Mimoděložní těhotenství v rohu děložním

Vendulka2  Vydáno: 04.12.05

Je tu období adventu a člověk přemítá, co za uplynulý rok zažil. Mě toho moc dobrého nepotkalo. Aspoň mám pořád takový pocit. Loni jsem sice potkala ve svých 29 letech toho pravého, ale tím mé štěstí prozatím usnulo. V únoru jsem s velkou radostí držela v rukou pozitivní těhotenský test, ale má radost byla předčasná.

Můj bývalý pan doktor byl natolik laxní, že mu nepřišlo divné, že testy HCG neodpovídají „tabulkám“ a díky tomuto přístupu jsem tu už nemusela být. V dubnu jsem totiž zkončila v nemocnici s mimoděložním těhotenstvím. Bohužel se nejednalo o mimoděložní těhotenství „klasické“, ale o jeho specifickou formu „v rohu děložním“. Jak jsem byla poučena, je to velmi vzácný jev a tudíž mi nikdo není schopen říct, co se mnou bude dál. Další těhotenství prý bude vysoce rizikové, ale jak moc, to neví nikdo… Pořád se nějak nemůžu zbavit pocitu prázdnoty, něco ve mně žilo a najednou už nežije… Mám pocit, že jsem na všechno sama. Můj partner je sice „miliónovej“, ale tohle prostě chlapi asi nedokážou pochopit. Pořád musím myslet na to, že jsme měli být u stromečku 3, ale budeme tam zase jenom dva a to se mi zdá až zoufale málo…Nějak si s tím vším nevím rady a jediné, co mě napadá je touto formou oslovit někoho, kdo prožil něco podobného.
Vám všem, které jste měly větší štěstí než já chci jen říct: Važte si svých „pokladů“, vždyť v tomto přetechnizovaném světě je každý nově zrozený život zázrak a bohužel čím dál víc přibývá žen jako jsem já, které potkalo to nejhorší, co snad v životě můžeme potkat…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Peetulka
Kecalka 125 příspěvků 04.12.05 08:46

Ahoj Vendulko,
napsal jsi to moc krásně.
Brečím jak želva. Sama jsem letos přišla o dcerku, tak nevím jaké vánoce budou u nás.
Ale věř, že je nás letos bohužel hodně a nejsme v tom sami.
Musíme přežít Vánoce a uvidíš, že příští rok už to bude daleko lepší a třeba nám příští rok Ježíšek nadělí ten nejkrásnější dárek.

 
Ajjaa
Závislačka 3492 příspěvků 04.12.05 10:42

Ahoj Vendulko,

chci ti vyjdřit politování nad tím co se ti stalo. Věř, že v tom nejsi sama i když každá žena, které se něco podobného přihodí si to svoje obrovské trápení a smutek musí prožít.
Vím, o čem píšu. Budou to dva roky kdy jsem byla poprvé těhotná. Byla jsem strašně moc šťastná avšak mé štěstí přerušily špatné výsledky Tripl testu a o pár týdnů později i špatný výsledek plodové vody plus špatné výsledky vyšetření srdíčka mého miminka. Byla to holčička.
Chtěla jsem umřít. Zhroutil se mi svět. Ten stesk, trápení a prázdnota jsou nepopsatelné…
Tyto Vánoce už budeme tři. Máme skoro sedmiměsíčního chlapečka Adámka.
Na svou holčičku nikdy nezapomenu. Mám ji v srdci. Navždy.

Přeji Ti moc a moc štěstíčka a hlavně zdravíčka pro Tebe i tvé budoucí miminko.
 Andrea

 
vvik
Zasloužilá kecalka 808 příspěvků 04.12.05 13:43

Ahoj Vendulko2

přeji ti přesto krásné vánoce. Sice svoji ztrátu to nezmenší, ale věř, že příště to může být lepší, že se situace nemusí opakovat. Já sama mám sice už dítka, ale teď v listopadu mě potkalo něco podobného, v 5tt mimoděložní těhotenství - operace - ztráta vaječníku. Ale nevzdávám to, a až bude „tělo“ zdravé, ono se to podaří.
Takže nezoufej, na svoji ztrátu sice budeš pamatovat a myslet, ale nikde není psáno, že to nepůjde.

Vvik od květňátek 2005

 
Dancul
Ukecaná baba ;) 1512 příspěvků 04.12.05 21:06

ahoj vendulko,

ja som prisla minuly rok o chlapceka. prve vianoce som prezila so slzami na krajicku. a hoci mam svojich rodicov a svokrovcov moc rada, nemala som najmensiu chut cih vidiet. teraz to budu 2. vianoce. je mi 100× lepsie hoci stale mimi ani necakame a miesto toho mam same problemy. ale uz ma to az tak netrapi, strasne vela casu som zabila trapenim a tie obycajne radosti mi unikali.

uvedomila som si ze ten „poklad“ je moj manzel. at uz sa v nasom zivote mnohe veci pos… stale budeme mat jeden druheho. dufam a moc si to prajem.

vendul a mnohe ine, prajem vam krasne vianoce

danka

 
Zet
Zasloužilá kecalka 857 příspěvků 05.12.05 08:57

Ahoj Vendulko,

moc mě mrzí co Tě potkalo :-( Doufám, že jsi změnila dr.!!! Tvou diagnózu neznám, a doufám, že to půjde překonat.
Mě tedy potkalo „jen“ zamklé těhotenství v 10tt a to před rokem, ale chci Ti říct, že ona úchylná fráze, „že čas pomáhá“ je opravdu funkční.

Tady na miminu běží přes rok diskuze Otěhotnění po potratu - kolik MS počkat, kt. se právě minulý týden přetransformovala do deníčku Těšitelek - a vetšina už jsem těhu. Nebo je tu nová diskuze Těhotenství po potratu, kde jsou holčiny co to mají čerstvé.. Nevím, zda je tam někdo přímo s tímto problémem, ale svěřit se tam můžeš určitě.

MOC MOC Ti přeji, aby se povedlo, hodně síly do budoucna a co nejdříve raneček štěstí v náručí a jsem ráda, že máš doma oporu.
 Zet

 
Lenka75
Nováček 1 příspěvek 06.12.05 08:03

Milá Vendulko*Je mi velice líto, co sis prožila, ale chci Ti dát naději. Měla jsem v tomto roce taky mimoděložní těho - oplodněné vajíčko uvízlo v levém vejcovodu. Po operaci v březnu 2005 mi bylo hrozně. Prázdnota, beznaděj a ten pocit, že už se vyvíjel človíček, který nedostal šanci, ten mi bral veškerou energii. Je mi 30let a tak jsem navíc v uších stále slyšela i biologické hodiny, které nastartovaly strach, že už začíná být pozdě. Operace proběhla 3týdny před mou svatbou a já měla co dělat, ať si prožiji, jak se má. Naštěstí - můj manžel- je ten nejúžasnější človíček na světě, a díky jemu, jeho péči i porozumnění, jsem si uvědomila, jaké štěstí má, že jsem jej potkala. Tím se mi pokaždé podařilo zmírnit mou bolest. Svatba byla nádherná, a už po ní, jsem cítila, že si naše láska najde „cestu“. Že to sice potrvá, ale určitě to půjde. Příroda je velice moudrá. A já přečetla spoustu článků, abych uvěřila, že co se stalo, se stát muselo. Ten maličký človíček by určitě nebyl v pořádku, a určitě bylo lepší, pokud „jen“ hned uvíznul, než kdybych si měla prožít potrat, či ještě něco horšího. Moc jsem v to věřila a věřím, a i když nikdy nezapomenu na můj první pozit, těhot.test, obrovskou radost a následnou bolest, žiji s tím, že je to má součást života, která mě právě toto chtěla naučit: vše chce svůj čas, a pokud se něco stane, je to proto, aby jsme následně byli silnější. Příroda je někdy krutá, ale mnohdy jen proto, aby nás ochránila. Tvou nadějí může být, že já v tuto chvíli prožívám 6týden těhotentsví. Vím, že celé těho. těhulka nemá vyhráno, ale každý den prožívám s tím, že už jsem poučena byla, že přijímám svůj úděl s pokorou. Pokud mé dítě bude tentokrát v pořádku, určitě se narodí. Věřím, že stejné štěstí brzy potká i Tebe. HLAVU VZHÚRU*** Lenka

 
Lenka7102
Nováček 1 příspěvek 26.12.05 18:41

Milá Vendulko,
je mi taky moc líto, že Tě něco podobného potkalo, ale neklesej na mysli!!!
Mám stejnou zkušenost - minulý podzim jsme začali pracovat na druhém potomkovi. (První dítě - to bylo naprosto vzorové a pohodové těhotenství.) V únoru jsem s velkou radostí objevila dva proužky na těhot. testu. Radost byla veliká, ale bohužel trvala jen krátce - konec března znamenal velmi rychlý převoz do nemocnice s akutními bolestmi břicha. Výsledek - operace mimoděložního těhotenství v rohu děložním.
Následné dny mě z depresí dostával manžel a syn - oba byli miliónoví. Naštěstí mně doktoři řekli, že další těhotenství není nikterak nemožné, možná bude rizikové, jen chvíli počkat až se organizmus vzpamatuje. Vzpamatoval se už v září a teď jsem spokojená, klidná a zdravá ve 14tt. Těhotenství je úplně normální - chodím do práce a funguji i jinak bez problémů (je mi 34 let).
Prostě hlavu vzhůru, bude líp. Všichni tvrdí, že nejlepší je na to snažení nemyslet. Lehce se to řekne, hůř udělá. My to vyřešili krátkým poznávacím zájezdem - krátkým, zato plodným :-))
Celá rodina přeje hodně úspěchů. Lenka.

 
karolinakarola
Kecalka 164 příspěvků 30.01.06 14:04

Ahoj Vendulko, je mi moc líto, co se ti přihodilo, umím se vžít do tvé situace, byla jsem mimoděložně těhotná dvakrát, přišla jsem o oba vejcovody a musela jsem podstoupit umělé oplodnění. Je mi taky 29 let. A chci tě trochu povzbudit, netrap se myšlenkou, že v tobě něco žilo, nebo se z toho zblázníš. Ta mimoděložní těhotenství jsem si užila obě v jednou roce, těhotenství bylo plánované, jako u tebe a proto chápu tvou prázdnotu. Poper se s ní a věř, že není všechno pryč. Já jsem teď po umělém oplodnění již půl roku těhotná. Nevzdávej se a hned se objednej do nějakého centra. Já byla v ISCARE, mají stránky na internetu, určitě ti pomohou. ahoj Karolína

 
ana03
Nováček 1 příspěvek 14.12.09 15:45

Ahoj Vendulko,
nejsi v tom sama. Před týdnem jsem prodělala mimoděložní těhotenství a přišla o vejcovod. Můj lékař naštěstí nic nezanedbal, ale stejně to hrozně bolí. Musíme věřit, nic jiného nám nezbývá!!! :-)
Měj se krásně.

 
betynka4  16.12.09 23:32
Jana4

Ahojky všichni, já jsem se vrátila dnes s nemocnice , měla jsem také mimoděložní těhotenství ve vejcovodu. Bylo to o to horší, že jsem tu operaci musela prodělat 2× během 4 dnů! Jelikož podezření tu bylo, doktor na ultrazvuku něco viděl, ale po operaci mi řekli, že nic nenašli. Jelikož HCG se mi pomalu dále zvyšovalo počkali 2 dny, pak znovu ultrazvuk a hodnoty a nakonec jsem šla opět na laparku a to už se jim podařilo najít. Bylo to šílené, nějak jsem se s tím snažila smířit už před první operací, říklala jsem si ,zítra to bude za mnou, ale ty další dva dny nevědomosti a úzkosti bych nikomu nepřála. Ještě jsem se po operaci probudila na jipce vedle novopečené maminky po císařském řezu, je to tak strašně bolestivé. Tato maminka mi ale dodala odvahu, jelikož sama prodělala 3× mimoděložní těhotenství, přišla o oba vejcovody, ale díky umělému oplodnění , porodila již druhou holčičku. To mi dodalo hodně sil. Myslím, že se s tím vyrovnám. Svátky budou asi smutnější, musím myslet na to , že jsme to chtěli říci rodičům k Vánocům, ale vím , že tím svět nekončí a naděje neumírá. Takže hlavu vzhůru :wink:

 
Boriska
Extra třída :D 12331 příspěvků 17.12.09 09:07

bety - ve vejcovodu je to opravdu horší, protože šance na přirozené otěhotnění se zhoršuje. Já měla taky mimoděložní (ale vejcovod prasknul a já krvácela do břícha),takže to bylo na poslední chvíli a vejcovod mi samozřejmě odebrali (byla jsem ráda, že jen jeho). I proto se možná dostal zánět do druhého vejcovodu, nedařilo se otěhotnět. Aby bylo IVF úspěšné, nechala jsem si ten druhý odstranit, protože zánět ve vejcovodu brání uhnízdění embrya v děloze. Druhé IVF. se zatím podařilo, jsem v 18tt a čekám dvojčata. Naprosto chápu tvé pocity po probuzení na jipce. Já tam měla dokonce maminy 2 po císaři :roll:.Ale mě zase uklidnila sestřička, že jsem udělal dobře, že jsem si ho nechala vzít, že to taky zažila a dítek se dočkala :palec: .

 
kralishek
Ukecaná baba ;) 1225 příspěvků 17.12.09 11:48

Betynko, neni to nic prijemneho, ale zkus se tim netrapit a myslet na jine pozitivni veci. Ja jsem taky pred dvema lety prodelala UIF a o jeden vejcovod prisla ve stejne situaci jako Boriska.
Dokonce po velmi necitlivem komentari meho stavu od jednoho doktora mela pocit, ze uz nikdy nemuzu mit deti prirozene a ze si snad za to muzu sama. O to vetsi prekvapeni bylo, kdyz jsem letos zjistila, ze jsem tehotna a to dokonce navzdory antikoncepci. Takze priroda je mocna a zkus se rozveselit.

Příspěvek upraven 17.12.09 v 11:48

 
Teressa  02.09.10 22:12

Ahojky Vendulko, už je to dva roky co jsem podobně ztratila své milující miminko už ani nepoznám jestli to měla být holčička nebo chlapeček. Jsou to už dva roky a cítím pořád stálou bolest a od té doby nemohu otěhotnět a to je ještě větší bolest.Dva roky, každá měsíc čekám že se mi opozdí menstruace :cry:, je to to nejhorší co může být jen čekat a čekat. Takže vím jak se cítíš

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele