Krásné datum aneb jak nás osud "převezl"

Renči  Vydáno: 11.02.11

Zdravím všechny emaminky a hlavně „přítelkyně deníčků“, mezi něž se také s hrdostí počítám. Musím přiznat, že čtu všechny, ty smutné i ty veselé. U některých si pobrečím a někde se zase s chutí zasměju. A tak jsem se rozhodla také přijít „se svou troškou do mlýna“. Doufám, že vás alespoň trochu pobaví, protože to je přesně jeho cílem.

Tak začněme třeba takto. Bylo mi 28 let, když jsme se s manželem začali mluvit o tom, že bychom si také mohli pořídit dítko. Všechny „předpoklady“ jsme splňovali - měli jsme oba práci, bydlení, auto. No, co bych vám vyprávěla - vše, co mladí lidé běžně mají. Vysadila jsem tedy antikoncepci a říkala si, jak asi dlouho budeme čekat. Brala jsem ji totiž nepřetržitě šest let.

Samozřejmě jsem ze všech stran slýchala, jak si počkáme apod. Nějak jsme to ale tehdy neřešili. A ono ejhle, osud si asi usmyslel, že opravdu máme vše, a tudíž jsme i schopni se postarat o případného potomka. Otěhotněla jsem hned „napoprvé“. Termín porodu byl stanoven na 25. 1. 2006. Ještě měsíc před porodem jsem stála před svými žáky, no, co bych se nepřiznala, měla jsem pocit, že beze mně to prostě nepůjde. Syn se narodil přesně na termín, tedy 25.1. 2006. Porod prvního dítka byl klasický, nic dramatického, proběhl poměrně rychle a bez komplikací.

Čas nám ubíhal poměrně rychle a ehjle, najednou mi bylo 33 let. S manželem jsme usoudili, že bychom mohli našemu Honzíkovi pořídit sourozence. Ten každému hrdě hlásil, že by chtěl ségru. Když jsme nabízeli bráchu, tvrdě odmítal. A tak opět nastal moment „snažení“. Tentokráte osud ukázal svou druhou tvář a nechal nás „podusit“ devět měsíců. Pak se konečně zadařilo. Těhotenský test jsem si udělala přesně v den manželových narozenin. Když vyšel pozitivně, věděla jsem, že mám pro něj dárek, který nic nepřekoná.

Začala jsem se ho vyptávat, co by si jako nejvíce přál a on, že všechno má, já se ho ptala, zda opravdu úplně všechno a potutelně se usmívala. Bylo mu to hned jasné, a tak jsem mu podala pozitivní těhotenský test. Vykřikl radostí. Přece jenom i pro něj bylo těch devět měsíců stresujících. Při jedné kontrole, myslím, že ve 12. TT, jsem se odvážila doktorky zeptat, zda je vidět pohlaví.

Ona, že ano a jestli to chci vědět. Já jsem odpověděla, že o mě nejde, ale syn, že si přeje ségru a červený kočárek. Začala se usmívat a řekla, že se mu to tedy splní. Děkovala jsem osudu a v duchu jsem se mu omlouvala, že jsem na něj byla tak trochu naštvaná, protože nás tak napínal. Termín porodu naší dcery byl stanoven na 6. 2. 2011. Celé těhotenství bylo celkem pohodové. Tentokrát jsem si ho užila v klidu doma, už jsem za ta léta pochopila, že každý jsme nahraditelný.

Den před synovými pátými narozeninami jsme s manželem sledovali večer televizi a já přemýšlela, čím synovi ten zítřek zpestřit. A to se mi nakonec podařilo, jen jsem k tomu nepřispěla sama. V půl druhé v noci najednou přišla bolest v podbřišku, říkala jsem si, že asi poslíčci, jenže ani vana nepomohla. Kontrakce byly nepravidelné, tak jsem tomu nepřikládala zvláštní význam. Přece je ještě brzy, termín je až za více než týden. Stále jsem tedy pochodovala po bytě s hodinkami v ruce a stejně se žádné pravidelnosti nedočkala.

Kontrakce byly silnější, ale stále se daly rozdýchat. Asi ve tři se vzbudil manžel a v tu chvíli mi praskla voda a trochu odteklo. A tak jsme vyrazili do porodnice. Dodnes přesně vím, ve kterých místech jsem prodýchávala kontrakce. Vždy si na to vzpomenu, když jedeme okolo. V porodnici jsme byli zhruba ve čtyři hodiny a to už jsem měla kontrakce po 2 minutách. Asistentka na příjmu mě pouze vyšetřila a zavelela: „jdeme rodit“. Já na ni doslova zírala. Malá přišla na svět o malou chviličku později (na čtyři kontrakce), tedy 25. 1. 2011 ve 4.25. Pozorní čtenáři a čtenářky si jistě všimli, že naše dcera přišla na svět ve stejný den jako její o 5 let starší brácha Honzík.

Pak, že si z nás osud nevystřelil!? Kdybychom to plánovali, určitě se to nepovede. U obou jsem přibrala stejně, jejich porodní váha byla také stejná: 2,90 kg, oba mají stejnou krevní skupinu 0+, pouze délkou se nám lišili, prostě dcerce asi více natáhli nožičky, takže měla 47 cm, syn pouhých 45 cm. Jo, ještě jeden rozdíl: čas narození: syn 14:10, dcera 4:25. když jsme to volali mým rodičům, tak reakce mojí mamky na sdělení, že je babička byla: „to je ale blbá sranda v pět ráno“, když jsem ji usjitila, že to není legrace, musela předat telefon taťkovi a prodýchat to.

Ještě lepší byla tchýně, která s námi byla v bytě a vůbec nepostřehla, že jsme odjeli. A to jsem ještě dobalovala tašku a normálně jsme se nahlas bavili a chodili po bytě. Také byla šokovaná, hlavně, když zjistila kolikátého že to vlastně je. Takže u nás doma je teď 25. 1. to nejkrásnější datum na světě, protože nám osud nadělil dvě krásné děti a za to mu patří velké díky.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Dany82
Kecalka 375 příspěvků 11.02.11 17:32

:potlesk: gratuluji k narození malé a k super náhodě! :-)

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 11.02.11 17:33

krásný deníček. Alespoň můžou děti slavit narozeniny společně. Přeju hodně zdraví celé rodince! :kytka:

 
jitka 11
Neúnavná pisatelka 16767 příspěvků 4 inzeráty 11.02.11 19:56

Krásně napsané a náhodou se to podařilo takhle ve stejný den.
Já mám také dceru a syna ve stejný měsíc, ale 20 dnů po sobě
(syn 8.11. 09, dcera 28.11. 94)
Přeji hodně zdraví a štěstí malé, ale i celé Vaší rodině.

 
luon
Ukecaná baba ;) 1485 příspěvků 11.02.11 20:17

Renči ahoj :mavam: Gratuluju ke dvěma dětičkám a ke krásné náhodě :-) A přidávám se k tobě, my máme také šťastné datum - 13.1. :-D V roce 2007 se narodil cca v 5 odpoledne starší syn, o dva roky později cca v půl sedmé večer mladší syn. Oba jsem tři dny přenášela :-D

 
madlenka73
Ukecaná baba ;) 2310 příspěvků 11.02.11 21:39

Gratuluji k miminku a k tak krásné náhodě. Také jsem si přála aby loni 26.září se mi po 4 letech narodila další holčička ale ta si dala na čas a vykoukla až 7.10. :srdce: :srdce: :srdce:

 
ladaw
Kecalka 106 příspěvků 11.02.11 22:51

Přeji dětem hodně zdraví a štěstí do života! Je to to nejkrásnější datum.
Já a můj o sedm let mladší bratranec jsme také narozeni 25.1. :mrgreen: :kytka:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 11.02.11 23:01

No tak to se povedlo! A hlavně takovej fofr!!! :dance:

Moc gratuluji k malé a vlastně k oběma dětičkám!!! :kytka: Buďte zdraví! :hug:

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 11.02.11 23:26
:palec:
 
Renči
Ukecaná baba ;) 1707 příspěvků 13.02.11 11:29

Ahojky, moc vám děkuji za krásné komentáře. :srdce: Jsem moc potěšená, že se deníček líbil. Opravdu to byla krásná náhoda a dodnes se tím naše okolí baví. :lol:

 
LucaLuca
Závislačka 4435 příspěvků 13.02.11 23:08

Mně se také dcerka narodila 25.1. :-D Chlapeček o 2 roky dříve 26.1.

 
Alyss
Extra třída :D 10418 příspěvků 14.02.11 00:05

Jéé tak to se vám to vážně krásně povedlo :potlesk: Gratuluju:-)

 
nicolinda
Závislačka 3727 příspěvků 16.02.11 22:42
Krásná náhoda

I já mám skoro stejné datum narození obou dětiček, Martínek 14.5.2005 a Nicolka 17.5.2010 taky přesně o 5 let - jako vaše dětičky, ale u nás to bylo ještě větší „náhoda“ nebot jsou obě nedonošené, obě narozené ve 34-týdnu těhotenství, původně měl Martínek termín porodu 24.6. a Nicolka 29.6.
Přesně jak píšete, kdyby si to člověk naplánoval, nemůže se mu to splnit tak parádně.. :palec: :palec:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček