Kdo jsem?

Jitulaa  Vydáno: 10.02.15

Ptám se každý den už přes rok, kdo jsem. Proč se ptám? To vám tady všechno napíšu. Kdo si myslí, že ženská by se měla sama srovnat se svým životem a nerozepisovat se o tom nikde, ten ať to nečte raději. Ale kdo si chce přečíst, jak se jedna ženská snaží pochopit, kde se stávají ty „chyby“, tak prosím… :-)

Že zrada jednou přebolí a vše bude dobré? Že máte vše hodit za hlavu a nestresovat se kvůli lidem, co za to nestojí?

Tak mi dejte někdo do hlavy knoflík ON-OFF, já ho ráda zmáčknu, protože mě to prostě nejde. Zabte mě, ale MNĚ to nejde! Začínám věřit slovům: zrada nepřebolí, čas jí jenom posune hlouběji…

Ale já už chci, aby ji sakra posunul!

Proč ksakru bych měla mít ve svém životě lidi, o které nestojím - bývalého přítele a jeho milenku, v současné době snoubenku. Proč mám respektovat tyhle osoby, když nerespektují mě a hlavně zájmy mého dítěte? Protože se to tak dělá, protože to dělám hlavně pro své dítě, aby nevyrůstalo v hádkách a bylo v kontaktu se svým otcem?

Já jsem podle nich ta, která má být empatická (haha, tahle věta mě fakt položila). Ta, která se nemá právo vyjadřovat (ještě lepší věta). Ta, která nemá MANDÁT se jakkoliv vyjadřovat (ta mě dorazila).

Díváte se na obrázek toho, jak ženská, která rozbila vaši rodinu (neříkám, že na to nejsou vždycky dva, jsem soudná, ale…), mucká před váma vaše dítě i vašeho Ex… a já si říkám: kde je sakra teď ta empatie? Kde je nějaký ohled na MĚ? Na moje city? No jo vlastně, já jsem ženská, každý druhý se tohle stalo, já to musím vydržet, ono se jim to jednou vrátí…

Blbost! Víte co? Tak jak tu sedím v jedné místnosti sama a v druhé spí můj syn, kterého jsem půl dne utěšovala ze včerejší návštěvy u jeho otce, tak si říkám dost! Dost! Já sakra nemusím, je to můj život a nechápu, proč bych měla brát na někoho věčně ohledy! Ano, já je beru na své dítě, ale taky vím, že mu to nedělá dobře, že tátu skoro nezná, ani táta neříká, a že táta o něj nemá zájem takovej, jak tvrdí, že je to jenom divadlo pro okolí a pro tchýni: JSEM TÁTA, PROTOŽE JE TO MŮJ SYN A JÁ NĚJ PLATÍM!

Ale to, že s ním neoslavil ani první narozeniny, ani neví, co má rád, co říká, to je v pořádku? To, že mu nabídnu, když vím, že má volno, že si ho může vzít a on mi řekne, že nemůže, protože mají něco důležitého (výlet), to je taky v pořádku… To já jsem přece Ta, která dělá problémy, já jsem Ta, která to řeší, já jsem Ta, která dostává peníze, tak má držet pusu. Ta, která nechápe, jak náročná je práce, když je sama na mateřské dovolené!

Tak se ptám: kdo jsem?

Jsem NIKDO? Porodila jsem krásné zdravé dítě muži, kterého jsem milovala, a kterého ho to prostě po půl roce omrzelo, tak nás vyštípal z bytu a nastěhoval si tam „lepší“ ženu, která se věnuje pouze jemu… a tím jsem se stala NIKÝM?

Ano, já chápu, že tohle se v životě děje a každý se může zamilovat, ale sakra nechápu, proč já bych kvůli tomu měla být NIKDO a snášet tohle ponižování.

Kde se stala chyba? Každý den se ptám a každý den chci zmáčknout to OFF, abych mohla v klidu vychovávat své dítě a žít svůj život. Abych mohla v klidu bez třesu celého těla říct: ano, já už jsem to posunula a jsem šťastná…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
granulka
Povídálka 31 příspěvků 10.02.15 01:41

Podle me by bylo fajn zajit za psychologem a rozebrat to s nekym nezaujatym co ti muze dat i jiny pohled co a jak. Prijde mi, ze vse hodne resis, snazis se pochopit az sebe tryznis. Urcite by ti dal tipy jak mit od ex odstup a nadhled s tim se ti vnitrne ulevi.

 
ChochaR
Zasloužilá kecalka 695 příspěvků 10.02.15 05:39

Nemyslím si, že by se zakladatelkou mělo být něco špatně a měla by jít k psychologovi. Naprosto souhlasím s jejím pohledem…respekt a empatie ano, ale všechno má své meze. Držím ti pěsti! :hug:

 
lila30
Kecalka 135 příspěvků 10.02.15 06:35

Ahoj cas hrany obrousi, vlastni skusenost, psycholog nepomuze, musi se to srovnat hlave, musis si zvyknout na novou situaci, psychologa nahradi kamaradka u me to pomohlo ventilovat i v praci, bohuzel castecne pomohly i antidepresiva, ritis se do depky.Rady typu najdi si nejakou jinou cinnost u me moc nezabraly, zabral jen cas. bohuzel u me cas byl 2 roky.

Příspěvek upraven 10.02.15 v 06:38

 
kacenka.sks
Kecalka 189 příspěvků 10.02.15 07:02

Taky s Tebou naprosto souhlasím… V hlavě by se mi honily ty samé (a možná i horší) otázky. Moc Ti držím palce, aby jsi našla tu sílu sama sobě říct, že Ti je bez něj líp. :hug:

 
rences
Kecalka 292 příspěvků 1 inzerát 10.02.15 07:35

:hug: preju pevne nervy,

 
veronika6913
Závislačka 3344 příspěvků 10.02.15 07:43

Taky si nemyslim, ze by zakladatelka vse moc resila a mela by jit k psychologovi… myslim si, ze jeji pocity jsou na miste a citila bych to tak stejne. Musis byt sebevedoma a byt nad veci. Ukazat, ze ty NEJSI NIKDO, ale TY JSI TADY PAN! Ty vychovavas vase dite a veci budou podle tebe a ne podle toho, jak se to ex a jeho milence hodi. Ty musis dat jasne a zretelne najevo, co budes tolerovat a co ne. Tecka. Neboj se rict svuj nazor a byt tvrda!! Drzim pěsti, at se vse zlepsi :kytka:

 
cibi
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 10.02.15 08:12

Moc ti držím palce, aby ti brzy bylo o trochu líp. mluv o tom, a snaž se srovnat si to v hlavě a hlavně stůj si za tím, co chceš i ty.
on opustil tebe a dítě a pokud chce dítě vídat, musí respektovat i tebe. ty nemusíš vše snášet. tak mu řekni, že chceš, aby syna vyzvedával on sám bez té druhé a užij si to volno sama pro sebe.
nenech se takhle ubíjet.

 
Talitha
Extra třída :D 12979 příspěvků 10.02.15 08:16

Psycholog přece není pro blázny, nebo pro ty, co něco „moc řeší“. Psycholog pomůže překlenout to těžké období, kdy člověk neví, kudy kam a jak zmáčknout to off.
Myslím, že by ti to opravdu pomohlo. :)

 
korinkou
Nováček 3 příspěvky 10.02.15 09:19

Jituloo, posílám touto cestou alespoň virtuální pohlazení.
Vím, jak slova, že to bude dobré, bolí, jak vypadají nereálně a nedosažitelně. Ale dříve, či později to jisto jistě přijde… Něco podobného jsem si prožila před třemi lety. Tehdy nás opustil můj přítel po sedmiletém vztahu, dcerce v té době byly necelé 3 měsíce. Odešel za vdanou a o pět let starší paní a udával podobné důvody, nedůvody jako tvůj. Dnes už jsou manželé. Nejkritičtější byl asi první rok poté, nechápala jsem, nerozumněla, prolila nekonečné množství slz…Využila jsem pomoci psychologa a přenesla se přes to nejhorší i díky jeho pomoci a svých nejbližších.
Dnes už jsem i já vdaná a máme dvouměsíčního chlapečka. Nebylo lehké překonat strach, že by se něco podobného mohlo opakovat i v novém vztahu.
Komunikace s bývalým se zlepšila. Dcerka tam jezdí 1×14 dní na víkendy a jednou v týdnu odpoledne. Povíkendové návraty snášíme občas obě těžce a aklimatizace doma chvilku trvá. Bývá po návratu méně soběstačná, udělají věci za ní; plačtivější; neochotná se dělit s nikým dalším o pozornost (což ještě před pár měsíci, kdy jsem hlídala děti, byl velký problém). Obě se však na sebe stále moc těšíme. Tatínek je věrný teorii, že jí přece vidí jen jednou za 14 dní a proto přece nemůžu namítat nic proti tomu, že si ji chtějí pořádně užívat…
Problémy tedy nekončí, ale je trochu snazší je řešit, už je to obvykle méně emocionální. Občas uzná, že mám pravdu a v něčem se malinko podřídí, ale je to běh na dlouhou trať…
Držím palce, ať je Ti zase lépe! Hodně štěstí!

 
solip
Kecalka 217 příspěvků 10.02.15 10:11

Bohužel jsem přesně tohle období prožívala se svojí sestrou, takže vím, o čem mluvíš. Taky od ní její muž odešel proto, že se mu po narození dítěte dost nevěnovala - použil tenkrát výmluvu typu: „Ještě jsem asi nebyl připravenej na dítě“ (směšné - jaktože to nevěděl v době, kdy se snažili?) a ani ne o rok později už byla jeho nová přítelkyně těhotná a on se těšil na miminko.

Naštěstí se z toho ségra dostala, i když jí to trvalo dost dlouho… A pomohl až nový vztah. Teprve s novým mužem si všechno porovnala v hlavě a přebolelo to.

Ale to, co řešíš ohledně dítěte nepřejde nikdy - snad až bude dítě dospělé. Vždycky se od tebe bude očekávat, že budeš tolerantní, vždycky se ti bude protivit, jaké dítě se ti po víkendu od tatínka vrací a budeš tvrdě narážet na to, že on prostě nemá takovou péči (nebo zájem) jako ty. Ale neboj, díťátko to nebude vnímat, pokud ho na to neupozorníš. Miluj ho nejvíc, jak budeš umět a nelituj ho. Prostě má takový osud a musí se s tím poprat sám. Ty se vyrovnej sama se sebou, abys mu mohla být nejlepší mámou na světě :hug:

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 10.02.15 10:25

On si dovoli pouze to, co ty mu dovolis…
ja hlavne nechapu, proc musis svemu ex volat, aby si vzal maleho 8o kdyz nechce, tak at si trhne nohou. ja bych ucila treba 1× za 14 dni a kdyz nemuzes, tak mas smulu. on se musi snazit a ne jenom, kdy se to ex hodi!

 
Romka723
Stálice 79 příspěvků 10.02.15 10:34

Milá Jituloo, žádný knoflík není. Je to jenom v nás. Pamatuj si, že vždy se bude hledět na Tebe, jak to „dáváš“, protože Ty vychováváš syna. Od Tebe se bude chtít, aby jsi dávala a přizpůsobovala se. Já mám 3 děti a u nás to bylo to samé. Odešel za „lepším“ a ode mě se čekalo, že budu skákat, jak ex píská. Je to tak, že protějšky na na návštěvy dětí mají nárok. S tím nic neuděláš. Můžeš maximálně jít za sociální pracovnicí a s ní se poradit nebo sama nastavit pravidla /pokud to samozřejmě jde/. Já jsem absolvovala obojí a navíc ještě psychologa. Teď už je celkem vše v pořádku. Občas se něco najde, ale občas musím přivřít oči. Pisatelko, najdi v sobě sílu a vyřeš to ku prospěchu v první řadě malého a pak také sobě. Držím palečky. :hug:

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 10.02.15 10:35

Moc mě to mrzí :hug: Taky myslím, že by ti psycholog mohl pomoci - ne snad, že bys byla blázen, ale mohla by ses mu vypovídat a on by ti možná pomohl najít nějaké řešení, jak z toho ven :hug: Psycholog není jen pro blázny, taky jsem chodila (i když z úplně jiného důvodu).

 
ave
Zasloužilá kecalka 837 příspěvků 10.02.15 10:36

Víš co naštve tvého bývalého a jeho novou nejvíc? To že jsi v pohodě. Vlastní zkušenost. Udělej tlustou čáru za předešlý životem a řekni si, že ten nový bude sice jiný, než sis představovla a plánovala, ale to neznamená horší.
Udělej pro začátek nějakou menší změnu - např. nový účes, vymaluj ložnici na barvu, kterou by tvůj ex nedal apod.
Jasně nastav pravidla a termíny, kdy si bude brát dítě. Nebuď hysterická, ale důrazná. Zároveň nedělej naschvály. Pokud není ex psychopat, alkoholik apod. nesnaž si namluvit, že u něho syn trpí. Pokud je syn u něho, buď sobecká a věnuj čas JEN sobě. Vyraž na kolo, ke kamaráce, do kina…
Si dospělá, máš zdravé dítě a přece se nebudeš trápit a ničit kvůli někomu, kdo se na Vás vykašlal.
Tímhle jsem se řídila já a výsledek? Po asi roce jsme byli s ex naprosto v pohodě, dokážeme si sednou a dát kávu, vycházíme si naprosto vstříc. A hlavně - naše dítě je spokojené. Ví, že táta je tu pro něj pořád, těší se k němu a není svědkem hádem, osočování. Taky ex zjistil, že asi udělal největší chybu svého života, ale já nic vracet nechci. Jsem už jinde a spokojená, ikdyž bez partnera.

 
Mikina
Ukecaná baba ;) 1290 příspěvků 10.02.15 10:43

Nepiš o sobě, že nejsi nikdo. Jsi žena, matka. Jsi plná citů, emocí. Umíš se postarat o své dítě, jistě je toho ještě mnoho co umíš. Nepodceňuj se. Tím si jen ubližuješ.

Nastav si pravidla, hranice kam až koho pustíš, co mu dovolíš. Je jen na Tobě, kolik toho komu dovolíš.

Napíši, jednu otřepanou větu-čas…
Podívej, když šel manžel za jinou, dokázal opustit své dítě. Je nezralý, stále cosi hledá, především sám sebe.

Současná přítelkyně je jen nová hračka, pokud se mucká s Tým dítětem, jasně dej
najevo, že se Ti to nelíbí.
Máš právo vyjádřit svůj nesouhlas.
Posílám mnoho sil :*

 
Mikina
Ukecaná baba ;) 1290 příspěvků 10.02.15 10:46

@ave

pěkné :srdce:

 
Karleon
Závislačka 3888 příspěvků 10.02.15 10:55

Myslím, že ti pomůže nová láska.

 
vevik1
Stálice 88 příspěvků 10.02.15 11:50

Napsáno pěkně od srdce. Držím palce, aby se vše časem spravilo :kytka: rozhodně bych otci malého nenutila. buď má zájem a chce se starat a nebo nemá! na něj prostě už ohledy neber, zaměř se na sebe. pokud budeš šťastná ty, malý to ucítí a bude šťastný taky. a jak píšeš, je to tvůj život! a ten máme všichni jen jeden… :srdce:

 
JulkaD  10.02.15 13:07

Haj*l!!! Drz se!!! Todle je priserny…nebyl to chlap tveho zivota, toho teprve potkas!!! Drz se!! :hug: :hug: cas vse opravdu otupi :hug:

 
Heidi86
Ukecaná baba ;) 1770 příspěvků 4 inzeráty 10.02.15 13:30

Tohle není na psychologa, paní nebo slečna si velice dobře uvědomuje čím je a kdo je, akorát její bývalý partner to jaksi nechce pochopit. Vy jste ta, která od problémů neutekla, Vy jste ta, která to vše musí zvládnou a Vy jste ta, která není povinna brát ohledy na Vašeho ex a jeho krasotinku. To Vy jste ta, která si určuje mantinely. Nebojte se toho a zkuste si to vše tvrdě nalajnovat tak jak chcete Vy a jak chcete, aby Vás vnímalo okolí (ex a jeho dráhá druhá). Držím pěsti :-)

 
4family
Zasloužilá kecalka 869 příspěvků 10.02.15 14:38

Chtělo by dát do pozice ON sebevědomí a potom bude vše lepší.

 
Anonymní  10.02.15 15:41

Naprosti Ti nezávidím. Bohužel jsme v takové situaci (ještě ne tak daleko) nyní také. Už jsem oběhla psychology, právníky abych se informovala co a jak… a z toho mi vychází 4 možnosti: 1 „přijít“ o dítě při střídavé péči (bohužel už nyní „navádí“ prcka bez rozumu proti mě, když s ním bude sám bude to horší 2.ještě skoro 17let to vydržet a trpět 3.ukončit svůj život ať se nemusím koukat na to jak malému i sobě ničím život 4. v rámci mateřské lásky se dítěte vzdát a přenechat ho tatínkovi… Jsem zoufalá a všichni na mě hledí jak na exota, že si to moc beru, moc analyzuju blabla a řeči že pomůže čas? Nebo že to tak je vlastně ještě dokonce dobrý?? K smíchu. Sama nevim kudy kam a jediné co mě ještě napadá je únos ale krom toho že to samozřejmě není legální cesta je to pro mě nemyslitelné i finančně. Žijeme v hnusném světě, tak odporném a hnusném, prý sociálním a humálním haha, denně vyrvávají ženám srdce kvůli tomu že jsme tak naivní a věříme v něco jako je láska… Přála bych Ti aby Tě to nikdy nepotkalo stejně jako to aby alespoň ta věta o posunutí toho zlého hloub byla pravda. Kéž by. Přeju hodně sil. Omlouvám se ale raději anonymně, nejsem na tom nyní tak že bych chtěla ještě číst komenty těch dokonalejších než jsem já… a že jich tu je hodně!

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 10.02.15 16:00

Je mi líto co se stalo. Někdy mě příjde, že boj bývalých odnáší děti. Tvoje dítě se bohužel bude setkávat s vašimi partnery. Teď to bolí víc tebe, protože ta, co se teď mazlí s tvým dítětem je asi ta, co ho odvedla.Ale uvědom si, že i tvoje chvíle příjde a ty budeš štastná jako blecha, že bude mít krásný vztah s tvým synem i tvůj nový partner. To dítě jste do tohoto stavu dostaly vy dva a nekomplikujte mu to svou nenávistí k sobě. Tady nejde vůbec o tebe ale dítě. Ber to tak a zvykneš si. Buď sebevědomá žena, která své dítě připraví k otci a bude si žít svůj život. Je to těžké, držím palce a neztrácej čas trápením se s něčím, co už nezměníš a hlavně se nelituj, nemáš to zapotřebí.

 
85martulina
Kecalka 390 příspěvků 10.02.15 16:21

Teda, po přečtení deníčku se nestačím divit. Připadá mi, že si syna berou jen proto, aby ti ubližovali. Já na svoji povahu bych řekla, já syna odnosila, já ho porodila, já se starám, ty nemáš zájem, tak nemáš nárok, navíc pokud píšeš, že to synovi neprospívá, prostě bych ho nedala a basta. Zlobte se tu na mě jak chcete, ale takovýhle přístup se mi nelíbí. Obdivuju tě za to, že jsi ještě nevybuchla a dál tohle příkoří snášíš. Má tchýně viděla dcerku na 1. narozeninách (letos jí budou 4 roky…) a druhou dcerku vůbec neviděla ( za měsíc nám bude rok), tudíš jsem manželovi řekla, že pokud chce vidět matku, ať za ní jede, ale sám a ona k nám nesmí, nehodlám psychicky ohrožovat svoje děti. Její volba, její smůla, já se jen podřídila situaci…

 
markytka3
Ukecaná baba ;) 1794 příspěvků 10.02.15 16:32

@ave tak pod toto bych se ti mohla klidne podepsat! mam uplne stejnou zkusenost :-) krasne a vystizne napsano! :potlesk:

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 10.02.15 16:41

85martulina: ono se to dá napsat taky tak: že rozhodně jsi to byla TY, KDO URČIL, ŽE OTCEM TVÉHO DÍTĚTE BYL PRÁVĚ TEN PREVÍT!!! Nedávno jsem četla, že dítě není majetkem rodičů, ale ti jsou od toho aby ho vychovali k dospělosti. To, co předvádí právě některé matky, dítě jsem porodila, vychovávám, tudíž je jen moje, jen znepříjemnují život dítěti. Mstít se přes dítě bývalému je pro mě trapné a ubohé.

 
Jeny
Kecalka 364 příspěvků 10.02.15 19:28

@ave přesně tak! :palec: mohu potvrdit. I když ti dávají oba kapky, buď nad věcí, uvidíš jaké to dělá divy. Kdybych to nezkusila a nezažila, asi bych nevěřila, ale je to tak. Můj ex je teď samé cukrbliky a jeho přítelkyně mě radaruje kde může :lol:
A co se týká synka… je to jeho otec a ber to tak, že synek si s otcem udělá svůj vlastní vztah. A i své vlastní zkušenosti. A i když si ho bude pravidelně brát neznamená to, že v dospělosti budou mít bůh ví jaký vztah. To záleží na ex-příteli, jaké si to se synem udělá ;)

 
Laura111
Kecalka 181 příspěvků 10.02.15 19:52

JíTuli -existuje takový knoflík on-off, je to kineziologie, ta te vypne, to ostatní rozhodnuti jestli malého klonů ká dávat otci nebo ne to si pak uděláš sama jak nejlépe budeš chtít. Jen si pečlivě vyber ke komu za jdeš, znám výbornou paní tady u nás, zkus mi napsat odkud jsi, mě povypinala už několik knoflíků a funguje to, zrada a křivda byla mezi nimi, drz se :srdce:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24098 příspěvků 10.02.15 20:11

Jako asi bych se take zamerila vic na sebe a kaslala uz natakoveho chlapa, ale ono se to proste pise ze jo??Neni to jednoduche, chapu te :think: :think: :think:
Takove radikalni nazory, ze nemas dite vubec davat, vis ze se ani nekdy nedivim??Kdyz si uvedomim kolika zenam to zkomplikuje zivot, co vlozily za viru do vztahu a dite prakticky doslova samy odnosily, aby ho pak mohly pujcovat nejake herecce??No tak proti takove predstave kaslu na moralistky a budu klidne delat naschvaly taky 8) 8)
Popravde odsud podsud :hug: Pokud by nedelal ex problemy a dite jen kvetlo, da se rict vzhledem k situaci, klidne davat-nevolat vubec…
A co se tyce te zensiny, vzdyt ani nevis v jake situaci bude jednou ona, bozi mlyny melou pomlau, ale jiste. A ze tomu neveris???`No nech se prekvapit a mezitim posiluj sebevedomi :srdce: :srdce: :srdce:
Jsi matka, jsi silna zena to si pamatuj a opravdu si od nikoho nenech do vychovy kecat, ty jsi ta co musi dalsich spousty let vychovavat a hlavne mit zodpovednost…Mys­lim, ze toto obdobi patri predevsim jen mezi rodice ne mezi nejake nove elementy :D :D :D Ono se to casem obrousi a ty budes urcite zase stastna :hug: :hug: :hug: :kytka:

 
Everyone
Ukecaná baba ;) 1432 příspěvků 10.02.15 20:55

Mě opustil otec dcerky v roce malé. Dneska je to rok a kousek od rozchodu.
Důvod ne facto žádný nebyl, jen hádky, neporozumění, malé svobody. (jeho slova). Ale řešit nic nechtěl. Když jsem mu navrhla partnerskou poradnu, vysmál se mi do obličeje.

Často jsem se cítila jako nicka, a ještě někdy cítím. Ale jedno vím jistě - už si ho k sobě nikdy nepustím.

Vždy mi pomůže si vážit sama sebe, udělat si čas sama na sebe, ať horkou vanou a svíčkou, nebo dobrým čajem, procházkou, sportem..

Neboj se, nude líp, čas otupí všechny rány. :hug:

 
Everyone
Ukecaná baba ;) 1432 příspěvků 10.02.15 20:58

Ještě k vídání otce a tvého dítěte - Vy máte soudně nařízené návštěvy a alimenty?

 
Ukulina
Extra třída :D 13288 příspěvků 10.02.15 21:26

Máte upravený styk dítěte s otcem? Pokud ano, respektuj ho. Pokud ne, zařiď to u soudu. Nemusíš nikoho chápat, nemusíš na nikoho brát ohledy. Musíš tady být pro své dítě, být mu oporou v této taky pro něj nelehké situaci. Pokud otec dítě nechce vidět, jeho problém. Já bych mu ho „náslím“ nenutila.
Je mi líto, v jaké situaci jsi. Ale nikdo ji za tebe nevyřeší, neodžije. Ty to musíš zvládnout! A psycholog není jen pro duševně nemocné. Vyslyší tě, může dát pohled nezaujaté osoby (kterou kamarádka není)…
Píše se to lehce, já vím, žít je to sakra těžké. Drž se! :hug:

 
georgesab
Kecalka 421 příspěvků 10.02.15 22:16

Proc hned vsechny posilate k psychologovi??? Zakladatelka je zklamana svym byvalym partnerem, jako kazda jina. Zakladatelko, bide to. dobry, casem Te to prestane stvat. Je to podobne, jako kdyz musis vydrzet koliku u miminka. Proste musis, nic jineho Ti nezbyva, nepomahalji masaze, kapky, mazani, chovani, noseni nic. Ale JEDNOU, jako mavnutim proutku je to pryc Tobe se ulevi…Takze Ti rikam, nemysli na ty dva egoisty, oni JEDNOU prijdou na to, ze jsou az moc stejni na to, any jim to vyhovovalo. A i kdyz je to tezke, podvedomne jim to prej. Ty JEDNOU najdes partnera Tobe hodneho, a budes spokojena. Ted si uzivej sve deti, a radzj se z toho, jak ke vam krasne bez tech sobcu..Preji mnoho sil :kytka:

 
Anonymní  10.02.15 22:23

Ahoj, naprosto tě chápu. Přemýšlela bych úplně stejně.
Zažívám teď něco, z čeho nevím jak se dostat. Od začátku: mám hypotéku a tedy i svůj byt, který musím platit, mé výdaje čistě za byt činní 8000 Kč, rodičovská 7600 Kč, můj přítel a otec mé 5-ti měsíční dcery, se kterým jsem mimochodem 6 let, se po narození našeho dítěte strašně změnil. Možná je to tím, že na něj už nemám tolik času, protože se musím věnovat víc svému dítěti a nejde to, abych kolem něho poletovala, kdykoliv si řekne, že by chtěl jíst, pít, sex… S jeho příjmem to zvládáme těžko, ale zvládáme. Jak už jsem psala po narození našeho dítěte se strašně změnil. Začal víc pít… Občas mi přilétne nějaká ta facka, používá naše dítě jako zbraň. Neustále poslouchám, jak stojím za hovno, že mě moje dcera nemá ráda a nepotřebovala by mě, kdybych ji nekojila, že jestli od něj odejdu, tak mi malou vezme, protože kráva a p**a jako jsem já vychovávat jeho dítě nebude, v tomhle stylu se nesou veškeré jeho poznámky na mou osobu, když přijde domů nalitý, nejen že vzbudí mě, ale i malou. Je mi těžko z téhle situace, nevím, jak z ní mám vybruslit. Chtěla bych, aby si tu hypotéku nechal napsat na sebe a já tak mohla odejít s čistým štítem. Třeba k mamce, k babičce, do azylového domu. Možností je několik. Sama ten byt neutáhnu ani omylem. Mám strach že přijdu o smysl svého života, že mi vezme mou malou. Nedokážu pochopit, jak někdo, koho jsem tak moc milovala, že jsem mu porodila dítě, může takhle moc ubližovat a zároveň tvrdit jak moc nás miluje a nechce o nás přijít. Kde se stala chyba? Co jsem udělala špatně. Kdybych nebyla srab, tak sbalím věci i malou a uteču někam pryč a daleko, ale bojím se, že tu s tím člověkem budu takhle žít do smrti a naše dcera bude mít trauma z toho, že několikrát do týdne vidí, jak tatínek na maminku křičí a mlátí jí. Nejsem dobrá matka a prostě si nevím rady… Omlouvám se, že si stěžuji, potřebovala jsem to ze sebe nějak dopsat.
Zakladatelko to jen proto aby si věděla, že nejsi na tom špatně sama. Když budeš hodně chtít, tak najdeš novou lásku a tvůj bývalý možná ještě přijde s prosíkem. Držím v životě pěsti a přeji moc a moc štěstí a pevných nervů

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 11.02.15 08:20

Anonymní, ja bych se šla asi poradit na sociálku. Ze máš ten a ten problém a když zůstaneš sama a musíš platit byt, zda dostaneš nějaký příspěvek na bydlení atd. Hlavně tam třeba budeš mit záznam, jak se pritel chova a můžeš to někdy použít. Nebo najít někoho, kdo převezme hypotéku. A nebo poslat tatínka, kamaráda, aťho chyti pod krkem a ppořádně zdůrazní, že se takhle chovat nebude. A další možnost volat policii, pak budeš mit další záznam, ze ti ubližuje.

 
Jitulaa
Kecalka 364 příspěvků 11.02.15 12:05

@Everyone Ano máme, malej je v mé péči a rozsudek zní: otec smí dítě navštěvovat každých 14 dní

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 11.02.15 12:16

Nejste nikdo! Jste ten nejdůležitější člověk na světe…pro vašeho syna! Jste máma :srdce:. Teď momentálně nešťastná, ale pořád milující máma. a tak se držte rad výše psané paní Ave!!! On u táty netrpí!!! Proč by měl, zabalte mu věci a pošlete ho taťkovi, věnujte se sama sobě, sportujte, jděte k holiči na nehty…využijte ten čas pro sebe k náčerpání síly, zvednutí svého sebevědomí…byla bych na játra steně jako vy, ale tímhle ukážete svůj vrh nejlíp, buďte nad věcí, nedělejte naschváli zakousněte se…Určete přiměřená pravidla podle kterých se budete řídit vy i ex a buďte důsledná. Přeji hodně štěstí a už nikdy o sobě nemluvte jako o nikom. Jste máma, dera…kolegyně, kamarádka jen jí zase buďte…koukejte okolo sebe, usmívejte se, žijte pro sebe a svého syna…bude dobře. :hug:

 
randr
Ukecaná baba ;) 1674 příspěvků 11.02.15 22:28

Nezlob se, ale chyba se stala už někde ve výchově tvými rodiči, když k sobě samé takhle přistupuješ a tohle si necháš líbit. Snad je tahle tvoje úvaha v deníčku prvním krokem, jak to změnit. Taky bych doporučila psychologa. Přeji hodně štěstí a odvahy!

 
vevik1
Stálice 88 příspěvků 12.02.15 08:20

For anonymní být tebou, tak přítele opustím, odejdu třeba k mamce i s malou. A byt pronajmu…

 
tetaagáta
Kecalka 299 příspěvků 12.02.15 17:38

Kdo jsi? Ufňukaná cimprlína! Popadni život za zadel a něco dělej!!! Skoč k psychologovi, ať je z Tebe pořádná máma! Tolik se Ti zas nestalo, abys musela veškerý čas věnovat sebelítosti. Pěsti na prsa a mákni!

 
petjuska90
Zasloužilá kecalka 946 příspěvků 16.02.15 00:03

Proč hned k psych. Paní je podle mě zdravý člověk ke kterému se okolí chová dost neuctive. Věřím že kvůli sobě i synoví najde dost síly se bývalému a jeho konkubiné postavit. To že se z toho vypsala je první krok a teď už bude bojovat víc a víc za své štěstí. Jít k psy. A nechat se utlumit antidepres. Je nějaký novodobý trend, lidi už bez prášku nedokážou nic. Držím vám palce aby už bylo jen líp.

 
Elusa2
Závislačka 2520 příspěvků 18.02.15 16:40

To me mrzi :(
Doufam, ze brzy potkas Tvou prvou polovicku, ktera si te bude vazit a tim ti taky pomuze zapomenout na bolest kterou ted prozivas :hug:

 
Mishuna
Povídálka 46 příspěvků 11.03.15 19:35

Máte v hlavě pěknej bordel.. Asi jako já, jen já řeším něco jiného.. Dejte se dokupy:)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele