KŘESŤANSKÉ JESLIČKY, č.1 - Bůh má moji dceru rád

karolina2  Vydáno: 23.02.06

Mít děti jsme s manželem chtěli od začátku. Brali jsme se v jednadvaceti. Den po svatbě jsme sbalili svoje věci a pře:,–(ili svoje kořeny z Ústí nad Labem do Nymburku. Muž měl před sebou ještě dva roky teologických studií v Praze a bydlení blíž hlavnímu městu než v Nymburce se nám sehnat nepovedlo. O měsíc později jsme díky příznivé nabídce zvedali kotvy podruhé. (Krabice s věcma jsme prakticky ještě nevybalili, tak to byla brnkačka :). Rok a půl jsme bydleli v Praze a potom se stěhovali do našeho současného bydliště, Hradce Králové.
Jakmile manžel skončil studia, začala jsem zavádět rozhovory o miminkách. Zvlášť na jaře jsem toho byla tak plná, že mi manžel po nějaké době naprosto na férovku zakázal na týden na tohle téma mluvit :).

Nakonec jsme se dohodli, že to začneme zkoušet na podzim, po jeho návratu ze služebky v Jihoafrické republice.
Africké klima zřejmě přeje životu, protože se dvě čárky povedly hned napoprvé :). Byla jsem z toho celá paf a strááášně se těšila. Netušila jsem, že to nebude úplně tak růžové, jak jsem si to malovala…
První ťafka přišla v sedmém týdnu. Ultrazvuk ukázal, že naše mini miminko se špatně uchytilo. Dostala jsem neschopenku a chodila na hormonální injekce. Bála jsem se a modlila se, aby všechno dobře dopadlo. Ve 12. týdnu mi můj gynekolog na monitoru s úsměvem ukázal, že naše baby si už postavilo ten správný domeček :). „Je vidět, že máte konexe na nejvyšších místech,“ řekl. Teď už mi prý může prozradit, že nevěřil, že miminko vydrží.
Krátce před tím, někdy v desátém týdnu, se ale ukázalo, že mám toxoplasmózu. Dodnes mi žádný doktor nevysvětlil, jak je to možné, když jsem stejnou nemoc prodělala už před dvěma lety a tedy bych už znovu onemocnět neměla. Pan doktor na infekčním mi se zkroušenou tváří vysvětlil, co všechno se může stát. Když jsem odcházela z ordinace, visela jsem na manželovi a bulela tak, že jsem neviděla na cestu. Od té doby až do půlky osmého měsíce jsem brala silná antibiotika. Modlili jsme se denně, my i naši přátelé (i ti v Africe, kteří to naše maličké potěšení v bříšku, tak trochu spískali :).
Chodili jsme na časté a podrobné ultrazvuky, oddechli jsme si na konci prvního trimestru, pak na konci druhého a i ve třetím, kdy se ukázalo, že mozek ani jiné orgány děťátka nejsou poškozeny. Ještě rok po porodu jsme měsíc co měsíc chodili s miminkem na testy, ale díky Bohu, byly všechny negativní. Doktor se s námi na poslední kontrole loučil se zjevnou úlevou (až do porodu velmi šetřil optimismem).
Posledním těhotenským strašákem byly výsledky krevních testů. Nějak jsme se nevešli do tabulek a kvůli 4% riziku Dawnova syndromu jsme měli jít na amniocentézu. Zase slzy a strach. Manžel mi byl celé těhotenství velikou oporou. Nikdy se nehroutil, vždycky měl připravené rameno na vyplakání a za naše děťátko se modlil a postil. Nebýt jeho a Boha, nikdy bych to nezvládla.
Rozhodli jsme se amniocentézu nepodstoupit. Po všech těch vyšetřeních a testech jsme stejně věděli, že její výsledek pro nás není podstatný - tohle miminko je a bude naše, ať je zdravé nebo ne.

2. srpna 2004 - v přesně 40+0 tt - se nám v půl páté ráno narodila krásná a zdravá dcera Eliška. Vážím si jí, protože je to velká bojovnice - od první vteřiny, kdy ve mně vznikla. A vážím si toho, že jí má Bůh tak rád. Děkuju…

Karolinka a Eliška (18m + 21d)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
hromix
Ukecaná baba ;) 2185 příspěvků 23.02.06 21:00

Ahojky.
Sice jenom smiruju, Karolinko, ale napsala jsi to krasne… samozrejme ze slzim dojetim…

Tak pa, zase u nas v denicku :-)

Hromix

 
maky
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 23.02.06 21:09

Ahoj Karolino, nevím, jestli tenhle deníček už nějakou dobu existuje nebo je nově založený, každopádně jsem se rozhodla, že se k tobě, případně tedy k vám, přidám :-). Líbí se mi tvé líčení jistě nelehkého těhotenství a hlavně fakt, že v něm je i místo pro Boha, tedy pro toho, který, jak i já věřím, nám naše děti svěřil a přestože někdy nechápeme, proč nám do cesty vkládá občas téměř nepřekonatelné překážky, je i v ty těžké chvíle s námi a mnohdy až po dlouhých dlouhých letech pochopíme k čemu je i utrpení, zvlášť, když se dotkne našich dětí, přínosné. Juuu, to jsem se rozepsala. Ale je to strašně těžké psát o Bohu a o tak křehkém tajemství víry, asi to znáš sama :-). Abych se vrátila tam, kde jsem asi měla začít: jmenuju se Markéta a mám 14měsíčního chlapečka, který se narodil tak plánovaně neplánovaně - asi jako u vás :-). momentálně silně uvažujeme o druhém miminku; ve mě se totiž ta pravá touha po mimi, probudila až s malým, do té doby jsem byla taková nerozhodná květina, chvíli ano - chvíli ještě počkat :-). Tak doufám, že se s komentáři za chvíli roztrhne pytel a budem moc v „partě“ řešit nejen zlobení, počůrávání, jídlo…ale i třeba to, jak a kdy se s dětmi začít modlit, jakou formou; jak je zabavit na mši nebo jak jim vysvětlit některá gesta a symboly. Tak zatím hodně zdaru a Božího požehnání. Markéta a Michálek

 
jankaI
Kecalka 268 příspěvků 23.02.06 21:39

Ahoj,
moc pěkně si to Karolko napsala. Opravdu jste to neměli jednoduché, je tak dobře, že máme jistotu a oporu nejen u partnera, či rodiny, ale i tam nahoře. Čím je Bára starší a vidím, jak roste, tím víc vnímám ten zázrak života, je úžasné sledovat ten úzlíček, jak postupně roste a učí se, dává nám radost. Ono to vůbec není samozřejmost, že se narodí zdravé dítě, když třeba zrovna tady na emiminu někdy čtu, jaké mají maminky problémy, nebo o děťátko i přišly.
Děkuji Bohu za to, že ji nám dal.

Jinak já už se strašně těším na víkend, až se nám táta vrátí. My totiž máme takové víkendové manželství.

Karolko, tobě jako zakladatelce deníčku, ale i všem ostatním jesličkovým maminkám:
Jaký máte názor na to, kdyby se za deníček přidal seznámek maminek, kdo se sem hlásí, jak máme staré dětí, příp. kolik?, ev. i odkud jsme.
Prostě třeba už jen proto, abychom věděly, kolik maminek tu je aby v tom byl přehled.
To je jen takový návrh.
Já ještě po očku sleduju krasobruslení, můj oblíbený sport, a pak se chystám spát. Beruška už spinká od osmi.

Dobrou noc

Janka

 
anulenka
Kecalka 139 příspěvků 23.02.06 21:44

Krásnej deníček Kájo,
já teď vůbec nestíhám psát, vlastně nestíhám nic. V pondělí dělám doktorát, tak na nás do té doby nezapomeňte a já pak třeba taky napíšu něco víc o nás…
Všem přejeme krásný den - a to sluníčko:-)) Já dnes po dojmem jara vyrazila na lehko, takže jsme byly z vycházky fofrem zpět, resp. se Aninka pozvala ke kamarádce na návštěvu:-))
Tak se mějte a já se fofruju učiiiiiiiiiiiiiiit.
Petra a Aninka

 
maky
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 23.02.06 21:45

Než půjdu spát: Jsem klidně za nějaký jednoduchý seznámek. Uvidíme, jestli se do zítřa ještě někdo přidá a pak to můžem řešit. jsem strašně unavená jdu spáááát. markéta

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 23.02.06 22:18

Ahojky,

ještě jednou na skok.

maky - Samozřejmě jsi vítána! Tenhle deníček sice nese číslo jedna, ale je to vlastně druhý díl. V pondělí totiž vyšel takový nultý a oťukávací. Jmenoval je jen Jesličky (přívlastek „Křesťanský“ jsem přidala až od tohoto dílu, na radu Missorky). Je nás už skoro dvacet, tak jestli chceš jukni do toho nultého deníčku.

Jinak - Přiznámse, že si váš seznam už píšu :o). Obsahuje přezdívku, vaše jméno, jméno a věk dětí plus denominaci, pokud jste uvedli. Kdo budete chtít seznámek poslat, můžete mi třeba poslat svůj mail přes SZ. Žádné důvěrnosti v tom nejsou, nebojte ;). Jednou za čas můžu posílat aktualizaci, ju?

anulenka - Tak ať ti to dobře dopadne!

Karolinka

 
Demi
Závislačka 3734 příspěvků 23.02.06 22:46

Ahoj děvčata,

tak jsem tady dnes ještě jednou, byla jsem hrozně zvědavá a nový deníček o Elišce - zvláště ten závěr - se mi moc líbí. Karolínko, to je docela síla, vybraly jste si „vzorek“ snad ze všeho negativního, co může nastávající maminku potkat.
Ale přece jen - skoro Ti, Kájo, závidím, já takové štěstí napoprvé neměla (zamlklé těhu v 7tt).
Naštěstí teď máme Honzíčka, kluka jako buka, ikdyž i on se nám narodil možná taktak - komplikovaný porod, ale nechce se mi o tom moc psát. Občasná vzpomínka mě ještě teď trošku děsí, a já bych moc ráda měla další dítě… :-)
Opravdu byly chvíle, kdy jsem nestačila Bohu za malého děkovat, protože zdravé dítě je velká milost a dar. Škoda, že to neví všechny ženy…

Jinak jsem v nultých Jesličkách vyzvala Vás maminky, které máte děti stejně staré, jako je Honzík (8,5 měsíce), abychom si navzájem vyměňovaly své zkušenosti, rady a různé informace ohledně našich dětiček, samozřejmě pokud byste chtěly. Těším se!

A teď už doopravdy dobrou noc,
Demi + občas se budící Honzík.

 
Demi
Závislačka 3734 příspěvků 23.02.06 22:49

Karolínko a ještě poslední větička - seznam nás všech už začíná být docela potřebný :-)

 
jankaI
Kecalka 268 příspěvků 23.02.06 23:03

Demi, Barunka měla 20.2. sedm měsíců, tak snad nevadí, že jsme o něco mladší…
Jinak jsme o víkendu začaly s příkrmy a zatím jí chutná.
Bruslení skončilo, tak to taky balím, a navíc se mi Beruška vzbudila. Rožla jsem jí lampičku, hraje si se želvou a je hezky potichu, ale půjdem kojit, jinak asi neusne.Oči má jak tenisáky.
Fajn, že se už seznámek rýsuje.
Tak dobrou
 Janka

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 00:01

Ahoj Kájo,
to je opravdu silný životní příběh.

Psala jsi, že se chystáte zase otěhotnět?
Jaké máš pocity?
Moc vám fandím, ať jste v Božím náručí, kde je bezpečí i pro další drobečky.
Jaká Eliška je?
Jedni moji výborní bratři (šestičlenná rodina) jednou řekli větu, kterou si od té doby pamatuji a chápu víc duchovní boj o maličké - o děti.
„Tak, jak Bůh děti miluje, tak je ďábel nenávidí.“
Co na to poradit, než : Hospodine, utíhám se k Tobě, Ty jsi má pevná tvrz… :o) Hodně štěstí.

Maru

 
Monis
Zasloužilá kecalka 550 příspěvků 24.02.06 00:18

Teda Karolinko a spol.,
vy mi davate, ted sem dolouskala minuly denicek a on uz je tu novy a v nem 9 komentaru…tak cteni si necham na potom…co sem to jenom chtela…

Souhlasim s Demi, seslo se nas tu spousta, az sem vazne prekvapena a vubec sem to netusila ze je nas tu tolik, ruzne denominace a tudiz i ruzne pohledy na spoustu veci…myslim, ze to bude pro nas vsechny hodne obohacujici, ze treba na ktere veci sme se divaly jako na naprosto pro nas nepripustne a nerikam, ze uplne zmenime nazor, ale budeme lepe chapat ty co to delaji jinak…nechci ted konkretizovat a zbytecne vyvolavat rozporuplna temata, ono na to dojde brzy si myslim…

K minulemu denicku - modleni u jidla, tak se musim priznat, ze sem v tom nejak polevila a jsem rada, ze toto tema tady vyvstalo a usvedcilo me to. Kdyz jime spolecne s manzelem, tak se samozrejme modlime, ale my se u stolu sejdeme malokdy. A pri holcicich zacatcich stravovani sem se taky modlila, ale postupem casu sem si to nejak nechala vzit, coz je pochopitelne skoda. Hned zitra ji napravim :o))
Tolerance a ohleduplnost je nutna z obou stran, je rekla bych temer neslusne brat modlitbu pred jidlem jako za cely den, den minuly a 20 dni nasledujicich, vyjmenovat kazdeho spolustolovnika a vzpomenout na vsechny jeho trable a vzdalene pribuzne zatim co jidlo na talirich stydne…uz sem se s tim setkala a nebylo to prijemne. To uz je mi blizsi, chytnout se za ruce a: Pozehnanou dobrou chut, ham mnam :o))) Zvlast u deti velmi oblibene nebo peknou pisnicku…kamarad ma oblibenou pred jidlem? O Pane otevri me rty…:o))))
Jinak bych vas co mate zatvrzele rodice, prarodice chtela povzbudit, tam kde nemame klic k tvrdym srdcim my, maji ho nase deti…nasi znami maji velmi zarputileho tatinka, ktery byl proti vsemu, se svatbou bylo mnoho komplikaci atd atd…a ted diky 6 lete vnucce se jeho srdce meni a zaslo to dokonce tak daleko, ze je vozi na velka shromazdeni, coz by predtim bylo naprosto nemyslitelne :o)) Deti jsou nadherne uprimne a bezprostredni bytosti, klidne se cizi pani v tramvaji zeptaji: Veris v Jezise? Ne? A proc? :o))))

Na zaver jeste jednu technickou…ikdyz sem zase chytla slinu a vykecavala bych se klidne jeste hodne dlouho…Karolinko, muzu v tom seznamu poprosit o uvedeni mesta bydliste? Diky moc…treba se nektere z nas i znaji osobne :o))))

Preji vsem krasnou dobrou noc a klidne sny nasim brouckum :o))

Monca a moncicaci

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 08:39

Ahoj,
chtěla bych k tomu, co jsem napsala o tom, co jsem napsala o modlitbě díkuvzdání za pokrm, dodat, jak jsem to myslela s tou souhrnou modlitbou, aby to nebylo chápáno jako neslušnost.
Já jsem Pánu v srdci opravdu vděčná za každé jídlo, které mi dá, i mým dětem a manželovi taky. A to, že namám potřebu Pánu děkovat vždy nahlas, nevnímám jako neslušnost a už vůbec ne to, když se modlím za různé věci a můžu Pána uzřít i jako toho, který mně šatí a sytí a to i fyzicky. V tu chíli Mu to vyjádřím a necítím se za tenhle způsob uctívání Pána a díkuvzdání za jídlo nikak neslušná ani bezbožná.
Pro mně by to asi bylo zákonické Mu děkovat stále, při každé příležitosti, kdy jíme…děkuju mu každý den před spaním, že nás vedl a co nám dal a taky se modlím a děkuji ráno za to, co nám dá.
A tím rozhodně nechci říct, že mi to u někoho připadá zákonické nebo náboženské. Nepřipadá. Ale souvisí to s režimem dne, který je u nás hodně různý a tohle prostě nevidím jako to nejdůležitější, na co Pán ukazuje.
Ale až na to Pán ukáže, protože bude chtít, abychom spolu víc stolovali a speciálně Pána zvali (jestli to teda jednou přijde), tak to Pánu vydáme, ať to vede, jak sám chce.

Maruška

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 08:42

Ahoj,
chtěla bych k tomu, co jsem napsala o tom, co jsem napsala o modlitbě díkuvzdání za pokrm, dodat, jak jsem to myslela s tou souhrnou modlitbou, aby to nebylo chápáno jako neslušnost.
Já jsem Pánu v srdci opravdu vděčná za každé jídlo, které mi dá, i mým dětem a manželovi taky. A to, že namám potřebu Pánu děkovat vždy nahlas, nevnímám jako neslušnost a už vůbec ne to, když se modlím za různé věci a můžu Pána uzřít i jako toho, který mně šatí a sytí a to i fyzicky. V tu chíli Mu to vyjádřím a necítím se za tenhle způsob uctívání Pána a díkuvzdání za jídlo nikak neslušná ani bezbožná.
Pro mně by to asi bylo zákonické Mu děkovat stále, při každé příležitosti, kdy jíme…děkuju mu každý den před spaním, že nás vedl a co nám dal a taky se modlím a děkuji ráno za to, co nám dá.
A tím rozhodně nechci říct, že mi to u někoho připadá zákonické nebo náboženské. Nepřipadá. Ale souvisí to s režimem dne, který je u nás hodně různý a tohle prostě nevidím jako to nejdůležitější, na co Pán ukazuje.
Ale až na to Pán ukáže, protože bude chtít, abychom spolu víc stolovali a speciálně Pána zvali (jestli to teda jednou přijde), tak to Pánu vydáme, ať to vede, jak sám chce.

Maruška

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 08:44

Aha, ono se to tam už jednou odeslalo. Tak to se omlouvám za dvojitou porcičku. :o)

 
maxik
Kelišová 5656 příspěvků 24.02.06 08:56

Ahojte, můžu se přidat?
M?ám pětiměsíčního chlapečka a už jeho početí bylo naplněním proroctví a celé těhu jeden důkaz o Boží ochraně za druhým. Ráda bych byly na netu občas i lidma, kteří mají nejn děti, ale i Boha. Eva

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 09:23

Ahoj Evo,
(maxik je moc hezký přihlašovací jméno:o))
naše početí bylo taky naplněním proroctví.
Jeden prorok mi řekl, že mně vidí s kočárkem a manželem. A v tu chvíli mi někteří Boží děti doporučovali, abych se rozešla se svým přítelem, takže jsem strašně chtěla vědět, co to znamená. Jestli ten manžel je přece jen tehhle můj nejlepší přítel, se kterým se plánujeme rozejít (já na rok do zahraničí, on nastoupit na studia) a že nás pak Pán zase spojí, je-li to Boží vůle. pak se roztrhnul pytel s proroctvími, které nám ukazovali, že pro nás má Pán stále společnou cestu a do roka už jsme byli svoji a čekali Janíčka.
Ještě jsem na tenhle web nenapsala náš blog, kde jsou fotky našich kluků: www.rehakovi.blog.cz.

Jaké bylo to vaše proroctví o početí, jestli se můžu zeptat?

Maruška

 
Necka
Kecalka 189 příspěvků 24.02.06 09:28

Ahoj rodino,

můžeme se taky přidat? Tady se hlásí Martina a dvouměsíční Adámek. Je mi 27 let, jsem z Nového Města pod Smrkem (u Liberce), ale původně z Třebíče z Církve bez hranic (AC). Tady chodíme do JB.
Jsem ráda, že vás mám. A hned asi využiju našich nadstandartních rodinných vztahů.
Moje kamarádka a sousedka Lucka čeká 3. miminko a leží s hrozícím potratem. Doktor ji velmi necitlivě sdělil, že dítě zemře v nemocnici nebo doma, že si může vybrat. Ale fuj!!! Moc prosím o modlitby za ochranu pro miminko a povzbuzení od Otce pro Lucku.
Náš Adámek je moc hodný chlapeček, ale od narození takové šídlo, přes den vůbec nespí (jen venku v kočárku) a tak toho mám někdy až až. Nemít odkud brát každý den novou várku lásky a trpělivosti a energie .........jsem tak ráda, že mám Boha a že před Ním mám ve skutečnosti jen jedinou roli .........dcera. Snad mi rozumíte.

Přeji krásný den.

Martina

PS: Vy co jste z HK........znáte Lukáše a Ditu Targoszovi? Jsou to moji blízcí přátelé. Jsou z AC.

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 09:43

Myslím, že ti tozumím , Martino.
Můj bratr v Kristu nám jednouu řekl, že je všechno vedolejšák před tím, že jsme synové a dcery našeho Tatínka
 a

naše největší povolání je být Mu věrní
a nezapřít Ho.
Jít rovně a patřit neustále na Jeho tvář.

Maruška

 
maky
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 24.02.06 10:17

Ahojte Jesličkandy!
Než budu muset prchat za tím mojim malým křiklounem, chtěla jsem jen něco k tomu modlení. My s manželem, oba katolíci -konvertité z nevěřících rodin, jsme v modlitbě před jídlem nikdy nebyli příliš důslední :-(, až do té doby než se narodil Mišula :-),resp. než s námi začal sedět u stolu, což je od jeho cca 8.měsíců. Můj postoj je momentálně takový: Ráno se pomodlíme delší modlitbičku (svými slovy, ale v poměrně ustálené formě), kde poděkujem nejen za jídlo, ale i za nový den a za to, že máme kolem sebe všechny naše blízké a taky poprosíme, abychom moc nezlobili :-) a snažili se mít ostatní rádi. U dalších jídel už jen krátce poděkujeme za dary, které nám Pán dává. S rodiči: V podstatě ve stejné formě; pokud krmí babička a já u toho nejsem nebo nejsem „přímo u talíře“, nehrotím to a neběžím se modlit. Musím ovšem říct, že mi to dost usnadňuje sám malý, který začal sám od sebe dělat „Amen“,tj. vždycky jakmile zasedne za stůl, sepne ručičky a čeká až někdo začne! Takže babička už teď většinou sama hlásí, že Míša se modlí a ona že to neumí, ať to přijdu vyřídit :-). Jak už tu někdo psal, děti jsou vnímavé a bezprostřední a myslím, že v Božím plánu je i to, že na ty, na něž neplatí dospělé argumenty, promluví Bůh prostřednictvím svých maličkých. Je to přirozené a „bezbolestné“ . Mluvím z vlastní zkušenosti hledajícího (jsem pokřtěná pět let), ale to už je zas z jiného soudku. A co se týká restaurací: My tam tedy moc nechodíme, ale když, tak neděláme nějaká rozmáchlá gesta. myslím, že Bůh vidí do našich srdcí a chvíle ztišení a střelné „soukromé modlitby“ v duchu, je mu stejně milá. Mějte se krásně, malý už tu na mně vicí, tak se mu musím jít věnovat a pak taky vařit a žehlit a a a…Markéta a Michálek 14,5měsíce

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 10:47

To je moc hezký.
(Takhle nějak jsem to taky myslela.:o))
S děma dětma jako malýma bojovníkama :o) : ŽALM 8,3Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se.
(v ekumence: Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.)

To je přesný (s těma babičkama a dědama zvlášť, viďte?)!

Maruška (a Janí - „tči loky“ a Míšánek - rok a půl)

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 24.02.06 11:03

Ahoj holky,

jdu ještě na skok, než odjedeme do té Prahy. Už vidím, že v sobotu v noci budu mít hodně co číst :).

VŠEM - Chtěla bych ještě jednou moc poprosit, abyste příspěvky vkládali pouze pomocí VLOŽIT KOMENTÁŘ. Jinak je v tom děsnej guláš. Moc díky!!!

Marushka - Pocity jsou smíšené. Tak z 98% se hlavně moc těším a pak jsou tu 2% občasných obav, jak to tentokrát proběhne. V březnu bych měla jít na infekční na testy, jak to s tou mojí podivnou toxoplazmózou aktuálně vypadá. Taky chci mluvit se svým gynekologem, jestli je pravděpodobné, že zase budu mít málo těhotenského hormonu. To všechno jen, abych věděla, jak se nejlíp modlit. Ve výsledku je narození našich dětí v rukou Pána, takže - ptát se budu hlavně Jeho :).
Eliška je chytrá, krásná (nevím po kom :), tvrdohlavá (vím přesně po kom :) a má strašně energie, kterou je neustále třeba směrovat, aby si neublížila nebo neudělala z bytu kůlničku na dříví :).

Necka - Určitě jsi vítána. Targoszovi dobře známe. Manžel chodí s Lukášem na modlitební snídaně :).
A za kamarádku se určitě budu modlit!

Monis - V seznamu eviduju i místo bydliště, pokud jste ho na sebe udali. Takže, kdo chcete poslat seznam účastnic, pošlete mi svůj mail přes SZ.

Tak už končím musím balit. Stejně už se po mně Eli sápoší :). Tak požehnaný víkend, dámy!

Karolinka a Eliška (18m + 22d)

 
Demi
Závislačka 3734 příspěvků 24.02.06 11:20

Ahoj děvčata,

Honzík spinká (dospává svůj noční maraton, kdy se budil snad každou hodinu), tak si konečně mohu trošku odpočinout v Jesličkách :-))

Janko - to je prima, že ses mi ozvala. To víš, že nevadí, že Baruška je mladší než Honzík. Čím ji přikrmuješ? Já jsem s příkrmy začala, když měl Honzík 4 měsíce (do té doby byl pouze kojen, ale přestal přibírat a kojení začal odmítat, dodnes nevím, proč). Začali jsme s rýžovou kaší, kterou jsem připravovala z mateřského mlíčka. Pak kaši s kojeneckým mlékem, poté jsme přešli na mléčné kaše a pomalu na zeleninové, masozeleninové a ovocné příkrmy. Dnes mu dávám čerstvé ovoce s jogurtem, masozeleninový příkrm v poledne (nebo zeleninu s vařeným žloutkem), ovoce se sušenkou odpoledne a mléčnou obilninovou kaši večer. Jinak stále kojím, žádný jiný nápoj malému dávat nemusím :-). Ráda bych kojila až do Honzíkova 1 roku (červen). Malý prospívá moc dobře, v 8 měsících vážil 9100g a měřil 73cm. Má 3 zoubky a před několika dny se sám v postýlce postavil na nožičky. Máme z něj velikou radost.

Maruško - to máš pravdu, Bohu se má děkovat nejen za jídlo, ale vlastně za vše a často. Žijeme na této straně planety, v míru a zdraví, pijeme čistou vodu, všeho máme nadbytek, a ničím jsme si to nezasloužili. Naše děti běžně nestrádají hlady a neumírají v těžkých nemocech a třeba na ulici.
To, že celkově žijeme jinak, je vlastně obrovská milost a děkujme za ni.

Martino - dobře znám, jak umí být děti čiperné. Honzík je také hodně aktivní dítě a vyžaduje pozornost téměř neustále. Přes den je to ještě v pohodě, ale jak se blíží večer, cítím každou kostičku v těle. Usínám tak, že padnu do postele :-). Naštěstí mi hodně pomůže manžel, ale co si budeme povídat, hlavní část péče je na mamince, že ano?

Mončo - to je fakt, že děti jsou kouzelně bezprostřední. Proč by vlastně někdo neměl věřit v Ježíše, že?
Vzpomněla jsem si na jeden svůj vlastní zážitek z dětství, kdy u nás ještě vládla hluboká totalita a mě rodiče ve 2.třídě přihlásili do náboženství.
To jednou přišla na malou inspekci do naší třídy soudružka ředitelka se soudružkou zástupkyní, soudružka třídní jim běžela vstříc, jako by se před hodinou neviděly ve sborovně. My žáci jsme se vzorně postavili a soudružka ředitelka přikázala: „Zůstanou stát ti, kdo budou chodit do náboženství.“ Zůstali jsme stát 3, v každé řadě jeden.
Soudružka ředitelka se otázala spolužáka:" proč chceš chodit do náboženství?" Odpovědí jí bylo rozpačité ticho. Stejná otázka následovala spolužačce, také místo odpovědi mlčela.
" A ty, proč chceš chodit do náboženství?" zaměřila se soudružka ředitelka na mě.
„Protože věřímě v Boha…“ jsem prostě odpověděla. Nic jiného mě ani nenapadlo, jen to, proč se nás tak hloupě ptá?
Nastalo hrobové ticho, ve kterém soudružka třídní pracovala k infarktu, soudružka ředitelka třeštila oči a soudružce zástupkyni spadla čelist… Hádejte, co jsem pak měla v posudku?
Mám tu příhodu pořád před očima a nikdy na to nezapomenu. Bohužel v té době se bezprostřednost jaksi nenosila, tak děkujme Pánu, že tohle už 16 let neplatí.

Ale to jsem se rozepsala :-). No nic, budu už končit. Moc se těším na všechny další příspěvky a moc moc Vás zdravím!

Demi + spící Honzík.

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 24.02.06 11:30

To s tím vložit komentář jsem zaregistrovala až teď, omlouvám se za vytvoření chaosu :o)

Já jsem Byla tři měsíce vdaná a hned těhotná, devět měsíců kojící a do toho zase těhotná, 5 měsíců jsem si oddychla od kojení (ikdyž jsem kojila moc moc ráda, ale bylo to vyčerpávající. Těhotná - výdej energie, kojící - výdej energie, na misii - výdej energie z duchovních bojů a nepokojích v týmu a cestování a podmínek ve východní kultuře…), a pak zase nanovo s Míšánečkem…bylo to hezké, ale málem jsem umřela v horečkách ze zánětů prsů, takže jsem zase ráda přestala ve 13ti měsících kojit…Míša je takovej jedlík, takže to bylo hodně náročný, ke konci. (To že je jedlík dokazují fotečky na blogu, Míša většinou v „kope“- dětské stoličce s nějakým hamáním před sebou. :o))

No a přesto jsem už v půlroce po narození Michaela, když jsem viděla těhuli, zatoužila po dalším miminku. (Nechápu to. Už se mi tak stýskalo po normálních kalhotech…a po půl roce zase do těhotenských lacláčů a funět do schodů, nemoct na kolo, běhat…???Ale přesto to tam velmi upřímně bylo.
Nedávno nám došli kondomy a v následku toho jsem si říkala, jestli nejsem těhotná. A s manželem jsme zase žasli, jak by nás to potěšilo. Zjistili jsme, že na to něcom je, že nám rodiče říkají, ýe jsme blázni.
A teď, když o tom uvažuju reálně, tak bych plánovala dítě, až se přestěhujeme a klukům bude tak 6 a 4 a půl. A uvažuju o domácím školství. Je tu někdo z vás, kdo učí děti doma?

Dík, Maruška

 
joni
Povídálka 50 příspěvků 24.02.06 11:51

Ahoj,
nestiham ciiiiist!!! :)))
Karolinko, mas to krasne a dojemne napsany, ale uzilas sis teda svoje, vid? Neumim si predstavit ty nervy a taky si neumim predstavit nemit Bohu, kteremu to vsechno sverit a odevzdat. Moje tehotenstvi bylo taky cele promodlene (jsem nevyslovne vdecna nasim pratelum, kteri nam byli oporou), mela jsem taky nejake problemy, i kdyz proti tobe to nic nebylo. A porod byl uplnej zazrak! :) No a samozrejme nase krasne dite je zazrak samo o sobe, dekuju za nej Panu kazdy den. (I kdyz nekdy mi nervy tecou, jako asi kazde matce batolete ;))) No, on uz vlastne batole ani moc neni, ach jo, to to leti!
Marusko, my mame asi stejne stare ditko, ze? A s tim modlenim jsi to vystihla dobre, ja taky casto dekuju Bohu v duchu a to pokazde, kdyz se citim za cokoli vdecna. A ze toho je!
Jeste jsem vas chtela - kohokoli - poprosit, nemohly byste mi pisnout nejakou detskou krestanskou rikanku pro deti pred jidlem, nebo i jen tak. Uz jsem tu zminila, ze nejsme moc v Cechach a tak nam unika spousta (ceskych) veci. Ted, kdyz Simon uz konecne dost mluvi, chtela bych mu Boha priblizit i nejak takhle.
A mate pravdu o bezprostrednosti deti; ja kdyz jako jeste neverici hlidala deti nasich pratel, tak me casto prekvapovaly otazkami jako „Znas Jezise?“ a „Mas doma Bibli?“ Nikdy jsem moc nevedela, co na to rict, ale vrtalo mi to hlavou. :) Doufam, ze i Simonek bude pro sve prarodice podobnym prinosem. S nami se o cemkoli odmitaji bavit, ale on je treba obmekci; milujou ho. Maky, to je skvely, jak te babicka vola, at jdes vyridit modleni, ze Michalek spina rucicky! Musi bejt sladkej a babicka to krasne bere.
Janko, asi budu mit hloupou otazku, ale co je CASD? Bohuzel nemam zas az takovej prehled. A odkud jsi z Vysociny, jestli to chces prozradit? Ja to tam mam hrozne rada a dost se mi styska. I kdyz ted v zime asi neni zas tak o co stat.
Pozehnany den vsem!
Joni a Simon (34 mes. :)

 
joni
Povídálka 50 příspěvků 24.02.06 12:00

Marusko,
mas muj neskonalej obdiv, dve tehotenstvi takhle za sebou a jeste na misii! Silna to zena!
Koukala jsem na fotos kloucku, jsou skvely!
 Joni

 
maxik
Kelišová 5656 příspěvků 24.02.06 12:17

Tak jsem konečně našla, jak se vkládá komentář :-)
Maruško: jsme manželé od 1997 a pořád se nám s miminkem nedařilo. Na podzim 2004 sloužil u nás ve sboru několikrát jeden Afričan, co tu byl jako uprchlík, a já ho tlumočila. Modlili jsme se vždycyk před kázáním a jednou se ptal, po čem toužím, modlil se za to a pak řekl, že přijal, že budu do konce roku těhotná. Upřímně řečeno, jsem v otázce proroctví celkem skeptická, protože už jsem zažila spoustu přání zaměněných za proroctví i manipulativních „takyproroků“, kteří hodně a hodně ublížili.
Nicméně na předvánoční skupince na tohoto služebníka došla řeč, i na jeho proroctví (různá), jedna sestra se ptala, jestli mi něco prorokoval, říkala jsemano, ale uvidíme za týden, spíš jsem čekala, že to bude plácnutí do vody, třeba ne ze zlé vůle. No a 7.1. 2005 byla na UTZ fazolka a 19.9. přes všechno sýčkování gynekoložky a jiné „radosti“ byl Dali na světě. Tož tak.
 Eva

 
Necka
Kecalka 189 příspěvků 24.02.06 13:23

Ahoj dnes už podruhé,
Maxíku - úžasné. My na Adámka taky docela čekali (ne tak dlouho jako vy), zpětně si uvědomuji, že nám ho Bůh dal až ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že ho (jako Adámka) nepotřebuji. Snad mi opět rozumíte. Zjistila jsem, že po dítěti moc toužím, ale dokážu bez něj žít. Bez Boha ne. No a za měsíc po tomto zjištění jsem se i já dočkala těch svých dvou čárek. Připadá mi to jak včera.
Holky, zkušenější maminky, mám výchovný dotaz. Už jsem tu psala, že Adámek nechce přes den vůbec spát, pak je unavený a protivný. Nevím, co s tím. Snažím se zavést nějaký systém, aby alespoň v poledne chvíli spal, ale nedaří se. Už jsem zkoušela i ho dát do postýlky, pomodlit se s ním, a odešla jsem s tím, že ho nechám vyplakat dokud neusne. Každých tak 5 - 10 min jsem tam chodila, počkala až se uklidní. Co si o tom myslíte? Vím, že se dnes říká - nenechávat děti vyřvat. Babičky říkají, že nechat vyřvat, aby nebyl rozmazlený.....tak nevím. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Předem díky

Martina

PS: Jak jste to myslely s tím vkládáním komentářů?

 
jankaI
Kecalka 268 příspěvků 24.02.06 13:46

ahoj,
tak u nás proti včerejšku krásné počasí.Už ráno nás vzbudilo sluníčko. Za chvilku se chystáme ven, teda až pověsím prádlo.Zrovna mi doprala pračka.
Demi, já malou pořád kojím a s příkrmy jsme začaly o víkendu, takže v 7 měsících. Takže teď jsem třeba zkoušela mrkev, rýži, brokolici, do toho přidávám kostku MM(co mám zamražené) a jede jí to. Pak ještě dokojím. Já teda tíhnu k lakto-ovo vegetariánství, takže i smalou začínám pomalu, a třeba maso jí hned tak dávat nebudu. Chci kojit co nejdýl, tak asni jiné mléčné příkrmy dávat zatím nehodlám, na co mimísku v prvním roce zatěžovat příliš ledviny..jinak jí učím pít z hrníčku(láhev nezná), a to dávám vodu, ale ona jen tak pocucne(mám nekapací a z toho to jen tak neteče). Jinak se nám teď prořezává 2.zoubek a tak je chudák nevrlá. Navíc se o víkendu začala otáčet na bříško a zpátky to ještě neumí, tak když leží, tak se poiřád otáčí, a pak brečí.tak ji otočím zas na záda, a ona je hned zpátky na břichu a zase řev. No, a tak ted chovám v šátku a skáču u psaní na balonu, asi by na nás byl pohled…

Maruško, k domácímu školství -já sama zkušenosti nemám, ale mohla bych se ti příp. zeptat, pokud chceš něco vědět.. Kamarádka učí doma syna , má holku už na gymplu, a pak dva kluky 3.třída a předškolák a ten do školky nechodí, je taky doma.
Jinak tě obdivuju, dvě mimi hned takhle po sobě, sebe si nedovedu představit, ale my stejně musíme počkat, měla jsem císaře, to se doporučuje aspoň rok klidu.

Joni, vůbec to není hloupé, že se ptáš, já taky spoustu věcí nevím, co se týká ostatních církví, třeba jen proto, že jsem se od nich s nikým nesetkala…
CASD je církev adventistů sedmého dne, tohle už ti možná něco řekne, pokud ani to ne, tak třeba zkus www.casd.cz. -jsme protestantská církev. Jinak já sama pocházím od Šumperku a na Vysočinu jsem se přivdala - bydlíme kousek od Pelhřimova.

Krásný a požehnaný víkend přeji,

Janka

Tak, Beruška už je uhoupaná, teď mi v šátku usnula.

 
Pomnenka02
Kecalka 251 příspěvků 24.02.06 17:22

Ahojky Janko,
Tady taky jedna z CASD :-) , Bydlíme ale v Havířově, nevím jestli jsem se už někdy někde neviděly, možná jo, svět je malý :-). Ale od Pelhřimova nikoho neznám, spíš sever moravy…
Taky přeji požehnaný víkend.
Pomněnka+ Daník+mimís

 
stazka
Kelišová 5511 příspěvků 24.02.06 22:21

Ahojky holky Jeslickandy,

jen na 2 dny vypadnu od netu, uz nestiham vubec cist, to je sila!!!!!

Maruško, sama taky nemam zkusenosti s doacim skolstvim (jen s tim statnim - a jsou to bohate zkusenosti :-))) ), ale mame ve sborujednu maminku, ktera ted zacala ucit svoji nejstarsi dceru (1.trida) a planuje to i s dalsima 3potomkama. tak se ti muzu zeptat na najaky jaji postrehy, jestli chces.

Jinak u me se kazdym dnem rozhodne, zda jsem tehu nebo ne. Rikala jsem si, ze se tim nebudu stresovat, ze On to sam nejlip vi, kdy nam dat detatko, ale cim vic se to blizi, zacinam se pozorovat a pripadam si uz jako hypochondr. Je to normalni?!?

No nic, holky, jdu chrnet. zitra jedu do Ces, Budejovic na celodenni skoleni uz v 7,00, samozrejme se mi desne chce… :-((

Mejte se krasne a pozehnany vikend, snad se mi podari se tu jeste behem nej zastavit!!

Stazka

 
lamvinek
Zasloužilá kecalka 728 příspěvků 25.02.06 08:29

Ahoj maminky i já se ráda přidávám jsem ráda že tam jsou věřící maminky My jsme z Ostravy,Je nás pět já Barča tatka Kamil princezny Terezka 7,5 let,Anetka 6 let a Zuzanka 8,5 měsíců.U nás byl taky vždy u těhotenství nějaký problé a u Zuzanky taky hrozil DS my na amniocentézu nešli a věřili a modlili se narodlia se 3,6,2005 a je uplně zdravá dělá nám radosti tak jako její sestřičky,a někdo tam měl dotaz od kolika se s dětmi modlit my se s manželem modlíme ráno a večer a děti se k nám postupně přidávaly a ted se modlíme ruženec s manželem a s dětmi takovou pětiminutovku samy přidávaji za co se chtějí modlit je to moc hezké.Zuzanku jsme si museli pro:,–(it bydlíme s manž.rodiči a bylo to hodně těžké moc jsem si vytrpěla.Tchyně že jaká je dnes doba a že je neuživíme bylo to hrozné.Potěšila mě moc naše paní doktorka řekla mi že když dá buh zajíčka tak dá i trávnička to stačilo a povzbudilo dál do boje.Po narození Zuzanky i babička roztála a není dne kdy by za malou nepřišla chodí s ní na procházky to ani s dvěma staršíma nedělala moc mi ted pomáhá.
Hodně božího požehnání vám všem Barča a princezny

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 25.02.06 09:14

Ahoj všem,

jste na mně moc hodné, já jsem to vůbec nepsala kvůli tomu, abych sklidila takový obdiv…trochu se až stydím…chtěla jsem jen vyjádřit, jak moc má Pán rád děti a jek rád obětuje dvoje tělo a duši pro dětičky a péči o ně a taky pro ten život, co kolem toho voní všude kolem (již zmíněné babičky a dědečkové…z morousů se stávají měkoučká srdíčka, viďte?:o)…ale také sousedi a lidé na ulici…tedy, někteří. Někomu se ta vůně zase k odsouzení. S tím už nic nenaděláme. Ale když už jsem začla s tou vůní, přišli jste někdo na to, proč novorozeňata v tom prvím týdnu tak nádherně voní na vláskách? Musí v tý porodnici mít nějakej voňavej šampon, kterej se na těch mimi vláskách krásně rozleží a nádherně voní? Nebo jste to nezažily? Já na to nemůžu zapomenout a zajímalo by mě, jestli je to univerzální.:o))
Jinak, všechna čest a Pána v mém životě opravdu patří jen a jen Pánu…, taky Mu moc děkuju za manžela (je to statný a silný muž) a nebýt jeho, tak tu misii nezvládneme. Je moc fajn taťka.

Stázko, úplně to prožívám s tebou.

Ještě napíšu, teď mě ale napadlo, že moje kamarádka, za kterou jsem se modlila a ona všechno tak hezky prožívá…já jí požehnala do těhotenství a teď otěhtněla…ráda bych jí zavolala a zkusila jí sem pozvat.

Maru

 
Mikaa
Kecalka 147 příspěvků 25.02.06 09:15

Zdravím všechny Jesličandy,

Karolínko a všechny ostatní, které jste měly problémové těhotenství, přeju vám, aby další bylo co nejpohodovější a děkuju za ty věty, které jste napsaly - bylo to PLNÉ NADĚJE, což je móc důležité.

A taky jste mě rozbrečely - hlavně Lamvinek s tím zajíčkem a trávníčkem :-) - to mě vždycky dodá tolik energie :-)

Karolínko, nevím jestli jsem ti napsala, že jsme s manželem římští katolíci, miminko čekáme v září, je moc chtěné a pracovali jsme na něm dlouho, už jsem se i občas Boha ptala proč mě tak zkouší - teď se za to stydím… Pod mojí přezdívkou se skrývá jméno Monika, je mi 30 let a bydlíme v Praze.

Přeju krásný víkend

Mikaa + Mikaaček (10tt)

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 25.02.06 09:34

Omlouvám se za spoustu chyb z předešlého článku, ale byla jsem tak unešená tím nápadem pozvat sem tu kamarádku, že jsem si to po sobě ani nepřečetla. Hned jsem sháněla číslo (ztratila jsem mobil se všema kontaktama), takže jsem nakonec zavolala mamince a zeptala se na číslo a možná se i dnes uvidíme, protože sem jede (na návštěvu k mamince, která bydlí kousek od nás). Všechno klape dobře. Oni se bojí, aby to miminko nebylo postižené, ale rozhodly se toho nebát a snažitt se otěhotnět a přijmout to miminko takové, jaké se narodí. Moc jim fandím a doufám v Pána, že jim dá moc krásné miminko.

vložit komentář je hned pod prvním článkem v rámečku.

Korektura článku předtím: Ne dvoje tělo - ale svoje tělo. A tím jsem myslela přeneseně třeba moje tělo, které jsem Pánu dala do služeb a On se ho rozhodnul používat k zázraku zplození, vyvíjení a narození nového miminka, nikoli ke kariéře modelky.

čest a sláva patří jenom Pánu, tam taky mělo být

a snad už se dá zbytek pochopit dobře :o)

Děkuju moc a mějte se krásně

Mareška

 
joni
Povídálka 50 příspěvků 25.02.06 16:46

Ahoj,
jak se dari pri sobote? My mame takovy ospaly den, trochu snezi a fouka vitr… Teda Simonovi se spat nechce, to ne. Marusko, spi ti jeste Janik pres den? Doufam, ze jsi se sesla s kamaradkou a mohla ji povzbudit.
Stazko, tak preju, at jsou 2 carky co nejdriv! Uplne chapu, ze se sledujes… Ja jsem to mela o hodne jednodussi… jeste jsme se nesnazili, ale uz byl asi ten spravny cas a ja otehotnela. Po pocatecnim prekvapeni jsem byla Bohu vdecna, jak to zaridil. Jak rikas - jedine On vi, KDY, a je to v Jeho rukou.
Martino, uplne chapu jak je to Adamkovo spani-nespani vycerpavajici pro vas oba. My se spanim valcime doted… Jako miminko spal teda Simon ukazkove, ale asi ve 4.mesici se neco zlomilo, v noci se zacal budit po hodine a ve dne spal 2×pul hodiny. Nikdy jsme neprisli na to, cim to bylo. Takze ti asi moc neporadim, u nas platilo kazdou chvili neco jineho, jednu dobu jsem ho musela uvozit doma v kocarku, pak zase spal jen na balkone (ve dne, samozrejme:). Kolem 10, 11 mesicu se to srovnalo, ale neklidne spani ma dodnes. Chce to proste zkouset ruzne veci. Ale to ty urcite zkousis. Na vyplakani si myslim, ze je jeste malicky, to je ale jen muj nazor. Tak at se to brzo upravi.
Tak dite me vola, bezim. Hezky vikend!

 
Necka
Kecalka 189 příspěvků 25.02.06 21:31

Ahoj Joni,

taky intuitivně cítím, že nechat ho vyplakat nic neřeší. Jednou už jsem byla fyzicky na zhroucení, tak jsem ho nechala nad ránem vyplakat a šla se alespoň trošku vyspat do obýváku a od té doby nesnese být chvilku beze mě, beru si ho s sebou i do koupelny, když si čistím zuby. Asi se bojí, že se mu zase ztratím. Zatím jediný způsob jak ho uspat je alespoň hodinová procházka s kočárkem, bydlíme ale na horách a tak nám to počasí zatím často nedovolí. Když se ale zadaří, tak pak ještě i hodinu nebo dvě vyspává pod oknem. Minulý týden jsme si pořídili chůvičky. Chodíme ven kolem poledne. Stejně mu ale navečer jedno spaní chybí a bývá hodně protivný. Nicméně mám pocit, že už to zvládám líp. Je to náš dáreček od Táty.

Hezký víkend všem

Martina a Adámek

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 25.02.06 23:11

O domácím školství:
s tou rodinou se čtyřmi dětmi, kde je to první v první třídě…to by mě zajímalo, v jakém rozestupu ty děti mají. Nějaká dvojčata? Holky, kluci? A jak to zvládají?

Jinak jsem se ptala na asociaci domácího vzdělávání, jak to chodí…měla jsem pár otázek o pomůckách, osnovách a tak…snad mi odpoví. Jinak sama znám čtyři rodiny, kde se učí doma. A plánujeme to s jednou sestrou, máme stejně staré kluky. Uvidíme.

O Janíčkově spánku:

Janíček chodí uspávat svého mladšího brášku (když je doma a není ve školce) a tak si tam odpočine, ale neusne, protože vyspává ráno docela dlouho. A když vstane brzo, tak jde do školky a tam někdy usne a někdy ne. (Nedávno mi říkal, že neusnul a že se na sebe koukali s Eliškou. :o)…Ale nejraději má Sabinku.)

Celkem jsem to o spaní dětí studovala…vždycky z nejméně tří pramenů, takže vím, že oproti učebnicovému průměru naše děti celkem brzo přestali spát dvakrát během dne a celkem brzo přestal i ten starší (ten starší tedy a očekávám, že ho Michael asi bude následovat, protože jsou di v hodně věcech jak vejce cejci podobní…:o)). Ale učebnicově platí, že je to přesto individuální. Děti unavené nejsou, jsou v pohodě, hlavně spí přes celou noc bez probuzení…je to fajn.

Maru

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 25.02.06 23:19

Ach jo, moc se omlouvám…chtěla jsem napsat, že taky brzo přestal s tím denním. (Ten starší.)

A s tou kamarádkou se snad uvidíme zítra. Pěkně jsme si popovídaly přes telefon…všechno jde hladce…akorát jí otejkaj nohy a vyběhla křečová žíla…gynekoložka jí poslala k internistovi,,,a­le ten je na baterky - dal jí blbý punčochy. Divím se ale, že jí Gynekoložka nenapsala hořčík. Nebo ještě něco jsem myslím brala na křeče…už si to nepamatuju, ale ty hořčíkový tablety byly hodně drahý a hodně účinný.

Screening alfafetoproteinů jí vyšel dobrej, chvála Pánu. :o)))

Maru

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 25.02.06 23:22

Jinak moc hezký názory na různý témata o dětech jsem kdysi našla na internetu…už nevím kde, ale mám ty dokumenty někde v notebooku. Zkusím to najít a poslat.
Teď už jsem grogy, musím jít spát.

Maru

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 26.02.06 00:33

Ahoj Jesličkandy!

Tedy, vy mi dáváte. Půlnoc dávno pryč a já tady čučím do monitoru a jásám, jak se to povídání pěkně rozběhlo.:)
V Praze bylo moc fajn. Byli jsme v Ikey a nakoupili spoustu věcí do nového bytu. Tak jsem z toho nadšená a těším se, až to zítra všechno vybalím.

Už je spousta hodin, tak rovnou ke komentářům:

Necka - Je něco nového s Luckou? Chtěla jsem se taky zeptat, jestli je obrácená (to kvůli tomu, jak se modlit).
K tomu usínání. Adámek je ještě hodně malinkatej a spací časy se mu nejspíš teprve ustálí. Možná bych na tvém místě zkusila babyvak nebo šátek. Budeš mít Adámka pořád u sebe, on se bude houpat a cítit v bezpečí a ty budeš i svobodnější na domácí práce nebo na internet :). A jestli si dobře vzpomínám, v tomhle věku a v následujících měsících jsme taky chodili spát v kočárku na procházku. Tak ať se hezky vyhajáte :)
K těm komentářům - kopíruju, co jsem už psala: „… abychom kvůli přehlednosti používali na přidávání komentářů jen VLOŽIT KOMENTÁŘ (je to hned pod deníčkem). Když se dává ODPOVĚDĚT, tak to člověk kolikrát přehlídne a je to škoda :).“

Marushka - Moc obdivuju, že jsi i přes tak veliké problémy vydržela tak dlouho kojit. Já jsem taky, podle některých lidí, „ujetá“ přes kojení. Elišku stále ještě kojím a pár měsíců ječtě hodlám.
O domácí škole taky hodně uvažuju. Moje kamarádka tak učila dvě své děti a bylo to moc fajn. (Jen doufám, že než to bude aktuální, to zase nezakážou…).
Jinak, dívala jsem se na ty vaše krásný kloučky. Obzvlášť ty, kde jsou spolu, fakt chytaj za srdíčko.
A do vlásků čuchám dodnes :).

Romanaa - Zrovna jsem neplánovaně jukla do nultých Jesliček a zjistila tam tvůj komentář. Tak se omlouvám, že jsem tě dřív nepřivítala. Určitě se můžeš přidat. A nejsi jediná bezdětná - stazka (Anička) je taky snažilka :).

Janka - Nejsem sice vegetarián, ale jsem dost extrémista na dětskou výživu (může za to Zuzle z Letních miminek :). Maso jsem začala dávat až na roce a dodnes dávám jen tak dvakrát týdně.

Stazka - S tím pozorováním se je to myslím úplně normální :). Než jsem otěhotněla s Eliškou, udělala jsem si během jednoho týdne 3 testy :).

lamvinek - Ahoj Baruško. Vítám, tě! Jsi 22. jesličková návštěvnice :). Tak se u nás hezky zabydli.

Už musím končit. My máme sice zítra shromko až odpoledne, ale dítě vstane v půl osmé hlava nehlava :).

Tak dobrou noc a krásnou neděli!

Karolinka a Eliška (18m + 24d)

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 26.02.06 00:47

…ještě přeci jen…

Děvčata, budete-li mít u toho srdce, modlete se prosím za Hromix z Letních miminek (viz deníček Smutný příběh). Je v hrozně těžké životní situaci. Dnes mi volala a já - člověk prostě nemůže ze svý síly zahojit rány, vy mi rozumíte.
Ať jí Bůh naplní pokojem a ukáže jí, jak moc jí miluje. On má moc zahnat každou bolest.

Díky moc.

Karolinka

 
Necka
Kecalka 189 příspěvků 26.02.06 12:44

Ahoj Karolinko a ostatní,

Lucku jsem viděla naposled v pátek. Byla u ní skupinka a tak jsme se ji snažily povzbudit. Je obrácená, mají dva kluky (dost divoký), její manžel vede nedělku. Jsou moc fajn. Drží se Pána, ale to víte, černé myšlenky občas přijdou. Musí jen ležet. Tento týden zase krvácela, ale dle utz je miminko v pořádku. A tak to taky zůstane!!! A abych nezapomněla - od čtvrtka se cítí líp, břicho ji už tolik nebolí. Hurá!!!
Jinak k Adámkovu spaní-nespaní, mám šátek i vak, ale v šátku spí tak 15 min. a to u toho musím chodit, ale je to bezva věc. Vak je fajn, ale už teď mě z něj bolívají záda (a to Adámek váží zatím jen 5 kg).
No zdá se, že na výchovné lekce je zatím opravdu příliš brzy.
Teď jsem o našem deníčku řekla své další sousedce (jsme taková malá křesťanská enkláva), tak jestli se připojí, bude to fajn. Je taky šátkařka a „baby-vakařka“.
Už několikátý týden je někdo z naší rodiny nemocný (tentokrát já) a tak jsme snad už 3 týdny nebyli na shromku. Ach jo.

Hezký zbytek neděle všem.
Martina

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 26.02.06 20:54

Ahoj holky,

tak je vidět, že je neděle. Velmi rušný den, že? :o)

Já jsem vždycky večer tak si lehnout už v osm do postele. Manžel má neděli den nejpracovnější. Já dopoledne vařím (sedím na netu ;o), chystám se na odpo. Po obědě uložím Elišku, pak konečně hygiena a nějaké to šlechtění se a přezpívávám si chváli, které mi vedoucí poslal sms. (Dnes jsem to teda nezvládla a měla jsem pak před shromkem dost divný pocity).
Ale, Bůh je dobrý a není závislý na tom, jak jsem nebo nejsem připravená. Bylo to velmi pomazané shromáždění.
A jak bylo u vás? Těším se, že se něco dozvím o vašich Bohoslužbách.

Tak se zatím mějte krásně a požehnaný nový týden!

Karolinka a Eliška (18m + 24d)

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 26.02.06 21:32

Ahoj Kájo,
krátký čas jsem zpívala ve chválící skupině vedené člověkem, který v ČR zavedl tenhle systém chválení Pána po vzoru USA. Složil asi nejvíc praise-songů.
Sama jsem to nechápala, ale byla jsem z toho hrozně nešťastná. Dnes už to chápu, ale byla jsem moc ráda, že mě Pán z toho vysvobodil. Nevěděla jsem totiž proč, ale strašně moc jsem v tom nechtěla pokračovat, takže by byl asi problém, to někomu vysvětlovat. Asi by to mnoho lidí mohlo i zranit. Takže to Pán udělal tak, že jsem ani nemohla, ikdybych chtěla.

Jsem Pánu moc vděčná, že je tak věrný svému lidu a přebývá vprostřed nich, ikdyž jsou nehodni.

Já jsem zažila opravdu hodně dobrý shromáždění. Jen aby to tak šlo dál.

Maru

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 27.02.06 09:29

A co se týče toho domácího školství - doufám, že už jsem to sem nepsala…pro ty, co by chtěly děti učit doma - co kdybychom se zkusily zamyslet, jaká jsou kriteria pro a proti při rozhodování jestli dát dítě do školy nebo ho učit doma?

já bych začla
(zatím jen úvod) …protože můj synovec chodí do první třídy a já chodím se ségrou na rodičáky, takže to můžu srovnávat…na druhou stranu mají naši bratři prvnáčka v domácím vzdělávání a společně jsme všichni přátelé, kluci se znají…scházejí se, nacvičují divadla na vánoční besídky…atd.
Tím jsem chtěla říct, že to teda můžu trochu znát, ikdyž se o tom moc nebavíme. (A že se mám kam podívat, kdybyste měli nějaké zajímavé postřehy pro srovnání.)
To bych spíš chtěla tady.

Já jsem o tom domácím vzdělávání začla uvažovat, když jsem si přečetla jednu knířju, kde bylo školství zobrazeno jako vézení a učitelky jako dozorkyně. Věděla jsem, že na tom něco je a začala jsem se intenzivně modlit za školy a děláme to na modlitebních procházkách se sestrou v Kristu (co má sedm dětí…dále jen ÁJA) pořád a něco to udělalo!!!

A pak mně zase Pán připomněl, že jsem už jednou mohla vzít job učitelky na základce, což bych moc ráda, ale tenkrát to bylo předčasné. Já teda nemám pajdu ani žádnou VŠ ani VOŠ, takže to jako nevypadá reálně, ale tehdy mi to na pracáku i tak nabídli a tak to nechávám v Pánu otevřené…jestli mám jít studovat (ale to zatím nevidím). Každopádně vím, že mám získat a šířit vzdělání o souvislostech relifiozity v Mezopotámii a kolébkách civilizace a Hebrejců a křesťanů. To je učivo pro 5. ropčník ZŠ (aspoň za mně to tak bylo). Taky že mám prostoupit do znalostí situace v zahradě a nakreslit to a učit to děti.

A ještě osobní sdílení o mých plánech:
Přísloví 15:22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.

Zatím mám pocit, že asi bude Pánova vůle, abych kluky učila doma…tedy ještě to rozvinu, jaké „mám plány“ (zatím, nebo takovou vizi…). Až budeme mít vlatní byt (tak za dva roky orientačně dejme tomu…ale to nazávisí na nás), tak bychom chtěli v novém bytě „založit na holčičku“, dá-li Pán takové vedení. A starší (Jan) už bude ve věku, kdy bude muset nastpoupit do školy, takže tam vidím tyhle dvě cesty. Buďto to těhotenství a zároveň učit Jana doma a nebo dát Jana do školy a Míšu do školky a najít si práci. Nějak je mi bližší srdci ta první varianta.

Neumím si tedy moc představit, jestli to všechno zvládnu (neumím si tak dobře organizovat čas, takže by mě to Pán nějak musel nést), ale stejně jsem se do tohodle plánu zamilovala. (Ač teda mi to přijde nesmyslné vůči tomu, že už jsem si těch dětí a kojení, těhotenství a tak zažila vzhledem k mému mládí dost. Stejně jsem se do toho zamilovala, ikdyž jsem si někdy myslela, že mii to už asi stačí. Chtěla jsem se začlenit víc mezi „normálně pracující lidi“, ale nemůžu si pomoct, povolání maminky a ženy svého muže pečujícíí o domácnost naplno, mi připadá bezkonkurenční. Hodně mě v tom povzbudil jeden článek od Petra Vaďury z Tachovského křesťanského sboru.Je to na internetu, jestli budete chtít, napíšu sem adresu. Je to moc povzbuzující a promazávající oči tou pánovou mastí, kterou si máme koupit :o))))

Takže budu moc ráda, když se stanete mými rádci a budu moct na základě bvaších podnětů protřibovat…:o)))

Maru

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 27.02.06 11:00

Ještě se tu někdo ptal na ty říkadla a dětský modlitbyčky.
My máme takovou knížečku Moje modlitební knížka od Kerstin Hess (www.doron.cz) a tam jsou dětský modlitbičky pro různý situace. V nemosnici, při snídaní, před spaním…
Většinu z nich neumím zpívat, ale stejně jsou celkem pěkný.

Maru

 
Demi
Závislačka 3734 příspěvků 27.02.06 11:15

Ahoj děvčata v Jesličkách,

máme zase pondělí a nestíhám, jako obvykle. Ve chvilkách jsem si pročítala všechny příspěvky - a že jich tady přibylo - ikdyž mi čas nedovolil pozastavit se úplně nad všemi.

Martino, zaujal mě Tvůj dotaz, zda nechat či nenechat dítě vyplakat. Přimlouvám se za nenechat. Malé dítě ještě podle mě nerozlišuje normální projevy lásky od rozmazlování. Tak říkám, jděte k němu, když pláče, vezměte je do náruče a konejšete. Utiší se mnohem rychleji. Nechat dítě plakat, je to samé, jako dát mu najevo, že vás nezajímá. Vnímá to jako vaše odmítnutí a je zoufalé. A že tak své děti vychovávaly naše babičky? No, nevím, jestli bychom si z toho měly brát kdovíjaký příklad. Ostatně - kdo nejvíc umí malé děti rozmazlovat, nejsou to nakonec ony naše babičky?

Barčo - píšeš, že jsi z Ostravy, já také. Můžu se zeptat, kde tady bydlíš?

Janko - s tou mléčnou bílkovinou máš jistě pravdu, ale já bych to neviděla tak tragicky :-) Je nesporné, že dítě ke svému růstu bílkoviny potřebuje, a také vápník a železo. Mateřské mléko je naprosto perfektní, ale má své limity. S tím, jak dítě roste velmi rostou i jeho potřeby na výživu, které už mateřské mléko nemusí stačit pokrýt. Tak se časem stává významným doplňkem dětské výživy. Zelenina a ovoce mu poskytnou vitamíny a vlákninu, ovšem to je podle mě trochu maličko.
Kojenecká mlíčka a kaše jsou kvalitní a upravené tak, aby dítě dostalo to nejlepší pro svůj růst, aniž by to jeho nezralé ledviny zatěžovalo. Takže z toho strach nemám. Otázkou je, zda dávat dítěti ke svačince třeba jogurt. Mnozí odborníci na dětskou stravu jej doporučují dítěti po ukončeném 6.měsíci. Já jej Honzíkovi dávám až od ukončeného 8.měsíce, ale jen velmi zřídka a s ovocem. Vitamín C v ovoci zajistí úplné vstřebání bílkovin do organismu, kde jsou potřebné na tvorbu buněčných struktur.
Jinak je to samozřejmě na každé mamince, jakou cestou se ve výživě svého dítěte vydá. Jen by podle mě nemělo být zbytečně ochuzováno o nic, co prostě pro svůj růst a vývoj potřebuje.

Tak zatím vás všechny moc zdravím a přeji požehnané pondělí.
Demi + Honzíček (8,5m)

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 27.02.06 11:31

Jestli můžu k tomu plakání dětí, Martina má myslím ještě malý miminko? (Jak přesně staré?)

Já se řídím tím, že ve třech měsících dítě potřebuje maximum lásky. Neznamená to, že bychom se měly nechat manipulovat malým křiklounem a tahat ho celý den na rukách, ale měly bychom si dát pozor, aby mimčo nemohlo zažít odmítnutí. (Demi, myslím, že naše babičky fakt žily v blbý době, ale prababičky znaly spoustu moudrých věcí, ne tedy odvary u makovic. Tteo mi příjde osporné.)

A pak si myslím, že si dítě začne vymýšlet kolem šestého, sedmého měsíce…musí se tedy vzít v potaz zoubky. Ale když nezlobí zuby, tak dítě vychovávat, ať si nevymýšlí. Postýlka je kamarád. (Janíček se totiž probouzel a kojila jsem ho…to bylo moc hezký…jenomže spícího ho uložit do postýlky byl problém. Hned se probouzel. Tak jsme museli tři noci postupovat nekompromisně a pak už byl fajn.)
U Míši jsem se modlila, aby od čtvrtého měsíce mohl spát celou noc bez probuzení. Sice se to nestalo, ale nepamatuju si žádné problémy. Bylo to fajn. Míša je pohodář.

Hodně štěstí a budu se snažit najít ty zajímavé články z inetrnetu, které mi pomohly získat dobrou orientaci v hranicích.

maru

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 27.02.06 13:36

Ahojky!

Přeji vám všem krásné pondělí a krásný požehnaný týden!

My máme dnes takový rodinný den. Tzn. jsme všichni tři spolu a to já moc ráda. Aktuálně zařizujeme dětský
pokoj a to mě taky moc baví, i když moje představy se nedaří tak úplně naplnit. (Neprodávají to, co bych
chtěla :o).

Ještě jsem vám chtěla napsat, že jsem strašně ráda, že sem chodíte, a že jste si Jesličky už vzali za své.
Byl to takový můj velký sen od Pána. Ještě se nenaplnilo všechno, ale narodilo se to a to je podstatné :).

Marushka - Nikdy by mě nenapdlo, jak máme podobné názory .o))))). Já jsem taky až v manželství
zjistila, jak je to super být manželkou a matkou „z povolání“ a nechci to za nic vyměnit. Jestli bude jednou
třeba přibrat si nějaké „normální“ zaměstnání, budu se hodně snažit, abych to mohla dělat doma.

K té domácí škole ti asi moc nenapíšu. Elišce je rok a půl a tak jsem to ještě hlouběji nezkoumala. Hodně ale
uvažuju o tom, že mě současný stav školství děsí. A taky ta atmosféra, která na školách panuje. Mám několik
kamarádek učitelek a dnes je to povolání opravdu spíš pro fyzicky a psychicky zdatné jedince…

A jestli se ti chce, klidně nám nějakou tu básničku písni. Mě by zas zajímala ta před spaním.

Tak zatím…

Karolinka a Eliška (18m + 25d)

 
Marushka
Kecalka 116 příspěvků 27.02.06 14:26

Ahoj Kájo a všichni,
pondělí jsme většinou taky měli rodinné…to když jsme měli hodně nabité víkendy. Teď už je to pokojnější. Scházeli jsme se pak v pondělky s Ájou a Adámkem (Janův stejně starý kamarád).

„Nikdy by mě nenapdlo, jak máme podobné názory .o)))))“ Jestli máš na mysli náš neslavný začátek na kshk, tak máš pravdu. Nechaly jsme si ukrást pokojnou konverzaci nepozorností…Pak se něco velmi zvláštního stalo…Pán mi dal nečekaně a naprosto svrchovaně neuvěřitelnou lásku k tobě…asi se Zazu modlila nebo nevím :o)

Večerní modlitby:

To byl dneska krásný den,
utekl mi jako sen.
Radosti, smíchu bylo moc,
s vděčností říkám dobrou noc.

Chraň všechny lidi milý Bože,
ráno ať vstanem zase z lože.
Zavírám oči, blíží se sen,
těším se už na nový den.

Unavený už jdu spát,
chci ti, Otče, pošeptat:
ať pošle anděla tvoje moc,
aby mě chránil celou noc.

Sluníčko už zachází,
končí dlouhý den.
Hvězdy, měsíc vychází,
podívej se ven.

Všude tma je po obloze,
jen hvězdy se třpytí,
vyprávějí o věčnosti,
musíš se však ztišit.

Za okny se stmívá,
den už dohořívá,
já jdu zase spát.

Prosím tebe, Pane,
ať se nic nestane,
ráno mohu vstát.

Obejmi mě ve snu,
pak se nezaleknu,
budu tě mít rád.

Den už pohasl,
blízko je noc.
Přispěchej, Bože,
rychle mi na pomoc.

Ty se mi zrovna moc nelíbí. Ale ta knížečka je hezká, má hezký obrázky, je taková malá, barevná.

Maru

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »