Kojení je hračka

Marketa_LIB  Vydáno: 22.10.16

Mléko ze mě stříká na všechny strany. Není nic snazšího a přirozenějšího, než nakojit vlastní dítě. Jde mi to dokonce tak dobře, že občas u toho dokážu i usnout. A tak přemýšlím o kariéře laktační poradkyně… možná… až se mi někdy bude chtít na ten jejich kurz.

Každopádně je to zázrak. Jestli někdo považoval kojení za horor, byla jsem to já. Prvních pár týdnů bylo s podivem, že jsem se nedopustila trestného činu, když mi někdo říkal o tom, jak je kojení přirozené, jednoduché a praktické.

Byly tři věci, které mi pomáhaly překonat ty problematické začátky, o kterých jsem se podrobně rozepsala ve svém prvním deníčku. Jednak to, že moje sestra kojila jako o život. Když to zvládla ona, nechtělo se mi to jen tak vzdát. Druhá věc byla, že mi už v porodnici sestřička říkala, že se vše zlepší, až bude mít miminko přes čtyři kila a bude silnější. Tak se také stalo. A pak mi zde kdosi napsal, že se kojení zázračně zlepšilo až po třetím měsíci. Měla jsem v úmyslu to vydržet alespoň ty čtyři měsíce, v lepším případě půl roku.

Třetí měsíc byl ale opravdu přelomový, zbavili jsme se odsávačky, váhy a zůstaly nám 1-2 pomocné lahvičky mléka denně na dokrmení, které jsme nakonec odbourali úplně, jak jsme přidávali tužší stravu. Nakonec se přiblížilo léto, půl rok už dávno minulo a já jsem kojila a kojila a čelila jinému problému - nevěděla jsem, jak do našeho kojence závisláčka dostat jiné tekutiny. Až velká vedra ho donutila cucnout si občas vody.

Občas jsem uvažovala, jestli napsat pokračování kojícího deníčku, ale nenapadlo mě nic moc vtipného, jen jakési povzbudivé pokračování a ujištění, že to jde zvládnout - tedy alespoň v případě, kdy hlavním problémem není nedostatek mléka, ale technika, jak to do toho děcka dostat. Říkala jsem si, že to bude asi deníček dost krátký. Naučili se to a kojili a kojili a pokud žijí, kojí dodnes.

Celý čas jsem průběžně válčila s menší oděrkou, která se ale vždycky zase zlepšila a dalo se kojit i s ní. Jen jsem si říkala, co udělají první zuby. Ty ale stále nepřicházely a nepřicházely. Když bylo malému téměř deset měsíců, přišlo něco úplně jiného, najednou se vrátily problémy s kojením.

Začalo mi to být strašně nepříjemné, prsa mě bolela a já, kojící profík, jsem si hned neuvědomila, čím by to mohlo být. Odpověď mi dal až malý papírek, na kterém se pomalu a neochotně objevila druhá čárka.

Plánovaně a nečekaně zároveň. Když se narodilo první miminko, bylo mi 37,5. Po císaři mi bylo řečeno počkat nejméně devět měsíců, než otěhotním. A protože nám to s tím prvním trvalo osm měsíců, říkala jsem si, že tomu necháme pomalu volný průběh a že snad během půl roku otěhotním a v jeho dvou letech bychom mohli mít druhé.

To poslední, co jsem čekala a čemu bych věřila, bylo, že to zrovna mně, v mém věku a po předchozí zkušenosti vyjde tentokrát napoprvé. Konečně jsem měla omluvu toho, že jsem se já, celkem racionální bytost, rozbrečela na chalupě poté, co mi dítě vykoplo přesnídávku z ruky a záhadně se mi ztratilo čisté oblečení, zrovna když jsme čekali návštěvu.

No, napadlo mě to už v průběhu měsíce, ale stejně jsem se do testu moc nehrnula, protože jsem od porodu měla poněkud delší cyklus. Nakonec jsem se v den, kdy mi bylo celkově divně, odplížila večer do koupelny a stejně jako u prvního jsem si test udělala až 32. den, kdy se nic nedělo.

Vykoukla na mě ihned jedna čárka a já jsem nenápadně vyhodila krabičku, aby si toho manžel nevšiml, že zase zbytečně plaším… Pak jsem se vrátila do koupelny, kde se mezitím začala ukazovat průsvitná a nezřetelná druhá. První těhotenství jsem manželovi neoznámila moc originálně, tak jsem si říkala, že bych alespoň na podruhé mohla, ale nakonec jsem mu jen vykuleně odnesla papírek a říkala mu: „Vidíš to, co já?“

Přesnou udivenou odpověď si nepamatuji, jen mi utkvěla v paměti věta, že se chystal, jak na tom bude zase půl roku dřít a ono nic… Samozřejmě jsme měli radost a ten první den jsme šli na procházku a vše vesele probírali.

Ty další dny na mě trochu padla lehká chmura, zvaná kojení. Do té doby jsem si přečetla jen pár diskuzí, jak je kojení v těhotenství v pohodě. Teď jsem narazila na pár článků, že to tedy v pohodě vůbec být nemusí a v mém případě také nebylo. Dětská doktorka mě naštěstí povzbudila, že si nemám dělat starosti. Důležité je, že jsem kojila půl roku a teď mohu syna klidně odstavit. A když Nutrilon už vůbec nechce, mám mu dát nějaké ochucené mléko.

Moc dobrý pocit jsem z toho neměla, ale kojení mi bylo opravdu nepříjemné. Někde jsem nedávno četla článek, že jen 39 % dětí v ČR je kojeno déle než půl roku, tak jsem si říkala, že jsem zvládla alespoň něco, ale plánovala jsem kojit minimálně do roka. Jelikož jsme měli doma drahý Nutrilon Profutura, který jsem měla na kaše (kupuji nemléčné, neochucené kaše, do kterých dávám zbytky ovocných přesnídávek nebo čerstvé ovoce) a měla jsem ho ještě dost, protože krabici jsem měla na dva měsíce, nechtělo se mi kupovat jiné mléko, a tak jsem vyzkoušela vanilku a kakao.

Po asi čtyřech ochucených lahvích si mladý pán zvykl, že se mléko už zase pije i z lahve a pil ho dál neochucené. Tak jsme najeli na systém láhev ráno a láhev večer a zbytek jsem kojila. Prsa se zklidnila a já si říkala, že to tak ještě chvíli zvládnu. Ale…

Nevím, jestli to bylo tím snadno dostupným mlékem v lahvi, nebo tím, že se v těhotenství může měnit chuť mléka, ale po pár dnech se na mě Kryštůfek začal šklebit, když jsem mu chtěla dát prso a díval se na mě pohledem, který říkal, proč se tu svlékáš, co já s tím asi tak budu dělat? Zkrátka a dobře náš závisláček se sám z velké míry odstavil během cca 14 dnů. Jedině v noci, když se rozespalý probudil, ještě si občas cucnul, ale i to rychle přestalo.

Tak jsme tedy po velkých počátečních problémech kojili a dokojili ve věku 10,5 měsíce a zároveň nám v tomto věku po týdnu trápení vykoukl první zub. Velký brácha se cítí zkrátka už jako velký. V den, kdy jsme viděli poprvé naše nové centimetrové miminko na ultrazvuku, se Kryštůfek poprvé pustil a udělal tři kroky.

Ještě jsem asi dva týdny odstříkávala, ale mléka už byl opravdu málo a postupně vymizelo. Naše děťátko se rozhodlo dohnat své zpoždění a během měsíce a půl zvládl pět zubů a také chůzi. Já jsem překonala únavný první trimestr a jedeme dál. Začínám se kulatit a po bytě nám běhá roční dítě s láhví.

Konec, jaký nabralo to mé kojení, jsem tedy nečekala, ale na druhou stranu jsem ráda, že nám to krátce před čtyřicítkou vše tak hezky klaplo. Ostatně když se na vás syn podívá, usměje se a řekne: „BABA, DĚDĚ,“ tak si uvědomíte, že toho času už není nazbyt. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.4 bodů
 Váš příspěvek
 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 22.10.16 07:53

Ahoj, „kojení je hračka“ ano pro tebe spíše bych řekla „kojení je dar“. Kolegyně na pokoji momentálně v porodnici každý den brečí jak se ji nejde rozkojit ( je po císaři takže i celkem pochopitelné) odsává skoro celý den ( nevím co ) aby zkusila rozproudit víc laktaci, ale nedaří se. Já problém nemám kojila jsem dceru do 2 a čtvrt roku a momentálně mám mléka dost. Přitel mi vozí meltu a zahuštene polivky ať máme dost mléka. Ale kdybych byla v kuži spoluobyvatelky pokoje sekla bych s tím. Jde vidět, že je z toho mimo a o ničem jinem se bavit nedokáže a mačká bradavky do krve :?.
Nevím co z tebe dělá autorko kojícího guru :lol: jak v deníčku hrdě popisuješ. To že nemáš problém s laktaci? Deniček na mne pusobí dojmem lehkého vysměchu těm kterým to nejde :?.

 
Netopýr1
Kecalka 137 příspěvků 22.10.16 08:05

Malýmu je deset týdnů. Moje druhé dítě. Kojila jsem bez problémů první tři týdny. Pak přišly koliky, malej dvakrát cucnul, řev, znova dokola. Vydržela jsem to do konce šestinedělí, zavolala laktační. Ta když to viděla, tak řekla že se trápíme oba, že záleží jak dlouho to psychicky vydržím. O den později dostal láhev. Z té půl normálně, prso už si nevzal. Ještě dvakrát denně odsavám, ale mléko se ztrácí, vzhledem ke dvěma dětem častěji odsávat nemůžu a ani nechci. Mrzí mě to, mlika jsem měla pro celou porodnici, malej ale nebyl schopnej se díky kolikám nakojit. Neudělám nic, teď jsme spokojenější oba. Závidím všem kdo kojí bez problémů.

 
Ketty655
Zasloužilá kecalka 609 příspěvků 14 inzerátů 22.10.16 08:25

To kojeni se ted snad resi vsude, ja snad jjen reknu, ze maminkam co se nedari rozkojit moc drzim palecky ale zaroven je treba si uvedomit, ze kojeni opravdu neni to, co dela matku matkou! Vse se proste nema tocit kolem kojeni.
U denicku se mi nezda ze by to pani myslela vychloubacne, ze kojeni je hracka, spis chtela rici, ze to zvladla a „pochlubit se“ coz chapu kdyz s tim mela trapeni.

 
hematitek
Povídálka 31 příspěvků 11 inzerátů 22.10.16 08:55

Příjemné ranní počtení :) Je super, jak se někdy věci vyřeší skoro samy, že? Mně se syn taky tak nějak sám odstavil s příchodem dalšího těhotenství. Přeji i nadále pohodové zvládání synka i rostoucího bříška a těším se na další deníček - o kojení menšího prcka :) :mavam:

 
adam75
Ukecaná baba ;) 1395 příspěvků 22.10.16 09:09

Tak tomuhle se říká „mít mlíko na mozku“ :-)

 
Kattynka000
Ukecaná baba ;) 2182 příspěvků 2 inzeráty 22.10.16 09:09

Ano, kojení je hračka a mateřská láska se měří počtem nadojenych litrů.. Bravo pisatelko, opravdu jak píše @MiaRimonta taky to na mě působí jak výsměch matkám, co nekoji. Zavidela jsem spolubydlící, co v porodnici utirala MM z podlahy jak ji to šlo, mohla by kojit celou porodnici, moje malá je od návratu z porodnice na UM, neslo nám to vůbec, prostě jsou věci co překonat nejdou :nevim:

Gratuluji ke krásné rodince a že vám vše vyšlo, ale tohle je tak nešťastně napsané, že to opravdu vypadá jak lehký výsměch…

 
Danča_87
Kecalka 247 příspěvků 4 inzeráty 22.10.16 09:14

Já jsem měla problém zhruba po šesti týdnech od příjezdu z porodnice. Naštěstí se mi nějak podařilo malé nacpat prso do pusinky a šlo to. Teď řeším opačný problém - nevím, jak mám toho závisláka odstavit. :D

 
Katerina000
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 22.10.16 09:34

@MiaRimonta @Kattynka000 přečtěte si deníček pořádně.

 
nohalka
Povídálka 40 příspěvků 22.10.16 10:37
Potlesk prosim

Cekam standing Ovations kdyz napisu, ze jsem 10 mesicu ukojila dvojcata. Podotykam, ze se narodila cisarem o dva mesice driv a lezela 4 tydny v inkubatoru. Odsavala jsem doma nad jejich videama v mobilu, na kterych byla jeste tak ohadickovana a olepena naplastmi, ze jsem jejich obliceje videla az po dvou tydnech!!! A co z toho plyne? Nekomu to jde a nekomu ne. Nekdy to nejde matkam, nekdy detem, nekdy to jde i pres fsechny prekazky. Kazda mama a kazdy dite je jiny, delejte to tak, abyste mohly byt spokojene at uz s um nebo bez

 
ElenDa
Nováček 5 příspěvků 3 inzeráty 22.10.16 11:25

Noo dobu, kdy jsem záviděla maminkám kojení už mám za sebou… Patřím do skupinky maminek pro které se kojení stalo noční můrou. Moje dvojčátka byli kojene maximálně měsíc, a to jen chlapeček, holčička i přes snahu laktační poradkyně kojení bojkotovala, takže po 14 dnech nervů, řevu dostala plně um a spokojená… A malý se po měsíci přidal, já si to šíleně vyčítala a trápila se, že jsem kojení nezvládla, ony ani otázky typu,, Kojíš???,, Ne??? Proč???,, moc na psychiku šestinedělky s dvojčaty nepřidaji, ale odměnou mi byli spokojené, napapané děti místo řvoucích, hladových tygrů… Deníček hezky napsaný, ale nějak nevím co tím pisatelka chtěla říci…

 
Fonty
Kecalka 177 příspěvků 22.10.16 11:36

A jé, to jsou zase milé komentáře. Autorce jistě nešlo o žádný výsměch. Prostě se chtěla podělit o zkušenosti a radost z očekávání dalšího miminka. Jistě tady nešlo primárně o to říct: „Heč peč matky, kojila jsem a vy ne“

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 22.10.16 11:41

Moc hezký deníček! :) přeji ať je vse v pořádku a budu se těšit na volne pokračování. :kytka:

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 22.10.16 11:47

@MiaRimonta Já v tom výsměch nevidím, protoze si naopak ještě pamatuji ten první deníček, ve kterém autorka vtipne s velkou davkou sebeironie popisovala sve martyrium. Nezamenovala bych autorskou nadsázku a aroganci. Možná by bylo dobre přečíst ten první deníček, pak je ten celkový kontext trochu jiný.

 
Luca82
Kecalka 345 příspěvků 22.10.16 12:05

@MiaRimonta a dalsi negativni komentatorky 8o :zed:
Cetly jste vubec uvod toho denicku?
Nebo četly jste ten samy denik jako ja?
Pokud ano, pak nechapu, jak muzete vyplodit takovou blbost :think:
Zkuste si to mezi porcemi zahustene polevky precist znovu, nebo si najit autorky predchozi denicek, prosim…

 
Luca82
Kecalka 345 příspěvků 22.10.16 12:11

Jinak autorce gratulace a hodne zdraví :kytka:

 
RadkaEm
Kecalka 110 příspěvků 22.10.16 13:59

Hezký, čtivý. Pěkně jsi to sesumírovala :)
Pro mě je bohužel kojení ze zdravotních důvodů zapovězeno, takže ti můžu říct, že deset měsíců je z mého pohledu opravdu dost ;)

 
RadkaEm
Kecalka 110 příspěvků 22.10.16 14:01

Hezký, čtivý. Pěkně jsi to sesumírovala :)
Pro mě je bohužel kojení ze zdravotních důvodů zapovězeno, takže ti můžu říct, že deset měsíců je z mého pohledu opravdu dost ;)

 
štěpánka11
Ukecaná baba ;) 1579 příspěvků 22.10.16 14:04

@MiaRimonta @Kattynka000 paní si kojení dost vybojovala, možná by stálo za to si přečíst předchozí deníček nebo se snažit lépe pochopit nadsázku a ironii ;)

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 22.10.16 14:13

@Katerina000 @Luca82 ano četla jsem deník. Na někoho pusobí užasně a na někoho jako výsměch. Nic negativního nepíšu je to můj pocit a názor :palec:. A to jsem z těch kterým stříká mléko z výstřihu samo, ale jsem empatický člověk a deník takovým stylem bych nenapsala. Takže za mne je kojení dar a né „hračka“.

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 22.10.16 14:16

@štěpánka11už tím, že si ho vybojovala by mohla psát s trochou pokory k ostatním

 
adami
Kecalka 119 příspěvků 22.10.16 14:18

@Kattynka000 tak nějak mně píšeš od srdce, my se tak trochu známe z jedné smutné skupinky :srdce: kojení je prostě téma s velkým T a my jsme na tom stejně jako vy, ještě tedy bych byla šťastná, kdyby jsme konečně objevili mlíčko, po kterém budeme všichni spokojení ;)

 
verusak.berusak
Závislačka 3194 příspěvků 22.10.16 14:39

@MiaRimonta Ale vždyť to je nadsázka a ironie. Autorka 100% ví, že kojení není hračka, teda alespoň ne pro každou a pro ni nebyla. Navíc chápu, jakou má radost, že se to nakonec povedlo a chtěla se trochu pochlubit (však si to vybojovala) a povzbudit i ostatní.

Autorko, díky za povzbudivý deník. Prvního syna jsem nekojila, nedokázal se na mé ploché bradavky přisát. Několik měsíců jsem jen odsávala a krmila odsátým lahvičkou. Už bych to v životě nedělala, byla to strašná otročina. Když se dcera v porodnici přisála nejprve přes kloboučky, pak dokonce bez nich a udělalo se mléko, byla jsem v úplné euforii a myslela, že už máme vyhráno. Haha. Bradavky do krve, zánět, návštěva laktační poradkyně, atd., atd. Ale bojujeme. Díky za povzbuzení.

 
ASAndrea
Kecalka 440 příspěvků 1 inzerát 22.10.16 14:51

Krásný deníček :potlesk: pěkně se četl, smysluplný, bez chyb… Gratuluju, že vše jde tak krásně :hug: Já jsem kojila jen chvilku, ale i tak to stálo za to :mavam:

 
Kattynka000
Ukecaná baba ;) 2182 příspěvků 2 inzeráty 22.10.16 15:00

@štěpánka11 Právě jak píše Mia, vzhledem k tomu, že si ho tak moc vybojovala bych taky čekala trochu víc pokory, na mě to bohužel jako sarkasmu vůči nekojícím matkám působilo, předchozí deníček jsem nečetla a z pohledu toho, kdo četl jenom tento to na mě opravdu tak bohužel působí. Pisatelce samozřejmě gratuluji, že bojovala až vyhrála, bohužel, je tu dost matek, které to nezvládly - dokonce tu byla nedávno diskuze, kdy se z toho maminka hroutila s tím, že jako matka selhala.. Samotnou mě to dost trápilo, takže ať je to myšleno s nadsázkou či ne, tak kojení hračka není, je to opravdu dar a ne každému je dopřán.. Přeju mnoho štěstí, nemyslím to zle..

@adami My měly naštěstí kliku a sedlo nám hned to první, tak doufám, že to vydrží a Klárka bude dál spokojená :hug: Držím palce aby jste našli :hug:

 
fančule
Kecalka 125 příspěvků 2 inzeráty 22.10.16 16:30

Uz jsem to tu psala a musim zas…
Vim, ze se tu do me sposta mamin asi pusti, ale stejne.
Je fajn kojit. Maji velke stesti ty, ktere s tim nemaji problem. Ja ale nekolik tydnu nevedela, jestli mi holcicka vubec po 3 operacich prezije. Tohle jsou dulezite veci. Nejake kojeni za kazdou cenu mi vedle toho bohuzel prijde jen jako rozmar. Tohle ale asi matky zdravych miminek nepochopi :-(.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31237 příspěvků 22.10.16 16:49

No me tedka napadlo, jestli na tom nahodou matky, ktere se rozkojily s potizemi nejsou podobne, jako odnauceni kuraci.
Uprimne vazne pochybuji, ze je toto zkusenost dobra pro budouci laktacni poradkyni - respektive jak u koho - u takove, ktera se od sveho uspechu dokaze oprostit, klidne jo. Hlavne nesmi nikdy uvazovat takto: „kdyz jsem to dokazala ja, ty muzes taky“ - to plati v kazdem oboru lidskeho konani.

 
štěpánka11
Ukecaná baba ;) 1579 příspěvků 22.10.16 16:59

@Kattynka000 doporučuji přečíst první deníček, pak bys určitě tenhle neviděla jako výsměch nekojicim, ale jako deník maminky ktera si o to zabojovala a kojení je pro ni už hračka. Podle me je to spíš povzbuzení pro maminky kterým to nejde, že se muzou rozkojit tak že jim bude stříkat mliko ušima :mrgreen:

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 22.10.16 17:31

@štěpánka11 povzbuzení? Rady pro ostatní jsem se tam nedočetla jak se rozkojila, ale uz se pasovala na laktačního poradce :mrgreen: na tohle ego nemám ani já po 2 letem kojení a monentalně probíhajicim :mrgreen:.

 

Kecalka 291 příspěvků 22.10.16 18:13

Mně se deníček líbil, vůbec mi nepřijde jako vychloubačný. Naopak je vtipný a hezky se mi četl. Já sama jsem kojení hlavně s druhým dítětem neměla snadné (spíš dost těžké), ale žádné slovo z deníčku se mě nijak nedotklo ;) Přeji Ti autorko hodně štěstí a ať kojení druhého je stejně úspěšné!

 
kacaba379
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 22.10.16 18:42

@MiaRimonta už tím, že si ho vybojovala by mohla psát s trochou pokory k ostatním

Ale to ona píše, jen ty tam vidíš něco, co tam není ;).

Jinak k té Tvé kolegyni na pokoji…nevím, který den po porodu je, ale někomu se ta laktace prostě rozjíždí déle. Já jsem u prvního taky měla mlíko až 4.den. Od toho by tam měl být soudný personál, netrápit matku odsávačkou a spíš ji podpořit v co nejtěsnějším kontaktu s miminem, ať se to rozjede. Dost často ty problémy s kojením začínají právě zde v porodnici…

Příspěvek upraven 22.10.16 v 18:45

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 22.10.16 19:05

@kacaba379 né jen já v tom vidím „něco jiného“ je tu pár lidí se stejným názorem.
Vím moc dobře, že se kojení rozjíždí až po pár dnech. Já sama jsem 5 den po porodu a až teď mám to správné mléko.

 
Marketa_LIB
Kecalka 261 příspěvků 22.10.16 20:25

VŠEM, KTERÉ ČETLY, DĚKUJI ZA REAKCE. JAK JSEM POPSALA V PRVNÍM DENÍČKU, KOJENÍ PRO MĚ BYL HOROR A JEN JSEM CHTĚLA NAPSAT VOLNÉ POKRAČOVÁNÍ, ŽE TO NAKONEC ŠLO. A CÍLEM BYLO ZEJMÉNA POVZBUDIT TY, KDO MAJÍ PODOBNÝ PROBLÉM JAKO JÁ - DOST MLÉKA, ALE PROBLÉM S TECHNIKOU A S BOLESTIVÝM KOJENÍM. A TO ZEJMÉNA PROTO, ŽE MĚ POVZBUDILO, KDYŽ MI LIDÉ NA PRVNÍ DENÍČEK PSALI, ŽE TO JDE, ALE ŽE SE TO ZLOMÍ TŘEBA AŽ VE TŘETÍM MĚSÍCI, COŽ BYL MŮJ PŘÍPAD. CÍLEM URČITĚ NEBYLO VYCHLOUBAT SE A ANI NEPLÁNUJI BÝT LAKTAČNÍ PORADKYNÍ, TO BYLA JEN NADSÁZKA, STEJNĚ JAKO CELÝ ÚVOD…
Těm, komu se líbilo, děkuji za zastání :-)

Příspěvek upraven 22.10.16 v 20:31

 
Ginuš
Hvězda diskuse 35505 příspěvků 22.10.16 21:31

Přidám se bohužel k těm, co deníček přijde špatně napsaný. Kojila jsem bez problémů několik měsíců a přečíst si tohle, rozhodně by to nepomohlo. Někdo prostě může a někdo ne. Důležité je spokojené miminko a i maminka.

 
Poštolka J
Kecalka 230 příspěvků 22.10.16 21:37

Já tedy z deníčku výsměch necítím - spíše pýchu nad tím, že autorka překonala a zvládla něco náročného, ani povzbuzení nechybí, držím palce autorce, ať si podruhé užije kojení bez komplikací.

 
Alex17
Ukecaná baba ;) 2139 příspěvků 22.10.16 22:48

@Marketa_LIB prvni denicek je perfektni, uplne mi mluvite z duse :D. Druhy tim padem chapu, jak to myslite, ale uznavam, ze na nekoho to muze pusobit jinak.

Ale jak jsme cetla prvni denicek, to jako bych byla ja, akorat ne tak vtipna :DDDD. Skvele napsany, urcite se tesim na pokracovani z druheho tehotenstvi :D

 
1sun
Kelišová 6404 příspěvků 23.10.16 11:47

Hezký napsané :potlesk: je to už pěkných pár let zpět kdy jsem otěhotněla v době, kdy první dceři bylo 9 měsíců, kojila jsem až do porodu druhé dcery, první jsem ráno nakojila a jela do porodnice, druhou dceru jsem kojila do roka. Takže 2,5 roku kojení v kuse. Teď každým dnem čekáme třetí tak jsem zvědavá, jak mi/nam to půjde do třetice :) přiznám se, že obavy mám, vím, že opakovat se to nemusí.

 
NapoleonovaDesire
Kecalka 195 příspěvků 23.10.16 14:00

Super deníček! A negativistky nevnímat, myslím, že mají nějaký vlastní problém, který tímto ventilují… 8o
Také se cítím pyšná na to, že svého syna kojím a rozhodně to není s nijakým výsměchem těm, co mimcu dávali UM. Každá chceme pro své mimco to nej…a každý v tom nej vidíme něco jiného. Nac se vzájemně kritizovat. Autorko, hodně štěstí se dvěma prcky. My bychom také rádi druhé, malému je ted 9 měsíců. Tak třeba dopadnem jako u vás. Jak to s briskem zvladas??? :srdce:

Příspěvek upraven 23.10.16 v 14:02

 
Marketa_LIB
Kecalka 261 příspěvků 24.10.16 09:45

@NapoleonovaDe­sire Pro mě byla nejhorší únava v prvním trimestru, bylo pár náročných dnů. Jinak naštěstí netrpím na nějaké nevolnosti a o těhotenství v podstatě nevím. Co jsem nezmínila a co je pro mě důležité, že měsíc po odstavení už malý spí celou noc, pokud zrovna nebojujeme se zuby. A manžel je hodně ohleduplný a když se přece jen vzbudí, stává spíš on. Ne že bych to vyžadovala nebo očekávala, ale on se jako hlava rodiny rozhodl, že já musím spát :-)

 
Antizena
Povídálka 14 příspěvků 07.11.16 13:26

Jé tak to já osobně nekojím…malá má dva měsíce. Ono je to neustále glorifikované a myslím, že by si ženy neměly dělat násilí.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele