Milovaný Alex

kackamikuni  Vydáno: 08.10.16

Stále přemýšlím, proč se tohle stalo nám. S láskou pečujeme už o dvě děti a třetí jsme si moc přáli. Říkám si, jak je ten život nespravedlivý! Mé srdce pláče. Pláče ráno, přes den i večer. Ta prázdná náruč je neskutečná bolest. Na našeho malého Alexe neustále myslím a říkám si, jaké by to bylo, kdyby bylo vše jinak. Bohužel není. :-(

Náš příběh začíná loni v září. To jsme si s manželem řekli, že si pořídíme třetí děťátko. Já si miminko přála už strašně dlouho. Manžel k tomu dospěl až v září 2015. Začali jsme na miminku s láskou a usilovně pracovat.

Doma máme 15letou slečnu a 5letého nezbedníka. Každý měsíc jsem se modlila, ať se nedostaví menstruace. I děti si další miminko velmi přály. Trvalo půl roku, než jsem měla pozitivní těhotenský test, ale podařilo se. Byl to pro mě opožděný dárek k narozeninám.

Vzhledem k věku (36 let) jsem se o sebe opravdu starala a byla jsem velmi opatrná. Stále jsme doma řešili, jestli budeme mít chlapečka nebo holčičku. My s dcerou jsme si přály děvčátko, manžel se synem si přáli chlapečka.

Těhotenství probíhalo velmi ukázkově, sice časté nevolnosti, ale vše se dalo přežít. Ve 20. týdnu se potvrdil na ultrazvuku chlapeček. Byla jsem šťastná, že je miminko v pořádku. Vůbec jsem nakonec neřešila pohlaví.

Ve 22. týdnu jsem šla na kontrolní ultrazvuk a odcházela jsem s varováním, že se mám šetřit, byla mi diagnostikováná placenta previa centralis. Ze čtyř fází bohužel ta nejhorší.

Měla jsem placentu sestouplou v porodních cestách. Pořád se mohlo stát, že spolu s růstem miminka se placenta vytáhne a vše bude v pořádku. Měla jsem se šetřit, více odpočívat, netahat nic těžkého a žádný sex. Byl to boj o čas, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo přijít něco špatného, že to bude boj o život.

Pak přišlo 15.9.2016. Ráno jsem šla na krátkou procházku se psem, přišla jsem domů, uvařila si čaj a užívala si klidu. Koukala jsem na TV a říkala si, že bych si pro maličkého mohla pomalu chystat výbavičku.

Vzala jsem si krabici s oblečením pro našeho chlapečka. Celkem lehká, ani jsem se nezohýbala nebo nenamáhala. Položila jsem si krabici na pračku a na zem začala házet na hromádky bílé a barevné prádlo. Bohužel to bylo to poslední, co jsem pro našeho chlapečka udělala. Tady začalo mé srdce krvácet a bude po mém Alexovi krvácet až do konce života. :-(

Cítila jsem, jak ve mně něco ruplo a jak ze mě něco teče. Když jsem koukla na tepláky, viděla jsem všude jen krev. Došla jsem na záchod a sedla si, měla jsem obrovský kus sražené krve a hlavně jsem velmi masivně krvácela.

Už v šoku jsem volala manželovi, který má práci kousek od domu. Okamžitě přijel a volal na 155. Dle instrukcí zdravotníka na telefonu jsem si lehla a „ucpala“ se ručníkem. Museli jsme čekat na rychlou. Čekali jsme dlouhých 35 minut. :-(

Asi nemá smysl se zmiňovat, že řidič sanitky se mnou po cestě do nemocnice zabloudil. Manžel tam byl o 15 minut dřív než my. Bohužel jsem musela podstoupit kvůli obrovské ztrátě krve císařský řez.

Bojovala jsem za svého chlapečka, že je ještě brzy, aby šel ven, ale tomu už se zabránit nedalo. Alex se narodil 26tt+4 15.9.2016 ve 12:25 hod s porodní váhou 990 g. Ale bojoval.

Měl v plících moji krev a chvíli trvalo, než se nadechl sám, ale zvládl. Věděl, že se nevzdáváme. I přesto, že se narodil takhle brzy, tak byla jeho porodní váha dostačující.

Mnžel mi po probuzení říkal, že je kopie svého brášky a že to zvládl. Dýchal a byl relativně v pořádku. Já jsem se kromě bolesti a zvracení po narkóze cítila taky docela dobře. Přes noc jsem si odpočinula druhý den jsem se mohla jít na malého podívat.

Tuhle cestu už jsem bohužel nezvládla. V důsledku velké krevní ztráty mi zkolaboval krevní oběh a kvůli velkým bolestem a podezření na plicní embólii mě okamžitě odvezli na jinou budovu na CT a následně na aseptickou JIP.

První den byl velmi kritický, ale pak jsem bojovala o návrat na porodnici za miminkem. Měla jsem pouze informace od manžela a od paní doktorky z neonatologie, která mě informovala. Těšila jsem se, až svého milovaného chlapečka uvidím.

18.9. v neděli bohužel přišla špatná zpráva. Byla jsem v rychlosti převezena zpět na porodnici a rovnou na dětskou JIP kvůli zhoršenému stavu miminka. Tam už byl i manžel a pan primář. A já věděla… Věděla jsem, že už mně můj maličký Alex nikdy nepozná.

Ráno se jeho stav velmi zhoršil. Selhávaly mu plíce a žádná dostupná léčba nezabrala. Když jsem konečně dostala svého chlapečka do náruče, už skoro nebyl, tep jeho maličkého srdíčka už se ozval dvakrát za půl minuty. Naposledy mi vydechl v náručí.

Modlím se, aby mě slyšel. Modlím se, aby slyšel, jak mu říkám, že ho miluju. Už ho nikdy nebudu moci obejmout ani se na něho podívat. Nikdy si neodpustím, že jsem selhala, když mě nejvíc potřeboval. Odešel s ním i velký kus mě.

Tohle je náš příběh o bolesti a lásce, která nikdy nepřejde. A já se modlím, ať můj chlapeček vyslyší to, jak moc ho miluju a jak moc mi chybí.

Snažím se jít dál. Mám dvě děti, které mě potřebují, a manžela, který mi moc pomáhá, ale je to těžké a nevím, jestli to někdy přejde. Čas možná jednou trochu ohobluje hrany bolesti, ale jedno vím jistě. A to, že nikdy nezapomenu!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Lychee13
Ukecaná baba ;) 2349 příspěvků 08.10.16 00:55

Je mi to moc líto :( Ale určitě si nic nevyčítej, Ty za nic nemůžeš! :hug:

 
yse
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 08.10.16 02:25

Upřímnou soustrast. Je mi moc líto vaši ztráty.

 
RadkaEm
Kecalka 110 příspěvků 08.10.16 03:01

Ježííííš, tohle by těhotný ženský vůbec neměly číst. Je to velmi emotivní příběh, který se musí dotknout naprosto každého. Mnoho sil přeju.

„Nikdy si neodpustím, že jsem selhala“ - Každý už Vám jistě řekl, že to není Vaše vina. A skutečně není. Ale přesto Vám rozumím.

 
Falko11
Kecalka 348 příspěvků 08.10.16 03:18

:hug: není slov, která by utěšila. Bojoval a počkal na maminčiu náruč a to je to důležité. Stala jste se maminkou andílka a nezbývá než Vám držet palce, abyste smíření s touto tragédii jako rodina zvladli! :hug:

 
Frnda
Ukecaná baba ;) 1947 příspěvků 08.10.16 06:10

:hug: :hug: :hug: Nevím, jestli o ní víš -takže zmíním zde na emiminu skupinku „prázdná náruč“ stačí si zažádat o členství, skupinka je uzavřená a potkáš nás tam spoustu s podobným osudem - kdybys podtřebovala podpořit. Hodně síly! :hug: :hug: :hug:

 
mumisek79
Extra třída :D 11618 příspěvků 2 inzeráty 08.10.16 07:34

Nevím co rict, nevím jak to překonat jen brecim s tebou. Nedokážu se vžít do této sitace, já bych asi zemřela zalem. Ale ty nemůžeš, mas tu dve deti co te potřebuji, bud tu pro ne. Vím ze nebude dne co si na alexe nevzpomenete, on na vas také nikdy nezapomene. Vinu si nedacej, vše se děje pro neco i když občas nespravedlive :hug: Bud silná a zij dal, nejsi na to sama :hug:

 
TerezkaW
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 08.10.16 08:24

Neselhala jsi v žádném případě. Udělala jsi, co bylo v tvých silách. Držte se celá rodina :hug: :kytka:

 
kristýnashefcik
Kecalka 467 příspěvků 08.10.16 08:43

Take jsem ve skupince „prazdna naruc“ jsou tam maminky co nam zemreli deticky… uprimnou soustrast :hug: dyztak zmsi zazadej o pridani tam najdes utechu a pochopeni :hug: :hug:

 
Jedna babička
Kecalka 329 příspěvků 08.10.16 08:53

Upřímnou soustrast Vám i celé rodině. :hug: :hug: :hug: Rozhodně si nic nevyčítejte, není to Vaše vina, co se má stát se stane, bohužel, člověk to není schopen ovlivnit, byl to osud. Spoustě maminkám pomohla komunikace zde na emiminu v diskusi Prázdná náruč a jsou v ní i maminky, které dnes drží své miminko nebo hio čekají, které jim právě seslal jejich andílek. Lexík počkal na svou maminku, aby jí poznal a současně se s ní rozloučil, a tím Vám dal signál. Chápu, že nyní je bolest obrovská, musíte fungovat pro své děti, ale čas bolest zmírní a bude to lepší. Držte se. :srdce: :srdce: :srdce:

 
Petrušačka
Ukecaná baba ;) 1202 příspěvků 12 inzerátů 08.10.16 09:53

Strašně mě to mrzí :-( Přeji, at´ je tohle období co nejdříve za vámi! Hodně sil!!! Upřímnou soustrast :hug:

 
Jitusee
Echt Kelišová 7801 příspěvků 08.10.16 10:38

Je mi moc lito.. :srdce:

 
samanta2208
Kelišová 5368 příspěvků 08.10.16 10:41

Je mi to moc líto :,( :hug: tohle by se stávat prostě nemělo…přeji hodně sil mimochodem z vlastní zkušenosti vím že čas vše otupí ale nikdy nezapomenes. A vím že to slyším dnes a denně ale nedávejte si vinu ty si za to vážně nemohla drž se. :hug:

Příspěvek upraven 08.10.16 v 10:41

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 08.10.16 12:12

Strasne smutný příběh. Moc bych ti přála, aby Tvé srdce přestalo po tvem andilkovi plakat. V tvem srdci je s tebou stále a napořád. Kéž ti ho zaplní láskou a klidem…a kdo ví, osud je nevyzpytatelny… mam kamarádku a stalo se ji to stejne (také u třetího ditete.) Zarekla se ze už nikdy více… no a dnes má další dva. Celkem čtyři. Je to velka a stastna rodina. Jen ona stále nosi svého malého andílka ve svem srdci. Bud silna :hug:

 
valentynk
Stálice 70 příspěvků 95 inzerátů 08.10.16 13:08

Upřímnou soustrast. :hug:
Je smutné, že se tohle děje.

 
Ela515
Kecalka 163 příspěvků 08.10.16 13:13

Upřímnou soustrast, prázdná náruč je černá noční můra všech nastávajících maminek :,( :hug:

Kackamikuni, je načase odpustit si. Ty jsi v ničem neselhala. Prostě se to stalo, příšerná shoda náhod, bohužel tohle se občas stává, těhotenství má mnohá úskalí a možných komplikací a vcestná placenta je jednou z nich.
A že to postihlo právě tebe.. může se to stát kterékoliv z nás a nikdo za to neponese vinu. Je to příroda, osud, náhoda.
Ty jsi udělala maximum, co jsi mohla. Milovala jsi svého chlapečka od prvního momentu až do konce, ve tvém srdci už jednou pro vždy má svoje místo. Nikdy nezapomeneš, jen čas ránu mírně obrousí. Maličký na vás shlíží ze shora a možná se k vám za čas vrátí v podobě jiného miminka. Přeji ti hodně sil :hug: :hug: :hug:

PS: překvapil mě čas příjezdu sanitky i to, že řidič sanitky cestou do nemocnice zabloudil. Jestli bych někoho obviňovala, určitě ne sebe, ale skutečnost, že se vám nedostalo pomoci včas. Možná stačilo jen pár minut a malý by na tom mohl být lépe. Možná.. ale možná taky ne. V každém případě jednalo se o život ohrožující stav pro tebe i maličkého a ta doba, než se ti dostalo adekvátní pomoci, mi přijde opravdu šílená.

Příspěvek upraven 08.10.16 v 13:14

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29281 příspěvků 61 inzerátů 08.10.16 13:16

:hug: :hug: :hug: :( :( Upřímnou soustrast

 
Dubhe
Závislačka 3736 příspěvků 08.10.16 15:24

Upřímnou soustrast :hug: :hug: :hug: :hug:
Je mi to moc líto :,( Hodně síly do dalších dnů a jak tu psaly holky „Prázdná náruč“ je hodně terapeutická skupina maminek andílků. :hug: :hug:

 
lilia81
Extra třída :D 14649 příspěvků 1 inzerát 08.10.16 16:36

Je mi to moc líto, ale nemohla jste to s touto diagnozou ovlivnit, měla jsem plaventu praevii v prvním těhotenství, ale zasáh do poševního vchodu byl jen na 50% a postupně se právě vytáhla, měla jsem víc štěstí… držte se :hug: :hug: :hug:

 
quinsley
Zasloužilá kecalka 559 příspěvků 11 inzerátů 08.10.16 17:35

To je tak strašně smutný a bolestivý příběh :,( Pláču tu s vámi a za vašeho synáčka. Je mi to moc líto co se stalo. Ptám se asi jako vy, proč se tohle děje.
Proč děti? Přeju hodně sil, budete je potřebovat. Možná bych to neměla říkat, ale treba vám váš chlapeček „sešle“ ještě miminko za sebe.
Nebude to náhrada, protože Alexika další miminko nenahradí, ale přinese vám radost. Věk máte ještě v pohodě!
A netrapte se, vy jste neselhala. Sama jste měla velké problémy a štěstí, že jste je zvládla. Vcestná placenta je závažná věc!

 
LLenule111
Ukecaná baba ;) 1874 příspěvků 4 inzeráty 08.10.16 17:47

Smutný deníček, takové věci by se neměly stávat. Aj slza mi ukápla..

 
Halibar
Kelišová 6011 příspěvků 08.10.16 19:15

To je hrozné, je mi to upřímně moc líto a všichni se držte :(

 
Adeelka93
Zasloužilá kecalka 628 příspěvků 08.10.16 23:19

Muj partner se pred 33 lety narodil s porodni vahou 920g.. Dnes je to uzasny chlapak bez nasledku. Je to opravdu smutne, opatrujte se, Alexovi je dobre a vi, jak moc ho milujete!

 
kackamikuni
Stálice 64 příspěvků 09.10.16 20:17

Dnes je to přesně tři týdny co nám Alexík odešel. Někdy jsou lepší dny, ale asi už navždy budu mít neděli za černý den. Dnes je to zrovna špatné :nevim:. Moc bych si přála mít ho v náručí a ne chodit plakat na hřbitov. Moc mi chybí :srdce: :andel:

 
Helča J
Povídálka 37 příspěvků 09.10.16 22:17

Nám se něco podobného stalo 3.9., takže je to taky čerstvé. Byla jsem ve 36tt, když se mi odloučila placenta a mimi ve mně zemřelo. Kvůli velkému hematomu jsem musela na císaře a pak jsem byla v umělém spánku, takže jsem si malé nakonec ani nepochovala :( Ale moje dvě děti mě drží nad vodou, kdybych je neměla, už bych se asi zbláznila. Taky mám chvilky, kdy je líp a pak to na mě zase přijde a bulím a bulím. Držte se, bude líp!

 
alda
Kecalka 285 příspěvků 10.10.16 07:25

Neselhala jsi, neobviňuj se, to nikomu nepomůže a tobě už vůbec ne.
Byla jsem v podobné situaci, strašně, strašně to bolí, ale pokud necháš čas aby ti pomohl, najdeš v tom nějaký smysl, nebo klid.
Tohle se těžko vysvětluje lidem kterým nikdy dítě nezemřelo, jaký v tom může být kdy klid, je to strašně nespravedlivé, šílené, nelidské. Ano je, ale abychom jako matky dalších dětí přežily, musíme v tom všem bolestném hledat něco nadějného. Já to našla, moc bych ti přála abys taky časem skončila ve stavu kdy dokážeš to co se stalo přijmout a nebude to až tolik bolet. :srdce: :srdce:

 
Zabatko
Závislačka 2640 příspěvků 11.10.16 21:17

MOc mě to mrzí. Takové věci by se neměly vůbec stávat. :(

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 12.10.16 18:42

:hug: :hug: :hug: :( :( Upřímnou soustrast. Samozřejmě za to nemůžeš :hug:

 
Nikoli63
Nováček 1 příspěvek 13.10.16 21:37

Tak strašně moc me to mrzí. :,( Přeji silnou viru v lepší zitrky a lepší budoucnost. Mas dvě úžasné děti a Alexik je tim třetím darem v nebicku.. Je tim který na vas bude dohlížet a chránit vas. :hug: :srdce:

 
katkalaila
Extra třída :D 11399 příspěvků 14.11.16 20:28
:srdce:
Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček