Když se láska vytrácí

Evánek  Vydáno: 16.05.12

S manželem jsem již deset let a byl můj první. Jako člověka si ho vážím, ale láska se už asi vytrácí, tedy jestli už se nevytratila. Nikdy jsem na kluky neměla moc štěstí, nevypadám zrovna jako z časopisů, a tak o mě nebyl moc zájem.

Moje sebevědomí bylo hodně nízké, ale teď už vím, že za to mohla moje matka (o tom snad někdy příště). Když jsem potkala manžela, bylo mi 18 let a já se zamilovala až po uši. Časem mi prozradil, že on se do mě zamiloval až později, když mě víc poznal. S ním jsem zažívala úplně jiné věci než do té doby. Cestovali jsme (do té doby jsem nebyla u moře), sportovali jsme, naučil mě na lyžích, pořídil nové kolo, poznala jsem spoustu nových fajn lidí. Hlavně mi dodal zase důvěru věřit sama v sebe!

Život plynul a já si při práci dodělávala VŠ, manžel již také pracoval, a protože mu táhlo na třicet zatoužil po dítěti. Tou dobou jsme už byli manželé a já jsem si říkala proč ne, věk na to mám a děti jsem vždy chtěla. Měla jsem jen podmínku, že dodělám školu. Hned po státnicích se mi podařilo otěhotnět, vše proběhlo hladce a máme nádhernou roční holčičku. Co se ale změnilo, byl náš vztah. Někam se vytratil ten pocit zamilovanosti, taky jsem si začala víc všímat rozdílů mezi námi a vnímat drobné „vady“ v chování mého protějšku. Je sice trochu sobecký, ale jinak hodný, jsme zajištění, ale já mám pocit, že jediný, kdo tu dospěl, jsem já. On si žije pořád v tom svém světě a já musím naprosto pragmaticky vyřešit všechno.

Vím, že se tu objeví názory, na co si vlastně stěžuji, ale já bych jen chtěla, aby si mě víc vážil, aby mi někdy přinesl kytku jen tak, jak to dělával. Do sexu s ním se musím přemlouvat, už mě prostě nepřitahuje, protože nemám pocit, že bych byla doceněná a milovaná. Nevím, jak ten pocit popsat. Prostě když někdy vidím, jak se chovají mezi sebou moji přátelé, jak si kamarád váží své partnerky a hezky o ní mluví a chová se k ní, tak mi tohle prostě strašně moc chybí a skoro v tu chvíli manžela až nenávidím za to, že už takový není.

Možná je to tím, že jsem doma sama s malou, ale musím přemýšlet i o tom, jaké by to bylo potkat někoho jiného, kdo by mě znovu měl rád, vážil si mě a byl na mě něžný?! A tak nevím, co s tím, na jednu stranu mě to v hloubi duše užírá a na druhou stranu ho opustit nechci.

Děkuji všem, kteří dočetli, doufám, že to nebylo moc zmatené. Na druhou stranu ten zmatek v sobě mám.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 16.05.12 07:56

Pisatelko,
evidentně se to v tobě dost pere. Samozřejmě nevím jak to opravdu je a jestli tam takový problém je skutečně, ale mohu říci, že kamarádka měla na mateřské naprosto stejný problém jako ty. Pomohla jsem jí to s manželem vyřešit a výsledek byl takový, že jejího manžela taky hodně mrzelo, že ONA se mu nevěnuje, vše se podřizuje dítěti, neměli čas jeden na druhého. Když přišla řeč na nějakou věc tak ONA do toho hned začala míchat dítě i když se ho to původně týkat nemělo (jak měl právě manžel v plánu)

Nevím zda-li je tomu u vás taky tak, ale zkuste se zaměřit jeden na druhého. Dejte dítě na hlídání prarodičům a zkuste si třeba užít někde prodloužený víkend.

Držím palečky aby to dobře dopadlo… :hug: :kytka:

 
materinka
Ukecaná baba ;) 1509 příspěvků 16.05.12 07:58

Pozor na to! Někdy si člověk začne vážit toho co má, až když to ztratí! Nehýázej flintu do žita. Hodně je to tím, že máte malé dítě, sex a podobně, tam je velká změna, ale dá se na tom pracovat, vzdala bys to příliš snadno. Zamilovanost je chemie, ale dobrý vztah, to je práce. Ale určitě to stojí za to :)

 
cher  16.05.12 08:27

Taky musím reagovat jako holky- na mateřské se vztah mění, ale hlavně ženské se často trápí, protože jsou celé dny doma a mjí čas bilancovat a často přemýšlet nad kravinama :lol: , taky furt v hlavě něco řeším, ani ne tak partnerství jako můj vztah s matkou apod, když budeš chodit do práce, zase to bude jiné. Jinak měj na paměti, že pokud chceš změnit okolí, tak musíš především změnit sama sebe. Proč by se manžel snažil, když jsi k němu chladná jak kámen? Sedněte si spolu, otevřte si vínko a povykládejte si. Lidi to strašně rychle vzdávají, rozvody jsou často unáhlené a zbytečné. Pokud v tom není nevěra, násilí nebo závislosti, tak většinou se to dá vyřešit.

 
Baboon
Zasloužilá kecalka 629 příspěvků 16.05.12 08:52

Na vztahu se musí pracovat, pořád, nikdy nepřestat. A komunikovat.

Jasně jde to, znova se zamilovat, znova prožívat ty doteky, ty pohledy, to chvění. Ale jak dlouho? Pár let a zase budeš tam, kde jsi teď. Takže na tom zapracuj. Občas ho chyť za ruku, udělej pěknou večeři, překvap ho. Nemůžou za to jen děti a mateřská, může za to hlavně čas.

Já to znám. A ten muj ne a ne pochopit, že ty doteky pořebuju. Ne ty který praktikuje, ale ty letmý, ty který mi chybí.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 16.05.12 08:53

Jsem toho názoru, že by bylo škoda zkazit dlouholetý vztah, když jste si vlastně nic zlého neudělali, navíc máte malé dítě. Klidně zajděte do nějaké rodinné poradny, třeba je řešení jednoduché. :andel:

 
myšanda26  16.05.12 09:05

Tak něco podobného jsem zažívala taky. Nakonec jsme si s manželem sedli. Promluvili si a začali si dopřávat občasný luxus společných chvilek, kdy jsme svěřili dítko do péče prarodičů a nevyužili volný čas k úklidu, či budování ale věnovali se jen jeden druhému. Třeba jsme si mimčo uspali, na hlídání si přivezli babičku a vyrazili do kina nebo na večeři. Abychom mohli na chvilku být jen spolu. Vypnout. Taky manažel mi dokázal, že je schopný se o prcka postarat a já klidně můžu jednou týdně vypadnout na cvičení. Jsme spolu 12 let z toho 10 manželé. Děti máme dvě (4 a 7) a ty volné chvíle bez dětí si občas dopřáváme pořád. Stačí jen třeba jednou za měsíc. Vztah není zadarmo. Musí se na něm pořád pracovat. Pokud to zpočátku bylo tak hezké jak píšeš, a jde jen o to ochlazení, byla by škoda to zahodit a nic s tím nedělat. V nejhorším můžete zkusit poradnu, ale řešte co co nejdřív. Můžete mít druhé líbánky. Držím pěsti, ať se vám to podaří.

 
lumpajda
Zasloužilá kecalka 503 příspěvků 16.05.12 09:06

Ahoj,ten pocit znám a myslím si, že hodně čerstvých maminek.Zkus si o tom s manželem promluvit,říct mu své pocity.Je škoda pokazit to co máte,zamilovanost časem přechází v něco silnějšího, v důvěru,úctu,sou­hru s tím druhým.Pokud máš pocit vyhoření,zkus změnu, ale né partnera,ale životního stylu,něco nového,co vás zase sblíží.Hlavně spolu musíte komunikovat,to je základ všeho.Držím palce a přeji hodně štěstí.

Příspěvek upraven 16.05.12 v 09:31

 
Deniska2000
Kelišová 5315 příspěvků 16.05.12 09:36

Takové to zamilování vyprchá ze vtahu dřív nebo později všude. Ale byla by velká škoda,kvůli tomu zahodit něco,co jak je vidět funguje. Možná že je to jen menší krize a ta se vyřeší,jen o tom chce mezi partnery mluvit. Třeba by i pomohlo, dát dítko na hlídání a znova si jen spolu vyjet někam na kole, jít na procházku nebo na večeři, prostě podniknout spolu něco nevšedního,co se neděje každý den. I my měli takovou krizi cca 5 let po svatbě, připadalo mi,že manžel už o mě tolik nestojí jako dřív,že si líp povídá s kamrádkama než se mnou,ale krizi jsme překonali a od té doby jsme zase šťastní.

 
Anonymní  16.05.12 10:15

Ahoj, neblázni, já mám také roční holčičku, byl to náročný rok, jsem občas nervní, manžel taky, ale vím, že je to ještě krátká doba od porodu. Neboj, bude líp, hormony jsou ještě rozbouřené. Sex? Já jsem ztratila chuť, né z únavy, ale asi z hormonů a protože kojím a taky bych si mohla říct, že už mě manžel nepřitahuje a zkoušet to jinde. Kojíš?
Neboj bude líp!

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 16.05.12 10:45

řekla bych, že to vypadá na klasickou krizi po příchodu prvního prcka. Nezoufej, jestli chceš, tak nic není ztraceno, ale musíš se snažit i ty. I když máš možná pocit, že chyba je v něm. A hlavě to chce o věcech fakt otevřeně mluvit. Zajistěte si častěji hlídání a vyražte spolu někam za zábavou. Ono to pak jde líp (tedy alespoň u nás). Jo, taky bych občas nezhrdla takovým projevem náklonnosti jako je kytka. Ale on mi je nenosil nikdy. Zato mi předevčírem přinesl k večeři sushi. To se taky počítá, ne? A třeba, když se zamyslíš, tak najdeš taky něco jiného, jak ti vyjádřil svou náklonnost, než zrovna tak, jak to očekáváš ty. JO, ženy jsou z Venuše a muži z Marsu… (nebo jak to je)

 
Verun83
Kelišová 5053 příspěvků 62 inzerátů 16.05.12 11:28

Nevím, jak staré máte dítě… ale jak psaly holky přede mnou. obstarejte si hlídání, co nějaký wellness víkend jen pro vás dva? odpočinout si od role rodičů a být zase ,,jen,, manželé. pořádně si o tom promluvit. vždycky když mám pocit, že náš vztah začíná ujíždět do stereotypu a tak nějak ochlazovat, tak to hned řeknu a přemýšlíme jak to změnit, oba. i když přítel kolikrát ten pocit nemá :nevim:

 
zuuzka
Kecalka 342 příspěvků 16.05.12 12:35

mam podobny pocit jako pisatelka. Taky mam nekdy pocit, ze se laska vytratila a zustal pouze koloběh povinnosti. Je to tim, že jsem od rana do večera sama doma s dětmi a manžel v praci.
Pak jsem ale cetla clanek (uz ani nevim kde), že laska je adrenalin a ten je pořad tady. Dřiv to byl adrenalin ze zamilovanosti, pak adrenalin při péči o miminko a nakonec se to zmeni v lasku a starost o to, jestli se deti dostanou na školu, jak si povedou, jestli si najdou partnera…
Vim, ze vsechno toto přejde, jak nastoupim zpět do prace.

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 16.05.12 16:01

myslim, ze tymto obdobim si skor neskor prejde každá z nás. tu nie je čo odsudzovať, mám pocit, že si prídeš prázdna a ak ty nie si so sebou uplne spokojna, ťažko budeš s partnerom. aj mna na materskej niekedy prepadne podobný pocit, že či ma vobec takýto život bavi, že sa starám o manžela, o syna a ako by mi bolo fajn, keby som ešte bola slobodná a nič nemusela robiť, iba starať sa o seba.Aj to je sebecké… Ale sme len ľudia. Preto zvažujem, že by som išla do práce, zmenila kolektív a určite by mi to zdvihlo sebavedomie…
jednoznačne musíte obaja na vzťahu popracovať, inak to bude ešte horšie. Chodte s aniekam zabaviť, urobte si pekný vikend, bez ku kaderničke, kozmetičke, kup si na seb aniečo pekne…
inak ja tiež mam niekedy divné myšlienky s inými mužmi, napr. aký by bol Oňur v posteli :mrgreen: :lol: :mrgreen:

 
Emina
Kecalka 337 příspěvků 16.05.12 16:09

Souhlasím se Zuzkou, vztah opravdu prochází vývojem. My jsme ve fázi adrenalinu z toho, jestli syn odmaturuje.
Pisatelka také píše, že přemýšlí, že by potkala někoho jiného, kdo by si jí vážil a byl něžný.
Evánku, ale nikde nemáš zaručeno, že třeba nepotkáš takového, který by tě mlátil a zahýbal. Dej všemu čas a uvídíš, že to budeš vidět jinak. Takové období, jaké teď prožíváš se objeví ve více vztazích. :mavam:

 
Eliiie
Povídálka 27 příspěvků 16.05.12 16:58

Ne, nevytrácí se láska. Vytrácí se zamilovanost. Ten éter, který má do lásky hodně daleko. Takže co uděláš? Opustíš manžela, jistotu a zázemí, kvůli něžnému mladému romantikovi, rozbiješ rodinu, odejdeš za milencem, který bude + pět, deset let, dvě děti, starosti v práci i doma, úplně stejný jako tvůj muž. Protože vždy usměvaví, nežní, jemní a láskyplní muži existují jenom v románech a filmech, což si bohužel dnešní slípky neuvědomují. Pak budeš dětem tahat domů každý večer jiného strejdu a nakonec budeš sama.

Je to možná tvrdé, ale zkus se zamyslet i z tohoto úhlu. A mimochodem, další příčina dnešní rozvodovosti - radši, než aby jste si sedli a přesně to, co si napsala nám, řekla jemu, tak raději přemýšlíš, jak zdrhnout :?

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 16.05.12 20:29

inak je pravda, ze sa skor vytraca ta zamilovanost, lebo riesite spolu aj urcite problémy, nastupuje stereotyp, ste spolu asi kazdy den…
ked som ja este s mojim muzom len chodila, vzdy ma tešilo, ako ma pozval na pizzu. teraz, ked ma chce niekam pozvat, tak sa ho prve spytam, ci si to mozme dovolit :lol:

 
Anonymní  16.05.12 21:01

Ahoj, mám to úplně stejně s tím rozdílem, že máme děti dvě. Na jednu stranu si život bez něj nedovedu představit a na druhou stranu mi chybí něha, láska, pochopení. Dnes se mi dokonce zdál sen o tom, že jsem mu nevěrná a celý den na to myslím, bylo to strašně pěkný a vzrušující. Ve skutečnosti bych to asi udělat nemohla. Myslím, že bych klesla i sama před sebou. Je bezva táta, pomůže, stará se, pracuje, ale prostě tam není taková ta jiskra a do sexu mě už doslova přemlouvá. :oops:

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19574 příspěvků 16.05.12 21:43

zmatené to nebylo :) chtěla jsem napsat něco dlouhého, ale holky to udělali za mě :) hlavně myšulka a kaká .....opravdu to vypadá na klasickou krizi po narození prvního prcka .....my jí měli taky a to dost - málem sme se rozešli .......ted´když je druhému prckovi rok, mám pocit, že je to tu zase :zed: :mrgreen:

ale co sem chtěla napsat .....chlapi nejsou jasnovidci, takže to co cítíš mužskýmu řekni a vyřešte to spolu ;-)

p.s. no nechápu proč tam skáče reakce na makynu 8o

Příspěvek upraven 16.05.12 v 21:44

 
wendyz
Povídálka 22 příspěvků 16.05.12 22:09

Jako mnoho z pisatelek, které reagovaly na Tvůj deníček, jsem i já něco podobného zažila (v té době jsem na mateřské nebyla). Manžel byl můj první, seznámili jsme se když mi bylo 17 let a po 9 letech jsme se vzali.. Krátce po svatbě jsem začala bilancovat (zřejmě už před ní, ale nepřipouštěla jsem si to).Bohužel jsem nebyla jednou z těch uvědomělých :-( Vyřešila jsem to nevěrou a téměř jsem zničila mnohaletý vztah. Nicméně, vydržel to a jsem za to strašně ráda. Uvědomila jsem si, že lepšího muže nenajdu. Přeji Ti, abys k tomuto názoru došla jinou cestou než já, ale došla a byla v životě šťastná..

 
BertaCek  17.05.12 01:24

Promluvte si. Myslim si, ze motas nekolik veci dokupy, lasku, sex, sebevedomi… Myslim, ze to neni o manzelovi, ale o tobe. Mozna to probes s psychologem, zkus treba psychologie-online.cz je tam hodne uzitecnych rad. Hodne stesti.

 
Terunka
Kecalka 254 příspěvků 1 inzerát 17.05.12 11:26

Zamilovanost přejde dřív nebo později. Pak se teprve ukáže, zda je ten vztah silný - najednou člověk toho druhého vidí se všema jeho chybama, často dochází k hádkám, je to prostě období rozhodování..když se to překoná, tak přichází ta pravá LÁSKA a vztah se tím jen posiluje.. Tak pistalce přeju, ať se drží a věřím, že za pár týdnů/měsíců se vše uklidní. Hlavní je o tom s tím druhým MLUVIT a taky si vynahradit nějaký společný čas!!

 
MacinkaCZ
Závislačka 2900 příspěvků 18.05.12 04:17

Promluv si s ním o tom, že ti to chybí atd… pokud tě miluje a myslím že jo tak se bude chovat jinak… ale tím že to řekneš tady všem a jemu ne tohle rozhodně nevyřešíš… vztah je o tom mluvit a rozebírat vše aby jste byli oba spokojení …

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele