Kočky versus mimišek

Zuzine82  Vydáno: 05.04.12

Ahoj holky, je mi dneska hrozně smutno a potřebuji to dát ven. Ale začnu od začátku. Minulý rok jsme se s manželem po roce a půl známosti vzali, svatba byla úžasná, stejně jako svatební cesta v Turecku. Miminko jsme oba dva hrozně chtěli, začali na něm „pracovat“ o svatební noci, a pak velice často v Turecku, spousta lidí si dělala srandu, že to bude malý Turek či Turkyně.

miláčci :)

prostě naše děti :)
3 komentářů

máme vás pořád mooc rádi !!!!!
2 komentáře

Pak nastalo 14denní zpoždění a my už se radovali – předčasně. Test byl negativní a doktorka mi sdělila, že mám prasklou cystu. Manžel byl moc zklamaný. Já jsem o tom hodně načetla na netu, dala na rady na těchto webkách a začala pít kontryhelový čaj. Pak nastalo další 10denní zpoždění a test byl pozitivní. Nevěřila jsem vlastním očím, že se nám to povedlo hned napodruhé… zázrak!

Nyní jsem ve 32. týdnu, těhotenství je veliký zázrak, všichni to hodně prožíváme: já, manžel, moji rodiče apod. Všechny testy dopadly zatím moooc dobře, prcek se má k světu, u našich už na něj čeká kočárek (podle manžela Mercedes mezi kočáry – vybíral on) a pomalu mu zařizujeme pokojíček.

Tak proč jsem smutná? Do včerejška nám tu dělaly společnost naše 2 kočičky, které byly hlavně manželovými miláčky – neskutečně miluje zvířata (všechna kromě hadů). Ale já a nejen já jsme měli od začátku těhotenství strach, že tady s malým prckem být nemůžou, že by mu mohly ublížit… jsou dost divoké, neustále se honí, lítají po bytě, všude skáčou, a ta starší je někdy trošku agresivní a drápne. Manžel o tom, že je dáme pryč, nechtěl ani slyšet, ale všichni jsme na něj tlačili, takže nějak musel. Měla jsem hrozný strach, že mi kočky skočí do postýlky, do vaničky, že si tu prcek na zemi nebude jen tak moci hrát.

Až včera jsem si uvědomila, že byly jako naše děti a my se jich vzdali :( Uvnitř sebe vím, že to byla správná věc (jsou u dobrých lidí a můžeme za nimi kdykoliv přijet), na druhou stranu je tady strašné ticho, na nikoho nemusím křičet, ať mi neshodí orchideje z okna, nikdo nás nevítá ve dveřích, nikdo se tu s námi nemazlí :( Je mi z toho hrozně smutno a úzko :(

A co teprve manžel! Nikdy jsem ho neviděla tak brečet jako včera celý den, nikdy jsem neviděla jeho oči tak vyhaslé a plné bolesti a smutku.

Někomu můžu připadat jako bezcitný člověk, který si všechno prostě jen zjednodušil, ale vím, že kdyby se prckovi něco stalo, nikdy bych si to neodpustila. NIKDY! Vím, že vše přebolí, a až tady bude za 2 měsíce prcek, bude rušno až až, ale ty 2 měsíce budou dlouhé a asi dost smutné. Taky vím, že pro někoho to může být naprosto stupidní věc, vždyť nám nikdo neumřel, ba naopak, pod srdcem nosím zázrak, na který se všichni moc těšíme, ale bolí to, i když to byly „jen kočičky", ale byly prostě součástí naší rodiny. Věděla jsem, že to bude těžké, ale že to bude tak bolet, jsem netušila :(

Všem, kteří touží dočkat se miminka, přeji hrozně moooc štěstí a sil, protože je to neskutečný pocit nosit v sobě nový život!

Všem, kteří bojují s nemocí, přeji hlavně zdraví!

A všem, kteří hledají životní cestu, přeji, ať najdou ten správný směr!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 1.4 bodů
Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »
 Váš příspěvek
 
Šalvějka
Závislačka 3272 příspěvků 1 inzerát 05.04.12 06:17

A vy jste nepočítali s tím, že jednou budete chtít mít děti, než jste si kočičky pořídili? nemyslím to zle, ale častokrát mi přijde, že si všichni nadšeně pořizujou zvířata a za nějaký čas je zase pěkně dávaj pryč, protože prostě jen neviděli, že by taky mohly být problémem. každopádně, bude líp ;)

 
Krrysa
Extra třída :D 13918 příspěvků 05.04.12 06:23

Mám doma také dvě kočky, dva psy a tunu další havěti. Pokud by některé dítě nebylo vyloženě alergické, pryč bych je nedala. Já v tom soužití nevidím problém, kočky až moc dobře chápou, co a jak s miminkem…

 
kačkamala
Závislačka 2511 příspěvků 1 inzerát 05.04.12 07:06

ahoj,

mam doma dva kocoury a nikdy by me nenapadlo je dat pryc kvuli miminku. Jsou to taky nekdy divocaci kdyz je chytne rapl,ale daji se naucit ze do postylky nesmi. Na noc je nebudeme poustet do loznice a pres den budu prece s mimcem tak nehrozi ze by k nemu kocky lezly.Vzdycky budou na ocich a kocky jsou inteligentni a vedi co a jak kdyz je mimco. Neco jineho je alergie. Ja bych tohle nedokazala. To je muj nazor,ale snad to zvladnete.

 
Silverien  05.04.12 07:13

Omlouvám se, ale mažu svůj příspěvek.

Příspěvek upraven 17.10.12 v 15:56

 
neprihlasena1  05.04.12 07:36

Ahoj, nezlob se na mě, ale to myslíš vážně? Já to prostě nechápu, milion lidí žije doma normálně s kočkami a mají děti a nic se neděje..Já chápu,že máš o miminko strach, ale tohle je řešení, na úkor koček? Obzvlášť, když je vidět, jak je manžel miloval? To jim nemůžete zakázat přístup do ložnice, kde bude mít prcek postýlku a oni tam prostě nebudou moci chodit?Já mám taky číču a vím,že jsou chytré a dokáží se spoustu věcí naučit, navíc jak tu někdo psal, miminko s něma nebude o samotě, takže naprosto chápu ten strach, ale tohle není určitě řešení, je to to nejjednodušší a opět to akorát tak vypovídá o lidech, kteří se tak lehce zbaví zvířete..víš, jak se číčy teď cítí?
Prostě utíkejte si pro ně zpátky a uvidíš, že nakonec budete spokojení všichni, naučíte je kam nesmějí chodit a na miminko si stopro zvyknou, to se neboj a jen tak mu neublíží!! Doufám,že si to rozmyslíte, budu vám držet pěsti a teď honem pro ně a pak nám sem písni,ju?
Snad se tu do mě nepustíte ale ne vždy je to nejjednodušší rozhodnutí to nejlepší..

 
KadleckaS
Kecalka 157 příspěvků 05.04.12 07:38

Nesouhlasím s tvým rozhodnutím, nevidím důvod proč dávat kočičáky pryč.Taky mám kočičku a když jsem otěhotněla hned jsem slyšela od rodiny že se musím okamžitě zbavit kočky.Kočku jsem nedala a ani mně to nenapadlo.Děti máme dvě a všechno je to bez problému.Kočka si jich spíš nevšímá a kldí se z cesty.Podle mně si udělala chybu.

 
KadleckaS
Kecalka 157 příspěvků 05.04.12 07:39

@neprihlasena1 Naprosto s tebou souhlasím.Taky mně to naštvalo.

 
Anonymní  05.04.12 07:48

Ahoj,
mám za to, že jste mohli počkat a rozhodnout se, až se miminko narodí. Třebas by všechno klapalo a kočky by to vzaly dobře.
Máme doma taky kočky - pravda na zahradě, ale doma máme pejska z útulku, který měl s dětma nějaké špatné zkušenosti. Hlídala jsem oba dva - jak dítě, tak pejska. A oba se poměrně rychle naučili, kde jsou hranice.
Vím, že pejsek je něco jiného než kočička, ale souhlasím s příspěvky, že byste si je měli vzít zpátky.
Jsou to přece vaše kočičky. :)

 
elfans
Kelišová 5255 příspěvků 05.04.12 07:53

Ahoj,
taky mám doma kocoura a k tomu ještě psa, stejně jako vaše kočky se spolu honí po bytě, hrajou si, dělají bordel. Ale dcerka je miluje! Je ji 7 měsícu a zjišťujě, že je doma máme, vždycky se začne hrozně smát když za ni přijdou.
Myslím, že ses unáhlila.

 
Šema
Echt Kelišová 9146 příspěvků 05.04.12 07:57

Taky bych je pryč nedávala. Jako znám plno lidí co maji doma zvířatka a děti, a když teda vyloženě nejsou alergický, tak myslim že problém neni.

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 05.04.12 08:00

:mavam: :mavam: To je škoda, že jsi to tu třeba nejprve neřešila a až pak by ses rozhodla :( My máme doma (teď už bohužel jen jednu) kočku. Když se dcera narodila, měli sme ještě i kocourka. Ten byl divočák, nehleděl napravo nalevo, šlenec prostě. Ale můj miláček…Taky sem se bála, aby malé něco neudělal, ale on se k ní ani nepřiblížil, měl respekt, věděl, že nesmí. Kočka byla v pohodě (a je), s dcerou se mazlí, vždycky za ní příjde a dá jí čumáčkem pusinku, nechá dceru, aby se po ní válela…Prostě úplně bez problému. Kocourek nám bohužel utekl, když bylo dceři 9měsíců :( Začl hrozně chtít ven (i když byl kastrovanej a domácí kocour), tak sme ho nechali, měl venku na balkóně pelíšek a misky a vracel se. A po třech týdnech takhle venku se už nevrátil :( :( :( :,( :,(

No zkuste o tom ještě zauvažovat, zkuste to s nima, kočky sou chytré a učenlivé :nevim: :nevim:

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 05.04.12 08:00

Přidávám se k zástupu nechápajících. Máme 2 kočeny, sama jsem ve 35 týdnu a opravdu nevidím důvod je dávat pryč. Vždyť kočka ještě nikdy žádnému miminku neublížila. Jsou velmi inteligentní a chápou, že je to mládě a naopak, miminku by pomohli v jeho vývoji. A na to aby případně neskákali do postýlky jste měli jednak 9 měsíců je to naučit a druhak, existují dveře, které když zavřeš, tak kočka tudy neproskočí :lol:
Případně jestli nebyly kastrované, tak vykastrovat a ono je to zklidní.

 
marra  05.04.12 08:04

Tak prvni chybabyla ze si jedala pryc uz pred porodem,nechapu proc? :nevim: :nevim: mela si pockat,jak se situace vyvine a zrovna u kocek si myslim,ze je daleko min prace jak se pse,(venceni),takze ony by ti az tolik prace nedavali,udelal si velkou chybu,narodi se ti mimi a do pul roku mas doma dalsi kock uprotoze poznas,ze tam klidne muzes byt,takze podle meho totalnenesmyslplnu denicek.Ja mam doma psa,kocku,dve deti a taky zijem.kocka si lehala malemu k nozickam do postylky,samo ze jsem ji hlidala,ted jsou nerozlucni kamaradi.nechapu tverozhodnuti,ta­kove nadhernekocicky :cert: :cert:

 
marra  05.04.12 08:11

Tak prvni chybabyla ze si jedala pryc uz pred porodem,nechapu proc? :nevim: :nevim: mela si pockat,jak se situace vyvine a zrovna u kocek si myslim,ze je daleko min prace jak se pse,(venceni),takze ony by ti az tolik prace nedavali,udelal si velkou chybu,narodi se ti mimi a do pul roku mas doma dalsi kock uprotoze poznas,ze tam klidne muzes byt,takze podle meho totalnenesmyslplnu denicek.Ja mam doma psa,kocku,dve deti a taky zijem.kocka si lehala malemu k nozickam do postylky,samo ze jsem ji hlidala,ted jsou nerozlucni kamaradi.nechapu tverozhodnuti,ta­kove nadhernekocicky :cert: :cert:

 
marra  05.04.12 08:11

Tak prvni chybabyla ze si jedala pryc uz pred porodem,nechapu proc? :nevim: :nevim: mela si pockat,jak se situace vyvine a zrovna u kocek si myslim,ze je daleko min prace jak se pse,(venceni),takze ony by ti az tolik prace nedavali,udelal si velkou chybu,narodi se ti mimi a do pul roku mas doma dalsi kock uprotoze poznas,ze tam klidne muzes byt,takze podle meho totalnenesmyslplnu denicek.Ja mam doma psa,kocku,dve deti a taky zijem.kocka si lehala malemu k nozickam do postylky,samo ze jsem ji hlidala,ted jsou nerozlucni kamaradi.nechapu tverozhodnuti,ta­kove nadhernekocicky :cert: :cert:

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 05.04.12 08:16

A taky přidávám fotky našeho soužití :mrgreen: :mrgreen:

 
marra  05.04.12 08:18

Holky super foto,ja tu zrovna nic nemam :roll: :roll: :cert: :cert: :lol: :lol: :lol: :lol: reba to zakladatelce otevre oci a kocicky si doveze zpatky :* :*

 
geileenka
Extra třída :D 10091 příspěvků 05.04.12 08:19

Fakt miluji diskuze, kam si člověk přijde pro útěchu, vypovídat se a akorát se na něho všichni sesypou. Neznáte jejich situaci, tak nesuďte. Někde to třeba jde mít kočky i děti dohromady a někde to zase nejde. A taky záleží na tom, jak je kočka temperamentní.
Já osobně zakladatelku chápu a udělala jsem to samé. Taky jsme měli 2 kočky - jednoho ragdola, který vydá za 3 a jednu chlupatku. Během rekostrukce v těhotenství jsme je dali k mým rodičům a už tam zůstali. Původně jsem je tam nechat nechtěla, ale zjistila jsem, že se tam mají lépe a my tady také. Bydlíme v bytě, kočičky se tu pořád praly, honily - všude chlupy (jedna z kočiček pořád pouštěla, stačilo když pár minut ležela na koberci a byl tam po ní chumáč černých chlupů), poškrábaný nábytek, vytahané nitě z gauče, brousily si drápy o kobercové obložení v chodbě (drápy jsem stříhala, nepomáhalo to, škrabadlo měly). Věčný smrad od kočičího záchodu (do koupelny se nevešel, musel být v ložnici nebo obýváku, takže jsme zvolili obývák a před návštěvami se styděli, čistila jsem každý den, měli celem 2 - každý svůj). Kocourek byl navíc nečistotný - čůral do postele, pelíšku, na koberec před záchodem (bylo nám řečeno, že má problémy s ledvinami a na měkkém se mu čůrá lépe než v kamínkách). Párkrát se mi stalo, že jsem ležela na gaučí a kočka na mě skočila a poškrábala mě - jednou i obličej a dost ošklivě, do krve, měla jsem 3 rýhy od drápů od čela až k puse.
Takže u nás to opravdu nešlo. Kočičky byly moc temperamentní, ubližovaly nám, dělaly velký nepořádek a do tohoto prostředí jsem skutečně nechtěla přivést dítě. Zjistily jsme, že máme prostě moc rádi pořádek a tohle prostě se zvířetem v bytě nejde - kdo to zvládá, má můj obdiv.
Je nám zkrátka lépe, kočičky navštěvujeme u rodičů, dceru od zvířat neodtahuji, ale doma bych je už nechtěla.

 
svea-jannike
Nováček 3 příspěvky 05.04.12 08:24

Ahoj,

také nechápu; soucítím s manželem, též miluji zvířata a nedokážu si život bez nich představit. Léta máme v domě kočky, venku hafana a nikdy žádný problém. Žije s námi sedmiletá kočičí dáma Amálka a mému dítku - 4 leté slečně - nahrazuje sourozence. Od dceřiných prvních dnů působí jako věrná ochránkyně a chápající bytost. Žádné škrábance od ní, naopak mnoho lásky.
Podle fotek byly/jsou Vaše kočičky opečovávané; určitě očkované, pravidelně odčervované. Čeho se bát? Miminko stejně nenecháš bez dozoru.

Přeji krásný život s kočičkami po boku :)

 
makinamakina
Nováček 1 příspěvek 05.04.12 08:27
Taky se přidávám jako zastánce koček

Jak už většina holek, co mají kočičky psala, taky bych kočky pryč nedala, až když by to způsobovalo např. nějaký zdravotní problém. Máme totiž kocoura, dost velkého blázna a rapla a přemýšleli jsme, jaké to bude až budeme mít mimčo. Bydlíme v bytě. Ale už na začátku jsme stanovili jasná pravidla, nesměl nikdy do postýlky - jednou se o to pokusil, dostal za uši a už si to nikdy nedovolil, totéž s kočárkem. Teď je malému 9 měsíců, občas kocoura chytne za ocas, ten se po něm ožene, pohrozí a odejde někam pryč. Myslím, že si k sobě vybudovali takový vztah, že se respektují a kocour si k němu nikdy nic nedovolil, sám o sobě si ho nevšímá, jen ho pozoruje, jak vidí, že se k němu malej blíží, tak většinou vezme roha :mavam: :mavam: Myslím si, že mít doma zvíře je dobré i pro dítě. Omlouvám se za román, ale musela jsem trošku za ty kočičky zabojovat. Myslím, že by vám všem bylo lépe s nima :-)

 
Janichka
Kelišová 6955 příspěvků 05.04.12 08:30

Promin ale nechapu te? Nemam slov, jsi nezodpovedny a sobecky clovek. Kocka neni milacek na jeden nebo dva roky ale klidne i na dvacet. Ja mam dva psy a jsou s miminkem v pohode, jen je musim hlidat. Nedokazi si predstavit ze bych je k vuli miminu nekam odlozila :nevim: :nevim: je mi z toho na nic. :( :(

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 05.04.12 08:35

Promiň, že to tak napíšu, ale jsi pitomá!
Kocoura jsme měli (ke dvěma psům) a ani jednou mě nenapadlo ho „dávat pryč“ kvůli dítěti. Proč taky :nevim: Kocour byl divoch, honili se tu s menším psem, skákal všude, ale tak snad máme dveře, abych je zavřela, když dám mimino do postýlky. Kocour kapku žárlil, čural synovi na lehátko, když jsem ho nechala ve vaně, ale malému dítěti nikdy neublížil - on se k němu radši moc nepřibližoval, protože ono to ječí, kope, nic pro kočku…
Ty jsi si nezkusila nejdřív zjistit, jak se žije lidem s kočkami a malými dětmi, zkrátka jsi kočky vyšoupla na základě nějaké přiblblé neopodstatněné obavy?
Nechápu, nepochopím…

 
elfans
Kelišová 5255 příspěvků 05.04.12 08:37

@ajleenka Promiň, ale víš co zas nechápu já? Lidi, co si pořídí kočku a pak si stěžují na chlupy, smrad ze záchodku, zničený nábytek atd… Btw ragdoll je snad ta nejpřítulnější a k dětem nevhodnější kočka!
Ale jsem ráda, že se kočičky mají u tvých rodičů líp.

 
doriang
Kelišová 5579 příspěvků 05.04.12 08:39

Nevím :think: máme kočku sice jen jednu, ale po kastraci je z ní šílená potvora a ani na minutu mě nenapadlo ji kvůli dalšímu těhotenství a dítku dát pryč (nebo třeba jen vyhodit na zahradu). Možná proto, že jsem viděla, že je schopná i s miminkem úplně parádně fungovat. Když byla nejmladší 3 měsíční mimčo, tak k nám přišla jako 3 měsíční kotě - takže poděs nevychovanej… ale velmi rychle pochopila, že na to lidské mláďátko se musí opatrně a já se naprosto nemusela bát. Jediné opatření, které jsem dělala, bylo zavírání dveří do ložnice v době spánku malé, protože když se prošla po postýlce budila ji.
A ono na druhou stranu - dítě musíš hlídat a taky vychovávat, že tomu zvířeti se neubližuje… takže to, že mi malou občas drápne nebo po ní sekne, no co, znám kočku i dítě, takže vím, že kočka nikdy nedrápne „vážne“ aby ublížila a dítě velmi rychle zjistilo, že když bude otravovat moc, tak se kočka bude bránit. A jako miminko jsem si je hlídala obě.
Chápu, že to bylo těžké rozhodnutí a že máš strach, ale na druhou stranu tě nemůžu „plácat po zádech“ jak jsi statečná, žes takové rozhodnutí učinila, protože mi přijde, že to bylo úplně zbytečné.
Jenom jedna fotka jak to fungovalo - tady je malé necelý půl rok.

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 05.04.12 08:40

No, tak samozřejmě to vyžaduje více uklízení, já vysávám každý den (ty nejexponovanější místa), protože mám taky ráda pořádek. Záchod máme v kuchyni a druhý sme měli na chodbě a kromě chvíle, kdy se tam šly kočky vykáknout, nikdy smrad nebyl :nevim: :nevim: A náš kocour taky čůral mimo záchod a kvůli tomu bych ho pryč nedala. Podrápal mě taky nesčetněkrát…No nevim no, prostě tady asi platí, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde :nevim:

 
elfans
Kelišová 5255 příspěvků 05.04.12 08:41

@doriang Krásná fotka a nádherný zrzounek!

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 05.04.12 08:41

NO jo, no. Hlavně, že jsou kočky v dobrých rukou. Hormony jsou prostě silná věc a s každým to zamává jinak. Já byla po porodu prvního hysterická z každého chlupu :mrgreen: :mrgreen: Máme taky dvě, mám je ráda, jsou součástí rodiny, ale kdybych tenkrát věděla, co vím teď, tak jsem si je nepořídila.
No a když sem někdo takový deníček dá, tak holt musí počítat s tím, že dostane od majitelů zvířecích miláčků co proto ;)

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 05.04.12 08:42

@doriang Krásná fotka :palec: :palec:

 
geileenka
Extra třída :D 10091 příspěvků 05.04.12 08:42

@elfans Kočky jsme si nepořídili dobrovolně, ale zachránili jsme je před útulkem nebo něčím horším - jeden štamgast je nechal u tchána v hospodě, protože ho manželka s koťaty vyhodila. Ale to je jedno. Měli jsme je 5 let a nikdy mi chlupy a nepořádek nevadily, uklidila jsem to - změnilo se to až v těhotenství, kdy jsem to tak nějak začala vidět jinak, možná hormony, nevím.
Každopádně se mi dost nelíbí, jak se tady zakladatelce nadává. Je to přece její rozhodnutí a pokud kočky v bytě nechce a našla jim dobrý domov (nevyhodila je na ulici nebo do útulku), tak je to přece její věc. Chtěla se jenom vypovídat a tady se jí hned nadává. Z toho je mi fakt smutno.
Já si za svým rozhodnutím stojím, ničeho nelituji - zvířata taky miluji, ale opravdu mám radši čistou domácnost.
Jo a ne vždy lze kočky zavřít do jiné místnosti - ty naše drásaly dveře a řvaly jak na lesy, pokud byly v jiné místnosti než my.

 
kathystar
Ukecaná baba ;) 1325 příspěvků 05.04.12 08:45

Zakladatelko take te nechapu.Ja doma sice nemam kocku,ale starsi a pres veskerou snahu kousavou fretku a nikdy by me nenapadlo dat ji pryc.Jednou jsem si ji poridila s tim,ze ji chci,tak mam za ni zodpovednost a musim se o ni postarat.Kdyz je mala v okruhu klece,tak se musi porad hlidat,jinak je fretka pustena hlavne kdyz mala spi a to ve vedlejsim pokoji.Mame maly byt a ani tak to neni problem.A az nebude fretulka,budeme porizovat kocku,protoze zviratka milujeme.A maly jsme uz na pozorovani poridili 2 krecky,moc ji to bavi.
Jinak jeste tchanovci maji psa a kocku,kocka se boji,ale pes je hroznej magor.No a kdyz k nim prijedeme,pes se musi hlidat,ale nikdy by me nenapadlo po tchyni chtit,aby ho nekam zavrela.

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 05.04.12 08:45

@ajleenka náš kocour taky drásal dveře, ještě máme od něj rozdrápaný těsnění. Když jsem na něj vylítla asi tak po 150., tak pochopil a nedrápal. Důslednost se vyplácí i u koček…

 
Silverien  05.04.12 08:49

**@ajleenka já zase nechápu, že když si někdo přijde pro útěchu, tak ho musím politovat a utěšit, i když jeho chování evidentně nebylo správné?! Kdyby správné bylo, tak by to zde zakladatelka neřešila. Ty jsi své kočičky dala k rodičům a neřešila jsi to tu…Jo a jinak, to co píšeš o svém kocourovi je jako bys psala o tom našem, rovněž nečistotný, občas drápnul, na mě taky nepředvídatlně skočil…ALE NA SYNA NIKDY, ono je to o hranicích, jaké jim doma nastavíme, možná jsem jeho chování moc neřešila a až se narodil syn, tak jsem včas zasáhla a varovala. Navíc syn je miluje, hrají si a navíc je to super pro výchovu, doporučuji přečíst knihu **Co kdy a jak ve výchově dětí****** od Zdeňka Matějčka, hlavně kapitolu **„Domácí zvířata jako vychovatelé“****** . Pěkný den :mavam: :mavam:.

Příspěvek upraven 05.04.12 v 08:53

 
sterezie  05.04.12 08:53

Asi se přidávám k těm necitlivým matkám, co tohle fakt nepochopí :nevim: :nevim: přesně souhlasím s názorem, že kočka není věc, co se jen tak odkládá v případě potřeby :nevim: :nevim: jasně, že se bojíš, ale vždyť jste to ani nevyzkoušeli!
z vlastní zkušenosti- máme kocoura, bláznivej lítací běhací a ničící maniak :lol: :lol: každopádně hodně dlouhou dobu po narození malé se jí vyhýbyl jak mohl, v postýlce jí spal u nohou a teď se i nechá pomazlit.. 8) 8) holky tady už napsaly spoustu tipů, jak „zabezpečit“ soužití kočka x dítě…a teda pro mě je např. soužití s kočkou a dítětem jednodušší než se psem, mnohonásobně..
na Tvém místě bych si to ještě rozmyslela, navíc když na nich manžel tak lpěl :kytka: :kytka:

 
geileenka
Extra třída :D 10091 příspěvků 05.04.12 08:54

@Silverien Já netvrdím, že utěšit, to je jasné. Názory beru, ale vadí mi nadávky, že je pitomá apod. To mi přijde moc. Samozřejmě, že co člověk, to názor. Někdo si život bez zvířat neumí představit (já dříve taky ne), někdo to má jinak. Já jsem se po porodu hodně změnila a i v tom pohledu na soužití s kočkami. Ale nikomu nevnucuji, že je to to jediné správné a že kdo má kočky doma vedle miminka, tak to dělá špatně… prostě beru, že je to každého věc - proč to nefunguje naopak? Kočkám se přece nic nestalo, jsou jinde v dobrých rukách, třeba dostanou i více péče, aby se po příchodu miminka necítily zanedbaně, nežárlily a nemusely čůrak na lehátko, aby si vynutily pozornost…

 
veronika1983
Nováček 2 příspěvky 05.04.12 08:59

Vůbec vás nechápu, mám doma tři kočky a když jsem byla těhotná tak mě nikdy nenapadlo dát je pryč, nepořizovala jsem si je jen do chvíle než budu mít dítě, ale napořád. Ony byly moje děti když jsem ještě miminko neměla a dát je najednou pryč by mi nejen zlomilo srdce, ale připadlo mi by to vůči nim hnusný a nefér. Kvůli kočkám jsme udělali pokojíček a postavili postýlku s dvouměsíčním předstihem, aby si to mohly v klidu prohlídnout a jak přišlo miminko, tak už je to v podstatě nezajímalo. Občas mrkli do postýlky jak malej spí, ale NIKDY na něho neskočily natož aby ho škrábli. Naopak kdykoli je malej nemocnej tak leží vedle něho a hlídají ho. Jsou to právoplatní členové rodiny a nikdy v životě by se jich nevzdala.

 
Beru*Beru
Závislačka 3112 příspěvků 05.04.12 09:08

Ahojky :mavam: Nebudu ti psát jak jsi pitomá a další blbosti, od toho jsou tady, jak čtu, jiní. A neřeš je, oni tvou situaci neznají. Já naopak tvou bolest chápu. Taky jsme měli doma dva kocourky, nádherné, rezavé, úplné kandidáty na film Garfield :-) A taky jsme je museli přestěhovat. U nás teda byla prvotní příčina ta, že nezvládli přechod z bytu do venkovního městského prostředí. Doma už být zavření nemohli, vše značkovali, stěny dodrápané, záclony zničené a majitel bytu nám je prostě zakázal, že si nepřeje aby byli v bytě, jinak že se máme vystěhovat :roll: . Tak jsme jim udělali velkou zateplenou boudu na balkoně, schůdky dolů a těšili se, jak nás budou navštěvovat. No těšili se předčasně. Kocourci to prostě nezvládli. Začali chodit do sklepů, všude kadit a čůrat, takže si sousedi začali stěžovat a nám nezbylo nic jiného, než milé kocourky darovat našim na vesnici. Taky mi zde moc chybí, člověk se nemá s čím přitulit, když je doma sám, ale na druhou stranu je vídáme u našich a jak vidíme, je jim tam ještě líp než u nás v bytě :D Takže pokud jste kočičky dali hodným lidem, kterým věříte, tak neboj, bude o ně krásně postaráno. No a pokud máš pochybnosti, jestli jste udělali správně, tak není nic jednoduššího, než se s novými majiteli domluvit, že byste je chtěli zpátky ne? To jsem se zas rozepsala :mrgreen: :mavam:

Příspěvek upraven 05.04.12 v 09:12

 
lucka_mac
Zasloužilá kecalka 914 příspěvků 05.04.12 09:09

Tak my jsme na tom byli stejně. Měli jsme kocourka, kterého jsme kvůli miminku dávali k dědovi na chatu. To, že to byl divočák bychom ještě nějak zvládli a prcka uhlídali. Ale když jsem byla v 8. měsíci tak nám začal očůrávat celý byt. Nepomohla ani kastrace, ani jiné osvědčené rady. A opravdu si nedokážu představit, jak bych fungovala s miminkem a s nepořádným kocourem.Výsledek je, že se kocour má dokonce líp než u nás. Může si chodit ven, což tady nepřicházelo v úvahu, má psího kamaráda, se kterým dovádí. Je prostě spokojenější, s námi se hrozně nudil. Pořád jen seděl u okna a koukal ven.Samozřejmě jsem jeho odchod obrečela (manželovi se ulevilo :cert: :cert:) , ale vím na 100%, že teď se má líp.

 
Kulíšek13711
Stálice 55 příspěvků 05.04.12 09:13

Nedá mi to a musím reagovat a přidat se k názorům výše. Okamžitě bych zařídila převoz kočiček zpět a vůbec se soužití nebála. Máme tři kocoury a dva psy a mimi 9.měsíců. Vše super klape. Kočky se miminu vyhýbají. Ale mimi kočky miluje. Už jako ležící miminko vydržela dcera neskutečně dlouho koukat na kočky, jak se myjí, hrají, žádná hračka ji tak nezabavila. Veškeré pokroky (přetáčení, lezení) dokázala dcerka, protože se tak moc chtěla ke zvířatům dostat. Nyní dcera leze, kočky před ní prchají do výšek a dcerka leze a leze tam a zpět, třeba desetkrát přes celý pokoj a já jsem ráda, protože lezení je moc zdravý pohyb a nemít zvířata tak by určitě neměla takovou motivaci. Samozřejmě je potřeba hlídat, ale to musíš i bez zvířat. Věř mi, že zvíře život dítětě i hodně obohatí a funguje to ve spoustě domácností. Tak se naprosto zbytečně netrapte. tvé důvody nejsou vůbec opodstatněné!

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 05.04.12 09:19

Proboha a to si si myslela že kočka skočí do postýlky a vyškrábe dítěti oči a zardousí ho??? :roll: :roll:
Donutila si manžela udělat něco co nechtěl jen abys byla spokojená a ted se tim užíráš?Jak si myslíš že je těm kočkám které tam byli zvyklé?Kočka je vázána na domov..

Nechci bejt tvrdá,ale jsi hloupá a sobecká.Moje dítě s kočkou vyrostlo a v životě mu neublížila a myslim že naopak to byla taková chuva která přiběhla když jen se malej vedle hnul.Ještě sem neslyšela o případu kdy by kočka ublížila.
Je mi líto tvého muže ,kočiček a je škoda že si dítě ochudila o zvířecího kamaráda.
Něco jiného je alergie,ale tohle je jen tvuj hloupej výmysl.. :cert: :cert:

Kočky nemám ráda ale nemám ráda ani tohle :? :?

 
Manticora
Ukecaná baba ;) 1641 příspěvků 05.04.12 09:20

U prvního miminka je každá žena extra opatrná, takže chápu tvoje obavy, ale mohla jsi se nejdřív poptat po okolí nebo i tady holek, které mají taky kočky v bytě s miminem, jak to zvládaly. Pokud se bojíš nemocí, tak kočky se dají otestovat na různé nemoci, které by mohly eventuálně mít, samozřejmostí je pak pravidelné očkování a odčervení. Stejně tak ty se můžeš nechat testovat na toxoplasmósu, i když většina lidí je prodělala a ani o tom neví.

Máme v malém bytě dvě kočky a nikdy jsme neuvažovali dát je kvůli synovi pryč. Ano, trochu jsem se bála, jak to bude vypadat po návratu z porodnice. Kočky jsou divošky, pořád lítají po bytě, ale zvládli jsme to naprosto v pohodě. Jedna syna naprosto ignoruje, druhá trochu žárlila, ale velice rychle pochopila, že do postýlky nebo na přebalovák nesmí. Dneska si ho občas očuchá a jde pryč, synovi se kočky moc líbí a pořád se jim směje.

Co si zkusit kočky vzít zpátky? Pokud by to opravdu nešlo, byl nějaký zdravotní problém, pak je můžete dát pryč.

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 05.04.12 09:21

a mohu se zeptat proč si je dala pryč aniž by si jin dala šanci ukázat se jak zvládnou soužití s dítětem?
Chudák tvuj manžel.Mě tohle udělat chlap já bych se s ním rozešla už jen s principu že mě donutil udělat něco co nechci :?

Příspěvek upraven 05.04.12 v 09:23

 
Tribezz
Povídálka 18 příspěvků 05.04.12 09:30

Nedá mi to nereagovat, zakladatelce nebudu nadávat, ale hrubě s jejím rozhodnutím nesouhlasím. Já sice nemám kočku, ale psa. Je to pes s útulku, kterého máme asi 3/4 roku. Je to kříženec labradora a retrievrem, je to náše zlatíčko a dáváme mu veškerý čas, finance. Do útulku se dostal zřejmě ze stejného důvodu, jako píše zde zakladatelka, kdy se jako 1,5 letý pes nehodil do krámu nějáké nastávající matce, která upřednostnila své domněnky nad zdravým rozumem a absencí ochoty si zjistit informace soužití pes-dítě. Jen by mě zajímalo, jestli by zakladatelka nebo kdokoli jiný, který udělal podobnou věc, dal pryč s vé 2 leté dítě??? asi ne, tak proč jednaji takto se zvířaty, že nemluví? a přemyšlí nad tím, že si budou muset zvykat na nové prostředí, stresově to nesou a ne že neee.....nepře­myšlí, pes ani kočka přece nemluví… a proč to píšu? s přítelem jsem se rozhodli, že je čas na pořízení dalšího čtyřnohého potomka, vzhledem k tomu, že máme doma 2 letého psa, nemůžeme mu dovést stejně starého psa domů, proto hledáme štěně, které to nejvíce potřebuje a zrovna včera jsem narazila na inzerát, kdy nějáký majitel o jehož inteligenci nechci předem polemizovat, daruje 5 měsíční štěně…může mi někdo vysvětlit jaký je důvod dávat psa, kterého mají doma sotva 3 měsíce pryč?o tom jak takzvaní páníčci dávají pryč 10 letého psa, kterého mají 10let doma pryč, ať už z jakéhokoli důvodu, to je na samostatný deníček. Schválně vzali by jste si pejska, co má 10 let a nevíte jestli vám do měsíce, týdne, roku umře???.....asi ne, tak je více než jasné, kde pejsek skončí a jak skončí…

Omlouvám se za dlouhý příspěvek, který není přímo k věci, ale včerejší zkušenost s pročítáním inzerátů a procházení ůtulků, mne donutila reagovat a nemám k těmto lidem pochopení…
Doufám, že zakladatelka je si jista, že kočky se budou mít stejně dobře, jak ta naše čtyřnohá němá tvář Lancelot :-):-)
Všem krásný den a hýčkejte svoje mazlíčky oni nám to vrátí, když to budeme nejvíce potřebovat…

 
Sofie92
Závislačka 2986 příspěvků 05.04.12 09:41

Jo to věřím, že to muselo být strašný, ale mám kamarádku co maj doma 2 kocoury a mimča 2 (teď už velké chlapíky) Já mám doma psa a ani by mě nenapadlo ho někam dávat (čivavku) myslím, že psíka by jste mohli klidně mít malého když už jste kočandy dali pryč.. :)

 
jelilenka
Extra třída :D 11082 příspěvků 2 inzeráty 05.04.12 09:42

@tripetri @Silverien @makinamakina .....moc mě potěšily a pobavily vaše fotky, jsou nádherné :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :potlesk: :potlesk: :potlesk: a zároveň se přidávám k většinovému názoru, takže - za mě, kočičky bych nedala z domu, neměla bych na to srdce, jsou prostě součást rodiny a pevně doufám, že se jednou dočkám a moje dítě se bude takhle válet po našem pejskovi :srdce: :srdce: …jen mě napadá, Zuzko, když jsi z toho tak špatná a manžel je z toho hotovej a nešťastnej, nechcete si kočičky opravdu vzít ještě zpátky? :hug: :hug: …jen mám strach, aby jste to jednou nevyčítali jeden druhému :think: , ještě to zvaž ;)

 
careynka
Neúnavná pisatelka 19493 příspěvků 05.04.12 10:06

Jezis, zensky, vy jste jako sane. Jeji kocky jste ani jedna neznala, ale kazda vite, jak by se chovala. Pokud jsou divoky a ublizujou, tak nebudu preci cekat, kdy ublizi diteti. Kocky jsou zarlivy a moc dobre si pamatujou. Ja bych dite v zivote s kockou nenechala, mame jednoho kocoura, takovyho venkovniho, a nesnesu, aby na nej malej sahal, hned ho jdu umyt. A kdyby mu neco udelal, tak vlastnorucne kocce zakroutim krkem. A pri predstave ze v nestrezenym okamziku vleze batole do zachudku a neco ochutna, tak bych se vyblila.
Nemusite se sesypavat na zakladatelku jako srsni

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1765 příspěvků 05.04.12 10:10

Ahoj, nejsem zrovna milovnice zvířat, ale to vás při pořizování koček nenapadlo, že jednou budete chtít mít děti? Zvířata bývají dost inteligentní a dají se v rámci možností vychovat tak, aby jejich soužití s miminkem nevadilo. Nemyslím to zle, ale mám pocit, že jste to zanedbali především vy.
Každopádně doufám, že to brzy přebolí :kytka:

 
lilia81
Extra třída :D 14685 příspěvků 1 inzerát 05.04.12 10:31

Ahoj,

je mi tě na jednu stranu moc líto, mám doma kočku a nedokážu si představit, že bych ji kvůli miminku dala pryč! naše číča taky občas někdy blbně a když jí člověk udělá nechtěně něco, tka drápně, ale mám zkušenost, že od sousedovic dítětě se vždy držela dál a spíš před ním utíkala a do ložnice nesmí, upřímně nechápu, že jste dali zvířata pryč, pokud dítě není alergické, tak to fakt nechápu! promiň!

 
Jizi
Kelišová 7144 příspěvků 4 inzeráty 05.04.12 10:34

Clovek je zodpovedny za kazdeho ziveho tvora, ktereho k sobe pripouta. Kocka je zavazek na mnoho let, to byste jako dospeli lide meli vedet. Stejne jako miminko, ani ony nejsou zadny Bumbrlicek na klicek, ktereho ve chvili, kdy uz si s nim nechces hrat, muzes strcit do krabice.
Pokud se bojis, jak by se s miminkem snasely, nebylo mic snazsiho nic vyckat a videla bys. Ale ty sis vzala do hlavy, ze se jich chces zbavit, Tak musely jit. Asponze jste jim nasli novy domov.
Nevim, proc bych te mela litovat? Udelal jsi vedome rozhodnuti, kockam jsi sbalila jejich pet svestek a ted ti je v prazdnem byte smutno? Tenhle radoby srdcebolny vylev sis mohla odpustit a misto toho, kdyz jsi tedy, jak pises, kocicky milovala, venovat cas hledani informaci, jak to doopravdy s tim souzitim tehotnych a posleze maminek, miminek a kocek je. Jediny, koho lituji, jsou vase kocky a tvuj muz. Ublizila jsi vsem trem. To je fakta s tim se budes muset smirit. Pro kocicaky to byt hrozna podpasovka.
A jen doufam, ze jako vase deti nebyly… To bychom se pak museli bat, aby ty dvounohe jednou nepotkal stejny osud jako ty ctyrnohe…

 
Fífule
Závislačka 4847 příspěvků 05.04.12 10:34

Taky nechápu proč to zakladatelka nejdřív nezkusila :( My máme jednoho kočičáka, je to mladý střelený kocour, který lítá po bytě :) Měli jsme strach, ale rozhodně nás nenapadlo ho dát pryč :nevim: :nevim: A vůbec neleze do postýlky, spí s náma v ložnici a malého většinou jen pozoruje a až bude Fífa lízt, tak si myslím, že kocour bude situaci jistit z bezpečí na skříni :) Jinak naši mají kočku a psa a tchánovci 2 kočky a psa . A taky vše v pohodě. Horší jsou spíš psi než kočky, protože našich pes by malého mohl omylem zašlápnout, ale vědomě by mu neublížil. Prostě se musí víc hlídat. Je mi líto tvého manžela. Mám kocourka, skoro 11 let a je zvyklý na vesnici a mě moc mrzelo, že jsem si ho nemohla vzít sebou do bytu, ale nechala jsem ho v původním domově u mých rodičů :(

 
Kakika
Extra třída :D 13458 příspěvků 05.04.12 10:47

Že já to vůbec četla :roll:
Mám dva kocoury a dvě děti. Ač puberta jednoho z kocourů byla dost krušná (2× mi prokousl ruku, pokousal většinu lidí z celé naší rodiny a to počítám i strýčky i bratrance), nikdy mě nenapadlo dát ho pryč. Jen silně narušená kočka půjde úmyslně ublížit novorozenci. A to těžko poznáš podle divokých honiček. Mě se tu kocouři taky nahání, až lítají chlupy vzduchem, ale je to prostě jen divočejší hra.

„problémový“ kocour se ukázal jako nejlepší chůvička, nechal by po sobě i šlapat.

A to není kocour žádné tintítko ale maicoon.
Prostě nechápu. Pokud o nějakém zvířeti napíšu, že ho mám jako dítě, tak ho nedám pryč jen proto, že si myslím, že by se mohlo něco stát. Musím říct, že moje druhorozené dítě je ve větším nebezpečí v blízkosti prvorozeného :| :|

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »
Poslat
nový deníček