Matyáškův příchod

Těhotenství

Je mi 22 let, stala jsem se hrdou maminkou krásného kloučka, který je moje největší štěstí. Ale cesta k téhle lásce nebyla jednoduchá


4 komentářů

Moje těhotenství nebylo zrovna nejkrásnější období. Loni v létě jsem pořád básnila o tom, že bych chtěla miminko. Spíš to bylo tak trošku z legrace, ale s přítelem jsme párkrát zkusili zariskovat a když se nic nedělo, pustila jsem to z hlavy. Moje menstruace rozhodně nebyla nic pravidelného, takže když se během října nedostavila, nebyl důvod to nějak řešit. Jenže když nepřicházela ani během listopadu, trošku už mě to přemýšlet nutilo. Koncem listopadu mě a celou mojí rodinu přepadla střevní chřipka a hned potom dorazila už téměř zbožně očekávaná třídenní návštěva té měsíční potvory. Trošku mě zaskočilo, že jsem jen tak trošku špinila, ale bylo to přece po nemoci, tak nač to řešit. No, menší podezření jsem pojala teprve poté, co mě jaksi drahá „chřipka“ neopouštěla a já navštěvovala záchod skoro každý den.

Na řadu přišlo pořešení problému s přítelem a jasný závěr udělat si test a zjistit, jestli náhodou naše experimentování nezanechalo následky. :D A zanechalo. Zkoušela jsem testy dva, na obou velice výrazné dvě čárky. Ten pocit, když se objevily, byl hodně intenzivní.

Nemůžu říct, že by mě to potěšilo. Najednou přišla panika, jak to zvládnu, jak to řeknu našim, co mě to proboha napadlo pořídit si miminko, když jsem sama ještě skoro dítě. Na gynekologii mi těhotenství samozřejmě potvrdili, právě probíhal 11. týden, já ještě pořád v šoku si z ordinace nesla průkazku a nádhernou fotku z ultrazvuku (vypadal tam jako medvídek). Sice už šlo o trošku pokročilejší těhotenství, ale stejně nikdo nevěděl, že čekám miminko, kromě mojí rodiny. To pro jistotu, kdyby se náhodou nezadařilo a já o miminko přišla, ale na všech, kdo to věděli, bylo vidět, jak se na něj těší.

V tu dobu mi něco přeskočilo v hlavě. Ne že bych se na děťátko netěšila, ale začala jsem cítit odpor k partnerovi. Nebylo mi příjemné být vedle něj, jezdit za ním, nechat se od něj objímat a vyhýbala jsem se mu, jak jen to šlo. To způsobilo neštěstí nejen moje, ale i jeho a našich rodičů, protože ten odpor na mě byl dost jasně vidět. Je to hrozná situace, když si člověk představí, že by měl s radostí očekávat a místo toho moje nálada byla dlouhé měsíce na bodu mraz. Nešťastná z toho, jak ubližuju rodičům a hlavně příteli, kterému bych tímto chtěla taky moc poděkovat, že to se mnou vydržel - moc ho miluju.

V tu dobu přišla další špatná zpráva. Testy na genetiku dopadly špatně, ortel byl vysoká hodnota AFP, nutné vyšetření plodové vody. Od té doby už žádná kontrola neproběhla úplně v pořádku.

První návštěva Českých Budějovic. Ležím na lehátku, na sobě nemocničního andělíčka a nade mnou se sklání dva starší podivíni, jeden skoro nemůže mluvit a chystá se mi píchnout jehlu do břicha a druhý dost viditelně tělesně postižený mi do něj ryje ultrazvukem. Naštěstí odběr nebolel a za chvilku po příjezdu a po odběru krve už jsme jeli zpět domů. Ta nervozita, co nastoupila potom, ovšem byla hrozná. Naštěstí už druhý den volala sestřička z Budějovic, že je vše v pořádku a dohodla si se mnou termín na kontrolní ultrazvuk.

Teď to trošku zkrátím. Nastala další kontrola, kde mi bylo řečeno, že čekám kloučka a že je sice geneticky všechno v pořádku, ale že má nejspíš neprůchodné střívko, tím pádem přišlo objednání na další kontrolu. Na té se neprůchodnost nepotvrdila, ale pro změnu mi bylo řečeno, že buď bude menší, nebo se mu nožičky nevyvíjejí tak, jak by měly. Měla mě čekat opět cesta do Budějovic, ale po konzultaci s doktorkou, která mi řekla, že Matyáškovi roste všechno tak, jak má, jsem se rozhodla na další kontrolu už nejezdit a dál se nestresovat.

Začala jsem navštěvovat hodiny těhotenské jógy, což byl opravdu skvělý nápad. Nevím, jestli to bylo cvičením, ale když jsme s holkama na hodinách probíraly naše problémy, krásně se odreagovaly a protáhly, dostihla mě tak skvělá psychická pohoda, že se konečně všechno začalo vracet do normálu. Zase mi bylo příjemné trávit čas se svým přítelem a konečně mi nastalo krásné období.

To by ovšem nesměla přijít další paráda. Ve 34. týdnu jsem se začala otevírat, pomaličku, ale na každé kontrole to bylo o něco víc. Doktorka začala hrozit, že mě čeká předčasný porod, že malej má nízkou porodní váhu a že pokud chci rodit v porodnici v Pelhřimově, tak mám počítat s tím, že mi nejspíš malého odvezou do Hradce, pokud bude mít míň než 2,5 kila. Já se ale informovala, že když budu chtít, můžu nechat Matyáška převézt do porodnice, která bude blíž. Takže jsem se rozhodla přece jen rodit v Pelhřimově.

Doktorka mě tedy přenechala péči pelhřimovských doktorů a já musím říct, že lepší porodnici jsem si asi vybrat nemohla. Všichni na mě byli hodní, vysvětlili, uklidnili, že se můj brouček naprosto normálně vyvíjí a Matýsek asi díky tomu klidu, co měl, najednou prostoupil, začal hezky nabírat a všechno, co mu chybělo, zase dohnal.

Termín porodu byl stanoven na 2. července a 28.6. přišla poslední zkouška mé trpělivosti v těhotenství. :D Ráno proběhla pravidelná kontrola, kde mi opět bylo řečeno, že mám krásný nález, že mě tam ještě ten den čekají a ptali se, kde bydlím, jestli vůbec stihnu dojet domů. :D Nevím, jestli mě nalomilo tohle nebo to vyšetření, ale od té doby mi přicházely bolesti, hodně nepravidelně. Večer se ale začaly vracet po intervalech 20 minut. To už jsem bystřila, ale ještě to nebylo tolik, abych to nějak řešila. V noci už to ovšem bylo po deseti minutách, takže nakonec mě to donutilo vzbudit rodiče a vyjeli jsme do porodnice s tím, že přinejhorším se vrátíme domů. No nevrátili.

Pan doktor mě vyšetřil a ujistil, že skutečně rodím. Takže mě čekal kolotoč otázek, podepisování, měření ozev, dokonce i klystýr proběhl. Moje rozhodnutí bylo, že si chci porod odbýt sama a partner přijde, až bude po všem. To ale nebylo nejlepší rozhodnutí. Ležím si tak v posteli na pokoji, venku ještě hluboká tma, vedle mě dali paní, která nejspíš rodila ježka, protože hrozně moc hekala a sténala, a já dostala strach - kontrakce mi úplně ustaly.

Tak se stalo to, že mě druhý den odpoledne propustili a objednali na další kontrolu. No probrečela jsem celou cestu domů a nebylo to zrovna nejpříjemnější. A tak minul první i druhý termín a mojí drahé gynekoložce její věštby o předčasném? A stále ještě nic?" Nejspíš se mi z toho zvedl tlak, takže ve čtvrtek 4.7. mě objednali na vyvolání porodu kvůli vysokému tlaku.

Teď už to opravdu zkrátím: ráno o půl desáté mi zavedli tabletku na vyvolání, okamžitě začaly porodní bolesti po patnácti minutách, potom se čím dál víc zkracovaly. Nebudu tu popisovat, že bolesti to nebyly příjemné, ale není to nic, co by se nedalo vydržet. Ve 4 hodiny jsem byla odvedena na porodní sál, ve 4:10 přišel příkaz k tlačení a když odbíjelo 4:15, Matyášek byl na světě s krásnými mírami 3000 g a 49 cm. Doktor se ještě stačil podivit nad tím, že mě nebolí šití a už bylo načase oznámit šťastnou novinu všem příbuzným a známým.

Když mě potom druhý den přišli rodiče navštívit, tak už jsem jim v dobré náladě oznámila, že se těším, až si pořídíme Nelinku. :D Takže můj pohodový porod nakonec vykompenzoval ten stres během těhotenství a teď už si téměř 4 měsíce naplno užívám to moje klubíčko štěstí. :)

Hodnotilo 20 lidí. Score 4.4.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
facetia
Ukecaná baba ;) 1919 příspěvků 22.10.13 07:40

Moc moc gratuluju k Matyáškovi:-) ať vám dělá jen radost:-) a jste zdraví!
to je hodně drsné, jak tě strašili s těma kontrolama.. my naštěstí všechny vyšetření měli v pořádku… Akorát tě stresovali.. :nevim:

hezký den! :kytka:

 
Petra2829
Echt Kelišová 7814 příspěvků 22.10.13 07:43

Ten postiženej co ryl tím UTZ by sám velký a mocný Čutka :mrgreen: :mrgreen: On je hrubý, ale prý je dobrý. Já tam byla 3 a naštěstí ho chytla dvakrát. Tak hlavně že je maličký v pořádku. A váhy s mírou má uplně parádní. :hug: :kytka:

 
Mishka190
Kecalka 193 příspěvků 22.10.13 08:24

@Petra2829 ano vím, ale zjistila sem to až na příští kontrole, že to byl on. Já totiž na odběru sem byla sama a na kontrole už se mnou byl přítel a mamka a místo aby byli nadšení z ultrazvuku, tak oba vyděšeně sledovali kam až je možný ten přístroj zarýt :D

 
Petra2829
Echt Kelišová 7814 příspěvků 22.10.13 10:06

@Mishka190 Já byla se ségrou na plodovce. čekala dvojky. A to jak to říkal a prováděl. No posťa hadr. A to jeho rytí je fakt hnus. Ale jeho syn je hodnej a jemnej.

 
Aninkaaa
Závislačka 2503 příspěvků 22.10.13 11:34

Zrovna nedávno jsem měla opět tu čest s dr. Čutkou na ultrazvuku ve 20tt a myslela jsem že mě tím ultrazvukem to břicho roztrhá. No jo sice je trochu sadista a tak celkově podivnej ale věřím že odborník je a na správném místě ;) Jinak moc pěkný deníček a celé rodince přeji ze srdíčka hodně moc zdravíčka :srdce: :hug:

 
wra
Ukecaná baba ;) 1916 příspěvků 22.10.13 11:58

Ahoj, taky jsem rodila v Pelhřimově, a pokud se mi ještě postesti tak měnit nebudu:-) v Budějovicích jsem byla také ale s pánem Cutkou jsem „naštěstí“ neměla tu čest - ale je to vyhlášeny doktor ;-)

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16903 příspěvků 22.10.13 21:03

Prej postiženej :lol: :lol: jo jo, samotný pan Čutka :pankac: Vždycky když jsem tam šla, tak jsem si říkala, že ten by sám žádnýma genetickýma testama neprošel :lol: ale je to opravdu vyhlášený odborník :pankac:
Je dobře, že je malej v pořádku :kytka:

 
Maja25
Závislačka 3824 příspěvků 22.10.13 21:34

@eseta Ahoj, mohu se tě zeptat v kolikátém tt jsi rodila? Omlouvám se za takový dotaz, ale v nějaké diskuzi jsem četla, jak složitou cestu jsi měla k otěhotnění a teď koukám, že už je malá na světě a je fakt nádherná. Tak mám z vás radost a proto jsem tak zvědavá. :mrgreen:
A hlavně i já mám endometriózu a každá co s endometriózou otěhotněla mi dělá radost. :)
Já jsem teď 37+3tt a už jen čekám. :mrgreen:

 
Maja25
Závislačka 3824 příspěvků 22.10.13 21:35

Jinak malej je krásnej a hlavní věc, že je zdravej. Ať vám dělá jen radost. :)

 
liiida
Závislačka 2767 příspěvků 23.10.13 17:30

Gratuluju k miminku, ze jste oba v poradku, ale zarazi mne, jak dneska mlady holky,,experi­mentuji,, 8o jako kdyby mimco byla hra nebo ja nevim, to je velka zodpovednost a ne ze si delas srandu a pak kdyz se to stane uz se ti to nehodi do kramu :nevim: aspon, ze to dopadlo dobre a snad jsi dostala rozum. bohudik za tehotensky a matersky hormony…

 
Mishka190
Kecalka 193 příspěvků 04.11.13 13:11

Ale já sem miminko chtěla, i potom co sem se dozvěděla, že sem těhotná, rozhodně sem nikdy nepřemýšlela o potratu a to co mě potkalo za pocity potom ohledně partnera za ty opravdu nemůžu. Že sem byla v šoku, když to těhotenství opravdu přišlo se mi zdá pochopitelný, myslím že takový pochybnosti by mě potkali i kdybych otěhotněla ve třiceti )

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama