Vánoce budou letos stejné jako loni

dasjana  Vydáno: 18.10.12

Loňské Vánoce byly hrozné, pro mě nejhorší v životě a navždy už budou. Odešla mi moje maminka, bez jediného slova rozloučení. Letos k nám přijde náš Honzíček. Do Vánoc zbývají ještě něco přes 2 měsíce a mně je strašně ouzko.

Chtěla bych upéct cukroví, ale znám jen to, které jsem s maminkou vždycky pekla, to mě moc bolí, a tak letos, pokud se k tomu dokopu a budu péci, tak asi jen to cukroví, ke kterému mě nebudou táhnout vzpomínky. I když k oslavě letos příležitost bude, tak já slavit nechci. Sice si někdo řekne, že už je to rok, ale mne to připadá jako včera a nesmířila jsem se a asi nikdy nesmířím.

Vánoce mi připomínají dětství, maminka nám vždycky udělala báječné Vánoce, na které mám báječné vzpomínky, které navždy zůstanou uchovány v mém srdci. Kolikrát jsem úplně na dně a nebýt přítele a prcka, který tu bude za chvíli mezi námi, tak by mi asi srdce žalem puklo. Vzpomínám si, jak jsme každé Vánoce měli jasně stanovené, co se bude péci a vařit. Každý rok nesměl chybět smažený řízek s bramborovým salátem, kterého vždycky bylo „mrakec“. Jídla bylo vždycky dost, chlebíčky, sýrovosalámové talíře, hooodně cukroví, které jsme pekly už měsíc dopředu.

Na stromečku byly ozdobičky a vánoční kolekce. Táta vždycky měl nejraději salonky, vždycky je vybalil z papíru, a ten nechal viset na stromku. Já jsem vždycky měla vztek, protože, jsem našla vždy jen prázdný papírek. Ale mamka to vždycky vyřešila a pár mi jich schovala do misky. A o chlebíčky, jak jsme se prali, mamka je nestíhala dodělávat, a když pak došel bramborový salát, tak jsme ani máslem nepohrdli. Chodili jsme po obědě do města koukat na vánoční výzdobu a prima bylo, když do toho sněžilo. Tyto vzpomínky mi nikdo nevezme a navždy budou v mém srdci.

Loni jsem je přežila díky příteli, byla jsem úplně na dně, byl se mnou a utěšoval mě. Byl mi neskutečnou oporou a já ho moc miluji za to, jaký je a že ho mám. Za měsíc se nám narodí mimčo, moc se těším. Chlapeček, kterého jsem si už od začátku velice přála, i když mi bylo jedno, co to bude. Nikdy už ale Vánoce nebudou to co kdysi, bolest je sice menší, ale zůstane navždy. Nikdo a nic ji z mého srdce úplně nevymaže. Doufám, že teď se mýlím a že jednou Vánoce budu slavit s úsměvem na tváři.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  18.10.12 06:46

Odchod člena rodiny vždy bolí a nikdy ta ztráta nejde nahradit. Měla by sis ale uvědomit, že vy žijete, život takový je a bude, a proto bys měla dělat šťastné ty ostatní. Myslíš, že by se to tvé mamince líbilo, že by chtěla (obzvlášť, když Vánoce milovala), aby ses takto trápila? Zkus to vzít za druhý konec a o to víc uspořádej velkou hostinu (třeba na počest tvé maminky). Ona je vždy s tebou, i když tady fyzicky už není. :hug:

 
EvaG
Extra třída :D 10546 příspěvků 18.10.12 07:51

Je mi to moc líto. Mě letos v únoru zemřel taťka. Chápu tvoji ztrátu.
Jen jsem ti chtěla napsat. A nechceš svému dítěti udělat stejně vzpomínky jaké jsi na vánoce měla ty? Dat to jako vzpomínku na maminku aby když tě vidí si řekla ano pokračuje v mém poslání. Myslíš, že by ji to neudělalo radost? Ztráta hodně bolí hlavně když to přijde nečekaně a blízká osoba. Třeba jednou opravdu to uvidíš jinak a budeš dělat tak krásné vánoce pro své děti. Ty co jsi zažila ty a ne plné smutku a bolesti.

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 18.10.12 08:19

Moc mě mrzí, že ti odešla mamka :hug: ale o to víc bych se snažila, abych udělala krásné vánoce pro svoji rodinu. Aby tvé dítě mělo také na co vzpomínat. Pravda, malinký mimčo z toho nebude mít ještě rozum, ale nemůžeš se hroutit každý rok. Tvoje maminka by jistě nechtěla aby ses trápila o Vánocích. :hug:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 18.10.12 08:43

Je to mooooc smutné, ztratit maminku :,( Ale snaž se Vánoce si užít, určitě by to tak mamča chtěla-aby i ty jsi připravila báječené Vánoce :kytka: Přeji rychlý porod a hodně zdraví všem :*

 
Gerberka
Závislačka 2998 příspěvků 18.10.12 10:03
Pro mě to budou ty PRVNÍ nejhorší vánoce...

Ahoj Dasjano,

Asi jsem – zatím – jediná z reagujících, která je ve stejné situaci, jako jsi byla ty před rokem….maminku jsem ztratila letos v květnu, a tak jak říkáš – naprosto nečekaně, bez slůvka rozloučení, ani jsem ji neviděla, nic, nepohladila ji…..Naprosto chápu, jak se cítíš. Psala jsem to už na jiné diskuzi – maminka byla pro mě to nejdražší, co jsem měla, zatím neuplynul ani jeden den, aniž bych si na ni x-krát nevzpomněla. Já tedy vlastní rodinu už dávno mám pevně „zakotvenou“, jsem vdaná 16 let a mám dva kluky – 12 a 5 let, ale i přesto, že mám hezké manželství, hodného milujícího manžela a dva zdravé kluky jak buky a vím, že můžu být šťastná a spokojená (což tedy jsem), tak přesto vnímám realitu okolo sebe pořád jakoby v mlze, pod clonou…pod tím smutkem, že už nemám milovanou maminku. Maminka byla pro mě vždy naprosto rovnocenným partnerem a nejlepší kamarádkou – žádnou takovou jako ona nemám, jsem samotářka, moc známých a přátel jsem si nikdy nenašla. Maminka mi nikdy nic nevnucovala, jenom poradila, když jsem chtěla, mohla jsem se jí svěřit naprosto se vším. Byla taky jediná z prarodičů, která se soustavně a trpělivě věnovala mým synkům – zejména starší syn zažil babičku celkem dost dlouho. Dlouhá léta jsem nemusela nic vymýšlet na prázdniny – maminka byla velká turistka a vždy nám navymýšlela spoustu menších a větších výletů, prostě program. Se starším synem chodila do kina, na výstavy….Tchýně je v tomto směru naprosto nepoužitelná a můj taťka má 85 let a jsme rádi, že vše ještě zvládá a je samostatný. Měli jsme opravdu jenom ji.

Úplně nechápu a nesnáším, když se mě někdo zeptá, jestli „už je to lepší“ – myslí tím, jestli už jsem se od května se ztrátou maminky nějak „vyrovnala“. To je naprostý nesmysl – nikdy se s tím nevyrovnám naprosto úplně. Momentálně mám pocit, že je to čím dál horší – vidím, jak plyne čas, jak léto se přehouplo v podzim a maminka tu není….vidím ji pořád ve městě, kam každý den chodila a čekám, jestli na mě nezavolá někde na rohu, jak dělávala…Skoro každý den jsme si smskovali, co je nového, ty smsky mi chybí hrozně moc, pořád se ze zvyku dívám na mobil a mám v něm plno kreditu, protože nikomu nevyvolávám a s kamarádkami si napíšu jen občas. Denně to bylo opravdu jen s maminkou, byl to náš takový rituál.

A ty Vánoce?? Radši na to nemyslet…mívali jsme je stejně hezké jako zakladatelka. Zatím si nedovedu představit, jak je letos budu trávit. Připadám si pořád sama a je mi bez maminky moc smutno a prázdno – znovu opakuju, i přesto, že mám prima manžela a dvě hezké děti. Maminka byla opravdu nejdražší, co jsem měla. Letos to bude pro nás POPRVÉ bez ní a já se už dopředu děsím, jak to zvládnu – protože navenek vše zvládám, domácnost, práci atd., ale uvnitř trpím moc, to dovede pochopit jenom ten, kdo měl tak hodnou a šikovnou maminku a babičku, jako já…..a zakladatelka. No a ani nemusím dodávat, že kluci na babičku pořád taky vzpomínají….

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 18.10.12 10:06

V rodině s malými dětmi se Vánoce slaví především kvůli nim.

Letos bude syn ještě malinký, nebude ho to nijak zajímat - takže pokud máš pocit, že to jinak nejde, bez výčitek si posmutni. Příští rok to bude veselejší - syn už to bude vnímat a Vánoce budeš připravovat pro jeho rozzářená očka.

 
handa30
Zasloužilá kecalka 882 příspěvků 18.10.12 10:15

Je to smutné :( Maminka je prostě jen jedna na světě a nikdy a nic Vám ji nenahradí :( Tak jako další členy v rodině. Takže myslete i na ostatní, ale i klidně na maminku. Nejsem v téhle situaci, ale mám mamku nemocnou, takže strach o ni znám velmi dobře.
Nicméně čas vše hojí a moc Vám holky přeju, aby ta bolest byla časem menší.
Ona se na Vás ze shora dívá a určitě by chtěla, aby jste byly zas šťastné.
Ztráta rodičů čeká každého z nás. To je život :(
Tak hodně sil!! Držím Vám palce :hug: :hug: :hug:

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 18.10.12 10:25
MÁTE NAPROSTOU PRAVDU

Maminky by určitě nechtěla, abych byla smutná, ale já i přesto jsem.Ale jak píšete, mám skvělého přítele, ketrý mne miluje a já jeho :srdce:.Mockrát děkuji své mamince, protože ač to zní hloupě, tak věřím, že to právě ona nám poslala maličkého, beru to jako dárek k narozeninám a Vánocům :andel: .Jen mi je líto, že právě na Štědrý den má maminka svátek (Eva) a já letos, stejně tak jako loni nebudu péct dort. Lonské Vánoce byly hrozné, plné smutku :,(.
Je to tak, ted sama budu máma a budu se snažit, abych byla taková máma jako byla ta má :,( :andel:. @Gerberka přesně tak jak píšete, je to strašná ztráta, ale život jde dál. Na maminku nikdy nezapomenu a doufám, že přijde čas a já na maminku budu vzpomínat s úsměvem na rtech.
Je mi líto, že se Honzíčka nedožila, byla by to skvělá babička :srdce:

 
Marcip
Extra třída :D 13016 příspěvků 18.10.12 10:35

:hug: Mám tě ráda, uvidíš, že jednoho dne bude o něco líp. Chce to jen čas. Ale jak píší holky, pokus se své rodině udělat Vánoce stejné, jako dělala tvoje maminka. :hug:

 
meringa
Ukecaná baba ;) 2028 příspěvků 18.10.12 10:46

Je mi to moc líto :hug:. Můj přítel přišel o maminku přesně 24.prosince, když mu bylo 13 let :,(. Je to těžké i po tolika letech, ale s dcerou si ty Vánoce víc užívá :srdce:

 
sibi
Zasloužilá kecalka 873 příspěvků 18.10.12 10:56

:hug: vím jaké to je..mě odešla vloni babička den před mojíma narozeninama a v tu dobu se tvořilo moje štěstíčko v bříšku… je to velká bolest a čas pomůže ale nezahojí …ale hlídá nás z nebe…Tvá maminka Vás taky opatruje :hug:

 
Gerberka
Závislačka 2998 příspěvků 18.10.12 11:27

Dasjano,

ono je to tak, že člověk se utěšuje, jak se dá…například tím, že si řekne, že má skvělého manžela, že moji kluci aspoň babičku zažili relativně dlouho - starší do 12 let a malý do necelých 5 let, že maminka nijak dlouho netrpěla ani neležela…ale to je to jediné, co lze udělat.

Je to to stejné, jako když holce, která nemůže otěhotnět, okolí říká, ať „na to nemyslí“, že „to bude dobrý“ a aby „jela radši na dovolenou a odreagovala se“ apodobně.

Jo, jasně, ano, odkývám, beru to… - ale stejně člověka moc uvnitř bolí, že maminka je pryč.

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 18.10.12 12:54

Je mi to líto :hug: Je to strašně těžké, ale bohužel to čeká každého z nás, to je život :( Důležité je jít dál. Maminka v tvém srdci zůstane už napořád :hug:

 
sweetpretty
Ukecaná baba ;) 2049 příspěvků 18.10.12 13:21

Je mi to moc líto :hug: :,( :hug: stráta blízkého vždy moc bolí :( čas ale všechny rány otupí, věř mi :hug:
Když jsem čekala našeho broučka, táta se nám naboural čelně do stromu, měl mikrospánek když jel z práce domů :( dozvěděla jsem se to, když tátu převáželi do nemocnice a mamka mi volala celá uplakná, bylo to hrozné, teď se mi to vybavuje a mám sevřené hrdlo a buší mi srdce :(…ten strach o něj byl hrozný, naštěstí jsme o něj nepřišli a dostal se ze všeho, asi na něj držela ochranou ruku jeho sestřička z nebíčka, zemřela jako miminko…
Posílám ti moc síly a obejmutí, ať se bolest v srdci zmenší právě těmi krásnými vzpomínkami, co jsi s ní měla, ona tu s tebou je a jistě vás opatruje a přála by si, aby jsi netruchlila a byla s rodinou šťastná a měli krásné vánoce jako se ti je snažila udělat právě ona :hug: :hug: :hug:

 
Bitsey
Povídálka 11 příspěvků 18.10.12 19:51

Je mi to moc líto, i slzu jsem upustila :,( sama si neumím představit, že jednou přijdu o své rodiče. Držte se. :,(

 
kissi
Ukecaná baba ;) 2322 příspěvků 19.10.12 01:16

Tenhle pocit znám :-( V roce 2008 my 12.12 umřela z nenadání prababička a 22.12 teta, partnerovi 23.12 přesně ve 23:30 babička.. Je to moc smutné, ale pevně věřím, že při všech těch věcech jako je smažení, pečení a úklid si vzpomeneš na maminku a dodá ti to sílu, protože takhle ona by to určitě chtěla…

 
SuzaG
Závislačka 3568 příspěvků 19.10.12 08:54

Budu reagovat jen na to pečení cukroví, protože ostatní je i pro mě moc bolestivé. Myslím si, že by maminka měla zrovna radost, kdyby jsi pekla to, které tě ona naučila. Třeba né letos, to budeš mít Honzíčka malinkého a trochu jiné starosti, ale určitě bych se nevyhýbala tomu péct to skvělé cukroví, které pekla tvá maminka. Podle mě by jí to potěšilo :srdce:

Jnak ti moc přeju pohodový zbytek těhotenství a krásný porod :hug:

 
Karleon
Závislačka 3883 příspěvků 19.10.12 14:15

Tvoje maminka si vždy přála a dělala vše proto, aby byly Vánoce krásné. Myslím, že by byla ráda, kdybys teď její roli převzala ty. :srdce:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29284 příspěvků 61 inzerátů 19.10.12 17:27

:hug: Krásné vzpomínky na vánoce v tvém dětství si zachovej hlavně pro mimčo. Aby je s vámi prožíval stejně krásně, jako ty kdysi s maminkou.

 
Maddlen
Závislačka 2956 příspěvků 20.10.12 10:57

Dasjano, když se na nějakou oslavu Vánoc letos necítíš, nedělej ji. Stejně bude Hozníček malinký a Ty možná na nějaké pečení a vaření nebudeš mít ani tak náladu… soustřeď se na miminko a třeba příští rok to uvidíš jinak, budeš chtít udělat Honzíkovi takové Vánoce, jako Tvoje maminka Tobě když jsi byla malá… Smutno Ti bude vždycky, ale uchovej si ty vzpomínky a uchovej si to, co Tě maminka naučila… určitě na to jednou dojde a až bude Honzík větší, budeš mu to bvyprávět a když napečeš nebo něco uděláš (schováš mu bonbóny třeba…), tak mu řekneš - takhle to dělala i Tvoje babička. Je mi z toho strašně smutno, mně zemřel tchán před 6 lety pouhé 4 dny před naší plánovanou svatbou s manželem (zrušili jsme to, pochopitelně), měli jsme se s tchánem neskutečně rádi a není dne, kdy bychom si na něj nevzpomněli, nevyprávěli „jeho“ historky, ta ztráta je pořád veliká a vždycky bude. Já věřím, že se na nás dívá a opatruje nás i naši dcerku a stejně tak Tvá maminka. Buď pyšná na to, co Tě naučila a snaž se to zachovat, teď budeš Ty ten ženský element doma, Ty budeš maminkou…

Hodně štěstí u porodu a ať je Honzíček zdravý! :kytka:

Příspěvek upraven 20.10.12 v 10:59

 
jeudi
Stálice 90 příspěvků 20.10.12 15:16

Věř, že maminku by moc potěšilo, kdyby jsi slavila vánoce a sržela tradice, tak, jako jste to dělali vždy spolu, udělej to pro své děti tak, jako dělalamaminka pro vás, je to smutné, lidé odchazí a přichází, vzpomínky ti nikdo neveme, a proto moc držím pěsti, at je brzo líp

 
Anonymní  22.10.12 14:10

Ono to nebude lepší jako lepší, ale jiné. Můj taťak umřel, když mi bylo 12. Mamka i já máme stejný přístup k těmhle věcem. Je to strašné, je to tragédie, ale život jde dál a my nechceme na milovaného člověka vzpomínat s žalem. Jasně, ještě teď někdy uroním slzu - letos jsem se vdávala a moc mě mrzelo, že mě taťka neodvede k oltáři. Ale tyhle situace jsou už vyjímečné.
My to děláme tak, že se nechceme vyhýbat vzpomínkám. Ale děláme si pěkné. Když je příležitost, vyprávíme se historky, čím nás rozesmál i čím nás naštval. Co vždycky dělal… :) Třeba právě když pečeme vánoční cukroví, vzpomínáme, jak taťka vždycky mamce cvakl s plechem a pak vyjedl polámané kousky. „Ježiš, to se ti jich zlámalo, ty nemůžeš použíš, škoda“ A už se cpal. :D Děláme to mamce taky :D A vždycky se u toho děsně nasmějeme. Snažíme se co nejvíc si připomínat hezké věci, veselé historky a slzy, které nám pak tečou, jsou od smíchu. Já děkuju své mamce, že se z téma „taťka“ nestalo tabu, ale že na něj můžeme vždycky s úsměvem vzpomenout.

Zvlášť o Vánocích je to citlivé a člověk se dojetí nevyhne. A není určitě dobré dělat z nich modlu jako vzpomínku na maminku. Ale proč si neupéct ty její kousky a nevzpomenout u toho na to, jak jste třeba pekly spolu, jak jste se smály a jak Vám bylo fajn. A zkusit si něco z té připomenuté veselosti na svátky udržet :)

Je to jen takový nápad.
Když teď přijdou prckové, půjde to snáz :) Uvidíte, že ty příští, kdy už bude malý víc vnímat, budou už veselé. Nebraňte se tomu ;)

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 30.10.12 22:31

Je mi to strasne moc lito, moje maminka zije, ale ma rakovinu. Nastesti to s jeji lecbou vypada dobre (abych to nezakrikla!), ale nejhorsi byl zacatek, kdyz jsme se to dozvedeli z krve a to, co mela na krku, uz byla metastaza… Prvotni nador a ani zadne dalsi nemohli najit, tu bezmoc a zoufalstvi nikomu nepreju. Taky uz jsem videla jen to nejhorsi, to, ze umira. Jsi dobra, ze jsi jeste takhle dokazala otehotnet. Nikdy nezapomenes a ty krasne tradice budes mit v srdicku a predas je svemu chlapeckovi. Uvidis, ze aspon on bude tvym velkym smyslem zivota, kvuli kteremu se budes aspon trosku na Vanoce tesit. Snad uz te ted ceka jen to dobre! :hug: :hug: :hug:

 
xangel87
Kelišová 6555 příspěvků 31.10.12 02:00

Zítra to bude přesně měsíc, co nám při dopravní autonehodě umřel táta. Sejmul ho kamion, na místě mrtvý. Takže jak tohle období přežít ti neporadím, sama se v tom plácám. Ale řeknu ti jednu podle mého užitečnou věc, co nám řekla známá: „Nesnažte se žít v tom stejném režimu, jako do teď“.Ona nám to radila na běžný každodenní život, ale já ti to říkám kvůli těm Vánocům. Nesnaž se je dělat tak, jak je dělala mamka, to bude jen horší a horší. Jestliže jste měli zvyk vstát třeba ráno na Štědrý den a zdobit stromeček, udělejte to tentokrát 2 dny předem. Pokud mamka dělala super bramborový salát, ty udělej něco jiného - nějaké lepší steaky taky dobrý, ne? Prostě nesnažit se pokračovat v maminčině tradici, teď ještě ne. A další řešení je Vánoce úplně zazdít, proč ne? Mě to třeba v tuhle chvíli absolutně nic neříká.

Vložit nový komentář