Když přijde štěstí

Ostatní

Milá Šárko, jak jsem tak koukala na loňskou poštu, je to téměř přesně rok, co jsem Ti psala poprvé. Tehdy jsem byla velmi nešťastná, protože se mi nedařilo otěhotnět. O co víc jsem tehdy byla nešťastná, o to víc jsem teď šťastná.

18.12.2001 se nám narodila zdravá a krásná holčička Michaela.
Přestože jako pravděpodobná příčina neotěhotnění byl nízký počet spermií, já si myslím, že k tomu přispěla i má veliká touha po miminku a tím i strach, že nebudu moci otěhotnět. Takový ten tzv. psychický blok.
Otěhotněla jsem totiž v momentě, kdy jsem již měla doma léky z ISCARE a čekala na menstruaci, při které jsem měla léky začít užívat. Ta se však již nedostavila, protože jsme čekali Michalku.
I když z vlastní zkušenosti vím, jak je tato rada těžko proveditelná, přesto bych všem ženám, které nemohou otěhotnět, chtěla vzkázat: "Nenervujte se, užívejte si s partnerem krásné chvíle, jeďte na dovolenou (my jsme Michalku počali na horách) a věřte, že se Vám Váš sen vyplní třeba v nejméně očekávané chvíli.
Tobě bych chtěla, Šárko, ještě jednou poděkovat za psychickou podporu a přeji mnoho štěstí v osobním i pracovním životě.
Měj se moc hezky.
Pavlína

Ahoj Pavlinko,
moc gratuluji - Tvuj dopis je duvod proc sve stranky tak rada delam.
Drzim Vam obema hodne zdravi a stesti a taky casem nejake dalsi miminko.
 Sarka

Hodnotilo 0 lidí. Score 0.0.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
naivnikacatko
Kecalka 140 příspěvků 22.03.02 12:27

asi je to tak :) ja po 3/4 roce marnyho cekani a snazeni nasla tyhle stranky, tak jsem si tu krapitek postezovala, byla u doktorky, ta mi rekla, ze mam jeste pul roku pockat a pak uvidime, no a kdyz mi teda nezbyvalo nez toho pul roku cekat (uz jsem byla smirena s tim, ze se pak budu muset nejak lecit), tak stacil jeden „valeci“ vikend, kdy jsme si chteli odpocinout od vecnych navstev u rodicu a kamaradu a proste jsme se zavreli doma a nevylejzali ven a..... a ted jsem ve 12. tydnu a v utery se pujdeme poprvy podivat na toho naseho mazlicka malyho :)) a uz mi ani neni spatne a vydrzim vzhuru i dyl nez do 19, takze svet je PRÍÍÍÍMA :))

 
Anonymní  23.03.02 21:26

Nedá mi to a musím reagovat na příspěvek Pavlíny. Ten příběh je totiž naprosto totožný s tím naším. Dva roky jsem se snažila otěhotnět. Pak jsme se začali léčit též v ISCARE. Manžel měl snížený počet spermií a já laparoskopii diagnostikovanou neplodnost. Na konci prosince jsme si přivezli léky a čekali na příchod menstruace a ono nic. V předvánočním shonu a psychickém klidu, že nám vše provedou uměle jsem otěhotněla. Jsem nyní v 15 týdnu a modlím se, aby vše dopadlo dobře a já v září porodila zdravé a vytoužené miminko. Takže všem přeji mnoho štěstí a držím jim palce.
 Helena

Vložit nový komentář