Marečkovi budou za 2 měsíce a 2 týdny 2 roky.

kocour  Vydáno: 06.03.05

To nám to letí, v květnu 2005 oslavíme dva roky našeho Maříka. Jak nám roste, už mu neříkáme Marečku, ale Maříku, i jinak.
Když dávali na podzim v televizi „Marečku, podejte mi pero“, tak jsem mu schválně řekl, ať poslouchá na chvíli televizi. Když pan Kovářík zahuhňal známou větu, Mareček se na mě podíval s údivem v očích, jak ho ten pán může znát a chtěl za ním jít. Možná by mu i podal pero, kdyby tehdy věděl co to znamená.

Pro pilné a pravidelné čtenářky, pisatelky např. od Cipísků 2003/4, špuntíků, šulánků atd. jen připomínám, že jsem deníček dříve psal každý týden, pak každý měsíc a naposledy asi v roce a půl Marečka.

Většinou jsem v deníčcích lkal nad tím, že nám Mareček v noci špatně spí, že docela dlouho usíná a my se snažili dodržovat rady z komentářů. Když se ohlédnu zpět, tak si uvědomuji, že právě v době, kdy si člověk neví rady, tak mu pomůže sdělení starosti někomu jinému. Ty rady a návody většinou člověk zná, ale z různých důvodů se jimi neřídí. Prostě každý to své mimino chová a vychovává jinak, podle sebe.

Ještě k tomu spaní - myslím, že kojené dítě v noci hůře spí, protože je zvyklé na pravidelnou dávku mléka a mateřského citu. A vůbec ten zvyk je strašně důležitý, ve spánku, jídle, hraní. Čím je Mareček starší, tím víc je vidět, že skoro vyžaduje navyklý běh věcí a činností. Při koupání ve vaně ukazuje na kartáček na zuby a chce těch svých 12 zoubků vyčtistit. Teď mu vlastně rostou druhé stoličky vpravo (dole určitě), tak zubů bude asi brzy 16, jestli dobře počítám.

Nebo si pamatuje, že jsme si hráli včera „ve stanu“ z deky a sedaček a chce si hrát druhý den taky. Před Vánoci jsme z dětského pokoje uklidili barevný stan a tunel, aby se tam vešla jedlička, a tak si asi vzpomněl na hry ve stanu, podobně ho baví, když převlékáme matrace v ložnici, tak po nich skáče a zalézá do nich.

Na to noční spaní jsme si taky už zvykli, okolo jednoho roku už spal v dětském pokoji s otevřenými dveřmi vedle ložnice, ale často se budil, tak jsme ho na několik měsíců ještě nechali v postýlce u nohou našich postelí a občas ho brali k sobě do postele. To se ale člověk moc nevyspí… No a asi v roce a půl (11/04) se postýlka stěhovala zpět a snad už natrvalo do dětského pokoje. Poslední dny se sice 2-3× za noc vzbudí a volá „mamíja“ nebo tatíja", ale když přijdeme k postýlce, tak docela rychle zase usne. Někdy ukazuje směrem k ložnici, že chce k nám, ale dá se mu vysvětlit, že každý má svoji postýlku a že on v té své musí spinkat s krtečkem, kterému by jinak bylo smutno.

Jsme taky rádi, že díky babičkám, hlavně pardubické, Mareček zvládne pár dnů bez rodičů. Rekord jsou 3 dny a 3 noci, kdy jsme lyžovali v Čenkovicích začátkem ledna 2005.

Už si nepamatuji, kdy řekl asi v roce první slovo a ani to asi nebylo máma nebo táta, to ví snad lépe Peťulka. Dokonce snad ani máma neříkal, ale rovnou „maminka“ a tatínek". Taky už umí větu „Maminka není“, (i když je s ním častěji maminka než já, tatínek, který chodí do práce, na to už si taky zvykl a chápe to). Teď už každopádně začíná opakovat skoro každé slovo, které slyší. Autu už neříká „rrr“, ale „anto“, pes je ale stále jen „ba ba“, kočka „mia“. Ví ale třeba, že kráva dává „mínko“, když chce rozsvítit „lampu“, říká „bík“ jako blik. Bundu komolí na „bandu“ a boty na „boti“. Bojí se, aby ho neodnesla „baba“ (jaga) a nebo „komínek“ (kominík). Neumí říct babička a říká „babíka“ a místo děda říká „dede“, strejdu zná jako „Pajíka“ a tetu jako „Kájinku“. Ve městě oslovuje cizí lidi a ukazuje na ně se slovy „pán“ nebo „paní“, takže není problém se seznámit … Rozumí už snad úplně všemu, takže začínáme číst pohádky, o Budulínkovi a veršované pohádky Františka Hrubína. Taky sledujeme večerníčky (já asi po 20 letech), myslím, že nedávno dávali Křemílka a Vochomůrku, zelené hrochy a teď Maxipsa Fíka. Na videu občas se zaujetím sleduje z nočníku Krtka nebo Toma a Jerryho.

Do nočníku už nejen kadíme, ale i čůráme a těšíme se na léto, že v těch dvou letech a něco se plín zbavíme úplně.

Na procházky se teď dá chodit už většinou bez kočárku, pokud neočekáváme odpolední spánek (v průměru spí tak od 12 do 14 hodin). Večer usínáme okolo 20,00. Postavili jsme před týdnem na zahradě sněhuláka, ale k Marečkově nelibosti postupně od knoflíků a hrnce taje, přestože poslední noci hodně mrzlo. Jinak Mareček po zahradě tahá prázdné boby, protože se mu líbí jak ho na nich vozím já. V garáži jezdí asi od roku a půl na odrážedle, ale dosud nepochopil princip trojkolky s pedály.

Těšíme se na jaro, zatím to vypadá, že se opozdí. Velikonoce jsou skoro za dva týdny a když nebudou na ledu, tak na vodě určitě. Na horách jsou spousty sněhu (přes 200 cm hřebeny Krkonoš).

Příští rok už si Mareček užije sněhu na lyžích, doufáme, že ho to bude bavit. V prosinci 2004 ve Velké Úpě už zkoušel stoupat na naše lyže a jezdili jsme s ním z malého kopce dolů.

Zdravím všechny Marečky a jejich vrstevníky, přeji hodné rodiče a zdárný růst, tatínek Zdenda.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  06.03.05 21:27

Ahoj rodinko,
docela nedávno jsem na deníčky Marečka vzpomínala a vracela jsem se k nim v archivu:-)
Máte už doma velkého šikulu!

Evka a Vojta od Špuntíků

 
sylvah
Ukecaná baba ;) 2133 příspěvků 06.03.05 22:48

Ahoj Marečku!
Musím uznat, že jsi šikulka šikovná, já toho zatím zdaleka tolik jako ty nezvládám…ale co, brzo to doženu…však jsi starší, že…
Mějte se celá rodina krásně a brzo zase něco napiš… řekni tátovi, že do Špuntíků může vždycky!
Ondrášek (Sylva od Špuntíků)

 
-eva-
Kecalka 322 příspěvků 07.03.05 15:03

Ahoj,
zdravíme Marečka. Nedávno jsem na vás myslela, že už jste se dlouuuho neozvali, tak jsem ráda, že o vás zase víme novinky. Kája taky už pěkně povídá, opakuje cokoli slyší, tak musíme dávat pozor na pusu. Včera si zrovna tatínek spletl na obrázku ovci s kozou, hned se sice opravil, ale Kája už pak celý večer chodil ukazovat na obrázek a volal koza ;-). Chození na nočníček se nám ale zatím nedaří, v tom je šikula Mareček úspěšnější.
Eva, Kája a pupík 33.tt

Vložit nový komentář