Kamilčin deníček - historie aneb jak maminka rodila

Bludicka  Vydáno: 19.01.05

Trochu marodíme a nemůžeme ven, trávím většinu času u mamky v náručí a chci se mazlit a bumbat mlíčko a spinkat. Mamča u toho musí sedět, a protože má jednu ruku volnou, tak jsme se domluvily, že vám napíše něco o tom, jak jsem se narodila. Tak doufám, že vás to trochu rozesměje a moc nevyděsí. Mamka na to taky vzpomíná s něhou a s úsměvem.

10.6. pět dní po termínu mně v 7 ráno rupla voda při cestě na WC. Žádné kontrakce, nic. Vzbudila jsem manžílka, ať se vklidu nasnídá a zavolá kolegům, že příjde později, protože dnes jedeme do porodnice. Než jsem se vrátila z koupelny, tak manžel tak nervózně pobíhal po bytě, div sám sebe nepotkával. Musela jsem se smát. Nějak nechápal, že ještě nerodíme, když musíme do porodnice.
Na příjmu zkontrolovali roztokem na vložku, zda jde skutečně o plodovku. Natočili monitor, miminku se daří dobře, kontrakce shodně s mými pocity žádné. Papíry jsme nevyplňovali, všechno už bylo zapsáno z poradny. Dohodli jsme se, že tatínka pošleme do práce a budeme čekat na kontrakce. Protože jsem měla prasklou vodu a pozitivního streptokoka, tak jsem dostala kapačku s antibiotiky, aby nedošlo k infikování mimíse.
Nastěhovala jsem se na čekací pokoj (tzv. hekárnu). Hnusnej název, ale nikdo tam nehekal. Byla tam jedna holčena, co přijela už v noci a uvolňovala se při kontrakcích na míči. Ještě nebyla dost otevřená, aby šla na boxík, ale na rozdíl ode mě už aspoň rodila. Jak já jí záviděla, že už brzo bude držet svoje mimi. Se mnou tam přišla ještě jedna mamča bez kontrakcí s odtíkající vodou, ale mimi bylo ještě nedonošené, tak jí dali něco proti stahům a nějakou látku do kapačky, která měla za úkol urychlit dozrání plic jejího mimča. Asistentka mi vysvětlila, že jestli nepřijdou kontrakce a nezačnu se otvírat do večera, dostanu něco na vyvolání.
Pro pochopení věcí příštích musím připomenout tyto ?drobné? detaily:
a) v Motole se ten týden nerodilo, protože se malovalo
b) u Apolináře se rodilo jen na jednom sále, protože na druhém se taktéž malovalo
c) v Krči byl stop stav (nepřijímali nové rodičky), protože jim vyhrožoval anonym atentátem
d) v pražském Klementinu padl teplotní rekord pro červen
e) nevím, jak to vypadalo v Podolí, ale u Apolináře doktoři pod náporem rodiček málem zešíleli.
Před polednem odešla ta holčena z balonu na porodní boxík a do hoďky bez nástřihu porodila, potkali jsme se za další dvě hodiny ve sprše, kam si došla po porodu po svých, než pro ni najdou volné lůžko na šestinedělí.
V poledne se objevily kontrakce. Během dne prošla kolem hekárny určitě dvacítka mamin prodýchávajících pořádné kontrakce rovnou na přípravnu a porodní boxíky. Vůbec nechápu, jak se tam stihly vystřídat, mám pocit, že při prohlídce porodnice bylo na tom sále jen asi deset boxů. Odpoledne kontrakce po pěti minutách. Křížové bolesti, dá se při nich dělat cokoliv (chodit, skákat na míči, sprchovat si záda horkou vodou), nedá se: sedět na židli, ležet v posteli, spát, telefonovat tak, aby volající rodičové nepoznali, že jsme v porodnici. Otvírání pořád nic moc. Dostávám oběd. Na pokoji se střídá během mého porodu nespočet maminek, které odcházejí po čase porodit.
Vedro je k nevydržení a k nevyvětrání. Porodní asistentka jako anděl spásy vyhazuje všechny rodičky, co nemají klid na lůžku, ven do zahrady. Už nám vůbec nevadí naše spoďáry vzadu vykukující z andělíčků (na župany je moc teplo) a očividně ignorujem fakt, že trávíme I. dobu porodní na dvoře, kde se nalézá veřejnosti přístupný bufet. Je tu vzduch a stín. PARÁDA!!!!!!!!!!!! Jedině musíme hlásit, kdo jde na zahradu, a musíme tam být nejměně tři. Nevím, co si myslí civilní obyvatelstvo o skupině podivných bílých funících osob obcházajících kolem, ale přiznám se, že v tu chvíli mě to ani nenapadlo.
Na pokoji každou chvíli monitorují mimča, dostávám tu kapačku s ATB, berou nám krev kvůli vyloučení infekce atd.
Konečně se k večeru mírně ochlazuje. Z kapacitních důvodů padá rozhodnutí odsunout všechny plánovené císaře a vyvolávání porodů v těch případech, kde nehrozí bezprotřední ohrožení zdraví matky nebo plodu. Večeříme. Porodní asistentka nám kromě míčů přináší i vaky a nahřáté polštářky s pohankou na přikládání na záda i bříško, abychom si vyzkoušeli co nám nejvíc ulevuje. Na hekárně nás navštěvují budoucí otcové, i když normálně to kvůli soukromí není zvykem, neboť jsme se s maminama dohodly, že nás to neruší. Poradila nám to PA, která na nás kvůli přeplnění porodnice nemá tolik času, kolik by chtěla, tak ať máme k ruce aspoň tatínky.
Noc. Slyšíme zvuky z porodního sálu. Houpu se na balonu a nemůžu spát, kontrakce pořád po pěti min., otvírání stále nic moc. Neslyším křičet žádnou mamču. Slyším běhat PA a MUDr po chodbě. Slyším plakat všechna čerstvě narozená miminka. Připadám si trošku jako u voliéry s cizokrajnými papoušky. Každé miminko křičí jinak, ale všechna připomínají ptáčky:)))) .Těším se na to naše miminko, až nám taky ?zazpívá?. Toužím po úlevě ve sprše, ta fakt zabírá, ale je mi to blbý, protože by mě tam musela hlídat PA a vidím, že jsou rádi, že jsou rádi.

11.6. Den probíhá vpodstatě totožně se včerejškem. Jen na mně začíná být znát únava. Na obranu porodnice nutno podotknout, že za celou dobu přetížení porodnice nikdo neporodil na chodbě a všichni nakonec ve zdraví porodili. Možná si rodičky se standartním průběhem porodu ani ničeho nevšimly. Stále se dostatečně neotvírám a upadám do deprese. Mám pocit, že už nikdy neporodím a představuju si, jak se v zimě budu brodit ve sněhu na tom dvoře s bufetem v andělíčku a s obrovským břichem. Ztrácím pojem o čase.
V noci přicházím na to, že i těch pár minut mezi stahama se dá při pohupování na míči spát. Ráno podle únavy zjišťuju, že mi to moc nepomohlo:(( .

12.6. ráno přichází místo snídaně PA, usmívá se a říká, že dnes musíme kvůli miminku i kvůli mně v každým případě porodit. Abych zavolala tatínkovi, a šla na přípravnu na klystýr (už předem jsme se dohodly, že ho chci radši než yal). Do hodinky mi připraví porodní boxík a tam se s taťkou sejdem. Asi to bylo přesně to, co moje tělo chtělo slyšet, protože jsem se konečně začala zase otevírat.....­............. Zavádění klystýru jsem ani nevnímala, zato na WC jsem to stíhala tak tak. Na boxíku už čekal manžel. Protože jsem byla fakt utahaná jak zvíře a moc jsem si potřebovala odpočinout, požádala jsem o epidurál. Bez problému a rychle mi vyhověli. Vpich jsem necítila vůbec. Největší problém byl stočit se do klubíčka, ale i s tím si PA a anestezioložka věděly rady. Pár minut jsem musela zůstat na porodním lůžku, aby látka začala účinkovat rovnoměrně. Potom jsem zase skákala na balónu. Už ne kvůli úlevě od bolestí, ale aby se urychlilo otevírání. Mohla jsem do sprchy i pít vodu po douškách. Jenže jsem bez bolestí upadala do mikrospánku, takže mě Jiří musel pořád budit.
Když se vrátily kontrakce v plné síle, PA zjistila, že mimi nerotuje tak, jak by mělo. Dvě PA s doktorem zkoumali, jestli porodíme, nebo mě mají připravit na císaře. Konečný verdikt zněl MAMINO TO ZVLÁDNEM. Musela jsem ležet na boku, aby mimi dorotovalo alespoň trochu. To byl jedinej fakt nepříjemnej okamžik z celýho porodu.
A pak už jsme šli na to. Lůžko napolohovali na polosed a muž mi při tačení zvedal hlavu k hrudníku. Hrozně mě překvapily dvě věci:
a)při tlačení nic nebolelo
b) byla do ještě větší práce, než mě kdy napadlo
Najednou všichni tvrdili, že vidí hlavičku a já tomu nevěřila. Zdálo se mi to moc rychlé a myslela jsem, že mě chtějí jen povzbudit. Na příští dvě zatlačení cítím něco jakoby horkého, pak strašnou úlevu a slyším pláč. V 19:55 se narodilo naše sluníčko, dcera Kamilka. Malou hned odnesli na prohlídku, protože porod byl přece jen trochu těžší. U toho ji doprovázel tatínek s videokamerou. Mezitím jsem porodila placentu, o čemž vůbec nevím a zjistila jsem až při šití, že mě museli nastříhnout. Vysvětlili mi, že kvůli abnormální rotaci miminka bych se jinak dost potrhala. Šití nic moc. Přišel manžel a nesl nejkrásnější mimčo na světe. Malá neplakala, jen koukala, asi tátu poznala po hlase. Vážila 3750 gramů a měřila 51 centimetrů. Po přiložení chvíli sála, pak jsem dostala zimnici, rozplakala se a ukonejšila se až v náručí u táty. Tehdy jsem poprvé a zatím naposled v životě opravdu žárlila. Pak malou odnesli na novorozenecké. Volali jsme našim do Brna. Usnula jsem dřív, něž taťka odešel. Po dvou hodinách jsem dostala najíst a odvezli mě o patro níž na gyndu, protože na šestinedělí byl nedostatek lůžek.
Vrátím se tam až ráno, až mi dají malou napořád. Ale to je už jiná kapitola.

Nedokážu posoudit, jak by vypadal můj porod za příznivějších okolností. Možná bych se ve větším klidu rychleji otvírala. Možná by mi porod uměle urychlili a byla bych míň vyčerpaná. Možná by při umělém urychlení porodu malá neodrotovala vůbec a skončila bych na císaři.
V každým případě pro mne všichni udělali co mohli a chovali se ke mně velice hezky. Nikdo mě nenutil při monitorování plodu ani při kapačce ležet na lůžku a po celou první dobu porodní jsem měla k dispozici míč a vak. Myslím, že je to o lidech, sebekratší porod vám může pěkně zkazit necitlivý nebo vulgární přístup personálu a naopak.
Můj osobní pocit z porodu je velmi dobrý. Tímto bych chtěla poděkovat všem lékařům a asistentkám na porodnici „U Apolináře“, neb jsem tam vystřídala všechny směny, a zejména PA Čermákové, Benešové, Matuškové a MUDr Zibánovi, kteří nás bezpečně provedli druhou dobou porodní.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 19.01.05 23:00

Eliško,to byl jeden z nejhezčích popisů porodu,co jsem četla:o ))))).
Zvládly jste to moc hezky,i přes nepřízeň náhod,nacpané oddělení a šílené vedro.
Moc mě pobavila představa funících a hekajících mamin v andělíčcích,jak chodí po zahradě a přitom na ně zírají pacienti u bufetu¨:o ))))))))))).Chechtám se ještě teď:o ))))))).

Hanka od Šulánků a Srpňátek

 
Bludicka
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 20.01.05 12:53

A samozřejmě jsem zapomněla poděkovat našemu taťkovi, bez jehož laskavých ruk, uklidňujícího hlasu a studených obkladů, bych jistě v nejkritičtějších chvílích umřela na depresi a přehřátí

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 20.01.05 17:40

Ahoj Bludičko,
nejprve technická poznámka - nemohla bys začít číslovat deníček? Tenhle jsem dlouho nechtě „přehlížela“.
Maličká už ti tam asistuje při psaní, že? Nádherně jste to holky zvládly. A tys to krásně napsala.
Tak přes ten pomalý příchod do života, ať je ta vaše maličká k světu. A celé rodince fůru lásky, hodně zdraví a nezbytný kapánek štěstí :-).
Stefinka

 
Bludicka
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 20.01.05 18:19

Ahoj Štefinko, na tvůj komentář jsem se těšila jak malá. Mám totiž hrozně ráda tvoje deníčky u červenčátek a úlevníčky jsem taky hltala. Víš, určitě chci ještě nějaký mimča (jsem jedináček a za moc to nestálo, teda naši byli a jsou moc fajn, ale sourozenci chyběli). Líbily by se mi aspoň 3 děti. A moc přemýšlím o porodu ve Vrchlabí. S lidma u Apolináře na porodním mám ty nejlepší zkušenosti. I na šestinedělkách byli všichni poměrně milí a vstřícní. Jenže mi hrozně vadil takovej ten přístup 1. dětská vizita 2. ženská vizita, mimina od prsa odtrhnou ať se třeba uřvou. Chápu, že v tom blázinci se všem nemůžou věnovat individuálně a počkat až každá mamča dokojí, jenže mně to dost vadilo. V podstatě jediné co způsobuje mou nerozhodnost a čeho se bojím je, že ve Vrchlabí údajně není novorozenecká JIP. Mám strach, co kdyby něco bylo s mimčem. To by ho odvezli někam pryč ode mne?????, nebo by mě vzali s sebou????, a nemohlo by se mu při převozu něco stát????? Jak sis tohle přebrala v hlavě ty? Co by mi pomohlo se rozhodnout správně? Vím, že pro zcela zdravé dítě je určitě nejlepší a nejzdravější (pro duši i tělo) přístup ve Vrchlabí. Ale co když se vyskytne něco, co nešlo předem zjistit a odhadnout.
Díky za odpověd Eliška

 
Anonymní  20.01.05 19:13

Ahoj Bludičko,

ve Vrchlabí novorozenecká JIP není, je 80km daleko, v Hradci Králové. Kdyby něco, tak mimi pojede do Hradce, Ty zůstáváš ve Vrchlabí jako kdyby jste tam byli spolu. Nikam Tě nepřevážejí. Po propuštění můžeš za mimim jet. Bydlím nedaleko Vrchlabí, ale nikdy bych tam nerodila. Tady u nás v kraji nemá dobrou pověst. Ale to už je na rozhodnutí každé z nás.

Katka

 
chillie
Kecalka 167 příspěvků 20.01.05 20:36

Ahoj Bludičko,
chtěla jsem reagovat na Tvůj první deníček a pak jsem zjistila, že už je druhý :) Dost mě to zmátlo. Pěkně jste to s Kamilkou zvládli. Mně začal porod podobně. Odtekla mi voda a pak se dlooooouhö nic nedělo. U nás / ve zlíně/ se chodí rovnou na sál, hekárny nevenou, tak jsem se tam docela nudila, kontrakce žádné, nikde nikdo :) Ale přijali mne den před velikonocema a před víkendem, takže já dostala oxitocin. Zase si někdy říkám, jaké by to bylo, kdyby tomu nechali volný průběh :)
Bludička mně oslovila :), taky jsem jednu dobu na Bludičku slyšela :)
Tak se mějte a těším se na další deníček a přeju brzo završení snažení … Chillie + Vítek + Bebely 5 tt

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 20.01.05 22:34

Ahoj Bludičko,
vím že nemají novorozeneckou JIPku a musí mimča v případě potřeby vozit jinam. Případně se můžu poptat jak často se s tím potkají. Tuhle otázku jsem pro sebe nijak neřešila proto, že většina okresních a malých porodnic nemá novorozeneckou JIPku a tak většina českých maminek musí za drobečky v případě problémů cestovat. Já sama jsem se narodila jako nedonošenec v Nymburce a vezli mě do Prahy do Podolí, tehdy za mnou máma jen chodila ke sklu. Také jsem pár měsíců jako pomocnice pracovala na nedonošeneckém oddělení a tak jsem viděla mnoho miminek svážených do Prahy z celého okolí. Vrchlabský primář býval léta u Apolináře a protože se rozhodl dělat to jinak, musel jinam. On sám má tedy s rizikovými porody také letité zkušenosti. U mé spolurodičky si poradil s masivním poporodním krácením tak, že fungovala a chodila normálně. Jinde se to většinou řeší odejmutím dělohy. Ta holčina naopak přijela z blízka a říkala, že v té druhé nemocnici by nerodila ani za zlaté prase, že jí stačily porodní zkušenosti jejích kamarádek. Prvorodička. Když jsme odcházeli, říkala, že podruhé určitě zase tam. Taky zažila odtok plodové vody a jen slabé kontrakce. Nemusela trávit skoro dva dny na hekárně, ale byla s manžílkem na nadstandardu a rodila do vody jak si přála. Tuhle porodnici si vybrala po hledání informací a zralé úvaze asi jako většina žen co tam jezdí. Nevím jestli má primář rodinu, já ho tam viděla pořád. Na každý příjem se přišel osobně podívat. Za 3,5 roku co to sleduju jsem zaznamenala pouze tři nespokojené ženy, naopak fůru spokojených.
Nevím v čem tkví špatná pověst, jak o ní píše Katka. A docela by bylo fajn, kdyby se rozepsala. Moje zkušenost je osobní a to co jsem zažila tam předčilo veškerá má náročná očekávání ohledně intimity, nezasahování do porodu a péči o mě i o maličkou. To že mi ji neodnesli na „povinné“??? 2- x hodin, to nemůžu nikde najít, kde ještě je toto možné. Bohunice prý nabízejí, ale vypadá to, že skutek utek. Je dobré vědět, že epidurál a tišící prostředky ve Vrchlabí nechtějí dávat. Pokud to není nezbytně nutné. Co ta chemie dělá s mimísem, to je možno si přečíst na porodnici.com, docela mi při tom čtení vyschlo v krku. Ale vedlejší účinky pro mimíse, jakož i látku která se v epidurálu podává tam nemají, i když všechno ostatní ano. Tak to se ptám proč asi a jestli je tu někdo ze zdravotnictví, kdo poctivě odpoví která bije, teda budu moc ráda.
Se mnou byli ve Vrchlabí ten den čtyři prvorodičky. Na tu co porodila velké miminko koncem pánevním, chtěla to a po prohlídce a konzultaci tak i porodila, tak na tu nezapomenu, protože nevypadala jako já po stejném porodu v jedné velké pražské porodnici, kde to nota bene ani nezjistili, i když jsem tam chodila poctivě do předporodní ambulance.
U mě ani nebylo to co se tvrdívá, že porod bez tohatohoatohodle, prostě přirozený porod že víc bolí a tak. Já byla v takovém rozpoložení, že jsem se probrebentila a prochechtala celým porodem. Vnímala jsem ty bolesti nějak jinak.
Takže, pro mě je to jasná volba na příště.

JIPka - hlavní tvoje otázka. Kouknu se kde jsem to viděla, odpověď přímo od doktora od Apolináře a dám to sem.

Omlouvám se, je to asi dlouhé. Stefinka

 
Bludicka
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 20.01.05 22:53

Štefi dík za odpověď, já bych to brala všema deseti, tvůj porod jsem četla. Jedinné co mě trápí, tak ta JIPka. Pro mě na porod i pro zdravé mimi na péči by to bylo supr. Jen se nějak musím prokousat tou pravděpodobností nebo nepravděpodobností komplikací u mimi. Chci to Vrchlabí totiž hlavně proto, aby mi malou nebrali ani po porodu, což by se v případě převozu dost minulo účinkem.

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 20.01.05 23:09

První kousek „olíznutý“ z Rodiny: … je pravda že jednotek intenzivní (JIP) péče pro novorozence je v České republice jen 12,jednotek intermediární (JIMP) péče dalších 15, ve zbývajících nemocnicích ( porodnic je kolem stovky ) JIP-ky a ni JIMP-ky nejsou a vyskytne-li se komplikace,je prováděn transport novorozence do nejbližší spádové intenzivní nebo intermediární péče … napsal královéhradecký lékař P.Z.

Druhý kousek „olíznutý“ z Rodiny:
„… obecná praxe v Praze je ještě taková, že předčasně narozené děti jsou směřované k Apolináři a děti se zdravotními problémy do Motola. Často pak maminka je v jedné porodnici a miminko v jiné. Samozřejmě záleží na tom, jak moc je miminko nedonošené a jak velké jsou ty zdravotní problémy.“ napsala maminka.

No omlouvám se, nemůžu se dohrabat toho dr.Kouckého, ale myslím je to ten samý co teď má poradnu na porodnici.com.
Myslím to dost vysvětluje situaci kolem novorozeneckých JIPek.
Představte si, že by všechny jsme chtěli rodit v těch 27 porodnicích. Na podzim psal dr.koucký něco v tom smyslu, že při svých 4000 porodech ročně nemá Apolinář na nějakou domácí atmosféru čas …

Stefinka

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 20.01.05 23:20

Ahoj Bludičko,
už teda musím do postýlky, jsem šíleně unavená, nevidím na oči, ale tohle ještě musím napsat. Na víkend mi přijede kamarádka, strávila půl roku na aru. Byla jsem s ní velmi intenzivně, je ještě jedna skutečnost. Před pár lety nám říkal saniťák, že při zaučování jim starý doktor řekl toto - nemá cenu se hnát jak blázen. Co má umřít umře, co má přežít, přežije.
Nevím, jestli to můžu napsat, jestli by se na mě kámoška nezlobila. Přežila několik klinických smrtí, kde neměla mozkovou akci víc jak 45 minut a nemá žádné postižení. Je to prostě neuvěřitelné. To není kec. Celou dobu jsem věděla, že jim tam nezůstane, i když dr. ji od první chvíle strkali do penálu.
Je to trochu drsné, já vím, ale moudrá matka příroda asi ví, proč nám někdy ty drobečky nenechá. Třeba abychom se netrápili zbytečně, že oni se trápí.
Dobrou, odpadávám :-). Stefinka

 
Bludicka
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 21.01.05 09:44

Dík, zamyslím se. Asi určitě zkusím něco na téma volba porodnice probrat s MUDr Kouckým v jeho poradně. Je mi jasný, že pro děti s vadou, které čeká např. operace dokážou udělat zazraky v Motole a pro nedonošence u Apolináře. Jen si musím ujasnit do jaké míry je nebo není hazard rodit potenciálně zdravé dítě v menší porodnici, když mám tyhle dvě za zadkem. Ale je fakt, že kdybych bydlela někde, kde je jen menší porodnice, tak bych za předpokladu zdravého dítěte určitě necestovala do Prahy, kdyžto do Vrchlabí asi jo. Musím si to prostě ještě nějak přebrat. Naštěstí na to mám ještě víc jak devět měsíců.

Vložit nový komentář