Kde mám brášku, kde je ségra?

KlarkaK  Vydáno: 25.07.13

To, že bych měla v dospělosti dvojčata, byl můj strašák už od puberty. Dvojčata se v naši rodině objevila a údajně se říká, že nejvyšší pravděpodobnost opakovaného porodu dvojčat se vyskytuje ob generaci, což padlo na moji mamku.

Ta z toho měla také nepředstavitelnou hrůzu a jistě nejen proto, že měla pod pultem sehnaný krásný kočárek z Tuzexu a kočárky pro dvojčata byly prý tehdy zcela šílené. Něco mezi traktorem a malým autobusem brázdicím chodník.

Doba plynula a už během dospíváni všichni z mně neznámých důvodů oprášili věštbu (nebo spíš kletbu :-) a prorokovali, že to budu právě já, kdo nakonec bude mít to dvojité „štěstí“.

Roky plynuly, v naší rodině se hezky vesele rodila děťátka v balení po jednom a proroctví, že tedy ta dvojčata musím přirozeně mít já, přibývala na intenzitě i pravděpodobnosti.

A konečně přišel ten den, kdy jsem nad přítelem máchala zlověstně pomyslným mečem a s vyvalenýma očima a z úst šlehajícími plameny jsem jej líbezně přesvědčovala, že CHCI DÍTĚ!!! Po několika válečných bitvách jsem nakonec vítězoslavně zamávala mečem a spokojeně s úsměvem na tváři byla válka vyhrána - přítel souhlasil.

Staniž se… podivné pobolívání v podbřišku a další shody okolností mne přiměly k provedení těhotenského testu. Toho magického proužku papíru, který po počůrání sledujete s napětím, jak kdyby se Vám v políčku neměl objevit nějaké růžové čárky, ale minimálně text, že právě vyhráváte milion.

Byl tam!!! Sice jen duch, ale do očekáváné a pravidelné menstruace ještě tři dny. Srdce mi bylo na poplach…Po přečtení několika diskusí, že vysoká hladina HcG již několik dní po oplodnění a tedy zaznamenatelná již před MS může mít zcela logický důvod: vícerčata!

Nee, jen to ne. Na gynekologii jsem dokvačila již asi týden po vynechání MS (a asi 15 pozitivních testech) s tím, že jsem běhěm koupání chytla nepříjemnou infekci. K mému obrovskému zklamání mi doktor napsal globule s borovou vodou a objednal v předpokládaném 8. týdnu těhotenství, :-( Ach jo. Nekonečné čekání a dalších zhruba 10 pozitivních testů, aby to čekání bylo snesitelnější. :-)

Konečně jsem v čekárně a modlím se, abych
a)byla skutečně těhotná
b) všechno bylo ok
c) aby miminko bylo jen jedno!

Pan doktor mne ještě poškádlí slovy: „Tak se podíváme, kolik jich tam máme…jedna, dva, tři?? Né nebojte, já si dělám legraci. Ano, čekáte miminko.“ a otáčí ke mě monitor. JEDNO MIMINKO! Huráááá!!!

Hned volám příteli, že jsem těhotná a miminko je jen jedno. Protože se ale panu dr. zdá bublinka menší, objednává mne za další týden na kontrolu, zda se miminko v pořádku vyvíjí. Dalších několik nekonečných dní…teď už sice vím, že jsem těhotná, ale mám strach, zda je miminko v pořádku.

9. tt - ano, miminko vyrostlo přímo ukázkově a odpovídá přesně datu poslední menstruace. Ale vidíte tohle? Ono to na tom minulém UZ nebylo vidět, miminko jej zakrylo. Tady ta bublinka bylo dvojčátko! Ztuhnu. Na UZ je vedle mého krásného červíčka vidět už jen malá kulička.

Co? Jakto? Co to znamená? A je tedy miminko v pořádku? Nemůže se mu nic stát? Proč, proč se to stalo, proč se to miminko nevyvíjelo…a otázky mi krouží hlavou a derou se koktavě ven.

„Buďte v klidu, to se stává celkem běžně, druhé miminko asi nebylo v pořádku a prostě se nezačalo vyvíjet. Kdybyste nečekala to druhé, ani byste se o tom nedozvěděla, že jste vlastně potratila, proběhlo by to jako běžná MS.“

Už v čekárně jsem věděla, že je to trochu rouhání, ale miminko jsem neobrečela jako většina maminek, kterým se stalo to stejné (a opravdu, jak jsem posléze zjistila, je to celkem běžná záležitost). Byla jsem vlastně šťastná, že to takto dopadlo. Jediné, co mne trápilo, aby tedy druhé miminko bylo skutečně zcela v pořádku.

Od porodu se ale nemůžu zbavit myšlenky, která mne pronásleduje pokaždé, když se na svého krásného chlapečka podívám. Měl by brášku? Měl by sestřičku?
A hlavně - nebude mu chybět? Nebude se po svém dvojčeti ptát? Říká se, že dvojčata jsou spolu propojena, že i když jedno zemře ještě v bříšku, druhý sourozenec jej vnímá a bez sourozence mu chybí kus vlastního já…

Moje bublinka opustila brášku asi kolem sedmého týdne. Nic, žádný základ nervové soustavy, jak říká můj manžel, prostě jen shluk buněk…Já nevím, snad…Všechno, co po mém dvojčátku zbylo, jsou otázky, jedna fotka z UZ v kartě mého gynekologa a lékařská zpráva se závěrem „zanikající plod B“. :-(

Stále častěji také přemýšlím o tom, zda mamka přeci jen nečekala dvojčátka a zda mne moje dvojče také neopustilo už u maminky v bříšku. Tehdy žádný UZ nebyl, na toto tedy nemohl nikdo přijít tak jako dnes. A já celý život hledám a postrádám kus svého já, ve všem jako bych se snažila rozpůlit a dělat za nás za oba/za obě? Vždycky jsem to přisuzovala tomu, že jsem blíženec a mám tedy svoje astrální dvojče…ale kdo ví?

P. S. Omlouvám se všem šťastným maminkám dvojčat a vícerčat. :-) Obdivuju Vás, protože mě by ze dvou dětí asi kleplo. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.9 bodů
 Váš příspěvek
 
EllaKouskova
Zasloužilá kecalka 808 příspěvků 25.07.13 00:08

To me mrzí, ale držím palečky ať hezkx roste. Mám doma půlroční holčičku a občas vydá za dva.

 
snee
Ukecaná baba ;) 2383 příspěvků 25.07.13 00:13

My máme dvojčátka, dva kluky a já nelituju, že je mám. Je to fuška, ale zase si do života nesou stejně starého brášku, který je s ním od narození a vlastně budou mít v sobě oporu ;) to, že ti stalo to co jsi napsala, tak to být mělo. Raduj se z miminka a věř, že se tě ptát nebude, teda, alespoň do doby než mu o tom druhém řekneš ;) ale než ta doba příjde, aby tomu rozumněl, třeba bude mít už mladšího brášku nebo sestřičku ;)

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 25.07.13 00:15

My jsme přišli od dvojčátko v bříšku v půlce 25tt :(

 
wra
Ukecaná baba ;) 1916 příspěvků 25.07.13 00:23

Nekleplo, věř mi. Dvojnásob starostí, ALE!!! dvojnásob radosti :-) jinak, dvojčátka je mi každopádně líto, ale jak sama pises, je to bohužel celkem častý jev :-(

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 25.07.13 06:10

Mně tohle už přijde přehnané. Přitom paradoxně jsem si vznik člověka určila už od splynutí spermie s vajíčkem, ale aby dítě smutnilo po svém „dvojčeti“, které zamlklo zřejmě ještě před započetím srdeční akce, to fakt mi už přijde přitažené za vlasy.
Zbytečně se v tom podle mě rýpeš, možná vlivem hormonů. Nech to plavat, kdyby matka měla smutnit nad každým odplaveným embryem, tak se všichni zblázní, potratem prý podle některých odhadů končí až 70% těhotenství, jen jich většina skončí jen jako opožděná ms.

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 25.07.13 06:39

@Gladys souhlas

 
Kies  25.07.13 11:06

Teda… Poprvé u čtení deníčku jsem měla husinu! Hezky napsané. A netrap se tím, mělo to tak být a osud už to tak zařídil :kytka: Buď ráda, že máš zdravé jedno a žij tím a né nějakým coby-kdyby!

Příspěvek upraven 25.07.13 v 11:08

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 25.07.13 11:46

@Gladys taky souhlasím, proto jsem psala, kdy jsme o dvojčátko přišli my (25tt)…tam už kluci vztah měli…musela jsem chodit ob den na ultrazvuk a sledovat, jak tam spolu mudrují hlavami a poplácávají se ručičkami…pak tam spolu byli až do porodu, ale jeden už nežil :(

 
jannina1
Závislačka 3154 příspěvků 25.07.13 12:14

@vodolejka
Omlouvám se za plevelení, ale jak dlouho Tě doktoři nechali v tomto stavu?

 
hanka.br.
Extra třída :D 13963 příspěvků 25.07.13 12:22

Moje první dcera byla také vlastně z dvojčat, stalo se totéž, co u tebe. Myslím, že o tom ani neví, nikdy jsme to neřešili a ani ona nemá pocit, že jí někdo chybí. Stává se to, není důvod ke smutku ani k představám o tom, jestli tvému dítku nebude chybět dvojče. Zcela jistě nebude.

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 25.07.13 12:43

@jannina1 od poloviny 25tt do 37+1, kdy provedli císařský řez…

 
jannina1
Závislačka 3154 příspěvků 25.07.13 12:56

To snad ani není možný! Zažila jsem skoro stejné a těhotenství se muselo do několika dnů ukončit. Hrozí prý otrava jak matky, tak druhého dítěte…Něco jiného je, pokud je to v raném těhotenství, to se embryo vstřebá, ale takto velké? Mě alespoň bylo řečeno, že je to nebezpečná situace :nevim:

 
Janichka
Kelišová 6955 příspěvků 25.07.13 13:11

Ahoj, mne zacalo mizet dvojce asi v 8tt cele tehu mi t bylo lito, ale ted mam s tou svou divoskou tolik prace, ze jsem za to trochu rada a lito uz mi to neni :) je to pry velmi caste az u tretiny tehotenstvi a zeny se to vetsinou ani nedozvedi.

 
Anonymní  25.07.13 15:14

Já přišla o dvojče ve 13tt. Měla jsem si vybrat jedno, nebo dvě z toho jedno postižené a nebo taky žádné dítě. Bohužel. Vybrala jsem jedno. Druhé bylo o dost menší, nemocné. Mám 14 měs zdravého chlapce. Jediné co mi zbylo je fotka UZ v 7 tt. A nelituji. Rozhodla jsem se správně. Někdy si říkám co by kdyby, ale… mohu být ráda za to jedno. Šla jsem na doporučení lékaře na redukci,

 
Lili5
Echt Kelišová 8596 příspěvků 25.07.13 18:48

Hezky napsané! Mám za sebou taky syndrom mizejícího dvojčete - je to už 13 let - a asi před dvěmi lety, vůbec jsem na to nemyslela, nevzpomínala, přišla dcera a ptala se mě, zda není z dvojčat - vykulila jsem na ni oči - a říkám „co? Proč by jsi měla být z dvojčat?“ a ona, že má pořád pocit, že nebyla sama… Docela mě tím dorazila. Její dvojče zmizlo už v prvním trimestru…

 
hankamisa
Kelišová 7291 příspěvků 27 inzerátů 25.07.13 19:23

Ahojky. s dvojčaty mám také hodně podobnou zkušenost jako ty. abych ti tu nemusela psát román přečti si moje deníčky.
http://www.emimino.cz/…komoje-7716/
http://www.emimino.cz/…a-zemi-7524/
 http://www.emimino.cz/…halkou-7432/

 
KlarkaK
Závislačka 2696 příspěvků 25.07.13 19:40

@hankamisa jezisi to jsem snad ani nemela cist :,( :hug: nevim co bych k tonu rekla…proste je to strasne smutny tak nad tvymi denicky jen bulim..

jinak k memu denicku…tak nemyslim si ze bych se v tom rypala ani ze jsem pod vlivem hormonu :mrgreen: bylo to jen zamysleni…ne kazdy je vnimavy vuci necemu mezi nebem a zemi a me zajimaly hlavne nazory a zkusenosti maminek ktere zazily neco podobneho.. jinak myslim ze jsem ja osobne zduraznila dist jasne ze ac jsem to povazovala za rouhani…byla jsem v podstate stastna ze dvojcatko se nenarodi…a srdecni akce je spis dulezita pro nas rodice…ale to dite zije jeste davno predtim nez se jeho srdicko roztluce

@vodolejka :,( :hug: nechapu ze totak lekari nechali…muselo to byt pro tebe opravdu hrozne

Příspěvek upraven 25.07.13 v 21:59

 
paola white
Extra třída :D 12611 příspěvků 25.07.13 21:13

Taky mám tohle za sebou. syndrom mizejícího dvojčete v 7tt

snažím se to brát tak, že raději jedno zdravé než dvě ohrožené, ale taky mě občas napadá jak by to bylo.

 
subsomi
Kelišová 6512 příspěvků 13 inzerátů 25.07.13 22:05

Já mám dvojčata a nemám pocit. že by se to nedalo zvládat, někdy je to náročnější, ale v některých ohledech jsou „pohodlnější“ než jen jeno dítě.
Jo a k tomu mizejícímu dvojčeti: Na prvním UTZ mi dr. řekl, že jsou to dvojčata 8o šok, povedli se přirozeně a v široké rodině je ani já ani přítel nemáme, ale taky hned říkal, že se uvidí co bude, že často jedno „zmizí“ že více se uvidí po I. trimestru, nejdříve jsme to musela vydýchat, ale na příští kontrolu už jsme si přála, aby byli oba :oops:

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 25.07.13 23:15

@jannina1 měla jsem štěstí na doktory…ale možná rozdíl byl v tom, že oni zjistili, že to druhé miminko začíná kolabovat a tak ho odpojili, aby ochránili to druhé…byla to jednovaječná dvojčata, tedy propojené oběhy…nicméně bylo v bříšku s námi až do konce…tedy začátku…

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 25.07.13 23:16

@KlarkaK naopak! Lékaři mi zachránili miminko :srdce: ale hrozné to bylo a samozřejmě to druhé chybí, bylo už tak „veliké“…

 
Chula
Ukecaná baba ;) 2255 příspěvků 26.07.13 02:01

Nikdo nikdy o dvojčatech u nás v rodině nemluvil. Já si je ale vždy moc přála. Těhotenství, vymodlené po ZT, jsem zjistila na testu 4 dny před MS. Na první kontrole v 6tt byli vidět 2 prcci. Jeden ale menší. Dle lékařky zřejmě opět ZT. Na další kontrole potvrzeno. To jsem brala od života jako hodně velký podraz. Měla jsme tu smůlu že to zaniklé dvojče tělo v 11.tt vyloučilo(syndrom mizejícícho dvojčete s následným velkým hematomem) a ohrozilo to tak i druhé zdravé miminko. Ale vše dobře dopadlo. Máme alespoň jednu raubířku. Že nejsou dvě mi bude ale vždy líto.

Příspěvek upraven 10.03.14 v 19:56

 
Térouš
Kelišová 7032 příspěvků 26.07.13 19:57

Nam zemrel dvojceci braska v 28. tydnu pri porodu, to uz po sobe deti sahaji, chytaji se, dotykaji se. kdyz zemrel a zachranovali Elee, zmocnil se me pocit hruzy z toho, co Elenka ted prozivala. Citila jsem, jak uplne ztuhla hruzou. az prijde cas, urcite se dozvi, ze s ni braska byl. v tomto stadiu bych s tvym prominutim toto neresila. nervovy ani dalsi system nebyl na urovni rozpoznat, co se deje. je to ssmutne, ale zrejme se ani nezformovalo embryjko a nebyla srd. akce.
preji mnoho stesti a pohody do Tveho rodinneho zivota, netrap se nad malickostmi!

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 26.07.13 23:59

@Térouš :hug:

 
Térouš
Kelišová 7032 příspěvků 27.07.13 10:41

@vodolejka ahoj zlati :hug:

Vložit nový komentář