Matka a dcera VI

Borůffka  Vydáno: 08.03.13

Deníček jsem si vzala a otočila se na podpatku, můj šestý smysl mě nezklamal, do pokoje jsem nedošla.

Vyřítil se do chodby jako uragán, porazil mě na zem a snažil se deníček zpátky ukořistit. A já se začala rvát, deníček jsem křečovitě svírala a plakala. Volala jsem na mámu a prosila jí o pomoc. Máma do chodby přišla, nepomohla mi, akorát řekla, že se máme ztišit, protože sousedi nás slyšet nemusí. Ona mi nepřišla pomoct, ona se jen bála toho, aby nás nezaslechli sousedé. Myslela jsem, že mi v tu chvíli tou větou zlomila srdce. Nezlomila, ale ublížila mi. Moje srdce zasáhla smrtelná rána až o pár let později a i když jsem pořád doufala, že ta rána bude od otce, byla to nakonec ona, kdo mi nenávratně ublížil.

Deníček mi vyrval, proti jeho síle se nedalo dlouho bojovat. Dotáhl mě zpátky do kuchyně, posadil se na židli a srazil mě na zem na kolena. Požádal mámu, ať mu otevře pivo z lednice a ironicky prohlásil, že si uděláme malý čtenářský klub. Musela jsem před ním klečet a sledovat, jak si pročítá první stránky, při každém slovu mu cukaly koutky a já se klepala jako osika. Bylo pro mě ponižující před ním klečet a poslouchat, jak čte věty, kterými jsem plnila obsah svého soukromí. Tvářil se jako sup, který se těšil na svou kořist a rozhodl se, že si s ní bude hrát. Proč mě zbít, deníček mi omlátit o hlavu, zakázat mi i to, co jsem dosud zakázané neměla. Vždyť teď mě má na kolenou, teď drží v ruce důkaz, že jsem proti němu, proti celé rodině a systému, ve kterém jsem vyrůstala.

S úsměvem na rtech mě požádal, abych si sundala brýle, protože nové mi rozhodně on kupovat nebude. Tuhle větu používal často, a proto jsem věděla, že bez modřiny z tohohle problému nevyjdu. Uhodil mě deskami deníčku do obličeje, bolest byla vedlejší, cítila jsem jen teplo, které se mi rozlévalo po celém obličeji. Hlasitě předčítal a vždy mě po nějaké pasáži uhodil. Měl plno otázek, na které jsem neodpovídala a radši jsem mlčela. Nechtěla jsem ještě přilévat benzin do ohně. Zajímal se o lidi, o kterých jsem psala, chtěl vědět další a další podrobnosti. Pasáže, které se týkaly jeho osoby, nahlas nečetl. Jen se na mě vždy podíval a já v jeho očích viděla odraz nenávisti, kterou jsem cítila já. Bil mě silou ale pomalu, čekal po každém úderu na to, až se z něho proberu a uštědřil mi další ránu. Věděl, že takhle bude fyzická bolest více procítěná. Také měl jistotu, že každý jeho úder mě nadobro nepoloží. Co jsem cítila? Prázdnotu, nic než prázdnotu. Jako bych ho už vnímala z dálky. Bylo mi v tu chvíli jedno, jestli přežiju jeho běsnění. Přežila jsem, jako vždy. Ani on nebyl tak hloupý na to, aby mi ublížil natolik vážně. To, že mi ubližoval vážně, se projevilo později, kdy jsem začala trpět neřízenými bolestmi břicha, kdy jsem začala kolabovat vyčerpáním a i moje psychické zdraví se se mnou na čas rozloučilo.

Tohle bolestné řádění ukončila moje matka, která řekla, že mě nesmí tak bít, protože,, jak ta holka pak bude vypadat“. Naštěstí i on se dostatečně vyřádil a zavelel, že jsem snad poučená a v životě si už žádný deníček vést nebudu. A co se týká tajností, tak před ním neutajím nic. Také se nechal slyšet, že doma zavede diktátorský režim a já budu mít vojnu. Ten režim, co byl doteď, byl nedostačující. Co mohlo být horšího, než tenhle způsob života? Nic a proto mě ani tou změnou nevyděsil. Nakonec uhodil na mámu, vyčítal jí všechno a ona se nakonec obrátila na mě s tím, že pokud to takhle půjde dál a budu dělat problémy, šoupne mě někam, kde se konečně proberu. Pokud budu dělat zbytečné zlo mezi ní a jejím manželem, zbaví se mě. Nemá už na to, aby se mě zastávala a pak si věčně u něj žehlila všechny moje průšvihy.

Proč se ho tak drží, proč má radši jeho než mě. Vždyť on jí také ubližuje, přišla díky němu o všechny vztahy, je plně odříznutá od okolí, nic nesmí. Žije ve světě plným rozkazů a příkazů, je jako robot. A přitom pořád tvrdí, jak je šťastná a jak ho miluje. Tohle je láska? Vždyť on si jí kupuje drahým vybavením, zlatem a ona mu za to dává lásku. Vodí se s ním za ruku a společně se usmívají na ostatní chodce, jakoby všichni okolo jim měli co závidět. Nesnášela jsem tahle divadýlka, kdy se oni dva před ostatními předváděli a snažila jsem se vyhýbat tomu, kdy dávali na odiv mě. Jak jsem dokonalá, krásna a chytrá a jak to jednou s jejich pomocí daleko dotáhnu. Cítila jsem se jako opice za mřížemi, na kterou se může každý podívat a obdivovat jí, ale nikdo s ní nesmí ani slovo promluvit nebo jí něco dát.

V devítce jsem si mohla přidat jen jednu přihlášku na střední školu. Co jsem chtěla dělat a studovat já, na to se mě nikdo neptal. Půjdeš na gympl a hotovo. Zajímá vás, co jsem chtěla dělat já? Chtěla jsem na jazykovku, na hotelovou školu. Vidina toho, že se budu věnovat cizím jazykům, byla popoháněná mojí myšlenkou, že čím lépe a více jazyků budu umět, tím dřív bych mohla odtud odejít.

Doma se nakonec domluvili, že si školu můžu vybrat sama, ale dostala jsem na výběr. Nabídli mi gymnázium, obchodní školu, pedagogickou a zdrávku. Vím, proč mi dali výběr z takového okruhu. Všechny tyto školy byly v blízkosti mého bydliště a tak jsem mohla v klidu studovat a přitom být pod dohledem. Byl to od nich chytrý tah, a já si vybrala. Přijímací zkoušky jsem díky svému výbornému prospěchu nedělala a byla jsem okamžitě přijata.

Než jsem nastoupila na střední školu, odešel mi další blízký člověk, byla to moje prababička. Měla jsem pocit, že čím víc lidí odchází z mého rodinného kruhu, tím víc jsem ohroženější. Ale také jsem doufala v to, že budu mít v nebi více strážných andělů. Do školy jsem se těšila a doufala, že můj rozvrh hodin bude maximálně napěchovaný a doma budu jen minimálně. Těšila jsem se na nové lidi a chtěla začít pěkně od začátku. Rozhodla jsem se, že budu víc komunikovat a navazovat nové vztahy, protože jenom tak jsem se cítila svobodnější.

V září, kdy jsem nastoupila do školy, jsem byla naprosto unešena. Tolik nových lidí, informací a hlavně možností. Nikdy jsem na sobě nedal znát to, co se dělo v mém soukromí doma. Rozvrh byl docela slušný a díky spojům jsem se domů nedostávala dříve než kolem čtvrté hodiny odpoledne. To, že si otec pro mě vymyslí nové nepříjemnosti, jsem věděla. Jen jsem netušila, jaké. Ze základní školy byl zvyklý, že jsem hned půl hodiny po škole byla doma, mohl na mě čekat před školou, mohl si vše ověřit, zeptat se sousedů, učitelů. Bohužel tím, že jsem začala dojíždět, se mu všechno zkomplikovalo.

Byla jsem hlídaná po telefonu, ráno mi volal, když jsem seděla ve vlaku, poté mi volal hned po škole, a když jsem se vrátila a nikdo nebyl doma, musela jsem já kontaktovat jeho. Měl zjištěné všechny spoje do školy i zpět a podle nich mě kontroloval. I přes to, že jsem spojení ze školy dodržovala, stalo se, že autobusy nebo vlaky měly zpoždění. U vlaku si zpoždění nechal ověřit, u autobusu to byl větší problém. Stačilo, když jsme odpoledne skončili někde v dopravní zácpě a bylo zle. Když jsem přišla domů, už ve dveřích řádil, a ptal se mě, kde a s kým jsem byla. Nějaké přesvědčování a vysvětlování nemělo šanci. Vždy věřil jen tomu, co si ve své hlavě vybásnil a mě stejně podezíral i přesto, že jsem nic neudělala. Tak moc se bál toho, aby mě někdo nezkazil, abych se nebouřila a dělala jen to, co se ode mě chce. Doufal, že mě uhlídá. Po příchodu ze školy mi kontroloval baťoh, musela jsem mu dát oblečení, které jsem měla ten den na sobě, protože ho musel zkontrolovat, zda nesmrdí od cigaret, lezl mi do kapes, dýchala jsem na něj, prohlížel mi peněženku a projížděl telefon.

Bylo to nechutné a odpudivé. Začala jsem jím pohrdat a po každé takové prohlídce jsem se vracela do pokoje s očima v sloup. Znala jsem ho, a proto jsem si dávala pečlivý pozor na to, aby bylo všechno podle jeho představ. Všechno, co chtěl, jsem mu odkývala a doufala, že mi dá pokoj. A on mi pokoj dal, viděl moje uspokojivé školní výsledky, doma jsem také ležela jen v knihách, nenacházel nic, čeho by se mohl chytit a trápit mě. Máma byla také spokojená, častokrát, když byl otec v práci, pustila mě ven, na internet, přidala mi nějakou korunu a dávala mi víc volnosti. Možná se snažila mi kompenzovat zpackané dětství.

Na podzim mi bylo 16 let, a co čert nechtěl, potkala jsem skvělýho kluka. Byla to studentská láska, která nám vydržela dlouho a prošla si všemi možnými úskalími. Byl starší a čekala ho maturita. Měl auto a nebyl problém, aby pro mě přijel, když otec byl v práci, nebo jsme spolu byli po škole a on mě potom odvezl domů, samozřejmě tak, aby na to nikdo nepřišel. Matka o něm věděla, ale otci jsem se ani slovem nezmínila. Veškeré stopy a důkazy svojí lásky jsem poctivě zametala. Smsky a nepřijaté volání jsem mazala a přítel věděl rozpis otcových služeb, aby se mi neozval náhodou v tu dobu, kdy budu s otcem. Ve škole se stávalo, že nám sem tam odpadla nějaká hodina, nebyla jsem hloupá, doma jsem to nenahlásila a svojí volnou chvilku strávila s přítelem. Když onemocněl a dlouho jsem ho neviděla, rozhodla jsem se, že se za ním vydám. Jela jsem za ním po škole do vedlejšího města. On mě představil svým rodičům a bylo to moc příjemné odpoledne. Jenže čas utíkal a já nestihla spoj, kterým bych přijela jako tradičně domů po škole. To, že nám v ten den odpadlo víc hodin, jsem totiž nenahlásila a využila té možnosti ve svůj prospěch. Když jsem přijela domů, nemělo cenu zapírat, řekla jsem, že jsem si našla kluka a že bych jim ho ráda představila. Začal křížový výslech, který byl sice nepříjemný, ale ani tak ne pro mě, jako pro otce. Byl nervózní, sotva se na mě podíval a já věděla, že mu něco vadí. Vím, co mu vadilo, byl to chlap, chlap, kterého jsem v té době milovala. Byl pro něj hrozbou. Po dlouhé debatě, kdy se mi pokoušel přítele rozmluvit (argumentoval věkem, neznalostí a vším možným, jen aby mi moje stanovisko rozmluvil), kdy vyhrožoval a zakazoval (na takové věci mám přeci ještě času dost), nakonec svolil k tomu, abych ho přivedla domu na návštěvu. Jestli já jsem byla podrobena křížovému výslechu, nebudu ani rozepisovat, čím si prošel přítel. Ale ustál to. Při jeho návštěvě čišel z otce chlad, chtěl do něj rýpat, ale nenašel nic, co by mu mohl vyčíst. Byl ze slušné rodiny, jeho studijní předpoklady a výsledky byly výborné, a jeho názory měly hlavu a patu.

Vše vypadá jako ideální rozjezd mého milostného románu. Při odchodu si všichni podají ruce a tváří se neutrálně a už jen to je pro mě výhra. Obdivovala jsem přítele za to, jak to ustál a byla i trošičku vděčná otci, že neztropil žádnou ostudnou scénu. To, že otec věděl o mém příteli, bylo ale přesně to, co on potřeboval. Byla to záminka, jak mě znova a dostat tam, kam on chtěl. Nejdřív se našemu vztahu vysmíval a nebral ho na lehkou váhu, bylo mi jedno, co si o našem vztahu myslí, až potom mi došlo, že ty řeči vedl jen proto, aby zamaskoval svůj strach. Věděl, že dřív nebo později se přestanu s přítelem vodit za ručičku, ale nechtěl si přiznat, že by se něco takového mohlo stát a rozhodl se bojovat všemi dostupnými prostředky. Od té doby zavedl doma další z naprosto nechutných zvyků a rozhodl se, že mi bude kontrolovat měsíční periodu.

Pokračování příště

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 08.03.13 07:21

Četla jsem to jedním dechem stejně jako všechny Tvé deníčky. Je to neskutečné a tvůj otec je odpornej chlap :poblion: ta poslední věta mě dovedla až tak daleko, že jsem jí musela přečíst 2× zda jsem četla dobře a zírala na to s otevřenou pusou :cert:
Jsi straně silná ženská :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
maruska1975  08.03.13 08:15

Opět krásně napsané, čtu jedním dechem…vše nasvědčuje, že si bude doma hrát pan otec na doktora a zjišťovat vše o Vašem intimním životě. Ach jo, to je děsný.

 
evick2
Závislačka 3540 příspěvků 08.03.13 08:15

Postavit ke zdi, zastřelit takové nebetyčné hovado! :cert: :cert:
No dobře tak alespoň pořádně nakopat!

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 08.03.13 08:20

Páni, další deníček a je zase děsivější než ty předchozí… Obávám se, co přijde po něm :,(

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 08.03.13 08:27

Promiň, já už fakt nevím, co na tohle napsat, jen Tě :hug: už jsem vše napsala u předešlých deníčků.
Tvá matka mě teda silně zklamala a podle mě to není ani matka.
Chci Ti alespoň pochválit Tvé pisatelské schopnosti, umíš opravdu moc hezky psát a ke všemu Ti to slouží jako terapie :palec: hlavně, ať Ti to pomáhá :hug:

 
Caathy
Ukecaná baba ;) 1579 příspěvků 08.03.13 08:35

Je nechutné, co se může v některých rodinách dít, nechápu tvoji „matku“, jak toto vše mohla tolerovat, je nepochopitelné proč to vše dopustila, to mi hlava nebere, třeba na konci podáš nějaké vysvětlení, ale na tohle není žádná omluva.

Hodně sis toho prožila a je jasné, že to muselo zanechat negativní stopy na Tobě, ale jsi silná a určitě se s tím popereš. Doufám jen, že ta hyena (tvůj jakoby otec) už za to nějakým způsobem pyká nebo na něj jednou dojde.

Hodně síly :hug:

 
Nika079
Zasloužilá kecalka 526 příspěvků 8 inzerátů 08.03.13 08:38

Je to šílený! Doufám, že Ti tahle terapie psaním pomáhá! A říkám si, kéž by si to přečetly holky, co mají doma taky tyrana, aby věděly, jak se cítí v takové domácnosti děti a jaký to na ně má vliv :( Hrozím se dalšího pokračování a přesto se na něj těšim!

 
may05
Zasloužilá kecalka 687 příspěvků 08.03.13 08:42

Přečetla jsem všechny tvé deníčky jedním dechem…a musím říct, že máš můj velký obdiv :hug: Jsi strašně silná a odvážná :hug: Přeju ti do budoucna hodně štěstí a hlavně spokojený život :kytka:
Jen jsem se tě chtěla zeptat, co tvoje sestra, vůbec se o ní nezmiňuješ. Ona si taky procházela takovým peklem? Nebo byla „drahým“ tatíkem ušetřena?

 
Ariadne
Echt Kelišová 8370 příspěvků 08.03.13 09:10

Nevěřím svým očím :-O těžký psycho a je dobře, že o tom dokážeš takhle psát. Se děsím, co bude pokračovat, ptž podobné příběhy mě vždycky dostanou. :hug:

 
medvidek  08.03.13 09:20
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
 
me2dova
Závislačka 2937 příspěvků 08.03.13 09:23

Fíha, předchozí deníčky jsem nečetla, ještě dočtu, ale je to hrůza. Jak tohle někdo může udělat svému dítěti? A máma jenom přihlížela…ach jo:-(

 
rosolina
Kelišová 6653 příspěvků 08.03.13 09:23

Tohle je tak otřesné, nechápu tvoji matku a je mi velmi líto čím jsi si musela projít

 
Lenka76
Ukecaná baba ;) 1290 příspěvků 08.03.13 09:37

Souhlasim s holkama, ta posledni veta me dostala a docela se bojim, co bude nasledovat. Borufko, mela by si vydat z tehlhe denicku knizku, urcite bych to precetla najednou, protoze bych se chtela dockat dobreho konce…nikdy denicky moc nectu, kdyz jsou od jedne osoby, ale ty tvoje uz vyhlizim, protoze chci vedet, jak to bude dal.
Doufam, ze s timto panem uz nejsi v kontaktu a jsi daleko pryc od nej :hug:

 
meringa
Ukecaná baba ;) 2028 příspěvků 08.03.13 09:47

To je… no… opravdu strašné :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 08.03.13 10:00

:-O:poblion::hug: na to nemám slov :cert:

 
Alenaxxxx
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 08.03.13 10:36

Teda to je psycho. Musíš být velice silná, i když jsi se jak píšeš z toho všeho nakonec zhroutila, určitě se z toho dostaneš. Já bych se zhroutila mnohem dříve a zdaleka bych to nedotáhla ani se vzděláním daleko jako ty. Dokonce myslím, že spousta holek v této situaci by volilo nějaký útěk třeba k drogám. Ty jsi si zvládla najít hodného kluka a jako útěk si volila vzdělání a knihy. Jsi fakt dobrá. Píšeš jako spisovatelka.
Doufám, že v dalším deníčku se dočtu o tom, že jsi se mohla setkat po letech se svým pravým otcem. Tak ráda doufám alespoň v částečný happy end. Dětství Ti nikdo nevrátí, ale máš celý krásný život před sebou.

 
lumpajda
Zasloužilá kecalka 503 příspěvků 08.03.13 10:37

To co si myslím o vašich rodičích se nedá ani popsa slovy :poblion:. Musíte být velmi silná. Je to krásně napsané a velmi dobře se vaše deníčky čtou, i když téma je velmi smutné. Napište knihu, bude mít určitě úspěch.

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 08.03.13 10:46

Fakt se klepu a mám staženej žaludek, píšeš tak, že jsem se do toho vžila a normálně mi rostly facky na rukách…uffff! :roll: :zed:

drž se :hug:

 
subsomi
Kelišová 6512 příspěvků 13 inzerátů 08.03.13 11:05

Četla jsem všechny deníčky a vždy je mi tě moc líto a vždy si přeju ať je další deníček už poslední s dobrým koncem.

Ale teď mi to nedá a trochu se mi to nezdá :nevim: to jsi příteli neřekla co se u vás doam děje (podle mě by se zamilovaná 16leté holka zmínila :think: ) a jako přirozenou reakci přítele bych čekala, že to navrhne kontaktovat sociálku nebo aspoň nějak se pokusit řešit tvji situaci (milující přítel, by určitě chtěl pomoci, pokud by o tomto věděl :think: )

 
Sopttíček
Závislačka 3305 příspěvků 08.03.13 11:06

:hug: :hug: :hug: taky jsem neměla veselé dětství, tělesné tresty, psychický teror, hlídaná na každém kroku, ale nikdy to nezašlo takhle daleko. Máš můj obdiv jak jsi to ustála. Doufám, že ti to psaní pomůže. Fakt by jsi to měla sepsat jako knihu, píšeš krásně čtivě a myslím, že by to mnoha ženám otevřelo oči. Posílám mnoho sil :hug: :srdce: :hug:

 
Kačta
Zasloužilá kecalka 639 příspěvků 08.03.13 11:19

Četla jsem všechny tvoje deníčky a je mi z toho opravdu úzko… :,( Jsi hrozně silná, že jsi se z tohoto dokázala vymanit. Je mi to moc líto, a tvůj „otec“ je opravdu tyran, je to strašné :pocitac: Bojím se, co přijde dál… :hug: :hug:

 
Januliiik
Vesmírná mluvilka 30428 příspěvků 08.03.13 11:20

Čtu každý tvůj deníček a pořád čekám, kdy už se to v dobré obrátí :,( :,( :,( :,( :,( a doufám je, že už to bude fakt brzo, protože takové dětství si nikdo nezaslouží :,(
Už bych se chtěla u tvého deníčku usmát a pogratulovat ti :) :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
St. Estephe
Závislačka 4641 příspěvků 08.03.13 11:47

Proc to nerekla priteli? Proc tyrane deti nemluvi o tom, co prozivaji doma? Protoze kdyz ublizuji nejblizsi, neda se o tom jen tak mluvit, clovek je raneny od korinku vlasu, po dren v kostech. Duse je polamana a boji se verit komukoli, boji se, ze kdyz promluvi, ztrati nove nalezenou nadeji, boji se trestu, boji se, ze se vse jeste stonasobne zhorsi a do urciteho veku ty rodice stale miluje.

 
myšák1187  08.03.13 12:15

:hug: :hug: :hug: držím ti palečky aby jsi se dokázala vyrovnat s tím co jsi prožila v dětství a dospívání, nedokážu si to představit, ale jsi opravdu silný člověk a věřím že deníčky jsou součástí tvé terapie a pomohou ti se z toho alespoň trochu dostat, už se těším na další deníček a doufám že na konci bude aspoň trochu veselo :srdce: :hug:

Příspěvek upraven 08.03.13 v 12:16

 
Cherilin
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 08.03.13 12:50

Moc tě obdivuji, jak statečně jsi to dokázala zvládat. Při čtení se mi vybavily mé vzpomínky na dětství, měla jsem podobného otce.Ale já to tak statečně nenesla, v 16ti mě dohnal k útěku z domu a pokusu o sebevraždu. Svoje dětství se snažím vymazat z paměti, neměla bych na to takhle se vypsat.Jsi vážně obdivuhodná žena :hug: Já se s mámou vídám normálně, ale stále jí to v sobě nemůžu odpustit, ani teď, když je vážně nemocná.
A jak tu někdo psal, proč se nezmínila příteli. Tak to chápu, já to taky nikde neříkala a hrála si na spokojené dítě. Člověk se totiž za to strašně stydí, navíc jsem měla strach, že těch pár kamarádů co mám, ztratím. Že si budou ťukat na čelo, z jaký jsem rodiny atd.
Zakladatelko máš můj obrovský obdiv, je neskutečné jaký zvěrstva si snášela a obdivuji tě o to víc, že já to tak statečně nenesla, musíš být hrozně silná osoba.Snad se máš teď dobře, i když šrámy na duši vymazat nejde. Hodně štěstí v životě :hug:

 
Kobliha51
Extra třída :D 10561 příspěvků 08.03.13 14:19

Za to všechno co se ti stalo může matka. Ta tohle všechno doustila, protože chlap jí byl nadevšechno. Ten otec šel jen tam, kam ho matka pustila. Místo toho, aby tě bránila jako lev, tak tě mu dala napospas.

A pro ty, které psaly, že se měla svěřit příteli. Svěřit se mohla, ale otec si dával velký pozor, aby se do velkého průseru nedostal. Na co si má dítě stěžovat když najíst dostane, nechodí špinavé, ve škole prospívá. Že se musí hlásit jako otrok, že nemá žádné soukromí, že nikam nemůže, že jí kontroluje jestli nekouří, že jí prohlíží batoh? Za to nikdy nikoho před soud nepošlou, ale k žití to moc není. Otec by při výslechu řekl, že chce mít holku pod kontrolou, aby se do něčeho nenamočila a ještě by ho pochválili. Psychická tyranie se hrozně těžko posuzuje a když je tyran chytrej, tak se muj nic nestane a nechává za sebou trosky.

 
Silky123
Závislačka 3237 příspěvků 08.03.13 14:19

@subsomi

Taky se v duchu ptám, že si to pisatelka nechala líbit…

Je mi to obrovsky líto…

 
Ilwimia
Zasloužilá kecalka 926 příspěvků 08.03.13 14:52

Uff, to je kovbojka… Píšeš nádherně, ale…
Přistihla jsem se (tuším, že nebudu jediná), že hltám každé slovo tvého psaní a napjatě vyhlížím pokračování (sláva, další díl mého oblíbeného seriálu). Momentálně mě však polilo horko, když jsem si plně uvědomila, že to, kam nás necháváš nahlédnout, je život „jedné z nás“.
Tuším dobrý konec a nemůžu se ho dočkat. Tobě přeju z celého srdce mnoho sil, neseš velmi těžké břímě. A děkuju, že píšeš. Otevírá to oči.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24171 příspěvků 08.03.13 15:00

Ta tva mama byla silena, to preci nemuze byt ani mama, kdyz se diva jak ji mlati pred ocima dceru, takovy hovado :cert: :cert:
je mi to moc lito, doufam, ze se doctu neceho pozitivniho a ze jsi dopadla dobre :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :srdce:

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 08.03.13 15:42

Když přemýšlím nad vztahem rodičů, tak nechápu, co může žena milovat na takovém parchantovi. Takových žen je víc. Proč nechá ponižovat sebe, děti? Co tyto ženy vede udržovat vztah, kde musí být pořád ve střehu aby něco nepokazily, nenaštvaly muže. Tak toto opravdu nechápu. Přesto, že vlastně trpí, jsou mi z duše protivné, obvzláště když do toho zatahují i své děti. A ještě na veřejnosti s monoklem na oku předstírají (nebo ne) krásný vztah s partnerem. Možná někdo namítne, že odejít je těžké z různých důvodů. Já znám paní, která utekla od manžela(průdas, ale nebyl špatnej) za přítelem, kterého si brzo vzala. Domácí nasílí jak prase. Zakazoval ji vztah s dětmi. Několikrát v nemocnici, nakonec utekla od něho na svatbu své dcery (švagrová). Už se k němu nevrátila. Po čase si našla přítele a to stejný, trochu slabší. Mám takový pocit, že prostě tyto chlapy přitahuje. Přesto, že má svůj byt, a nebyl by problém aby žila sama. Dělá ze sebe matku Terezu, dost jí litují. Taky jsem ji litovala, ale ted už ne. Prostě se zbal a táhni od něho. Já jsem na toho jejího celkem ostrá a je to ona, která mě upozorní, že ho mám oslovovat zdrobnělinou. Ona mu chystá svačinky na noc na noční stolek, co kdyby to něho v noci přišlo a on jí před náma nadá, že je kvůli ní tlustý jak prase. Ten chlap se dvacet let toulal po světě odkázán jen sebe a ted ho dostala do situace, že si neumí ani nakoupit a řve na ni, když něco chybí. Oblečení ráno připravené od ponožek. Řve, když se mu nezdá výběr. Když jí řejnu, že se na to nevy…e a nechystá mu to, když to nechce. Tak prý by to nezvládl sám. Tak kde je chyba??? Určitě jsou i zoufalé případy, nechci to házet vše na jednu hromadu. Já jen chci za sebe napsat, že kdyby mě přítel udělal s dcerou to, jak zakladatelka popisuje s deníčkem, tak bud zabije on mě, nebo já jeho, ale byl by to asi poslední jeho výstup.

 
Šmouli88
Echt Kelišová 7543 příspěvků 28 inzerátů 08.03.13 15:53

Čtu ty tvoje deníčky jedním dechem až se mi přítel směje, že nevnímám okolí :) Ale musím přiznat, že jsi si prošla peklem a nedokážu říct, jestli bych něco takového zvládla i já. Jsi silná a statečná :palec: Jsem zvědavá co přijde v dalším děníčku, protože po poslední větě nevím co může dál následovat :nevim:

 
Kirbisek
Kelišová 5640 příspěvků 08.03.13 16:00

S přibývajícími deníčky stále více přemýšlím nad tím, co k takovému chování tvou „matku“ vedlo. CO proboha dokáže donutit matku, aby nechala své dceři takto ubližovat? CO ji donutilo k tomu, aby jen tak nečinně přihlížela? Naprosto žádný argument (ostuda před okolím, nemožnost odejít od manžela…) neospravedlní její přístup k celé záležitosti.
Je to stejná hyena, jako otčím!!!

 
Jadla
Zasloužilá kecalka 523 příspěvků 08.03.13 17:17

Předchozí deníček mě zanechal v úzkosti, tenhle mě utvrdil v tom, že musíš být opravdu velmi silnou, myslím duševně a morálně, ženou.
A vím, že to není to nejpodstatnější na tvých deníčcích, ale jsi také opravdu nadaná! Nejsem kdovíjaký odborník, ale něco o tom vím, a máš talent! :kytka:

 
Juláva
Stálice 56 příspěvků 08.03.13 17:21

Nikdy sem k ničemu nepřispívám, jen čtu, ale todle mi nedá..
Jsi neuvěřitelně silná ženská! Přeju ti v životě jen to nejlepší, snad už jsis vším tím hnusem prošla a tvůj nevlastní otec je někde zavřenej na hodně dlouho, takovýhle hovado nemocný jako je on, by nic jiného nezasloužilo.. :poblion:
Tvoje deníčky čtu jedním dechcem a stejně tak jako ostatní vždy čekám na další pokračování..
:hug: :hug: :hug:

 
Alik.htm
Ukecaná baba ;) 1132 příspěvků 08.03.13 20:40

JÁ jsem dneska poprvé objevila tvůj deníček, ale zajímalo mě, co všechno bylo napsáno předtím, že už jsem viděla několikátý díl. Takže jsem to teď jedním dechem všechno přečetla a je to teda nářez!!! Tvůj rádoby otec by se měl jít léčit, tyhle lidi jsou fakt nemocný, je to prostě hrůza a Tvoje matka je hyena bez citů. Já úplně zírám, co všechno jsi si prošla a nesložila si se z toho, i když asi něco takového v Tvém vyprávění přijde. Klobouk dolů, doufám, že aspoň teď jsi v životě šťastná. Doufám, že se něčeho takového dočtu, že se vše v lepší časy obrátí. Smekám před Tebou klobouček, jsi obrovsky silná osobnost :andel: :hug:

 
abeille
Kecalka 458 příspěvků 09.03.13 14:33

Zrovna jsem dočetla všechny tvé deníčky a mám slzy v očích, je šílený, že jsou takový lidi a dokáží ubližovat svému dítěti nejen fyzicky, ale i psychicky. Věřím, že boží mlýny melou pomalu a jistě a odplata za jeho chování se mu dostane. Jsi neskutečně silná, že jsi tohle všechno zvládla, velký obdiv :kytka: :hug: Doufám, že tě v životě potká už jen to dobré :srdce:

 
HanyBany
Stálice 90 příspěvků 09.03.13 19:29

Strčit do vězení to hovado… a toho fotra taky

 
lucive
Kecalka 453 příspěvků 10.03.13 16:11

Palec nahoru Tvému příteli a i Tobě, že jste to takhle zvládli, ale je mi jasné, že tenhle příběh nebude ani zdaleka u konce! :zed:
Jsi životem velmi ostřílená a z tvého psaní je to znát. Píšeš hezky a poutavě. Držím pěsti a těším se (ale zárověň se děsím) na pokračování…

 
Anýý
Ukecaná baba ;) 1058 příspěvků 11.03.13 16:17

Tak jako všechny ostatní tady Ti i já napíšu, že jediní, kdo nebyli psychicky v pořádku, byla Tvoje matka a otčím. Ty jsi byla jen něčím, na čem si otčím vybil své komplexy méněcennosti, které v něm zaseli zase jeho rodiče, jak jsem se dočetla. Tvoje matka je typ ženy, která se vidí jen ve svém muži a je už úplně jedno jaký vztah má k jejím dětem a dokonce ho v těch zvěrstvech podporuje :( je to hrozně smutný, ale je mi jasný, že podobných rodin a dětí, které takhle musí trpět je víc :(…je hodně moc smutný, cos musela od malinka prožívat, je cítit, že jsi velice inteligentní a silná bytost a je neodpustitelné, že tihle (měli Tě chránit a pomáhat Ti) dva lidé podlomili Tvoje psychické zdraví, možná na celý život! Většina lidí nechápe ženy jako je Tvoje matka, ani já ne, to ona je hlavním viníkem! Pevně doufám, že otčím bude po zásluze potrestán!

Jen by také zajímalo, protože o ní nikdy nepíšeš, jaký vztah jsi měla a máš se svou setrou, ikdyž vím, že deníček není o ní, přece jen, patří do Tvé rodiny a byla určitě přítomna těm výstupům. Měla i ona podobné problémy s rodiči??? Promiň že se ptám, nemusíš odpovídat.

Je mi to moc líto a přeji si, aby ses v této době měla mnohem lépe :hug:

DRŽÍM PALCE BORUFFKO :kytka:

 
slunicko83
Ukecaná baba ;) 1014 příspěvků 11.03.13 22:43

Právě jsem dočetla všechny deníčky a musela jsem se zabalit do deky jaká mi naskakovala husí kůže… Ani nevím co bych k tomu napsala, je to neuvěřitelný..
Strašně obdivuju autorku deníčků, že je vůbec po tom všem schopná o tom psát. Myslím, že kdyby vydala knihu, bude to bestseller. Moc by mě zajímalo, co je s její matkou a otčímem teď? To, co bych oběma přála tady radši psát nebudu, nebylo by to nic hezkýho..

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 13.03.13 10:28
:hug: :hug: :hug: :hug:
 
Ter91
Zasloužilá kecalka 576 příspěvků 26.03.13 11:56

Dlouho nebylo pokračování

 
KattyKMcom  26.03.13 19:55

Snad jsi v poradku Boruffko

 
Caathy
Ukecaná baba ;) 1579 příspěvků 27.03.13 13:02

@KattyKMcom taky mě to napadlo, snad je v pořádku, koukala jsem na profil a dnes se přihlásila, takže snad je O. K.

Musím se přiznat, že netrpělivě čekám na pokračování a asi nejsem jediná.

 
Borůffka
Ukecaná baba ;) 1127 příspěvků 27.03.13 14:00

Dobrý den, zdravím všechny čtenáře deníčků. Dneska jsem chtěla zaslat další díl deníčku ke schválení, ale nebylo mi to umožněno z toho důvodů, že nemám minimálně sto příspěvků v diskuzi :roll:

Příspěvek upraven 27.03.13 v 14:33

 
St. Estephe
Závislačka 4641 příspěvků 27.03.13 16:47

@Borůffka To je ted pry nejake nove opatreni proti novackum/prudicum. Tak bud zkusit poprosit adminy o nejakou vyjimku, lze-li nebo tu stovku nekde naplkat, to mas za chvilku. ;)

 
Jadla
Zasloužilá kecalka 523 příspěvků 27.03.13 21:59

Mně stovka příspěvků trvala hezky dlouho :) Jsem ráda, že jsi v pořádku, už jsem se taky začala strachovat. :kytka:

 
Jaja87
Kelišová 6326 příspěvků 28.03.13 09:25

Juuuuj to jsem si oddychla ze jsi v poradku…Taky netrpelive cekam na pokracovani, kazdy den nahlizim do denicku a cekam…
Pokud musis vlozit 100 prispevku, tak nekde neco napis, okomentuj,100ku mas hned napsanou, ja to tak nejak mela taky hned.. 8) 8) A nebo poprosit adminy o vyjimku. Treba vyhovi.. :hug: :hug:
Tesim se na dalsi denicek.

 
lucik333
Povídálka 30 příspěvků 28.03.13 10:09

Ty by jsi si tu výjimku zasloužila ;) je nás víc než dost, co na tvuj nový deníček čekáme a strachujeme se o tebe. Taky jsem dnes otvírala tuto diskuzi pod tvým posledním deníčkem se strachem, jestli jsi v pořádku :kytka:

 
Alik.htm
Ukecaná baba ;) 1132 příspěvků 29.03.13 12:44

Ahoj, už se těším na tvůj nový deníček.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele