Maminky s.r.o. (s radostí ohromnou): březen, březí, zabřezno

alice01  Vydáno: 03.03.03

Milé maminky,
jak jste zajisté správně pochopily, dnes bude řeč o našich drobečcích a to jak nadpis napovídá ? od samého prvopočátku.

Jak jste zjistily, že jste těhotné?

Můj příběh by se mohl jmenovat Kterak skončila má jeskyňářská kariéra dřív něžli začala. S partou kamarádů jsme se vydali do Českého Krasu. Mám tu krajinu u Karlštejna moc ráda a vždycky se tam moc těším. Do práce jsem napochodovala v pohorkách a s plným batohem. Hotová jsem byla už ve čtyři hodiny, protože se mělo vyjíždět brzo. Leč zazvonil telefon a na druhé straně byl hlavní velitel zásahu, že se zdržel na služebce, je kdesi v terénu a ještě nemá sbaleno?. S plným batohem jsem zase odpochodovala domů, a vylepila se k televizi. Kolem osmé opět telefon ? už prý doma balí! Úspěch! Shlédla jsem jeden díl Legendy folku&country, zavzpomínala na staré dobré vandrácké časy, naládovala se ořechovými koláčky od milého a zazvonil mobil ? už jedou pro mě. Cesta probíhala skvěle, pochrupkávala jsem na zadním sedadle. Probraly mě až serpentýnky za Zbraslaví, čím blíže ke Karlštejnu, tím více jsem měla pocit, že ořechové koláčky nebyly na cestu to pravé ořechové?. Nakonec mi kluci zastavili, bylo mi zle, musela jsem si strčit prst do krku, zatímco si ze mě kamarádíčkové pěkně utahovali. Žaludek byl jako na vodě a takový nějakou dobu i zůstal. Už mi dlouho nebylo špatně v autě, přikládala jsem to divoké jízdě a nacpanému břichu.

V sobotu byly na programu Koněpruské jeskyně ? ovšem mimo běžnou prohlídkovou trasu. Tu jsme napřed prošli s ostatními turisty, nasoukali se do overalů a odešli k nedaleké skále, kde byl vsup do jeskyně. Jenže napasoval klíč. Čekání na správné klíče jsme si krátili hledáním trilobitů. Klíče se nenašli. Prý existuje i jiná cesta, ale ta začíná delší plazivkou. Plazivci se mezi námi našli asi jen čtyři, nám ostatním přešla chuť na plazení, když jsem viděli s jakou námahou se ti blázni před námi soukají do jakési škvíry. Krásné slunečné odpoledne jsem příjemně strávili u místního bufetu a krátkou procházkou po okolí.

Druhý den bylo krásně. Vydali jsem se do blízkých jeskyní. Vše probíhalo hladce, až mi najednou kluci zmizeli v nějaké díře. Musela jsem na ně zavolat, abych zjistila, kde vlastně jsou. Světlo šlo zespoda. Byla to esíčková díra a já se do ní nacpala. Tam to šlo, ale jak jsem zjistila, že se dál nepohnu, nemůžu narovnat, dostala jsem pocit, že se dusím. Musela jsem ven, ale jak?! Nakonec se to podařilo a já mohla konečně vydechnout a nadechnout. Nikdo další to ani nezkusil. Na zpáteční cestě se mi zdálo, že se nějak víc potím. Asi na mě něco leze?

V týdnu přijel drahoušek a ptal se, jak jsem na tom, jestli se můžeme muchlovat. Vytáhla jsem své pečlivě vedené zápisky o měření bazální teploty. ?Ale tady byla přece ovulace?? děl můj drahý a já nakoukla přes rameno. U jeho ukazováčku se skvěla dvě kolečka s puntíkem uprostřed. A já si myslela, že ovulace jsou až ty vyšší teploty! Ale následky omylu jsou tak krásné, že se na mě manžel ani nezlobí! :o)

Alice

P.S. Na fotce je Verunka s tátou, když měla dva a půl měsíce. Dovolenou jsme strávili na chatě (Vysočina) bez elektřiny, ale zato se spoustou sluníčka a hezkých zážitků.

400×288 .(Verunka){bor­der:0} *]

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 03.03.03 07:23

Ahoj Ali,
I když k tomuto témanu nemám co napsat, nedalo mi to na deníček nereagovat.
Na to jak se cítím, po pár hodinách spánku, víkendovém odjezdu na MS a neshodou se svou drahou polovičkou, mě tvé povídání pohladilo po duši.
Jsem ráda, že jsem navštívila tyto stránky a seznámila jsem se s vámi.
Měj se moc hezky, ahoj Jitka

PS: Mám omatlaný monitor, jak jsem chtěla Verunku pohladit :-)))))

 
gabriella
Povídálka 48 příspěvků 03.03.03 09:31

Ahojky Alice,

tak ti povím, že Verunka je NÁDHERNÝ omyl, je krásná, určitě po mamince :-)))

tak zatím pa g.

 
ajka
Zasloužilá kecalka 751 příspěvků 03.03.03 09:45

Ahojte maminky,

všechny zdravím v novém týdnu. Hlásím se o rok starší, i když rozumově žádný pokrok nepociťuji. Takže k našemu příběhu:
Začnu od úplného začátku. Vy:,–(ila jsem HA zároveň s mou kamarádkou (byla to náhoda). Zatímco ona po dvou měsících otěhotněla, já jsem do sebe začla ládovat různé hormónky. Při pohledu na její rostoucí bříško mi bylo dost na nic. Nicméně jsem její těhotenství prožívala skoro jak vlastní. Blížil se termín porodu. Najednou přišla šokující zpráva, že její tatínek je v nemocnici s prasklou aortou. Bylo to dost zlé. A taky to zle skončilo. Tatínek zemřel a dva dny na to se stal dědou. Takže jsme měli všichni plnou hlavu neštěstí a štěstí. Mezitím jsem já onemocněla a brala antibiotika. Pak ačkoliv byla nemoc pryč mi bylo pořád na zvracení. Doktorka mě nechala doma, že je to následek po antibiotikách. Toto probíhalo v prosinci, takže jsem si ani neužila dobrůtek vánočních. Mezi svátkama jsme vyrazili s mužíčkem na jeden den na lyže. Druhý den ráno jsem si udělala testík, s tím že tam opět najdu jednu čárku a budou slzičky. Ani se mi nechtělo jít podívat. Ale zvědavost je mocná. Nemohla jsem věřit vlastním očím. Byly dvě! Manžel ještě pospával, tak jsem narychlo udělala krabičku z vánočního papíru a dala do ní testík. Vletěla jsem do ložnice s tím, že jsem mu zapomněla dát jeden dáreček. Tak rychle snad ještě vzhůru nebyl. Skákal radostí a objímal mě. Nemohli jsme uvěřit.
Teď si už 6 měsíců užíváme radosti i strasti rodičovství.

AJKA

 
Gabina2  03.03.03 10:41

Ahoj všechny!
Tak u nás zjištění, že jsem těhotná neproběhlo vůbec, jak jsem si představovala…
V prosinci 2000 jsem vy:,–(ila pilule a říkala jsem si, že když otěhotním do půl roku, tak to bude ohromné štěstí. Takže s manželem jsme se až tak cíleně nesnažili, viděli jsme to spíš až na to léto :). V půlce ledna měla dorazit MS, jenže nedorazila… A já, v tomhle pesimista, už viděla, jak podstupuji hormonální léčbu, vyvolávačky každý měsíc a podobné katastrofické scénáře (v tom jsem prostě odborník :o)) Napadlo mě udělat si TT a ten byl negativní a ten druhý samozřejmě taky. Vypravila jsem se na gyn., ale byl pátek poledne, tak jsem měla přijít v pondělí ráno na krev a s ranní močí.
Jenže ve mě začal hlodat červíček a v sobotu jsem si udělala další test a ten byl pozitivní!
V pondělí jsem celá šťastná šla na krev…a v úterý pro výsledky a na vyšetření. Jenže čekala mě další sprcha :o( Paní doktorce se zdála hladina HCG moc nízká a při vyšetření taky nic závratného neobjevila…což by se mohlo jednat o mimoděložní těhotenství a poslala mě na ultrazvuk. A v mé hlavě se rodily další možné hrůzy…
Vyšetření ultrazvukem taky moc jednoznačné nebylo…doktror sice viděl plodový obal, takže jsem těhotná byla, ale nebyla jistota, jestli se udrží…
Nakonec vše dopadlo dobře. My jsme si všechny stresy vybrali na začátku a zbytek už byl naprosto bezproblémový, včetně porodu, ale o tom zase v jiném deníčku :o)
Gábina
PS: Ještě musím dodat, že pro nás z toho všeho vyplynulo jedno velké ponaučení (havně pro mě): Nic se nemá řešit dopředu a nechat všemu volný průběh!

 
Matlásek
Povídálka 42 příspěvků 03.03.03 20:15

Ahoj Alice a Verunko. Brali jsme se v červnu a já si v té době říkala, že s miminkem ještě tak dva roky počkáme. Že nejdřív dostavíme, zařídíme, něco splatíme, taky si uděláme delší praxi atd. Jenže už koncem roku mi začalo něco chybět. Začala jsem chtít miminko, řekla jsem to manželovi a ten kupodivu souhlasil, takže naše plány vzaly za své. Vy:,–(ila jsem antikoncepci a už čtvrtý měsíc se nedostavila MS. Celá natěšená jsem běžela koupit TT. Byl negativní. Byla jsem sice sklamaná, ale nechala jsem to být. Ale když už to trvalo 3 týdny, tak jsem si ho koupila znovu. Dodnes si pamatuju jak sedím na vaně a čekám kolik čárek se objeví, objevily se a DVĚ. Po tvářích mi tekly slzy štěstí a já tomu ani nemohla uvěřit. Vždyť mi ani nic nebylo, žádná nevolnost ani mdloby. Byla jsem doma sama, zašla jsem vedle do textilu, tam jsem koupila dětské látkové bačůrky, které jsem krásně zabalila spolu s testem a čekala až příjde manžel z práce. Nejdřív na ten dárek koukal trochu nedůvěřivě, prej nemá ani narozeniny ani svátek. Když to otevřel, tak se celý rozsvítil, tak mě objímal a tisknul, že mě málem umačkal. Hned mi šahal na bříško, jestli už ho neucítí.:-))) A když jsem pak přinesla i těhotenský průkaž měl radost znovu. Dnes už je Matyáškovi rok a je vážně úžasný. Každý den mě něčím překvapí, dneska například vylíval vodu z vany, zatím co jsem odběhla pro pyžamko! Mějte se krásně! Petra

PS:Verunka je opravdu krásná!!!!!

 
Anonymní  03.03.03 21:48

Ahoj Alice, na tohle téma se nedá nereagovat. U nás to všechno začal manžel. Přišel s tím, že by chtěl miminko. Taková nabídka se přeci nedá odmítnout. Vy:,–(ila jsem HA a začala se těšit. Jenže hned po vysazení mi trhali zub a já dostala zánět a antibiotika. Můj doktor mi doporučil minimálně měsíc počkat. bylo to nekonečné. Jak jen to šlo, tak jsme se začali snažit, jenže stále nic, ani jeden den zpoždění. Měřila jsem BT, brala prášky na vyvolání ovulace. Po půl roce se nedostavila MS. Koupla jsem si TT a byl negativní. Bylo to další zklamání. Po pár dnech jsem šla k doktorovi a ten mi řekl, že bych mohla být těhotná, ale že to ještě není jisté. Měla jsem přijít za tři týdny. Po téhle strašně dlouhé době mi řekl, že jsem podle ultrazvuku v pátém týdnu. Byla to neskvělejší zpráva v mém životě. Manžel na mě nedočkavě čekal v autě. Když jsem mu to řekla, jenom zářil. Začátek byl nádherný a nervy jsme si užili později,ale o tom až někdy jindy.

Verunka je sladká a moc vás obě zdravím.

Ahojky Eva (Hruštička)

 
Anonymní  03.03.03 21:49

Ahoj Alice, na tohle téma se nedá nereagovat. U nás to všechno začal manžel. Přišel s tím, že by chtěl miminko. Taková nabídka se přeci nedá odmítnout. Vy:,–(ila jsem HA a začala se těšit. Jenže hned po vysazení mi trhali zub a já dostala zánět a antibiotika. Můj doktor mi doporučil minimálně měsíc počkat. bylo to nekonečné. Jak jen to šlo, tak jsme se začali snažit, jenže stále nic, ani jeden den zpoždění. Měřila jsem BT, brala prášky na vyvolání ovulace. Po půl roce se nedostavila MS. Koupla jsem si TT a byl negativní. Bylo to další zklamání. Po pár dnech jsem šla k doktorovi a ten mi řekl, že bych mohla být těhotná, ale že to ještě není jisté. Měla jsem přijít za tři týdny. Po téhle strašně dlouhé době mi řekl, že jsem podle ultrazvuku v pátém týdnu. Byla to neskvělejší zpráva v mém životě. Manžel na mě nedočkavě čekal v autě. Když jsem mu to řekla, jenom zářil. Začátek byl nádherný a nervy jsme si užili později,ale o tom až někdy jindy.

Verunka je sladká a moc vás obě zdravím.

Ahojky Eva (Hruštička)

 
Anonymní  03.03.03 21:50

Ahoj Alice, na tohle téma se nedá nereagovat. U nás to všechno začal manžel. Přišel s tím, že by chtěl miminko. Taková nabídka se přeci nedá odmítnout. Vy:,–(ila jsem HA a začala se těšit. Jenže hned po vysazení mi trhali zub a já dostala zánět a antibiotika. Můj doktor mi doporučil minimálně měsíc počkat. bylo to nekonečné. Jak jen to šlo, tak jsme se začali snažit, jenže stále nic, ani jeden den zpoždění. Měřila jsem BT, brala prášky na vyvolání ovulace. Po půl roce se nedostavila MS. Koupla jsem si TT a byl negativní. Bylo to další zklamání. Po pár dnech jsem šla k doktorovi a ten mi řekl, že bych mohla být těhotná, ale že to ještě není jisté. Měla jsem přijít za tři týdny. Po téhle strašně dlouhé době mi řekl, že jsem podle ultrazvuku v pátém týdnu. Byla to neskvělejší zpráva v mém životě. Manžel na mě nedočkavě čekal v autě. Když jsem mu to řekla, jenom zářil. Začátek byl nádherný a nervy jsme si užili později,ale o tom až někdy jindy.

Verunka je sladká a moc vás obě zdravím.

Ahojky Eva (Hruštička)

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 17.05.03 01:13

Ahojky,
hledala jsem tvůj mail a narazila na tento senza příspěveček. U toho svého 14tiletého habána jsem na to, že můžu být těhotná, přišla na děčínských skalách, když mě kluci táhly vandrem z jedné věže na druhou a já vždycky zdechla na prvním odpočívadle a usnula. Paní gynekoložka sice po mnohem slabších MS prohlásila, že se jedná o poruchu v rámci mé nemoci, takže jsem raději mlčela, aby mi miminko nevzali, nesměla jsem je tehdá mít, takže podezření jsem si nechala potvrdit až po čtyřech měsících a bylo to. (Je fakt, že jsem slabé MS měla až do pátého měsíce). Ale rozesmála mě ta podobnost.
Střihy pošlu, ahoj, Romana

Vložit nový komentář