Mámou v šestnácti

Eliiie  Vydáno: 17.05.12

Můj malý synek sfoukává svíčky na dortu. Příliš se mu to tedy nedaří. Plamínky stále hoří a jejich zář se mu leskne v modrých očích. Život mi nezničil. Zachránil a obohatil, vyvedl mne ze slepé uličky a udal mi směr.

Mé dětství nebylo pěkné. Vztahy mezi rodiči byly na bodu mrazu, otec životní krizi přebíjel alkoholem, matka workoholismem. Rodiče se navzájem nesnášeli a tento stav přetrvává dodnes. Otec byl neurotický, cholerický tyran, kterého jsem se bála a ke kterému jsem cítila hluboký odpor. On sám se o mě nikdy nezajímal. S mámou jsem nikdy neměla blízký vztah. Před problémy dodnes utíká, svou přítomnost nám nahradila penězi, svým rozhodnutím setrvat v nefunkčním manželství mé mladší sestře dodnes prokazuje medvědí službu.

Doma jsem nikdy neměla oporu. Otec se na mně dopouštěl psychického teroru, občas padla i nějaká ta facka, matka mi byla zcela cizím člověkem. Nikdy jsem neměla kamarádky, mezi vrstevníky jsem se necítila dobře. Hodně jsem četla, hlavně ruskou a německou klasiku, psala, přemýšlela o smyslu života – dnes vím naprosto přesně, že jsem v kolektivech stejně starých jedinců působila jako exot, naprosto mimo. Dnes už se tomu směju. Tehdy jsem si však připadala jako vyvrhel. Nenáviděla jsem život a toužila ho ukončit. Neuměla jsem být šťastná a neviděla jsem smysl své existence.

S nástupem na gymnázium se situace relativně zlepšila. V té době jsem byla nadšenou katoličkou. Ačkoliv naše rodina žila zcela materialistickým způsobem života a víře nepřikládala žádný význam, já jsem k náboženstvím měla vždy blízko. Hltala jsem Bibli, chodila pravidelně do kostela, na krku nosila růženec a učila se latinsky. Na gymplu jsem si našla své první přátele, avšak ve větších kolektivech jsem se nikdy necítila dobře a navíc jsem si nesedla s profesorkou angličtiny.

Byla jsem rebel, nedokázala jsem mlčet a kývat hlavou, jak to systém českého státního školství vyžaduje. Postavila jsem si hlavu, hodiny jsem bojkotovala a můj prospěch šel od desíti k pěti. V pololetí prváku jsem na poslední chvíli zachránila čtyřku, vyjímala se na vysvědčení mezi jedničkami a dvojkami. Mrzelo mě to. Rozhodla jsem si najít si doučování angličtiny, sama. Celý život jsem byla sama, všechno jsem si zařizovala sama. Vnitřně jsem byla také sama. Na samotu jsem si zvykla.

Podařilo se mi sehnat dokonce rodilého mluvčího. Dan byl Angličan, v Čechách byl třetím rokem, učil angličtinu o level výš. Zato čeština mu moc nešla, ze začátku jsme se domlouvali doslova „rukama nohama“. Ale sedl mi jeho systém výuky, který nebyl pouze o drcení slovíček a frází, ale také o logice, vztahu k jazyku a využití v praktickém životě. Četla jsem anglické romány, noviny, snažila se porozumět filmům v originále. Za půl roku jsem angličtinu ovládala natolik dobře, abych si mohla s Danem povídat o tom, co mě zajímalo a začít zjišťovat, že máme spoustu společných zájmů – životní filozofii, historii, náboženství, různých myšlenkových směrech a proudech.

Bylo mi čerstvých šestnáct a Danovi téměř o dvacet let víc. Přesto jsme si dokonale rozuměli. Měl pravý suchý anglický humor, který jsem milovala, uměl krásně vyprávět o životě a světě. Časem jsem se naučila pobývat u něj v bytě několik hodin denně a večer mizet na noc ke „kamarádkám“. Přesto náš vztah nebyl o sexu, ačkoliv jsme o něm často mluvili. U nás doma to bylo tabu téma, přesexualizovanost dnešního světa a mých vrstevníků mě naopak odrazovala, takže mě hodně překvapilo, že se dá o těchto věcech hovořit zcela normálně, slušně. Přesto byl náš vztah platonický. Dan mi pomáhal v mé osobní cestě, co se týče intimního sblížení, trvala jsem na křesťanském „až po svatbě“. Matně se pamatuji, že jsem se snad s jednou kamarádkou i vsadila. Už nevím o co, nicméně jsem prohrála.

Nebrala jsem tehdy žádnou antikoncepci, to jsme se s Danem špatně pochopili. Použil kondom, patřím však mezi ženy, které otěhotněly při mazlení a doprovodných praktikách. Nedostala jsem MS ani po měsíci, bylo mi nevolno, zvracela jsem, test byl pozitivní. Gynekolog mi vše jen potvrdil. Tvářil se při tom, jako kdyby mi měl kondolovat. Rozplakala jsem se, ale necítila jsem nic. Jen uvolnění všech bloků a emocí. Probrala mne slova o jakémsi „umělém přerušení“. Přerušení? Děláte si, vy, pane doktore, legraci? Když něco přeruším, nemůže to logicky pokračovat. Život plodu rozsápaného na kousky snad může pokračovat?

Podíval se mi do očí a stiskl mi ruku. Zvedla jsem se k odchodu a zalil mě pocit dosud nepoznaného, obrovského štěstí a lásky. Pocit, že mám pro koho žít a že můj život má smysl. Deprese, úzkostné stavy, úvahy o sebevraždě, to vše bylo rázem tytam. Šla jsem po městě, aniž bych tušila, kam to vlastně mířím, a byla jen šťastná. Uklidňovalo mne, že ať se bude dít doma cokoliv, když si postavím hlavu, nikdo mě nemůže k ničemu donutit. Ač jsem byla dosud praktikující křesťankou, poprvé v životě jsem mluvila k Bohu. Ať jsi, kdo jsi, ochraňuj nás a opatruj. Symbolicky jsem právě tehdy cestou ztratila růženec. Toto boží gesto jsem pochopila až později. Měla jsem oslavovat život a štěstí, ne smrt a utrpení.

První jsem se přiznala Danovi. Z jeho reakce jsem neměla strach a nezklamal mne. Podpořil mě plně v mém rozhodnutí a byl mi oporou. Rodičům jsem se rozhodla oznámit těhotenství až ve chvíli, kdy už nebude interrupce možná. Dva měsíce jsem se každý den modlila. Nikoliv naučené formulky, svými slovy od srdce. Chodila jsem do školy a dařilo se mi výborně. Připravovala jsem se psychicky i fyzicky. Naštěstí jsem se cítila dobře a mé dítě mě naplňovalo štěstím a láskou.

Můj osobní „coming out“ byl těžký, doprovázel ho jekot otce, pláč matky, i pár facek. Otec se mnou několik let nepromluvil, matka byla mírnější, a když se smířila s faktem, že bude babičkou – nic jiného jí v tu chvíli nezbývalo – snažila se mi pomoci. Od pololetí druháku jsem si zažádala o individuální plán studia, přestěhovala jsem se k Danovi. Mimo jiné jsem zjistila, že domácí samostudium mi vyhovuje daleko lépe a měla jsem spoustu času pořešit své vnitřní problémy.

Začala jsem se zajímat o východní kulty a náboženství, o hinduismus, feng šuej. Prožila jsem odklon od katolictví a dala přednost budování osobního vztahu s Bohem, s hodným Bohem, který netrestá a neposílá do pekla. Naučila jsem se víru skutečně žít a prožívat i bez církve a lidských pouček o tom, co se smí a nesmí. Víra je úžasná věc. A Ježíš byl frajer, jehož úžasný život je třeba oslavovat. Život. Ne utrpení a smrt. Své těhotenství jsem se naučila chápat jako dar, impuls a svítící kontrolku zároveň. Má mě to něco naučit a někam posunout. Velmi mne zaujalo učení Osha, začala jsem chápat život pozitivně a pro začátek jsem odpustila sobě.

Devět měsíců životní lekce a osobního růstu. Mé těhotenství probíhalo díkybohu naprosto skvěle i po zdravotní stránce. Děkuji Danovi za jeho trpělivost a oporu. Také za to, že na mně nechal výběr jména pro našeho syna. Význam jsem znala přesně, a to ještě předtím, než jsem jej našla. „Má radost.“ Liron se narodil 16. května 2008, den před mými sedmnáctými narozeninami. Jeho porod byl nejsilnějším zážitkem mého života. Jsem nesmírně vděčná, že si vybral právě mě jako svou matku. Fakt, že jsem dokázala pořešit své nitro, mi pomáhá být mu dobrou matkou a neopakovat chyby, respektovat jeho osobnost a milovat jeho jedinečnost. Každý den se jeden od druhého učíme.

Maturovala jsem jako osmnáctiletá matka a manželka. Všichni přítomní pochopili, že soucit opravdu nepotřebuji. Každý den je pro mne darem, protože jsem se naučila chápat svůj život jako vánoční stromeček, pod kterým každý den nacházím bohatou nadílku. Po mé maturitě jsme opustili českou kotlinu a přesídlili na ostrovy královny Alžběty. Zakoupili jsme cihlový baráček, kde se na zdech celkem v pohodě snáší rozesmátí Buddha, Ježíš i Krišna, kde si v knihovně nevadí Bible s Harry Potterem a kde snad žijí tři spokojená a šťastná boží stvoření + //. V posledním roce jsem dokázala odpustit svému otci, a zničit tak další temné zákoutí své duše. Nedávno jsme spolu prohodili i pár slov.

VŠ dokončím už s dvěma prcky. Komplikace? Ne, dar. Nic v životě není úplně černé. Záleží na úhlu pohledu. Kdykoliv se mi stane něco špatného, zapálím svíčky, zavřu se do své místnosti a přemýšlím, co mi tím chtěl Bůh naznačit. To mi osobně strašně pomáhá. Řešením není nepříjemné věci odstraňovat hrubou silou, ale snažit se je pochopit a propustit. Interrupce by mi život neulehčila, naopak. Protože nic se nestane „jen tak“. To je má víra, která mi pomáhá.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Eemii
Neúnavná pisatelka 15209 příspěvků 1 inzerát 17.05.12 06:09

Krasny denicek,smekam a drzim palce .

 
Makii
Ukecaná baba ;) 1091 příspěvků 17.05.12 07:02

Souhlasím, krásně napsáno! :-) Taky přeju hodně štěstí a držím palce, ať je všechno v pořádku i do budoucna. Máš můj obdiv :palec: ;)

 
Blešík
Extra třída :D 12006 příspěvků 17.05.12 07:11

Krásný deníček plný poučení :kytka:

Příspěvek upraven 17.05.12 v 07:11

 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 17.05.12 07:28

Naprosto úžasný deníček, jsi skvělá a přeji jen a jen to nejlepší!! :kytka:

edit: omlouvám se za reakci, nevím proč mi tam skočila… :nevim:

Příspěvek upraven 17.05.12 v 07:29

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 17.05.12 07:36

Krásný deníček, úžasně napsáno, popsáno. Přeji hodně štěstí!!!!

 
Petiik
Ukecaná baba ;) 1848 příspěvků 17.05.12 07:38

Krásně napsaný, smysluplný a obdivuhodný deníček! Lepší jsem už dlouho nečetla! :kytka:

 
Anonymní  17.05.12 07:59

Pises tak,jako by ti bylo pres tricet.Jako zivotem zkuseny clovek,nikdo nepozna ,ze jsi tak mlada-opravdu nadherny denicek,klobouk dolu..
To jen potvrzuje,ze mladi nezarucuje hned naivitu :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
evish
Zasloužilá kecalka 577 příspěvků 17.05.12 07:59

Máš můj velký obdiv. Líbí se mi, jak přemýšlíš o životě a jak se pomocí víry dokážeš vypořádat s nepříjemnostmi. Ačkoliv nejsem věřící, musím uznat, že v lecčem máš pravdu. Hodně štěstí v životě!!! :kytka:

 
PetaP
Neúnavná pisatelka 19208 příspěvků 17.05.12 08:07

Nádherný deníček :potlesk: Přeji vám všem hodně štěstí

 
Jullii
Závislačka 2603 příspěvků 17.05.12 08:10

Nádherný deníček vyzařující štěstí, spokojenost a pohodu. Máš můj obdiv. :potlesk: ;)

 
Katrinka
Závislačka 3010 příspěvků 17.05.12 08:16

Eliiie, SUPER deníček, po delší době, skutečně profi napsáno, rovněž smekám a přeji do budoucna hodně štěstí :andel: :hug:

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 17.05.12 08:19

Přeji Vám hodně štěstí :kytka:

 
micinka79
Ukecaná baba ;) 1950 příspěvků 17.05.12 08:29

Přeju hodně štěstí a Božího požehnání.Jsem na tom podobně jako Ty.Sice jsem měla rodiče hodný a také nevěřící.Ale bylo nás 5 dětí tak na každého neměli dost času.Museli hlavně makat aby nás uživili, a tak jsem vlastně na vše byla sama jako Ty.Mezi vrstevníky jsem se necítila dobře atd. Ale nějak jsem se probíjela a tím stejně jako Ty vyspěla dřív.Člověk když je na vše sám, tak rychleji dospěje, to je přesně cítit z Tvého deníčku.A když mi mamka před 6 ti lety umřela, tak za mnou přišla a ona sama mě k víře přivedla.Také jsem se našla v Budhismu.Ne­uznávám slepé náboženství kde Ti kážou jak se máš chovat, ale Budhismus se mi líbí, že je to právě práce sama na sobě, že sebe musíš zdokonalit, naučit se odpouštět a přijímat věci jaké jsou.Jen tak člověk může být opravdu štastný.Jsi super mladá žena.Držím pěstičky at vždy umíš pochopit co Ti Bůh chce říct.Někdy je těžké to pochopit, ale vždy stojí za to se nad tím zastavit, nespěchat jako dnešní lidi dělají a pak je hned zase dobře.Také v současné době mám dost starostí, ale vím, že mají smysl a jsem štastná.Napsala jsi to naprosto úžasně!! :D :hug:

 
Jenika  17.05.12 08:53

Někdo může být vyzrálejší už v tak mladém věku a pak je radost číst tento deníček. Přeji jen to nej a věřím , že pro své děti připravíte to nejkrásnější dětství, které tys neměla.

 
Loll
Závislačka 2767 příspěvků 17.05.12 08:54

Krásný deníček, přeju vám do života jenom štěstí. :kytka: Liron je nádherné jméno. Můžu se zeptat, jak se bude jmenovat druhý prcek?

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 17.05.12 08:55

Hodně štěstí!Je vidět ,že to máte v hlavě srovnané… :kytka: Napsala ste úžasný deníček.Pište určitě dál !!!! :potlesk: :potlesk:

 
Anonymní  17.05.12 08:58

Ty jsi pro mě vzácný příklad toho, že i 16letá holka to může mít v hlavě srovnaný a opravdu tě obdivuju. Opravdu upřímně klobou dolů :potlesk: :potlesk: Já byla tele, sama však také věříma v ,,někoho,, nahoře, modlím se denně, ale ne nahlas, promlouvám v sobě a myslím, že mi slyší a moc pomáhá. Nikdo to neví, ne že bych se za to styděla, jen to nepotřebuji ventilovat. myslím, že všechno má smysl, já zrovna teď prožívám období, kdy se po porodu dvou dětí tak trochu hledám, ale trochu jsi mi otevřela oči, abych se radovala z každého dne, kdy jsme zdraví a radovala se s těmi mými zlobílky.

 
Venetta
Kelišová 5758 příspěvků 17.05.12 09:41

Krásný deníček, přeji opravdu moc štěstí a prcci ať ti nadále dělají jen samou radost :kytka: :kytka:

 
mmaatta
Povídálka 24 příspěvků 17.05.12 10:15

Moc krásně napsáno, klobouk dolů, jak jsi to všechno zvládla… když by to takhle měl v hlavě srovnáno každý, tak by bylo krásně na světě… držím palce a přeju hodně štěstí!!! :)

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 17.05.12 10:49

V roce 2008 se na území ČR nenarodil žádný chlapec jménem Liron, vycházím z údajů MVČR zpracovaných k 1.5.2009. Ale třeba jen špatně hledám… Třeba se malý Lironek narodil mimo území ČR. :)

 
Eliiie
Povídálka 27 příspěvků 17.05.12 11:05

Dekuju, holky :) potesi to… nekdy lidi soudi knihu podle obalu…

 
Eliiie
Povídálka 27 příspěvků 17.05.12 11:12

Glad, hadej, muzes trikrat :) Uzbekistan to nebyl, ale ze jsem se tak obcas citila :) ale dobra zkusenost, hodlam o tom psat pristi denicek aneb jak buranka o iluze majici o uzasnem, velkem, modernim anglosaskem svete prisla a k zemi se klani systemu ceskeho zdravotnictvi a porodnictvi :)

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 17.05.12 11:24

Nádherně napsáno… Hltala jsem každé slůvko a opravdu klobouk dolů :potlesk:
Přeji hoodně štěstí a hlavně zdravíčka :kytka:

 
Petorka
Závislačka 2787 příspěvků 17.05.12 11:26

Krásný deníček a všechno nejlepší k narozeninám! Jestli jsem to dobře pochopila, dneska máš 21 let! :potlesk:

 
Eliiie
Povídálka 27 příspěvků 17.05.12 11:34

diiky :) potim se u uceni a neustale si opakuju, ze to mam brat pozitivne - a znacne to dneska pokulhava :)

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 17.05.12 11:43

@Eliiie A proč jsi teda rodila na ostrovech, Češka, žijící a studující v Čechách, i když individuál ? :nevim: Myslím, že přístup britského zdravotnictví k porodům je celkem profláklý…

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 17.05.12 11:46

Skvělé! Občas jsem se v tvém deníčku trošku viděla. Máš pravdu, víra je důležitá. Moc důležitá.

 
Eliiie
Povídálka 27 příspěvků 17.05.12 11:57

To jsem mirne netusila :) mela jsem velke oci, syndrom Cechacku - vsechno kolem dokonale, zato ta nase postkomunisticka dira je sto let za opicema - k nekterym vecem holt clovek musi dospet a ja to beru tak, ze jsem mela moznost poznat, ze neni vsechno zlato, co… a vsude je chleba o dvou kurkach. Svou roli sehralo, ze jsem chtela syna privest do atmosfery prijeti a lasky, zatimco Danovi rodice se tesili na prvni vnouce, otec se mnou nepromluvil, mama se snazila, ale vsechno melo podtext znicila sis zivot a pak tam byla Danova milovana babicka s rakovinou v pokr. stadiu.

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 17.05.12 12:03

Moc hezky napsano,jsi moc silna zena co zvlada zivot levou zadni a je spokojena sama se sebou,a se svim uzasnym zivotem,manzelem a detmi......;-) preji hodne moc stesticka a zdravicka ve vasem zivote;-)

 
radusa
Zasloužilá kecalka 852 příspěvků 17.05.12 12:04

Úžasně napsané :potlesk: Trošku ti závidím tvoji sílu a odhodlanost,s jakou jsi to všechno zvládla…a zvládáš dál :kytka: Prcek…studium­..těhotenství…a k tomu takový nadhled nad věcí a skvěle pozitivní postoj :palec: Držím palečky,ať se vám všem daří a už se těším na další deníček :hug:

 
Ano  17.05.12 12:10

Jeden z nejkrásnějších deníčku, který jsem zde četla… Děkuji Ti, ze jsi ho napsala…

 
sara1000
Závislačka 4310 příspěvků 17.05.12 12:14

Dokonaly denicek…
Lironovi a cele tve rodine preji vse krasne do zivota :hug:

 
KRML
Ukecaná baba ;) 1885 příspěvků 17.05.12 12:44

Naprosto užasně napsáno přesně z mojí duše a podle dalších komentářů si dovolím soudit že jsi člověk na dobré cestě :hug:

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1749 příspěvků 17.05.12 12:45

Držím vám všem palce, taky mi spousta lidí říkalo, že si zničím život, že jsem ještě mladá (mám 21 let) a podobně, ale už 10 měsíců mne moje malá přesvědčuje o opaku :mrgreen: Takže hodně štěstí a hlavně zdraví :kytka: (ke zbytku se vyjadřovat nebudu, věřící nejsem. Ale je hezké, že máš něco, co ti dává směr)

 
Jaruschk
Závislačka 3925 příspěvků 17.05.12 13:09

Krásně napsané,jde vidět,že to psal inteligentní člověk,který to má v hlavě srovnané:-)

 
amille
Ukecaná baba ;) 2206 příspěvků 1 inzerát 17.05.12 13:15

Moc krásně napsaný deníček.
Ačkoliv nejsem věřící, dalo mi to hodně, mám o čem přemýšlet. :)
Každopádně Ti moc gratuluju k životnímu úspěchu, jsi hrozně silná osobnost a jak už tady někdo psal - jsi zářným příkladem toho, že ne všichni jsou v mladém věku telátka naivní.
:potlesk:

 
žampion
Ukecaná baba ;) 2385 příspěvků 17.05.12 13:17

opravdu moc krásné napsané :palec:

 
irinek  17.05.12 13:24

Krásně napsané :potlesk:

 
Uživatel je onlineLynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 17.05.12 13:39

Moc hezky napsáno. Víru kterou praktikuješ já osobně uznávám. Víra je dobrá věc ale není k tomu zapotřebí církve, biflování modlitbiček apod. Každá komplikace život obohacuje a posiluje nás, někam nás posouvá. Proto je zbytečné se komplikací bát nebo se jim vyhýbat :D Život bez komplikací by byl nudný a šedivý a když se člověk nudí, je to jako kdyby nežil. Myslím, že je jasné, že se svým přístupem k životu se budeš mít dobře. :kytka:

Příspěvek upraven 17.05.12 v 15:17

 
eli196
Ukecaná baba ;) 2355 příspěvků 17.05.12 13:57

Děkuji ti, že jsi tento deníček napsala. Nějakým způsobem mi dodal vnitřní klid, který mi už dlouho chyběl :hug: . Přeji ti a celé rodině hodně štěstíčka :kytka:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8526 příspěvků 17.05.12 14:12

Velmi, velmi dospělý interligentní a vyzrálý deníček, kdy púisatelka zná sebe samu, visdí so sebe a nebojí se života ale přijímá ho tak, jak má a dítě, které k ní i přes veškerou nepravděpodobnost řpišlo přijala, znala a milovala, ještě než se narodilo, a to se bohužel většině z nás nepovede, protože ještě nejsou naše duše tak daleko, ačkoliv se všechny (s minimem vyjímek) na dítě těšíme a jsme šťastné. Moc Ti gratuluju. K tvé moudré hlavě a moudrému dobrému muži, kterého jsi potkala, máš veliké štěstí.

 
balestra
Závislačka 4476 příspěvků 17.05.12 14:13
:potlesk:
 
Paja01
Ukecaná baba ;) 1086 příspěvků 17.05.12 14:15

Výborný deníček :potlesk: Hodně štěstí ve čtyřech ;)

 
Ilwimia
Zasloužilá kecalka 926 příspěvků 17.05.12 14:24

Gratuluji k sebepochopení! Krásně napsané, je vidět, že jsi sečtělá, studovaná, mladá a šťastná. Přeji Ti, abys nesešla z cesty!

 
cvikinka
Zasloužilá kecalka 678 příspěvků 17.05.12 14:49

takhle by měl přemýšlet každý:-)hodně štěstí a zdraví celé tvé rodině :srdce:

 
xenynka
Kecalka 207 příspěvků 17.05.12 15:07

krásný a poučný deníček.hodně štěstíčka vám všem čtyřem :kytka:

 
Gina108
Generální žvanilka 23595 příspěvků 17.05.12 15:12

Chápu, že si nerozumíš s vrstevníky, tvoje duše je tak o 20 let zralejší. Je to dar, tak si ho užij a nepromarni. ;)

Edit: omlouvám se, neměla to být reakce na Ilwimu.

Příspěvek upraven 17.05.12 v 15:13

 
Anonym1212  17.05.12 15:28
Moc krásný deníček

Takových deníčků, bych ráda přečetla víc! Gratuluji ke spokojené rodině a přeji hodně zdraví.

 
MeloryNox
Kelišová 5247 příspěvků 14 inzerátů 17.05.12 15:50

Wow, wow, wow! Tohle je jeden z nejlepších deníčklů vůbec. :potlesk: Píšeš krásně. Krásný myšlenky. Bude z tebe spisovatelka? Piš víc, budeme tě číst ;)

 
cuttysark
Extra třída :D 12650 příspěvků 17.05.12 15:50

Wow, to je teda nadherny dennicek! Drzim moc palce a prajem len stastie!

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele