Michalko moje…

Renáta C.  Vydáno: 19.01.16

Čtyři roky smutných vzpomínek a jeden deníček, kterým snad tento příběh v sobě uzavřu. Vždycky jsme s manželem chtěli mít dvě děti, které od sebe budou tři roky. Po zkušenosti u snažení o prvního potomka jsem tentokrát vysadila antikoncepci s předstihem, aby se moje tělo mohlo srovnat. Pak jsme chtěli půl roku počkat a snad se zadaří hned napoprvé. No a jak jsem naplánovala, tak se také stalo.

Po půlroční očistě těla přišel konečně čas snažení. Páááni, měli jsme fakt štěstí. Hned napoprvé zpoždění a na testu dvě čárky. Byla jsem šťastná jako blecha. Stejně jako u prvního dítěte jsem to dlouho nevydržela a hned vše vyklopila manželovi.

K doktorce jsem ale tentokrát tak nespěchala. Počkala jsem na 6. týden, aby už bylo vidět srdíčko. Paní doktorka těhotenství potvrdila a já si na ultrazvuku prohlížela to naše malé štěstí.

No a termín porodu byl více než ukázkový. Bez jednoho dne přesně tři roky po prvním porodu. Říkala si, že mám v životě fakt štěstí, jak mi většina věcí vychází. Vždycky jsem si přála mít holčičku, tak snad to tentokrát vyjde. Ale hlavně aby bylo miminko zdravé, to je nejdůležitější.

Bylo mi tentokrát mnohem víc špatně od žaludku, syn mě hodně zaměstnával, takže jsem byla i pořádně unavená. Ale vše probíhalo v pořádku.

Blížil se 12. týden a první screening. Hrozně jsem se těšila, jak zase to maličké v bříšku uvidím na obrazovce. V nemocnici nás přivítala příjemná mladá paní doktorka. Říkala jsem si, že asi ještě nebude mít tolik zkušeností. Ale co, kdyby se jí něco nezdálo, zavolá si někoho dalšího.

Přiložila mi na břicho sondu a já už viděla miminko, jak si v bříšku spokojeně hoví. Srdíčko tlouklo, malé se krásně pohybovalo. Doktorka provedla potřebná měření a během chviličky bylo vyšetření hotové. Dostali jsme první fotku a já byla šťastná.

Kritické tři měsíce byly za mnou, tak teď už bude vše v pořádku. Jasně, že se může kdykoliv něco stát, ale já se cítila dobře, tak nebyl důvod se bát. Pohlaví ještě na zdejším ultrazvuku nebylo vidět, museli jsme počkat na další screening.

Dneska byl zas náročný den. Syn měl svoji protivnou náladu a já už se těšila do postele. Manžel musel v koupelně použít Savo, udělal se tam flíček plísně. Nechala jsem to raději na něm. Stejně jsem se při sprchování toho zápachu pěkně nadýchala a večer se mi udělalo špatně. Musela jsem jít zvracet – já, která nikdy nezvracím. Do rána jsem spala v polosedu, abych nemusela zase utíkat na záchod.

Ráno mě čekala kontrola u paní doktorky. Sestřička mi tlak měřila třikrát. Nemohla uvěřit číslům, která se jí na tlakoměru ukázala. Ani paní doktorce se tlak nelíbil, byl hodně nízko. Vysvětlila jsem jí včerejší situaci a ona mi naordinovala klid.

Blížil se odběr krve v 16. týdnu. Byla jsem trošku nervózní. U prvního těhotenství nám vyšly špatné výsledky a já pak musela do Brna, kde mi pro jistotu dělali odběr plodové vody. Tentokrát jsem se tomu ale vyhnula, výsledky dopadly dobře.

Přicházely Vánoce a já už se moc těšila na pečení a hlavně na synovy rozzářené oči u stromečku. Vánoce jsme si náležitě užili, v klidu a pohodě. Byli jsme hrozně šťastní, že tu jsme už téměř čtyři. Začínala jsem plánovat nákup výbavičky. U syna mi skoro vše půjčila švagrová, tak tentokrát jsem si to chtěla užít. Jen ještě pár dní vydržet, než se dozvíme pohlaví.

Po svátcích jsem začala cítit první pohyby. Jen mi bylo divné, že tentokrát je cítím jen v jednom místě. Jakoby se tam miminko neotáčelo. Objednala jsem se na druhý screening. Hurá, konečně budu vědět, jestli je to ta holčička, jak jsem si myslela.

Na chviličku jsem v duchu zaváhala – opravdu chci holčičku? Syn by si více vyhrál s bráškou a to jméno, co jsme vybrali, je taky moc krásné. Zahnala jsem tyhle hloupé myšlenky, vždyť to přece není důležité a stejně to neovlivním.

Je tu den D – jedeme na druhý screening. Ještě před tím se zastavíme do obchodu. Chtěla jsem pro miminko koupit houpátko. Mají ale jen klučičí nebo holčičí barvy. No tak počkáme až cestou domů, to už budeme vědět.

V čekárně v porodnici už je pěkný nával více či méně zaoblených maminek. Přichází pan primář. Všimne si, že tu máme syna, a tak nás bere přednostně. Házím na maminky omluvný pohled, ale odmlouvat primáři přece nebudu.

Lehám si a sondu už mám na břiše. Kochám se krásným pohledem na miminko, pěkně se pohybuje, i srdíčko vidím. Primář nic neříká. Po chvilce je mi to divné, podívám se na něj a ztuhnu.

Má ve tváři nepopsatelný výraz, pořád nic neříká. V kapse hledá mobil. Pak si uvědomí, že nám to musí říct: „Je mi to moc líto, miminko má vývojovou vadu – hydrocephalus. Objednám Vás zítra do Brna na vyšetření. Dají vám souhlas s ukončením těhotenství. Dejte si doma panáka nebo něco na uklidnění.“

Šokovaně na něj zírám, nemám sílu se na nic ptát. Zítra mi v Brně řeknou, co se s tím dá dělat, určitě se přece dá něco dělat. Primář ještě mrkne na syna a pak dodává, že to vypadá na chlapečka. Jsem mimo, beru si věci a mizím z ordinace. Venku čekám na manžela a syna. Snažím se být v klidu. Doma se hroutím. Dochází mi, že je to konec..

Je pátek, jedeme do Brna, kde nám přísný, ale upřímný lékař vysvětluje, o co se jedná. Miminku se v hlavičce ucpal kanálek, který odvádí mozkomíšní mok. Miminko má tedy hlavičku plnou vody a nezbývá místo na mozek.

Prognóza – pokud se dožije konce těhotenství, bude žít maximálně jeden rok na přístrojích. Tělo bez mozku prostě fungovat nemůže. Pak ještě dodává, že je to holčička, moje vysněná holčička…

Jdu na odběr plodové vody, abychom to měli černé na bílém. Odběr provádí mladá nezkušená lékařka, na někom se to holt naučit musí. Cítím šílený tlak, tentokrát to hodně bolí. Magnezium mi nedávají, není co zachraňovat. Víkend je peklo. Manžel je v práci a já se snažím před synem nebrečet. On to ale cítí a několikrát pláče. Občas musím utéct pryč a vybrečet se, aby to neviděl.

V pondělí nastupuji do porodnice na ukončení těhotenství. Bude to klasické vyvolání porodu. Dostávám tabletu, která nezabírá a ani další se mnou nic nedělá. Moje princezna v bříšku pěkně kope. Je to mučení. Prosím ji, aby spala.

Druhý den dostávám oxytocin. Přicházejí slabé kontrakce, ale porod se stále nekoná. Malá vyslyšela moje prosby. Už ji necítím – usnula nebo… Sbírám poslední zbytky sil před kolapsem.

Večer mě přichází zkontrolovat primář. Nic se neděje, tak mi na druhý den domlouvá malý císařský řez. Jsem zoufalá, snažení o další miminko se tím odsune na dobu neurčitou. Večer se mi chce na záchod. Zatlačím a najednou ze mě vyklouzne část plodových obalů. Dojdu na sesternu. Sestřička mě žene do postele. Během tří minut už ležím na sále a slyším: „Teď usnete…“

Probouzím se, sestřička mi měří tlak a říká, že je vše v pořádku. Jak pro koho… Všechno to ze mě padá a já brečím a brečím. Druhý den mě pouštějí domů. Syn ještě několikrát přijde pohladit mi bříško. Vysvětluji mu, že miminko bylo nemocné, tak mi ho lékaři z bříška vyndali. Až se uzdraví, tak mi ho tam zase vrátí. Ze všech sil se snažím před ním udržet slzy.

24. 1. to budou 4 roky, co odešla Michalka – druhý strážný anděl naší rodiny.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
maminka201  19.01.16 00:47
:,( :,( :hug:
 
Malike
Echt Kelišová 8192 příspěvků 19.01.16 05:46

To mě mrzí…snad se brzo dočkate i druhého potomka.

 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 19.01.16 07:08

Moc pěknej deníček i když s moc smutným koncem. Budu Vám držet pěstičky aby u vás byl brzo slyšet dětskej pláč. Váš andílek Michalka na vás bude dohlížet a určitě vám brzo pošle další miminko :andel:.Držím pěsti :hug: :srdce:

 
mumisek79
Extra třída :D 11619 příspěvků 2 inzeráty 19.01.16 07:34

:,( preji mnoho stesti do dalších let. Teda vypořádat se s takovým smutkem a fungovat dal…promin nedokážu napsat nic pozitivního, musí to hrozne bolet. Krasny denicek, snad ti to trochu ulevilo :hug:

 
Denisa76
Nadpozemská drbna 29664 příspěvků 19.01.16 07:47

Přeji vám at brzy andílci pošlou miminko a jste štastný :hug:

Příspěvek upraven 19.01.16 v 07:48

 
Citroška
Stálice 68 příspěvků 19.01.16 08:08

Je mi to strasne lito :,(. :hug:

 
Baby86
Zasloužilá kecalka 938 příspěvků 19.01.16 08:23

Je mi to moc líto :hug: Také jsme téměř před 4 lety přišli o holčičku, ve 20. týdnu. Je dobře, že jste tento deníček napsala, mně to moc pomohlo. Přeji vám, abyste brzy byli čtyři, tak jak si přejete :srdce:

 
Katty1203
Kecalka 151 příspěvků 40 inzerátů 19.01.16 08:30
:srdce: :srdce: :srdce:
 
anezka007
Ukecaná baba ;) 1446 příspěvků 19.01.16 09:03

Moc smutné, nepřeji nikomu něco takového zažít a posílám mnoho sil a přání, aby vaše vysněná holčička přece jen přišla :hug: :hug: :hug:

 
Misel02
Závislačka 4245 příspěvků 19.01.16 09:12

Moc mě to mrzí doufám že vám snese druhé a zdravé miminko :hug:

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 19.01.16 09:49

Děkuji vám všem za krásné komentáře, úplně mi to vehnalo slzy do očí. Měla jsem štěstí, že druhého miminka jsem se dočkala velmi brzo. Holčička mi opravdu souzená není. Běhá mi tu teď tříletý chlapeček a já jsem strašně ráda, že ho mám, a že je zdravý. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že na pohlaví opravdu nezáleží. Oba svoje kluky moc miluju a holčičku už zkoušet nebudu - po tom všem nemám odvahu.
@Baby86 je mi moc líto, že jste si tím musela projít také :hug:. Je to těžké, ale jednou se s tím holt musíme srovnat. Mě to trvalo 4 dlouhé roky :,(. Moc mě těší, že jsem Vám svým deníčkem mohla trošku pomoct.

 
Baby86
Zasloužilá kecalka 938 příspěvků 19.01.16 10:08

@Renáta C. To mám radost, že jste se také brzy dočkala dalšího děťátka :srdce: Já měla po té smutné události také velké štěstí, narodili se mi dva kluci rok a půl za sebou. Ta holčička mi pořád leží v srdci, ale díky klukům nesmutním :kytka: Je nás opravdu hodně, co tu ztrátu zažily. Díky našim deníčkům víme, že v tom nejsme samy a můžeme si navzájem dodat sílu a naději :andel:

 
ivika13
Kecalka 113 příspěvků 19.01.16 10:27

:srdce: :srdce: :srdce: myslím na vás at je zase dobře a máte brzy miminko co vás všeho trápení zbaví :*

 
vila222
Kecalka 347 příspěvků 19.01.16 11:16

Bulim jako mala holka :,( :,(. Pripomelo mi to moje trapeni. Jsou to tri roky co jsem prisla o miminko ve 38 týdnu těhotenství. Dnes uz jsem mama rocniho chlapecka, ale stale to boli. Vim jak nam co se neco takoveho stalo je. :,(

 
petrikaaa
Ukecaná baba ;) 1453 příspěvků 19.01.16 11:17

Také mě to mrzí, proč se tyto věci dějí? Na tuto otázku nikdo nezná odpověď, ale asi to tak mělo být a vy teď máte druhé štěstí chlapečka, který by tu jinak nebyl… Já si tím také prošla 22.1. to bude už 6 let co mi umřeli jednovaječné holčičky ve 24 týdnu bylo to taky peklo ale říkám si mělo to tak být a teď mi tu běhají už další moje 2 dětičky:-) nikdy nezapomenu ale musíme jít dál…

 
Veru-nka
Zasloužilá kecalka 792 příspěvků 19.01.16 11:18

Vaši kluci na Vás musí být zatraceně pyšní :hug: A Michalka Vás určitě na každém kroku hlídá :srdce:

 
hankamisa
Kelišová 7291 příspěvků 27 inzerátů 19.01.16 11:21

@Renáta C. - vím jak ti je a je mi to líto. taky jsme přišly o holčičku Michalku a taky mi není holčička souzena. před ní a 15m po ní se mi narodil chlapeček a ted před vánoci se nám narodil třetí chlapeček Ondrášek. bez pár dnů jsou od sebe 12let. malá byla taky vánoční :(

Příspěvek upraven 19.01.16 v 11:25

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 19.01.16 11:24

:( :hug: :hug: :hug: Moc smutné… jeden z těch příběhů, které by se maminkám prostě stávat neměly.

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 19.01.16 11:42

@vila222 Je mi to strašně líto, takhle na konci těhotenství je to ještě mnohem horší. Bude to trvat dlouho, ale časem to už bude bolet už jen snesitelně. Držte se :hug:.
@petrikaaa To mě moc mrzí a hned dvojčátka. Osud si s náma fakt pěkně hraje. Musíme jít dál, ale na téhle cestě by pomohlo, kdybychom aspoň věděly, proč se to těm maličkým stalo, vždyť přece nikomu neublížili… :hug:

Moc vám všem děkuju za povzbuzení. Moc mi pomohlo se z toho vypsat. V mém okolí o tom se mnou nikdo mluvit nechtěl. Ty, které to nezažily, vždy debatu uzavřely větou : „Buď ráda, že se na to přišlo zavčas“. Nic horšího v tu chvíli už říct nešlo. Ano, je to sice pravda, ale je to jako kudla do zad. Proto jsem vám všem tady opravdu moc vděčná za podporu.

 
viky23
Extra třída :D 13690 příspěvků 19.01.16 11:50

Hrozně smutný deníček, určitě malá dohlíží z nebíčka na její brášky :andel:

 
lucynka25
Kelišová 5215 příspěvků 5 inzerátů 19.01.16 12:05

Strašně moc smutné, až mě to rozbrečelo :,( Přeji brzy vysněnou holčičku :hug: :hug: :hug:

 
barabrambora
Stálice 80 příspěvků 19.01.16 12:23

Moc mě to mrzí, už proto, že jsem zažila to samé. 21. týden-hydrocephalus. Už to budou 2 roky, ale ještě jsem nenašla odvahu zkoušet to znovu. Jsem moc ráda, že máte další dítě zdravé. Třeba se taky jednou dočkám.

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 19.01.16 12:32

@barabrambora Jste první se stejnou vývojovou vadu, kterou jsem tu zaznamenala. Doktoři mi tenkrát řekli, že to byla blbá náhoda. Že tato vada se neopakuje. Nebojte se a zkuste to znovu. Budete se strašně bát celé těhotenství, že se zase něco pokazí, ale za to mimiko to stojí. Moc držím pěstí, ať najdete odvahu a dočkáte se brzy zdravého miminka. Kdyby jste si chtěla popovídat nebo se na cokoliv zeptat, klidně mi napiště soukromou zprávu. Držte se :hug:.

 
katabur
Kecalka 137 příspěvků 24 inzerátů 19.01.16 12:51

Držím pěsti, ať už vás čekají jenom samé pěkné chvilky. Moc mě to dojalo, neteř Michalka 18. 1. oslavila 4 roky… Moje sestra prošla po Michalce také potratem druhého děťátka (ale - když to napíšu blbě - tím „běžným“, v začátcích těhotenství), a teď už mají krásnou roční holčičku.

Příspěvek upraven 19.01.16 v 12:54

 
Hanka-L
Ukecaná baba ;) 1397 příspěvků 19.01.16 13:07

Reni, nevím, co napsat… :hug: :hug: :hug:

 
madanga
Závislačka 4141 příspěvků 19.01.16 13:09

Zase bulííím :,( miminka by neměly umírat..to je tak smutnéé..achjo­o..Michalka na vás určitě dohlíží jako andělíček :andel: srdíčko malá :srdce:

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 19.01.16 13:26

Ahoj :mavam: jsem ráda, za tenhle deníček. Je mi líto, že vám teď s Michalkou nebylo dopřáno více společného času.
Chtěla bych Ti říct hlavně ale jedno. Obdivuji Tě a mám radost, že jsi tak holka šikovná. Nějak cítím, že jsi skutečně vztah s nenarozenou dcerkou dokázala v sobě vyřešit. nebo se pletu? Ono je to strašně moc důležité a každá, která si prošla potratem, ví, jak obtížné.
Každopádně Tobě i celé Tvé rodině přeji krásné dny, spolu a ve zdraví prožité. :kytka:

 
Daleth
Stálice 54 příspěvků 19.01.16 14:27

Tak je tam nahoře Vaše Michalka s naší Zuzankou, téměř stejně dlouho..
Já už mám tu na Zemi jinou radost - ročního Toníčka. Tak ať se na Vás také brzo štěstí směje :hug:

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 19.01.16 14:53

@Hanka-L Hani, děkuju moc :hug:. Dneska už je dobře, ale byly to kruté časy. Jste zlatá, děkuju za podporu.
@Jensina Děkuju, snad máš pravdu. Nějak vnitřně cítím, že už to beru s nadhledem. Ale trvalo mi to dlouho. Jsou v životě i těžší chvíle a nám nezbývá, než to všechno vydržet. Protože pak příjdou i krásné chvíle a to za to stojí.

Všem vám opravdu moc děkuji, jste zlaté… :hug: V tu holčičku doufám pořád, ale až za hodně let jako vnučku :). Kdyby se zase něco pokazilo, možná už bych to nemusela psychicky vydržet, tak to nebudu pokoušet.

Andílci naši tam nahoře, ať se vám tam všem moc dobře daří a dávejte na nás tady dole pozor :srdce: :andel: :srdce:.

 
snažilka2
Stálice 53 příspěvků 19.01.16 15:20

Brečím, a zároveň mě až zatrnulo při čtení toho datumu - v ten den před 4 lety se narodil můj druhý syn. Rok před tím jsem také přišla o miminko, ale v porovnání s tímto to byla vlastně „maličkost“ - jen potrat. A i to mi dalo hodně zabrat. Nevím, jak bych zvládla něco takového, přeju hodně sil :hug:.

 
Sára 1
Kelišová 5622 příspěvků 19.01.16 15:21

Nečtu všechny deníčky. Jen některé, které mě zaujmou názvem. Pokud to působí smutně, tak často radši nečtu. Tvůj už z nadpisu působí smutně, ale musela jsem si ho přečíst. Moc krásně napsané. Přečetla jsem si i tvůj druhý deníček a netuším, PROČ se něco takového stává. :,( Jsem z toho fakt hodně smutná. Ale hlavně jsem strašně ráda, že jsi ten deníček napsala až teď - po 4 letech a já už vím, že jsi se dočkala dalšího zdravého miminka. :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
rena621
Kecalka 395 příspěvků 19.01.16 17:47

Je to krasne napisane. Je nam luto, ze to malo tak smutny koniec. No aky by mala Miska zivot? Kratky a plny bolesti.

 
chs.jasmin
Závislačka 4398 příspěvků 19.01.16 18:22

Strašně smutné, řvu jak želva :,( Přeji mnoho sil, :hug: :kytka:

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 19.01.16 18:28

Tohle se nema dit :,( :hug:

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 19.01.16 18:28

Tohle se nema dit :,( :hug:

 
Sofiiii
Zasloužilá kecalka 512 příspěvků 19.01.16 18:37

:( brečím jako želva :,( jste opravdu statečná žena..Tohle bych asi nezvládla :,( v Srpnu jsem přišla miminko na začátku těhotenství a bylo to pro mě strašné, nepopsatelné a nedokáži si představit být ve Vaší situaci :,( Přeji Vám hodně sil a hlavně už jenom vše dobré :kytka: :hug:

 
Lucie.P84
Ukecaná baba ;) 2245 příspěvků 19.01.16 19:12

Bez mozku ani bez srdce se neda zit. U nas to bylo to srdce. Ctu to a uz se mi ani nevraci tak strasne vzpominky. Nastesti. Mam v naruci osmimesicni dceru, milovanou sestricku me uz 4,5 lete starsi holcicky. Drzim palce, uprimne strasne moc.
Ps. Na doporuceni kamarada, co pohlizi na zdravi vic z te „prirodni stranky“ jsem se rozloucila s Valentynkou v jakesi meditaci. Mela jsem pocit, ze mi to pomohlo. Par dni na to jsem otehotnela. A jak uz jsem psala…vysledek je uz osmimesicni :)

 
katlie
Povídálka 40 příspěvků 19.01.16 19:26

Dokáži si představit, co cítíte, já jsem musela podstoupit ukončení těhotenství 21.12.2015. Ta bolest je pořád. Držte se. My zatím bohužel nemáme ani jedno dítko, které by nám ten smutek pomohlo utišit. Jednou tu vysněnou holčičku budete mít. Já si přála kluka a byl to kluk, jen mu nebylo souzeno pro vývojovou vadu tu zůstat napořád.

 
LucieLho
Závislačka 4177 příspěvků 19.01.16 21:22

Držte se - krásně napsané až u toho pláču :,( Z celého srdíčka vám přeju aby se vám alespon trošku ulevilo a brzy jste mohla v náruči svírat uzlíček štěstí :hug:

 
Koulíšek
Kecalka 167 příspěvků 2 inzeráty 19.01.16 21:23

Hodně sil. :hug: :srdce: :hug: :srdce: :hug:
Michalka ted urcite střeží svého brášku. :hug:

 
En.Joy
Kecalka 437 příspěvků 19.01.16 22:05

Mé kamarádce se stalo to samé. Zarekla se, že už nikdy… No, osud tomu chtěl jinak a z jejího ‚nikdy‘ je malý páreček. Tak uvidíte, co si osud pro vás ještě nachystal. Mohla bych se prosim jen zeptat, v kolikatem tt bylo teda těhotenství ukončeno a porod byl CS? Pisete ze hned druhý den domu, tak to je po císaři opravdu brzy. Jinak moc držím palce a doufám, že jste si tu životní smůlu a trápení už vybrala a ted bude jen dobře :srdce:

 
Envie
Ukecaná baba ;) 1447 příspěvků 19.01.16 22:53

Bulim a bulim. Pripomnelo mi to muj konec tehotenstvi taky kvuli VVV. Me nechali rodit 3 dny :,( je to rok a stale to boli. Potrebovala bych to taky nejak uzavrit. Drzte se! Drzim pesti at vse preboli a dockate se druhatka. :hug:

 
Silwinka87
Generální žvanilka 22011 příspěvků 19.01.16 23:46

:hug: :hug: :hug: Není co dodat..

 
sanik83
Nováček 3 příspěvky 19.01.16 23:54

Je mi to moc lito taky jsme prisli o syna v listopadu 16tt

 
areznik
Nováček 9 příspěvků 20.01.16 01:26

Smutný denicek :,( ale napsany moc hezky :) taky vím jaké to je..u druhého dítěte mi zjistili 4 vady srdce..takže mi vyvolavali též porod..byla to vysnena holčička :D ale přesně za rok a 3 dny jsem porodila zase holčičku..sice jsem musela 3. mes. ležet, ale výsledek stal za to :srdce:

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 20.01.16 08:53

@Sára 1 Děkuju :kytka:. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Tím se řídím a snažím se jít dál. Jinak bych už asi baštila Lexaurin :hug:.
@Sofiiii To je mi moc líto. Zvládnout jsem to musela, nic jiného mi nezbylo. Teď mám dva kluky a jsem šťastná. Moc děkuju za podporu a ať i Vám se brzy narodí zdravé miminko :kytka: :hug:.
@Lucie.P84 Gratuluji k holčičce :kytka:. No já už se za ty roky dopracovala do stádia, kdy už bez slz zapálím svíčku a vzpomínám - zítra jednu bráškovi (měl by narozeniny) a v neděli Michalce.
@katlie Je mi to strašně líto, je to tak čerstvé. Držte se, posílám hodně sil. Je to hrozně těžké a trvá to dlouho, než to přestane tak ukrutně bolet. Miminko si k Vám cestu najde. Jen teď musíte tohle těžké období nějak „přežít“ :hug: :hug: :hug:.
@En.Joy Mě život nachystal druhého chlapečka (už promýšlím deníček). Ukončení bylo ve 22.tt. Nakonec jsem císaři o pár hodin unikla. Večer mě kontroloval primář a nedělo se nic. Asi za dvě hodiny se porodní cesty otevřely a vyklouzlo ze mě část plodových obalů (trčelo ze mě něco jako balónek, ve kterém bylo miminko). Vše najednou to vyjít nemohlo, malá měla hodně velkou hlavičku a tak se to zaseklo. Hned mě vezli na sál a uspali, abych už nic dalšího neviděla. Placenta nechtěla jít ven, tak jsem ráda, že jsem to zaspala. Druhý den byla děloha čistá, tak mě pustili domů.
@Envie To je mi moc líto, posílám hodně sil :hug:. Rok je krátká doba, ještě nějaký čas to potrvá, než to přestane tak moc bolet. Moc Vám držím palečky, ať příjde co nejdříve další miminko. To předchozí Vám to nenahradí, ale bude Vám o hodně líp. Držte se :hug: :hug: :hug:.
@sanik83 Držte se, moc mě to mrzí, určitě bude časem líp. Brzy příjde další miminko a Vám se aspoň trošku uleví. :hug: :hug: :hug:
@areznik Tak to je podobné jako u mě. Taky se mi za rok narodilo další miminko. To se pak s bolestí bojuje hned o něco líp. :kytka:

 
Lucie.P84
Ukecaná baba ;) 2245 příspěvků 20.01.16 13:31

@Renáta C. Mne take byva jeste nekdy smutno. Neni to tak, ze by to zmizelo. Nedavno se narodila me kamaradce holcicka ve 24 tt - o tyden pozdeji, nez my o tu nasi prisli a mela o 20 g vic. Zatim se ji dari! To, co jsem videt nechtela - tedy vsichni me ujistovali, ze videt nechci, jsem videla diky male Melanii. Telicko plne hadicek, ale clovicek. To mi bylo trochu vic ouvej…Ale kdyz se koukam na svoji dceru, co zrovna zase drzim v naruci a uspavam, vim, ze by tu ted nebyla zase ona, kdyby to bylo vse jak melo byt. Proste to tak z nejakeho duvodu melo byt a tim si vzdycky odpovim. Snad bude denicek a pusteni emoci „ven“ dalsi krok k tomu, aby ta mezera v srdci tak nebolela. Drz se! I po te dobe! :srdce: :* :hug:

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 20.01.16 14:33

@Lucie.P84 Určitě deníček napiš. Trochu se Ti uleví a hlavně tě hrozně moc podpoří ta vlna empatických komentářů. Mě to hodně pomohlo. Já Michalku neviděla, ale jednou jsem tu četla deníček jedné paní, která přišla o miminko ve stejném týdnu jako já a dala sem i jeho fotku. V tu chvíli jsem byla zase na dně. Úplně jsem viděla tu naši maličkou a všechno se ve mě sevřelo. Zůstane to v nás navždy, ale časem je o hodně jednodušší s tím žít. Třeba se jednou dozvíme, proč to tak bylo, kdoví…

 
En.Joy
Kecalka 437 příspěvků 20.01.16 16:39

@Renáta C. Tedy… Ten průběh porodu je ještě horší než to vyznělo v deníčku. To je k nevíře, co ženské dokáží zvládnout a přežít. Přeji Vám i Vašim dětem do života už jen všechno dobré!! :hug: :srdce:

 
Lucie.P84
Ukecaná baba ;) 2245 příspěvků 20.01.16 16:41

@Renáta C. Ja ho napsala. Pod druhym nickem. Nechtela jsem ho mit kazdy den na ocich, kdyz si pisu s holkama o nasich kvetnovych ditkach. Tenkrat mi holky pomohly pripravit na to, co me ceka. S nekterych z nich jsme se staly skutecnymi prateli. A ja na podporu dalsich napsala i ten svuj.
Preji hodne radosti s detma :srdce:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele