Konec snažilky číslo 176590

zuzka131313  Vydáno: 21.09.16

Pokračování deníčku. Bohužel jsem doufala v jiný konec. V minulém deníčku jsem s trochou nadsázky popisovala naše snažení. Hodně z vás mi psalo, ať na to tolik nemyslím a tak podobně. Rada úplně na nic a mě teda opravdu nepomohla. Přítel začal naplno jezdit kamionem, takže snažení a la náhoda.

V rámci „nemysli na to“ jsem omezila eMimino, ale stále to nebylo ono. V dubnu jsem se rozhodla, že zkusím změnu práce. Ve své jsem byla spokojená, ale už jsem se začínala nudit. Poslala jsem pár životopisů a opravdu mě pozvali na pohovory. Koncem dubna bylo jasné, že mě berou. Domluvila jsem se s šéfovou, že mě pustí koncem května a 1. června byl domluvený nástup do nové práce.

Celý květen jsem lítala z práce do práce, abych se zaučila. Novou práci jsem si strašně oblíbila, ale i tak jsem doufala, že tohle je ta změna, která mi třeba pomůže otěhotnět. Celé tři měsíce jsem lítala jak magor, protože jsem pomáhala ve své bývalé práci a ještě jsem jezdila vypomáhat na jiné pobočky. Neměla jsem čas na nic, na domácnost, přítele, na to myslet na těhotenství. Zapomněla jsem, že mezi červnem a srpnem jsme se s přítelem 2× stěhovali. Bylo to hodně náročné, ale zvládali jsme.

Menstruace měla dojít 4. 9., ale nepřišla. V úterý 6. 9. jsem to nevydržela a večer jsem si udělala test. Byl tam malý duch!!! Vlna štěstí a očekávání… 7. 9. byla čárka silnější. Přítel měl hroznou radost a já ještě větší. Byl to přesně rok, co jsme si řekli, že se začneme snažit.

Čtvrtek 8. 9. – bylo mi strašně skvěle, čárka sílila.

Pátek 9. 9. – měla jsem volno, trošku jsem zašpinila, ale nebylo to nic extra. Bylo to jen jednou, jinak mi bylo skvěle.

Sobota 10. 9. – občas pobolívání, ale nic extra.

Neděle 11. 9. – V práci vše v pořádku.

Pondělí a úterý – volno, hodně odpočinku, žádné problémy.
Středa 14. 9. – V práci kolem oběda začali bolesti v podbřišku a lehké narůžovělé špinění. Kolegyně mi na druhý den zařídila, že mě vezme její doktor. Doma ani známka po špinění a bolesti.

Čtvrtek 15. 9. – Kolem 13:00 jsem utekla z práce a jela za doktorem. U doktora mi bylo řečeno, že bych měla být ve 4. týdnu těhotenství, ale v děloze nic není vidět. Začala jsem mít strach. Druhý den jsem měla jít na krev. Po návštěvě doktora jsem jela do práce, kde mě začalo pobolívat v pravém pdbřišku.

V 19:00 jsme skončili a cestou domů se mi při řízení udělalo hůř. Bolest z podbřišku mi šla do nohy.

Doma se mi udělalo lépe, ale o chvíli později zase špatně. Věděla jsem, že do nemocnice sama nedojedu. Noha bolela mnohem víc než podbřišek a nemohla jsem skoro ani chodit. Přítelova maminka mě tedy odvezla do nemocnice.

„Mimoděložní těhotenství, odebereme celý vejcovod.“

Verdikt byl tak bolestivý. V tu chvíli jsem chtěla utéct hodně daleko. Výslech doktora trval celou věčnost. Potom podepisování milionu papírů, odebrání krve a čekání do 00:30 na výkon. Celou dobu jsem brečela a bála se. Přítel byl podporou po telefonu, uklidňoval mě.

Pobyt v nemocnici byl strašný, bolestivý. Naopak jsem zjistila, že mám skvělou rodinu, co mě podporovala. Rodiče jeli strašnou dálku, jen aby byli u mě a podpořili. Přítel byl skvělej a stále je.

Dnes je 20. 9. a jsem třetí den doma. Přítel vynechal cizinu, aby mohl být co nejvíc se mnou. Bolest po operaci je den ode dne lepší, ale psychická bolest je den ode dne horší. Mám pocit selhání. Mám strach, že už nikdy nebudu mít dítě, strach, že další pokus dopadne stejně. S přítelem jsme se domluvili, že si dáme minimálně rok, dva čas. Budeme teď jen my dva.

Strašně to bolí.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Ginuš
Hvězda diskuse 35563 příspěvků 21.09.16 00:25

Je mi to líto, nezažila jsem mimoděložní, ale 4× jsem potratila a pocity jsou hrozné, člověk si vyčítá, dává za vinu atd. Dneska už vím, že to byl osud, příroda a i když mě mrzí, že jsem čekala na miminko tak dlouho, dočkala jsem se a věřím, že Ty se dočkáš taky. Pauzu si dej, taky jsem si vždy dávala rok pauzu a šla do pokusu až když jsem se na to cítila. Držím palce, ať se s tím brzy vnitřně smíříš a ať je příští těhotneství bez problémů a dočkáte se miminka :hug: :hug: :hug: :hug: :kytka:

 
Vickyveru
Kecalka 453 příspěvků 21.09.16 07:05

Je mi moc lito co se ti přihodilo :( :hug: vím jak se ccítíš…je to jako bys popisovala nas příběh o ssnažení. Taky se snažíme od lloňska, v únoru SP v 6tt a v srpnu mimodelozni :( ten pocit vlastni neschopnosti je hrozny :( taky si dáváme pauzu, ale jen do Vánoc, pak to zkusíme znovu…ale bojim se.
Nejsi v tom sama, kdyby ses chtěla vypovidat, klidne mi napiš SZ :hug:
Teď se vyplakej…za pár dni bude o maličko llíp :kytka: Me nakonec nejvíc ppomohl nnávrat do ppráce, přišla jsem na jjiný mmyšlenky…Vím zže je to tteď těžký, ale neber to jako konec snažení. Ta naše cesta je jen ttrošku kkomplikovanější a trnita, ale rozhodne ještě nekonci…To sštěstí na opravdovym konci pak bude o to iintenzivnější :kytka: :hug:

 
ivulka00
Ukecaná baba ;) 1602 příspěvků 21.09.16 07:45

Mrzí mě to - vím, jak se cítíš, sama jsem prodělala potrat v 7tt, zítra to bude měsíc… asi to zní jako klišé, ale vyplakej se a dej tomu nějaký ten čas - ono zase bude dobře :hug: My na mimčo čekali 3 roky než jsem otěhotněla, a o to byl ten potrat bolestivější… Moje dr. tvrdí, že ze všech pacientek, co má, jen asi 5% žen nikdy nezažije potrat, ZT, nebo mimoděložní. A že to tak bývá, že je jedno takové „špatné“ těhotenství, než se povede a je vše v pořádku :hug: Určitě to bude tak i u tebe, neměj strach :hug: budu se za tebe modlit :kytka:

 
samanta2208
Kelišová 5371 příspěvků 21.09.16 07:46

Je mi to líto ale myslím že teď máš zastíněné myšlenky bolestí která teď přišla uvidíš že časem bude vše lepší a bude tu další deníček tentokrát o krásném prospívajícim těhotenství :hug:

 
Cuddy
Extra třída :D 11765 příspěvků 21.09.16 07:58

Mas ted smutek na dusi, tak nechci byt moc protivna, ale… Snazite se teprve rok, navic jsi uz otehotnela, i kdyz to nedopadlo dle tvych predstav, ale i to je pozitivni. Proc si dat pauzu rok, dva, cemu to pomuze? Kdyz jsem cetla uvod, cekala jsem denicek, jak zena po x letech snazeni, x IVF apod se smiruje se situaci, ze dite mit nebude. Ty jsi uplne jiny pripad, tak hlavu vzhuru a mysli pozitivne. A ze rada „nesmis na to myslet“ nepomohla? Sama vidis, ze pomohla, po maratonu v praci a stehovani jsi byla tehotna.

 
hehehe
Echt Kelišová 9873 příspěvků 21.09.16 08:28

Neber to jako konec, bude lépe, uvidíš… ;)
Tak dlouho bych nečekala, otěhotnět se ti podařilo, jen to byla zrovna blbá náhoda. Příště už to určitě vyjde! :kytka:

 
Petruš Z.
Závislačka 3186 příspěvků 21.09.16 08:37

Je mi líto čím jsi si prošla. Já měla mimoděložní již po jednom ZT v 11tt, takže jsem byla přesvědčená, že to je konečná a dítě nechci (oba nezdary se staly během 2 měsíců :roll: ). Po zmátožení se jsme si jen tak užívali, chodili na oslavy atd. Za tři měsíce po mimoď. jsem našla na testu // a narodil se nám syn. Nečekej rok nebo dva. Tohle bolí, ale přebolí a nejvíc pomůže další těhotenství ;) Teď je to čerstvé, ale počkej za pár měsíců. Budeš se na to dívat jinak.

 
Lajka09
Závislačka 4570 příspěvků 21.09.16 08:39

Milá autorko, moc ti držím palce, aby ses miminka dočkala. A věřím, že se dočkáš. Šance máte veliké. Jen cesta je trnitější, než u jiných. A věř, že vše má svůj důvod, ač se zpočátku zdá být nepochopitelný. Má tě to někam posunout…přistupuj k miminku s pokorou a trpělivostí a dočkáš se zaslouženého výsledku :hug: Vím to velmi dobře, sama jsme si tím prošla.

 
AjulaMamula
Kecalka 162 příspěvků 21.09.16 09:34

:mavam: přesně vím co prožívás jsem rok a dva měsíce po salpingektomii pro geu. Nastoupila jsem do nové práce a od prosince už to budeme řešit s mudrem a dej se vůle boží :(

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 21.09.16 09:36

Kamarádka to měla taky tak. Taky bych nečekala, ale nechala tomu volný průchod. Prostě užívejte si sami sebe, nesoustřeď se na hlídání testů, příznaků a pod., jak to některé tady popisují, a ono to příjde. Přeji hodně štěstí. :hug:

 
Lidym
Ukecaná baba ;) 1317 příspěvků 21.09.16 11:03

Mrzí mě to, jak to dopadlo, ale nevěš hlavu. Mé první těhotenství bylo taky mimoděložní, odebrali mi vejcovod. Trvalo mi rok, než jsem se z toho vzpamatovala. Po druhé se mi podařilo otěhotnět po 9ti měsících, kdy jsme se přestěhovali a zařizovali domácnost (přestala jsem na to myslet). Po třetí jsem otěhotněla nějak mimochodem, bohužel mi lékaři nezjistili zánět a nedopadlo to dobře. Dnes jsem těhotná po čtvrté, po dlouhé době, kdy se nedařilo a už jsem chtěla nastoupit do práce po rodičáku.

 
Martta23
Kecalka 457 příspěvků 21.09.16 12:00

Také jsem po dlouhém čekání na miminko zažila mimoděložní těhotenství, dokonce oboustranné. Nechávali mě čekat co nejdéle to šlo, nikdo nechtěl odebírat oba vejcovody a naštěstí se levá strana uvolnila sama. Pravý vejcovod nemám, operovali mě na poslední chvíli, pravá strana málem sama praskla. Bála jsem se dalšího zkoušení, ale s mužem jsme to za půl roku po operaci začali zkoušet znovu. Nemyslela jsem na mimčo, začala jsem chodit cvičit a za 2 měsíce se podařilo. Teď mám doma 4.měsíčního syna a šťastnější být nemůžu. Bojím se každého případného dalšího těhotenství, ale protože mám 1 vejcovod, nebudu to vzdávat, chci ještě další děti. Hlavu vzhůru, myslím že se i u vás zadaří.
Hlavní je, že máš podporu rodiny, mě ta moje, společně s manželem hrozně pomohla když jsem se cítila nejhůř. :kytka:

 
zuzka131313
Zasloužilá kecalka 768 příspěvků 21.09.16 12:16

Děkuji za podporu. Vím že bude lépe, jen se vzpamatovat. Je hodně lidi v mem okolí co má jen jeden vejcovod a mají deti. Je to útěcha na duši. @Cuddy nebylo to první těhotenství. První dopadlo potratem ve 20tt. O to víc to boli a spis me hodně desi představa ze se to bude vse opakovat. Myslela jsem že vse zle je za mnou, ale není. Ted rikam ze chci počkat takovou dobu, ale všichni mi tvrdi ze to nevydržím. Bohužel se bojim ze pritel bude potrebovat čas. Bál se o mně a asi se bude bát to absolvovat znovu. Chce to čas a hlavně na nic netlacit.

 
Frnda
Ukecaná baba ;) 1947 příspěvků 21.09.16 12:22

Jedna jediná rada - nevzdávej se tak snadno! Držím palce ať se brzy dočkáš! :kytka:

 
Cuddy
Extra třída :D 11765 příspěvků 21.09.16 12:59

@zuzka131313 Aha, tak to se omlouvam, to jsem z denicku nepochopila, ze mas toto za sebou :-( Moc drzim palce do dalsich boju.

 
Karolina snažilka
Závislačka 2564 příspěvků 21.09.16 13:11

I bez vejcovodu se da zase otehotnet :kytka: jsem toho prikladem. Drzim pesticky..

 
berruuska
Závislačka 2679 příspěvků 21.09.16 13:31

Zuzko, nesmutni, vím, to se lehce říká, protože to tak moc bolí… taky jsem to zažila… mimoděložnímu předcházelo ještě zamlké… je to teď přesně rok, vzali mi levý vejcovod… říkali jsme si, že na to kašlem, že nám asi druhé děťátko není přáno… asi po půl roce jsme si řekli, že to prostě nebudeme řešit a třeba se někdy zadaří… teď jsem ve 24.tt, tak neztrácej naději, i s jedním vejcovodem se dá otěhotnět a vy se určitě miminka taky dočkáte! Drž se, bude to den ode dne lepší :kytka: :hug: :hug: :hug:

 
mopy
Kecalka 442 příspěvků 21.09.16 13:33

@zuzka131313 Je mi to samozrejme velmi luto, hlavne nech si fyzicky v poriadku, psychika chce, ako hovoris cas, vela casu…Snad ta to nepohorsi, pobavila ma veta, menej emimina :) Ale je to pravda, obcas to pomoze, obcas naopak, dolezite je konat tak ako citis. Sustredte sa na seba, na cas spolustraveny, co radi robite. Mne napr. pomahaju vylety, i ked na den, nabiju inou energiou zase alebo cvicenie, nieco co ta bavi a privedie na ine myslienky. Je mi jasne ze nemysliet na to je blba rada!
Vela stastia prajem, tfuj tfuj, nech ten buduci dennicek bude podla tvojich predstav pozitivne ladeny (nemusi ist len o tehotenstvo…).

 
zuzka131313
Zasloužilá kecalka 768 příspěvků 21.09.16 14:30

@Cuddy nerada o předešlém tehu mluvim a v deníčku jsem se nezminila. Urcite bude líp… dnes je mi skvěle ale to jen díky přítomnosti toho koho miluji :srdce:

 
Lexia
Nováček 2 příspěvky 24 inzerátů 21.09.16 15:10

To je mi líto, utírám slzy. Nikdy jsem nic takového nezažila, vždycky otěhotněla málem dřív, než jsem chtěla, ale pracovala jsem v centru asistované reprodukce, takže se dokážu vcítit do toho, jak se asi cítíte. Psychické odreagování je moc dobrá rada. Dejte si pohov a nakonec otěhotníte, aniž byste něco tušila. Přeju hodně štěstí. ;)

 
Uživatel je onlineLenka 80
Kelišová 5990 příspěvků 21.09.16 15:28

Je mi to moc lito.ale proc hned konec snazilky? Otehotnet se da i s jednim vejcovodem.nebo je moznost darovaneho vajicka. neboj budes mit sve dite.

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 21.09.16 15:34

" Nemysli na to" nakonec přece jen pomohlo. Nebo jsi zde čekala jiný zaručený recept? Je mi moc líto, že to dopadlo mimoděložním, ale máš spoustu času a nemusís házet hned flintu do žita. Navíc ten nadpis jsem trochu nepochopila konkrétně to číslo

 
pomenkova
Generální žvanilka 24101 příspěvků 21.09.16 15:40

Nekonci to zacina neboj se :hug: Dockate se :kytka: :kytka: :kytka:
Ono nekdy clovek potrebuje rict uz nic nechci-staci- konec.To je absolutne v poradku, aby neco jineho mohlo zacit a v tech chvilich prichazeji prekvapeni a ver vim o cem mluvim :srdce: :srdce:

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 21.09.16 16:04

Mrzí mě to. :(

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 21.09.16 19:59

:hug: Já vím, jak je to tedka těžké a že těžko pomůže říct, že bude líp. Já nezažila mimoděložní těhotenství, ale verdikt letální vývojové vady v 14tt a ukončení těhotenství. To jsem podstoupila 9.10.2014 a uplynul bez 1 týdne rok a 2.10.2015 jsem držela poprvé v náručí svoji holčičku, naprosto zdravou :hug: Taky si pamatuju, že jsem z toho prvního screeningu, s diagnozou a žádankou na upt, odcházela v slzách a říkala jsem, že raději žádné děti nechci. Já věřím, že se taky dočkáš :hug:

 
ndkv
Ukecaná baba ;) 1735 příspěvků 21.09.16 20:15

Rozumim Tve bolesti. Mam za sebou SP v 6tt a mimodelozni v 5tt. Ten pocit, ze jsem selhala a ze je u me neco spatne byl hrozny. Rok od posledniho nezdaru jsem nasla na testu // a ted uz jsem ve 14tt. Preji Ti taky brzy proziti tech krasnych chvilek, kdy na Tebe zase ty dve carky vykouknou. :hug:

 
zuzka131313
Zasloužilá kecalka 768 příspěvků 21.09.16 21:58

@MiaRimonta nešlo na to nemyslet. Jinak název deníčku je odvozen od mého prvního. Číslo je jen natukane to co mi přišlo pod ruku. Protoze snazilek je X a vím že nejsem jedina. Ten „konec“ jsem tam napsala protože tim dnem moje snažení skončilo. Ne nadobro, ale na nějakou dobu urcite.. pokud člověk zazije takovou bolest v podobě straty miminka a ve finále po roce snažení mimodelozni tehu, tak nemá už silu a spis jde o strach co bude priste. Mrzí me ze to prozilo tolik žen tady. Všem přeji hodně štěstí :srdce:

 
Niki2014
Povídálka 17 příspěvků 22.09.16 10:54

Mrzi me to :roll: Ale verim, ze mimi si k vam cestu najde

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele