Milovanému Samuelkovi

Smarcie  Vydáno: 09.03.12

Proč vlastně tohle všechno píši? Možná proto, abych si ulevila, možná proto, abych si zaznamenala své pocity z této doby a možná taky proto, že až si to jednou přečteš, tak mi možná odpustíš a pochopíš mě.

Samíček pár hodin po narození...
1 komentář

Poprvé u maminky
1 komentář

Pár dnů doma...
2 komentáře

Samíček 8. měsíců...
8 komentářů

Milovaný Samuelku,

dnes je právě 7. 3. 2012 a Tobě je něco málo přes 8 měsíců. Spinkáš pěkně ve svojí postýlce a já se tady brodím vzpomínkami. Za pár dní to bude rok, co nás opustil Tvůj otec, a já jsem na všechno zůstala sama. Abych to tedy uvedla na pravou míru, tak jsem opustila já jeho. I když jsem v bříšku nosila Tebe, tak se neštítil toho být mi nevěrný. Ale všechno po pořádku…
S Tvým tatínkem jsem se poznala v bývalé práci. Musel mě hóóódně uhánět a snažit se, aby mě získal, ale po pár měsících se mu to podařilo  Prožívala jsem hrozně krásné a výjimečné dny. Moc jsem se do něj zamilovala a má láska k němu trvala ještě dlouho po tom, co nás opustil.

Moc jsme si přáli miminko, ale rozhodli jsme se na nic nespěchat, tak jsme tomu nechali volný průběh. S Tvým otcem jsem byla svým způsobem šťastná. Tolerovala jsem jeho výlevy nálad a dokonce i spousty jeho nevěr :( Vím, byla jsem hloupá, jenže já jsem byla prostě zamilovaná. Moc jsem ho milovala. Byla jsem ráda za každý jeho úsměv, nebo alespoň obejmutí. Moc časté to nebylo, ale já jsem si začínala zvykat.

Už to nebyl ten princ na bílém koni, za kterého jsem ho na začátku považovala. Jeho chování ke mně bylo neúnosné, ale já hloupá jsem mu to pořád a dokolečka odpouštěla. Vždycky jsem mu vycházela vstříc a dělala jsem vše, co jsem mu na očích viděla.

Najednou jsme na miminko přestali nějak myslet a mluvit o něm, a když to bylo mezi námi nejhorší, tak to přišlo. Dvě čárky na testu. Tvůj otec neprojevoval přiliš emocí nikdy a ani tahle událost ho k tomu nedonutila. Dlouho trvalo, než to vůbec řekl své rodině. Nebyl schopen vymyslet pro Tebe ani jméno. Nechtěl mi ani dovolit dělat výzdobu do Tvého pokojíčku. Kolotoč nad postýlku pro něj byla zbytečná věc. Nesdílel se mnou tu radost a já jsem si uvědomila, že na to všechno budu sama. No co, tohle jsem si vybrala, tak se s tím musím smířit.

15. 12. 2010 Tě poprvé vidím na monitoru, Tvoje tlukoucí srdíčko, a vím, že jsi to nejcennější a nejkrásnější, co mě kdy potkalo. Vím, že za Tebe budu v životě bojovat. Takový malý červíček na monitoru a jak umí obrátit svět vzhůru nohama. Neuvěřitelné. Měříš 1,43 cm a pro mě jsi celý svět. Myslela jsem, že to náš vztah s Tvým otcem posílí a bude to jako dřív. Moc jsem se pletla.

Už od začátku těhotenství jsem na všechno sama. Na strach, na bolest, na nevolnosti, ale i na radosti z nového a neznámého stavu. Tvého tátu jsem potřebovala, ale neměla. Neusínali jsme spolu, ale vedle sebe. Moc to bolelo. Chtěla jsem se těšit a chtěla jsem si užívat těhotenství, ne sama, ale s ním.. Bohužel jsem to takhle cítila jenom já. Když jsem se jenom pokusila stěžovat si, tak jsem byla hysterická a nezvládala jsem svoje těhotenství. Nikdy si nešáhl ani na bříško, abys ho kopl, nebo aby vůbec bral Tvoji existenci v úvahu. Samozřejmě, že tvrdil, že se na Tebe těší, ale jeho chování potvrzovalo opak.
Po Vánocích 2010 jsme se tak moc pohádali, že jsem odjela domů k mámě, kde jsem ještě v tu dobu bydlela. Definitivně stěhovat jsem se měla až po nástupu na mateřskou dovolenou. Následovaly telefonáty tipu, ať jdu na potrat, nebo ať Tě dám do babyboxu. Nebo jak Ti jednou vysvětlím, že nemáš otce v rodném listě. Zhroutila jsem se, zhroutil se mi celý svět a já skončila v nemocnici s hrozícím potratem. Když jsem mu to psala, tak mi na to jen napsal, že si za to můžu sama, víc se nezajímal. Nicméně i po této zkušenosti se k němu vracím. Ale jeho chování se zdaleka nemění.

14. 2. 2011 má Tvůj otec narozeniny. Připravila jsem mu dort se svíčkami a pozvala ho na večeři. Nechala jsem mu udělat Tvoji fotku z ultrazvuku do rámečku a s věnováním. Bohužel nevím, kde je mu konec. Večeři jsme si užili a jeli jsme slavit s přáteli. Přišla pouze jediná „kamarádka“. Bohužel jsem s pokračující náladou poznala, že se nejedná pouze o kamarádku. Lezla po něm a její dvojsmyslné narážky také nebyl na místě. Když jsme šli domů, tak za celou cestu jsem neslyšela nic jiného než její jméno. Prostě my ženy tohle vycítíme, a to si ještě chtěla hrát na moji kamarádku.

Během března se jeho chování tak zhoršilo, že jsem už o ničem nepochybovala. Vždycky, když jsem k němu přijela, tak zůstávaly v obýváku hrníčky od čaje, které ona pila. V autě byly v popelníku nedopalky jejích cigaret. Už jsem nepochybovala.

Jednou, když mi nezvedal telefon, tak jsem psala jeho tetě, jestli je v pořádku. „Ano, celý den spí, teď jsem se tam byla podívat“ Bohužel za 5 minut od Této zprávy mi volal on: “Jsem od rána v garáži“. To byla poslední kapka. Možná si řekneš, že to nemuselo být tak, jak to vypadalo, ale já ho prostě znala. Druhý den, jsem se přes Kamarádky FB podívala na jeho profil. Mě měl na FB v blokacích. Nestačila jsem se divit. Od ní tam byli samé zamilované vzkazy a „pusinky“. Rozhodla jsem se, že do takového světa Tě přivést nechci. Rozcházím se s ním. Ani si nestačím jet pro věci. Přivezl mi je sám, prý aby mě měl již z krku.

Začali krušné chvíle. Bolelo to, moc to bolelo. Vzdal se nás tak lehce, bez jediného náznaku lítosti. Proč? Co jsem udělala špatně? Teď to vím. Dala jsem mu moc jistoty. Jeho máma. Tvoje babička, s námi chce být v kontaktu. Byla tady tedy naposledy na Vánoce, ale věřím, že má jenom hodně práce.

Po rozchodu jsem se vrátila k mámě, Tvojí babičce, která mě (nás) přijala s otevřenou náručí. Konečně jsem se začala dostávat do psychické pohody. Užívala jsem si těhotenství. Konečně někdo kolem mě se těšil se mnou. Konečně jsem měla u sebe podporu a lásku. Asi po dvou měsících se ozval. Chtěl nás zpět. Ale podmínka zněla, že se k němu okamžitě nastěhuji zpátky.

Mám se vrátit tam, kde nejsem šťastná? Mám se vrátit a dělat, že se nic nestalo? Mám odejít odněkud, kde mám jistotu a zázemí? Pro sebe i pro Tebe? Kde máme moře lásky a štěstí? Mám od toho všeho odejít a jít někam, kde tohle není? Musím přece myslet na Tebe. Teď už nejde jenom o mě. Moje rozhodnutí bylo, že se k sobě vrátíme, ale bez stěhování. Budu k němu jezdit, přespávat u něj, to stejné on. Stěhování časem, až poznám, že mu můžu věřit. Prostě takový kompromis. Bohužel to nepřijal, a tak se opět rozcházíme ve zlém, v křiku a pláči, a já začínám od znova. Zase ta stejná bolest. Chci být silná. Vím, že Ti to v bříšku nedělá dobře, a tak se snažím. Pomáhají mi holky z Emimina Červenec 2011. Hlavně psychicky, to je pro mě teď to nejdůležitější. Za to jim patří můj velký dík.

25. 6. 2011 jsem s jeho mámou, tetou a babičkou na soutěži ohňostrojů a při cestě domů ho potkáváme. Udělal neskutečnou scénu, že tam jsou se mnou. A já znovu cítila tu bolest. Byl tam s ní, s 19letou nádherou. Vyměnil ji za nás, za rodinu. Jeho teta mě bere pryč. Vidí, že to nezvládám.

26. 6. 2011 od rána necítím pohyby. Mám strach, mám neskutečný strach. Prosím Tě, pláču, ať se pohneš, ať mě kopneš. NIC. Ani osvědčené triky, jako je notebook na břiše, ani vana, nepomáhají. Rozhoduji se jet do nemocnice. Mám prostě divný pocit. Veze mě kamarádka. Po cestě se modlím, prosím boha, aby mi Tě nebral. Přijíždíme do porodnice a hned vyběhne sestra, jestli rodíme. Říkám, že ne, že necítím pohyby. Rychle mě vede na vyšetřovnu a připojuje monitor. Mám zavřené oči a doufám, věřím a modlím se. Slibuji bohu vše, co chce, výměnou za Tebe. Slyším Tvoje srdíčko a tečou mi slzy štěstí. Bože děkuji!

V tom si uvědomuji, jak nic není důležité, nic není důležitější, než ten prcek, co je mojí součástí. Můžu přijít o všechno, ale Tebe si vzít nenechám. Najednou mi dochází, že všechno doteď nebylo důležité. Ty jsi důležitý. Bez Tebe můj život není. V nemocnici si mě nechávají kvůli kontrakcím. Dostávám magnesium a celou noc jsme napojení na monitor. Tak dobře se mi u Tvého srdíčka usíná :)

28. 6. 2011 mi sestřička slibuje, že půjdeme domů. Mám dneska přece narozeniny. Jen mi natočí monitor, a pokud to všechno bude v pořádku, tak jdeme slavit někam do cukrárny :)

Po napojení na monitor slyším opět Tvoje srdíčko a jeho zvuk mě hřeje na srdíčku. Najednou je ale všechno jinak. Srdíčko slábne a já už ho skoro neslyším. Monitor začne houkat. Panebože co se děje? Sestřička mě obrací na levý bok, na pravý bok. Lítám na posteli jako hadr na holi a tečou mi slzy. Větší strach jsem v životě nezažila. Znovu prosím boha. Ten jediný mi totiž zbyl. Prosím Tebe, ať to nevzdáváš, ať bojuješ. Moc Tě potřebuji. Samíčku, tak moc.
Slyším srdíčko, je tam, chytil se. Sestřička trhá nahraný monitor a utíká pryč. Než se stačí vrátit, tak už je u mě anesteziolog a informuje mě o císařském řezu. Ani nevím, co jsem mu řekla, byla jsem mimo. Brečím. Přichází doktorka a vše mi vysvětluje: „Musíme ukončit těhotenství. Něco se tam děje a my nevíme co.“ Brečím víc a víc. Vypisuji papíry a mezitím volám mamině a porodní asistentka mě připravuje. Hrozně se bojím. Nevím, jak na tom jsi. Máš do porodu ještě čas. Jsem teprve ve 35+6 tt. Jestli se Ti něco stane, tak si to v životě neodpustím. Za pár okamžiků jsem na cestě na sál. Zavádí mi epidural. Nemohou se trefit, ale nakonec se povedlo. Musím říct, že je to zvláštní pocit necítit dolní polovinu těla.

Nevím, co je na císařáku císařského. Nic extra to není, cítím každý pohyb. A není to vůbec příjemné. Každých 5 vteřin se ptám, jak to vypadá. Připadá mi to jako věčnost. Nejradši bych jim nějak pomohla. Je to příšerná bezmoc. Jen ležet a čekat. Už ho vyndávají, hlásí mi asistentka. Ale proč nebrečí? Co je mu? Je v pořádku? Začínám panikařit a připadám si jako v hodně blbém filmu. Kde je můj syn? Přineste mi ho! Bohužel žádná odezva. Chtěla jsem jít sama, ale nejde to. Necítím nohy. Bože, co mám dělat? Anestezioložka mě uklidňuje a zjišťuje Tvůj stav. Po chvíli přijde sestřička a konečně nese zprávy. Ani né špatné, ale ani dobré. Museli Tě dát do inkubátoru, špatně dýcháš. V bříšku jsi měl pupečník kolem krku a nalokal ses plodové vody. Už Tě museli resuscitovat. Vyndali Tě za 5 minut 12. Ale žiješ. A já jsem maminkou. Vlastně maminkou a tatínkem v jednom 
Vážíš 2540g a měříš 48 cm.

Po zašití mě odvážejí na pokoj a já se pořád dožaduji toho, že Tě chci vidět. Nic se neděje. Všichni mě jen uklidňují, ať vydržím, že mi Tě přivezou. Po pár hodinách mi přijde říct doktorka, že se Tvůj stav nelepší a budou Tě převážet na JIRP do Mostu. Prosím je, ať mi Tě ukážou, že Tě chci vidět. Brečím a jsem na dně. Bože, chraň ho, když nemůžu já. Přišla babička a jde za Tebou. Vidím Tě alespoň na fotce. Jsi nádherný! Jsi můj! Brečím. Pořád jenom brečím. Mám narozeniny, Ty máš narozeniny, a já brečím.

V 16:30hod mi sestřička přináší kontakt na JIRP do Mostu. Odvezli mi Tě. Odvezli Tě, aniž bych Tě viděla. Nemohla jsem Ti ani říct, jak moc Tě miluji, že jsi celý můj život. Cítím hroznou prázdnotu a bolest. Co mám teď dělat? Nemůžu tady přece jen tak ležet. Večer volám do Mostu, jak jsi zvládl převoz. Tvůj stav je vážný. Nemáš zralé plíce a nemůžeš sám dýchat  Mám si zavolat zase zítra, že Ti budou dělat RTG plic. Musím si vzít prášek na spaní a usínám. Vyčerpaná, ubrečená, na pokraji sil a psychicky na dně.

Druhý den se doprošuji převozu za malým. Nechtějí mě pustit. Chci podepsat revers, ale nakonec mi to vymluví. Opět volám do Mostu. Tvůj stav je stejný. Ale RTG plic dopadl dobře. Je to jenom „nezralost plic“. Alespoň jedna dobrá zpráva  Do Mostu volám 3× denně. Později jsem to postupně omezovala. Tvůj stav se každým dnem lepší. Začínáš papat mlíčko, ale nedělá Ti dobře. Potřebuješ moje. Dělám, co můžu. Zkouším si nastartovat laktaci, ale moc mi to nejde. Nikdo to se mnou neřeší  Přijdu si zbytečná. Chci Ti dovézt aspoň to mlíčko, když už jsem Tě nedokázala bezpečně donosit a porodit. Chci být užitečná.

1. 7. 2011 konečně se dozvídám datum převozu za Tebou. 4. 7. 2011 už budeme spolu Když volám do Mostu, tak Ti to nechávám vzkázat. Od toho dne se lepšíš ještě víc. Jsi bojovník a já tě nikdy nepřestanu obdivovat. Konečně jsem se dočkala toho osudného dne a jedu za Tebou. Cesta byla neskutečně dlouhá a já pořád přemýšlela, co Ti povím, až Tě uvidím.

4. 7. 2011 v cca 11:00 stojím konečně na JIRP v Mostě u asi 8 postýlek a nevím, které miminko je moje. Sestřička mi pomáhá a já Tě konečně vidím. Jsi tak maličký, tak nádherný. Nenacházím slov. Ani nevím, jak Tě mám vzít. Tak moc si tě chci pochovat. Pomačkat a cítit Tvoji vůni. Ani se nenaději a sedím na židli s Tebou v náručí. Teď je to konečně tak, jak to má být. Prohlížíš si mě a já se Ti omlouvám. Ani nevím za co, ale asi za všechno. Mám prostě potřebu se Ti omlouvat. Je to nádherný pocit. Nechci Tě pustit. Už nikdy Tě nepustím. Začínáme s kojením. Jde Ti to hned napoprvé, ale po 10 ml usneš vyčerpáním. Zkoušíme to ale každý den, a konečně platí přísloví, že trpělivost růže přináší. Přece nás nerozhází taková maličkost jako je kojení.

7. 7. 2011 kojíme plně a já Tě dostávám na svůj pokoj. Teď už je to jen na mě. Mazlíme se celé dny a říkají nám tady lázeňáci :)

14. 7. 2011 jedeme domů. Ty a já. My dva. Už budeme jen my dva. Budu Tě navždy opatrovat a milovat, to Ti přísahám! Rozloučit se s tetami a hurá směr Sokolov. Už se těším, až Tě všem představím. Jsi moje pýcha, moje radost. Ty jsi to jediné, co se mi v životě povedlo.

Tvůj otec Tě poprvé viděl, když Ti byli necelé 3 měsíce. Trval na své podmínce, abychom se k němu nastěhovali a dal mi na výběr všechno nebo nic. Já si vybrala nic. Ale když se nad tím tak zamyslím, tak to NIC má on, protože já mám VŠECHNO. Mám Tebe, a to je nejdůležitější. Toto se opakovalo ještě dvakrát. Najednou se ozval, že bez nás nemůže žít, já mu uvěřila a on se za pár dnů zase vypařil. Naposledy tady byl po Vánocích. Nepřivezl Ti ani nic k Vánocům. K Tvým prvním Vánocům. Doufám a pevně věřím, že to jsem ho viděla naposledy. Nenechala jsem ho zapsat ani do Tvého rodného listu, protože takový člověk si nezaslouží být na tak čestném místě.

Nechal mě na holičkách v té nejhorší chvíli. Věděl, co se děje, ale nedokázal pro Tebe hnout ani prstem. Prožívala jsem nejhorší chvíle svého života a on nebyl ten, který mě držel za ruku. Nepotřebovala jsem tam jeho mámu, ani tu svoji, ale potřebovala jsem tam jeho. Potřebovala jsem, aby mě obejmul a řekl, že to bude dobré. Každý den jsem doufala, že přijde, ale bohužel. Bylo mu jedno, co s Tebou je, nezajímal se o Tebe, a proto Ti já dávám teď tu lásku za dva. Protože Ty si to zasloužíš! Tvůj otec mě nechal v problémech a v dluzích, které mi způsobil, ale já věřím, že to zvládnu a udělám Ti přenádherné dětství a vychovám z Tebe slušného člověka. Jsi to nejdůležitější, co mě v životě potkalo. Jen mě mrzí, že jsem Ti nedokázala dát tátu, kterého si zasloužíš.
Jsi moc hodný a šikovný chlapeček. Bojujeme s hypotonií, ale ty se s ní pereš a vyhráváš. A já jsem taky vyhrála. Mám syna, který mi je vším. Bez Tebe si nedokážu představit život.

Možná to tak mělo být. Abys mi Ty otevřel oči a já přestala Tvému otci důvěřovat. Nevím, ale každopádně jsem šťastná. A budu šťastná, dokud budeme spolu. Miluji Tě z celého srdce a doufám, že jednou pochopíš, proč jsem od Tvého otce odešla.

S láskou

Tvoje máma

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
monamikmik
Echt Kelišová 9658 příspěvků 09.03.12 05:57

držím pěstičky a obdivuji že jsi měla sílu odejít s bříškem … já měla děti větší a trvalo mi 3 roky než jsem odešla od exmanžela .. nebyly to lehké chvilky ale zvládli jsme to .. ted čekám s přítelem další miminko a doufám že to ponížení a zradu už nikdy nezažiji..
a mám zkušenosti že když se člověk kolem sebe dívá a nestahuje se do ulity tak vždy se najde někdo kdo pomůže :potlesk: :potlesk: tak se držte

 
Jullii
Závislačka 2603 příspěvků 09.03.12 07:25

Sedím u PC a snažím se nebrečet. Tvůj příběh mě moc dojal, jsi silná a obdivuji tě, že jsi dokázala od něj odejít a co všechno jsi si vytrpěla v těhotenství­.....ten strach o malého…
Držím ti pěsti ať vám to v životě vše krásně vychází.....myslím si, že na vás ten pravý taťka někde určitě čeká :hug:

 
anorien
Kecalka 118 příspěvků 09.03.12 07:58

No musim se priznat, ze jsem si taky poplakala, moje dcera se narodila pred mesicem taky 35+6, ale od zacatku byla se mnou, byla v poradku… kdyz si predstavim, cim vsim sis po rozchodu musela s prckem projit… preju uz jen to dobre a at uz Te potkava jen stesti…

 
dirli
Ukecaná baba ;) 2217 příspěvků 09.03.12 08:13

Moc krasne napsane, prebehl mi mraz po zadech a drzim slzicku v oku. Jsi vynikajici mama a silna zena! At jste uz porad stastni :-)

 
maki3012
Ukecaná baba ;) 2338 příspěvků 1 inzerát 09.03.12 08:19

Nádherný deníček, tčou mi slzy po tváříš a obdivuju tě! Držím pěstičky, přeju spoustu sil a hlavně pevné zdraví malému i tobě!!! Jsi silná a vy to spolu zvládnete :)

 
Straki75
Závislačka 2832 příspěvků 09.03.12 08:30

Krásný i když smutný deníček… :,( Pro vás však se šťasným koncem a to je nejdůležitější! :palec:
Jste oba dva velmi silní a máte - jistě nejen - můj obdiv… :kytka: Přeji vám do života už jen samé " sluníčkové" dny… :hug:

 
Janafugi
Ukecaná baba ;) 1781 příspěvků 09.03.12 08:30

ahoj vůbec jsi to neměla jednoduché. Jsi silná, že jsi odešla a nenechala jsi se ponižovat. Mám o pět dní staršího chlapečka a rodila jsem také v Sokolově. Takže jsme se tam asi potkali. Matně si pamatuju, že tam někdo přijel den před mým propuštěním, že necítí pohyby. Tak jsi to možná byla ty. Věřím, že dneska jsi šťastná se svým synem a neboj určitě potkáte někoho, kdo si bude vážit toho, že může svůj život sdílet s vaším. :hug:

 
Silverien  09.03.12 08:46

Posílám objetí :hug:, moc krásně napsané, jsi skvělá máma a to je pro tvého chlapečka největší výhra :potlesk:. Tvá síla je obdivuhodná, přeji mnoho štěstíčka:kytka: :mavam:.

 
MacinkaCZ
Závislačka 2900 příspěvků 09.03.12 09:49

Moc krásné a malý to pochopí určitě! Držím palce ať jste silní oba :) :hug:

 
kralicekoliver
Kecalka 162 příspěvků 09.03.12 09:57

Krásně napsaný dojemný příběh, četla jsem to jedním dechem a moc tě obdivuju, jak jsi silná a milující máma!! :potlesk:

 
Venetta
Kelišová 5758 příspěvků 09.03.12 10:14

Krásné. Opravdu. Jsi moc silná! A Samuelek je nádherný. Držte se!

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 09.03.12 10:22

drzim pesticky! Jsi moc sikovna a vsechno krasne zvladnete. :hug: :hug: :hug: :hug:

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 1 inzerát 09.03.12 10:30

teda bulím tu jak želva, každopádně jsi dobře udělala, že jsi se k němu nevrátila. Takový chlap opravdu za to nestojí. Určitě časem najdeš někoho, komu bude říkat Samuel táto, není podstatné, kdo je biologický otec, ale kdo miluje. Drž se. Alča

 
skritek Petra
Kelišová 5504 příspěvků 09.03.12 10:34

Smarcie, je to krasny denicek, Tva laska k malemu z nej jen cisi a ja doufam, ze budes vzdy tak neskutecne silna a uzasna opora Samuelkovi. A doufam, ze si najdete brzy uzasneho noveho tatinka, ktery vas budeoba milovat!

 
verububu
Závislačka 4436 příspěvků 09.03.12 10:34

Krásné, píšeš opravdu úžasně! :potlesk: Jsi prostě vítěz!!!! :*

 
chcememimi
Echt Kelišová 7764 příspěvků 09.03.12 10:39

…nádherný deníček, jsi skvělá máma :srdce:

 
lilia81
Extra třída :D 14649 příspěvků 1 inzerát 09.03.12 10:52

moc krásný deníček, jsem si pobrečela! jsi statečná a maličký má u tebe všechno a bude mít!!!!

 
lúlinek
Zasloužilá kecalka 666 příspěvků 09.03.12 11:16

První deníček u kterého vážně bulim :,( Hodně štěstííííčka :hug:

 
Lucmic
Ukecaná baba ;) 1254 příspěvků 09.03.12 11:20

Ahoj. Zdrtavím Vás oba dva! Jsem teď 22+2tt a brečím jako želva, jednak nad tím tvým bývalým partnerem, jednat nad tím co sis s malým vytrpěla, jednak nad tím jak to probíhalo v nemocnici a že ti ho ani neukázali a jednak nad tím, jak ses krásně postavila na vlastní nohy a nakonec jsi tak silná maminka! :srdce:
Přeji Vám už jen to dobré :hug:

 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 09.03.12 11:38

ahoj,zdravíme Samuelka .. :hug:
Musím ti napsat že jsem, prožila úplně to samé,od mého přítele jem odešla ve 12tt.taky lítal za každou sukní,chlastal,hrál automaty a neštítil se na mně vztáhnout ruku i když jsem byla těhotná…neodešla jsem ale utekla a ani se neohlédla, :! :! neumím si představit že bych tomuhle všemu vystavila moji dceru.
Držím ti palce hodný tatka na vás někde čeká,mojí dcerce je 1,5 roku a já zatím ani nehledám tatínka který by nám byl oporou na chlapa nemám ani pomyšlení,když si vzpomenu na Michala tak je mi blivno a stačí mi to.....Jsi silná ženská když jsi odešla od takového chlapa..Věř tomu a nikdy nelituj i když ten chlap chybí tak jednou se najde pro Samuelka ten nej.táta pod sluncem a pro tebe partner.. :roll: :roll: kdyby sis chtěla někdy popovídat tak mi napiš.. :hug: :hug: :hug: :mavam: Běhal mi mráz po zádech když jsi popisovala porod a jsem ráda že vše dobře dopadlo,držím vám oběma palečky at jste zdraví a štastní.. :hug:

Příspěvek upraven 09.03.12 v 11:43

 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 09.03.12 11:40

Jen tak tak zadržuju slzy… Přeju hooodně štěstí a hlavně zdraví :hug:

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 09.03.12 12:46

Taky jsem se snažila nebrečet,ale nepovedlo se…přeji Tobě a Samuelkovi krásný život bez velkých překážek.A jednou se určitě ukáže ten co Ti bude oporou a Samuelkovi dobrým tátou nebo aspoň bezva kamarádem.

Ps: Samuelek je moc krásný chlapeček :kytka:

 
netkaa
Kecalka 211 příspěvků 09.03.12 13:36

Moc krásný a dojemný deníček. Přeji tobě a Samíkovi jen to nejlepší. Hodně štěstí, zdraví a lásky Vám oběma. :hug: :hug: :hug: :hug:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 09.03.12 13:38

Držím Vám oběma palečky! Krásný deníček u kterého mi tečou slzičky!Ste statečná!!!!Určitě na Vás čeká chlap ,který si Vás zaslouží a bude chlapečkovi tím nejlepším tatínkem !!!!!Opatrujte se :srdce:

 
kissi
Ukecaná baba ;) 2322 příspěvků 09.03.12 13:40

Jsi hrozne statecna, drzim ti pelce abys to zvladla..

 
kukynka
Kecalka 264 příspěvků 09.03.12 14:18

Ahoj,
moc hezky napsané..je opravdu cítit ta obrovská láska,kterou chováš ke svému synkovi a tak by to mělo být..věřím Ti,že mu lásku vynahradíš i za jeho ,,nepovedeného"ot­ce..jsi moc silná a statečná a máš pravdu,nejdůle­žitější je ted Tvůj syn a TY…Prožívám s otcem mých dětí něco podobného,bohužel nemůžu jít k mamce,jinak už bych byla pryč dávno..ale sama vidím,jak život s ním nám všem jen ubližuje..těším se na den,kdy i já budu mít nějaké zázemí a klid,bez něho..i za cennu toho,že zůstanu už napořád sama..
Přeji hodně sil a hlavně zdravíčko :srdce: :hug: :kytka: :mavam:

 
irenam
Povídálka 11 příspěvků 09.03.12 15:02

Strašně si mě rozbrečela. Jsi statečná a přeji Ti všechno nejlepší! Neboj se, jednou dáš Samuelkovi toho nejlepšího tátu na světě!

 
Lenula-xy
Kelišová 7398 příspěvků 09.03.12 15:09

krásný deníček i když smutný :palec: ale zvládla si to a snad už bude jen líp,moc ti to přeju :hug:

 
Nelluška
Ukecaná baba ;) 2041 příspěvků 09.03.12 15:31

ahojky, hlavně se k němu už nikdy nevracej!!!najdeš si určitě časem jiného a hodnějšího a milujícího chlapa, kterýmu třeba jednou Samuelek bude říkat tati. :hug:

 
Alenaxxxx  09.03.12 16:37

No tak na výběr všechno nebo nic jsem dostala taky. Vybrala jsem si zůstat sama. Ale do rodného listu jsem otce napsat nechala, jen ať pěkně platí alimenty, to by to měl moc jednoduché. Za 20 let co cca platit bude zaplatí 600 000 Kč. Většinu toho dávám momentálně do investic. S úroky našetřím synkovi víc než milion. Samozřejmě nedostane to hned až bude plnoletý, ale až bude rozumný a bude chtít třeba stavět dům. Nebo mu zaplatím studium v USA.

Uvědomuješ si, že tím nenapsáním otce do RL šidíš dítě nejen o možnost mít otce (pokud by se otec polepšil), ale i finančně? Není třeba být za každou cenu hrdá a táhnout všechno sama. Moc jsi to svému bývalému příteli usnadnila. O tom by se mému bývalému jenom snilo.

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 09.03.12 16:42

Mas u me obdiv veliky…kolik jsi toho zvladla,jak dlouhou cestu jsi usla sama…Ted uz je tvuj syn na svete a muzes snim travit vsechen tvuj cas…Na toho s prominutim hajzla se vykasli a jak jsi sama napsala nema pravo byt na rodnem liste jako otec…protoze tenhle clovek si to rozhodne nezaslouzi… :zed:
Ja vam preji moooc stesticka a treba i najdete toho praveho a opravdoveho tatinka co si vas zaslouzi…

 
Evelline
Závislačka 4561 příspěvků 09.03.12 17:25

já vás zbožnuju miláčci!!!!!!!!!!­!!!! :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :* :* :*

 
laja64
Kecalka 116 příspěvků 09.03.12 18:03

Dojemný příběh. Hlavně že máš malého a je v pořádku :srdce: Držím palečky ať jste šťastní :-) :hug:

 
Elata
Závislačka 3823 příspěvků 09.03.12 18:10

Joj ty těhu hormony.. taky mi slza ukápla. Jste silní oba moc. A jsem ráda, že jsi odešla. Já měla podobného pitomce za tátu prvorozené. Odešel když měla 7 měsíců, ale do té doby tam spíš nebyl než byl. Jak nám se ulevilo.. 2,5 roku samy holky a najednou se objevil náš princ a teď je v bříšku bubáček, co má přijít koncem srpna.. on přijde princ i k tobě, neboj, jen to chce čas. Do té doby si užívej maličkého, utíká to příliš rychle. :)

 
Škurpice
Extra třída :D 10119 příspěvků 09.03.12 18:47

jste statečná, jste úžasná máma…přeji vám oběma hodně štěstíčka a pevné zdraví…a věřím, že i nějakého toho hodného taťku v životě potkáte :hug: :hug:

 
Smarcie
Ukecaná baba ;) 1868 příspěvků 09.03.12 19:36

Moc vám všem děkuji za hezká slova… Myslím, že tak by se zachovala každá máma :srdce: :srdce:

A já jsem ta nejšťastnější máma na světě :srdce: :srdce: :* :*

 
helbell
Kecalka 463 příspěvků 09.03.12 19:44

Krásné, pláču :,( :srdce:

 
Martulka77
Povídálka 12 příspěvků 09.03.12 20:01

Brečím nad tímto příběhem. Samíček je nádherný a šikovný a ty jsi úžasná mamina, věřím že zvládneš všechno! Přeji jen to nejlepší a at ti Samíček dělá jen radost! Držím moc pěsti.

 
Uživatel je onlinebalestra
Závislačka 4477 příspěvků 09.03.12 20:17

Držím palce a přeji vám, aby přišel pořádný tatínek a postaral se o vás.

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 09.03.12 20:36

Úžasný! Dokonalý deníček skvělé mámi :srdce:
Musíš být moc silná žena, přeji v životě už jen štěstí a pro tvého malého bojovníčka šťastné dětství, které mu ty určitě zajistíš…
Obdivuji tě :hug: Tohle bylo tak nádherně napsáno, že jsem každý okamžik prožívala s Tebou a nedokázala jsem si představit jak moc jsi byla silná :hug: :hug:

 
Martrich
Extra třída :D 11909 příspěvků 09.03.12 21:42

ahoj, u tvého deníčku jsem se neudržela a slzy mi tečou všude, prošla sis peklem, ale to nejdůležitější máš a jak píšeš správně, ty máš vše a on nemá nic, to jak popisuješ lásku ke svému dítěti, je to jako kdybys mi mluvila ze srdce, ti naši drobečci jsou prostě to nej v našem životě a pokud chlap o to nestojí, přichází o strašně moc. Přeji ti ať časem najdeš hodného člověka, který bude mít rád nejen tebe ale i tvého synka, oba si to moc zasloužíte :hug: :srdce: :andel:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 09.03.12 21:44

Užasný deníček.Jsi skvělá máma ..

 
sarinel83
Povídálka 34 příspěvků 09.03.12 21:56

Nemám slov.. Prostě jsi úžasná !! Držím pěsti a přeji Ti i Samuelkovi hodně štěstíčka v životě a věř, že na Vás oba někde čeká, ten pravý tatínek. ;) :hug:

 
LilinkaVanila  09.03.12 22:51

Tak já nevím, napsané je to hezky, to jo, ale proč tak hanit tatínka?? Píšeš , že jsi byla zamilovaná a plánovali jste miminko. Nicméně se to po čase zvrtlo a zamilovaná jsi zůstala jen ty. Mít miminko (dítě) je obrovská celoživotní zodpovědnost a rozhodnutí né jednoho člověka a podle toho co tady čtu, soudím, že to spíš bylo rozhodnutí jen tvoje. Myslet si, že se někdo změní je ,sorry, ale naivní. A když už jsi dopustila, že tu bude mít potomka, tak o něm tak před a hlavně s prckem nemluvit, ať si jednou ten názor na svého tatínka udělá sám přece. Jinak vám držím pěstičky a hlavně hodně zdravíčka přeju.

 
Soňa79
Ukecaná baba ;) 1072 příspěvků 09.03.12 22:54

Přesto, že tenhle příběh velmi dobře znám, kutálejí se mi po tvářích slzy. Jsi skvělá máma a Samíček úžasný miminko a já jsem moc ráda, že vás dva znám :hug: :srdce: .

 
Gabika83
Závislačka 3221 příspěvků 09.03.12 23:08

Krásny deníček až mě rozplakal :palec: Jsi moc statečná žena a určitě si se rozhodla správně..moc Vám oboum držím palečky a jsem fakt šťastná že Vám to dobře dopadlo.Mějte v živote už JENOM ŠŤĚSTÍ :pankac: :hug:

 
Pajisekjupisek
Stálice 82 příspěvků 09.03.12 23:38

Moc krásný deníček.Tečou mi slzy po tváři.Přeji Vám do života jen to nejlepší.Hlavně ať jste zdraví a šťastný

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 10.03.12 08:41

Tak jsem to celé obulela. Tedy ani ne tak toho chlapa, to za slzy nestálo. Ale Samík to na začátku fakt neměl jednoduché. Je úžasné, jak si uměla dát na svůj instinkt, a to vás zachránilo. Navíc jsi to popsala tak, že se opravdu nedalo nebrečet. :potlesk: :potlesk: :potlesk: Ten instinkt poslouchej dál a bude dobře. Přeju hodně štěstí.

 
Honzuovka
Extra třída :D 10657 příspěvků 10.03.12 12:36
:,(
 
Uživatel je onlinebalestra
Závislačka 4477 příspěvků 10.03.12 20:29

Já jsem nad tebou ještě dnes přemýšlela a víš, že máš velikánskou kliku? Že miminku přestalo bít srdíčko zrovna v době, kdy jsi byla na monitoru!

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček