Krkavčí matka a zmožený otec

eVerča  Vydáno: 06.09.11

Je pátek. Maminka celá natěšená na koncert, tatínek na hlídání pětiměsíčního mimina méně. Pětiměsíční mimino nejméně. Jak vypadá víkend u (dříve jsem myslela) průměrné české rodinky.

takhle to dopadá,když si maminka jeden večer někam vyrazí :)

„Tak šup Domí, ještě si dáme mlíčko.“ Pobízím naši cácorku, která si zrovna nutně potřebuje okusovat prstíček a o flašku nejeví nejmenší zájem. Narvu savičku do křečovitě zavřené pusinky. Saje. Chválím za ukázkový krkanec a ukládaje dítko do kočárku beru jednou rukou klíče, druhou kabelku, třetí telefon… Vyrážíme na autobus. Sakra proč zrovna já musím zdědit po mé milované mamince tu krásnou vlastnost být všude ták brzy? Půlhodinové čekání na autobus je očividně moc i na Domču, ale musím šetřit síly, kočárek jen ledabyle postrkávám nohou a občas narovnám zkroucené znuděné dítko. „Už nám to jede.“ Zazubím se a Domča, byť bezzubá, úsměv oplatí. Naštěstí jede nízkopodlažňák. Naneštěstí úplně blbej šofér, jenž mě spolu s dvoutunovým kočárek skřípne ve dveřích a následně mi za jízdy do zatáčky vytáčí lístek a diví se, že házím drobné po podlaze. Nebýt devadesátileté stařenky, která, jak jsem se později dozvěděla, jede si válet šunky „ke kámošce do Jugošky“, dítě by bylo vysypáno.

Jsme na Mníšku, vystupujeme a pár minut čekáme na tatínka, který se už z dálky usmívá. On se těší, jak bude nakupovat v po střechu narvaném supermarketu a následně až do noci obskakovat Domču? Aha, on se usmívá, že je pátek a s hrdostí zabouchnul před pár minutami vrata od fabriky. Skočím si do krámu pro pár tyčinek a pití a pokračuju busem do Prahy. V Praze hupnu na tramvaj a brzy už se celá tetelím před halou na výstavišti. Přemýšlím, zda se tetelím radostí, že uvidím po třech letech svou nejoblíbenější kapelu, nebo se tetelím vzteky nad onou v prvním odstavci zmiňovanou po mamince zděděnou vlastností. Chvíli stojím na rozpáleném asfaltu a prohlížím si dav přede mnou a za mnou a poté usoudím, že ve stínu mi bude líp. Mezitím píšu tatínkovi, že na něj a na Dominičku myslím a nemám tucha, že oni právě v tuto chvíli přestupují z rozbitého autobusu a pokouší se slepému pánovi vysvětlit, že to, do čeho urputně mlátí holí je kočárek.

Konečně uvnitř, přežila jsem. Už stojím na celkem dobrém místě kousek od pódia. O tři hodiny později se potácím ven. V ruce třímám ulovené trsátko a v tu chvíli mi ani trochu nevadí, že je Davidovo, i když celých dlouhých devět let bezmezně miluji Sebastiena. Bolí mě nohy, ruce, záda, neslyším na pravé ucho, nemůžu mluvit, ale i tak prohlašuji, že to byl jeden z nejlepších večerů. Autobus nestíhám. Smířena s tím, že se budu trmácet vlakem, píšu tatínkovi, volám své mamce. Ve dvě hodiny ráno zvoním doma. (Jelikož je tatínek střevo a ztratil nedávno klíče, musí mi dělat vrátného). Vypadá unaveněji než já. Se zájmem si prohlížím jeho ne-li o deset let zestárlý obličej a tuším, co mi řekne. Ano, řvala. Tatínek ulehá do postele, já ještě nakrmím Domču (vyčůraně-aby ráno déle spinkala), ošplouchnu se a rovněž zalejzám.

Druhý den ráno, kolem deváté, se kočička vzbudí a vesele natahuje ručičky, jako kdyby říkala „Mámo mámo, tys mi neodletěla do Kanady s těma tvejma Simplákama.“ A dožaduje se pomazlení, přebalení, papání. „Tys tomu tátovi musela dát hodně zabrat, když spí ještě teď.“ Podívám se tázavě na Domču, která se spokojeně převaluje na dece a zápasí se zajícokočkou. Je poledne. Tatínek se probouzí a aktivně mi běží do krámu pro koblížky, jelikož mi začíná být tak trochu šoufl a pokud nic nesním, dopadne to špatně. Okurky, na kost zmrzlé maso a dětské přesnídávky nepřipadaly v úvahu. Dozvídám se celou pravdu o tom, jak včera válčili. Už se nedivím flekům na posteli, s prominutím komplet poblitému bodýčku, bordelu na stole, ba ani tomu, že tatínek nesnědl jeho oblíbené španělské ptáčky. Domča zkrátka asi hledala maminku. Chrastítka, chování, škleby a úsměvy, dokonce ani houpání v kočárku či televize (na kterou vždycky prcek se zájmem kouká) nepomohly. Teda možná na chvilku, potom řev. Večer Domča nechtěla mlíčko, nechtěla kaši (čemuž se ani nedivím, když nemléčnou dělal tatínek půl napůl z vody a ze sunaru). Nakonec se nechala přemluvit na přesnídávku. Naštěstí aspoň dobře usnula. V koutku duše jsem byla tak trochu ráda, že si tatínek vyzkoušel hlídání Domči zrovna v téhle náladě, v domnění, že se příště nebude divit, z čeho jsem tak unavená, když máme tak hodný miminko. Moje nadšení však opadlo, když na můj výsměšný dotaz, jestli pořád tvrdí, že by klidně šel na mateřskou, odpověděl, že jo.

No, hlavně že to oba přežili, panelák stojí na svém místě a ani nemuseli volat hasiče. Domča je zvyklá s tátou „chodit“ na procházky, na návštěvy za klukama, ale tohle bylo pro ní holt dlouhý. No, sobotní oběd byl až ve čtyři, tatínek zatím Domču vyvenčil a pak jsme (oba, nebo spíš všichni tři, stále nasmrt unavení) zelehli do postele a váleli se. Bordel nebordel, bylo nám dobře. Dnes je neděle, půl jedenácté, tatínek v osm briskně vyskočil a běžel kamarádovi pomáhat se sběrem v naději, že z toho kápne nějaká ta kačka a nebude po mamince loudit šest pětek na cigárka. Dominika, už zase ta naše známá usměvavá, mi odpustila, že jsem si vyrazila na koncert a bez keců se mnou poslouchá Simple Plan a tváří se důležitě, když jí vyprávím, jak to bylo super. A já se pomalu zvednu, půjdu umýt ten kopec nádobí, vyluxovat a uvařit něco dobrého jídlu. Inu, když krkavčí matka nechala dítě na pospas tatínkovi a tatínka napospas dítěti a šla pařit, tak se teď musí činit…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Škurpice
Extra třída :D 10119 příspěvků 06.09.11 09:03
:mrgreen: :mrgreen: :potlesk: :potlesk: :palec: :palec:
 
eseta
Neúnavná pisatelka 16888 příspěvků 06.09.11 09:47
:pankac:
 
Monjie
Generální žvanilka 22973 příspěvků 3 inzeráty 06.09.11 10:01
:lol:
 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 06.09.11 12:20

I maminka má právo na trochu potěšení o samotě!!!Je to moc hezky napsané!!!!Neuškodí ,když si tatínci vyzkouší to hamů ,papů a přebalit a chlácholit a chodit a natřásat !!!!Jsou chvíle kdy to s našema pokladama není jednoduché! :mavam: :mavam: :mavam:

 
jaja84
Kelišová 6791 příspěvků 06.09.11 13:56

:lol: :lol: :palec: moc jsi mne pobavila :kytka:

 
klarushka
Závislačka 3827 příspěvků 06.09.11 14:48
:potlesk: :potlesk: :palec: :palec: :mrgreen: :mrgreen:
 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 06.09.11 16:58

Dokonalé, úžasně jsem se bavila… povedlo se :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 06.09.11 21:03

Dokonalost, dokonalost a ještě jednu dokonalost naprostá. Jsem pod stolem a chlámu se jak blbá :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: K tomu není co dodat :potlesk: :palec: :pankac: :lol: :mrgreen: :hug:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 07.09.11 10:41

Skvělej deníček :lol: :lol: :lol:

 
turny
Závislačka 4875 příspěvků 07.09.11 12:46

taky jsem se zasmála :mrgreen: :potlesk: :potlesk:

Vložit nový komentář