Koľko veľa znamená: Plnohodnotne kojiť?

eginka  Vydáno: 20.03.11

Nikdy som si nemyslela, aký bude mať pre mňa kojenie veľký význam. Celé tehotenstvo som si hovorila, že budem nášho malého plnohodnotne kojiť, ale nečakala som koľko boja sa za tým bude skrývať. Kiež by pôrodom skončili všetky bolesti!

Sleeping
1 komentář

With Daddy

Look, I have 2 teeth

Všetko začalo tým, že náš malý prcek sa narodil 6 týždňov pred termínom. Síce mal veľmi dobrú pôrodnú váhu, ale strávil v inkubátore prvých 5 dní života. Na šťastie mal pľúca vyvinuté, takže dýchal samostatne, čo nás veľmi potešilo. Na začiatku ale nebola žiadna možnosť malého priložiť, ani som ho nemohla zovrieť v náručí, jediné čo som mohla bolo cez sklo inkubátora pozerať na svoj malý zázrak a trochu ho hladkať.

Na tretí deň po pôrode som sa zobudila s prsiami tvrdými ako kameň, sestrička na JIPke mi vyčítala, prečo som sa vôbec nestarala o svoje prsia, ale zároveň mi aj poradila čo mám robiť. Tak som išla späť na oddelenie šestonedelia, poprosila sestričky o paralen, šla do sprchy a masírovala obe prsia. Potom som skúšala odstrekovať, ako mi to ukázali. Veľmi to bolelo, ale nechcela som sa vzdať tak rýchlo.

Po 2 hodinách som mala odstriekané z jedného prsníka cca 10g. Ale už som nemala síl trpieť tú bolesť s druhým prsníkom, tak som začala hľadať elektrickú odsávačku. Elektrická odsávačka síce vyťahala dosť mlieka, ale bolesť v prsiach zostala. Na ďalšie odstriekavanie som skúšala ešte raz elektrickú odsávačku, mlieko išlo, ale bolesť neodchádzala. A tak to bolo celý večer a celú noc. Jeden prsník bol OK, druhý prsník však bolel.

Ráno na JIPke sa tá istá sestrička pozrela na môj prsník a povedala, že mám odstriekavať ručne. Šla som na šestonedelie, aj tam mi sestričky odporučili, že radšej ručne. Tak som vzala polku paralenu, teplá sprcha, ručné odstriekavanie, a potom ľad. Pri odstriekavaní mi tiekli slzy od bolesti, ale strach stratiť mlieko bol väčší. A tak to pokračovalo každé 3 hodiny (aj v noci). Po dvoch dňoch snahy sa mi konečne uľavilo, boľavý prsník prestal bolieť, a už som mohla bez problémov odstriekavať alebo odsávať elektrickou odsávačkou. Medzitým sa uvoľnilo miesto na oddelení pre novorodencov a vzali ma tam.

Konečne som bola spolu v jednej izbe so svojim synom, žltým ako pomaranč (mal žltačku). Skúsali sme so sestričkami priložiť malého, ale malý bol už zvyknutý na fľašku, a tak sa nechcel prisať. Vraj mám aj ploché bradavky. Plus k tomu bol prcek veľmi spavý kvôli novorodeneckej žltačke. Skúsili sme klobúčik, vyťahal však iba 2g, na druhy krát už 10g (zase cez klobúčik), čo som už oslavovala. Oslavovala som každý nový rekord: 25g, 30g, 40g. Pri každom kojení mi zaspával, tak som ho vždy musela budiť. Po niekoľkých dňoch úž konečne pil z pŕs toľko koľko potreboval a začal priberať na váhe, a tak nás pustili domov.

Doma som kojila malého samozrejme cez klobúčik. Niekoľko pokusov kojiť bez klobúčika sa skončilo neúspechom. Aj malý prcek bol otrávený, a ja som bola vyčerpaná. Medzitým žltačka vôbec nechcela ustúpiť. Postieľka bola priamo pod oknom, dávala som ho do postieľky skoro polonahého, ale veľmi to nepomáhalo, naše okno totiž mieri na sever. Dva týždne po prepustení z pôrodnice sme zase boli hospitalizovaní kvôli žltačke, potom o týždeň neskôr zase.

Doktorka nám oznámila, že vylúčili všetky seriózne príčiny žltačky, takže pri prepustení odporučili sterilizovať materské mlieko. Po 2 dňoch sterilizácie materského mlieka malý Marcel odžltol, ale keď som začala zase kojiť, tak bol znovu žltý. Aj to počasie v decembri nám príliš neprialo, bolo zamračené a snežilo. Doktorka nám odporučila naďalej sterilizovať. Takýmto štýlom začal kolotoč: 2 dni sterilizovania a potom 2 dni kojenia, a náš malý následne nato odžltol a naspäť ožltol. Aby si Marcel príliš nezvykol na fľašku, nechcela som mu dávať vyvarené MM na dlhšie ako na 48 hodín.

Chodili sme skoro každý druhý týždeň na odbery krvi do nemocnice, sledovali mu hladinu bilirubínu. Jeden krát bol malý klasicky hladný a som nemohla nájsť klobúčik. Tak som ho skúsila priložiť, malý sa nemohol chytiť prsníku, a tak reval a reval. Po polhodine som bola úplne vyčerpaná a aj malý bol veľmi otrávený. Beznádejne som už zbierala veci na odchod z nemocnice do obchodu, a pozerám – v taške vidím škatuľku do ktorej dávam klobúčik. Rýchlo som priložila malého, o par sekúnd náš malý s nadšením hltal mliečko, a tentokrát som plakala nad ním. Nasledujúci deň som mala málo mlieka, malý bol hladný a plakal celý deň. Stres sa rovná málo mlieka, ale bolo ťažké nestresovať sa, keďže malý reval od hladu. Ocitla som sa v uzamknutom kruhu. Poradili mi kojiť častejšie, a pokojne malého nechávať na prsníku dlhšie, a pomohlo to. A zmierila som sa s klobúčikmi.

Raz v noci som s ešte neotvorenými očami priložila malého, a uvedomila som si, že niečo je iné. Zabudla som dať klobúčik, a malý sa chytil. Znovu sa zrodila nádej že možno budem kojiť bez klobúčiku. Kontaktovala som laktačnú poradkyňu, a tá mi pomohla priložiť malého, a malý sa chytil znovu. Aj na ďalšie kojenie sa tiež chytil, a aj na ďalšie. Samozrejme sa malý učil prisávať bez klobúčikov, a tak v dôsledku toho som mala pokusané a podráždené bradavky na dennom poriadku, a mojou najlepšou kamarátkou bol bepanthen, ale nakoniec sa malý naučil.

A nad žltačkou sme tiež vyhrali. Poprosila som susedku o pomoc, či môžem cez deň, keď je ona v prací nechať v jej byte svoje bábätko pod oknom, ona súhlasila. Par dní som behala medzi dvoma dverami, plus sterilizovala MM, a malý konečne natrvalo odžltol. Dnes má 4 a pol mesiaca :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 20.03.11 08:10

Skládám poklonu, ne každý je ochoten tak vytrvale bojovat :potlesk:

 
Anulka
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 20.03.11 08:27

Eli se narodila s váhou 3950g, ale tuto porodní váhu měla zpět až v 6.týdnech. Taky byla spavá díky žloutence, málo pila, ale my jsme to nevzdávaly, přikládala jsem ji co hodinu a kojili jsme se do tří let. Nyní má slečna skoro 9.let. Přeji hodně štěstí.

 
Uživatel je onlineneumisa
Neúnavná pisatelka 18032 příspěvků 20.03.11 09:54

klobouk dolů před tvou vytrvalostí … :palec:

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 20.03.11 09:57

Náš první chlapec se narodil o 5 týdnů dřív císařským řezem, takže taky strávil několik dní v inkubátoru. Poprvé mi ho přiložili až za několik dní. Potom se projevila žloutenka, takže jsme taky bojovali. Ale vyplatilo se a spokojeně jsem ho plně kojila 13 měsíců (chtěla jsem déle, ale znovu jsem otěhotněla). Moc Ti přeju, aby se Ti dařilo kojit co nejdéle. :palec:

 
Ijajeki
Ukecaná baba ;) 2203 příspěvků 20.03.11 10:51

Jsi šikovná, že jste to nevzdali. My měli podobný problém malá byla o měsíc dřív, sice bez inkubátoru, ale pít nechtěla a taky ji trápila silná žloutenka. Jenže průběh byl u nás jiný tři měsíce jsem odstříkávala a krmila z láhve až teď poslední dva týdny malou začínám kojit a z láhve jen sem tam dokrmím. Tak si dovedu představit co je to za boj kojení zvládnout.

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 20.03.11 16:07

Je super, že se povedlo :palec:

Musím říct, že kolikrát za problémy můžou i sestry na novorozeneckém, co mají matce poradit, jak a co dělat… jedna radí toto, druhá zase ono a matka v tom plave a je věčně vystresovaná a pak to samo že nejde. To byl můj případ po císaři. A když jsem to sestře řekla, že chci domů, protože mě akorát stresují, ještě se urazila :pocitac:

 
Slalomacka
Ukecaná baba ;) 1055 příspěvků 20.03.11 19:26

Egi, moc gratulujem, že si to nevzdala a vydržala si :palec: Pri prvej dcérke som tiež mala problémy, tak viem, aké je to kojiť so slzami v očiach, niekedy som až ručala od bolesti :mrgreen: ale vydržali sme to 6 mesiacov, aj za to som velmi rada!
Držím ti palce, nech vydržíte čo najdlhšie!
Ja teraz kojím druhé dieťa, má osem mesiacov a ide to absolútne bez problémov už od prvého okamihu, čo sa prisala (podotýkam, keďže som bola po cisárskom reze, tak až po 16hodinách!), nikdy som si nemyslela, že aj takto radostne sa dá kojiť!
Tak aby som to zhrnula, asi je to tak, že niektorým miminkám trvá dlhšie, kým sa naučia správne sa prisať, a niektoré sa chytia okamžite.

 
mroe
Extra třída :D 12341 příspěvků 20.03.11 21:56

Obe moje dcery se narodily drive a s prvni jsme bojovali stejne jako vy… s kojenim i se zloutenkou.. nakonec jsem kojila do 22 mesicu a prekonaly jsme spolu i udesnej hnisavej zanet prsu, kdyz musel odstrikavat manzel, protoze ja si tak ublizit nedokazala…
Druha dcera se narodila take drive a zpocatku nemela silu sat, ale podruhe uz je clovek preci jen zkusenejsi, takze jsme to nakonec zvladly jeste v porodnici, podruhe jsem kojila do 18 mesicu… drzim palce, at vam to jde bez problemu :palec:

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 20.03.11 22:16

První dceru jsem kojila s kloboučkem 13 měsíců, bohužel v porodnici mě sestra jako prvorodičku docela drsně odbyla s tím, že jsem ženská, tak přece musím vědět jak kojit…no nevěděla jsem, nešlo nám to. Malá se nechtěla přisát,měla taky žloutenku a u kojení usínala. Začala jsem s kloboučkem a nešlo se ho zbavit.Též jsem zkoušela dát malé holé prso v noci,bez úspěchu. Jak ucítila v pusince kůži, málem se otřepala. Ale „ukojili“ jsme to. Druhý syn byl savec hned od začátku a krásně pil z „koženého prsíčka“ 13 měsíců.

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 21.03.11 16:01

Tak to te teda mooooc obdivuju, ja uz bych to asi vzdala a dala mu umele mleko, i kdyz vim, ze materske je ze vseho nejlepsi… Asi bych tu trpelivost a vytrvalost nemela, i kdyz, co bychom pro ty nase drobecky neudelaly :kytka:.

 
eginka
Kecalka 455 příspěvků 21.03.11 21:32

Dakujem vsetkym za podporu :-) a dufam ze nam s prckom kojenie vydrzi co najdlhsie :-)

Veveri, fakt klobuk dolu, 13 mesiacov kojit s klobuckem. Asi na to clovek si zvykne, co?

Příspěvek upraven 21.03.11 v 21:38

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele