Maminky se nehoupou

Jensina  Vydáno: 13.07.15

Aneb duše ví, co jí udělá dobře…

„Ve středu přijdu brzy, tak si někam vyraz! Zasloužíš si to,“ dostane se mi nečekaně milého ocenění od mého muže Tomáše. Po šestnáctidenním maratónu kolem nemocných dětí, kdy již čtvrtý den můj imunitní systém nezvládal a den sedmý jsem zbídačená vyhledala odbornou lékařskou pomoc a následně můj výtěr z krku odhalil největší sbírku bakterií z celé rodiny, s ním rozhodně souhlasím.

Dostávám ovšem přednášku o jeho precizně fungující imunitě vybudované pravidelným během, jízdou na kole a vhodným stravováním. Snažím se upozornit na fakt, že má obranyschopnost by to také zvládla, kdyby byla od sedmi do šesti v jiném městě a na noc v jiné místnosti než-li ten hemofil, streptokok a pneumokok.

Kam vyrazím? Nemuset mluvit, zavřít oči a nechat se opečovávat, toť můj sen. Masáž? Na tu se po nemoci necítím. Vlasy? Kadeřnice je dobrá kamarádka, nemám náladu na tlachání. Pedikúra nebo kosmetika? To je ono, na obou jsem byla naposledy ve starém bydlišti jako bezdětná. Po chvilce hledání kontaktů a telefonování se nacpu na základní ošetření v kosmetickém salónu ve středu po páté hodině. V duchu se už vidím natažená na lehátku s maskou na obličeji a s tóny příjemné relaxační hudby za zády.

To bude ten správný balzám na duši po mých nervových uklouznutí během nedobrovolného domácího vězení. Byla celkem dvě. Nejprve mě příšerně rozhodily tablety do myčky. Došly. Nebyla ani jedna. Nikdy dříve se to nestalo. Představa, že musím umýt nádobí, když už u vaření přicházela svalová krize, způsobila několikaminutový srdceryvný pláč do telefonu vyděšenému manželovi. Můj téměř dokonalý, doma se málo vyskytující muž přijel dříve, přivezl požadované a osobně myčku naplnil a zapnul. Mohla jsem být zase v rámci možností šťastná.

Jenže druhý den se z venkovních tlampačů ozvalo: „Škóóóda lááásky, kterooous mi tenkrááát dalááá…“ a ženský hlas lhostejně upozornil na plánovanou odstávku elektrické energie na následující dopoledne v naší části vsi.

A ocitla jsem se definitivně v háji. Tohle nedokázal vyřešit ani Tomáš (ač má elektrotechnické vzdělání) svým rychlým úsudkem. Představa, že mi vezmou mou největší zbraň: Milerova Krtka a internet (mimochodem doporučuji všem budoucím rodičkám ke zhlédnutí díl nazvaný Krtek a maminka. Krtek porodník v něm naprosto grandiózně odrodí zaječici, a to bez epidurálu a epizotomie!) mě dostala na lopatky.

Ovšem už je to pryč a zasloužená středa přede mnou. Za pět minut pět netrpělivě přešlapuji u kosmetického studia. Představuje se mi rozesmátá žena přibližně mého věku.

„Položte se na lehátko. Pro vás to nebude problém, jste hubeňoulinká. Jé, já byla před porodem taky o deset kilo lehčí, ale teď…“ začne konverzaci maminka kosmetička.

Povinně se usměji, lehám si a zavírám oči. Přemýšlím, zda hubeňoulinká je slovo. Hm, asi jako nejkoulinkatější.

Za neustálého kosmetiččina monologu dumám, co mi to asi zhruba aplikuje na obličej. Zaráží mě, že matle jen to jedno místo. Podle další indicie (teploty přípravku) začínám usuzovat, že…

„ÁÁÁ, do řiti. Ano, je to vosk.“

„Tak, kníra máme dole. No, a teď po porodu zkouším všechno možné na strie…“ pokračuje její monolog za mou hlavou.

Kníra? V mysli mi naskočí obrázek Shreka a Fiony, kterak se společně holí před zrcadlem.

Při trhání obočí stále mele. Její oblíbená témata jsou: porod, první slova dítěte a laserové odstraranění strií a metliček na dolních končetinách. Chvíli přemýšlím, proč se taky na něco nezeptá mě?

Při čištění přecpaných pórů jakýmsi prapodivným nástrojem se odhodlávám požádat ji o mlčení. Až napočítám do tří, tak to řeknu. Jedna, dva, tři. Nadechuji se. A… Zase vydechuji. Jsem srab. Co je na tom tak těžkého? Proč to nedokážu? Srabi trpí, srabi trpí, srabi trpí. Rezonuje mi posměváčský hlásek v mé mysli. Jo, musím na sobě ještě hodně pracovat.

„Nyní vám aplikuji hluboce čistící pleťovou masku. Hodně stahuje a moc nevoní, tak se nelekňete. Ovšem na vaše ošklivé, zanesené a rozšířené póry, je skvělá,“ oznámí profesionálním hlasem kosmetička. Hubeňoulinká s ošklivými póry a knírem. Divím se, že jsem vůbec vdaná.

Těším se, až mě konečně zanechá jen s tóny relaxační hudby a stahujícími se póry. Podle vzdalujícího se monologu odhaduji, že se usadila k nedalekému stolečku. Začíná se ve mně hromadit vztek, únava, zoufalství a frustrace z posledních dní. Ona mi podrobně popisuje plavecké schopnosti svého malého syna a ta pitomá maska smrdí a vcucává mi tváře a rty do dutiny ústní. Mám pocit, že mi mizí čelo a není mi příjemně ani trochu.

Dostávám nápad, jak se zbavit alespoň toho únavného monologu. Když jsem srab, musím předstírat spánek. Začínám hlasitě oddechovat. Soustředím se, aby se mé nulky zdvíhaly v naprosto pravidelných intervalech. Zatím nic. Nasazuji styl spaní „Jakub na zádech“ - tři hluboké nádechy, jedno chrochtnutí, dvě zamlaskání a znovu tři hluboké nádechy… Nezabralo.

Přitvrzuji. Styl „Adam s rýmou“. Hluboký nádech ústy, výrazný výdech, dvě velká uchrápnutí a znovu hluboký nádech ústy… Bez výsledků.

Střílím zlaté eso: „Tomáš po třech pivech“. Soustava velmi hrdelních, chrochtavých nádechů a písklavý výdech. Zabírá už na poprvé. Ticho. Svým vystoupením si maličko ničím ten výživný hnůj na tváři. Od levého koutku směrem k levé nosní dírce se mi táhne série prasklinek. Je mi to fuk, hlavně, že je klid.

Během masáže obličeje a dekoltu se stále tvářím jako člověk v hlubokém kómatu. Poté celkem ochotně seskočím z lehátka, zaplatím za využité služby a zdvořile odmítnu čistící mléko, pleťovou vodu, denní, noční, oční krém a tu masku, co smrdí jako čertovo lejno (vše v hodnotě čtrnáctidenní stravy čtyřčlenné rodiny) a bez které se mé póry již zítra ocitnou v tom zuboženém stavu, ve kterém sem dorazily.

Odcházím a cítím se vyloženě naštvaně. V plné síle na mě dolehla frustrace posledních tří týdnů. Nebylo to tak, jak jsem si představovala, nejsem uvolněná, odpočinutá ani nabitá energií. Dojdu ke svému autu a nechávám zlost vyjít ven. Bez přemýšlení vytočeně třísknu svoji kabelou o kapotu. Jelikož samozřejmě dbám na pitný režim a v kabelce ukrývám litrovku s vodou, auto se mi odmění hlasitým protestem alarmu.

V první vteřině zmateně pobíhám kolem vozu ve stylu Mr. Beana. Ve druhé vteřině si začínám všímat, že jsem středem pozornosti celé ulice. Ve třetí vteřině koutkem oka registruji deset poporodních kilo vykloněných z okna kosmetického salónu. Lidé zírají, snaží se překřičet hlas mého auta. Fajn, zavolejte třeba policii! Ovšem žádám trest smrti! Ve čtvrté vteřině pomačkám pár tlačítek a alarm konečně utichá. Představení je u konce, lidé se rozcházejí. Roztřesenou rukou startuji a apaticky odjíždím.

Pár metrů před domovem náhle otáčím auto. Dostávám pošetilý nápad. Při poslední návštěvě místního dětského hřiště mě přepadla touha sednout si na houpačku a pořádně se rozhoupat. Hřiště bylo plné dětí a dospělého doprovodu a mně je přeci třicet, mám dvě děti a jsem učitelka. Takoví lidé se nehoupou! A svou touhu jsem v duši zabila. Teď to chci! Já to potřebuji!

Nenápadně se kradu dětským hřištěm přímo k oblíbené houpačce mého syna. Čas hraje pro mě. Na malé děti je už pozdě, na puberťáky brzy. Nikde nevidím živou duši. Nesměle usedám a pevně se chytím řetězů po stranách. Odrazím se. Jednou. Dvakrát. Třikrát. Pokrčit kolena, natáhnout nohy. A znovu. Brzy lítám sem a tam jako kometa. Je mi fajn. Užívám si to. Na tváři úsměv, ve vlasech vítr. Zavírám oči. Zakláním se dozadu. Sem a tam. Cítím se dobře. Jsem uvolněná, vyrovnaná a už dlouho jsem si nepřipadala tak krásná, silná a spokojená. Mám pocit, že dokážu skály lámat. Opřu si hlavu o řetěz a nechám se klidně dohoupat.

Když se houpačka přirozeně zastaví, vstanu, upravím si oblečení, seberu kabelu a zamířím zpět ke svému autu. Teprve nyní si všímám chlápka v montérkách s nápisem Technické služby. Opírá se o budovu opatřenou cedulí Technické zázemí. V jedné ruce svírá zapálenou cigaretu, ve druhé láhev s pivem a zírá na mě. Mám sto chutí mu říct: „Vykašlete se na salóny a poslouchejte hlas svého srdce. A hlavně, chlape, nehul na dětském hřišti.“ Jenže jsem srab. Místo toho zamířím nabitá novou energií zpátky domů.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
zolycka
Kelišová 6694 příspěvků 13.07.15 00:36

Hezci denicek jsem tu snad jeste necetla:) je to psane s lehkosti a vtipem a pritom to ma myslenku.budu se tesit na dalsi :)

 
slavuska1
Vesmírná mluvilka 31202 příspěvků 13.07.15 00:50

Úžasný :palec: :potlesk:

 
palapa
Závislačka 2910 příspěvků 13.07.15 01:05

Joooo tak to je paradni denicek.
Ja se houpu i na plnym hristi, kdyz jsem s dcerou, ale asi se zajdu zhoupnout i sama. Je to uzasny a opravdu si clovek prijde na jine planete nekde daleko. :potlesk: :potlesk: :palec:

 
poppaea
Závislačka 3248 příspěvků 1 inzerát 13.07.15 07:02

Krásný deníček, obzvlášť takhle po ránu balzám na duši :potlesk:

 
renč  13.07.15 07:36

Tak budu mít dneska hezčí den, hezky jsem se zasmála :pankac: :lol: :lol: :lol:

 
smutnalucy
Ukecaná baba ;) 1521 příspěvků 13.07.15 07:55

Také me moc pobavilo a zvedlo náladu po ránu :kytka: Já už dnes srab nejsem, ani v případe kosmetiček s 10 poporodními kily které vidim prvne v zivote :P

 
Mishka85
Ukecaná baba ;) 1436 příspěvků 13.07.15 08:11

Konečně to tu taky někdo napsal, maminky taky potřebují pohoupat :) Já jsem si min. týden dovolila být nemocná…poprvé po dvou a půl letech a manžel nechápal, jako, že si jdu lehnout a on se bude starat? Nakonec se postaral, ale ten údiv v očích, že i maminka na dovolené si chce odpočinout :D krásný deníček

 
elimili
Kecalka 153 příspěvků 13.07.15 08:16

Fakt pekne.. A od srdce :srdce:

 
Nika079
Zasloužilá kecalka 525 příspěvků 8 inzerátů 13.07.15 08:30

Ranni pohlazení na duši, opravdu krásný deníček!

 
Shari81
Kelišová 5338 příspěvků 13.07.15 08:46

:potlesk: :potlesk: :potlesk: krásně napsané :palec:

 
JaneDoe
Ukecaná baba ;) 1223 příspěvků 13.07.15 08:50

Wow! Bezkonkurenčně nejlepší deníček eMimina.
Perfektně napsané, obsah super, zasmála jsem se :mrgreen:..
Máš obrovský talent, budu se těšit na další tvoje deníčky :kytka:

 
JaneDoe
Ukecaná baba ;) 1223 příspěvků 13.07.15 08:54

Ale autorko, nepsala jsi už deníčky pod jiným nickem? Přijde mi tvůj styl hrozně povědomý :oops: :kytka:

 
verulicek  13.07.15 09:27

Začátek trochu krkolomný ale v tom salónu se to rozjelo tak, že jsem si poprskala obrazovku a hýkala smíchy…ty prostě umíš psát :lol: :lol: :lol: jo z nadpisu jsem si vzpomněla spíš na provaz :mrgreen:

 
verulicek  13.07.15 09:30

@JaneDoe není to nejlepší deníček - ona je sama sobě totiž konkurencí :-D najdi si její staré věci, poslala jsem ti SZ :-)

 
Svecicka
Nováček 9 příspěvků 13.07.15 09:39

Moc hezke… :potlesk:

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 13.07.15 09:46

Moc hezký deníček. Poslední část o houpačce je naprosto skvostná!

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 13.07.15 09:48

Aha, tak koukám, že autorka psala dřív pod jiným nickem…hm, ten tu asi nikdo neprozradí, co?

 
Ráchelia
Zasloužilá kecalka 693 příspěvků 13.07.15 10:12

Úžasný deníček, našla jsem se v něm, 2 nemocné děti, pokus o oddych minulý týden u kadeřnice byl 2hodinové tlachání a v duchu si nadávám úplně stejně, že něco řeknu - ale jsem srab. Já jsem navíc odešla s totáálně zmršenými vlasy a doma jsem brečela, proč jsem tam vůbec chodila…Když předtím vypadaly dobře…
Asi se půjdu pohoupat :)

 
celinne
Kecalka 180 příspěvků 1 inzerát 13.07.15 10:20

Před chvílí mi přistála mašinka na kloubu u nohy tak, že jsem se už rozbrečela. Nejen samozřejmě kvůli tomu, ale je toho teď na mě nějak moc. A přijdu sem a čtu nekrásnější deníček co jsem tady zatím četla a navíc mi v tuto chvíli opravdu mluví z duše. Děkuji :kytka: :kytka:

 
sparaxis
Kecalka 190 příspěvků 17 inzerátů 13.07.15 10:38

Krasne :kytka:

 
LolitkaP
Ukecaná baba ;) 2068 příspěvků 13.07.15 10:47

Moc hezky napsané :potlesk: :kytka:

 
Andulonka
Kecalka 239 příspěvků 13.07.15 11:28

Milý deníček, ráda si přečtu další :-) :kytka:

 
Pajka89
Zasloužilá kecalka 799 příspěvků 13.07.15 11:31

Taky se mi deníček líbil a zvednul mi aspoň trochu mojí dnešní blbou náladu :palec:

 
Caitlyn
Kelišová 5468 příspěvků 13.07.15 11:58

Super, moc se mi deníček líbil. Také bych chtĕla umĕt takto čtivĕ a úsmĕvnĕ psát :palec:

 
Sendy888
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 13.07.15 12:38

Moc hezky napsané. :palec: Ano, maminky si potřebují odpočinout… jsme pak i na dětičky naladěnější.

 
TerezkaW
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 13.07.15 12:57

Holky, pošlete mi prosím klidně do SZ dřívější nick autorky. Zítra nastupuju do porodnice, nervozní jsem až až a tenhle deníček mě báječně uvolnil. Díky :kytka:

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 13.07.15 13:52

Děkuji každému za komentář. Píšu ze dvou dúvodů: jednak z čisté radosti tvůrčího aktu a utřídění si vlastních myšlenek a jednak proto, že doufám v alespoň jednu osobu, které v něčem deníček pomůže. Je fajn z vašich komentářů zjistit, že se mi to podařilo. Krásné léto vám i vašim rodinám. :mavam:

 
miskakr
Ukecaná baba ;) 1785 příspěvků 2 inzeráty 13.07.15 15:21

Naprosto dokonalé a úplně rozumím. taky se chodim houpa.je to bezva. krasný deníček.

 
rybička29
Nováček 9 příspěvků 13.07.15 15:23

…maminky se houpou… a já jsem taky jedna z nich, miluju to, dává mi to svobodu a pohled na dětský svět. Moc hezký deníček.

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 13.07.15 18:03

První, co mě napadlo, bylo - přijď ke mně na masáž :mrgreen: Néé, vážně, po několika letech rodičáku se dvěma klukama jsem se rozhodla specializovat na masáže žen, maminek. Kdo jiný si zaslouží pohladit, zrelaxovat, dobít energii víc než večně se starající matka?
Jinak já dneska kosmetiku odřekla a to máme naprosto úžasnou paní. Jen mi tatínek ráčil oznámit, že mám s sebou vzít i neposedné dítě :zed:

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 13.07.15 18:08

Jo, ještě k tomu srabáctví - ono to není tak těžký říct, když ta slova člověk načinčá :) Sama jsem byla taková a už to jde. Něco jako: Krásně se s vámi povídá, ale já strašně potřebuju ticho, jsem pryč od dětí. Myslíte, že by šlo nemluvit? Nezlobte se. :*

 
PetiteFillette
Extra třída :D 13845 příspěvků 1 inzerát 13.07.15 19:31

Skvělý deníček, napsaný s vtipem a lehkostí :palec: Pokud jsi tu byla pod jiným nickem, tak vím kterým :pankac:

Edit: Oprava překlepu.

Příspěvek upraven 13.07.15 v 19:36

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 13.07.15 19:40

Ty jsi opet nezklamala :hug: :hug:
Opravdu nedherny uvolneny denicek ;) :srdce:
Jinak taky uz jsem se houpala a bylo mi fuk kdo na me civi :mrgreen:

 
dani24687
Neúnavná pisatelka 15433 příspěvků 13.07.15 20:46

Smekam, smekam, smekam. Nikdy jsem necetla lepsi denicek :potlesk:

 
Conulka
Ukecaná baba ;) 2308 příspěvků 13.07.15 20:46

Super jako vždycky

já když chci, aby na mě kadeřnice nebo někdo jiný nemluvil, tak se tam dořítím, uhekaně se omluvím, že jdu trochu pozdě (ikdyž nejdu pozdě), dodám, že mám den blbec a straaaašně mě bolí hlava a už si nemůžu dočkat jak si tady u Vás odpočinu a ještě se mi nestalo, aby mě někdo otravoval kecama :mrgreen:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24074 příspěvků 13.07.15 21:43

Jinak k tomu kecani u kosmeticky, ja byla tedy spis na masazich v hotelu na dovolene, a ja vedela ze bude zvlatlat, tak jsem zacala prvni a ona uz pak rekla, ted si pospime trochu, ja to proste otocila jako odkad jste, jak dlouho to delate a hele jak prestala zvanit :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: ;)

 
Hanka-L
Ukecaná baba ;) 1396 příspěvků 13.07.15 22:05

Opět skvostný deníček :potlesk: stejně jako všechny předchozí ;)

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1700 příspěvků 13.07.15 22:10

Kraaasa, taky potrebuju pohoupat a to tak, ze urgentne. Jsem rada, ze nejsem jedina, ktera obcas pada na pusu…
Denicek mi pripomenul denicky jine uzivatelky. Snad se nepletu :kytka:

 
Paz
Povídálka 20 příspěvků 14.07.15 04:06

Krásný deníček! :potlesk:

Trochu mimo - potěšilo mě, že by podle komentářů zde byla tichá kosmetička (masérka) vítaná. Sama občas pohybuji, jestli se pro svoji práci hodím. Nejsem ukecaná žeńská, jsem introvert a občas váhám, jestli to klientkám nevadí. Uklidnily jste mě :kytka:

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 14.07.15 22:03

Chápu, že je to nadsazené, ale působí to na mě hrozně strnule, zamrzle. Po přečtení mám intenzivní pocit, že si řadu těch problémů děláš sama. Moc dáš na konvence. Když ti bylo špatně a neměla jsi umyté nádobí, proč jsi vám prostě neobjednala pizzu nebo čínu? Protože to správné matky nedělají? A proč by ses nemohla pohoupat? Protože by tě snad mohl někdo vidět? Nevím… to radši budu před někým směšná (je to ostatně jeho problém, ne můj), ale psychicky v pohodě.

Příspěvek upraven 14.07.15 v 22:05

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 15.07.15 09:30

@kacz No, tenhle deník zrovna příliš nadnesený není, to chápeš nesprávně :) Pokud na tebe působil zamrzle, tak to jsem neprospěla, snažila jsem, aby právě gradoval. Tak snad v některém dalším si i Ty přijdeš na své. :kytka:
Co se týče Tvého intenzivního pocitu, v tom se nemýlíš. Ano, každý problém, který se v mém životě vyskytl, jsem si způsobila pouze já a nikdo jiný. Nestavím se do role oběti :) Stejně tak problémy, se kterými se aktuálně potýkáš Ty, jsou následkem Tvého myšlení, chování a jednání. V tom jsme my lidé stejní a v tom je ta stejná příležitost pro nás všechny.
A Tvá trefa do černého je v té větě: Moc dáš na konvence. :palec: A to je přesně ta myšlenka tohoto deníčku. Pomoci si to uvědomit, abychom poslouchali touhy svého skutečného já. :) Hezké léto Tobě i Tvé rodině.
PS: Detaily o správných matkách a objednávání pizzy komentovat nechci, o to vážně nejde. :)

 
Dendaaa
Kecalka 158 příspěvků 168 inzerátů 15.07.15 09:35

Krásný deníček. Je vtipný.

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 15.07.15 11:34

@Jensina nemyslela jsem, že je zamrzlý styl psaní, ale že je zmrzlá - neosobní ta maminka, o které deníček je. No nic, je prima, žes na to přišla. Já mám samozřejmě zase jiné neduhy, to je jasný. Nicméně nesouhlasím s tím, že člověk si za všechny problémy může sám. Někdy se semele tolik nepříznivých vnějších vlivů, že se můžeš třeba stavět na hlavu a stejně situaci nezlepšíš.

Nepsala jsi tu náhodou kdysi deníček o tom, jak manžela uhání černovlasá kolegyně? Nebo to byl někdo jiný?

Příspěvek upraven 15.07.15 v 11:36

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 15.07.15 12:24

@kacz Jé, tak to mám radost, že zamrzlý není styl psaní. A v jaké konkrétní situaci na Tebe hlavní postava (tedy já) působí neosobně, zamrzle? V tom, že nechtěla komunikovat na kosmetice? Nebo tím, že nedokázala říct narovinu, že nemá náladu poslouchat problémy jiných? Nebo ještě v jiné situaci?
Hodně jsem za poslední rok ‚přičichla‘ a našla se (a stále hledám) v zákonu přitažlivosti a síle pozitivního myšlení a dalších dejme tomu ‚ezověcech‘ :lol: Proto píšu, že věřím, že všechno, co se nám v životě děje, je výsledek našeho myšlení. Neříkám, že se nemýlím, říkám, že tomu věřím. (Jako malá jsem taky byla přesvědčená, že dárky nosí Ježíšek, nakonec to tak nebylo.) Tak mi prosím nepředhazuj argumenty, proč se mýlím. Věř mi, že jsem je už určitě slyšela. :) :kytka:

Ano, ten Tebou zmiňovaný deníček jsem skutečně psala já.

 
KattyK
Zasloužilá kecalka 581 příspěvků 15.07.15 14:00

Úžasný deníček od mé nejmilejší autorky (je jedno pod kterým nickem :mrgreen: ). Doufám, že budou další :kytka:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8526 příspěvků 15.07.15 14:27

Super deník :-)

 
Anteea
Neúnavná pisatelka 16429 příspěvků 3 inzeráty 15.07.15 18:48

@Jensina díky, pobavila jsem se :mrgreen:

Příspěvek upraven 16.07.15 v 11:45

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 15.07.15 20:22

@Jensina už jsem zmínila tu pizzu :-) ale třeba už jen ten tvůj výběr „relaxačních aktivit“: kadeřník, kosmetika… takové ty běžné věci, co holky dělají, resp. měly by dělat. Nezeptala ses sama sebe, u čeho by sis opravdu odpočinula. Třeba by ti víc prospělo sednout si k rybníku nebo si zalézt do knihovny a něco si přečíst… ale ty jsi vybírala ze samých věcí, které tě vlastně nejspíš ani nebaví.

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 16.07.15 08:08

@kacz no, bingo. :mrgreen: A přesně to je ta myšlenka deníku. Aneb duše ví, co jí udělá dobře… Já v hloubi duše věděla, že mi k relaxu stačí se vyřádit sama na dětském hřišti na houpačce, ale pod tlakem okolí (dospělí neřádí na houpačkách, chodí na masáže, pedikúru apod.) jsem to, co jsem v hloubi duše věděla, potlačila. A dopadlo to tak, jak muselo. Kosmetika nepomohla, ba naopak mi bylo hůře a stejně jsem se nakonec dostala k obyčejné houpačce. A já se snažím na svém vlastním příběhu ukázat tohle lidem. Aby se více poslouchali a nenechali si namluvit, co je pro ně (podle někoho jiného) to nejlepší. Však tomu moc dobře rozumíš, jen ses na to podívala tím pohledem ega, které svádí k moralizování. :) Ale došly jsme ke stejnému závěru. Každopádně Ti díky za komenty a stejně tak všem ostatním za ty pod deníkem a za ty v SZ. Hezké letní dny s tím správným relaxem. :kytka:

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 16.07.15 13:00

@Jensina já jsem to pochopila, jenže když je pointa až v posledních dvou větách a celý deníček se táhne v takovém zamrzlém duchu, tak ani ta pointa můj celkový dojem nepřebila.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele