Kojení v těhotenství a tandemové kojení

emimino  Vydáno: 13.03.02

Vlastní zkušenosti Maryam Al-Zahra Frenzel-Hassan,Ritterhude, Německo, z němčiny přeložila Hana Kocurková 02/2001

Mé dceři Souad bylo právě 15 měsíců, když jsem znovu otěhotněla. Její hlavní výživou v této době bylo mateřské mléko. V měřítku, ve kterém se mléko díky těhotenství začalo ztrácet, se zvyšoval její zájem o jiné zdroje potravy a nápoje. Od začátku mě ani nenapadlo, abych ji kvůli těhotenství odstavila. Obě jsme si našeho vztahu velmi užívaly.

Moje gynekoložka byla vzhledem k mým předchozím těhotenstvím s předčasnými kontrakcemi, potraty a předčasnými porody zhrozena a varovala mne, že kojení může zapříčinit předčasné kontrakce, nebo zvýšit jejich počet. Dětská lékařka mi také doporučila okamžité odstavení s odůvodněním, že kobyly jsou okamžitě po zjistění, že jsou opět březí, odděleny od hříbat. Jen jsem si pomyslela: ?Já přece nejsem kůň!? a už jsem se o kojení více nezmiňovala. Težší pro mě bylo, že i můj muž byl pro odstavení. V jeho vlasti, Africe zjistí-li matka, že je opět těhotná, je dítě okamžitě odstaveno. Rodiče jsou přesvědčeni o tom, že mléko těhotné ženy je pro dítě škodlivé. Vždy, když byla Souad nemocná, vytýkal mi manžel i jeho příbuzní: ?Vidíš, to je z toho, že ještě pije mateřské mléko.?

Po celou dobu těhotenství jsem měla předčasné kontrakce, ale nepozorovala jsem, že by byly během kojení častější nebo silnější. Bradavky se během těhotenství stávaly stále citlivějšími, hlavně když v 6. měsíci mléko zcela zmizelo a Souad se přesto chtěla nakojit.

Když byly Souad 2 roky a 2 týdny, narodil se její bratr Ahmad. O 4 týdny dříve, ale zdravý a čilý, takže jsme 2 hodiny po jeho narození mohli jít domů. Byla jsem velmi ráda, že Souad nadšeně sála, neboť její bratr byl většinou ospalý a o kojení skoro neměl zájem. Tak oživila Souad tvorbu mléka pro jejího bratříčka a já byla ušetřena odsávání. Vždy jsem kojila obě děti zároveň. Tak dalo sání Souad do chodu spouštěcí reflex ?let-down? a Ahmad musel jen polykat. Když mu byly 4 týdny, zjistili jsme, že má alergii na kravské mléko, která způsobovala jeho ospalost (sensibilizoval se již v těhotenství). Jakmile jsem z jídelničku produkty z kravského mléka vynechala, byla jeho ospalost tatam a konečně dokázal sám sát tak silně, že se spouštěcí reflex ?let-down? dal do chodu. Nyní jsem toužila mít miminko čas od času ?sama pro sebe? a doufala jsem, že Souadin zájem o kojení po prvních čtyřech týdnech poklesne. Vadilo mi, že moje ?velká holka? sála o mnoho silněji než miminko.

V noci se děti ke kojení budily v různou dobu, a já byla tak unavená! Za nějaký čas se cykly spánku nás tří upravily tak, že byly synchronní a já mohla obě děti kojit ve stejnou dobu. Souad ztrácela zájem o kojení velmi pomalu. Když byly Ahmadovi 3 měsíce, kojila se ještě před usnutím, a když se v noci probudila. To bylo ale čím dál vzácnější. A když bylo jejímu bratříčkovi 8 měsíců, odstavila se úplně.

Moje pocity v těchto osmi měsících se velmi střídaly. Někdy jsem byla velmi šťastná, když jsem viděla obě děti na prsou, držící se za ruce a hladící se. Byly tak klidné, tak spokojené, dobře spolu vycházely (a vycházejí), jeden nechce být bez druhého, žárlivost je minimální. Jindy jsem toužila být s miminkem sama, lekala jsem se ale prudkosti svých negativních pocitů, které ve mě během kojení vůči Souad klíčily. Souad se dožadovala hlasitě kojení, což jsem spíše očekávala od jejího bratříčka, který naoko nic hlasitě nepožadoval. Přestože jsem věděla, že střídání pocitů není u tandemového kojení nic zvláštního, rozpoznala jsem až později, že jejich střídání bylo silnější, protože Souad a Ahmad jsou tak jiní. Při Ahmadově porodu jsem si myslela, že už všechno o miminkách vím, a vlastně jsem očekávala, že se bude opakovat vztah bezproblémového kojení Souad, které jsem od začátku rozuměla. U Ahmada jsem byla dlouho přesvědčena, že mu nerozumím a trvalo měsíce než byly moje city k němu stejně intenzivní jako k Souad.

Krátce po Ahmadových prvních narozeninách jsem opět otěhotněla a mléko se ztrácelo prakticky od prvního dne početí. Ahmad se ale nenechal odradit, kojil se po celé těhotenství a já jsem byla tentokrát ušetřena předčasných kontrakcí stejně jako citlivých bradavek. V osmém měsíci zachránilo kojení Ahmadovi život, když měl jako první otravu potravinami, já ji také ale nezůstala ušetřena. Kromě mateřského mléka nedokázal Ahmad v žaludku nic udržet a já byla ráda, že ho mohu ukonejšit kojením, protože jsem nebyla schopna si s ním hrát, povídat mu nebo se vůbec hnout. (O Souad se starala babička). Po překonané nemoci jsem na tom byla tělesně tak špatně, že mi gynekolog již neschválil porod doma. Bylo to pro mě velkým zklamáním, protože jsem se na něj tak těšila a připravovala. Mnohem později, než bylo očekáváno se mi ambulantně narodil syn Abdul-Hamid se známkami přenošeni, ale byli jsme oba v pořádku, takže jsme krátce po porodu jeli domů. Od narození bratříčka spí Ahmad (který byl dříve každou noc 1 ? 2 krát vzhůru) celou noc, tak mám v noci miminko jen pro sebe, což si díky klidu a ticha v noci velmi užívám, neboť ve dne je u nás dost rušno. Ve dne pije Ahmad většinou spolu s bratříčkem. Jakmile Ahmad zaslechne miminko, připomíná mi: ?Baby happ!? (miminko se musí nakojit!) a vyleze mi na klín, jen co si sednu, abych Abdul-Hamida nakojila. Ahmad se dojemně stará o miminko, mazlí se s ním, chce ho držet v náručí a zvedá si triko, aby nakojil miminko, všechny panenky a plyšová zvířátka (ke zhrození jeho starší sestry, která vždy opovržlivě říká: ?Muži neumí kojit!?) V prvních týdnech života Abdul-Hamida byl Ahmad častěji nemocen. Abych zmírnila nákazu, omývala jsem si, vždy po kojení Ahmada prsy. Díky jejich častému mytí byly bradavky brzy rozbolavělé. Mimo to jsem se ptala sama sebe, jestli vůbec mohu nákazu ovlivnit, konečně bacily jsou již dávno přítomny (a jsou přenášeny), ještě než zjistím první příznaky onemocnění a začnu s ?procedurou mytí?. V dobách nemoci teď přiděluji ve dne každému dítěti ?jeho? prs (ten, ze kterého saje miminko, je o hodně větší), v noci po osprchování dostává miminko napít z obou prsů.
Zjistila jsem, že miminko občas prodělá lehkou formu nemoci, kterou má jeho bratr nebo některý člen rodiny, občas je jí zcela ušetřeno. Za několik dní slaví Ahmad 2. narozeniny a Abdul-Hamidovi budou 3 ½ měsíce. Jsem zvědavá, jak bude náš vztah tandemového kojení pokračovat.

02.02.93 Maryam Al-Zahra Frenzel-Hassan, z němčiny přeložila Hana Kocurková 02/2001
 www.rodina.cz/LLL

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

 Váš příspěvek