Má cesta k miminku

Novoňka  Vydáno: 01.12.10

Už od dětství si holčičky mezi sebou povídají, kolik by chtěly mít dětí a co by to mělo být. Nikdy by mě nenapadlo, že já budu patřit do skupiny žen, které budou mít problémy s početím. Tady je můj příběh.

Naše sluníčko v porodnici:-))

To jsme konečně dorazili z porodnice domů:-))
2 komentáře

A to je můj Martínek:-))
6 komentářů

Nejsem zrovna typ, který by si někde stěžoval a svěřoval se. Proto jsem byla někomu tam nahoře vděčná,že jsem našla partnera,který je mou oporou a kterému můžu vždy říci úplně vše. S manželem jsem se znali asi 2 a půl roku a pak mě požádal o ruku, pak svatba atd :-) prostě,jako všude :-)

Pak jsem se rozhodli, i když ještě nemáme svůj vlastní byt, že bychom si mohli pořídit miminko. Samozřejmě v tom velkou roli hráli i mé biologické hodiny, začaly nesnesitelně bít a utišit se mi je nedařilo :-) Měla jsem pocit, že to dítě prostě chci. Myslím, že nemusím nikomu popisovat, jaké to je :-)

Bylo mi 23, tak jsme to ani nikomu neříkali, aby nám do toho nekecali. Nějak jsem pak začala nabývat dojmů, že to jen tak nepůjde :-(, a tak se taky stalo. Po asi roce a půl jsem to nevydržela a požádala svou gynekoložku, jestli by nám nemohla poradit. Smála se, že jsem v pořádku a že je to psychikou. Když jsem se jí za půl roku ptala znova, že bych chtěla, aby můj manžel šel na spermiogram, dala mi láskyplně žádanku! A to věděla, že užívá léky. Spermiogram dopadl celkem v pohodě :-) Tak bylo jasné, že je to moje vina.

Do toho všeho otěhotněla má blízká příbuzná, takže jsem se cítila dost mizerně. Nezáviděla jsem jí to jen mi to bylo prostě líto. Neplánovaně! Do centra jsem začala chodit v březnu, nejprve přišel na PCO, takže následovaly hormony a pak další :-( Nebylo mi po nich zrovna nejlépe, rozbrečela jsem se kdykoliv a kdekoliv. Když šla v TV reklama na toaletní papír, byla jsem vyřízená :-)
Nakonec se podařilo a já jsem s pomocí gynekologa otěhotněla. Jsem mu strašně vděčná. Nikdy mu to nezapomenu.

Byl to asi osud, už jsme plánovali hysterektomii, dokonce jsem už od něj dostala papíry pro anesteziologa. A pak to přišlo… byla jsem těhu. Těhotenství probíhalo v pohodě, podařilo se mi přibrat jen 8 kg, takže pohoda. Porod taky dobrý, sice mi ho vyvolávali, ale rozepisovat to, tak to by jste tady seděli ještě zítra. Prostě se malému nechtělo, byl větší, ale nakonec se odhodlal podívat na tenhle svět :-) Na nás :-)

Byl to nezapomenutelný zážitek,když se malý narodil a já jsem ho měla položeného na bříšku :-) Nic krásnějšího jsem nezažila :-) Teď je malému skoro 18. měsíců a já znova chodím do CARu, protože jsme se rozhodli pro druhé mimčo. Mám čas do konce roku a pak operace, říkal Dr.

Chtěla bych tímto všem snažilkám dodat sílu a vytrvalost, protože dnešní doba je pro zdrženlivé skoro smrtelná :-) Holky, musíte se bít za to, co chcete!

Hodně štěstí všem.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
radush  01.12.10 10:54

Gratuluju a jen maličkost..hys­terektomii jste snad neplánovali?To je přece odstranění dělohy.. :wink:

 
Novoňka
Zasloužilá kecalka 828 příspěvků 01.12.10 11:20
překlep..

To jsme určitě neplánovali..to byl překlep..jen si teď nevzpomenu,na ten doktorský název(profuky)..dík za upozornění..

 
Choli
Ukecaná baba ;) 1587 příspěvků 01.12.10 12:14

Gratulace k mimču, že to nakonec vyšlo :kytka: Já si už pomalu taky začínám vážit toho, že jsem do jiného stavu přišla nečekaně, a to jsem kvůli tomu ze začátku jen brečela, situace není úplně dobrá. Ale když tady čtu tyhle deníčky, jsem za to ráda, za to štěstí, co jsme měli :srdce:

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 01.12.10 12:39

Hezké… :potlesk:

 
Martrich
Extra třída :D 11910 příspěvků 01.12.10 14:33

hezky napsaný deníček, dost si mi připomněla naše snažení, taky by mě nikdy nenapadlo, že to nemusí vůbec jít tak snadno, u nás ale bohužel bylo více faktorů proč to nešlo, takže nakonec pomohlo umělé oplodnění a čekáme chlapečka, ale celé těhu mam o něj velký strach, tím, jak je to vymodlené, tak o to víc se bojím…
Přeju tobě i miminku hodně zdraví :srdce:

 
adorablemamka
Kecalka 120 příspěvků 01.12.10 14:38

Moc gratuluji k tomu, že se vše zadařilo a přeji, aby i druhé miminko přišlo na svět a bez problémů…hodně štěstíčka a zdravíčka

 
martina79
Závislačka 3051 příspěvků 01.12.10 20:53

Ahoj!Taky Ti moc gratuluji a vím jaké je to když se čeká.Já na tom byla podobně,prošla sem si chemoterapiemi a naděje na vlastní miminko se mi vzdalovala,protože sem se bála že se mi zničí plodnost.Ale věřila sem a teď mám 3měsíčního Vojtíška.
Naděje umírá poslední!

 
Dagmarina80  01.12.10 23:18

Ahojky, moc ti gratuluji k miminku. Já s přítelem se snažíme už rok a pořát dítě nepřichází, asi jsem na druhé dítě čekala moc dlouho. Celých deset let. A to jsem před deseti lety ani nevěděla, jak jsem otěhotněla. Teď jsme nešťastní, že to nejde tak, jako „zamlada“. Profuky vejcovodů už jsem absolvovala, spermio taky, dokonce i genetiku a nyní beru i hormony. Taky mi bylo zjištěno PCO. Jestli někdy otěhotním, budu to brát jako zázrak…

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 01.12.10 23:31

Gratuluji a preji hodne stesti u druheho miminka :andel:

 
Smaikii89
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 02.12.10 10:01

Velká gratulace…

 
smajlicek90
Zasloužilá kecalka 819 příspěvků 02.12.10 20:08

gratuluju k miminku :srdce: já jsem moc ráda, že se nám podařilo otěhotnět už 4 měsíce po vysazení HA a to se mě ještě pořád teď každej ptá proč tak brzo (je mi 20)ale radši dřív než potom s problémy. přeju Vám ať na druhý mimi nečekáte moc dlouho

 
zmimi
Stálice 51 příspěvků 02.12.10 20:25

Váš příběh je téměř stejný,jako ten můj.Taky jsem se dočkala svého uzlíčku štěstí.Poprvé to bylo před 6lety chlapeček a teď zase 3měs. děvčátko. Pokaždé díky IVF. Takže vám přeji, ať vám to vyjde :lol:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček