Mishicka a Barborka - 7. týden (střídačka MIKISKY a Filípka)

mishicka  Vydáno: 26.05.03

Zdravím Vás všechny v dalším týdnu,
osobně musím říct, že jsem moc ráda, že jsme u nás doma přežili včerejší návštěvy. Tedy ani ne tak návštěvy, jako to, co jsem tam snědla. Babička naložila na stůl karbanátky s chlebem a já husa pitomá jsem se do nich s chutí pustila. Skoukla jsem to a zjistila, že je tam plno cibule, ale jak jsme tak kecali, tak jsem je prostě baštila jak divá a k tomu hezky chlebík měkoučkej.

K večeru jsem cítila, že jsem trochu nafouklá a začlo mi docházet, co jsem vyvedla, až když Barborka začla řádit. Lidi to teda byla síla, měla bříško tvrdý, nafouklý a tak strašně plakala, jak jí to bolelo. Já byla úplně hotová, nejradši bych se neviděla. Manžílek jí tady tahal, snažili jsme se jí uklidnit, cvičit s ní, nahřívali jsme bříško, ale marně, plakala ukrutně a čím dál víc. No bylo to příšerný, vůbec ten vzduch ze sebe chudinka nemohla dostat. A do toho měla asi i hlad, jenže jak jí to bříško tlačilo, tak se nebyla schopná napít. Navíc dávat jí další mlíčko plný cibulovýho nafukovadla se nám teda nechtělo. Tak jsme udělali lahvičku Nutrilonu pro případ hladu a dál se snažili s Bárou přečkat tu hrůzu. Nakonec se uspinkala až kolem 2 hodin ráno a předtím se i napila z lahvičky. Takže jsme se rozhodli, že než to ze mě vyprchá, tak jí ještě při dalším krmení dáme umělou výživu a já budu jen mléko odstříkávat. Fakt se nenávidim, že nejsem schopná myslet, když vidim žrádlo (pardon, to se jinak nedá říct). Teď Barča spinká už vyprdíkovaná a spinká vytrvale už od rána jen s malými přestávkami, bodejť by taky ne, když musí dospávat ten včerejšek. Ježíš ta tak strašně plakala :-(

No jo, takže budiž to všem poučením (ale hlavně teda mě!), dokud se kojí, tak radši žádný babiččiný jídla, i kdyby to vonělo kdovíjak!

Tolik jen pro začátek ten nejčerstvější zážitek.

Tak dneska je neděle, což je hlavně u Zlatky VELKÝ DEN, protože už je nejspíš se svým Kubíčkem v nemocnici a snaží se spolu bydlíkovat. Moc držíme palce, aby jim krmení šlo co nejdřív a v pohodě a mohli jít brzy spolů domů, však už si to opravdu zaslouží.

Radostně taky očekáváme, že se k nám brzy připojí nová miminka, hlavně ta od Terky a Lenči, jo a Eržika se ještě neozvala! Mimochodem, copak dělá Judyna? A samozřejmě u nás vítáme maminku Lucku i s Matějem :-) Zápasí s prdíky a krkáním, takže určitě patří do našeho klubu :-))) (to je ale blbej fór, pardon). Tak snad se najde někdo, kdo jim s tím naučením krkání pomůže, já nemám bohužel žádný extra nápad, jak na to.

A teď něco o Barborce, vždyť je to její deníček. Takže, byly jsme ve čtvrtek u doktorky na 6-ti týdenní prohlídce a hezky jsme si to tam užily. Barborka dělala nádhernou scénu a celou dobu už v čekárně plakala. No jo, usnula mi samozřejmě asi 10 minut předtím, než jsme odcházely z domova a já jí tam budila. Navíc jsem při svlíkání objevila takový bílý bleble v podpažíčku a chtěla jsem jí to setřít ubrouskem - aby mě nepomluvili, že jí nemeju. Jenže Barča vrcholně nesnáší, když se jí meje podpaží (a ještě taky obličej), takže začla děsně řvát, do tý doby to totiž byl jen takový decentní pláč. Nešla utišit a zklidnila se, až když jsme vyšli z ordinace ven a já jí dala prso. Ale jak už byla rozjetá, tak stejně nemohla usnout a doma zvesela pokračovala v plakání. Ale stejně nás zvážili a prohlídli, teda já tu doktorku obdivuju, má tam takový křiklouny každej den a ještě se nezbláznila :-) Takže Barča váží 4,550 kg (narodila se 3,320kg), z toho ale za posledních 14 dní přibrala 730g. Nevím, jestli je to opravdu tak strašně moc, jak se tvářila sestřička, ale hlavně, že se má dobře. Však ona si to srovná, jak bude chtít, a jestli teď přibrala moc (kdo si troufne škatulkovat dětičky?), tak zas později přibere míň. Ale šok jsme prožili po změření, Barča má 57 cm a to se narodila 48cm! To je v průměru 1,5cm za týden! Tý brďo, to teda máme holku longošku :-) Jinak máme všechno, jak má být a jsme úplně zdravé miminko. Jen teda holky, ty pupínky jsou fakt hustý, Barča je má už nejen na obličeji a krku, ale i na prsíčkách a zádíčkách. A taky se mi poprvé oprudila pod plínkama, takže mažeme Ondřejovou mastí, větráme a zase mažeme … Ty potníčky na tělíčku má Barča asi od toho, že se mi párkrát pěkně spotila při tom svém večerním plakání. Tak snad to brzy přejde.

Taky mám ale něco veselejšího, Barča už se nějaký týden hezky směje. Nejvíc po jídle, když je v pohodě a nehoní prdíky, tak si při hraní se mnou může pusu roztrhnout. To by člověk udělal pro to mimi cokoli, když se na něj takhle roztomile chechtá, hned zapomenu na bolavý záda od věčnýho nošení :-) Pak se taky tlemíkuje v noci, když si myslí, že si jako budeme hrát a je hrozně vzhůru, ale na to maminka nedá a uspává miminko, smích nesmích. Ještě se teda Barča nejvcí směje na hračky a dokonce někdy i zavýskne a mává při tom zběsile ručičkama i nožičkama. Taky hezky reaguje na chrastítka, otáčí hlavičku ze strany na stranu. A ráda hlavičku zvedá, ovšem ne, když leží na bříšku, tam jí zvedne v krajním případě a to když křikem důrazně žádá změnu polohy. Zvedá hlavičku když jí mám na rameni. Hezky se odráží ručičkama ode mě a pak kouká vyjeveně s výrazem „kde to jsem?“. Je to roztomilý, ale zas se snažím to s ní tak moc netrénovat, protože přeci jen ta poloha není na zádíčka nejlepší. Taky už má nejoblíbenější polohu (a doporučuju, když má mimi prdíky, tak je to nejšetrnější) u tatínka hezky na předloktí leží bříškem dolů. Má tak krásný rozhled, ale vyžaduje, aby se s ní chodilo a měla na co koukat. Po takovém nošení se docela dobře vyprďánkuje. Ale musí to být u taťky, u mě se jí tak moc nelíbí. Jo a už se nám objevily slzičky! Konečně je teď poznat, že miminko plakalo i po tom, co přestane. Má pak očíčka oteklá a červená a vypadá hrozně ubuleně.

Chystáme se na výpravu do práce, podívat se na kolegy a ukázat miminko, ale jsem zvědavá, jak dopadne cestování MHD. Je to teda pěknej bord.., že se v každým dopravním prostředku nastupuje jinýma dveřma. To abych si pořídila příručku o jednotlivých typech tramvají a autobusů :-) Taky se ještě zvoní na řidiče, když chcete s kočárem vystoupit? Pamatuju, že se zvonilo 2×, platí to ještě? Já na to stejně určitě zapomenu, ale abych věděla. Mám trochu strach z jezdících schodů v metru, ale třeba budu mít štěstí a uvidím někoho, jak se to dělá. Já si zaboha nemůžu vybavit, jak s tím maminky na ty schody najíždí - co jsem dělala celý těhotenství!? Ale třeba to přijde samo, až tam budu. A taky jsem zvědavá, jak se budou hrnout pomocníci s nástupem a výstupem. No, třeba zas zažiju něco zajímavýho a bude story do dalšího deníčku :-)

Tak Barborka se tu nosí u taťky a asi si četla o Matýskovi, protože rozhodně si krknout nehodlá, i když já dobře vím, že pár bublinek si při krmení napolykala. Včerejší supercibulákový prdíky jsou snad (ťuk,ťuk) zažehnaný a já jdu likvidovat běžný domácí bordýlek.

Mějte se všechny moc sluníčkově v tomhle krásným počasíčku a jestli je tu ještě nějaká „zapomenutá“ maminka s miminkem v bříšku, tak přejeme, ať to rychle uteče a má mimíska u sebe (i se všema prdíkama, hihi).

Mishicka + Bára

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 26.05.03 02:18

Ahoj Mishicko,
téma oblíbené mísy čočky, to je věc, co? Ale nemělo by to trvat dýl jak dvě kojení, takže s Nutrilonem nepřeháněj. Ale prostě dokud to člověk nezažije, nevěří, že :-)))).
Když je Baruška tak dlouhatananánská, tak ten přírůstek váhy je spíš menší, na to sestřička nepomyslela? Ale spíš bude chyba v předchozím měření, protože jsem zažila v porodnici, že miminko chytli za hlavičku a za patu, přiložili k okraji přebalováku s metrem a vůbec je nezajímalo, že je miminko zkroucené jak paragraf a tudíž míra o cca 3-5cm jiná.
Doteď si vybavuju výraz obličejíčku teď už desetiměsíční Johanky, když jí byly dva. Jak ta byla sladká - to je taky důvod, proč Vám furt lezu do deníčku, protože teď je to nejsladší, pak už přibývá sice legrace, ale ubývá rozněžnělosti. Šestinedělňátka bych mohla mít tři do roka, ale kdo to má potom dotlačit až na vysokou.
Takže Barborko, koukej se na mámu pořádně bezzubě chechtat a začni taky pořádně mamku oslintávat a vůbec být správně dvouměsíčně aktivní, úsměvy se zubama jsou už úplně jiné. Tak ať si to užije.

Dopravní prostředky v Praze - pojďte napíšeme román o dvěstě stranách a přidáme 300 stran vysvětlivek. Doteď nedokážu nadálku podle předku poznat, zda budu do tramvaje nastupovat v prostředku nebo na konci nebo mám dva vstupy mezi - jenom vím, že když se netrefím do správných dveří, tak se s kočárkem buď zašprajcuju hned ve dveřích, nebo stojím v jakési prapodivně vytvořené uličce spolucestujících padajích na mého potomka. U autobusů nemlich to samé, ošperkované neochotou řidiče (na kterého jsem si i zamávala, to jsou jediní chlapi, na které mi manžel dovolí mávat - dělá to totiž taky) zastavit autobus co nejblíže chodníku, abych nemusela zvedat kočárek až ze silnice. Máš pravdu, stále se zvoní dvakrát kousek před stanicí. Akorát, že při mých 160 cm a jedné ruce držící kočárek na strop autobusu moc nedosáhnu (v některých je to jediné místo, kde je tlačítko), takže často nezvoním. Pomocníci většinou fungují, nedávno mi pomáhal jeden se zlomenou nohou v sádře :-))), když viděl, jak se potýkám teď už se sporťákem, tak psychicky nevydržel.
Nejraději využívám metro, lze nastupovat i v prostřed, jedna dozorčí mi poradila, že si mám vysledovat, na který konec se cpe nejvíce lidí a jít na ten druhý - a opravdu, „B“ má vždy přeplněný předek, kousek před ocáskem bývá prázdno. „C“ ještě nemám vychytané. Nyní není povinností používat jen první a poslední vůz, ale u „C“ je průšvih, že používají obojí dveře.
Správně by se po schodech mělo sjíždět a vyjíždět tak, abys stála vždy pod kočárem, ale u některých typů kočárů je to spíš horší, protože ho neudržíš celou cestu nad hlavou tak, aby mimčo bylo v jakési rovině nebo hlavičkou lehce nahoru. Směrem dolů tedy najíždíš pozadu, směrem nahoru normálně popředu - ale jak říkám, je to teorie, kočárky jsou o praxi - zvlášť některé sporťáky.
A taky by mě zajímalo, jak správně jezdit taxíkem, nahlásila jsem na dispečinku, že chci převézt miminko k doktorovi, ale taxikář autosedačku neměl, připadá mi, že by na to měli být připraveni, že i pro ně platí vyhláška. Máme naštěstí svou, takže taxikář dole hojdal mimiňačku a já pro tu naši domů do čtvrtého patra doběhla. Nám auto uplavalo a chtěla jsem taxíky využívat častěji - tohle se mi ale vůbec nelíbilo.

No to je slušný začátek románu. Teď už Vám musím nechat deníček pro zážitky, tak se tužte mimískové s Barborkou a Filípkem v čele, ať je o čem číst.
Ještě se jdu mrknout k Myšáčkovi a Kulihráčkovi, jak to vypadá s novými miminky.
Mějte se krásně
Romana + Johanka (10m)

 
Anonymní  26.05.03 09:34

Ahoj všichni! Jsme tu na zavolanou, ale i bez toho jsem dostala od Judyny úkol Vás všechny moc pozdravovat. Vše od Vás jí tisknu a Tomáš jí to při kojení předčítá a ona je vždy tak odhodlaná, jak napíše a já to přepíšu, ale zatím zůstává jen u toho odhodlání, ve skutečnosti - když dokojí,tak nastane zase jiná činnost a na psaní nezbyde čas.
Deborce už ve čtvrtek bude taky 6 týdnů a popádí k paní doktorce na převážení a přeměření. Můj názor je ten, že roste před očima - hlavně do délky - no uvidíme!
Zkusila jsem Judynce koupit prsní vložky v Dm - protože byly o 10,– Kč levnější a ejhle Když je Judy rozbalila a zkusila, řekla, abych Vám napsala, že jsou to Fixiesky, ale balené jako BABYLOVE jen pro prodejny Dm drogerii a přitom o těch 10 korun levnější. Tak to taky prubněte.
Já jsem se naopak chtěla zapojit rozumem jedné mé známé porodní asistentky, že prý se děťátku lépe odříhne, když se dítě podrží v poloze svislé, ale zároveň se mu jedna ruka - jedno asi která -podrží ve vzpažení. Tak to když tak taky odzkoušejte.
Zatím se tedy všichni opatrujte a já se zase ozvu, až budeme vědět, jak nám ta naše Deborka přibrala. Zdraví Liliana

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 26.05.03 15:06

Ahoj Romano,
teda to je teda vyčerpávající popis dopravních prostředků :-))))))))) Už se na to fakt těšim. Díky za radu s kočárem na jezdících schodech, snad se nezřítim. Dneska jsem na procházce zjistila, že teda moc bezbariérový to tady u nás nemáme. Už jen vysápat se na některý obrubníky je síla, a to nemluvim o schodech a schůdcích v parcích a podchodech. Naštěstí bylo všude spousta lidí a sami se hlásili s pomocí, to jsem měla obrovskou radost, že jsou lidi tak ohleduplný.
Jinak s tím Nutrilonem to fakt nehodlám přehánět a už vůbec ne zavádět jako běžnou věc. Jen jsem ráda, že jsme ho doma měli (koupila jsem ho pro pocit jistoty, kdyby něco) a dali jsme ho jen 2× za sebou, aby nám ta Barča nevzlétla :-) A aspoň vím, že ho dokáže vypít z lahvičky, ale prso je stejně prso :-) Máme lahvičku od Aventu, má speciální dudlík, který tvarem připomíná bradavku, takže mimi musí špulit pusinku stejně, jako u prsu. A navíc může mimi sát stále, aniž upouští vzduch, protože to si ta lahvička nasává sama, takže zase jako u prsu.
Teď nám Baruška hezky spinká, ale počítám, že celkem to bude tak maximálně půlhodinka a zas bude živá. Bývá teď vzhůru vlastně skoro celý odpoledne až do večera, vždycky usne tak na půlhodinku a je zas mezi námi. Akorát teda večer kolem šestý začíná „řádění“. Asi je to ta třímesíční kolika, pořád pláče a vydrží u jedný věci jen chviličku a zas pláče dál. Není k utišení, ale nenacházím, co by jí chybělo. A ten pláč se tak nějak průběžně stupňuje do příšernýho řevu, kdy se Bára zajíká a celá třese. Nakonec usne u prsa únavou. Ale pak zas prospí celou noc, dneska zrovna jsem se vzbudila ráno celá mokrá od mlíka, prsa nalitý a tvrdý jak kámen. Kouknu na hodiny a zjistila jsem, že Barča spala celých 7,5 hodiny! Taky že hned lapala po jídle. Tak jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Taky Vám mimča tak příšerně pláčou večer? Uklidňuju se tím, že to prý kolem 3. měsíce přejde.
No nic, jdu omrknout Barču a jestli ještě spinká, tak taky nakouknu do ostatních deníčků. Liliano pozdravuj Judynu a tu radu ohledně krkání taky zkusim použít, Barča se s krknutím totiž občas taky zasekne. Někdy když jí dám lehnout bez krknutí, tak se po chvíli probere a začne se kroutit v postýlce a pak když jí zvednu, tak z ní krkaneček vyjde a zas spí okamžitě dál. Jenže lepší, když si krkne hned, jinak totiž mám hrůzu, že jí to v tom bříšku prostě zůstane a bude tlačit.
Mějte se nádherně. Papa
Mishicka + Bára 6 týdnů

 
veraK1
Povídálka 26 příspěvků 26.05.03 19:32

ahoj Mishicko,

s tím jídlem je to fakt hrůza. Včera jsme měli k obědu králíka, dala jsem tam i jednu cibuli, pro barvu. Ale následky to mělo stejně. Ivanka prdí celej den jako starej chlap. Ráno jsem použila rektalní rourku, a dost jí do pomohlo.

Cestování MHD je fakt horor. Když jsem jela k doktorovi na 6týdenní prohlídku, musely jsme vynechat 2 autobusy, než jsme se tam vešly. Lidi jsou neochotný, vůbec se nechtěly hnout z místa pro kočárek. A za to mačkání se ještě má platit, už jsem chtěla psát na dopravní podniky, aby řekli, jak podle nich vypadá kultura cestovaní v Plzni.

O brekotu večer jsem chtěla psát, že se u nás nekoná. Ale zrovna dneska malá řvala asi hoďku jako túr. Měla asi hlad, ale moc se mi to nezdálo, protože jedla před 1,5h.

Včera u nás byly na návštěvě kamarádky. Ivča byla hodná, koukala a smála se. Všichni se nad ní rozplívaly, jaké je to hodňoučké miminko. Večer padla za vlast a spala v kuse taky 7,5h. Já jsem se probudila v 2.30 a úplně jsem se lekla, že jsem nekrmily. Hned jsem se koukla, jestli vůbec dýchá. Prsa byly nalitý, takže se malá špatně přisávala, budu muset trochu odstříkat.

Dneska jsem taky dala Ivanku poprvé pod hrazdičku. Mooooc se jí to líbilo. Koukala jak Bimbo, dělala bubliny, šilhala, no prostě se předvedla v celé své kráse. Mám půjčený digitální foťák, tak jsem udělala sérii fotek. Je to fakt vynález!!!

Jdu ještě něco slupnout a pak do hajan. Papa

vera a Ivanka 7t

 
lenca3
Stálice 55 příspěvků 26.05.03 21:02

Ahoj mamče!
Tak se hlásím doma. Zatím jen vám napíšu, že 22. 5. v 17.20 se narodil náš nejsladší Davídek, vážil 3,41 a 51 cm. Dnes jsme se vrátili domů, tak se musím aklimatizovat, přečíst novinky a hned jak to zvládnu, napíšu víc. Mějte se hezky a pište dál, ať můžu využívat vašich zkušeností.
Pa Lenca.

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 26.05.03 21:36

Móc gratulujeme, přejeme spoustu radostí, zdraví a všeho nej nej nej…
Davídku, vítáme tě mezi námi, takový dokonale vyvážený a vyměřený krasavec nám tu chyběl.
Romana a Johanka (10m)

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 26.05.03 21:45

Hurá hurá,
tak konečně nějaký další přírůstek do naší sbírky mrňousků!!! Moooooc gratulujeme oběma, ať se Vám brzy podaří se zabydlet doma. Davídek má krásný míry a váhy, tak ať roste do pohodovýho chlapečka a dělá mamince jen samou radost. Až budeš mít Lenčo trošku času, tak určitě napiš víc, jak to u Vás probíhalo.
Papa Mishicka + Barunka (6.t.)

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 26.05.03 22:07

Milý Filípku,
přejeme Ti s Barunkou všechno nejlepší k Tvému dnešnímu prvnímu svátku v životě! Maminka Mikiska Ti určitě připravila nějaký hezký dárečky, tak jí na oplátku dělej jen samou radost.
Mishicka + Bára (6.t.)

 
Bublina
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 26.05.03 22:17

Ahoj Mishicko,

hehe, jako Romaně, nedá mi to, abych taky nepřispěla s troškou do mlýna :) Mám 9,5 měsíční holčičku, která stejně jako Barborka trpěla na prdíky. Nejhorší to bývalo večer před koupáním - nepomáhalo nic, jen nosit, chovat, houpat a cvičit s nožičkama. Dokonce jsem kvůli tomu strašlivýmu křiku jela na pohotovost, poslali nás na testy do nemocnice a na UZ zjistili, že je opravdu „nafouknutá jako balón“. Doporučili nám dávat před každým jídlem Sab Simplex - trošku to pomáhalo.

Nejlepší zkušenost jsem ale udělala se společnou koupelí s tátou nebo s mámou - prostě vyhřát bříško v teplé vodě - aspoň 15 minut a pak cvičit s nožičkama - to prdíky lítaly :))).

Přešlo to asi týden po 3měsíčních narozeninách - prostě jednoho dne bylo z chudinky uplakánka usměvavý klidný miminko. Takže neztrácej naději, už jen pár týdnů a bude trápeníčka konec :)))

Moc pozdravujeme Barborku, ať ji bříško nebolí a je jenom spokojený miminko.

Ahoj, Bublina

 
PetraI
Povídálka 15 příspěvků 26.05.03 22:43

Ahoj Lenko!
Gratuluji k Davídkovi. Ať Vám dělá jen samou radost. Hlavně odpočívej a užívejte se
Petra (a Honzík - 6 týdnů)

 
Anonymní  27.05.03 08:42

Ahoj holciny,
sice mezi vas maminky zatim nepatrim, jsem ve 37. tt a potebovala bych poradit, tak se mezi vas prifarim:-).
Strasne moc se tesim na nase miminecko, je to moje prvni a moc vytouzene! Zaroven na me ale nejak doleha strach z porodu. Asi je to normalni, ale ja si posledni dobou pripadam, ze na nic jineho nemyslim… Prdevsim si preju, aby mimco bylo v poradku, ale mam strach i z bolesti, nevim do ceho jdu. Samozrejme mam nastudovanou vsemoznou literaturu, ale jaka bude realita??? Mozna je to sobecke a zbabele, ale uz jsme uvazovala i o epiduralu, snazila se neco o tom cist, ale pripada mi, ze se nazory dost rozchazeji. Proto se chci zeptat zda nekdo pri porodu epidural pouzil a jake to bylo. Vlastne nevim co chci, jsem posera, ktery se boji bolesti, zaroven nechci, aby se porod zbytecne prodluzoval a komplikoval, to prave rikaji, ze se u epiduralu casto deje. Proc se vlasne porod prodluzuje, kdyz citim tlaky, tak preci muzu spolupracovat stejne dobre (mozna lepe-dle mych naivnich predstav) jako kdyz citim bolesti?! Moc tomu nerozumim, tak bych potrebovala vase nazory.Ach jo, uz abych drzela nase miminko v naruci!
Druhy dotaz se tyka umele stravy mimca. Samozrejme chci a BUDU kojit co nejdele, ale potrebuju mit jasno. Pokud z nejakeho duvodu davate detatku umelou stravu nebo cajicek, z ceho to varite? Pouzivate specialni kojeneckou vodu, popr. jakou nebo pouze obyc. prevarenou?
A treti dotaz (snad posledni, abych vas nezahltila): muzete mi doporucit nejakou dobrou kosmetiku na novorozence uplne do zacatku nez vyzkousim ruzne znacky, ktere by mimcu nejlepe vyhovovaly? Potrebuju jen typ do zacatku.

Jesteze tu tyhle uzasny stranky jako je prave emimino existuji, muzu se tady podelit o svoje obavy, poprosit o radu a zaroven vim, ze se mi nikdo nevysmeje.

Diky moc, mejte se moc krasne, uzivejte si svych detatek, zdravi Klarka

 
Anonymní  27.05.03 11:40

Klárko,
já jsem rodila bez použití tišících prostředků a dalo se to zvládnout úplně v pohodě, není se čeho bát. S umělou výživou Ti neporadím, zatím plně kojím. Ke kosmetice ale můžu - určitě NE Johnson´s! Doboručuji Bubchen! V modrých lahvičkách. Je báječný, miminko si nestěžuje a ani není tak drahý, jak na první pohled vypadá. Držím Ti palečky k porodu a opravdu se neboj, není čeho! Já se nebála a porodila jsem za 2 hodiny zdravou báječnou holčičku.
Měj se fajn,
Markie a Adinka ( 10 týdnů)

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 27.05.03 12:09

Jé Bublino,
tak koukám, že je to opravdu „normálka“. Trochu mě to uklidňuje, že v tom nejsme samy. Chci se zeptat na to společné koupání. Myslíš, že už se s takhle malým děckem můžu naložit do vany? Já myslela, že ještě ne. Samozřejmě bych se v té vodě nekoupala a lezla bych tam umytá, ale stejně, není ještě brzo? Docela by se mi to zamlouvalo a věřím, že nahřát takhle Barču, tak se jí určitě uleví. A navíc by se jí asi takhle ve vodě moc líbilo.
Mishicka

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 27.05.03 12:34

Ahoj Klárko,
neboj, neboj, neboj!!! To se mi to kecá, že jo? Ale vážně. Taky jsem byla tak trochu vyděšená a měla jsem období, že jsem na nic jinýho nemyslela, než jaký že to bude strašný. Nakonec můj porod byl dost dlouhý, prostě se mi neotevíraly porodní cesty, ale mimi hezky tlačilo. Ale!!!!! Opravdu to má příroda tak skvěle zařízený, že se přes to rychle přeneseš a i když můj porod nebyl z nejlehčích, tak na něj mám dobré vzpomínky. Víš ta bolest je vlastně lépe snesitelná než jiná, protože jaksi „má smysl“ - až přestane, pochováš si miminko. A navíc bolesti člověk má při kontrakcích a ta doba mezitím, byť je ke konci čím dál kratší, je úplně bez bolesti, takže je čas se zase uvolnit a nabrat trošku síly.
K tomu epidurálu. Já sama jsem o něj žádala, protože jsem byla příšerně unavená (když jsem se konečně dostala na sál, tak jsem nespala v kuse přes 30 hodin). Nakonec mi ho dali a musím říct, že to všechno prostě úplně přestalo. Kontrakce jsem dál viděla na monitoru, že mám, ale nic jsem necítila. Chodit se normálně dalo, hýbat taky. Vlastně na celém epidurálu byly blbý dvě věci. Zavedení vůbec nebolí, jen cítíš takový tlak a slyšíš křupnutí, ale je blbý, že to nestihnou podat mezi kontrakcemi a tak musíš jednu kontrakci vydržet schoulená v klubíčku na boku. Ale oni ti pomáhají, aby ses nehýbala a pak už další kontrakci prostě necítíš. A ta druhá „blbá“ věc je, že (teda aspoň u mě to tak bylo) před samotným tlačením, mi ten epidurálek „vypli“ a nechali mě rodit už bez něj, abych cítila kontrakce a byla schopná tlačit. Ale po pravdě řečeno v momentě, kdy fakt došlo na věc (tlačení) mě to tak strašně nutilo tlačit, že na bolesti jsem nějak nestihla myslet a ani si nepamatuju, že by to bolelo. Takže z mého pohlede epidurál - proč ne, když se pro něj nerozhodneš teď, tak si ho nech jako možnou variantu, protože nikdy nevíš, jak se budeš opravdu cítit a pak třeba budeš rodit s ním nebo bez něj, ale to si rozhodneš sama.
Pro přípravu umělé stravy se hodí třeba Toma voda nebo Aquila (mají na sobě nápis, že je to voda vhodná pro kojence) a převaří se 10minutovým varem.
A kosmetiku pro mimi používáme úplně obyčejnou z lékárny (a opravdu se osvědčila), na prdelku rybí mastičku, kterou míchají v lékárně a na tělíčko po koupání slunečnicový olej (taky z lékárny). Tyhle dvě věci se používaly už v porodnici, tak to používám i dál doma, navíc to obojí dohromady stojí asi 60,– Kč. Do vody na koupání nedávám nic, někdy použiju dětské mýdlo Nela batole, ale většinou jen čistou vodu. Na opruzeninky se mi nejvíc osvědčil Bepanthen (používá se i na rozpraskané bradavky). Hledej neparfemovanou kosmetiku, ta je nejlepší. V každém případě jsem taky proti „Johnsonům“, hodně miminek se po tom osypává.
TAk ať Ti miminko rychle doroste a na prázdniny už jste oba doma.
Papa Mishicka

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 27.05.03 13:26

Ahoj Lenco!
Moc gratuluju k Davídkovi a přeju vše nej,nej,nej do dalšího života,moc jsem na vás myslela,tak jak se z toho vyhrabeš,tak nám napiš zážitky z porodu.Ahoj­ky Zizi

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 27.05.03 14:11

Ahoj maminy a mimina!
Tak mám pár minut pausu,bobánek po celodenním řvaní konečně usnul asi vyčerpáním.Když to tak čtu o těch cibulích,tak já včera nesnědla absolutně nic co by mu nafukovalo bříško a stejně Tomík řval a řval,jak kdyby ho na nože brali.O víkendu jsem snědla maso,kde bylo ve šťávě mraky vydušené cibule a nezdálo se mi,že by to dělalo broučkovi problém,tak nevím.Taky jsme byli na narozeninách,o­píkali jsme prase,no super akce,zůstali jsme tam až do půl jedenácté,Tomík spinkal od šesti až do té doby,tak jsme si to hezky užili i malý pivko jsem si dala,no mnam.

Přeju Filípkovi taky vše nej k jeho prvnímu svátku,Lence vše nej k Davídkovi a taky vítám v deníčku Lucku s Matýskem(jen piš ať je nás tu víc).
O Eržice se dozvíme asi až pojede navštívit rodinku na Vysočinu,ale jestli to Erži čteš,tak se už ozvi,protože já jsem děsně zvědavá co máš za miminko a kdy se narodilo,když jsme měly stejný termín.Nejsou u vás třeba internetové kavárny nebo v knihovně mají internet,tak se zkus někde napíchnout.

Mishicko,to tvoje bílý bleble se mi hrozně líbí,taky to máme v podpaží a taky za uchem.Osypaní potničkama sme taky,hlavně v obličeji,je to ošklivý,ale asi na to nic není.
Holky zmizela vám ta hnědá čára přes břicho???Mě teda ještě ne a s kilama se jaksi taky nic neděje,mám navrch 7kg a už se to nehýbe.

Tomášek taky pěkně kouká,když je na rameni,stejně se odstrkuje jako Barborka a slzičky má snad od začátku,teda spíš sou to krokodýlí slzy.
Zítra má Tomík už 4týdny,toto utíká,ani se nenaděju a bude chodit.
tak dost kecání a honem trochu uklidit.
Ještě se vám musím pochlubit,jaký jsem debil,pořád říkám,že jsem porodila i mozek,protože jsem od té doby úplně vyhrabaná,ale to co se mi stalo včera-no nejradši bych se neviděla.
Měla jsem po Lukáškovi zavinovačku,ale byla už taková jetá,tak jsem ji obarvila na žluto a byla z ní krásná zavinovačka jako nová.Jenže jsem ji hodila večer do pračky a do ránana to zapoměla a ráno jsem tam samozřejmě hodila bílé prádlo(Tomáškovi nový košilky a tak a taky moji kojící podprdu)a odešla jsem na procházku.No tak mám všechno žlutý,málem mě klepla pepka,hlavně tu šprndu a novýkošilky jsem málem obrečela ani odbarvovač nepomohl.
to jsem ale jelito,co.

Tak končím,mějte se krásně,já si nestíhám přečíst ani jiný deníčky,tak mi to docela chybí,ještě že mám to PC doma a můžu,když mám chvilku aspoň juknout.
Tak ahoj a všem miminkům pusinku posílá Zizi

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 27.05.03 14:22

To jsem ještě já,teď jsem četla příspěvky o kojení a někdo tam psal,že se má mimi budit,když spí dýl jak4 hodiny.To snad je blbost ne,když v noci spí,tak ho přece nebudu budit,nehledě na to,že já vytuhnu a vzbudí mě jedině Tomík,jinak by mohli střílet z děla a nepodařilo by se to nikomu.
Ještě pochopím,že ve dne by se třeba po 3.hodinách vzbudit mimčo mělo,kvůli návyku,ale v noci snad ne!Nebo vy svoje drobečky budíte???
 Zizi

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 27.05.03 15:25

Ahoj holky, maminky, miminka a vůbec všechny spřízněné duše!!!!!!!!

Tak se konečně ozývám a moc vás všechny zdavím taky už jako zasloužilá maminka náádhernýho drobečka! A hádejte, jestli je drobeček brouček nebo beruška???? Krásná beruška Verunka. Narodila se už 17. dubna a vážila 2,66kg a měřila 49 cm. Ta naše kouzelná kočička se narodila trošku dřív v 37. týdnu (37+5) ? zřejmě si vzala příklad z Mikisčinýho Filípka, ten se myslím že taky narodil ve 37.týdnu.

Tak to se toho za ten víc než měsíc,co jsem psala naposledy, událo!!!!!!!! ? u nás teda určitě a tady určitě taky ? vůbec nevím, jak a kde stihnu a zda vůbec dočíst všechny vaše příspěvky, a to se přitom tady děly samé zajímavé věci ? nová miminka, porody a tak, takže já ani nevím co se komu a kdy narodilo, jak miminka vypadala, jak byla velká, jak se jmenujou a jak se jim daří a jak se daří vám coby maminkám???. Vím jenom o Mikisčiným Filípkovi a ještě jsem stihla Mishiččinu Barunku, ale jinak nevím nic!!!!!!!! Tak snad to co nejdřív doženu, dočtu a tak?..
Tak jsem zase zrovna u našich na Vysočině, jsem u jedné sestry a ťukám tady závratnou rychlostí, abych to všechno stihla napsat než se mi Verunka probudí, zatím spinká na posteli v babyvaku (přišli jsem v něm) jak andílek, tak doufám,že by jí to ještě mohlo nějakou dobu vydržet. Předem vás upozorňuju, že je to strašně DLOOOOOOOOOUHÝ, takže zřejmě nic pro maminky, ty teď nemají času nazbyt, možná to zvládne přelouskat nějaká těhulka, jestli sem zabloudí, však já jsem ten příspěvek psala taky asi na desetkrát, prostě po částech, teď holt mají přednost jiné (a moc příjemné) věci.

Tak nejdřív porod. Jak jsem byla 14 dní na začátku dubna u těch našich, tak pro mě přijel přítel (no jmenuje se Borek, takže nadále takhle, píše se mi to rychleji než ten přítel) a odjeli jsme s Borkem v sobotu do Boleslavi a já jsem si říkala, aspoň tak týden se ještě aklimatizovat a pak už můžu klidně rodit. V pondělí jsem naklusala na kontrolu k doktůrkovi, vše v pořádku, byla jsem úplně zavřená, takže se nic jakoby nechystalo, ale stejně mi řekl, že jsem už v termínu ( to moc nechápu, když jsem byla ve 37.týdnu, ale doktoři to berou asi jinak) a můžu klidně brzy rodit. Tak to jsem se smála, že to takhle brzy určitě ne, (bylo 14. dubna), a že to plánuju asi tak za měsíc.
No a ten den večer jsem celej prozvracela, což bylo teda dost úmorný, moc jsem nechápala z čeho, nic šílenýho jsem nesnědla a to zvracení mně teda nenechalo spát, hodinu co hodinu jsem objímala záchodovou mísu, vždycky jsem se doplazila zchvácená do postele a na chvilku usnula a potom zase nanovo. Snažila jsem se vyzvracet úplně všechno, aby se mi organismus nezamořil nějakejma hnusama a nedostalo se to až k miminku. Jen jsem doufala, že to není začátek porodu, protože jsem byla tak vyfluslá, že bych teda neměla sílu na nic, natož na porod. V úterý ráno už to bylo lepší, neměla jsem už co zvracet, dokonce jsem do sebe dostala trochu čaje a dva piškoty, snažila jsem se odpočívat, abych měla sílu absolvovat v porodnici kurs otce u porodu, na kterej jsme byly ten den s Borkem objednaný. Taky jsem se pořád pozorovala, jestli cítím pohyby, a samozřejmě mi přišlo, že nějak málo. Až na tom kursu drobeček (to jsme ještě nevěděli, že to bude Verunka) párkrát kopl, abych byla klidná. Kurs byl dobrej, Borkovi se vyloženě líbil a myslím, že se začal na porod docela těšit, předtím se myslím, že lehce obával, jak to zvládne ? u toho porodnického stolu, pohled na přístroje, krev???.A potom jak jsme jeli domů, tak jsem se nechala ještě odvést za doktorem, aby mně raději zkontroloval a já mohla být klidná. Doktor natočil UTZ ? srdíčko pěkně tlouklo, tak mně uklidnil, že je všechno v pořádku, a řekl mi, že to zvracení taky mohlo být začátek porodu. Tak to jsem mu zase odpověděla, že to určitě ne, vždyť mně ten den předtím prohlížel a vůbec se to nechystalo.
No a večer, když přišel Borek domů, pustili jsme si bednu a já začala chodit nějak moc často na záchod, říkala jsem Borkovi, že je to se mnou už špatný, že už ani moč neudržím, když už jsem se asi po čtvrté převlíkala, tak už se mi to teda zdálo hodně divný A Borkovi taky (byl čerstvě chytrej z toho kursu), tak jsme si říkali, jestli to náhodou není plodová voda. Tak jsem si vzala zrcátko a na záchodě jsem zkoumala odkud mi to teda vytýká, no a z močový trubice to teda nebylo. To bylo asi půl devátý večer, dala jsem si slavnostně vložku (docela nezvyk po skoro devíti měsících) a začala si balit tašku do porodnice, kterou jsem samozřejmě neměla připravenou. Nejdřív jsem našla vytisknutej seznam z emimina od Mishicky (díky ti, že jsi to tak pěkně sepsala, takhle nahonem se to doopravdy hodilo) a podle toho házela věci do tašky. Borek kolem mě lítal, co má dělat a co mi má pomáhat, tak jsem mu řekla, ať je v klidu a dívá se na televizi, že až se dobalím, tak pojedeme. Takže jsme asi za hodinu vyrazili do porodnice, tam jsme byly za 5 minut, máme to opravdu kousek. Nejdřív vyšetřili tu vložku (plodová voda to samozřejmě byla) a pak mně (já samozřejmě úplně zavřená, takže si mně tam už ale musejí nechat, bolesti jsem ještě žádné neměla ? to bylo 10 hodin večer, tak Borka poslali domů a mně šoupli na rizikový oddělení s tím, že když do 48 hodin neporodím, tak mi to budou vyvolávat. Ještě mi natočili monitor a udělali UTZ podle kterého měl mít drobek 3,2o kg a doktor byl úplně v klidu, stejně jako můj doktor den předtím, že jsem v termínu a můžu vesele rodit.Dali mi ještě nějaký prášek, aby se to začalo dole povolovat a šla jsem spát. Už v noci, někdy kolem půlnoci mi začali bolesti ? v podbříšku , takové silnější menstruační, byly nepravidelné, někdy po 15 minutách, 20 nebo i 10. Dalo se to v pohodě vydržet, dokonce i u toho ležet, ale spát jsem nemohla, pořád jsem to stopovala a přemýšlela co bude dál. Bolesti trvaly celý další den, byly už častější , ale ne úplně pravidelné a silnější, ležet už se u nich nedalo, ale pořád se to dalo vydržet, občas mi natočili monitor, odpoledne přišel na návštěvu Borek, tak jsme se těšili na čtvrtek, že to už porodím, když ne sama od sebe tak násilím (že mi to začnou ve čtvrtek ráno natvrdo vyvolávat kapačkou ? to jsem opravdu nechtěla). Ve středu v podvečer už to bylo trochu horší,byla jsem třeba hodinu ve sprše a nebo jsem chodila a chodila, abych tomu nějak napomohla, nejhorší bylo, že jsem byla na pokoji ještě s jednou paní, takže jsem se nemohla chovat úplně tak, jak bych si přála a musela se při bolestech ovládat jako, že nic. A taky bylo blbý, že jsem tu první dobu porodní trávila vlastně někde úplně jinde než jsem chtěla ? na rizikovém oddělení, kde ani pro to nebyly dost dobře vybavený ? žádný žíněnky, žebřiny, balon, na kterým jsem se chtěla pohupovat, takže mi zbývala jen ta sprcha a chodit a chodit. Večer mně doktorka vyšetřila a hrůza!!!! Byla jsem otevřená jen na špičku prstu, tak to jsem si říkala, že snad nikdy neporodím, daly mi čípek, aby se to dole povolovalo a já chodila, byla ve sprše ještě víc, abych tomu co nejvíce pomohla. Bolesti jsme měla už docela velký, ale pořád ne tak častý a pravidelný, někdy po 10 minutách, jindy po 5 nebo 7. V 1 hodinu v noci mně vyšetřila sestra, vůbec se to nepohnulo a ať jdu raději spát a zkusím se co nejvíce vyspat a odpočinout, abych měla sílu na zítřek, kdy mi dají kapačku. Dali mi ještě prášek na spaní, ten teda vůbec nepomohl, protože ty bolesti už se doopravdy nedaly zaspat, takže jsem vždycky chvilku spala (nebo aspoň jsem se snažila)? asi tak 5-9 minut a potom rychle vstát než se ta bolest rozjede naplno, rychle k umyvadlu (jediný můj záchraný bod na pokoji, za tu noc jsem si to umyvadlo osahala tak dokonale, že bych ho snad i teď poznala poslepu) a dýchat a dýchat a dýchat, dokud to nepřešlo, no a takhle to bylo celou noc. ( Ještě, že jsem chodila na ten kurs, jinak bych ani nevěděla, jak mám dýchat nebo nějaké ty úlevové polohy(sestry na tom rizikovém oddělení mi nic neřekly, co mám dělat, tak jsem lovila v paměti, co všechno by mi mohlo pomoci). Taky jsem se při bolesti snažila být co nejvíce uvolněná, abych se mohla dobře otevírat a pokaždé jsem si říkala, že tu kontrakci vydržím, že s každou bolestí jsem blíž tomu našemu drobečkovi. Ve čtvrtek ráno v půl sedmé mně doktorka vyšetřila a HURÁ!!!!!!!!!!! ? byla jsem otevřená na 5 ? 6 prstů (přece jenom jsem v noci netrpěla pro nic za nic) a řekla, že už vidí vlásky, jestli chci vědět jaký. Řekla jsem, že určitě černý ? taky že jo a málem jsem se rozbrečela štěstím, že už se to teda pohnulo a blíží se to a přece jenom se toho našeho miminka brzy dočkáme. A že už mně teda dají na porodní sál (kde mi stejně dají kapačku, aby ty kontrakce podpořily, že jsem byla stejně ještě málo otevřená)) a že tak dopoledne do oběda, už porodím, a že si po přípravě ? oholení, klystýr, můžu zavolat Borkovi, aby přijel. Těšila jsem se na porodní sál, že budu moct konečně skákat na balonu, využiju žíněnku a žebřiny a taky, že už tam bude se mnou Borek, ptala jsem se, jestli budu moct i s tou kapačkou chodit a tak , tak že jo, to mně docela uklidnilo, protože představa, že bych musela jenom ležet, to teda nic moc. Asi v 7 hodin ráno jsem teda zavolala Borkovi, ať přijede, že dopoledne porodíme. No a mně zatím dali pásy na natáčení monitoru a napíchli taky tu kapačku. Ležela jsem v místnosti sama, připoutaná na lůžko kvůli natáčení KTG, no a teda ta kapačka začala učinkovat nějak strašně moc, připadalo mi, že mám snad jednu dlouhou kontrakci, která teda vůbec nepřestávala, musela jsem ležet, tak jsem aspoň mrskala kolenama ze strany na stranu a říkala si, že jestli ty bolesti mají být odteďka takovýhle a trvat asi 4 hodiny, tak to teda nemůžu po třech probdělých nocích absolutně zvládnout. Taky jsem přemýšlela, jestli si mám strhnout ty pásy od monitoru nebo vyrvat tu kapačku, abych mohla aspoň chodit. Když už ta bolest trvala asi 20 minut, tak jsem slabým hláskem (no chtělo se mi křičet to je pravda, ale snažila jsem se ovládat) zavolala sestru (byla vedle v místnosti), jestli by mi nemohla skončit to natáčení monitoru, že bych šla aspoň do sprchy. Vyšetřila mně a najednou rychle, rychle, už jste úplně otevřená, rychle na stůl, budeme rodit. Takže jsem se za tu dvacetiminutovou bolest úplně dootevřela ? takže žádné 4 hodiny, vzali jsme to v závěru pěkně zostra a hopem, ještě jsem si povzdechla, že to ani Borek nestihne ? to mi bylo líto a už jsem se drápala na porodnickej stůl. Jednou jsem zatlačila ? tak to mně pochválila, že prej to umím, zavolala pro doktorku a v tom naštěstí už vběhl Borek do sálu, převlečenej do zelenýho (ještě jsem si stihla pomyslet, že mu to sluší ? tak to se mnou nebylo ještě tak strašný, když jsem si všímala takových věcí, usmála jsem se na něj a už jsme znova tlačily,Borek mi držel hlavu nahoře, mezi kontrakcema mi otíral rty (měla jsem je suchý jak kdybych byla rok na Sahaře) a čelo a asi po dvou kontrakcích se to naše kouzelný miminko narodilo. Na tom stole je to teda už rychlý, ikdyž se teda musí opravdu pořádně tlačit a ty tlaky dole jsou teda opravdu dost veliký. Připadala jsem si jako bych zdolala nějakou osmitisícovku, krásně vyčerpaná a šťastná, nádherný zážitek. Řekli nám: máte holčičku!!!!!!!!!!­!!!! Ležela tam jak koťátko a asi za 2 vteřiny začala plakat ? tak to byl fakt ten nejkrásnější pláč na světě (jak už psala myslím Mikiska), chtěla jsem aby mi dali Verunku na břicho ? tak jo, byla nádherná, hned se nám mooc líbila, byla jen od mázku,od krve vůbec, takovej maličkej králíček krásnej, nádherný černý vlásky, trochu plakala, Borek plakal trochu víc a já kupodivu vůbec ? to jsem se docela divila a byla jsem táááák šťastná, že už to naše drobátko máme u sebe. Ještě jsme se dohadovali, jak se teda bude jmenovat ? samozřejmě jsme neměli jména vyplněný v porodopisu, já chtěla Amálku, Borek Markétku, ale když jsme jí viděli, tak bylo jasný, že to bude Verunka, moc se to na ní hodilo a taky nám to všichni ? sestry, doktorka schválili. Potom jí odnesli dětské sestry, Borek šel s ní, aby tam měla někoho známého a nebylo jí smutno, zvážili jí, změřili ? 2,66 (tak to se na tom UTZ dost spletli ? prej 3,20) a 49 cm,mně zatím šili, pár stehů, byla jsem nastřižená, ale ne moc (moje 14tidenní masírování hráze nestačilo, měla jsem prostě začít dřív a ne si myslet, že budu rodit v půlce května) a pak už Verunku přinesli zabalenou a nechali nás tam spolu všechny tři o samotě 2 hodiny. Narodila se ráno v 7.45 hod, 17.dubna ? na zelený čtvrtek, 16 dní před vypočítaným termínem. Měla krásný černý vlásky ? po mně, ale jinak je strašně podobná Borkovi ? teda aspoň to všichni říkají, no je to nejkrásnější miminko na světě (jak jinak taky , že???) Borek s ní lítal po porodním sále, všechno jí ukazoval, občas mi jí taky na chvilku půjčil, no byla to nádhera, nejkrásnější den v mým životě, to je jistý a hlavně se to nedá popsat??… Po dvou hodinách mně převezli na oddělení šestinedělí a jí na novorozence a za další dvě hodiny už jsem vstávala a přivezli mi Verunku na pokoj a už jsem jí tam měla pořád a pořád na ní zírala, pozorovala jí a tak?
No a teď ta horší část ? Verunka nechtěla moc papat, bylo vidět, že sát umí, ale vůbec neměla hlad a nehledala (jak by mohla, když měla plný střeva ? ale to jsme ještě nevěděli) a taky jí neodešla ta první stolice, která musí do dvou dnů odejít. Tak jsem to pokaždé hlásila sestrám i doktorce, taky začala trochu ublinkávat, no a v pátek v noci mi jí vzali, že jí zkusí dát klyzma, aby se vykakala. Ať se vyspím, měli jí na novorozencích, chodila jsem se na ní dívat a bylo mi po ní táááák smutno, no a v sobotu brzy ráno za mnou přišla doktorka, že jí udělali rentgen střev, a že se ty střeva celý nenaplnili, že tam musí být nějaká překážka, takže musí do Motola, že tady už jí nemůžou víc vyšetřit. No Hrůůůza, nejhorší den v mým životě, bílá sobota velikonoční se rázem stala černou, hned jsem volala Borkovi, aby přijel, šli jsme za Verunkou, byla už v inkubátoru, už měla kapačku s nějakou výživou, ležela tam chuděrka malinkatá sama, no buleli jsme, drželi jí za ručičku (ještě teď bulím, když si na to vzpomenu), nevěděli jsme co s ní bude a byly jsme tam s ní, dokud si pro ní z Prahy nepřijel doktor, chtěla jsem jet hned s ní, ale to mi nedovolili, tak nám to naše drobátko odvezly asi v 10 hodin dopoledne, strašný, že si máme zavolat až odpoledne, že budou vědět víc. Takže ta sobota byla opravdu děsná, raději to nebudu víc popisovat, abych si to moc nepřipomínala, myslela jsem pořád na Verunku, aby měla dost síly a všechno vydržela a pěkně zvládla, přáli jsme si, aby to co nejdřív dobře dopadlo a taky,a by mně co nejdřív za ní pustili. Věděla jsem, že jak tam budu moci být s ní, že už to bude dobrý a že nám jí vypiplám, hlavně aby tam nemusela být sama. Takže v sobotu, 2 dni po porodu, Verunku v tom Motole hned operovali ? měla neprůchodný kousek tenkého střeva ? tak jí to ušmikli a ty konce zase napojili na sebe (šlo to, což bylo velikánské štěstí). Doktor v porodnici mi slíbil, že mně pustí v neděli ráno, abych tam za ní mohla jet a být tam s ním, ale já jsem si nedovedla představit, co tam budu v porodnici ještě tu sobotu dělat, aspoň jsem studovala příručky o odstříkávání ? už se mi začali nalívat prsa a hlavně jsem chtěla za každou cenu udržet mlíko než budu moct kojit, tak jsem ještě odpoledne šla za doktorem, jestli by mně přece jenom nepustil už ten den. On kupodivu souhlasil (asi když viděl, jak jsem zničená). Takže mně večer Borek odvezl domů, přebalila jsem si tašku a začala pracně odstříkavat mlíko ? i v noci, ze začátku mi to moc nešlo jenom to tak kapalo, byla to docela dřina a bolelo to, taky jsem měla asi teplotu, byla jsem zpocená jak pes?..
V neděli jsme přijeli do Prahy ? Verunka ležela na novorozenecké JIPce, celá přihadičkovaná, maličká ? takovej ani ne dvouapůlkilovej uzlíček, seděli jsme u ní, hladili jí nebo jí něco vyprávěli, já už zase bulela, když jsem jí viděla, jak tam spinká , všude kolem ty přístroje, hadičky??.ale moc hezky se tam o ní starali, já jsem spala na vedlejším oddělení, ale stejně jsem seděla skoro pořád u Verunky a nebo odstříkávala mlíko. Sestry na mně tam zírali ? jako že to snad není ani možný, že jsem tři dny po porodu a už taková čilá, ale když vám jde o děťátko, tak vycucáte energii i z malíčků u nohy a vůbec nevnímáte, jestli vás náhodou taky něco nebolí. Takže pak už bylo jenom líp ? každý den jí něco odpojili ? močovou cévku, sondu do žaludku, infuze., vždycky jsem to hned volala Borkovi ? a ten vždycky prohlásil, že zaplať pánbůh ? další kabel pryč, tak to je dobrý. 5 dní po operaci nesměla nic papat, ale protože byla strašně šikovná, sestry i doktoři jí tam pořád chválili, tak nám dovolili už 3. den zkusit kojit, bála jsem se, jestli to bude umět, ale šlo jí to nádherně, hned se hladově přisála a od tý doby už bylo dobře, kojili jsme, kakali, takže vše bylo v pořádku a pustili nás v tom nejkratším možným termínu, takže jsme 11.den po porodu ( 9. Den po operaci) už byly doma.
Takže jsme šťastný jak blechy, že to tak dobře dopadlo, Verunka krásně papá a kaká, no je prostě úžasná a jsme z ní s Borkem celý poprděný?????

No tak nevím, jestli to někdo dočetl až sem ? jestli někdo jo, tak skládám poklonu.
Tak já končím, moc vás všechny zdraví a myslí na vás
Eržika a skoro už šestinedělňátko Verunka

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 27.05.03 15:29

Ahoj maminky, miminka!!!!

Tak to jsem dneska ještě jednou já (aby mně nebylo málo). Mám ještě chvilku čas, tak napíšu nějaké čerstvější zprávičky.

Tak ta naše Verunka malinkatá, no vlastně už vůbec není malinkatá, chce to všechno dohnat a krásně baští, už může mít takových 3,50 kg, když jí byl měsíc tak měla 3,20, přibývá úplně ukázkově ? 40 gramů denně (280 týdně) ? tak miminka pochlubte se ? baští někdo víc než my????? Roste nám před očima a už jí ani ty nejmenší oblečky nejsou tak veliké..Jsem zvědavá kolik bude vážit v poradně v pondělí za týden, to jdeme na kontrolu.
Taky už jsme byli na kontrole v Motole, vše v pořádku, tak jsme spokojený a přijet máme teď až v září.
Někdy mám ještě stavy, kdy pořád ještě nemůžu uvěřit tomu, že už je to naše miminko na světě, a že je konečně v pořádku, byl to po porodu takovej kolotoč, že se z toho teprve teď vzpamatováváme a začíná mi to všechno docházet až teď, no trochu se zpožděním, ale přece.Často stojíme s Borkem u postýlky, zíráme na tu naši sladkou holčičku a říkáme si, že to snad není ani možný, že my dva, takový exoti (hahahaa) máme takový krásný a šikovný děťátko. Někdy mám taky takovou neodolatelnou chuť se s ní pomazlit zrovna, když spinká, že už si přeju, aby se vzbudila (ale často si taky přeju, aby spinkala dlouho a dlouho, abych stihla něco udělat), tak jí chodím pořád kontrolovat, jestli dýchá a daří se jí dobře a aspoň jí pohladím po tvářičce a dám jí pusinku na čelíčko.
Taky už Verunka vydrží docela dlouho pozorovat, otáčí očička a hlavičku buď za mnou nebo nějakou hračkou (červenou ? doktorka říkala, že takhle malé děti vidí nejlépe červenou) a už už se chce smát, ale ještě to asi chvilku potrvá než se začne úplně řechtat.
Holky, kdy se vám miminka začali smát?????????

Když je takhle pěkně tak to se moc dobře jezdí s kočárkem, ale taky často chodíme s babyvakem ? poprvé jsme šli venku, když jí byly 3 týdny, nebyla v něm ani vidět,no to často není ani teď, nesl jí zrovna Borek a první paní, co nás potkala nás zastavila, prej co v tom máme, jestli pejska?!!!!!!!! Tak jsme jí ukázali naši holčičku, no ta valila oči, je pravda, že když jí neseme ve vaku tak na nás teda hodně lidí zírá a pořád si něco šuškají,jak přejdeme kolem nich, někdo se zájmem, druhý možná trochu vyděšeně??? byla jsem mile překvapená, že se nošení ve vaku líbí i spoustě starších lidí (naše mamka i tata jsou z toho nadšený), dokonce mi mamka vyprávěla, že si ještě pamatuje, jak se v tom (no teda v nějakém šálu uvázaném na těle) dřív u nich na vesnici nosili děti třeba do kostela, nebo babička, že to ještě používala, když šli na pole a tak?..
Verunce se ve vaku moc líbí, nejdřív jsme jí nosili doma, hned jak jsme přijeli z nemocnice, když nechtěla spinkat, trochu jsem se bála jí tam do toho nasoukat, ale už nám to jde výborně, hlavně je důležitý začít s ní hned chodit a ona se hned ukolébá a spinká za chvilku jak andílek. Schoulí si ručky na hrudníček a slastně oddychuje, no úplně si jí vždycky představím, že takhle nějak spinkala v bříšku?..
Tak já už dneska končím, Verunka se začíná kroutit a kvíkat, tak jdeme baštit.
Snad my to teď vyjde a aspoň občas se dostanu na internet, dozvědět se, co je nového, jak se vám všem daří a vůbec, moc se mi (nám) po vás stýskalo.
Jo holky, nenarodilo se tady nějaké miminko taky 17.4. nebo někdy kolem???????

Tak zatím ahoj
Eržika a Verunka, 5.týdnů

 
Bublina
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 27.05.03 17:09

Mishicko,

my jsme se nejdřív vždycky osprchovali a do vody jsem přidávala trošku dětského olejíčku, aby se Viki moc „nenasákla“. Ale pozor, s olejíčkem je mimi ještě kluzčí než normálně :))). Praktikovali jsme to cca od 6. týdne a všechno bylo v pohodě.

Pa, B.

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 27.05.03 18:00

No ahojky Eržikooooooo!!!!!!
Konečně jsi se k nám taky dostala, už jsme tady byly hrozně netrpělivé.
Teda děsně jsem si pobrečela u Tvého popisu porodu a hlavně pak toho trápeníčka malé Verunky - jsem strašně moc ráda, že to tak dobře dopadlo. To je teda hrůza, když takové drobátečko hned musí operovat, ale zaplaťpánbůh, že to umějí a můžou mu tak pomoct, když je potřeba!
Tak jsi nakonec teda rodila docela dlouho, tuším, jak jsi asi byla utahaná, já jsem nespala až do narození Barunky skoro 40 hodin. Akorát jsem teda byla dost dlouho doma a to je přeci jen lepší. No hlavně, že jste to tak zvládli všichni tři a že je Verunka už zdravá. Řekla bych, že se Ti Verunka začne smát každým dnem, Barča se poprvé usmála koncem 5. týdne, sice na hračky, ale za dva dny už se smála na nás. A teď to dělá čím dál víc, je to nádhera ten bezzubý úsměv je fakt super srdeční záležitost :-)))
Koukám, že je to všude stejný, taky neustále očumujeme u postýlky, a já chodím kontrolovat, jestli Barča dýchá a aspoň jí pohladim po ručičce. Taky jí celej den průběžne opusinkovávám a ňuchám jí nosem po celém tělíčku - někdy si připadám jako blázen, no jo, hormony :-) A přesně taky se zmítám mezi přáními aby ještě chvíli spala a aby se už vzbudila, hihi.
Tak si hezky Verunku užívejte a snad se Ti podaří k nám chodit častěji - osobně se mi už po Tobě a Tvém pohodovém psaní dost stýskalo.
Tak papa a posíláme pusinku Verunce :-)
Mishicka + Bára 6.t.

PS: Podle délky příspěvku je jasný, že jsi to na 100% Ty a ne někdo, kdo by se za Tebe vydával, hihihihihi

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 27.05.03 18:09

Ahoj holky!

Tak do třetice ještě já, Verunka ještě spinká, pěkně jsem jí dneska venku utahala v babyvaku, no já jsem teda taky pěkně utahaná, akorát si tak pěkně nechrupu jako ona.
Tak už jsem stihla trochu zabrouzdat staršíma příspěvkama, teda aspoň ty podpisy jsem si přečetla, tak vím, že má Zizi Tomáška - gratulujuuuu!!!!!! Judy Deborku - je snad taky narozená 17.4. jako naše Verunka ----HURÁAAAAAA, stejný datum a mooooc gratuluju, potom Káťa Kubíka - gratulujuuuu a další si teď nemůžu vzpomenout, ale já to snad nějak doženu…
Včera jsme s mamkou vážily to naše koťátko na kuchyňské váze, byla jsem moc zvědavá, jstli pořád přibírá těch 40 gr denně, dali jsme na váhu pekáč a do něj šoupli Verunky, byla to docela legrační akce, měli jsme jí přitom vyfotit a vážila podle předpokladů - 3,62, takže pořád krásně baští a obaluje se, faldíky teda ještě nemá, ale asi brzo bude.
Taky krásně drží hlavičku, když je na rameni, až jí vždycky musím domlouvat, aby si už odpočinula a taky v poloze na bříšku, to se jí líbí. Holky, jak dáváte miminka spát????? Já skoro pořád jenom na bok - střídám je a někdy na bříško, na zádech neleží Verunka v postýlce skoro vůbec,jen když je v kočárku. Jinak ty ksichtíky co na nás hází jsou fakt úžasný, no prostě je celá k zulíbání…
Taky jsem postřehla, že Barunku trápí prdíky a kakání, tak to nás taky, ale není to zdaleka tak strašný, jak asi u jiných miminek. Jinak je podle mně Verunka neskutečně hodný miminko, občas si popláče, ale to je opravdu jenom málokdy, ale nejvíc řve - to opravdu piští jako myška večer po koupání, když jí natírám olejíčkem, to se jí teda zatím moc nelíbí, ikdyž už párkrát se stalo, že neplakala, ale to asi zapomněla, že má dělat povyk......

Holky, jak jste na tom s váhou????? Já jsem přibrala v těh. 8 kilo, a když jsme přijeli domů z nemocnice tak jsem byla na nule, ale to už je dávno minulost, protože co jsme doma tak opravdu baštím - hlavně sladký - protože to je pořád po ruce,nějaký tyčinky, a tak , dneska jsme si koupila obrovskou točenou zmrzku - mňam ta byla dobrá, takže už mám úspěšně 2 kila navrch, tak nevím, jestli bych s tím neměla něco udělat, ale co když kojím, ať je z čeho brát, že...........
Tak pro dnešek by to stačilo. mějte se moc pěkně, klidnou noc všem kouzelným miminkům
Eržika a Verunka - ve čtvrtek 6.t

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 27.05.03 18:21

Tak už si připadám trochu trapně, ale jsem to zase ještě já - přečetla jsem si MIshicky příspěvek - jo porod byl opravdu trochu delší, do porodopisu mi napsali asi 35 hodin, ale já na něj vzpomínám táááák ráda, nejraději bych šla rodit klidně znova - fakt nekecám, ty moje hormony někdy tak pracujou (nebo spíš matka příroda - prostě na to bolestivější doopravdy člověk hned zapomene…, je to dobře zařízený.), že bych nejraději byla zároveň těhotná (přišlo mi, že mi nestihlo narůst to velký břicho, a že jsem si ho tím pádem ani nestihla pořádně užít) a taky měla to naše malé kojeňátko a taky by zároveň už mohl být Verunce třeba rok a já bych jí česala culíčky, no prostěpraštěná…
Filípku od Mikisky - opožděně vše nej ke svátku a Verunka ti posílá jednu sladkou a mlaskavou pusinku na tvářičky…

Tak opravdu končím, kráčíme domů a vzhůru na koupání, kojení , kakání.......

Jo holky, když v noci kojím, tak si občas vzpomenu, jestli zrovna některá z vás taky nekojíte, co třeba dneska v noci ve 2.00 kojící dostaveníčko??????, hahahaaaaa
Jo holky, jak dlouho kojíte? Já tak okolo 15 minut, ale nevím, jestli to je málo, hodně nebo akorát?????

Papa Eržika a Verunka

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 27.05.03 18:23

Jo holky, jsem doopravdy zapomětlivá -

nevíte někdo jak se sem posílají fotky, švagr nám nafotil spoustu fotek Verunky na digitál a já bych nějakou chtěla poslat?????Díky
 Eržika

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 27.05.03 21:43

Ahoj Klárko,
mám za sebou jeden epidural z dob, kdy se běžně nedělal - kvůli riziku zkolabování jater mi ho udělali bez ptaní a bez problémů. Porod sám s ním byl fajn, ale protože se trefili do srůstu, tak jsem ještě dva měsíce poté cítila nepříjemně záda - ale já musím mít vždycky něco extra, od jiných jsem tyhle problémy neslyšela. Porod byl vyvolán odvážnou prohlídkou gynekologa, od prvních kontrakcí po narození to byly 4 hodinky, na sále jsem byla asi hodinu. Máš pravdu, tlačila jsem jak z partesu a měla jsem šanci poslouchat povely pana doktora, soustředit se na dýchání a tlačení přesně podle potřeb, zkrátka napodruhé jsem ho chtěla taky.
Druhý porod byl předčasný, v 34. týdnu - než jsem se rozmyslela, že to, co cítím, jsou už pravidelné kontrakce (cca 3 hodiny po 15 minutách) a dojela do porodnice, praskla mi ve dveřích voda a začala jsem se otevírat jak o závod, každá nevěřícní prohlídka sestry to jen uspíšila, takže miminka se narodila za 3/4 hodiny po příjezdu. Na epidurál vůbec nebylo čas - místo toho jsme mezi kontrakcemi sepisovali porodopis. Když nastal čas tlačení, tak jsem šla proti bolesti a pěkně si natrhla močovou trubici - to i přes varovné výkřiky porodníka a přes malilinkatost miminka. Naštěstí mě potom ušili zcela dokonale, jsem úplně nová ženská :-))).
Ale díky rychlosti a velikosti miminka a kvalitě šití jsem si to užila úplně stejně skvěle jako ten první s epiduralem.
Takže jestli můžu poradit, uvidíš-li, že se to nějak protahuje, požádej o něj. Jestli to půjde ráz na ráz (to umí i prvorodičky), tak nemusíš, protože nebudeš mít na nějaké zoufání si z bolesti čas. Každopádně si vždycky trochu užiješ než ti ho na:,–(í, ony ty nepravidelné kontrakce z počátku umí taky festovně zabolet, ale je čas se na ně připravit a odpočinout si.

Kojeneckých vod je spousta, nemáte-li otestovanou studnu z kvalitní spodní vodou, je nutné je používat. Já i ty kojenecké do 3 měsíců převařovala, poté jsem např. pro přípravu sunaru jen ohřívala na potřebnou teplotu. Cca do roka je správné (nikoli nezbytné, v případě nouze lze použít převařenou obyč. pitnou vodu - nesmí se používat pravidelně hlavně kvůli množsví dusičnanů a přebytkům chlóru) užívat kojeneckou vodu, z dalších dobrých značek je Veseta nebo dokonalý Fromin.

U kosmetiky je kvalitní, levný a zasloužilý dětský olejíček s Azulenem AVIRIL, na běžnou údržbu po koupání stačí, příjemně voní azulenem a neslyšela jsem nikoho, že by měl nějaké reakce - při jeho ceně je možné ho přidávat i do koupací vody a používat neustále - na tělo, na obličej, na šupinky ve vláskách. Mýdlo Nella Batole je také osvědčená značka. Šampon se ani u vlasatců v prvních týdnech nemusí používat. A Rybilku, Ondřejovu mast nebo Bepanthen (ten vyjde dráž, ale je i na bradavky) na opruzeninky. A to je celá kosmetika (ještě je lékárna - borová voda, líh, genciana). Do šestinedělí to stačí, pak se už rozkoukáš, co by miminko rádo.
Ahoj a tuž se, přeju hezký rychlý porod s přijatelnou bolestivostí. Neboj se, zkus se spíš na tu bolest těšit, protože když to bolí, je všechno v pořádku a bude to už brzy za tebou.
 Romana

 
Anonymní  28.05.03 09:02

HURAAAAAAAAAA! Naše Eržika je tady a navíc má krásnou Verunku!!!!!!!! Jé to je tak fajn, že ses ozvala, my s Judynou jsme se už nemohly dočkat!!!! Všem třem Vám moc a moc blahopřejeme a ať Verunku čeká už jen krásný ,šťasný a bezproblémový život!
Erži, naše Deborka se skutečně narodila jako Verunka 17. dubna ve 4.10 hodin ráno, tak jsou od sebe jen 3 a půl hodiny, co?! A taky Ti musím napsat, že se včera poprvé široce usmála. Tak snad už to teď bude častěji, já jí totiž neviděla, zažila to Judy s Tomášem.
Ještě se stále nemohu vzpamatovat z toho, že ses nám ozvala, tak moc se nám po Tobě stýskalo! Víš, já jsem si Tě moc oblíbila a teď, jak jsem to vše četla, tak jsem to tak mohutně prožívala, že se mnou v práci někdo mluvil a já vůbec nevnímala. Hlavně, že to zlé už je za Vámi a malá - jak je vidět dle váhových přírůstků - dobře prospívá. Musela sis prožít hrůzu, viď? Strach o děťátko je strašný! Teď už ale opravdu užívej a vychutnávej to pěkné.
Naše Deborka se taky někdy nosí v babyvaku, ale ani jsem se ještě nestačila zeptat, jak se jí to líbí.
Tak se zatím měj co nejpohodověji a až si to Judy přečte, napíšu, co ona na to.
Moc pozdravů všem Liliana

 
Vendula
Kecalka 102 příspěvků 28.05.03 11:37

Ahoj holky a miminka,
já tady občas nahlížím a sbírám od vás „starších“ chytrosti do budoucna, my se teprve přehupujeme do 3. trimestru :-)) Moc gratuluju Eržice a hlavně děkuju za krásný popis porodu, líbí se mi, jak krásně pohodově píšeš!!! Přeju hodně štěstíčka, zdravíčka a pohodičky tobě, Verunce i Borkovi
Vendula 26.tt

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 28.05.03 12:11

Ahoj Erži,
jsem tu jen na skok, Barča už je zase vzhůru. Fotky sem můžeš poslat, tak, že klikneš v levém sloupci na odkaz „nová fotogalerie“, tam vybereš kategorii, kam chceš fotku poslat (asi teda „miminka“). Pak na Tebe vyskočí stránka s posledníma přidanejma fotkama a nahoře je odkaz „přihrát fotku“. Tak na ten klikneš a vyplníš kolonky a je to tam. Tak až tam Verunku pošleš, určitě napiš, ráda se mrknu.
Mishicka
PS: Aby to Barborce nebylo líto, tak jsem tam taky dvě fotečky poslala.

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 28.05.03 13:49

Tak teda paní spisovatelko,já to celý přečetla i s Tomáškem v náručí(málem mě upadla ruka).
Strašně moc ti gratuluju a hlavně Verunce,že to s těma střívkama tak pěkně zvládla,muselo to být stašný,fuj fuj,ale už to máte obě za sebou,tak teď bude jenom dobře.No tak máš moji vytouženou Verunku nakonec ty a já mám Tomáška,teda ale že to vemeš takhle hopem a porodíš si klidně tak brzo,tos mě teda překvapila.
Tak ještě jednou hodně štěstí a zase se nám ozvi,jak se máte.Tak papapa Zizi

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 28.05.03 17:00

Ahoj!
Tak jsem napsala kprvnímu románu od Eržiky odpověď,aniž bych si všimla,že Eržika se musela vypovídat na čtyřikrát,tak Eržiještě jednou gratuluju,to kdyby sis třeba nevšimla,že už jsem to jednou psala.Taky se vám budu snažit poslat nějaký fotečky,tak snad to zvládnu(teda já ne,ale manžílek).Musím letět,za chvíli je tu tchýně,tak jdu ukrýt ten bordel.Tak čus bus autobus Zizi

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 28.05.03 17:24

Ahoj holky a miminka,
tak jsem se právě vrátila z procházky s Barunkou a jsem úplně splavená. Fuj tam je ale dusno. A to si představte, že jsem potkala v parku jednu holku s mimi, který bylo přikrytý na několikrát přehnutou larysou! No já nevim, ale muselo mu chudáčkovi bejt děsný vedro. Taky jsem zjistila, že tyhle naše odpolední vycházky na mě asi brzo začnou zanechávat stopy, páč vždycky nějak záhadně skončim v obchodě a dám si zmrzku. No jo, snažila jsem se jezdit jinudy, ale nějak mě to tam děsně táhne :-)
Představte si, že máme od včerejška doma pěkný vejskadlo. Barča už si dokáže trošku „hrát“ sama, čučí na plyšáky a když k tomu hraje kolotoč, nebo jí chrastíme chrastítkama, tak mává všema údama, mrská se a vejská radostí. Směje se u toho a špulí pusinku a dělá krásný očička, no prostě paráda. Taky se mi zdá, jako by se snažila do těch hraček bouchat ručičkama, ale to je spíš náhoda, než záměr. Ale vypadá to hezky a už se těším, až to začne dělat opravdu.
Eržiko, Barborku jsem dávala spát na bok hezky ke stěně postýlky, ale začala se překulovat na bříško, tak už jí pokládám na záda, stejně má vždycky hlavičku do strany, vzádu má šíšu, takže i kdyby blinkala (a že to máme vyzkoušený :-), tak se neudusí. Na bříško jí dávám jen když je vzhůru a nebo když usíná na mém bříšku, ale jinak spát jí tak zatím nechci dávat, v chytrých knížkách straší se syndromem náhl. úmr. novor. (brrrr, ani se mi to nechce psát celé), že prý na bříšku se to stává častěji. S váhou jsem v pohodě, přibrala jsem celkem 13 kg, z porodnice přišla o 10 kg lehčí, další kilo jsem ztratila do týdne a teď už jsem kilo pod svou váhou před těhotenstvím. A to si klidně jim (i když většinou v poklusu) a zmrzlinkuju, ale už se nestíhám přežírat, jako dřív. Navíc mi ta moje současná strava už začíná lízt krkem, takže ono zas není čemu se divit.
To noční kojící dostaveníčko je dobrej nápad, akorát že já jsem většinou ráda, že Barča brzy usne (moc se s ní v noci „nekamarádim“, aby se nerozdováděla) a okamžitě padnu do postele taky. Jo, ale vypozorovala jsem určitý režim. Naposledy krmím tak kolem 23 hod., pak jdeme spát i my někdy kolem půlnoci a Barča už pár dní vstává kolem 5-6 hod. ráno. No a pak ještě spíme tak do 10 hod. Celkem mi to tak vyhovuje, protože my s mužíčkem jsme noční ptáci a ráno radši vyspáváme, takže zatím na tom nic měnit nebudu - no ona by se Barča stejně asi nenechala :-)))) A ještě k tomu kojení, u nás je to jak kdy, přes den pije Bára většinou jen z jednoho prsu tak po hodině a půl po dvou a po těch delších nočních spaních si vysosne klidně z obou prsou. Takže jí to podle toho taky trvá různě dlouho, někdy je to 5 minut a jindy klidně půlhodina, protože si u toho trošku podřimuje a odpočívá a funí. To je taky věc, když jí to prso chci vzít, že už spí, tak se probudí a zase jako že pije dál. Asi tak 5× si cucne a zas omdlí, takže někdy je to boj jí dát spát.
Jinak Verunka je o 8 dní mladší, než naše Bára, to je teda taky ještě Beránek nebo už Býček?
No jo, tak já si jdu udělat to svoje bezkofeinový kafčo a snad si stihnu aspoň přečíst noviny, než se háďátko probere. Teda stává se mi, že jsem úplně mimo obraz, nevím, co se děje ve světě, jak furt lítám jen kolem mimi. Tak se jdu dovzdělat, aby mi něco zá:,–(ního neuniklo.
Papa
Mishicka + Bára (dnes 7.t.)

 
Anonymní  28.05.03 19:44

Ahojte maminky a mimískové,

ještě, že tady jste!! Já už začínám propadat 6nedělí krizi-Matýsek téměř nespinká a dost času pláče jak když ho natahuju na skřipec, nemluvě o tom, že jsem jak indiánská babka:-)

Holky, prosím vás, napište mi, že se to zlepší, že si i náš Máťa najde rytmus a nechá mě v noci alespoň 3 hodinky spát. Teď naspím max. 40 min. až hodinu za celou noc!

Musím uznat, že moje hormony řádí o sto šest:-)) Já jinak nijak hysterická jsem v tomto týdnu již 2× propadla hysterii a panice a zuřivě se vybrečela:-) Manžel koukal, jako když jsem spadla z višně-prý co se děje? Nejlepší na tom bylo, že jsem nebyla schopná ani odpovědět..protože jsem sama nevěděla, co se dělo:-) No, předpokládám, že to patří do 6nedělí a že se s tím za 3 týdny moje tělo vyrovná.

Cítily jste se podobně? Nebo jsem rozhozená jenom já?! Kámošky mi říkají, že jsem ještě dost v pohodě..jenže já se cítím jak přejetá kombajnem..

Já utíkám kojit, to je alespoň pohodička-Matýsek slastně pije a hlavně je spokojenej a nepláče.

Určitě napište, ať se poučím:-)

Lucka a Matýsek 4. týden

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 29.05.03 12:34

Ahoj Lucko,
BUDE, BUDE, BUDE to lepší!!!!! Vydrž!!!!! Barborce je už 7. týdnů a takovouhle krizi, co popisuješ, jsme měly taky. Ani to tak nebude Tvoje šestinedělí, jako Matýskův růstový spurtík. Prostě je zrychlenej a tak se chudáček ani nemůže uspinkat. Musíš to jen vydržet, i kdybys nebyla šestinedělka, tak by takovýhle režim s Tebou stejně zacloumal. Nejlepší je večer, když je doma taťka přehodit nošení a zabavování mrňouska na chvíli taky na něj a zavři se třeba do koupelny, dej si sprchu, nebo se jdi na chvíli projít, prostě cokoli, co Tě na chvilku od Toho ječícího uzlíčku odpoutá. Stejně na něj budeš myslet, to je jasný, ale s vyřvanou dírou do hlavy mu stejně nepomůžeš. Tak se snaž relaxovat, u nás to přešlo během týdne, ne že by hned začala nějaká zázračná pravidelnost, ale už Barča tak neblbla. Teď bych řekla, že se to zlepšuje každým dnem, až nás přejdou prdíky, bude to úplně v pohodě. Jo a když to na Tebe přijde, tak se klidně a pořádně vybreč, uleví se Ti. Od své tety, která má teď 6-ti měsíční holčičku vím, že jakýs takýs rytmus si udělaly až tak kolem 3 měsíce a to určitě všechny vydržíme. Tak já jdu hojdat toho našeho uřvánka, zase honí prdíky ze spaní, tak na ní rychle vlítnu cvičit nožičkama - to zabírá.
Papa
Mishicka + Bára (7.t.)

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 29.05.03 18:13

Ahoj Lucko,
Johanka byla do čtyř měsíců zlatíčkovitá, nebýt občasného zakňourání kvůli prďánkům, tak jsme vůbec nevěděli, jaký má krásně chraplavý bas. A já byla spokojená, pracující přes noc, tudíž nevyspinkaná maminka. Před nedávnem jí začali lézt zuby, trochu později, ale o to bolestivěji, takže to tvoje šestinedělí jsem si prožila jako devítiměsíčí. Hysterie a deprese vzniká hlavně z bezmoci, kdy držíš uřvané miminko a nejde utišit, hormony to můžou jenom trošku podpořit. Stačí kapička starosti navíc a už to jede.
Nedostatek spánku a neustálý hluk jsou přece jedny z nejúčinějších vězeňských mučících metod směřujících k rozložení osobnosti trestance. :-)))) Ale svoboda (ticho a jen sladké úsměvy) je už na dohled.
Nazdar spolutrestanče
Romana (+Johanka 10m)

 
Anonymní  29.05.03 18:23

Ahojky Mishicko,
moc moc děkuju za útěchu!!! Dneska jsem mu koupila obyčejný dudlík-kvalitní totiž odmítal a snažím se mu ho vnutit, alespoň na chvilku. Vydržel zatím pouze 7 min.-ale aspoň to!:-) Dneska to je mnohem lepší než včera, docela spinkal, až na ty prdíky-taky cvičíme a masírujeme bříško.

Joo, začíná se mi opruzovat-protože je pořád po..:-), mohla bych přebalovat před i po kojení a pořád dokola. Nicméně doteď měl prdelku v pořádku. Používám Bepanthen, ale zatím nic moc. Je něco lepšího nebo něco, co líp zabírá?

Dám na Tebe, přihasil se táta a já mám chvilku voraz:-) Musím uznat, že od chvíle co přijde domů, tak já ho dostávám jen na kojení až do 24 hod., takže si dost ulevím.

Vlezu do spršky a vylezu nejdřív za půl hoďky zrelaxovaná a vybrečená:-))

Ještě jednou moc děkuju! Měj se s Barborkou krásně a já se zítra zase po šesté přihlásím..nemáme totiž pevný připojení:-(, takže můžu na Net v týdnu až večer, abych nezruinovala rodinný rozpočet:-)

Pááá Lucka a Matýsek

 
Anonymní  29.05.03 18:43

Ahoj Romano,
usmívám se nad Tvým příspěvkem a i když nejsem vůbec zlomyslná, tak v tuto chvíli jsem ráda, že v tom nejsem sama.

Věř mi, že si to dovedu opravdu ale OPRAVDU! představit ve vší kráse. Doufám, že to s Johankou zvládnete!

Já si včera myslela, že si koupím špunty do uší, abych ten řev měla alespoň tlumeně:-) Dneska se ale Matýsek umoudřil-asi když viděl tu nevyspanou příšeru, co se nad ním sklání, tak se lekl a řekl si, že mě musí nechat odpočinout..

Přeju hlavně sílu a sílu..a pevný nervy!

Lucka

 
veraK1
Povídálka 26 příspěvků 29.05.03 19:51

Ahoj holky,

tak jsem včera přelouskala komentáře od Eržiky. To bylo počteníčko. Nejdříve jsem brečela u popisu porodu a potom při smutným pokračování - hlavně, že s dobrým koncem:-))))

Včera jsem chtěla psát o tom, že se Ivance pod krčkem, teda ona žádnej krk nemá, vlastně jen dvě brady, no teda udělal se jí tam takovej červenej pruh, asi od pocení. Moje sestra, zkušená matka, poradila utírat ubrouskama, co jsou na zadeček, a potom zasypat pudrem. Pokud se to nezlepší, tak tam vkládat rozstřiženej kapesník. Naštěstí se to během dne stratilo.

Dneska jsme musely furt přebalovat, sválně jsem to počítala, padlo asi 11 plen. Máma říká, že piju moc mlíko. No je pravda, že jsem včera večer měla mlíko k večeři. Snad se to zítra zlepší, mám strach, aby nebyla malá dehydrovaná, když jsou takový vedra.

Už musim končit, manžílek přišel z fotbálku a bude chtít něco na zub. Ještě že dneska nebyl při koupání, to bylo řevu, Ivanka křičela, jako když jí na nože berou. To tatínek nemá rád, vždycky mi pak říká, že to mám s krmením špatně rozvržený. Ten tomu tak rozumí :-)))))

ahoj

vera a Ivanka 8t

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 30.05.03 10:16

Nazdar maminy!
To je hrozný,když člověk nemá čas na emimino,tak jako před mimískem.Nestíhám to číst a pak honem,honem abych taky mohla něco napsat a samozřejmě zapomenu,kdo co psal a na co jsem chtěla reagovat,tak když to budu mít nějaký zmatený,tak aspoň víte proč.
Některá jste psala o červeným krčku od pocení,my máme taky potničky na pusince i krčku,ale stoprocentně nám na to zabral řepíkový čaj,kterým se to potírá,já to nalývám i do vany,doufám že to pomůže i na ty poruzeniny(teda my už z toho máme spíš rudý boláky,který se prostě ničím ne a ne zahojit.).
Tomášek je zlatej,protože usíná kolem osmé večer a budí se až kolem jedné,tak si docela schrupnu,ale někdy má taky záchvaty histerického pláče a nedá se ničím uklidnit.
Eržika se ptala na kojení,tak já kojím pokaždé jinak,někdy třeba jen pět minut a nemůžu ho za boha vzbudit,tak se bojí,že je to hrozně málo,taky mě babičky pořád nutí mu dávat čaj.Já vím,že plně kojenýmu miminku to stačí,ale jak mám poznat,že má jenom žízeň?Když ho nakojím,tak třeba začne řvát už za půl hodiny a to se mi nechce mu dávat zase ,protože tu někdo psal,že to mlíko nestihne strávit a pak je mu z té druhé várky špatně.

ještě k těm kilům,tak já měla navrch 17kg,z porodnice jsem přijela bez 8kg a doma se mi podařilo shodit jenom 2kg,takže mám ještě 7 navíc apřipadám si jak balon,ale pořád se uklidňuju,že je ještě brzo a že to půjde samo ha ha.
Teď mám pocit,že píšu pořád dokola to samý,no jo ta skleróza.

Tak já končím,zatím se mějte a popusinkujte svoje miminka AHOJ Zizi

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 30.05.03 10:41

Zizi,
jestli nezabírá žádný ze zde doporučovaných krémů - spíše mastí a začínají se tvořit boláky, tak je přičina možná v plenkách - nám například neseděl ten krém, co byl ve vrstvičce Pampersek (Johanka měla celý zadeček zarudlý) a použivaly jsme Fixies - ale taky jsou napouštěný nějakým pleťovým sajrajtíkem.
A přitom vlhké ubrousky (napouštěné pleť. mlékem) nám nejlíp vyhovují Pampers.
Jestli balíš do látkových, tak výměna prášku či aviváže a důsledné žehlení ze všech stran. Pravděpodobně to opruzení Tomikovi ještě něco dráždí, když ani čaj s řepíku. Když je opruzeninka hodně vážná, tak je dobrý taky měsíček (buď mast nebo nálev, ale moc zadeček nerozmačovat) Na dezinfekci zkus šalvěj. Jinak opruzeninky můžou způsobit pěkně nezpůsobně uřvané miminko.
 Romana

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 30.05.03 13:07

Nazdárek holčiny,
tak se mi zas povedlo něco zakřiknout. Jak jsem tu psala, že Barča spí v noci tak dlouho a je to v poho, tak mi dneska ukázala, zač je toho loket. Spinkat šla normálně (sice předtím trochu ječákovala, kdoví proč) před půlnocí, ale jejda v 1,15 byla vzhůru, prokaděná skrz naskrz, kroutila se, jako že prdíky a bříško měla jak bublinu a tvrdý. Tak jsem jí chvíli mořila s cvičením nožiček, ale nezabralo to až jsem teda vytáhla rourku a šoupla jí ji do zadečku. Trošku to zabralo, ale mrskala se furt dál. Pak jsem zjistila, že měla hlad - divný, jedla předtím podle mého dost - tak jsme nakrmily a najednou jsem tady měla usměvavé a zcela probuzené mimi. Tak jsme si do 3 hodin „hrály“, teda musím říct, že se to každým dnem zlepšuje, Barča komunikuje víc a víc. Už se fakt dokáže zabavit na chvíli i sama a já jí tak dala do lehátka a vzala jsem si jí do kuchyně, aby se taťka vyspal. No a ona si čučela na plyšáky, mávala ručičkama a povídala. Bylo to úžasný, jen škoda, že ve 2 ráno :-) Ale nakonec se vzorně uspinkala a probrala mě až v 10,30 h. A zas byla dost v poho a smála se na hračky a vzorně otáčela hlavičku za plyšovým prasátkem (zřejmě oblíbenec pro dnešní den). Teď zas spinká a já se rozhodla, že trošku zkusím zavádět „režim“, abychom tady nestrašily v noci. Takže plán je takový, že jí přes den nenechám spát dýl, jak 2,5 hodiny, kolem 15,30 jdeme na procházku, kolem 19,00 koupání. Pak si nejspíš ještě budeme hrát, ale poslední krmení by se mělo odehrát tak kolem půlnoci, i kdybych jí na něj měla vzbudit. To jsem teda zvědavá, jak nám to půjde, ale včera a předevčírem mi právě spala přes den po čtyřech hodinách a tak se asi má tendenci převrátit a žít v noci. Tak mi držte palce, budu psát průběžně zprávy z bojiště :-) Ale musím ještě jednou říct, že teda je Barča fakt každý den veselejší a dokonce se včera z naprostýho pláče nechala uspat jen tak, že jsem se nad ní naklonila, hladila jí a tiše na ní mluvila. Najednou dala hlavičku na stranu a zavřela očíčka a spala. Lidi to bylo tak úžasný, že na mě zareagovala! Taťka říkal, že tohle teda on neumí, že s ním Barča jen řádí, ale uchlácholit mu jí nejde. No jo, asi máme každý vlohy na něco jiného. Bude to můj malý mazlíček, mazánek, zlatíčko … Stalo se mi to poprvé a byla jsem z toho úplně dojatá. Je to tak fajn, že už tak hezky reaguje na člověka - no aby taky ne, potvůrka, vždyť si mě hezky cvičila a mluvila jsem na ní dost a dost, nosila taky a taky to mlíčko má ode mě, tak ještě aby jí to nedošlo, že si mě musí předbíhat, hihi.
Opruzeninky na prdýlce mizí a po všech možných preparátech se nakonec nejvíc osvědčila ta rybí mastička z lékárny. Jen jsem trochu změnila způsob mazání. V porodnici mi ukázali, že se má máznout jen kolem dirky (prdýlky). Jenže ty pupínky se udělaly tam, kde už mastička nebyla. No tak to teď Báře mažu hezky všude, po celým zadečku a máznu i nahoru na piňduli a hezky nechám vrstvičku. Když jí pak počůranou rozbalím, tak je krémík vstřebaný, ale je hezky mastná, takže ty čůránky prostě ke kůži nemůžou. Zkoušela jsem i pudříky, ale to bylo blbý, vždycky to měla v záhybech a dělalo to žmolky a nic neléčilo. Taky jí nechávám často rozbalenou a sušíme. Potníčky na prsíčkách a krčku už jsou taky lepší. Jednak jsem jí teda přestala navlíkat - asi jsem to přeháněla a ona se párkrát zpotila a pak to po koupání mažu Panthenolem Baby - je to krém s pudrem. Zase nechám vrstvičku a normálně jí na to oblíknu. Ten krémík se vsákne a pudřík hezky vysušuje. Objevil to taťka v lékárně a vypadá to, že to funguje. Ale je to věda, vím, že někomu prostě nefunguje nic. Taky jsem slyšela, že když ty opruzeninky na zadečku nemizí, tak je lepší na čas přejít na hadrový plíny, ale nemám to vyzkoušený.
Vero, my jsme včera taky přebalovaly o stošest a myslím, že to bylo spíš tím teplým počasím. Barča taky sosala průběžně asi měla žížu, tak to ven nějak musí. S tím, jestli piješ moc mlíka bych to nespojovala.
Jo a Zizi s tím krmením třeba za půl hodiny to klidně praktikuj, já jsem se na to ptala v laktační lize a řekli mi, že to smíchání natráveného a nového mlíčka fakt nevadí, protože i my klidně mícháme staré s novým a nevadí nám to. No já na ně docela dost dám a tak fakt Báře strkám prso, kdykoli si řekne. Je to někdy hrozný, hlavně na večer si připadám, že mi k tomu prsu přirostla, ale ona je tak klidnější. Jen někdy, když chce k prsu, že jí bolí bříško (to už rozpoznám), tak nejdřív zkouším přebalování a cvičení nožičkama, aby se vyprdíkovala nebo vykakala a prso jí dám až pak. Ona totiž u něj stejně předtím brečí a vždycky si jen natáhne a pak se mrská a loví pusinkou, ale nepřisaje se. A Zizi neboj, taky mám pocit, že píšu furt to samý dokola a opakuju se. No jo, mozek má teď nějak zavařeno a počasím to nebude, hihi.
Tak pro teď končím, mějte se hezky a bacha na miminka v tomhle horku.
Mishicka + Bára 7.t.

 
Toffifee
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 30.05.03 13:13

Ahoj Eržiko.
Já ještě patřím do deníčku třicátnic (těhulek, co to mají za pár). Často ale nakukuju k vám a vím, že se po tobě holky často sháněly. Taky už jsem si říkala, co asi s tebou je.
Teď tady sedím, právě jsem dočetla tvůj příspěvek a bulím jako želva! Nejdřív jsem bulela kvůli tomu, jak jste rodili a že to Borek stihnul a pak, jaké měla Verunka trápení a že to dobře dopadlo.
Už mám úplně mokrý kapesník :o))
Přeji Vám všem moc a moc štěstíčka, ať jste spokojená rodinka!!!
Toffifee - Zuzka, 38.t

 
Anonymní  30.05.03 18:33

Ahojte holčiny,
tak jsem moc ráda, že jsem si přečetla jak léčit opruzeniny a zahajuju boj!
Doteď byl Máša v poho a přes noc mu prdýlka zrudla jako blázen. Taky používám Pamprsky, tak vyzkouším jiný plínky a rybí mast spojenou s větráním:-)

Taky mám Bepanthen, tak jsem zvědavá, jestli aspoň trochu pomůže!

Je mi ho chudáčka líto, když si vezmu, že bych to měla na zadku já, tak řvu od rána do večera..

Mějte se krásně a hurááá na opruzeniny!

Lucka a Matýsek 4.týden

 
Terka
Kecalka 380 příspěvků 31.05.03 22:37

Ahoj holky,
to jsem rada,ze tento denicek existuje, rada se pripojim. Prisla jsem z porodnice ve stredu, nasi Klarce je dnes prave tyden. Jsem na ni docela sama, rodinu mame v jinem meste a manzel chodi do prace. :-))) Tak jsem rada,ze mam kde cerpat zkusenosti.
Zatim jsou dny a noci s malou pokazde jine, nekdy place, nekdy ne. V porodnici nam toho o kojeni moc nerekli, tak doufam,ze malou neprekrmuji,kdyz ji kojim tak 11 krat za cely den… S prdikama se trapime uz ted, je mi male uplne lito.
Musim koncit, Klarka se hlasi. Prispivat do tohoto denicku je teda casove narocnejsi nez do denicku Kulihraska a Mysacka, kdyz bylo mimco jeste v brisku :-)
Mejte se pekne
Tereza a Klarka 1.t

 
PetraI
Povídálka 15 příspěvků 01.06.03 18:32

Ahoj Terezo,
zdravím tě v našem deníčku. Nejsem moc častá přispěvatelka, ale čtu si tu celkem pravidelně. Mám sedminedělního Honzíka. Myslím, že se časem vaše krmení ustálí na menším počtu. Honzík chce kojit většinou sedmkrát, ale někdy taky desetkrát.
A prdíky? Zkouším trochu hlídat svoji stravu a piju čaj pro kojící matky. Vypadá to, že to pomáhá. Prdíky Honzu moc nerozhází.
Mějte se a ať Ti Klárka pěkně prospívá
 Petra

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 02.06.03 11:13

Ahoj Terko,
vítej zpátky doma. Taky jsem na malou sama, manžel chodí do práce, rodinu mám sice v Praze, ale mamču už nemám a babičky jsou přeci už jen starší dámy, takže k nim spíš jezdíme na návštěvy. Ale uvidíš, že „nejhorší“ jsou ty první týdny, pak se rychle zaběhneš a bude to fajn. S kojením je to tak, že je to u každé jiné, ale jestli Klárka chce pít 11× denně, tak jí tak dávej, to je nejlepší. Krm jí kdykoli si řekne a hlavně v těhle vedrech, může mít žízeň. Prdíky jsou příšerná věc, vím o čem mluvíš, naše Barča si to taky užívá, ale myslím, že už se to zlepšuje. Jen vydržet :-) Stěhuju se do deníčku k Mikisce, tak tam taky občas aspoň nakoukni.
Papa
Mishicka + Bára 7.t.

Vložit nový komentář