Když se daří, tak se daří II.

lemaz  Vydáno: 18.02.11

Rozhodla jsem se zavzpomínat na to, co se v mém životě stalo a jak jsem se s tím poprala. Aneb blbost v hlavní roli. Pro úplnost musím dodat, že pokud se zmiňuji o manželovi, je to již můj bývalý manžel, a pokud o příteli, tak s tím teď žiji.

Jak jsme kupovali první myčku

„Koupíme si myčku. Všichni už jí mají!“
Odhodila jsem houbičku, vypnula vodu a šla se oblékat. „Kam jdeš?“ „No, říkal si, že jdeme koupit myčku, ne?“ „No, to jo, ale myslel jsem výhledově.“ „A proč výhledově? Proč ne hned? Zajedeme do obchodu a je to.“

A tak jsme jeli. Koupili – přivezou ve středu. Byla neděle. Od té doby jsem neumyla ani lžičku. Jakmile začal přetékat dřez, přinesla jsem si koš na prádlo a rvala to tam. Všechno to umyji ve středu. To bude nádhera.
Vzala jsem si dovolenou a od rána vyhlížela dodávku. Nejeli a nejeli. Telefon. „Paní ta a ta?“ „Ano.“

Přijedou v pátek, myčka nedošla. Mé zklamání by se málem dalo nahmatat. Vlastně proč málem. Špinavé nádobí bylo všude kolem. Byla jsem tak naštvaná, že jsem koš s nádobím přenesla do koupelny, dala ho do vany, posprchovala a šla pryč. Večer jsem to drhla dvě hodiny.

Konečně je pátek. Chlapíci ve slušivých montérkách zvoní u dveří. Bílá magická krabice je v kuchyni. Manžel přichází z práce. Tak honem, honem, zapoj to. „Oni to nezapojili?“ „Ne, proč?“ „Já to neumím.“ Bože, koho jsem si to vzala? „Tak snad to nebude tak těžký. Asi to má nějaké hadice, ne?“ - říkala jsem a trhala přitom obal a drolila polystyrén. Hurá, tady jsou. Tohle do myčky a tohle… kam to mám strčit, když nemáme v sifonu žádný vývod? “Heleď, asi bychom měli koupit novej sifon a nějakej přívod na vodu, ne? Kam bys to chtěl namontovat?”

Hornbach návštěva č. 1

Hledáme sifon a novou baterii. Trochu se u toho pohádáme, protože manžel chce designovou fajnovku, mně do té 100 let staré kuchyně postačí obyčejná.
Doma nedočkavě rozbalím baterii a zkouším, jak to bude vypadat. “Heleď, ale my máme vývod vody odspodu, ale koupili jsme z boku. To nějak propojíš nebo co?” “Do pr…”
Všechno házíme zpátky do krabice.

Hornbach návštěva č. 2

Jiná baterka. Na designu už nám nezáleží. Všechno pasuje. Zastavíme vodu, vyměníme baterku, namontujeme přívod na vodu do myčky. A jde se na odpad. “Prosím tě, tady jsem měl takovej bílej těsnící kroužek k tomu sifonu, nevíš, kde je?” “No, to tedy nevím. Někam sis ho založil.” “Určitě ho odtáhly kočky.” “A to jako myslíš, že ho čaply do zubů a zahrabaly do betonu, nebo jak?!”
Po hodině hledání nic. A pak spásný nápad. Že my jsme ho nabalili do krabice i s tou první baterkou?

Hornbach návštěva č. 3

Vysvětlování pracovnici, co se stalo. Kouká na nás jako na blbce. Nepochodili jsme. Máme si koupit jiný sifon. “Já to ukradnu.” “Jak myslíš, že to ukradneš?” “No, prostě tam půjdu, rozbalím balení a ten mizernej kroužek vezmu.” Čekám v autě a chvěju se hrůzou. V hlavě si promítám, kolik let za ten blbej kroužek může dostat. Přichází a má ho! Neschvaluji, ale mlčím.
Doma si nalévám víno, protože tohle nedopadne dobře.
Konopí létá vzduchem, kov cinká o kov, ale jinak je vražedné ticho. “A je to.”
Jdu se podívat. Nenápadně zkontroluji, jestli je vše zapojené tak, jak má být.
A teď honem, šup, šup, nádobí do myčky. “Mělo by se to nejdřív projet na prázdno, aby se myčka umyla, ne?” “Já na to kašlu, umyje se i s nádobím.”
Konečně zapínáme program, sedneme si poblíž a užasle čumíme na ten vynález. „Co myslíš, že se tam děje?“ „No, asi se to myje, ne?“ „Co kdybychom se podívali dovnitř?“ „Vždyť na nás vystříkne voda a vyplaví nás to.“ „Jen na centimetr a hned to zase přibouchneme.“
A tak jsme tak učinili. Docela nás zklamalo, že se to vyplo, když jsme nakoukli.
Brzy nás to přestalo bavit. Přeci jen probdělá noc v podřepu u bílé hučící krabice – není nad romantiku!!!

Jak jsem volala kartářce

Jsem klasická sova. Ať vstávám v kolik chci, probouzím se v 11. A le zato budu v noci čumákovat do zdi.
Jednoho večera: přítel na počítači, já znuděně přepínám programy na tv. Nic nedávají, až se dostanu na pořad: Kartářka radí.
Chvilku na to koukám a pak říkám: “Co myslíš, může to být pravda?” “Nevím, tak tam zavolej.” “Blbneš? 70,– Kč za minutu!” “No, jak chceš.”
Přemýšlím a propočítávám. Kdybych 5 min čekala, pak 2 minuty kecala, tak je to 500. Tolik si berou i kartářky v Brně. Zkusím to.

Na papírek si píšu 3 nejdůležitější otázky, nahlas si je předříkávám, abych měla dobrou formulaci a výslovnost, dojdu si pro proviant (rozuměj kafe a cigarety), usedám před tv. Ještě ovladač, abych mohla vypnout zvuk. Bych tam byla za blbce s ozvěnou.
A vytáčím číslo. “Dobrý den, vítáme vás…, nezavěšujte, jakmile to bude možné, přepojíme vás do studia…”

A tak čekám. Příjemné je, že mi do sluchátka místo hudby odříkávají citáty a jiné chytré věci, které kdo někdy řekl. Celkem se i bavím. Zapaluji si další cigaretu. Podívám se na telefon – čekám už 8 minut. No, tak do té tisícovky to ještě vydržím a pak zavěsím. Předříkaná moudra už mi začínají lézt krkem. “Vydržte, čekáte na přímé přepojení do studia.”
Ti to mají zmáknutý. Kdyby mi tam řekli, ať nezavěšuju, protože jsem v pořadí, tak to típnu a je to, Ale co kdybych to zavěsila a za 2 vteřiny by mě přepojili! Když už čekám za branama studia, že?

Volám něco přes 20 min. Začínám být vytočená, nicméně pořád chci slyšet odpověď na své otázky. 30 min. Nenávidím chytré lidi, co kdy někde něco řekli, odpovědi na své otázky slyšet už nechci, chci jim jen v přímém přenosu říct, jaký jsou to vyděrači a varovat ostatní lidi. Neskutečně soptím. Čarodějnice v tv říkala, že si máme pospíšit, protože pořad za chvíli končí. “Jak může skončit, když tady jako debil čekám už přes půl hodiny na telefonu?!”
Telefonuji 45 min. Vzteky slintám. Nic jiného mi nezbývá. Potřebuju tu babu seřvat. “Tak já se pro dnešek loučím. Mějte se krásně a uvidíme se příště.” “Ty krááááávo, já tady furt čekám!!!Nemůžeš odejít.!!!”
Reklama. Típám telefon. Protelefonovaný čas. 51 min a nějaký drobný.

Absolutně vyčerpaná se sesunu k zemi. Nemůžu mluvit, dýchat. “Tak dozvěděla ses něco?” “Proboha, drž hubu, nebo tě fláknu. Jak si tohle můžou dovolit? Myslíš, že viděli, že tam volám? Na nějakém displey nebo tak? Určitě viděli a řekli si, že mě nechají vycukat. Půlka výplaty je v háji.
Volám na operátora: “Dobrý večer, prosím vás, mám takový dotaz. Přistihla jsem synovce, jak někam z mého telefonu volá a bylo to divné číslo. Můžete mi říct, kolik mi provolal?” “To já takhle nezjistím. Až ve vyúčtování.” “Děkuji.”
Sranda mě vyšla na necelé 4 tis.
A mé poučení? Nikdy, nikam v noci nevolat a kartářkám se vyhnout.

Bože, ta má zase dost aneb osmáčí úprk

Jednou za půl roku si někam vyjdu. Na dámskou jízdu. Někdy se sotva vleču, jindy jsem ok, záleží na množství vypitého alkoholu. Ten večer jsem byla jen o vodě. Na chlast jsem neměla chuť. Přijela jsem domů kolem 2 hod. Potmě si ještě zapálila a přemítala si proběhlý večer. Kdo, kdy, kde a s kým. Jak tak sedím, mé oči bloumají zšeřelým pokojem. Očima se zastavím na počítači. Zezadu svítí takové to červené světýlko, jako, že je vždy připraven. Byť nejsem romantik, tak mě to teď příjemně ukolébává.

Svítí, nesvítí, svítí, nesvítí. Jak je možné, že to bliká? To by nemělo. Nasadím brýle a chvilku ten jev pozoruju. Ježíši – ono to nebliká, tam něco běhá. Kočka ne, fretky jsou zavřený. Že bychom tu měli myš? V první chvíli mi hlavou proběhne, no co, klec máme a jestli o jednoho víc nebo míń, to už je jedno. Jsem prostě sběratel zvířátek. No, jo, jenomže myš by tady nepřežila ani minutu. To musí být něco jiného.

Dojdu rozsvítit a pomalu se přiblížím k počítači. Zblblá z amerických filmů mi hlavou běží všechny možné příšery. Vetřelcem počínaje a Van Dammem konče. Snažím se vytáhnout krk co nejvíc, abych zahlédla a nemusela se tolik přibližovat. A v tom na mě vykoukne – osmák. Ježíši, kde se tady vzal? Jdu ke kleci a zkoumám, kudy tudy z klece ven. Zrovna máme přírůstky. Obě samice mají po 7 miminech a velký samec nad nima drží ochranou ruku. Vlastně nedrží, protože tam není. A dospěláky také nevidím. Za to vidím díru jak do wc. Proboha, kdy to stihli vykousat?

Co teď? Malý prcci se začínají hrnout ven, rvu je zpátky a očima hledám, co tam mám nacpat. Po ruce je akorát knížka. Zašprajcnu jí. Chvilku vydrží. Odbíhám alespoň pro prkýnko. Když to pak přirazím ke zdi, tak to chvilku vydrží. Chybí mi pár cm. Rvu tam ručník. Díra je provizorně uzavřená, teď jen chytnout utečence. Naštěstí jsem všechny tři zahlédla, jak běhají kolem skříně v obýváku.

Osmák je celkem dost inteligentní zvíře. Hned pochopili, že je chci zbavit svobody a začali se schovávat. Samičky jsem asi po půl hodině nalákala na oříšek, samci mezitím bránila útěku. Viděli jste někdy Haška v bráně? Jak roztahuje nohy, aby chytil puk od Ovečkina? Tak takhle nějak jsem já bránila zbytek bytu před osmákem. Nohy jsem roztáhla od severu k jihu. A neustále se posunovala po pokoji ve snaze zabránit útěku. Zaběhl na počítačový stolek.

Lehla jsem si na zem, hlavu k jednomu možnému východu, ruku k druhému. A začala lákat. “Osmí, osmí, osmí, no tak chlapečku, pojď sem. Osmí, osmí, osmí.”
Takhle asi půl hodiny. V puse mi vyschlo, ale neodvážila jsem se dojít do kuchyně napít.

V tom rána. Provizorium nevydrželo. Rychle narvat všechno zpátky a opět: “Osmí, osmí, osmí.”
Slyším, jak se Mirek v ložnici převaluje. Já ho snad půjdu vzbudit, ať mi jde pomoct. Po další hodině osmí, osmí, osmí, se osmí unavilo a celkem v klidu vylezl do dlaně a nechal se odnést do klece.

Padla jsem vyčerpáním do postele.
Ráno. “Ty jsi byla zase na mraky, že?” “Ne, nebyla, proč?” “Ještě chvilku mi vykládej, že si nebyla pod obraz. Sem tě slyšel, jak se tady plazíš po zemi a povídáš si s osmákama. To bylo furt osmí, osmí, osmí. Kdyby sis aspoň povídala se psama, ale s osmákama? To bylo z vodky, že?Nejdřív sem tě chtěl jít zkontrolovat, ale pak jsem si řekl, ať si to vyžereš sama.”

Dlouho mi trvalo, než jsem ho přesvědčila o opaku. Pomohlo až ukázání nouzového východu u klece. A tak teď, než jdu na dámskou jízdu, překontroluji všechna zvířata, abych měla jistotu, že žádné nezdrhne. A já nebudu za ožralu.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 18.02.11 07:18

Ty seš super :-D :lol: :-D :lol: :-D to mě fakt probralo! :lol: :lol:
Měla bys sebrat svý deníčky a obesílat redakce časopisů a jiných medií pže máš fakt velikej talent :palec: :-) :-D

Příspěvek upraven 18.02.11 v 07:19

 
mikami
Závislačka 2980 příspěvků 18.02.11 08:45

Táák, ted jsem se pobavila :-D . Fakt dobrý :palec: .

 
Jaja027
Zasloužilá kecalka 913 příspěvků 18.02.11 08:46

Super napsané, jsem se smála od začátku až do konce :dance:

 
mom.kri
Závislačka 4416 příspěvků 18.02.11 08:50

dobré pobavení po ránu.. :lol:
chytání osmáků znám, já chytala teda jen jednoho ale trvalo to 2 dny - zalezl za obývací stěnu… :lol:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 18.02.11 10:25

Škoda že deníček není každý den,proto že bych se měla na co těšit :lol: .Fakt super.
Volat do pořadu volejte věštce atd.. mě už několikrát napadlo.Sem ráda že sem díky tobě ušetřila :lol:
:potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21254 příspěvků 2 inzeráty 18.02.11 10:26

Lemaz :mrgreen: až za chvilku přijede naštvaný chlap z banky, dám mu tohle přečíst a věřím, že ho chmury přejdou :D

 
Tomikate
Echt Kelišová 9950 příspěvků 18.02.11 10:53

Tak takhle jsem se už dlouho nezasmála :lol: :lol: :lol: Hlavně u toho telefonování :-) Mám to taky za sebou, akorát mě to stálo oproti tobě pouhých 270,– :lol: :lol:

 
katka 79
Kecalka 292 příspěvků 18.02.11 11:22

Tak to nema chybu :palec: Ti osmaci ma teda pobavili perfektne :mrgreen:

 
Hanulínek
Ukecaná baba ;) 2331 příspěvků 18.02.11 12:32

Osmí, osmí… :lol: :mrgreen:
Super povedené! :potlesk: :mavam:

 
Beru*Beru
Závislačka 3112 příspěvků 18.02.11 12:55

Úžasnééé :palec: :potlesk: :lol: :lol: Zajímavé, že se člověk nejvíc nasměje nad lidskýma chybama a blbostma :lol: Fakt skvělý deníček :palec:

 
Machalka
Extra třída :D 11762 příspěvků 18.02.11 12:58

:pankac: :pankac: :pankac: Tvoje deníčky prostě žeru :mrgreen:

 
tokaja
Povídálka 20 příspěvků 18.02.11 13:35

super deníček, takhle jsem se už dlouho nenasmála :lol: :potlesk:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 18.02.11 16:00

Lemaz, super deníček, ostatně jako vždycky :palec:.

 
BettyB.
Echt Kelišová 8226 příspěvků 18.02.11 16:17

Lemaz- opět děkuji za příjemné pobavení :palec:

 
jitka 11
Neúnavná pisatelka 16766 příspěvků 4 inzeráty 18.02.11 17:34

Máš to skvělé, Lemaz.
Od :srdce: jsem se zasmála.
Osmáci mě nejvíce pobavili. :lol:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 18.02.11 18:00

Kartářka mě dostala do kolen :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: malá tu na mě čuměla co to jako dělám…no, smála jsem se až jsem brečela. Děkuji za zpříjemnění večera!!! :mrgreen: :palec: :potlesk:

 
Erian
Echt Kelišová 9216 příspěvků 18.02.11 19:35

Po-kra-čovat!!! Po-kra-čovat!!!
To je dokonalý, prosím piš dál :palec:

 
Flyingfrog
Extra třída :D 11878 příspěvků 18.02.11 20:12

No tak osmáci neměli chybu. :-D Už jsem četla minulý deníček a tenhle taky nezklamal, paráda. Jen tak dál, hezky se to čte. :palec:

 
Barbulka
Závislačka 2751 příspěvků 18.02.11 22:14

jsem se krásně zasmála :palec: :potlesk:

 
ZelvaVeruna
Závislačka 4242 příspěvků 18.02.11 22:35

Opravdu jsem se pobavila :palec:

Zvlaste u kartarky, tesi me, ze nekdo taky volal na toto cislo, ja teda na vyhru penez do nocni souteze, protoze uz tam bylo 16 tisic, to za tech 500 stovek provolanych stoji :mrgreen: Provolala jsem asi 600 a nespojili me, porad skoncil :lol: :lol:

 
Aspera
Neúnavná pisatelka 16368 příspěvků 3 inzeráty 18.02.11 22:36

Lemaz, super deníček. Není nad to se pořádně zasmát.

 
Luuuca
Kecalka 204 příspěvků 18.02.11 22:56

bezva deníček :palec: :palec: :palec: dlouho jsme se takhle nepobavila..... :mrgreen:

 
barvik
Závislačka 3483 příspěvků 19.02.11 08:37

Úžasný deníček, doufám že brzy bude pokračování :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Pasithea
Kecalka 151 příspěvků 19.02.11 14:10

:potlesk: osmáci jsou skvělý, už popis lovu byl zábava, ale přítel ten byl třešnička na dortu :potlesk:

 
kozisek
Hvězda diskuse 35696 příspěvků 19.02.11 19:05
 
Marpe
Extra třída :D 14902 příspěvků 19.02.11 21:33

Moc pěkný deníček, stejně jako ten první :palec: Dobře jsem se pobavila, máš čtivý a vtipný styl psaní. Jen tak dál :potlesk: :wink:

 
Petorka
Závislačka 2787 příspěvků 20.02.11 22:04

Ježíííš to je super, krásně napsané, řehtám se až mi tečou slzy, fakt super, budou další příběhy??? :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: díky díky za skvělé počtení!!!

 
Honey 80
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 20.02.11 22:25

Upřímné, veselé a ze života - co víc dodat, no možná jedním (dvěma) slovy „dost dobrý“ :mrgreen:

 
Alyss
Extra třída :D 10418 příspěvků 22.02.11 00:18

Tak to jsem se fakt pobavila :lol: :lol:

Jo a telefonování do podobného pořadu mám taky za sebou, je to tedy už dááávno,takže rodiče měli vážně radost,když jim přišel výpis :roll: :mrgreen:

Příspěvek upraven 22.02.11 v 00:20

 
derenka
Kecalka 374 příspěvků 22.02.11 14:34

super :palec: fakt jsem se nasmala

 
monika215
Zasloužilá kecalka 825 příspěvků 22.02.11 22:59

Lemaz,
super denicek :potlesk: :potlesk: :potlesk:
Uz se moc tesim na treti dil - teda aspon doufam, ze se chystas v psani denicku na emimi pokracovat

 
milášeček
Kecalka 153 příspěvků 16.05.11 22:57

Lemaz je to úplně super jen tak dál :palec: :lol: :lol:

Vložit nový komentář