Manžel chce ještě počkat

Ariadna  Vydáno: 17.09.05

Zdravím všechny děvčata a přeji hezký den!

Nedávno jsem se stala nakukovatelkou a dnes jsem se zaregistrovala. Trochu a možná zmateně vám teď popíšu svou situaci a možná mi některá z vás poradí.........

Řadím se mezi Nesnažilky, ale v duchu si přeji, aby to bylo jinak. V Říjnu mi bude 29 let a osobně si myslím, že moje biologické hodiny buší na poplach. Moc toužím po miminku, ale manžel chce počkat. Jsme stejně staří, bydlení máme vyřešené, jen spolu nejsme asi tak dlouho, aby netoužil po společném cestování a dovolených. Stále říká „Ještě jsme si spolu moc neužili“. Ano musím mu dát za pravdu, všechny peníze co jsme měli, jsme „vrazili“ do bydlení a rekonstrukce a navíc se ještě dost zadlužili. Některé důležité splátky končí nejpozději v březnu, a tak jsem si říkala, že by mé těhotenství a mateřská nebylo velkou zátěží. A opravdu o peníze nejde, jde o něj. Jeho sestra má dvě děti a bratr očekává páté. Někdy si říkám, že se bojí, když ty malé tvorečky vidí kolem sebe - když vidí jak to blinká a smrdí :o))).
Oba se zajímáme o astrologii a to je další problém, který řešíme. Vymezili jsme si znamení, která určitě nechceme a pak znamení, která určitě chceme. Všechno jsem si vypočítala - dny plodnosti atd.. Asi si klepete na čelo a říkáte si, že se to nemusí vůbec podařit napoprvé, a že pak spadnu mezi Snažilky a nějakej čas si tam pobudu, ale to bude jiná, to se všechno uvidí! Nejdříve musím udělat ten první krok a přesvětšit manžela … mám na to 3,5 měsíce! Poraďte jak na něj!

Děkuji Ariadna

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
ajaja
Zasloužilá kecalka 941 příspěvků 18.09.05 20:22

Ahojky.Nedá mi to,abych neodepsala na tvůj příběh.Máte jistě ještě mnoho času,ale…My s manželem jsme prožívali totéž.On byl přesvědčený,že nám se mimčo povede hned.Nejdřív jsme chtěli byt,pak dům,oba krásné auto,zabezpečit se…stále bylo něco,co ještě dřív,než mimčo.Vše jsme si vydřeli rokama práce.Manžel byl nakonec ten,kdo uplně rozhodl,že si mimčo konečně pořídíme.Já na něj netlačila tolik,jako okolí-rodiče a kamarádi.Jsme jediní bezdětní-doufám,že né nadlouho.Ted je to osm měsíců co se snažíme o mimi a stále nic.A vypadá to,že chvílema to moje Zlatíčko nese hůř než já.Právě jsme dokončili v podkroví krásný pokojíček,abychom už nemuseli nic přistavovat.Už jsem si na ten pokojík zvykla,ale popadaly mne ze začátku myšlenky,jestli tam to miminko jednou bude.Ooravdu ošklivý pocit.Bylo mi před 14.dny třicetjedna let a manžel je o 4 roky starší.No a za 14 dní ho čeká vyšetření -spermiogram,mne hormony atd.Věřím,že se brzy dočkáme miminka.Ale ted zpětně,bych plno věcí přehodnotila a myslím,že moje polovička taky.Jsme spolu dvanáct let,těhotná jsem nikdy nebyla a manžel děti taky nemá.Takže kde je nějaká záruka plodnosti?Asi bych ti poradila nečekat,protože i naprosto zdravý pár se může na miminko načekat i roky.Ono tohle naplánovat nejde.Tak ti preji,aby i ten tvůj chlap změnil trochu plánek vašich příštích měsíců,protože naplnit se nemusí,ale mohou.Není nám přeci dvacet!Víš co mi řekl o dovolené?-že na té příští letní-musíme už být konečně tři.Jde o to se s tím smířit a chtít to,ale netlač na něj.Možná náš příběh ho donutí se zamyslet.Papa mnoho štěstí Míša

 
Jezibabka
Nováček 6 příspěvků 19.09.05 10:59

Ahoj, taky jsme se snazili terfit do nekterych znameni :-), trefovali jsme se 2 roky a ja uz z toho byla pekne na nervy. Pozdeji kdyz jsem astrologii studovala trochu vic jsem zjistila ze prvni dite je tak nebo tak uz davno urceno, a tedy spis jde o to za jak dlouho se trefite do toho osudoveho, jinak to podobne jako s pohlavim u toho prvniho to moc nenavymyslite, uz ted je to jasne :-). A to nejen znameni ale i konkretni rok, tedy celou astro situaci. Uplne krasne to sedi, kdyz se pak dite narodi jeden se nestaci divit jak ta tzv. „genetika“ :-) sedi se situaci na obloze, presne ty veci ktere resite vy a ma resit dite by se treba jiny rok v tom znameni tak konktretne neaspektovali. Zacnete co nejdriv, protoze je taky moznost to minout a pak hodne dlouho cekat nez nastane podobna konstelace. Horoskop je zalezitosti kde vse souvisi se vsim, nelze jej vtesnat do slunecniho znameni, ostatni planety totiz ten vlyv mohou jeste pekne pozmenit, nebo az zrusit a vse pak vyzni uplne jinak. Nebojte se, ta „vase“ dusicka uz nekde ceka na prihodny okamzik a driv jak ma ji jina stejne nenahradi!

 
janca25
Kecalka 222 příspěvků 19.09.05 11:31

Ahojky,
já už se snažím přesvědčit manžela něco přes rok - zatím vcelku marně. Je totiž taky přesvědčený, že se nám mimčo podaří hned napoprvé - a já bych „to“ raději už začala zkoušet. V červnu jsem po 7 letech vy:,–(ila antikoncepci, manža z toho nebyl moc nadšený, takže se stále „snaží“, aby mimčo nebylo:-((( Ale je fakt, že se poslední dobou už při zmínce o miminku tolik nevzteká, takže ho třeba časem přesvědčím :-) Takže vytrvej, nakonec ti naši chlapi přeci po miminku zatoužit musí!!! Kdybys ho ukecala, dej mi vědět, jak se Ti to povedlo:-) Zkusím to taky :-)))

Přeji Ti, ať brzy patříš mezi těhulky (nebo aspoň snažilky :-)

Pa, Jana.

 
skotik
Zasloužilá kecalka 793 příspěvků 21.09.05 18:00

Ahoj Adriano, mě teď v červenci bylo 30. Vdaná nejsem a spřítelem spolu žijeme rok a půl. Momentálně jsem v sedmém měsíci a na miminko se moc těšíme. Myslím, že je jedno jak dlouho spolu jste, poku jste si aspoň zkusili nějakou dobu spolu bydlet a klape to. U nás samozřejmě byly kolikrát hádky, ale kde nejsou. Přítele jsem ani nijak moc nepřesvědčovala. On je o dva roky starší a proti nebyl. Ale tvému manželovi bych to podala tak, že nikdy nemůžete vědět, jestli se to povede hned a nebo jestli budete muset nějakou dobu čekat. Proto ani moc neuznávám početí v „určitou dobu“ Taky jsem nejdřív byla rozhodnutá, že se budeme tulit jen v období, kdy by byla holčička, ale pak mi to bylo naprosto jedno. Jsem šťastná a čekáme chlapečka :o) Myslím, že manželovi řekni, že to můžete zkusit, ne, že se budete snažit, prostě, že to necháte náhodě. Je plno holek, které to prostě nechají na osudu. Jinak, co se týče dovolených, taky jsme si s miláčkem moc neužili, ale budeme se snažit vynahradit si to a co se týče bydlení, tak teprve teď přestavujeme byt, aby tam bylo víc místa :o) Opravdu nikdy nemůžeš vědět, jestli budeš patřit mezi ty šťastné, kterým se to povede napoprvé, i když bych ti to samozřejmě moc přála :o) Měj se hezky a držím pěstičky. Klára

 
Bibina
Zasloužilá kecalka 741 příspěvků 27.09.05 20:10

My sme měli s manžou rok po svatbě a užívali sme si života, a pak sem si přečetla v ňákým časáku, že po třicítce je šance na otěhotnění padesát procent. Bylo mně tehdy dvacetpět. Tak sem šla za manžou do kuchyně, zrovna tam stloukal ňákou poličku a řekla sem mu, co sem si přečetla a že bysme možná mohli začít se snažit o toho mimíska. a manžel se naprosto flegmaticky zeptal, kolik mám ještě platíček prášků, já sem řekla, že jedno a on mi řekl, ať to teda doberu a další ať už nekupuju. Byl to pro mě docela šok :o) A za dva měsíce sem byla těhotná :o) Dcerka je celá po manžovi a on ji prostě miluje. Takže u nás to bylo jednoduchý. Přeju hodně úspěchů!

Bibina

 
andela  10.10.05 09:44

Ahoj Kláro,
musím s tebou naprosto souhlasit, že vůbes nezáleží na tom jak dlouho spolu jste/jsme. jde o to, jak se dokážeme s tím druhým sžít.Jsem s řítelem taky rok a půl, a vlastně spolu žijem od samého začátku. Chvíli sice trvalo než jsem se přestěhovala úplně, ale jsme spolu a jsme šťastní.
Adriano, nevěš hlavu, manža se nechá umluvit, uvidíš. podle svého přítele vím, že se chlapům nelíbí když je takhle nutíme. já si z mimi dělala legraci, a říkala jsem že jsem si napsala ježíškovi. Že to vzali oba doslovně … TP mám 26.12 … to už je vedlejší. Důležité je, že se rozhodl sám kdy si „přestat dávat pozor“.
Vydrž, držíme ti pěstičky. Pa A.

 
Danny02
Ukecaná baba ;) 1098 příspěvků 10.10.05 10:04

Každá rada dráhá:-))) Co chlap to povaha, můj manžel se taky do toho nehrnul a já slyšela né tikat, ale odbíjet, biologické hodiny, vždycky jsem mu chodila brečet, že to taky nemusí jít hned, ale to není dobrá rada, to chlapa vyděsí, ještě víc, tak jsem se na to vykašlala, začala víc pracovat a říkat si snad jednou, nebo nikdy! A najednou to přišlo, jako blesk, snad to bylo taky tím, že manžel oslavil 35.let, tak to na něj asi přišlo!Po pěti letech spolu,jsme se do toho pustili. Vybrala jsem měsíce, které jsou výborné znamení, ale bohužel trvalo to rok, takže to vypadá, že ve svých 31.letech budu mít tvrdohlavého berana! Prostě co jsem si plánovala, je úplně naopak. Taky jsem to chtěla zvládnout ve 29, ale stejně musím říct, že se manžel obrátil pozitivně k plození velmi rychle(myslím jen že o tom dlouho přemýšlel), prostě těm chlapům to děsně trvá!
Přeji ti, ať ti vyjdou tvé sny, ať se manža v pozitivní obrátí, ale recept musí mít asi každá ženská na toho svého!

 
Kulisek4
Nováček 2 příspěvky 11.10.05 13:16

Moc s Tebou citim, Ariadno. Placam se v necem podobnem, ale s tim rozdilem,ze manzelovi je pres 40 a ma jiz dve deti z predchoziho manzelstvi. Spolu mame nadherneho dvaapulleteho chlapecka, ale moc a moc touzim po tom, dat mu sourozence. Jak ale manzela presvedcit, to je pro mne ten veliky otaznik. Bojim se, ze vyckavanim se vse jen zhorsi, protoze se bude vic a vic zabydlovat v te lenosive poloze a predstava miminka mu bude vice a vice vzdalena. Jestli dostanes nejaky napad nebo Ti nekdo poradi neco rozumneho, podel se, prosim. Diky a drz se. Kulisek

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček