy zvlast…Preji ti, at situaci zvladnes, ale podle toho, jak popisujes sebe a podle toho, jak se vyjadrujes o priteli, bude spis on ten, co zaplace. A deti samozrejme.

 
LaEllaX
Kecalka 288 příspěvků 07.11.16 12:53

Jana a Regina jsou chytré jak rádia :zed: Přeju hodně štěstí, pisatelko!!

 
Uživatel je onlineivunak
Ukecaná baba ;) 1229 příspěvků 07.11.16 12:56

Myslím, že problémy jsi způsobila Ty. Ty jsi nebyla už od začátku ve vztahu spokojená a něřešilas to hned z kraje. Věděla jsi, jaký partner je a přesto jsi do vztahu přivedla dvě děti a jedno možná není jeho. Podváděla jsi ho. A i když tě ostatní upozorňovali na jeho nedostatky házela jsi jejich připomínky za hlavu. Teď si chystáš zadní vrátky, kdy odejdeš i s dětmi a on o tom neví. Není na čase začít hrát férově a chovat se jako dva dospělí lidé, kteří mají rodinu? Nejvíc to bohužel odnesou děti a to jenom proto, že jejich máma udělal na začátku sakra velkou chybu.

 
Pipilota Citrónie
Kecalka 335 příspěvků 07.11.16 13:07

Příjdeš mi, že hledáš omluvu pro svou nevěru a tak očerňuješ partnera, v jednom odstavci nic na baráku nedělá a v druhém ani nemá přátele, protože je furt v práci nebo dělá na baráku. Nikdo není dokonalý, ani ty, i když píšeš, že tě v tom okolí utvrzuje, ani on. Nehledej na něm to zlé a zkus hledat to dobré. Je to přeci jen otec tvých dětí (snad). Zkus být fér k sobě i k němu. Přeji ti, ať najdeš lásku a ať jsi fér.

 
Tarjei
Ukecaná baba ;) 1644 příspěvků 07.11.16 13:14

Az me mrazi. Palec hore za otevrenou zpoved. A nemam chut cist komentare, to bude same tytyty…

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29284 příspěvků 61 inzerátů 07.11.16 13:19

:? Chjo, to je teda zoufalá situace.

Ty najednou sex chceš a hraješ si na děsnýho alfa-samce, což mě přijde směšné. Už jsem Ti to i párkrát řekla, že fyzická přitažlivost mezi mnou a Tebou = 0.

Tahle věta mě z celého deníčku trkla ze všeho nejvíc. Jako by on chtěl něco změnit, udělat něco tak, abys byla spokojená, ale z tvojí strany tam není žádná odezva?

Buď se musíte oba dva začít chovat tak, abyste spolu mohli žít, nebo vyřešit rozchod. Jinak to bude pořád vypadat tak, jak to u vás vypadá. :nevim:

 
Tarjei
Ukecaná baba ;) 1644 příspěvků 07.11.16 13:23

@Tiger-lily…v ni tu pritazlivost uz davno zlikvidoval…pozde bycha honit.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29284 příspěvků 61 inzerátů 07.11.16 13:25

@Tarjei :nevim: Tak tím pádem z toho kouká asi jedině rozchod. Čím dřív, tím líp a bez dělání si naschválů… pak je otázka, co dál, celkem zbytečná.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24088 příspěvků 07.11.16 13:27

At je to jakkoliv ten denicek je velice zmateny pro cloveka ktery nezna podrobneji co se stalo, ale!
Presto hodne stesti. Nebudu nikoho soudit, protoze nikdo nevi, co ho jeste ceka ;)
Preji Ti at to vyresis :srdce: :srdce: :palec:

 
Katty1203
Kecalka 151 příspěvků 40 inzerátů 07.11.16 13:28

Držím palce ať se vše brzy vyřeší…A určitě Tě neodsuzuji. Za nic…

 
Barinec
Stálice 97 příspěvků 07.11.16 13:32

Mozna by bylo lepsi dat precist tuto zpoved Martinovi, nez tady. Alespon by ho to vyburcovalo k cinum.

 
Tarinka
Kelišová 7341 příspěvků 1 inzerát 07.11.16 14:37

Na me z toho dychlo, takovy Já Já jenom Já. Já jsem ta co se stara, ta co zarizuje, ta co pracuje, ta co studuje, ta co ma kamarady, ta co ma libido, ta kterej umrela teta, ta co chce makat na baraku a ta co nechce makat na baraku, ale jezdit na vylety. Jako kdyby jsi se snazila Martina ocernit sama pred sebou, uz si tomu i sama uverila. Navic lidi preci taky rikali, ze to neni chlap pro tebe, tim se jen sama snažís utvrdit sebe samu. Vlastne i tu neveru jsi mela poscvecenou, protoze jsi ho 4 krat varovala, takze co mohl cekat, ze? 8o

 
lisatka
Kecalka 115 příspěvků 07.11.16 14:44

Toto je asi prvni negativni komentar ktery tady na emiminu napisi. chudak martin. nerikam, ze je perfektni a jak vsechny zeny vime, zivot s nasimi muzi neni prochazka ruzovym sadem. nicmene se mi nezda, ze provedl neco tak hrozneho, aby si zaslouzil neveru a mozna i dite, o kterem si mysli ze je jeho ale neni. mozna byste si mela spise vy uvedomit, ze zivot a vztahy nebyvaji perfektni a je nutne se snazit byt rada za to, co mam. ano, vim, nekdy je to tezke, ale mozna to je duvod proc jsem jeste stale se svym neperfektnim pritelem uz 15 let a nikdy me ani nenapadlo ho podvest, protoze si to nezaslouzi.

 
Uživatel je onlineRegina Hero
Generální žvanilka 20923 příspěvků 6 inzerátů 07.11.16 15:01

@LaEllaX Jana a Regina jsou chytré jak rádia :zed: Přeju hodně štěstí, pisatelko!!

Nejsi ty náhodou autorka? ;) :D

Já vždycky říkám, že když je člověk s něčím nespokojený, má to začít řešit… ať je partner jaký je, tak autorčino chování k němu je nefér, ať je vinen nebo není… pokud se mi zachce holuba na střeše, tak pustím vrabce z hrsti, abych mohla mít čisté svědomí… a aby se ten druhý mohl k celé záležitosti taky postavit čelem… nemám ráda takové to „o nás bez nás“…

 
nenapadna
Závislačka 2925 příspěvků 07.11.16 15:06

Asi bych rekla ze jsi sla do vazneho vztahu jeste mlada, nevedouci co chces s totalne nepripravena na realny zivot. Nedostatecnou frekvenci v sexu jsi (misto skutecneho reseni s partnerem) resila milencem, se kterym ses navic nechranila a podvadela s nim muze cele tehotenstvi a vlastne je cely text jen jednim velkym ospravedlnenim teto cinnosti. Divis se ze jste se s parnerem jeste vice odcizili? To se tak stava kdyz rok spis s jinym (a jeste ani nevis ci dite cekas). Vse v textu je jen o tobe a dokonce i to ze partnerovi rodice vam dali penize do zacatku dokazes otocit proti partnerovi ze to neni jeho zasluha? - kvuli tobe vam ty penize nedali (a teta proste zemrela, resit co by kdyby je blbost). Prijde mi ze totalne nemas ujasneno, co chces, nejdriv se ma delat neco na baraku, pak zas ne - chce to vice konicku a pratel. Nulove oceneni muzovi prace - predpokladam ze vas vsechny ty roky doma s detmi zivil. A to ze potrebujes schvaleni partnera druhymi (matka, kamaradi) je dalsi znamka nezralosti. Je mi to lito predevsim kvuli detem ale i partnerovi a tobe - aby ses nehonila cely zivot za bludem dokonalosti, ktery je nedosazitelny :nevim: spise to ale vidim ze je pro vas vztah uz pozde :nevim:

 
Malike
Echt Kelišová 8163 příspěvků 07.11.16 16:09

No..každý zvas ma podíl na čem jste..ale dvě věci…když se rozvedes její fer aby tvůj chlap platil za ( možná kukacku) :zed:
A neměla hys ho vodit za nos.

 
samanta2208
Kelišová 5368 příspěvků 07.11.16 16:10

3 slovy: nevíš co chceš!!!

 
Londenite
Kecalka 348 příspěvků 07.11.16 16:17

@nenapadna uplne se vsim souhlasim! :)

zakladatelko, mela bys to Martinovi rict (jako pochybuju, ze rocni vztah s cizim chlapem ustoji, myslim, ze na 99,9 % ne), takze vztah se ukonci. Kdyz ho nechces takhle ranit, tak ukonci vztah sama a nic mu nerikej o nevere, vzdyt uz je to jedno…

preji hodne stesti. :?

 
Nika079
Zasloužilá kecalka 526 příspěvků 8 inzerátů 07.11.16 16:28

Velmi smutné čtení. Víc radši psát nebudu, mohlo by te to ranit a z jednoho deníčku beztak těžko soudit. Šťastnou tě nikdo jiný ani výhodná koupě domu, ani sportování, kupa kamarádů neudělá, to musíš ty sama.

 
L-ucie
Kecalka 111 příspěvků 07.11.16 16:38

Hlavne je to tak divne psane. Vazne spatne se to cte. No a co se na to da jeste rict…? - Proste nechapu

 
ppalea
Extra třída :D 11364 příspěvků 07.11.16 16:43

No ja tedy vetsinou nepíšu kdyz nemám co hezkého napsat, ale toto je fakt velmi smutné. Celé je to o tom ze ty jsi skvělá a Martin k ničemu. Jednou na baráku práci odkládá, po druhé dělá na domě moc, jednou nechce sex a pak ho chce a tobe tim prijde směšný.. Dnes se fakt rozpadají vztahy které by ani nemuseli.. Mozna vychovava a zivi dite ktere ani neni jeho a misto aby si se mu to do smrti snazila vynahrazovat tak na něm hledáš jen špatné. Jistě není dokonalý, ale to nikdo a byl takový od začátku.. Je mi líto dětí, moc, snad se ti to opravdu podaří všehno rozbít tak aby z toho měli co nejmenší následky :( hodně štěstí…

 
RadkaEm
Kecalka 110 příspěvků 07.11.16 18:24

Uf…Taková odevzdanost a rezignace. Ač je to asi lepší než každodenní Itálie, i tenhle na bod mrazu ochlazený vztah děti vycítí. Těžko radit. To si rozhodně netroufám. Ale je jasné, že žít se takhle nedá. Ani ten tvůj chlap nemůže být šťastný. Přeju ti, ať to brzy vyřešíš.

 
janoma
Stálice 75 příspěvků 07.11.16 19:43

Ježiš, vypadá to, jako že hulíš spíš ty.

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 07.11.16 20:09

Ahoj. Je mi moc líto, že se trápíš :hug: Já si nemyslím, že bys udělala chybu žes něco „neudělala“ dřív. Mělo to tak být a i kdyby ne, prostě je tak jak je takže nemá smysl se v tom hrabat. Osobně, já to mám teďka tak, že „co bych dala za chlapa co má hodnoty, city a pocity na správným místě“ ale to je jen ten můj případ, u vás se dějí zase jiné věci. Můj vztah se po 7 letech rozpadl, když měla naše dcera 5 měsíců. A vypadalo (skoro) vždycky všechno báječně, o jedno mimčo jsme přišli a moc jsme si přáli být rodina. Když se nám to konečně povedlo, já byla v 5. měsíci tehotenství, tak mě najednou nemiloval, jeho city vyprchaly, on neví kdy ani proč, už je to delší dobu a bla bla bla. Skoro rok jsem se snažila jenom já nějak na vztahu pracovat, on nechtěl jít do žádné poradny, až jsem těch 5 měsíců po porodu práskla dveřmi protože jsem fakt neskutečně trpěla. Pokud je ochotný komunikovat, ještě bych to asi zkusila. Ale to je jen můj názor. Protože mě třeba ted hrozně chybí ta náruč, do které bych se mohla po více stresujícím dnu schovat.. Promiň že se místo vlastního deníčku vypisuju Tobě sem :lol: Přeju Ti moc štěstí! :hug: Máš proti mě výhodu té vlastní nezávislosti.

 
Kikuška90
Neúnavná pisatelka 18606 příspěvků 07.11.16 20:22

No.. všechno má dvě strany mince. Takže k souzení bychom potřebovali ještě zpověď Martina.

Jinak se mi ale líbí jak jsi deníček napsala, mě se to četlo dobře. :palec:

 
Maruse123
Nováček 1 příspěvek 07.11.16 20:45

Stalo se - hlavne si nic nevycitej - neni co. Vzdy jsi jednala tak, jak to korespondovalo se situaci. Deti jsou dar a nikdy nikdo nevi, zda mensi laska nebude trvat dele nez super laska bez pochybnosti. Nevera oznacuje chybu ve vztahu a nekdy vzdy umi pomoci - bud urovna vztah nebo driv poskytne uvedomeni si chyby. Bud to pujde ustat - promluv si s manzelem (nikdy nepriznej neveru) nebo nepujde ci nechces (bud sobec v zajmu svem i deti). Zivot neni dle planu a sablon. Udelej stasnou sebe a deti a neomlouvej se a nelituj. Ostatni tady Te treba hani, ale mozna ze by ani nemohli mit jiny nez uzasny zivot, a to napr z toho duvodu, ze by nemohli opustit finance manzela ani kdyby je moc stval. Hlavu vzhuru a udelej deti stastna. Pouze spokojena mama muze mit stastne deti.

 
EmmaAnna
Ukecaná baba ;) 1594 příspěvků 07.11.16 20:48

Já ti nevím, chtěla jsem tě opravdu politovat, ale nešlo to. Celé takové ufňukané, nevěra, dokonce v těhotenství. A od věty „na baráku se musí makat denně, to nemůže být lážíčko jak si představuješ“ a při komentáři k muži o jeho „hlavičce“ jsi mi začala být hrozně, prostě hrozně protivná

problém máte oba a mám takový dojem, že by vám bylo fakt asi lépe všem, kdybyste šli od sebe

 
sediza
Kecalka 409 příspěvků 07.11.16 21:45

@katka.polka jenže z Vašeho popisu situace čiší pokora. To bohužel u paní, co napsala tento deníček vůbec nevidím. Ono je to normální si nějak ospravedlňovat rozchod zaměřením se na to špatné u partnera…ale tady je to až absurdní, co je mu všechno vyčítáno.

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 07.11.16 22:11

Deníček je rozhodně zajímavý a stojí za přečtení i zamyšlení. K obsahu a autorce - na Martinovi by mě strašně vadilo hulení neb znám tento typ lidí a je mi to neskutečně proti srsti. Ze všeho ostatního ale v deníčku vychází celkem kladně, i když se mu autorka snaží „přišít“ kde co… Ovšem ženská, která v těhotenství - s bříškem, souloží s milencem, jenž ji nakonec odkopne, protože si najde „perspektivní“ partnerku, je na mě tedy hodně těžký kalibr. Nakonec vedle Martina vypadá spíše jako ubožačka ona. A to i přesto že podniká, studuje, je společenská…a…už ani nevím, která superlativa ještě v deníčku byla zmíněna… Je mi především líto těch dvou dětí.

 
Alternativa
Kecalka 184 příspěvků 07.11.16 22:28

Jak tu někdo napsal působí to ufnukaně a sobecky. Buď k Martinovi fér a buď řekni celou pravdu, nebo odejdi.

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1754 příspěvků 07.11.16 22:36

Jako… Mít pochyby o chlapovi, udělat si s ním dítě, pak vést paralelní milenecký vztah a nechat si vyndat tělísko (!!!). To je i na mne poněkud silné kafe, a to žádná moralistka nejsem. Ale tak stalo se, budiž, žít s tím musíš jen a jen ty a všichni zúčastnění. Ale jedno ti řeknu: udržovat vztah nevztah kvůli dětem je absolutní pitomost, zvláště když je to vztah s člověkem, co aktivně kouří trávu a myslí jen a jen na sebe.
Odkud ty děti asi tak pochytí vzorce chování, co myslíš? Není náhodou lepší, aby byla jejich máma šťastná ve vztahu s někým, kdo se bude jí a potažmo i jim věnovat tak, jak to má být? Navíc když jsou děti relativně malé, lépe se s rozchodem rodičů vyrovnají, pokud tedy rozchod probíhá civilizovaně (tzn. nic se nevyřizuje přes děti, neaplikujete citové vydírání, pokud se nedovedete domluvit, jdete na mediaci…).
Sama jsem po rozchodu, dceři byly necelé tři roky a dál to prostě nešlo. Teď je jí pět a spokojenější a šikovnější dítě jsem ještě neviděla. Nutno dodat, že zásluhu na tom má také exmanžel, se kterým jsem se hned na začátku shodli, že jde v první řadě právě o dceru a ne o naše ega. A tak nemáme problém se na věcech normálně domluvit.

Ještě jedna věc… Nauč se problémy řešit a ne od nich utíkat, ať už to je do práce nebo za cizím kolíkem. Je to nedůstojné, hloupé, nefér a laciné. Protože samy se problémy nevyřeší a tvůj partner nemusí vědět, že nějaký problém máš, když je doma vše zdánlivě v pořádku.

Příspěvek upraven 07.11.16 v 22:38

 
Ivulee14
Ukecaná baba ;) 1392 příspěvků 07.11.16 22:49

Tak tohle znám..od začátku jsem podvědomě věděla, že je to špatně, ale chtěla jsem s tím člověkem být, možná proto, že jsme se na začátku měli hrozně rádi, možná proto, že jsme spolu ustáli dost špatného..Ale ze vzpomínek sě žít nedá, takže jsem v květnu odmítla řešít hypotéku, potom následovala nepovedená dovolená a v srpnu rozchod a příští měsíc budeme žádat o rozvod..máme spolu jedno malé dítě, je to těžké, nepopírám to..a i když jsem si myslela, že to mám v sobě vyřešené, tak první týdny po rozchodu byly šílené..každopádně si ale myslím, že ty, zakladatelko už jsi dávno rozhodnutá..malej to docela zvládnul, každopádně na to pyšní nejsme, ale taky asi nemá smysl zůstávat ve vztahu, kde chybí láska, úcta a tolerance..to těm dětem asi taky moc nedá..držím pěsti, ať je líp!

 
stinga
Kecalka 313 příspěvků 1 inzerát 08.11.16 18:01

No základní a první chyba je jít do vztahu s drogově závislým chlapem :pocitac: pak to další divné jen následuje

 
mamaho
Kecalka 398 příspěvků 10.11.16 15:02

Jen do toho!!! Nic se nevyřeší samo, řeš to hned a nečekej. Věř mi, že není nic horšího, než živořit vedle někoho, kdo si to nezaslouží… Zavři dveře a vykroč tou správnou nohou…Držím pěsti :pankac:

 
Maja D
Povídálka 13 příspěvků 10.11.16 15:04

@En.Joy 100% souhlas

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček