Merllynkovský deníček II

Merllynka22  Vydáno: 19.03.05

Ahoojda Lucko,Lennys,Ja­nino,Míšo,Lyn­nko,Sasenko a další nakukovatelky­.Myslím,že jsme se tady dobře potkaly.A dneska bych si chtěla zavzpomínat na svatební den a nebo jak si ho představujete a zda považuje te svatbu za důležitej krok ve vztahu!!

Včera, když jsem byla sama doma-manžílek vydělával penízky, prohlížela jsem si svatební fotky a vzpomínala…
Nikdy jsem se nechtěla vdávat a tvrdila jsem, že „nějaký papír“ nic nezmění a k ničemu mě nebude. Přece si tim papírem nikoho k sobě nepřivážu. Štěstí a láska žádný potvrzení nezmění.
Jenže pak to úplně nečekaně přišlo a já byla požádána o ruku. Nemohla jsem říct ne! A tak bych se chtěla podělit o svoje štěstí!
Celou noc jsem nespala, měla jsem hrozný strach z ničeho, když jsem se „probudila“ do nádherného teplého pátku 30.července, měla jsem opuchlé oči a bylo mě špatně. Řeknu vám, tohle nebyla moje ideální představa o povedené svatbě:-)).
Takže jsem zkoušela triky na opuchlé oči. Světe div se, dva čajové pytlíky zabrali se 100% účinností. A ze mě se mohla stát okouzlující nevěsta:-))Takže po vydatné snídani-dostala jsem do sebe jen pár svatebních koláčků, jsme s mamkou jeli ke kadeřnici. Musím uznat, že byla moc šikovná a já věčně nespokojená s mými vlasy,(od mala jsem nosila ježka a kvuli svatbě jsem si je nechala narůst)jsem byla překvapená jak mě to seklo.
Doma jsem se namalovala.Jsem zvyklá se pořád malovat, takže mě to nečinilo žádný problém. Mezitím starší brácha-Lukáš zdobil s dědou auta a nasazoval velikou kytici na moje auto(červená fabia)Můj mladší brácha 5-ti letý Ondrášek měl od večera teplotu, takže jsme se nervovali, jak mu bude.Ale on si stál na svém-chtěl svou sestřičku odvézt k oláři:-))bylo to od něj moc hezké. A když mě poprvé uviděl v šatech se závojem oněmněl úžasem. Řekl, že jsem hezčí jak Dáda(Patrasová),tak­že co jiného si přát??:-))
Mezitím mě kamarádka psala, že můj nastávající manžel vypadá skvěle a moc se na mě těší. Přála jsem si, aby šel v uniformě-je to policista a jeho svědek byl kolega z práce a byl v uniformě taky-takže můj sen se splnil a já se na něj moooc těšila.
Když přijeli, tak mě mamka zavřela do pokojíčku, aby mě Marťa musel najít. Buhužel:-)) šel na jistotu a já dostávala posledních pár „svobodných“pus. Líbila jsem se mu-soudě o jeho nádherném úsměvu. Také jsem dostala kytici, kterou jsem si přála.
Nafotili jsme pár snímečků! Mamina a babičky všem svatebčanům roznášely šunkové rolky s křenovou náplní-mňam.
V 11.hodin byl obřad, takže jsem o půl11 vyráželi. Obřad byl v Hradci Králové na radnici, takže cesta autem trvala zhruba 15 minut od mého rodinného „hnízdečka“Vezl mě strejda s přítelkyní a můj svědek brácha Luky. Skoro jsem nedýchala, všechno se ve mě svíralo a já měla pocit, že to osudné „ANO“ani neřeknu. Dostávala jsem poslední rady do života:-))A já si uvědomila, že NIKDY nebudu litovat, protože si beru toho nejlepšího chlapa na světě:-))
Na náměstí nás čekali všichni kamarádi(dávné lásky),kteří nás chtěli vidět, jak se ženem do chomoutu:-))Moc rádi jsme je tam viděli.
Odnesli jsme občanky a čekali až dají„povel“.Trvalo to jenom chvíli. Mezitím jsme se snažili se všemi prohodit pár slov-nemožný úkol.
Ondrášek trval na tom, že mě odvede k oltáři i přes horečku. Byl natěšenej, i když se mu leskly oči od teploty. Takže jsme vyrazili.Po levé straně můj starší brácha a svědek v jednom a po pravé straně moje sluníčko Ondrášek. Hrál svatební pochod a já se cítila jako v pohádce. Marťoj to ohromně slušelo a vypadal až„úchylně“spo­kojeně. A když mě Lukyn předával do rukou Marti, cítila jsem jeho silný stisk ruky.
Během toho než se pan oddávající náměstek starosty(pan Malíř) vypovídal o naší společné budoucnosti, Ondrášek si šel sednout k mamce, byl z toho utahanej. Kupodivu jsem se u těch"dojemných"slo­vech nerozbrečela, jako na cizích svatbách.-))spíš mě ujížděly koutky. Vím, že to je zrovna nevhodná situace, ale vážný věci mě trochu rozesmívají.
Můj drahý manžílek to svoje „ANO“ pěkně protáhnul a já zase „na oplátku“ nechala čekat jeho. Příbuzným asi pěkně zatrnulo, ale to jsme prostě my dva!
Pak následovala výměna prstýnků a ta nejhezčí první manželská pusa, kterou jsme si pěkně oba vychutnali.
Následovalo focení a další nezbytnosti. Když už jsme šli ruku v ruce z radnice na náměstí-vyskočili na nás cikáni. Byli to kolegové od Marti z prácefízloškové nám nádhernou básničku, kterou přečetli popřáli nám hodně štěstí a vyfotili se s náma. Tak tohle mě dojalo, nečekali jsme je.Bylo to vážně dobře utajený a všichni se jejich výstupem bavili.
Pak se na nás zase vrhly kolegyně z práce"sestřič­ky".Štípala jsem špalek sekyrkou(úspěš­ně),pak jsme společně řezali kládu a nakonec Marťa přebaloval miminko. Užili jsme si to. Všem jsme poděkovali a už se v jednom autě za velikého troubení vydali k restauraci.
Tam nás velice hezky přivítal kolektiv, který se o nás měl starat. Připili jsme si-v tom horkém dnu to bylo náročné a jako by"náhodou" se jim rozbil talíř. takže jsme zametali a já si jeden střípek schovala pro štěstí.
Oběd byl výborný, manžílek mě úspěšně krmil a já kupodivu nebyla ani opatlaná od polévky. Po obědě jsme tancovali, popíjeli, četli blahopřání a prostě si to užívali.
Veřeři jsme měli kolem 6 hodiny.Asi půl hodiny potom začal personál rozdávat výslužky(po dohodě).A kolem půl8 večer jsme všem poděkovali a rozjeli se s přáteli k domovu, kde ten večet byla ""Porcinkule""(to je obrovská vyhlášená pouť u nás v Opočně, která končí Benátskou nocí až někdy pozdě ráno. Tam jsme se rozhodli oslavit naši svatbu s přáteli. A taky jsme chtěli něco"zvláštního" kde pak každý rok budeme vzpomínat a moct to oslavit. Pořádně jsme se tam vyřádili a vůbec jsme nelitovali, že jsme hostinu ukončili takhle nezvykle brzo.Ale prostě na to s manžou nejsme. Už tak jsme byli před půl nocí unavení a tak jsme se nenápadně vytratili(určitě jsme byli pochopeni) a šli domů„plnit první manželské povinnosti“,která byli opravdu příjemné.
Snad jste u toho neusnuli:-)) a čekám jaký byl váš svatební den „D“ a jak jste si ho užili? A nebo jak si svůj den představujete? Jaký máte názor na „pouto manželské“ v dnešní době? Je také pro vás tak posvátné jako pro mě? Nebo mu nedáváte takovou hodnotu?
Holky pište, pište moooc se těším na vaše příspěvky.
 Marťa

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  19.03.05 15:04

Ahoj Marťo,
hezký deníček, moc se Ti povedl.
Docela mě zaskočilo, že i mě jsi jmenovala - a to hned dvakrát :-). Já to tedy nejdřím upřesním. Na emiminu mám přezdívu Sasenka, ale protože se většinou nepřihlašuju, podepisuju se křestním jménem, což je Lucka. Většinou patřím jen mezi věrné nakukovatelky, takže i mě samotnou zaskočilo, že jsem sem začala tak aktivně přispívat. Ale asi je to tím, že jsem momentálně nemocná, až začnu zase chodit do práce, na psaní mi moc času nezbude.
No a k té svatbě. Tak nějak jsme se na ni s manželem dohodli. Prostě to po 5 letech chození přišlo samo. Sice se mě optal, zda si ho vezmu, ale čekala jsem to, takže já citlivá duše ani nefňukla :o). Snubní prstýnek jsme byli kupovat spolu. Přítel se bál, že nekoupí „hezký“. Naštěstí se to vyplatilo, protože jsem si myslela, že mám úplně jinou velikost prstu! Tohle celé se odehrálo v lednu 2004. Na svatnu, která byla až začátkem září jsem si musela dost počkat. Mezi tím jsme měli aspoň spoustu času na zařizování. Dokonce i na šaty jezdil miláček se mnou. Jenže u nás je trochu jiná situace - nemám maminku. Ale co, stejně jsem se chtěl líbit nejvíc jemu, takže mi to vůbec nevadilo. Naštěstí máme stejný vkus. Na prstýncích jsme se také shodli ihned. Máme jednoduché zlaté kroužky. Samotná svatba u nás byla moc pěkná, ale v trochu napjaté atmosféře. Asi čtrnáct dní předtím jsem se dost pohádlala se svou budoucí švagrovou (k vůli takové blbosti), což se dost projevilo až právě při samotné svatbě. Nerada na tohle vzpomínám. Jinak jsem byla nevěsta v barevném. Měla jsem vínový korzet a smetanou sukeň. Dost jsem tím okolí zaskočila, ale nakonec skoro každý uznal, že to bylo super. Na bílou jsem stejně nárok neměla, nevinná jsem opravdu nebyla :o).
Takže tolik k mé svatbě.
Pro ještě nesezdané: nic se tím papírem u nás nezměnilo, nebojte se toho.
Pro dnešek budu končit. Brzo nám přijde návštěva, musím jít ještě trochu poklidit.
Tak zatím Pá. Sasenka - Lucka

 
Anonymní  19.03.05 16:36

Ahoj holky, pěkný deníček. Já vdaná nejsem a v nejbližší době to ani neplánuji. S přítelem jsme 10 let, on je rozvedený, nějak se nám do svatby nechce. Ačkoliv je mi jasné, že z hlediska „právního“ to má asi něco do sebe. Ale prostě jsme ani nepomysleli na to, že bychom se mohli vzít. A momentálně na to ani není vhodná doba, plno stresů (oba podnikáme), stavíme domek, není peněz nazbyt. Jsem rozhodnutá se někdy v budoucnu vdát, ale dosti komorně, žádná bílá róba apod. Spíš setkání přátel, někde venku, v klídku a pohodičce, no, uvidíme. Jinak vám se ale ty svatby vyvedly:-)
Lucko: je fajn, že jsi měla barevné šaty, kde je psáno, že nevěsta má být v bílém? Navíc, na té nevinnosti také něco je :-))
Přeji krásný slunečný den, byla jsem teď jezdit na kole, je tam kosa, ale 30 km jsem dala:-) Teď to rozdýchávám:-))
 Janina

 
Karkule
Kecalka 332 příspěvků 19.03.05 17:46

Ahoj,

nevím,jestli můžu přispět k Vám,ale chtěla bych jen říct něco o tom " papíru ".Ty řeči,že ho někdo nepotřebuje nebo,že se nic nezmění,to není tak docela pravda,aspoň pro mě.Pro mě je velice důležité,že máme společné příjmení.Je to pocit,že k někomu patřím,že nejsem v tomhle světě sama.A co se týče svatby,jsem pro klasiku - bílý šaty,závoj,svatba v kostele,spoustu známých,veliká hostina,řezání polen ,přebalování mimina a zametání rozbitého talíře.Jediné,co nemusím, je únos nevěsty.Občas se tím zkazí celá svatba.

Tak takhle to vidím já.Ještě bych zapomněla,letos je to 15 let,co jsem vdaná a nikdy jsem nelitovala.

Mějte se ,Vlaďka z letních miminek

 
Anonymní  19.03.05 17:55

Ahoj Vlaďko,
máš pravdu, s tím společným příjmením. Za normálních okolností bych tomu asi nepřikládala takový důraz, ale když jsou děti, je divný, aby se maminka a tatínek jmenovali odlišně, že? Ale pokud dva lidé neplánují miminko, tak v podstatě nevidím nutnost sňatku. Znám řadu lidí, kteří jsou rozvedení, brali se velmi mladí, prostě to nevyšlo, může se stát… Pak je ten rozchod poněkud složitější. Na druhou stranu znám i pár případů, kdy se dva nebrali, po dlouhém čase se rozcházeli, byl problém ohledně majetkového vypořádání apod. Takže vlastně si protiřečím, že?:-)) Zkrátka, ať se každý zařídí podle toho, co uzná za vhodné.
Ale nechtěla jsem mluvit o rozchodech, když je téma svatba, že? Tak se omlouvám…
Jinak - s únosem nevěsty je někdy fakt problém, největší ten, když ji nikdo nehledá, což se fakt stalo mé kamarádce, kterou unesli a po třech hodinách vrátili, nikdo si toho téměř nevšiml:-))) Ona byla pak pořádně naštvaná:-)) A nebo naopak, když je naštvaný manža, že mu tu JEHO někdo bere :-))
 Janina

 
Anonymní  19.03.05 18:03

Ahoj Marťo a ostatní holky!
Já sice ještě vdaná nejsem, ale čeká mě to letos v srpnu.
Zatím máme s přítelem za sebou jenom zásnuby. Žádání o ruku sice žádná velká romantika nebyla - v podstatě jsme se tak nějak dohodli :) a prstýnek jsem dostala až za čas dodatečně pouze o něco dříve, než jsme to řekli rodičům.
Chtěli jsem to říci oběma rodičům dohromady a nejvhodnější doba byla oslava mých promocí minulý rok v červnu. Udělali jsme to tak, že přítel oficiálně požádal moje rodiče o mou ruku a mamča dostala i kytku…
Sice spolu chodíme letos už 7 let, ale všichni z toho byli uplně neskutečně překvapení a vykulení (brácha si dokonce musel dát štamprli…:).
Každopádně byli rádi a z promoční oslavy se vyklubala zároveň i zásnubní :)
Jinak už nějakou dobu pokukuji po svatebních šatech, řeším pomalu i zákusky a takové ty drobnější věci okolo a už se fakt těším, až to bude za mnou, protože už teď z toho začínám být nějaká nervozní… :)
Svatební den bych si totiž představovala spíš mezi nejbližší rodinou a vcelku v tichosti, ale začíná se z toho vyklubávat trošku větší událost, než jsem si původně myslela…
Navíc plánujeme s přítelem začít v červnu zkoušet mimčo, takže se budu vdávat možná už jako těhulka, když se zadaří brzy, ale mám někdy strach, jak to zvládnu, kdyby mi třeba bylo špatně atd… Vím, že se to hned podařit nemusí, ale moc bychom si s přítelem mimíska přáli, i když by to mohlo svatbu ovlivnit…
Pa Jájulka

 
Anonymní  19.03.05 21:24

S tím příjmením je to fakt. Moc se mi líbí, že se jmenuji stejně jako můj manžel, že každý hned pozná, že k sobě patříme :o). Sasenka

 
Martoch
Zasloužilá kecalka 530 příspěvků 20.03.05 10:18

Ahoj,

super denicek, presne mi padl. S pritelem jsme se totiz rozhodli (po 12-ti lete znamosti, ktera byla prerusena asi 5-ti lety, kdy jsme se rozesli - a pak zase nasli), ze 20. srpna do toho prastime. Tak projizdim svatebni stranky, prochazim pujcovny, kvetinarstvi… no je toho hodne, co zarizovat. Takze ocenim kazdou radu a kazdy tip, co se vam libilo, co ne, co byste udelali jinak…
Zatim to vypada, ze si svatebni oznameni budu vyrabet sama a zrejme i sit saty pro druzicky. Poradite mi, ve kterem programu se dobre kresli obrazky - prosiiim?

Marťoch a Lucka

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 21.03.05 09:10

Ahojky,
moc pěkný deníček,musela to být krásná svatba.
Já teda se svou zkušeností zatím přispět nemůžu, vdaná nejsem a jak to tak vypadá,zatím ještě dlouho nebudu.S přítelem jsme spolu 4 roky,sem tam sice slovo svatba padne,ale jen tak jako jistota někde v budoucnu:) Na jednu stranu vím,že svůj život chci prožít s ním,je to nejlepší chlap,jakýho jsem mohla potkat, ale na stranu druhou se „pod čepec“ nijak nehrnu. Pořád si říkám,že mám čas.
Nakonec,ještě spolu ani nebydlíme.
No ale moje představy o svatbě jsou asi takový ty klasický. Bílý šaty,závoj,všechno samozřejmě bude skvělé a úžasné:)) a to Ano co si řekneme,to bude platit na věky.A to,že budu mít jiný příjmení,to mi vůbec nevadí,vždyť přece budu patřit k tomu, na kom mi nejvíc záleží.
Omlouvám se za dlouhej komentář,snad se nebudete zlobit.

Ahoj Lynnka

 
Popelka79
Extra třída :D 11042 příspěvků 21.03.05 11:19

Ahoj holky,

ráda bych se k vám přidala, tak doufám, že mě mezi sebe ještě vezmete.
Jmenuju se Míša a je mi 25. Jesli se nepletu, tak dost vás je z okolí HK, já jsem z Pardubic.
Svatbu jsme měli vloni 21.srpna v kostele sv.Bartoloměje v Pardubicích. Bylo to něco neskutečně nádherného, byť jsme se brali po pěti letech. I tak z toho všichni byli vykulení. Vzhledem k tomu, že já i manžílek se věnujeme historickému šermu, tak jsme chtěli svatbu v kostýmech. Měli jsme kliku na kněze, který z toho byl nadšený a ve všem nám vyšel vstíct. Po obřadu jsme měli dobovou hostinu, svědkyně a kamarádi se postarali o vynikající zábavu a samotný závěr hostiny nám zpestřili ohňovou show v originální úpravě. Do postýlky jsme se dostali někdy před pátou ráno, ale byli jsme oba neskonale šťastní. Myslím, že na ten pocit nikdy nezapomenu.
Zdá se mi, že se pro nás nic nezměnilo, ale mít společné příjmení je moc krásná věc.

 
Anonymní  22.03.05 12:19

ahojky,jsem ráda,že se Vám můj deníček líbí.A taky mám radost z Vašich příspěvků.Ohledně společných jmen-taky jsem moc ráda,že se jmenuju jako on.A když mě chce manža vytočit oslovuje mě mým rodným příjmením :-)) a vytočí mě!Přece se tak už nejmenuju ne? Barevný svatební šaty jsou taky moc pěkný,ale já se zamilovala hned do těch prvních co jsem si nandala.Ačkoliv mě holky navlíkaly snad 20 šatů.A já nevinná jsem :-)) ha,ha,ha.Nebyli bílí,ale šampáňo.
Dneska jsem volala na katastrální úřad kvůli bytu-zda už je zastavenej a můžeme si dojet pro výpis z nemovitosti.Jedna paní mě řekla,že to ještě nemají až tak za 3 týdny,ale že neví(vynadala jsem jí,protože už tam volám průběžně měsíc a oni vždycky řeknou až tak za 2-3 týdny),tak mě přepojila na velice"ochotnou paní„,která říkala,že to dávno je hotové.Fain počítala jsem s tím a v tom mě manža volal,že ten pán(od kterého to kupujeme)říkal,že to má teptve nějaká "baba“na stole ať zavolám zítra.Omlouvám se,že vás s tim otravuju,ale fakt mě to dostalo a byla jsem naštvana.
Už mám nápad na další deníček,ale nevím jak ho zvládnu napsat.Internet mám jenom v práci a jelikož jsem zdrav.sestřička tak mám čas na psaní až tak večer,když mám noční.Takže se mějte krásně a užívej te sluníčka.Marťa

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele