Konečně jsme se dočkali

Mallisa  Vydáno: 28.12.12

Rozhodla jsem se s vámi podělit o průběh mého porodu, jelikož to bylo to nejtěžší, co jsem v životě zažila. Nemyslím kvůli bolesti, nýbrž kvůli strachu, který jsem o našeho broučka měla.

13. 12. 2012

V 5:25 mi zvoní budík a tentokrát ihned vstávám, mám strach, abych nezaspala, stihla se nachystat a hlavně si vzít do porodnice všechno. Jsem 41+2 a zrovna dnes se doktorka rozhodla, že malýho vyvoláme. Před 7 hodinou ranní odjíždíme s partnerem do porodnice. Veze nás jeho tatínek, abychom se nemuseli nervovat řízením. Nakonec nás jede vyprovodit i mamka.

Po 7. hodině mě přijímá sestřička na porodní sál, dává mi nemocniční košili a mám se převléct. Potom už jdu na přijímací pokoj, kde mi doktorka hned zavádí tabletku na vyvolání, sestřička sepisuje papíry a druhá sestra měří tlak a dává pásy. Nakonec se domlouváme, co s tátou. Díky bohu je mi nabídnuto, že může zůstat po celou dobu, což s radostí přijímám. Kolem tři čtvrtě na 8 se dostávám na svůj box (s číslem 5), kde už na mě čeká převlečený přítel, poprvé ho vidím ve fialové.

Najednou mi přijde, že se hodiny strašně vlečou. Občas dorazí sestra s nějakými radami co a jak při bolestech. Většinu času trávím na záchodě a ve sprše. Ve čtvrt na 10 mě čeká druhá tabletka, potom hopsám na balonu a koukám z okna. Dokonce se i trošku nudím, tak říkám chlapovi, ať koupí křížovky.

Sranda mě přechází zhruba kolem 1, prý jsem otevřená na 1–2 prsty a nabízejí mi vanu proti bolestem. Vanu jsem využila, byl to krásný relax. Díky vodě přežívám až do půl 3., kdy přichází doktor, že praskneme vodu (nic bolestivého to není, ale není to ani příjemné). Potom už má všechno velice rychlý spád, bolesti jsou k nevydržení, a ač jsem o epidural moc nestála, nakonec o něj prosím. Ve 4 hodiny mi sestřička napíchne kanylu a bere krev kvůli epiduralu. O půl 5. na mě mrkne doktor, aby epi schválil, ale ejhle. „Paní, epidural nestrihneme, už budete rodit.“

Držím přítele za ruku, funím jako pes a sestřička mi přikáže lehnout si na bok, aby mohla hlavička dorotovat. Nikdy v životě jsem tak často neopakovala větu: To nejde a já už nemůžu, jako v této poloze. Čas utíkal rychle (alespoň se mi to tak zdálo) a můžeme pomaličku tlačit. Sestřičky mi radí, jak na to. Za chvíli přichází doktor a já už situaci ani moc nevnímám, protože nastávají komplikace. Pamatuji si nástřih, sestru, jak mi tlačí břicho a doktora, jak s něčím zápasí. Nakonec slyším, že to zkusíme ještě jednou a budeme asi muset na sál. Tlačím jako o život, najednou obrovská úleva. Pak už jen jedno zatlačení a vidím nahatou prdelku, která mi leží na břiše.

Bohužel ji ihned odnášejí, já nic moc nevnímám, jen říkám příteli, ať jde za Lukáškem. Neposlouchá a zůstává u mě. Konečně chvilku odpočívám, doktor čeká na placentu. Poslouchám a dochází mi, že jsem malýho neslyšela plakat. V tu chvíli jsem ten pláč zaslechla a začala taky. Myslím, že jsem se ptala, kolik Lukášek váží. Jsem v šoku, když mi říkají: 3170 g.

Přichází dětská doktorka, představuje se a říká, že si Lukáška odnáší a musí ho dát do inkubátoru. Jen ji poprosím, jestli mi ho předtím ukáže a pak odcházejí. Potom mě doktor zašívá, a když je konec, můžu si oddechnout. Opět přichází dětská doktorka a poprvé nám sděluje, co je s Lukáškem. Musela jsem rodit vexem, protože prďolka měl šňůru okolo krčku, docházel mu kyslík a nakonec se narodil přidušený. Proto si ho vzali do inkubátoru. Lukáška jsem byla ještě ten večer navštívit a celý druhý den jsem na něj musela čekat, abych si ho s velkou radostí v sobotu mohla vzít na pokoj.

Narodil se v 17:12, měl 3170 g a 50 cm. Když nás pustili z porodnice, ve zprávě jsem se dozvěděla další podrobnosti, co s malým vlastně bylo. Ještě dnes se děsím při vzpomínce, jak malé měl Apgar score. Mrzí mě, že jsem neprožila bezproblémový porod s přiložením k prsu hned po narození. Na druhou stranu ale vím, že doktorky i sestry se o malýho skvěle postaraly. Malej je velký bojovník, nakonec jsme v porodnici ještě všechno dohnali a byli propuštěni v pořádku po 4 dnech domů. Sestřičky i doktorky si Lukáška zamilovaly, jedna dokonce natolik, že si ho chodívala chovat.

Jediné negativum z porodu vidím v tom, že jsem v sobotu v noci zjistila, že ve mně doktor nechal při šití tampon.

Porod byl náročný, bolestivý, ale vždycky když se na malýho podívám, tak mám velkou radost. Zdá se mi, že roste jako z vody a jako by každý den vypadal jinak. Myslím, že je tím nejhezčím, co se mi v životě povedlo :)

PS: Doufám, že už nás čeká jen to dobré.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
natiova
Ukecaná baba ;) 1424 příspěvků 28.12.12 01:37

Gratuluju k malému a musím uznat že sis určitě při porodu něco užila…Ale z tvého vyprávění to působí jako fajn personál kde jsi rodila? :)

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 28.12.12 02:19

Ahoj, moc gratuluju a hlavne at jste oba zdravi. Mne teda pripada šílené aby jsi ani nevěděla co to delali az ze zprávy :roll: Jaky měl
Apgar? Můj měl 4 a pak 9 takže mi v patě minutě přistál na hrudi a to jsem byla po cs

 
Mallisa
Povídálka 38 příspěvků 28.12.12 08:45

Rodila jsem v Boskovické nemocnici. Moc jsem jí nevěřila, je to malá nemocnice, ale ohlasy rodiček byly skoro vždy pozitivní. Taky jsem uvítala, že budu mít blízko rodinu, která mě bude moct každý den navštěvovat. Nakonec jsem ale hrozně ráda, že jsem si ji vybrala, protože tam byl doopravdy perfektní personál a přístup. :)

 
Misheila
Kelišová 5684 příspěvků 28.12.12 10:01

Gratuluji k miminku, je to moc krásný deníček :) Já při odchodu z nemocnice taky zjistila, že při narození měla dcera nižší apgar skore (samozřejmě zřejmě ne tolik co u vás), ale hodila jsem to za hlavu, páč už jsem si jí v tý době vezla zdravou domů :)

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 28.12.12 12:29

Moc gratuluju k malému Lukáškovi :) Ať jste zdraví! :hug:

 
lloren
Zasloužilá kecalka 637 příspěvků 28.12.12 18:52

:mavam: Velká gratulace

 
Leknínek
Kecalka 433 příspěvků 28.12.12 19:43

Moc gratuluji a preji vam obema moc a moc zdravicka! :kytka:

 
kavcena
Stálice 63 příspěvků 28.12.12 21:55

Měla jsem skoro stejný porod. dvě asistenky mě skákaly po břiše a nakonec jsem rodila taky vexem. malá měla taky omotanou šňůru kolem krku a měla 3200 g a 51 cm.

 
luciblank1
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 04.01.13 15:26

Moc krásně napsané věřím že to nebylo nic příjemného sama jsem si zažila dva porody jeden spontální a druhý císařem a pokud od budoucna budu mít miminko tak jen císařem zvládla jsi to krásně a já gratuluji z celého srdce :srdce: :srdce: :srdce:

 
DenisaW
Kecalka 158 příspěvků 10.09.13 23:04

Gratuluji k miminku :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele