Mishicka a Barborka - 49 týdnů

mishicka  Vydáno: 16.03.04

Ahojky holky,
tak nám další týden uběhl jak voda a tak znovu usedám k počítači a začínám nový deníček.
„Ne, Barborko, teď píšu, tak si nebudu hrát“ … „babevevaaamam!!!“ (stojí pod stolem u mé nohy a sápe se na můj klín" … „Ale Barbánku, chvilku to vydržíš, podívej, jakou jsem Ti postavila obrovskou věž a na ní ještě sedí méďa, ten je ale šikovnej, takhle hezky si tam a sedí. Ale asi je mu tam smutno a chce abys ho šla sundat, pomůžeš mu?“ … „babababaagrůůůůůů mama :(“ (vztekle se slzou v oku mě štípe do stehna a poskakuje, abych jí zvedla k sobě, medvěda i věž naprosto ignoruje) …

„No dobře, tak pojď ke mně a budeme písat spolu, ano? Tak, hezky seď, na stůl se neleze, tady můžeš písat na kalkulačce, to jsou ale krásný tlačítka“ … „bambatiťaveve :-)“ (spokojeně mlátí kalkulačkou o stůl a okusuje jí)

Takže kde jsem to skončila - teda vlastně začala :-))))))) Minulý týden byl pro nás hodně cestovní a doma jsme moc nepobyly, takže když jsem tu byla, stíhala jsem sotva umývat lahvičky, prát a uklízet oblečení, na deníček nebyl čas. Ani jsem si pořádně nestihla přečíst, co je u vás ostatních nového, snad se mi to podaří někdy v noci dohnat.

Barborčina chůze se den ze dne vylepšuje a už takřka vůbec neleze. Prochází bravurně i přes prahy a dokonce se jí daří zvednout se do stoje ze země bez opory. Vypadá při tom moc legračně, jak vytrčí zadeček do stropu a soustředěně pomaloučku se zvedá.

Samozřejmě, že naše kamarádění s Fixísky nese své ovoce, Bára si od každého z dětí vybrala ty nejlepší kousky a teď nám je tady předvádí. Anička jí nadchla lezením nahoru, takže to netrvalo moc dlouho a už nám leze na gauč a snaží se z něj mermomocí dostat na stůl a moc jí štve, že Anička tam mohla (byla rychlejší než my) a ona nesmí. Problém jak dolů, jsme moc neřešili, prostě jsme jí nechali párkrát natlouct a už si dává pozor. Často jí směruju tak, jak se dolů má lézt, aby se to naučila a asi už to má nějak zmáknuté, protože dneska jsem jí zahlédla na gauči a než jsem přinesla prádlo z koupelny, tak byla dole - bez řevu a žádná rána, takže asi slezla a nespadla. Tedýsek Barborku zase naučil vítečně křičet a divočit, takže komíny se u nás rozmetávají superrychle a superprukými pohyby za vydatného doprovodu vysokého píšťakového hlásku, který čím dál víc sílí.

Jako každé dítě, i Barborka objevila schody a okamžitě věděla, jaká je to úžasná atrakce. Byli jsme v Hypernově na večeři a ona si tam vesele (za taťkovy asistence) slézala a vylézala schody asi 10× - já si zatím v klidu poseděla, najedla se, vyřídila telefony a odpočala si. Byla strašně špinavá a měla pěkný modřiny na nožičkách, ale nedala jinak, než že ty schody „udělá“ i po jedenácté. Tak šťastné dítě jsem už dlouho neviděla. Jen jsem z povzdálí sledovala, jak se to některým okolojdoucím vyloženě nelíbilo, že to dítě leze po zemi, když je tak špinavá. Nikdo ale nic neřekl, nejspíš proto, že s ní byl Jirka - chlap a ne já. Nutno říct, že ale při každé pauze v lezení Barborce ručičky důkladně čistil mokrým ubrouskem a než jsme odjížděli, tak jsme jí je umyli. No prostě spokojenost největší, jen teď doma už jí nemůžu postavit u dveří, když zamykám, protože se s nadšenými výkřiky vrhá na schody a to bychom prosím nechtěli :-) V baráku teď všichni vědí, kdy odcházíme, Barborka totiž velmi hlasitě vyžaduje chození po schodech a když není povoleno, tak opět velmi hlasitě protestuje. Myslím, že za chvíli budu mít rekord v rychlosti odchodu z domu :-)

„Barbánku, vem si radši tuhle tužku, ta je tak krásně oranžová, tuhle mám já na psaní, tak mi jí neslintej, ano?“ … „Nenenenenen!!! Bababebe uáááááááááááu­ááááááábééééé­éébéééééé“ (zoufale pláče, chce nutně jen tu mojí tužku, ale po chvilce konečně objevila nové možnosti přítomosti u stolu) … „Ne, teď píšu já, nech tu klávesnici!, tady máš noviny, přečti mi, co je nového“ … „brmbrm“ (škube v rychlosti noviny a opět se snaží ukořistit klávesnici) … „já potřebuju ještě chvilku psát, miláčku pojď se podívat na tohle cédéčko, jé, tam je na obrázku krásné miminko, dáš mu pusu?“ … „mimimimi“ (dává vzorně pusu miminku na obalu a směje se na něj, pusu musím samozřejmě miminku dát i já a pak okamžitě letí cédéčko na zem a Bára se snaží vylézt na stůl a ukořistit brýle" … " ne, brýle prostě nemůžeš mít, ty jsou moje a už jsme milionkrát říkali, že na brýle se nesahá!!!!!!!" … „uááááááá uááááááá bééééé béééééééé nenenenenenene“ (frustrace dosahuje neúnosné hranice, ukončuji tedy na chvíli psaní a odnáším zmítající se dítě na zem mezi hračky se záměrem ho zabavit a rychle dopsat, co mám v hlavě)

Tak jsem 15 minut stavěla a bourala bác (používáme stejné slovo jako u Fixísků, aby se to nepletlo, když jsme společně), házela míček a lochtala Barbánka, ovšem jen jsem si sem sedla, tak jsem jí zas měla u nohou. Použila jsem taktiku povolení něčeho né tak běžného, otevřela jsem šuplík, kde jsou těstoviny, pytlíkové polévky, konzervy apod. a vydala je Báře v plen. Moc hezky se tam baví, bude to tak na 10 minut - doufám.

Vydala jsem se v pátek s Bárou poprvé na písek, protože po společných několika dnech s Fixísky se najednou cítila doma nějak sama a byla pořádně protivná. No byl to bezva nápad ten písek, jen jsem si odnesla ponaučení, že na písek se děti oblékají do starších oblečků a jsou vhodné uzavřené botky, nejlépe prací, nebo dobře čistitelné. Byla zřízená od hlavy až k patě, ale šťastná a vůbec jí nevadilo, že byla docela zima. Všude spousta psů, takže jsme parkem procházeli s křikem pé pé pé. Ještě, že jsem vzala Báru do vaku a né do kočáru, to by mi asi vystoupila. Kupodivu jí ani nevadilo, že pejsci štěkali, venku je to asi něco jiného, než v místnosti - to se bojí a pláče. Na písku byly děti - samozřejmě starší, ale to vůbec nevadilo, Bára aspoň měla příležitost „balit“ jejich maminky. Smála se na ně a k jedné paní dokonce i šla, když na ní napřáhla náruč. To jsem teda koukala. Ale byl to vyloženě trest pro mě, abych věděla, že cizím lidem vůbec nemám vykládat, že Barbánek doma protivkoval a kňoural. Po jejím představení mi to nikdo nevěřil, jak by se taková krásná holčička, co se pořád směje a vzorně dělá pápá a pacipaci, mohla vůbec umět čertit a zlobit :-) Jeden chlapeček tam dokonce Barborce přinesl dárek - malou větvičku, protože ona chtěla tu jeho, ale ta byla moc velká. Takže první skutečný pískový kontakt máme za sebou. A to žůžo, když mě maminky konečně přemluvily, abych jí taky nechala sklouznout na klouzačce, no to bylo paráda. Dokonce děti jí tleskali, jak to krásně umí. Ale zatím Báru stejně nejvíc bavilo oblézat okolo klouzačky a bušit do ní a taky oblézat rantl pískoviště a rozmetávat písek, co byl na něm. Kupodivu se nesnažila ho ochutnat, což mě velice potěšilo. Takže jsme sice trochu vymrzly, ale byla to hezká hodinka venku. Doma pak okamžitě odpadla a usnula.

„Jé, copak mi to neseš Barborko? Kde jsi vzala tu skleničku?!!!!!!, no mě vomejou, jak jsi si otevřela tu skříňku? vždyť tam nesmíš!!!!! Dej mi to, já to uklidím, ještě, že jsi to nerozbila, to by bylo velký auau“ … „nenenenene uáááááá bééééé béééééé bůůůůůů“ (zoufalost největší, přišla se mi pochlubit a já jí to sebrala - vztekle mě mlátí do nohy a věší se mi na kalhoty) … „no to se nedá nic dělat, kdyby se to rozbilo, tak bys musela do nemocnice a tam by to bylo moc ošklivý a mě by klepla pepka, jestli by tam zas byla ta protivná paní doktorka - jé hele knížka, ukážeš mi, kde je pes?“ … „grrrrrrhůůůůůů pé“ (nerada, ale ukáže toho psa a pak okamžitě knihu okusuje a tahá mě přitom za vlasy s pohledem vraha)

Tak tedy končím dnešní deníček a pokusím se do Barbánka nacpat oběd bez velkých cavyků, protože se chystáme ven na další výlet po nožičkách samochodkách, tak ať stihneme to krásné počasí. S tím jídlem je to teď lepší, co se týče množství pozřeného, ale horší, co se týče stráveného času při jídle samém a následném úklidu. Jídla se Barborka už vždy aktivně účastní a už jí nestačí jedna lžička, ale musí mít v každé ruce jednu a krmí se tak střídavě oběma rukama. Ke konci už je pak zahodí (nejlépe i s čerstvě naloženým obsahem) a po vzoru Fixísků se vrhá do misky rukama. Takže na to taky přišla, že rukama je to ještě větší legrace a moc si to užívá. Dochází mi fantazie, jaká jídla vařit, aby to bylo co nejhustší konzistence, protože tekuté jí moc padá ze lžiček a rukama protéká a to se moc nenají. Ale ne, myslím, že se nakonec vždycky nají, nevypadá, že by nějak strádala :-)

Hezký den přejeme vám všem a teď si rychle jdu dočíst starý deníček, ať jsem trochu v obraze.
„uááááááá mááááááá bebebaaa pé tiťa“ = nene, nic takového maminko, teď si půjdeš se mnou hrát a budeš mě moc a moc chválit, až vylezu na gauč a budeme si podávat balónek a to jídlo se udělá samo a to prádlo v pračce vydrží do večera … já si tady prostě nebudu hrát sama, ty sis teďka hrála dlouho, tak honem honem pojď bavit mě a basta.

Mishicka + Barbánek 49t.

PS: také vedete hovory se svým dítětem, i když jsou ne vždy zcela smysluplné? Já už si tak zvykla, že někdy mluvím i na prázdný košík, když zapomenu, že se v něm Barborka neveze, protože chodí s tatínkem za ruku. Až udivené pohledy kolemnakupujích mě vždy vrátí do reálu :-) Budeme mít brzy hezky upovídanou holčičku, četla jsem, že čím upovídanější maminka, tím lépe pro dítě - brzy pochopí smysl slov a samo se naučí je používat - v tomhle směru tedy má Barborka o vývoj postaráno :-))))))))))))) A když jsme tedy u té upovídanosti, tak mě ještě napadá, že ačkoli se moc snažím to nedělat, tak často něco zakazuju a předpona NE je v mém slovíku zastoupena až příliš … budu na to víc myslet a zkusím to nějak zařídit, abych to NEmusela říkat tak často … jen nevím jak?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 16.03.04 22:22

Ahojky v novém deníčku.
Babránek nezklamal. Ale ani Mishicka. Já pokaždé hryžu své svědomí a říkám si, vidíš, tak takhle na to, tak to má být. Vážně, obdivuji Tvůj postoj a přístup k Barče.
Já se svojí pečlivě vypěstovanou netrpělivostí nejsem něčeho podobného schopna a proto teď sklízím co jsem zasela. Neboli nervózní maminka a ještě nezvóznější dítko. Asi takhle nějak to u nás vypadá poslední dobou. Nevím jestli ještě doznívají následky přechodu z řídkého horského vzduchu do hustého ?smíchovského? smogu, ale ten náš drak je pořád rozbitej. Naštěstí náš zchromlý otec již nastoupil do práce (raději bude pracovat, pokud mu ta noha neupadne, než-li trávit ještě jeden den s náma doma!!!!), tak se tady ?žerem? jenom se Šimonem a všechno nám ?píská? korela Tereza.
Sluníčko už svítí a hřeje ? jupíííííí. To je ta lepší zpráva.
Ten můj drak zase pokročil co se lumpáren týče, ale s chozením se prostě zadrhnul. Jak si posledně namlátil tak již nedůvěřuje a čtyřka je čtyřka. Je to jistota, rychlost. Ale také i tu svoji čtyřku dokázal zdokonalit a sice když jsme byli na plavání v Aquaparku tak se mu nelíbilo šupajdit po zdrsněné podlaze po kolínkách, tak se postavil na zadní vysoké a mazal po čyřech dál (zkusím poslat fotku).
Jinak se naučil lézt na postel a slézat dolů. Protože zvládal schody v bytě po hlavě a přitom bez úrazu, tak i z postele to párkrát šupnul tak, ale pak zjistil, že obratem na nožky to méně bolí, tak teď i když leze z koupelny, kde je schůdek 10cm vysoký, tak se pečlivě obátí a leze nožičkama napřed. K popukání.
No a aby toho nebylo málo tak po nábytku se leze taky dobře. Umí-li dítko otevřít šuplík je to snažší. Šimon umí. No a přehozená noha z vany ven, to je také pokrok ke zdolávání výšek. Už se těším až ji takhle ladně přehodí před postýlku!!!! Síla paží, že by vzpěrač???
Naučil se jezdit s autíčkem, jen místo autíčka používá moje hrnce a poklice. A ty kovové ještě navíc hrají. Skvělá zábava.
Záchodová mísa je pořád velkým lákadlem a když tam zapomenu dát překážku, tak to působí jako magnet. Někdy mám pocit že můj byt 1+1 je jedna velká překážková dráha a přesto si to dítko najde vždycky něco čím odhalí moje nedomyšlené nedostatky.
Od doby požití Fondue mám pocit, že Šimonovi při konání velké potřeby vypadnou oči z důlků. V ten okamžit se jeho barva změní do rudé, stojí zapřený o stůl, pevně se drží a po AKCI já najdu v plence třeba jen dva bobky velikosti hrášku. Zkouším všechno možné na zředění, ale zatím bez úspěchu. Jednou dokonce i brečel bolestí, chudínek malej, jak to nešlo. A přitom s jídlem je teď na velikou pochvalu.
Takže užívejme si sluníčka, brzo budeme moci brázdit parkem s termoskou kafe.
Mějte se krásně Fialka a pozítří 11m Šimon.

 
Anonymní  17.03.04 20:03

Milý Filípku,
přejeme Ti opožděně krásné 1. narozeninky!!!!!! Ať jsi zdravý a spokojený a ať Tě mamka s taťkou moc nezlobí:-))). Určitě sis je bezvadně užil a dortík od maminky Ti chutnal.
papa teta Káťa a Kubík

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 17.03.04 20:27

ahoj!
Teda já nc nestíhám,Tomášek celý dny řve,teď se mu probraly dolní stoličky a derou se ven o sto šest,tak je u nás plakací nebo spíš ječecí období.
Jak vysvitlo sluníčko,tak jsem předělala kočár na sporťák,ale co se nestalo,Tomáš v tom odmítá spát.Byl zvyklý spát v devět dopoledne a pak ještě ve dvě odpoledne,dneska jsem s ním jezdila od rána a on ne a ne usnout,pořád se křečovitě držel madla a křičel na celou ulici,jak se mu to líbilo,byl z toho úplně vedle.Já se ho snažila položit,ale vždycky se chytl a zvedl a byl naštvanej,jenže pak už se mu chtělo strašně spát,to už bylo půl jedné a on byl vzhůru zase od pěti,takže byl totálně grogy(já teda taky) a padala mu hlava,vždycky se bouchl o to madlo,jak mu spadla a zase bylo po spánku.Už jsem z toho byla docela hotová,ale nakonec únava zvítězila a nechal se položit,sice řval,ale hned ho to přešlo.
Zítra jdeme na tu lžičku,doufám že nebude u doktorky řvát,jak totiž uvidí bílej plášť,tak hotovo.
Tak musím končit,deníček je zase moc hezký,Barča je strašně šikovná.
Tak se zatím mějte a ahoooj Zizi a Tomášek(46.t.)

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 17.03.04 20:59

Ahoj holky!

Všechny zdravím, opožděně Filípkovi obrovské gratulace k narozeninám!!!!!!!!!­!!

Tak u nás včera byli na návštěvě Tadeášek se Šárkou a musím říct, že mne teda Tedýsek opravdu nezklamal. Vzhledem ke klidné a rozvážné povaze naší Veroniky, je Tedýsek drak první kategorie, mít ho doma, tak už jsem o 10 kilo lehčí.......Je to šikula, krásně chodí, chvílema ještě zavrávorá, jak kdyby šel zrovna z bujaré oslavy, ale většinou to s přehledem ustojí a vybalancuje. Takže podezřívám Šárku, co mu to v tom mlíku posílá, popřípadě, jakáže to záhadná tekutina (údajně čaj) byla v lahvičce, ke které se hned po příchodu hnala i Verča, přihnula si a průběžně se k ní během návštěvy vracela. Když Tadeášek leze, tak takovou rychlostí, že by jí Veronika nedocílila snad ani s motorkem. Jinak Ted úžasně ohryzuje naprosto vše a zcela bezkonkurenčně si umí narvat pinpongáč do pusy, nechat si ho tam a hrát si dál s něčím jiným. Tohle mně teda opravdu dostalo a vážně uvažuju, že si nechám od Šárky poslat foto zachycující onen detail.
Taky jsme na Tedýskovi otestovali, jaké protidětské bytové úpravy musíme udělat, v jeho případě opravdu vše do 1 metru pryč.
Na závěr si děti báječně pokecali, zřejmě si sdělovali čerstvě nabité dojmy či domlouvali další dostaveníčko…
Jo, hádej Šárko, kde si Veronika začala hned po vašem odchodu hrát? No jasně, že na oblíbeném Tadýskově místě u regálu s videokazatama. Podotýkám, že to tam Veronika do té doby ignorovala a nikdy si u toho regálu nestoupla. Takže nápodoba opravdu funguje nejen u Barči s dvojčatama.

NO a teďˇčerstvé NOČNÍ a veskrze POZITIVNÍ zprávy od nás.
Máme naprosto úžasné, chápající a učenlivé dítko, které jak se zdá už pochopilo,že ikdyž nebude máme viset celou noc na prsu, takže jí stejně nikam nezdrhnu, takže není důvod, proč se budit.
Takže noční kojení se ustálilo na počtu 2. První asi po 5 hodinách spánku (a to jí opravdu s chutí a ráda dám, co hrdlo ráčí), druhé za další 4 hoďky. Výrazně se snížil i počet „kontrolních“ probuzení. Takže můžu říct, že mně hodně překvapilo, jak to šlo vcelku lehce a rychle. Předpokládala jsem tak měsíc usilovné dřiny, nespaní a pláče, a ono to proběhlo v podstatě během týdne a doufám, že i pro Veroniku bezbolestně a bez zanechání trvalých následků.Nejkri­tičtější byla první noc, kdy nemohla Verunka 2 hodiny pochopit o co mi jde a proč jí místo prsa pořád chovám, natřásám, houpám, zpívám.......... Ty 2 hoďky byly opravdu krušné a kňouravé, první krize přišla asi po 20 minutách a pak se dostavovala vždy větší a větší zhruba s pravidelností 10 minut bez vidiny zdárného konce. Opravdu kritická byla 80.minuta, kdy se Veronice podařilo asi na 2 minuty usnout a pak to začalo ce nanovo ještě s větší intenzitou.To už jsem to chtěla opravdu vzdát, ale vyplatilo se vydržet. A pak už to bylo jenom lepší a lepší. Teď to nese jenom své ovoce. Doufám, že to tak vydrží.......Takže prostě MEGAÚSPĚCH..
Poslední dobou chce Verunka spát už jenom jednou denně, a to třeba taky jenom 1,5 a pak si jde klidně spát až v 9 večer, no ale co, hlavně, že ta noc je taková podařená, dneska jsem byla už ve 4 ráno vyspaná a zírala do stropu neschopná usnout, protože prostě nejsem zvyklá spát v tahu třeba 4 hodiny, tak mi to teď bohatě stačí, ale já si brzo zvyknu, to se nebojím.......
No tak to je vše, to jaro je opravdu paráda........
Mějte se pěkně
Eržika a Verunka, dneska 11.měsíců

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 17.03.04 21:04

Jo Mishicko, díky za fotky, jsou pěkný. Neposlala by jsi mi prosím kontakt na tu paní, co od ní máš šátek, jedna kamarádka by si chtěla taky koupit levnější, díky moc…
Pozdravuj šikulu Barbánka.........a samozřejmě fixísky
 Eržika

 
Ethel
Stálice 71 příspěvků 18.03.04 08:24

Ahoj,

zítra jdeme na lžičku a desetiměsíční kontrolu, tak se pokusím ozvat s tím, jak to dopadlo.
Andulce se proklubal sedmý zoubek, tak má navrch.

Jinak musím říci, že jsem hrozně šťastná, že se konečně oteplilo. Dnes jsme se rozhodly nechat se inspirovat Mismiskou, tak vyrazíme s Mishickou do Zoo.

Co se týče ničivé síly našich dětí, vždy, když se mi zdá, že to nemůže být horší, přijdou na nějaký zlepšovák.

Fialko: myslím, že netrpělivé jsme někdy všechny. Při čtení Tvojeho příspěvku jsem si vzpomněla na neděli, kdy nám doma už všechno padalo na hlavu, tak jsme s manželem a dvojčaty vyrazili do Europarku, říkali jsme si, že by tam mohla být Mishicka s rodinou. A taky že jo. Seděla tam v kavárně, kouřila cigaretu, pila kávu a byla velice bledá. Její manžel chodil někde s Barbánkem. Shodly jsme se pak na tom, že nám TEČOU nervy a že bychom nejradši někam na měsíc odjely. Tak jsme si povídaly (manžela jsem poslala s dvojčaty za jejím) historky ze života o tom, jak něčí dítě (děti) něco provedly a jak ta dotyčná z nás skoro (nebo úplně) začala ječet a jak ji rodina musela svázat do kozelce a píchat diazepam… :D Jenom když o tom člověk píše, trochu to zlehčí, aby se ostatní bavili. Ale na karbid nám kape všem stejně.

Dvojčata se taky zabydlela ve čtyřce. Tedýsek by na chození už určitě měl, ale nechce. Ani nechce chodit za ruce (to Anka si už spíš dá říct, i když je slabší). Tak to asi budu dělat tak, že to zkusím naučit Aninku a Tedýsek se pak bude chtít opičit.. Jo v některých situacích jsou dvojčata k nezaplacení.

Dnes k nám dopoledne přijde návštěva, tak musím ještě honem uklízet.
Zatím ahoj,
Ethel, Ted a Anka

 
Anonymní  18.03.04 12:13

ahoj holky, zdravime s vítkem jednou taky v deníčku :). já jsem tak šťasná, že už je zase teplo. úplně jsem za tu zimu zapomněla, jak sluníčko dokáže zlepšit náladu a přispět k jiným myšlenkám, než jen těm chmurným. včera jsme si ho sice moc neužili, vítek byl na obrně a byl pak hrozně spavý. spal od půl jedné do půl čvrté. a než se najedl a kdesi cosi, bylo dost pozdě. ale dnes jsme stihli už první výravu do přírody :). hned nad kolejema je kopec bečkodrom, tak jsem tam s vítkem na zádech vyšplhala. tam jsem vítka shodila na zem ať si chodí sám. no, chodil… jenže tam bylo plno kamínků, takže tak po každém půl metru ho nějaký zaujal a zvedal ho, snažil se je ochutnat, případně dát ochutnat mě. pak jsme zkoušeli chůzi terénem. bojoval statečně vítek. každou chvilku byl na zemi, ale ušel kus z kopce. samozdřejmě za jednu ruku :). mám z toho minivýletu hroznou radost. tak doufám, že brzy vyrazíme zase.
co se týká netrpělivosti, tak já bych mohla vyprávět… dost často mě bolí záda od berlí, či koleno od kyčle, či kyčel samotná, a to už se to pak všechno veze… a teď navíc nám taťka už zase tři dny vubec nefunguje :(. takže vítek 24 hodin denně a za ty tři dny si vítek snad ani jednou nevydržel hrát dýl než tři minuty. já potřebovala uvařit, uklidit, no však to znáte… na chlapa jsem nadávala jak dlaždič :), ale odnášel to chudák vítek…
eržiko… já myslela, jak to bylo s vítkovým spánkem hrozné, ale oproti verunce, zlatý hošík… :) ale teď pozor…koupila jsem knížku o dětské nespavosti, a začala vítka „trápit“ a on už třetí noc spí CELOU NOC bez kojení a výrazného stěžování. vlastně výsledky snažení byly znát hned první noc, kdy jsem nechala usnout vítka samotného, nikdy předtím sám neusnul. trvalo to jen tři čvrtě hodiny vřeštění a mého běhání k němu a ujišťování, že ho mám ráda, ale že usínat bude sám a z postýlky ho nevezmu. jsem strašně ráda a pevně doufám, že nám to takhle vydrží. ty noci mně braly sílu a energii úplně strašně.
ještě jsem se zapomněla pochlubit, že vítek už nějakou dobu umí první slovo :) říká: táááák … :) vždycky se mu něco podaří /vyvést/ a řekne taaak, nebo se snaží a říká taktak tak a srandovně u toho pokyvuje hlavičkou :). taky jsem se nechválila, že umí postavit komín asi ze čtyř kostek. a do vkládací kostky najde kulatý tvar a vloží. jinak do všech otvorů už asi měsíc vkládá vršky od pet lahví :)
co pořád vymýšlíte na obědy? já už nemám žádnou fantazii, jíme pořád brambory nebo rizoto, případně nějakou zasmaženou polévku. jíte už zasmažené polévky? vítkovi strašně chutnají
tak se mějte všichni moc fajn, vítek vstává, uááá :) zdravíme chillie+vítek

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 18.03.04 20:37

Ahoj holky!
Dneska mi taky pěkně tekly nervy,zařvala jsem na celý barák a málem se rozbrečela,každej po mě něco chce a já nevím kam dřív.Tomáš už několik dní řve a řve,zítra máme jet na tu svatbu,tak z toho mám takovou hrůzu,asi mě klepne.
Dneska jsme byli na lžičce,Tom byl kupodivu zrovna chvíli v klidu a máme přijít až na roční prohlídku,tak teď nebudu vědět,kolik váží v jedenácti měsících,což mě štve,asi tam stejně zajdu.
Venku je krásně a my jsme konečně celé odpoledne na dvoře,Tom musí všechno vidět a ošahat každý kamínek a matlat bláto v ruce a tak,ale aspń pár minut je klid,dokud nechce zase chodit za ruce,to už je horší,bolí mě záda a už mě to neba.Koupila jsem ty kšíry do kočáru i s tím vodítkem na děti,ale když jsem se snažila Tomáška v tom držet,tak tomu se to teda vůbec nelíbilo a zase řval.
Jsem hotová ani nevím,co psát,chtěla jsem se zeptat na spoustu věcí,ale dneska mě to teda nemyslí,no vlastně nejen dneska.
Jo,mají vaše děti botičky celý den,nebo jen chvilku nebo vůbec,jak jste na tom????Já Tomáškovi doma dávám bačkůrky,protože pořád stojí a tomu lezení už taky moc nedává,ale i když leze,tak většinou po schodech a tam jsou teda bačkory nutné,aby mu to neujelo.
Jo,musím se pochlubit,že Tomášek vypil ráno 160ml sunaru,už podruhé,tak se mi to třeba povede,odstavovat pěkně postupně.
Tak já končím,díky všem za fotky a Mishičko prosím tě jestli máš i pláštěnku ke kočárku,tak mi to k tomu přihoď,kdyby náhodou pršelo,moc ti děkuju a já se zítra ozvu telefonicky.Tak ahooooj Zizi a uřvanec Tomášek

 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 18.03.04 21:33

Díky Ethel za podporu. Někdy je to opravdu na bednu.
Se ZOO je to faj nápad. I my jsme ji už letos absolvovali. Bylo to v únoru, bylo zrovna krásně, ale nevýhodou je, že stále ještě není ta pravá sezóna, tak je spousta pavilonů v rekonstrukci, zvířata jsou zalezlá a není moc místa na posezení venku. Bufety a bistra maj zavřeno, tak jsme absolvovali rychlopochod zoologickou zahradou (nahoru, dolů, nahoru, dolů) a absolutně KO jsme klusali domů Snad jen to počasí tomu dalo tu správnou šťávu.
Tak si to užijte.
Ahoj Fialka a Šimonek.

 
Ethel
Stálice 71 příspěvků 19.03.04 23:15

Ahoj,
dneska jsme byli na 10 ti měsíční prohlídce a lžičce. Lžička naprosto v pohodě (asi za to může naše milá doktorka) a co se týče prohlídky:
Tedýsek má 10,25 kg (!) a Aninka 8,2 kg (což je skvělé, protože do trojnásobku jí chybí jen 300g a to snad za dva měsíce zvládne. Oba mají asi tak 76 cm (Ted spíš 77), všechno ostatní v pořádku.

Ptala jsem se doktorky jestli je to v pořádku, když se děti (hlavně Ted) budí v noci na mlíčko a vypije ho tolik a ona řekla, že teď už je to spíš zlozvyk, tak sbíráme sílu na nějaké to brutální odnaučování (ale ne tento víkend, spíš příští, až nebudou těsně po očkování).
Musím končit, zatím
Ethel, Ted a Anka

 
Medulienka
Kecalka 354 příspěvků 21.03.04 14:05

Ahoj všem v první jarní den!
Pravda, už to zase na jaro nevypadá, ale když to kalendář tvrdí…:-) Ten minulej tejden bylo ale nádherně, co? Tadeášek si jaro patřičně užíval, zejména to, že nemusí být navlečenej jako medvěd, a tak jsme taky vyzkoušeli samochodky nožky v terénu. Byla to legrace a moc se mu to líbilo, ale od té doby je dost problém ho udržet v kočárku:-( Proč by tam měl sedět jako pecka, když může běhat okolo a všechny ty úchvatný dospělácký vymoženosti jako jsou vajgly, psí hovínka, špinavý papírky a kusy igelitu prozkoumat zblízka, že?:-) Takže když teď jdeme nakupovat, trvá nám cesta tam pěkných 45 minut (pro srovnání, s Tedem sedícím v kočárku trvá minut pět:-))), ale co bych pro spokojenost svého chlapečka neudělala, ne? Akorát nevím, co si s ním počnu, jestli ještě jednou udeří zima, a dneska to tak zrovna vypadá…
O spaní u nás ani nemluvím, včera jsme při cestě z Hypernovy potkali Eržiku s usměvavým sluníčkem Verunkou, a když říkala, že v noci kojila jen jednou, měla jsem pocit, že moje a Romanovy kruhy pod očima budou brzy vidět i vzadu pod vlasama:-) Takže sbírám síly k nějakému radikálnímu kroku, držte mi palce:-)
Taky jídlo se u nás opět zhoršilo, Tedýsek asi zaslechl, že ho chci začít odstavovat, a dožaduje se kojení i přes den po dvou hodinách… Tím pádem třeba včera snědl jen dvě lžičky zeleninky a jeden banán s jablkem, protože to pořád prokládal prsem, ale to už mu na moc dlouho energii nedodá, takže má za chvíli hlad a kručí… Jelikož bojkotuje i večerní kaši, tak věřím, že má v noci hlad, je to prostě začarovanej kruh:-(Uf, takže dneska jsem ho nakojila jen po probuzení a pak dostane až odpoledne, mně sice asi explodujou prsa, ale budu tvrdá. Nejhorší je, že moje zlatíčko ze mě drsně rve oblečení, strká mi hlavu na hrudník a oslintává tričko v inkriminovaných místech, a navíc u toho tak slabounce kníká a zamilovaně hledí na můj výstřih, že by se kámen ustrnul… No, snad obstojíme, jiná cesta zřejmě není.
Zizi, jak jste na tom se Sunarem, už ho Tomík vzal na milost? U nás je to stále nepřítel číslo jedna a jedovatost nejjedovatější, takže jsem s tím na chvíli přestala, nebudu trápit sebe ani jeho, holt asi idea odstavení na roce mizí v dáli:-) Jo, na lžičce jsme taky byli, byla to vážně rychlovka, ani jsem Tedýska nestihla vyndat z kočárku, sestřička mu lupla lžičku, on - zřejmě v šoku, co si to ta osoba dovoluje - obsah naprosto bez problému slupnul, a jeli jsme pryč, ani jsme nevěděli jak… Takže jsme snad obrnění:-)
Tak se mějte krásně, já si jdu dát odpoledního šlofíka, než se vzbudí Jožo Pribiliniec a začně maraton. Šárka & Tadeášek 47 týdnů
P.S. Fialko, fotky Šímy v galerii jsou fakt úžasný, už se těším, až ho někdy uvidím in natura:-)))

 
Mata74
Kecalka 122 příspěvků 21.03.04 20:20

Ahoj holky!
Tak už prišla jar (snáď) a my sme si tie krásne dni zatiaľ vôbec nestihli užiť. V utorok sme boli na lyžičke, Oliverek nehcel otvoriť pusinku ani náhodou, ale nakoniec sme to zvládli. A v utorok v noci dostal Oliverek teplotu 38.5. Bola som z toho dosť prekvapená, myslela som si, že reakcia na očkovanie. Ale na obrnu, vraj reakcia nebýva. Bola to asi zvláštna zhoda náhod, ale myslím, že i to očkovanie k tomu prispelo. Na druhý deň už mal len 37.5, pridružila sa rýma, ale bola to len tá zadná.
Ale v piatok to vypuklo naplno. Oliverkova prvá skutočná rýmička v živote!
Musela som vybaliť našu skoro rok kúpenú odsávačku a naučiť sa odsávať. Spočiatku to Oliverkovi nevadilo. Ale keď sme odsávali a odsávali začal toho mať dosť a každé odsávanie bolo a vlastne ešte je s veľkým revom. Takže víkend bol dosť hrozný a prechádzky vonku sme radšej odložili. Ale už sa to lepší, tak zajtra ak bude pekne konečne vyrazíme von. Celý čas čo je Oliverek chorý, tak sa skoro stále nosíme. Ešteže máme ten šátek. Inak neviem, neviem…
Oliverek má stále plný nosík, takže posledné noci boli zasa hrozné! Budil sa snáď každú hodinu. A odsávali sme i v noci. Snáď už to bude lepšie a konečne sa trocha vyspím. To si hovorím už asi pol roka.:-)
Majte sa krásne a nech sa vám vyhnú všetky choroby.
Maťa a Oliverek 45.týždeň

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 21.03.04 20:40

Ahoj holky!

Tak jenom informace pro ty, kteří prahnou po těch kostkách Peek a Blocks od Fischer Price, viděla jsem je tady u nás v hračkovým obchodě Bambule (v areálu Hypernovy/Olympie), tak jestli někde u vás Bambule je, tak se na ně můžete mrknout. Měly teda jenom jeden druh - ty dopravní prostředky, jak myslím, že psala Ethel, ale vypadaly moc hezky, stály 259,–. Pak tam měly ještě takový různý hrací systémy, jejichž součástí byly taky další kostky PB (třeba zvířátkový), ty byly moc zajímavý, ale taky už mnohem dražší.

U nás vcelku nic nového, jenom obcházení se viditelně zlepšilo, noční spaní a kojení se taky udržuje v normě. Včera v noci měla Verunka vtipnou půlhodinku, probudila se v půl třetí, přilezla ke mně (spala jak jinak než u nás, že) a položila mi hlavu na břicho, nic nechtěla a začala si brebentit. Povídala cosi o tátovi a nějakým Pepovi či Pepém, to jí vydrželo půl hodiny, pak si dvakrát hlasitě prdla a usnula. Já jsem se celou dobu dusila smíchy pod pěřinou, co z toho jejího klábosení vyleze a zvláště onen poetický závěr, zřejmě s nějakým hlubším významem, mně fakt rozesmál, že jsem musela vzbudit Borka a pěkně začerstva mu to vylíčit.

Jo, přemýšlím, že bychom mohli Veronice k narozkám nadělit už nějaký hudební nástroj, třeba bubínek, xylofon nebo tamburínu, ale nevím, jestli na to není ještě malá. Co myslíte, mohli by si s tím takhle malý děti už vyhrát? Netušíte někdo?

A taky v plavání už jsme postoupily k nacvičování praktických a užitečných záchranných akcí. Po:,–(ily jsme Veroniku na okraj bazénu, já jsem šla doprostředka a na signál jí instruktorka ?shodila? do vody a já jsem jí měla vylovit, což se docela lehce řekne, horší je to zrealizovat v praxi, když se za dítětem zavíří voda, tak opravdu není vidět. Naštěstí má Verunka červený plavky, který zářily pod vodou do dálky, tak jsem po nich instinktivně šáhla a vcelku snadno jí vylovila. No šlo jí to moc pěkně, šikulce, v plavání je opravdu přebornice, zato na souši by potřebovala trochu lekci, ale ona se to chození taky do léta naučí, však jí nic neuteče.

Tak to je asi všechno, všechny vás zdraví
Eržika a Veronika, 11 měsíců

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 21.03.04 21:07

Ahoj Maťoi s Oliverkem!

Verunka je teda zdravá jako řípa (ťuk ťuk ťuk), ale posledních pár dní teda taky nevím, co bych si bez šátku počala, kňourá mi pod nohama a chce jenom nosit, to je spokojená a ani necekne, myslím, že to souvisí hodně s tím, že poslední dobou v noci už tak často nekojíme, takže si to takhle vynahrazuje a hlídá si mně aspoň pořes den jako pes. Bez šátku bych jí ani to jídlo neuvařila, takže toho, kdo vynalezl (no to vlastně ne - to byli asi nějací indiáni, černoši či hispánci) ale toho kdo znovuobjevil kouzlo nošení v šátku navrhuju minimálně na Nobelovku.......

Ahoj a piš častěji, slovenština je tak nádherná…pozdravuj Oliverka a ať je mu brzo hej.
Eržika a Verunka

 
chillie
Kecalka 167 příspěvků 22.03.04 13:06

ahoj holky, vítek spí, tak využiju chvilku, i když bych měla vařit. já to emimino nechápu, někdy mě to automaticky přihlásí a někdy jsem holt anonym. vůbec nevím čím to je.
já jsem se po těch kostkách dívala v puntanele. no, nějaké jsem objevila, ale byli jen čtyři a stály 330 kč. myslím, že to nebyly ony.
ERŽIKO, jak se na to tváří děti, když je jakože zachraňujete z bazénu. vůbec si to neumím představit. já pořád čekám, kdy už se začneme pořádne potápět a ono furt nic.
s těma hudebníma nástrojema, já myslím, že už to děti ocení. dnes jsme byli s vítkem ve cvičení a hrozně ho zaujaly tokové ty paličky, jak se s nima ťuká do rytmu. furt se snažil s nima ťukat, no občas se i strefil :-). paní cvičitelka mu nabízela místo toho jakési chrastítko, že barevné ho zaujme víc, ale celkem drsně si svoje paličky hájil a nechtěl je dát z ruky.
taky tam byla terka s klárkou, a té se vítek vrhl na oběd, ale to odbočuju… :-)
MAŤO, doufám, že oliverkovi je už dobře. mohli bysme se někdy potkat, jestli chcete. lesná není tak daleko, bydlíme v králově poli a chodíme na lesnou na plavání do filie. nechodíte taky náhodou?
ZIZI, tak jak bylo, v praze, co cesta, co svatba, co sraz s holkama, co tomík a jeho pusa plná nových zubů, ještě zlobí.
zdravíme i všechny ostatní a já jdu vařit… ahoooj chillie+vítek

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 22.03.04 20:35

Ahoj holky!
Tak jsme zpět,jsem utahaná,jak kočka,Tomík dávno chrápe a já tady
doháním,co jsem tu nebyla.
Cesta tam i zpátky byly v pohodě,Tomík byl zlatej,zpátky jsem si i vzala od stevardky sluchátka a skoukla film,Tom prospal celou cestu,takže super.
Viděla jsem se s Mismiskou a Mishičkou a Jirkou a oběma Barborkama,bylo to bezva,až na tu hroznou zimu,holt nám to počasí zrovna nevyšlo.Tomášek s Barbánkem závodili,kdo dřív vyleze schody,Báře se to moc líbilo,tak Jirka trávil na schodech docela dost času:-)))).
Lukáš byl mezitím s taťkou v technickým muzeu a moc se mu tam líbilo,ale chudák nemohl už ani chodit,jak byl utahaný za celý den.Tomášek samozřejmě nezklamal a většinu pobytu v Praze prořval,protože ho bolely zuby a taky chtěl lozit a ne pořád sedět v kočáru,jenže střelení rodičové museli i v takovém hnusném počasí mermomocí na Karlův most a na orloj,aby aspoň Luky viděl něco z toho,co se zrovna učí ve vlastivědě.Spíš to bavilo rodiče než Lukyho a Toma,ale nedali si říct:-))))).
Svatba byla v neděli,bylo to venku na zahradě,takže taky zrovna žádný teplo,vydrželi jsme asi pět hodin,ale Tomáš musel z toho asi tři hodiny prořvat,takže všichni,kdo tam byli asi nevěřili svým očím a uším,pan Stivín si ho natočil na kameru,asi ho to uchvátilo,ale Toma teda ne a řval ještě víc.No bylo tam asi pět tak malých dětí,ale náš Tom jedinej řval,jak na lesy.Asi bych neměla moc vypisovat ,kdo tam byl ze známých osobností,aby nebyl někdo naštvaný,tak si to nechám pro sebe.
Jinak to proběhlo moc hezky,až na to počasí a Tomáše,v létě by to bylo mnohem lepší,vypustili bysme děti na zem a děj se vůle boží,ale teď na to byla zima.

Eržiko,my máme doma po Lukáškovi xylofon a Tomáš do něj mlátí snad už od šestého měsíce a hrozně se mu to líbí.
Tak a teď jsem zapoměla,komu jsem chtěla ještě odpovědět.

Tomášek se v Praze hrozně rozpovídal,táta už říká krásně a ukazuje na taťku a máma už mu jde taky,taky se naučil spát na bříšku,ale teď v postýlce spí normálně,tak nevím jestli tam spal na břichu proto,že byl mezi náma a měl víc místa než v postýlce,než jsme šli spát.

Tak zatím končím,mějte se krásně a ahoooj Zizi a Tomášek

 
Anonymní  23.03.04 13:24

ahoj holky, tak dnes mě to nepřihlásilo, takže jako anonym. vítek spinká, tak se zase hlásím.
zase začínáme bojovat se spaním. no mě se to zdálo dost podezřelé minulý týden, že by se vítek naučil spinkat celou noc, tak jednoduše. vypadá to teď úplně stejně, jako tenkrát asi před měsícem, když nějakých čtrnáct dnů spával celou noc. prostě se budí čím dál dřív. v neděli v pět, v pondělí ve čtyři a dnes už o půl třetí. vypadá to na nenápadnou snahu vrátit vše do starých kolejí nočních kojení a dvouhodinových vstávaček, tak jak se mu to povedlo už minule. nevím co s tím. nakojit či nenakojit??? vydržet to a věřit, že mu opravdu nic nechybí, jen se zlobí, že nemá to, co byl zvyklý mívat. ach joo…
jinak máme problém s denním spaním. vítek spí přes den asi půl hodiny kolem oběda a pak už ne. v poslední době už nechce usínat v kočáru. buď si tam sedí, jak lord a čumákuje, kde se co děje nebo provádí kaskadérské kousky a jezdí ve stoje. mám pocit, že to možná i souvisí, to špatné spaní v noci. jak vám děti spí přes den, dáváte je ve stejnou dobu??? a co kdyz jim něco naruší jejich režim? spí nebo nespí?
jinak vítek skoro vůbec nepije. nemůžu do něj dostat víc než 120 ml a to jen v lepším případě…
vstáváme… :(
tak vítek vzhůru, hraje si s kuličkama z bazénku, co mají teď v akci v carrefouru. dostane ho k narozeninám nebo spíš už dostal :)
joo, k těm narozeninám, kdo jste z brna či okolí, či by se vám chtělo sem cestovat :-), tak 23.4. v pátek se bude konat mimiparty u příležitosti vítkových a klárčiných /od terky/ a když přijedete,tak i vašich narozenin ve VŠ klubu Terč na kolejích PPV.
pevně doufám, že to vyjde.
tak zatím ahoj chillie+vítek

 
Anonymní  23.03.04 13:30

ha, mamka mě fláká, místo, aby se mi věnovala, tak vám tu cosi píše, tak jsem jí mezitím rozkramoval odpadkáč, vylil jogurt do boty a zasypal ho šlupkama od brambor. zdraví vítek :)

 
Anonymní  23.03.04 19:59

Ahoj,teda Vítku ty jsi rošťák,vylívat mámě jogurt do boty:-)))))).

Hlásím,že nám vylezla druhá stolička,tak je stav zubů 10ks.
Tomášek už vypije 160ml sunaru,tak si na něj snad zvykne.
Dneska jsem mu dala k obědu zeleninku kupovanou a on dělal,jako že se okamžitě poblije a naprosto to odmítal pozřít,neměla jsem nic jiného než oběd pro Lukáše z Jídelny,tak jsem mu odebrala trochu brokolicové polívky a to jste měly vidět,jak mu to chutnalo,po každým soustě se hrozně usmíval a pak jsem mu dala ještě zapečené těstoviny a ani mu nevadilo,že to bylo na kusy,normálně to jedl,jak utrženej z řetězu.Já si to sice vyčítala,protože to bylo samozřejmě solený(no jo oběd z jídelny),ale pro jednou mu to snad neublíží.

Tomáš spí pořád dvakrát denně,jen když je v kočáru,tak ho musím balit do deky,aby se nemohl hýbat a spal.Kdybych ho nechala volně,tak taky nespí,protože je z toho sporťáku hotovej a děsně se mu to líbí.
Ještě jednou Mishičce musím poděkovat za kočár a za fotky a zatím ahoj Zizi a Tomík

Vložit nový komentář