Malá Italka

vanuatu  Vydáno: 25.10.11

Milé maminky! Po čtyřech měsících jsem se i já rozhodla napsat svůj deníček o tom, jak jsem rodila v Itálii a jak jsem se stala tou nejšťastnější maminkou! Celé těhotenství bylo bez problémů, až na nevolnosti a střevní chřipku. Pracovala jsem do pátého měsíce a pak už si jen užívala své malé bříško. Na kontroly jsem chodila každý měsíc a asi dva týdny před termínem mě paní doktora předala nemocnici, kam jsem docházela na monitoring.

Termín porodu jsem měla stanovený na 29. 6. 2011. Samozřejmě, že se nic nedělo, ale od tohoto dne jsem měla v sobě pocit, že už to bude brzy. Občas mě pobolívala záda v kříži, sem tam nějaký ten poslíček, ale jinak jsem byla v pohodě a celkem i fit.

V sobotu 2. 7. 2011jsem telefonovala se svou maminkou po Skypu a přitom jsem ležela na gauči, když v tom jsem ucítila, jak ze mě něco teče. Prvně jsem myslela, že to jsou zbytky zátky, odcházela mi snad dva týdny po kouskách), tak jsem byla v klidu. Ale když už to trvalo pár minut, bylo mi to trochu divné, ale nechtěla jsem vyvolávat paniku, aby si mamča nedělala hned starosti (žije v České republice). Tak jsme se rozloučily a jen co jsem si stoupla, vytekla ze mě voda… nebylo jí moc, ale byla nazelenalá, tak jsem okamžitě volala kamarádce, že rodím a jestli mě vezme do nemocnice. Rychle jsem po sobě vytřela, vysprchovala se, chytla už nachystanou tašku a jely jsme.

V nemocnici mě posadili hned na monitor, kde se samozřejmě nic neukazovalo, protože jsem neměla žádné bolesti a bylo mi hrozně fajn. Věděla jsem, že do dvou dnů určitě porodím. Pan doktor mě vyšetřil a řekl, že vůbec nejsem otevřená a že to na porod absolutně nevypadá. Dokonce přemýšlel, že mě pošle domů, ale když jsem mu řekla, že mi odtekla trocha plodovky a že nebyla moc čirá, nechali si mě tam.

Na pokoji jsem ležela s jednou maminkou po císaři a druhou teprve císař čekal. Dostala jsem kapačku s antibiotiky a stále jsem čekala, kdy dorazí ty kontrakce. To už byl u mě i přítel, který přijel z práce a všichni jsme tam tak nějak čekali, co se bude dít. Samozřejmě se nedělo nic!

V noci mi sestřičky kontrolovaly vložky skrz plodovku a stále se ptaly, jak mi je… bylo mi fajn :-) Ráno mě po vizitě pan doktor znovu kontroloval a opět bez postupu, nic se nedělo. A tak, vzhledem ke špatné plodové vodě, jsem musela jít na vyvolání. Vzala jsem si mobil a věcičky pro malou a šla jsem na hekárnu, kde mě napojili na monitor a na oxytocin, který mi měl vyvolat kontrakce. Přítel dorazil asi za půl hodiny, a tak jsme na té hekárně byli spolu. Bohužel oxytocin nezabíral ani po zvyšování dávek. Sestřička se za mnou chodila každých deset minut dívat, jak jsem na tom a já na ni vždy vesele promnluvila, že stále se nic neděje. S přítelem jsme se tam i pěkně zasmáli. Pak už se za námi chodila dívat i paní doktorka a když se i po třech hodinách nic nedělo, rozhodla, že půjdu na císaře. Celkem mi v těch třech hodinách přišly asi čtyři kontrakce (kolem 60-70), které se daly v pohodě rozdýchat.

A tak mě oholili, vycévkovali, oblékli do andělíčka a jelo se na sál, kde byla výborná atmosféra. To jsem ale nevěděla, co mě ještě čeká. Z netu jsem měla vyčtené, že při spinální anestezii maminka nic necítí, jen sem tam nějaké tahání a že občas bývají problémy s dýcháním, když tahají mimi ven. Tak mě napíchli, cítila jsem teplo od nohou a všichni jsme čekali, až to zabere. Po chvilce se mě pan doktor zeptal, jestli něco cítím (štípal mě do bříška) a já že cítím. Tak jsme čekali… za další chvilku paní doktorka začala řezat a já začala křičet, že to pořát cítím a tak jsme opět čekali. Dělali si z anesteziologa legraci, že mě špatně napíchl nebo že to sérum je prošlé. A pak opět začali řezat a já stále křičela, že můžu hýbat nohama (né moc)a že to pořád cítím… tak se mě pan doktor zeptal, jestli cítím bolest nebo jen doteky a já řekla, že doteky, ale bylo mi to hrozně nepříjemné. A na to paní doktorka, že to je v pořádku a tak řezali a řezali a já se tam svíjela a zatínala zuby a mručela jsem.

Po nějaké době (nevím, za jak dlouho… přišlo mi to jako věčnost) mi dali masku a já usnula. Probudila jsem se ještě na sále a paní doktorka hned na mě, že mám krásnou dcerku a že má hlas jako zvon. A že mě jěště došijí a jinak, že je vše v pořádku. A v tom jsem se rozbrečela! Přišlo mi strašně líto, že jsem malou hned neviděla. Ještě jsem se zeptala, v kolik se narodila a pak už mě jen naložili na postel a odváželi mě zpět na pokoj, kde jsem ležela před tím. Byla jsem v takovém šoku, že už je to vše za mnou! Po chvíli přišel přítela ukazoval mi fotky naší maličké. Prý jak ji vyndali, hned ji vezli na omytí a na prohlídku. Přítel jel samozřejmě s ní (přiznal se mi, že se bál, aby nám ji nevymněnili :D ). A tak asi po čtvrt hodině nám Laurinku přivezli a my byli tak šťastní a hrdí, že už ji konečně máme u sebe!

Laurinka se narodila 3. 7. 2011 v 16:41 a vážila rovné 3 kg a měřila 51 cm. Je moc hodná. Pěkně papá, v noci spinká, s prdíkama problémy nemáme. Je to náš andílek, bez kterého bych nedokázala žít. Budeme ji vždy milovat a chránit a nikdy nedopustíme, aby se jí něco špatného stalo!

Jen já mám občas depky, že jsem na tom sále měla být statečnější a vydržet tu tupou bolest. Občas mi přijde, že jsem nesplnila takové to poslání ženy porodit přirozenou cestou. Ale co se dá dělat, čas vrátit nelze! Snad bude přirozený druhý porod a nebudu pak mít výčitky svědomí.

Když jsem se pak bavila s kamarádkama, které také rodily císařem, všechny mi říkaly, že ony nic necítily a že mě museli opravdu špatně napíchnout. Tak nevím, možná že mají pravdu nebo já jsem taková srababa :D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
SayaSt  25.10.11 08:07

ahojky,
gratuluju k narozeni male laurinky :kytka:
co se tyce uspani, ja na zdravce byla na praxi i u porodu a cisarskeho rezu a ta pani taky nereagovala na anestezii. dali ji max davku a stejne kricela. od te doby mam hruzu z cisare a jsem stastna ze jsem porodila prirozene. ale to jen proto ze koukat na to mi uvizlo v hlave. takze nejsi jedina, muze se to stat :roll:

 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 25.10.11 09:40

gratuluji k holčičce… :palec: :palec: :srdce: :srdce: :srdce: nejsi srababa jen to má nejspíš každý jinak a na každýho to jinak působí,nejspíš jsi byla opravdu špatně napíchlá… :mavam: :mavam: :potlesk: :potlesk: :potlesk: ale zvládla jsi to krásně.. :potlesk: :potlesk:

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 25.10.11 10:09

gratuluji k miminku, to je divne s tim cisarem, ja necitila vubec nic ani tahani, proste nic, asi to na kazdeho funguje jinak.. :think:

 
ddinna
Neúnavná pisatelka 17124 příspěvků 25.10.11 10:12

Gratuluji k holčičce :palec: :kytka: :hug: A k tomu spinálu-pro mě je jen ta představa noční můra 8-o Mám fobii z jehel a lékařských zákroků.Tak mě děsí už jen to napíchnutí páteře,za předpokladu,že nemám porodní bolesti.Odběr plodové vody jsem přežila 2× a byl to pro mě otřesný zážitek :-? Zatím co jiné ženy to zvládají naprosto bez problémů.Taky si říkám,že jsem srababa,ale na druhou stranu-přirozený porod jsem zažila 2× a z něj žádné otřesné zážitky přes všechnu tu bolest nemám :wink: Ale odběr polodové vody bylo pro mě trauma a to je přitom nic oproti operaci zaživa. :-? Mám za sebou císaře,ale akutního-tak na spinál nebyl čas a uspali mě bez ptaní okamžitě.Díky bohu za to že porod dopadl dobře a že mě uspali :hug: :mrgreen: ted jsem těhotná opět a pokud by mě čekal císař-budu tvrdošíjně opakovat že chci uspat, i kdybych jim měla hrozit žalobou :jazyk: :mrgreen: Tak se nepodcenuj-jestli ty si srabama,co jsem potom já???? :wink: :mrgreen:

 
Uživatel je onlineasha
Nadpozemská drbna 29454 příspěvků 25.10.11 11:18

Gratuluju k Laurince :kytka: A muzu se zeptat, kde jsi rodila? Ja pred 5ti lety zvazovala porodnici v Rime, ale pak jsem radsi rodila v Praze. Tam panovaly dost desny podminky (na nase pomery :) ), podobny, jako u nas v 70.-80. letech.

 
vanuatu
Kecalka 443 příspěvků 25.10.11 13:54

Ahoj,já jsem rodila v Senigalii,je to asi 20km od Ancony(střední Itálie u Jadranu).Nemůžu si na nic stěžovat.Nemocnice pěkná,personál suprověj,pěkně se starali :potlesk:

Ale také jsem četla,že jižněji nestojí zdravotnictví za nic.Ikdyž Roma je hlavní město,měli by tam být na vyšší úrovni :think: Asi jsi ale udělala lépe,že jsi rodila doma…pro tvůj klid!!!

 
Denizah
Kecalka 494 příspěvků 25.10.11 13:57

Ahojky gratuluji k miminku, jsi statečná. já to měla uplně stejný, nepokročující porod,taky šup hned na sál, jen mě rovnou uspali. My rodili o měsíc dřív,malou jsem taky viděla jen z fotek,musela hned do inkubátoru.Jsi statečná, jak si to zvládla s tou anestezii:-)na to bych asi neměla. :palec:

 
Uživatel je onlineasha
Nadpozemská drbna 29454 příspěvků 25.10.11 14:01

Pres Anconu jsme jednou jeli :) Jo, mne to prave prekvapilo…vsechny cizinky (Nemky, Rakusanky a pod.) jezdily rodit domu. Lepsi porodnice jsou na severu, hlavne Milano, ale to jsme meli hodne z ruky. V Rime to chodilo tak, ze otec sice byl u porodu, ale jen v zaveru, deti hned odnaseli a nosili po trech hodinach jen na kojeni. Proste jako u nas kdysi (krome toho otce u porodu). To mne dost vydesilo. Mozna je to tam uz taky jinak.

 
vanuatu
Kecalka 443 příspěvků 25.10.11 15:05

No v této nemocnici právě naopak tatínkové byli stále.Mohli tam i spát.Také jsem čekala,že když budu po císaři,že mi budou první den malou nosit,ale měla jsem jí hned u sebe,což bylo krásný,ale dost drsný,protože první den jsem se nemohla zvednout a ani otočit na posteli.A tak,když jsem chtěla malou nakojit nebo jí pochovat,tak jsem zvonila na sestřičky,nebo poprosila některou z maminek.Pak už mi bylo jasné,proč ty maminky po císaři mají neustálé návštěvy(zkrátka tady se o mimi stará hlavně rodina-tatínci,tchýně­..).Ale když jste něco potřebovali,byli všichni moc ochotní(sestřič­ky,doktorky…)a vše ukazovali a dobře vysvětlovali!

Já měla tu smůlu,že přítel musel pracovat a nemohl tam se mnou být celý den :-( .Jsme oba češi a rodiny máme v čechách.
Ale zatnula jsem zuby,překonala bolest a naučila jsem se o malou starat sama.Po dvou dnech už to bylo lepší a dokonce mě i Italky obdivovaly,jak to můžu takhle zvládat.Mezi námi,ony jsou trochu rozmazlené :roll:
:mavam:

 
S.a.n.y6444
Ukecaná baba ;) 1800 příspěvků 25.10.11 16:30

ahojky holky tak vidim ze je nas vice :mavam:
a zadna nejste ve skupine - kdo zije v Italii tak se tam pridejte a muzeme si psat.
Ja taky rodila letos v breznu v Italii a nemuzu si stezovat, personal super a vse slo hladce, asi taky proto ze jsem do hodiny od kontracich porodila :lol: :mrgreen:
Rodila jsem v Ravenne, kdyby jste byla nejaka kousek odemne dejte mi vedet :-) a pridejtse do skupiny

 
vanuatu
Kecalka 443 příspěvků 25.10.11 18:29

Ahoj Sany,tak to jsi měla super rychlý porod :palec:
Do skupiny se přihlásím :pankac:

Ostatním maminkám děkuji za přečtení deníčku,příjemné komentáře a povzbuzení!!!!

Děkuji :mavam:

 
eliska2011
Kelišová 6107 příspěvků 1 inzerát 25.10.11 21:58

gratulace k malicke.a vubec si nic nevycitej ne kazde to vyjde ze muze rodit spontalne.jen me mrzi ze si citila tu hnusou bolest jak te rezou to bych radsi petkrat po sobe rodila a taky to bolelo:-d ale znam holky co me strasily jak si ztoho neco nepamatuji a ja si pamatuju vsechno a tve kontrakce mi prisli smesne:-) v dobrem smyslu ja kdyz mele tak 150 a to uz bylo neco:-) tak hlavne at ste zdravi:-)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček