Loučení

sigi  Vydáno: 02.02.05

Ahoj hoky snažilky,
vůbec nevím píšuli správně do deníčku snažilek, ale to se jistě brzy zjistí. Musím se přiznat, že je mi moc líto se loučit, ale doufám, že to není na dlouho a že opravdu za pár let najdu chlapa, co by chtěl opravdu mimi.

Manžel se se mnou rozešel minulý týden. Vrátil se z cest a řek, že jsem mu před 2 lety ublížila a on se s tím teď nemůže srovnat a že che být měsíc sám aby si to rozmyslel. Za dva dny mi ale napsal kdy si přijdu pro další věci.. a najednou mi svitlo, jak jsem byla naivní a hloupá … a tak ač jsem od června nebrala antikoncepci, 1/2 se ládovala hormonama na ovulaci a vitamínama na otěhotnění, máme před rozvodem. Já se jen modlím abych nebyla náhodou opravdu těhotná, protože jsme spolu před měsícem ještě tulili a já mám stále vysokou BT. Obávám se totiž že náš vztah už napravit nelze, nebo lépe řečeno to vím, protože právě podává žádost o rozvod. Omlouvám se za tak nevhodné téma, ale vždycky jsem ráda emimino navštěvovala (tedy po dobu posledních 7 měsíců) a pevně věřím, že se vrátím. Otevřené zůstává kdy to bude … Přeji Vám všem spoustu dětí, hodné manžílky a spoustu tuleníčka …
 Gábina

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
kari01
Kecalka 334 příspěvků 02.02.05 21:53

Ahojky Gábi,

po přečtení tvého příspěvku mi jde mráz po zádech… Prožíváš momentálně nezáviděníhodnou situaci… ;o(( Rozvod a k tomu možné otěhotnění, to není zrovna dobrá kombinace…
Držím palečky, ať aspoň to těhotenství není aktuální a hodně silné nervy při rozvodu, pokud k němu opravdu dojde.
A vrať se brzy, tady přeci nemusíš být zadaná… je nás tu spousta, které tě vyslechneme a třeba i poradíme zrovna v době, kdy to teď asi budeš potřebovat… Nedistancuj se od e-mimča, je tu pro nás všechny… a pomáhá v každé situaci…;o)

Buď statečná a brzo se ozvi… ;o)

Jarka

 
Anonymní  02.02.05 22:52

Ahojky Gábinko,

přeju hodně silné nervy, ale vydrž to . Pro jedno kvítí slunce nesvítí. Musíme být holky silné a statečné. Holt ten život opravdu není peříčko. Ale já ti přeju toho nejlepšího chlapa pod sluncem a brzo vytoužené miminko.

Daniela (4 roky snažilka)

 
berusinka
Ukecaná baba ;) 1045 příspěvků 02.02.05 23:22

Ahojky Gabinko

tva situace me mrzi…:O((((

nekdy nam v zivote veci nevyjdou, tak jak si prejem…Ver , ze urcite na Tebe nekdo hodny a miluji ceka a Ty brzo budes zase stastna!!! :O)))

Preji Ti hodne stesti a pevne nervy!!!! Jsem si jista, ze to vsechno zvladnes a brzy se zase na emiminu ukazes at uz jako snazilka, tehulka ci dokonce maminka!!

drzim palce :O)

Evca

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 02.02.05 23:35

Ahoj Gábi,
a kdo ti pofouká bolístky? Kde se vypovídáš? Ne, my tu nejsme jenom šťastné nesnažilky, předsnažilky, snažilky, těhulky, maminky. Jen si klidně ulev a zanadávej a vybreč se. Od toho tady eMimčo je. Určitě se ti veřejně či neveřejně ozve pár holek, ketré taky nejsou v nejrůžovějším období.
Držím palečky. Stefinka

 
Nafteta
Ukecaná baba ;) 1154 příspěvků 03.02.05 07:14

Ahojky Gábinko!
Při čtení Tvých slov se mi vybavila situace před dvěam lety, kdy jsem prožívala něco podobného. Jen s tím rozdílem, že u nás nedošlo na svatbu. Ale mělo na ní dojít. Prý sjem mu ublížila tím, že jsem potratila naše mimi. Bolelo to hodně a dlouho.
Ale pomohlo mi emimi. A to jen díky tomu, že tu fakt nejsou jen maminky, těhulky, snažilky a předsnažilky, ale především holky, které umí poslouchat a pohladit dušičku.
Zkus se podívat do Matýsků. Tam jedna taková partička je a umí pěkně zahnat neštěstíčko a depku.
Nafteta

 
Anonymní  03.02.05 08:36

Ahoj, sice jsem pravidelná čtenářka emimina, ale zrovna moc nepíšu :o((( tvůj příběh mi připoměl to, co jsem zažila přesně před dvěma roky. Manžel, dnes už bývalý, najednou přišel s tím, že je konec a že se chce rozvést! Nejhorší na tom bylo, že jsem vůbec nic nečekala! Přesně si dokážu představit situaci ve které dneska jsi! Já to měla o to horší, že jsem potom zjistila, že hrál karty, zadlužil se kde mohl a proto zmizel, některé jeho dluhy splácím dodnes :o((((
Dneska mám už rok toho nejlepšího chlapa a všechno je zase v pořádku :o))) je to hrozně těžký, ale neházej flintu do žita a hlavně choď sem pořád, tady se můžeš vypovídat! Mně tohle hrozně pomohlo, i když jsem nechodila zrovna na emimino, ale pomohli mi kamarádky, které znám po internetu!
Držím pěstičky a přeju hodně síly!!!! Ajka

 
Gabule
Závislačka 3227 příspěvků 03.02.05 09:00

Gabi,
přeji ti abys brzy našla toho pravého(člověk by neměl být dlouho sám) a abys všechno zvládla s nadhledem.Budeme na tebe moc myslet a myslím si že bys neměla na emimi úplně skončit,protože jsme tady všechny ,,známé a kamarádky,, a rády tě vyslechneme,po­radíme a povzbudíme..a tehdy jde pryč to zda jsme mamči,těhulky,sna­žilky..tehdy jsme tady pro to abychom tě pozvedly.

Mysli na to.
Gabka

 
Berca
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 03.02.05 09:44

Gabi,
je mi moc smutno z co se Ti přihodilo :-((. Přeju Ti, aby se vše co nejdříve vyřešilo. Chlapi jsou někdy padlí na hlavu. Třeba toho bude jednou moc litovat.
Drž se a věř, že brzy najdeš někoho lepšího!
Hodně štěstí a z emimča neodcházej!
 Berča

 
Anonymní  03.02.05 10:03

Ahoj GAbi,

k tomu všemu co tady psaly holky se nedá nepřidat. Je to smutné, ale držím Ti palečky, abys brzy našla toho nejlepšího chlapa. A co kdyby to mimi náhodou bylo? Ono za to nemůže. Já sama jsem vychovávala sama osm let svou první dceru. Nebylo to lehké, zvláště doby kdy dělala své první pokroky, překulila se na břicho, začala si povídat, začala chodit. V takových chvílích mi bylo docela těžko, ale zase na druhou stranu mě těšilo, že jsem tak silná, že to zvládám sama. Nakonec po dlouhých osmi letech jsem našly člověka, který by mi byl oporou a pro ní svělým tátou a vzorem. Dnes jsme spolu čtyři roky, doma nám kromě té starší běhá malá skoro čtyřletá a v květnu čekáme další cácorku.

Takže Ti přeji hodně síly, abys toto období přestála a zvládla. Jednoduše řečeno " bylas pro něj moc dobrá a on Tě nebyl hoden" najdeš toho nejlěpšího.
Moc štěstí přeje
Alice
P.S. emimino určitě neopuštěj, je to tady skvělá parta. I když se nevidíme, ale „jen“ povídáme.

 
Anonymní  03.02.05 12:39

Ahoj Gábi,
vím, jak se cítíš, jsem ve velmi podobné situaci. Mezi mnou a manželem se vztahy natolik vyhrotili, že máme také před rozvodem. Žádost chci jít podat příští týden. Brali jsme se vloni v červenci po 5,5 letech známosti. Asi to byla chyba. Půl roku jsme se snažili o mimi, brala jsem vitaminy, nepila alkohol, brala prášky na podporu ovulace a nic. Přestali jsme si rozumět a sex jsem začala brát jako nutné zlo, aby bylo mimi. Pořád jsem na to myslela. I ostatní vztahy byli všelijaké, přestali jsme si rozumět, hodně mi ublížil. Chyba byla určitě u obou a to v komunikaci. Je to pryč, nedá se nic dělat. Až sepíšeme dohodu o vyrovnání majetku, tak se odstěhuju. Zatím tedy pomalu balím, mám na to ještě pár dní.
Díky bohu jsem ale našla skvělého chlapa. Moc mi pomáhá a máme se moc rádi. Je sice trochu starší (o 9 let) a má dva malé sviště, ale to mi vůbec nevadí. Jsem teď moc šťastná. Uvidíš, že to bude zase dobrý. Ale chce to čas. My jsme si to s manželem všechno vyříkali, vyčetli si kde co, a teď posledních 14 dní si rozumíme jako nikdy. Ale láska, ta je pryč a vrátit se to nedá.
S novým přítele plánujeme mimi. Respektive tomu necháváme volný průběh. Neberu nic, ani antikoncepci, ani vitaminy, ani Clomhexal na ovulaci. Teplotu taky neměřím a za měsíc uvidíme.
Přeji Ti hodně štěstí a hlavně hodně sil. My jsme silný ženský a zvládneme to.
 Peťula

 
Markina
Kecalka 401 příspěvků 03.02.05 15:11

Mila Gabi,
uplne si dovedu tvoji situaci zive predstavit (snad kazda z nas si take prozila podobnou situaci-pripomina mi to muj byvaly vztah s pritelem i kdyz jsme manzele nebyli) a moc me mrzi, ze se vas vztah rozpada. Musis ted prozivat ohromnou krizi, ale ver mi, ze ta netrva vecne!! Miminko by prislo do nevhodne situace, ale i ta se da jakkoliv vyresit.
Jak uz holky napsaly prede mnou, za nejaky cas si najdes to sve stesticko a budes opet stastna - neni nic krasnejsiho nez se zamilovat po usi :)).
Preji ti moc a moc sily, brzske zregenerovani a at ti opet rychle slunce zari na dusi!!

S pozdravem Markina z Jarnulek

P.S. Urcite nas neopoustej! Rady te kdykoliv vyslechneme a cloveku se aspon malinko ulevi.

 
Anonymní  03.02.05 16:18

AHoj Gábi.
Je mi moc líto co právě prožíváš, ale budu k tobě naprosto upřímná, tak se nezlob. Vypadá to, že se manžel pobláznil někde jinde. Snaží se dát vinu tobě, ale snad ho to brzo přejde. Možná i to miminko by to mohlo zachránit. A i kdybys těhotná nebyla, tak o něj zabojuj!!!!!!I k­dyby se to nedejbože nakonec nepovedlo, tak budeš vědět, že jsi pro to udělala vše. Promluv si sním a nenech ho odejít jen tak. Zkus mu moc nevyčítat, jen žádej pořádné vysvětlení. A nenech se odbýt tím, že je to tvá vina. Myslím, že je v tom jiná a ne to, žes mu před dvěma lety ublížila!!!!!!!!
Držím palce a nezlob se. Vendelina

 
Anonymní  03.02.05 16:43

Milá Gábinko!!!
Nedá mi to, abych nereagovala na Tvůj příspěvek…

Dříve jsem na e-mimino taky dost psala, teď jsem se sice " stáhla ", ale komentáře holčin čtu stále.....

Abych v rychlosti popsala svůj život…První láska, první těhotenství, předčasný porod, úmrtí mého děťátka…rozchod…dru­há láska, svatba…a teď před rozvodem…

Stalo se mi vlastně něco podobného jako Tobě..teď přeskočím tu fázi, kterou jsem tady už jednou popisovala a to svou první lásku a těhotenství…a rovnou přeskočím k mé svatbě a druhé lásce..taky jsem se svou druhou láskou plánovala miminko, dokonce jsem kvůli tomu nastoupila do druhé práce, abychom měli všechno rychleji zařízené, tak jak si můj „drahoušek“ tolik přál… Když po dvou a půl letech došlo na svatbu, myslela jsem si, že teď už všechno bude jen dobré…Půl roku po svatbě se můj manžel strašně změnil…nastaly věčné hádky a dohady…které ze dne na den ustaly a zase bylo dobře…v té době jsme se rozhodli, že si koupíme na hypotéku domeček, protože můj manžel nechtěl miminko do našeho starého bytu (mimochodem krásný, slunný a prostorný 2+1)..vyřizování formalit, hypotéky a ostatních nutných věcí trvaly déle než jsme čekali…jednoho krásného dne jsem začala mít podezření, že má můj manžel milenku…několikrát jsem se ho ptala, ale jen se smál…v té době jsem zjistila, že mě můj život absolutně nenaplňuje, že lítám jen z práce do práce ( týden v jedné, týden v druhé více než 2 roky!!!) a začala se věnovat svým přátelům, našla jsem si koníčky a užívala si každou volnou chviličku…
V době, kdy jsme zařizovali formality okolo domečku, jsem potkala naši společnou známou…ale byla nějaká jiná..proč mě zdraví se sklopenou hlavou a rudne?Pořád jsem nad tím dumala…a pak jsem si to tak nějak poskládala a na přímo se zeptala manžela, ale opět jsem se dočkala jen zapírání a smíchu…V té době vstoupil do mého života muž, kterého jsem dlouho neviděla…najednou mi na něm nějak záleželo, ale pořád tu byl můj manžel a já..sice se mnou můj manžel nechodil nikam,a tak jsem podnikala s partou společné akce, bylo nám fajn a já po dlouhé době žila normální život…My mezitím s manželem vedli malé velké války a konečně se nastěhovali do našeho vytouženého domečku..a plánovali…po pár dnech už plánoval, že tam uděláme pár věcí a pak se vrhneme na miminko…S mým „tajemným známým“ jsme si rozuměli víc, vyprávěla jsem mu o hádkách s manželem, on ,mě uklidňoval a říkal, že se to zlepší…Takže mě ani nepřekvapilo, že přesně tenhle muž, byl první komu jsem volala to ráno..to ráno, kdy mě probudil budík na manželově telefoně a manžel po pořádné opici nebyl schopen ten telefon vypnout a já ho vzala do rukou…a rozespalá mačkala kde co, abych ten strašný zvuk vypnula…a najednou koukám na zprávu, kde nějaká slečna píše manželovi, že je jí líto, ale že se dnes sejít nemohou, protože je v práci…cítila jsem, jak mi strašně buší srdce…na ten den mi manžel sliboval udělat plno práce na domečku, když já taky musím celý den pracovat…Hned ráno jsem se ho zeptala, opět ten stejný smích…pak už jsem s ním nemluvila, jela do práce a napsala mu sms…bylo tam jen jediné jméno…již výše popsané společné známé…na to mi přišla odpověď: „Cože?Proč si to myslíš?“Potom mé hysterické výlevy a tak trochu „válka Rosseových“…

Od té doby se mnohé změnilo…bydlím sama v našem „vysněném“ domečku - dvougenerační vile, kde se topí uhlím, na horách, kde hážu sníh, 20 let budu splácet hypotéku…Ale nelituju se…tedy jen občas…:o)Rodina i má první láska se za mně postavila a všichni do jednoho pomohli tak, abych v té „haciendě“ vůbec přežila zimu… Manžel se odstěhoval, užívá si své nové lásky a já…?!?Já mám klid!!!Po těch hádkách, půlročním lhaním a vymlouvání…A za­řeknutí, že CHLAPI nechci vidět ani z rychlíku!!!!!!Jen­že...........­......člověk míní a život mění!!!!!Ne ne ne, určitě si myslíte, že můj známý..ale chyba. Tak jak se objevil, tak i zmizel, ale zůstal mým kamarádem, který je šťastně ženatý a užívá si svého skoro půlročního synáčka…
Ale… Kamarádka mě seznámila se svým kamarádem…a?!?!?!T­eď už i já mám svou lásku a i když je to zatím takové oťukávání, vím jedno. Svého manžela bych si v životě nemohla vážit…nejen snad kvůli téhle podlé nevěře, ale kvůli tomu lhaní, které k smrti nenádivím!!!Takže ponaučení? Alespoň pro mě?!?Co mě nezabije, to mě posílí!!!

Takže všem holčinkám v podobné situaci přeju hodně síly, po čase to přebolí a zjistíte, že vlastně přesně tohle bylo jediné možné východisko…

Gábinko a Tobě přeju hodně štěstíčka a i když to teď třeba tak nevypadá, zase vysvitne sluníčko a bude dobře!!!A pokud zjistíš, že jsi těhotná?Možná to jen ten impuls, který by manželovi otevřel oči, pokud v tom není nikdo třetí i to se může stát!A nebo naopak zjistíš, že je v Tobě tolik síly, že i takové „štěstíčko“ bys zvládla sama…Nepřeju Ti nic víc, než abys byla šťastná!!!Myslím si stejně jako holčinky, že by byla škoda na e-mimino přestat chodit!!!

Všechny zdraví „ztracená“ Kajdula

 
Anonymní  03.02.05 16:48

Juj, to jsem se tedy rozepsala!!!
Všem se moc omlouvám za tak dlouhý příspěvěk i za „přečíst zbytek“, moje absence ale někde musí být vidět!!!:o)

Všechny zdraví Kajdula

 
Anonymní  04.02.05 07:12

Ahoj holky,

díky moc za vaše slova. je to pro mě velký šok, ale stále zjišťuju, že v to rozhodně nesjem sama a tyhle věci se stávají dnes a denně. Včera jsem byla u právníka, co mám dělat, ohledně rozvodu a majetku. Výsledkem bylo doporučení vrátit se do toho bytu a žít tam s ním, kvůli majetkovému vyrovnání. Jenže … to se prostě nedá, tak jsme se s advokátem domluvili, že si tam nechám všechny věci, alespoň prozatím. Je zvláštní, že manžel na odvozu mých věcí trvá a hlavně na to hrozně spěchá. dělá to na mně dojem, že si tam chce opravdu někoho nastěhovat. Taky mě ten právník upozornil že tak v 8 případech z 10 jako je ten můj ten chalp tak za 3-6 měsíců přijde, že se unáhlil a prosí:Vrať se zpátky! Doufám, že budu natolik silná, že se už dokážu nevrátit. Díky za Vaši podporu a přeju ze srdce štěstí, lásku a trochu toho nezbytného rozumu!!!
 Gábina

 
berusinka
Ukecaná baba ;) 1045 příspěvků 04.02.05 07:29

Gabinko

drzim Ti moc palecky at se Tva situace co nejdrive vyresi a Ty se muzes vydat znova kupredu a najit k sobe nekoho kdo si Te bude vazit a milovat :O))))

Zavri dvere a neohlizej se zpatky…Vim, ze to bude strasne tezke, na city a vzpominky neexistuje zadny klic, kterym se da otocit a vsechno vypnout , clovek nezapomene tak lehce.....Ale ja pevne verim, ze jsi zena statecna a dokazes se sevsim poprat..:O) !!!

Budu Ti drzet moc palce a preji Ti z celeho srdce hodne sil!!!!!!!! :O) Uz si nenech ublizit !! :O))))

Dej nam vedet jak na tom jsi :O)))

s pozdravem Evca

 
Kokhina
Kecalka 483 příspěvků 05.02.05 06:42

Sigi,
podle toho,co píšeš a jak to jde rychle bych hádala na jinou a „chápavou“ ženu…Je mi to líto…Můj vztah se s manželem taky změnil po porodu,nedávno jsme měli opravdu ošklivou diskuzi…Dokonce mi dával za vzor svojí bývalou ženu,jak to má pěkně nalajnované…a to ho o všechno obrala a utekla k „perspektivnějšímu“ partnerovi…Dou­fám,že to překonáme…Život je mrcha…ale bude líp…
papa a držím palce a pevné nervy…:-)))

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček