Křest dítěte a výběr kmotra

Ivulda  Vydáno: 30.08.04

Jako tatínek-čekatel se postupně začínám zajímat o věci, které jsem před tím míjel bez povšimnutí. Nedávno jsme v rodině nakousli téma křtu a toto téma navodilo další důležitou pod otázku.

Základní otázka - křtít či nikoliv byla u nás vyřešena přirozenou cestou. Žena nemá vyhraněný názor na církev a já křtěný jsem. V duchu rodinných tradic mé rodiny, s vědomím že ctím křesťanské životní zá:,–(y a věřím v boha, (byť to nedávám najevo pravidelnou návštěvou svatého stánku), žena i já považujeme za správné, že náš potomek bude křtěný také.

Jsem si ale jist, že obecně, v jiných rodinách může své zastánce nalézt také tato čí podobná úvaha, se kterou jsem se na téma křtu dítěte setkal: Člověk je svobodný tvor, jako energie, která jím protéká tvoříc ho… a křest dítěte, které nemůže k tomuto problému a k této problematice říci svůj svobodný názor, je maximální obrání takového dítěte o první z práv, a to je právo svobodné volby, rozhodnutí a uvažování.

Pokud jste na základní otázku odpověděli Ne, máte vystaráno.
Pokud jste však stejně jako my odpověděli ano, k této základní otázce tak automaticky připadá otázka neméně důležitá - koho zvolíme za kmotra (kmotru).
Z církevního hlediska kmotr představuje osobu, která dbá, aby pokřtěný vedl křesťanský život odpovídající přijaté svátosti a plnil si věrně s přijetím křtu spojené povinnosti. Za kmotra je třeba vybrat buď jednoho muže nebo jednu ženu nebo také dvojici - muže a ženu, přičemž nemůže být kmotrem nikdo z rodičů křtěného.

Vzhledem k tomu, že sám nemám sourozence, jaksi podvědomě jsem měl zato, že to bude sestra mé ženy, jediná „pravá“ teta našeho budoucího potomka. Jednak proto, že si všichni výborně rozumíme, jednak proto, že je nám také věkově a tím názorově hodně blízká. Tato myšlenka však vzala brzy za své, neboť se švagrová sama, aníž se jí někdo ptal, této možnosti sama vzdala. Snad z důvodu obav z jakési odpovědnosti, či snad z důvodu toho že bydlíme od sebe 400 km, v každém případě my teď musíme začít pomalu přemýšlet, koho tedy zvolíme.

Jsme zvědaví na Vaše zkušenosti, proč a jak jste se rozhodli, koho jste nakonec vybrali. Podle čeho jste se rozhodli dotyčného oslovit se žádostí?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Kačkač2
Kecalka 382 příspěvků 30.08.04 21:04

Ahoj,

hezké rozhodnutí - myslím pokřtít dítě.
Taky jsme křtili naši dceru, a to v necelých třech měsících. Taky jsme řešili křtít či nekřtít - já jsem věřící (ale v kostele se objevuji párkrát do roka) můj manžel není. Nakonec jsme se rozhodli, že pokřtíme, nemyslím, že by to bylo nějaké omezení práv či svobodné vůle dítěte. V době, kdy z toho bude mít rozum s tím může naložit jak samo chce. Buď fakt, že je křesťanem ignorovat nebo věřit a řídít se křesťanskými zá:,–(ami (což bych byla radši). Budu se snažit dceři vše vysvětlit tak, abych ji do ničeho nenutila, ale aby se rozhodla sama, co vlastně chce.
Problém s kmotrem. Kmotr by měl být člověk věřící a myslím, že podle nějakých pravidel, které nám říkal pan farář, by to měl být určitě člověk pokřtěný. Farář to ale samozřejmě neověřuje. My jsme zvolili naši kamarádku, která je věřící. Nemůže asi moc v tomto směru ovlivňovat Klářinu výchovu (bydlí 300 km daleko), ale měla jsem dobrý pocit z toho, že může být pro naši dceru alespoň jakýmsi vzorem věřícího člověka.
Přeji vám, aby jste si tento krásný okamžik co nejvíc užili.

Kačkač

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 30.08.04 22:02

Ahojte!

Nás křest teprve čeká a zatím jsem také před volbou správného kmotra. Myslím si, že by to měl blízký člověk, který má vztah k celé rodině, není věřící jen „na oko“, ale podle víry i žije a neměl by být o moc starší než rodiče. Výhodou je častý kontakt. Kmort by měl zastoupit rodiče v případě, že by se s nimi něco stalo. Měl by předávat víru svým životem. U nás se hledá velice těžko, i když má člověk hodně kamarádů, většina z nich už jsou několikanásobní kmotři… :o)

Přeji hodně zdaru při výběru!

Alice

 
Anonymní  31.08.04 06:51

Jsem trojnasobna kmotra (2 holcicky, 1 kluk - z toho plyne, ze chlapec nemusi mit nutne za kmotra muze) a tak vim asi toto: kmotr by mel rodicum pomahat pri krestanske vychove. To taky pri obradu slibuje a tudiz by mel tento slib brat vazne. Proto bych pri hledani kmotra uprednostnovala cloveka, ktery svou viru praktikuje a muze se casem diteti stat pruvodcem v otazkach viry. Asi bych nehledala nutne v rodine, spis mezi prateli, poradila bych se s knezem, ktery bude dite krtit (nejspis si Vas pozve na setkani-pouceni).
Ovsem drzenim svicky pri krtu uloha kmotra nekonci. Ale neznamena to, ze budu rodicum kecat do vychovy potomstva. Spis jsem pripravena, az mi kmotrenecci vyrostou, byt jim pritelkyni a vrbou, pokud budou chtit (doufam, ze budou). Zatim jsou to mrnata a vzdy me vitaji s huronskym revem „Teta - kmotrenkaaaaa!“. :-)
Cau! Efca

 
Anonymní  31.08.04 06:56

Tak tohle téma mě nedalo, abych napsala i svůj názor nebo teda spíš, jak to bude s našim mimčem. Manžel prošel ještě nějakou náboženskou výchovou, ale vztah k církvi a jejím praktikám má odmítavý, stejně jako já, která nejsem ani potkřtěná a jak říkám, když mě vidí náhodou farář, křičí z dálky odstup satane.Tím pádem je u nás otázka křtění - nekřtění vyřešena. My křít nebudeme. Tchýně to musí překousnout.
Ovšem co když si drobeček - stejně jako jeho strejda (můj bratr - též nekřetěný), najde dívku z rodiny, kde na náboženské tradice hodně dbají? To budeme bráchu v 25 letech křít, aby mohl mít sňatek s touto dívkou v kostele? To teda nevím kdo ho k tomu křtu ponese. No uvidíme jak to dopadne.
papa Mufi

 
Kačkač2
Kecalka 382 příspěvků 31.08.04 08:40

Ahoj Mufi,

u dospělého člověka je ten křest trošku složitější. Pokud se on sám rozhodne, že se chce v dospělosti pokřtít, musí projít asi dvouletou přípravou a pak bude teprve k přijmutí křtu připraven. To by si asi brácha asi rozmyslel. Ale vzít se v kostele můžou i bez křtu, záleží hodně na faráři a na tom, jak mu svůj důvod vzít se právě v kostele vysvětlí.

Kačkač

 
Anonymní  01.09.04 17:39

Vzít v kostele se mohou - bez problému - pokud alespoň jeden z nich je pokřtěný, jak bylo řečeno , také hodně záleží na faráři…
 Theo

 
Radina  02.09.04 13:11

Ivuldo, koukal jsi se včera na Dařbujána a Pandrholu? Co takhle oslovit někoho na ulici? =o)))))
To by v dnešní době nefungovalo, aspoň si to myslím. U nás bylo odjakživa zvykem, že za kmotra nebo kmotru šel některý ze sourozenců rodičů, tedy strýc nebo teta miminka… . Škoda že to ta vaše teta odmítá. Je to velká pocta někomu důvěřovat tak, že bys tomu člověku dovolil vychovávat dítě v případě že se ti něco stane… . Myslím že k tomuto účelu se dají také „zneužít“ dobří přátelé. Možná to někdo z vašich známých bude brát jako velkou poctu.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele