Když přijde štěstí

emimino  Vydáno: 22.03.02

Milá Šárko, jak jsem tak koukala na loňskou poštu, je to téměř přesně rok, co jsem Ti psala poprvé. Tehdy jsem byla velmi nešťastná, protože se mi nedařilo otěhotnět. O co víc jsem tehdy byla nešťastná, o to víc jsem teď šťastná.

18.12.2001 se nám narodila zdravá a krásná holčička Michaela.
Přestože jako pravděpodobná příčina neotěhotnění byl nízký počet spermií, já si myslím, že k tomu přispěla i má veliká touha po miminku a tím i strach, že nebudu moci otěhotnět. Takový ten tzv. psychický blok.
Otěhotněla jsem totiž v momentě, kdy jsem již měla doma léky z ISCARE a čekala na menstruaci, při které jsem měla léky začít užívat. Ta se však již nedostavila, protože jsme čekali Michalku.
I když z vlastní zkušenosti vím, jak je tato rada těžko proveditelná, přesto bych všem ženám, které nemohou otěhotnět, chtěla vzkázat: "Nenervujte se, užívejte si s partnerem krásné chvíle, jeďte na dovolenou (my jsme Michalku počali na horách) a věřte, že se Vám Váš sen vyplní třeba v nejméně očekávané chvíli.
Tobě bych chtěla, Šárko, ještě jednou poděkovat za psychickou podporu a přeji mnoho štěstí v osobním i pracovním životě.
Měj se moc hezky.
Pavlína

Ahoj Pavlinko,
moc gratuluji - Tvuj dopis je duvod proc sve stranky tak rada delam.
Drzim Vam obema hodne zdravi a stesti a taky casem nejake dalsi miminko.
 Sarka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
naivnikacatko
Kecalka 140 příspěvků 22.03.02 12:27

asi je to tak :) ja po 3/4 roce marnyho cekani a snazeni nasla tyhle stranky, tak jsem si tu krapitek postezovala, byla u doktorky, ta mi rekla, ze mam jeste pul roku pockat a pak uvidime, no a kdyz mi teda nezbyvalo nez toho pul roku cekat (uz jsem byla smirena s tim, ze se pak budu muset nejak lecit), tak stacil jeden „valeci“ vikend, kdy jsme si chteli odpocinout od vecnych navstev u rodicu a kamaradu a proste jsme se zavreli doma a nevylejzali ven a..... a ted jsem ve 12. tydnu a v utery se pujdeme poprvy podivat na toho naseho mazlicka malyho :)) a uz mi ani neni spatne a vydrzim vzhuru i dyl nez do 19, takze svet je PRÍÍÍÍMA :))

 
Anonymní  23.03.02 21:26

Nedá mi to a musím reagovat na příspěvek Pavlíny. Ten příběh je totiž naprosto totožný s tím naším. Dva roky jsem se snažila otěhotnět. Pak jsme se začali léčit též v ISCARE. Manžel měl snížený počet spermií a já laparoskopii diagnostikovanou neplodnost. Na konci prosince jsme si přivezli léky a čekali na příchod menstruace a ono nic. V předvánočním shonu a psychickém klidu, že nám vše provedou uměle jsem otěhotněla. Jsem nyní v 15 týdnu a modlím se, aby vše dopadlo dobře a já v září porodila zdravé a vytoužené miminko. Takže všem přeji mnoho štěstí a držím jim palce.
 Helena

Vložit nový komentář