mít miminko po interupci

Snažení

Ahoj všechny, rozhodla jsem se k vám přidat, protože mě moc trápí to že se mi zatím nepodařilo otěhotnět. A začínam z toho mít velké obavy ikdyž je to teprve chvíli kdy se snažím. Napíšu vám něco o tom mém strachu, před téměř  3 lety jsem podstoupila interupci, bylo mi tehdy 19 let, a už tehdy jsem miminko moc chtěla a těšila se na něj.

Ale z mého těšení mě do reality přivedlo to, že maminka mého tehdejšího přítele mě poslala ke své známé lékařce, která konstatovala že dítě, tedy plod tehdy v 7-8 týdnu není v pořádku a že interupce je nutná. Moc jsem se bála a veřila že to tak je, ale po samém zakráku jsem se dozvěděla, že plod byl v naprostém pořádku a že jsem zákrok podstoupila zbytečně.Asi už je vám jasné že šlo tehdy o tah přítelovi rodiny , kterým se dítě nehodilo a těmi to lžemi mě dohnaly k potratu, který byl zbytečný.

Uběhly tři roky, snad nejhorší v mém životě, každý den myslím na své dítě, jaké by bylo a bojím se co bude do budoucna. Co když už nikdy dítě mít nebudu moct, a právě tahle myšlenka mě začala teď hodně děsit, jelikož jsem před 2 měsíci vy:,–(ila HA a těhotenství se zatím nedostavilo, a určitě víte jak mi teď je.

Proto bych se chtěla zeptat jestli máte zkušenosti s těhotenstvím po interupci.

Děkuji za odpovědi, protože si už sama nevím rady.
 Iva

Hodnotilo 0 lidí. Score 0.0.
 Váš příspěvek
 
Brum
Závislačka 4270 příspěvků 11.04.07 21:03

Ahoj,
chci ti říct že 2 měsíce je velmi krátká doba aby se zadařilo i když není problém. I doktoři říkají že běžná doba je půl roku. Takže bych to brala v klidu. Já jsem po třech potratech, ale první dvě byly z toho důvodu, že se plod přestal vyvíjet (první 10tt, druhý 6 tt). Třetí jsem podstoupila ve 13tt z důvodu vrozené vývojové vady. Po prvních dvou potratech se mi podařilo znovu otěhotnět. Teď po tom třetím zatím ne, ale je to 4 měsíce od potratu, což je krátká doba. Takže neházej flintu do žita, zatím si myslím že máš čas. I když vím jak je těžké do brát v klidu a nemyslet na to. Tak budu držet pěsti, ať se zadaří.

 
Ivanek
Nováček 4 příspěvky 12.04.07 11:52

Ahoj,
děkuju moc za odpověď, jsem moc ráda že nejsem jediná kdo má takový problém, to co jsi mi napsala mi strašně  pomohlo, aspoň už si nepřipadám tak sama na to. Obdivuji Tě že jsi to třikrát vydržela a že dokážeš jít dál. Opravdu to není lehké a  přeju ti aby se ti brzo podařilo otěhotnět a aby to dobře dopadlo.  

 
Bosorka
Ukecaná baba ;) 1027 příspěvků 12.04.07 12:41

Taky mám miminko po zákroku (nevyvíjející se plod) - byl mi proveden nejdříve tzv. výcuc a protože se to nepovedlo tak i kyretáž. I já měla hrozný strach, protože jsem slýchávala, že ženská po interupci často nemůže mít děti. Tak hlavně klid a zatím to nech na přírodě, je jaro lásky čas.............:-))))))
Bosorka

 
ruza
Ukecaná baba ;) 1999 příspěvků 12.04.07 19:53

Dva mesice je kratka doba… Ja mela taky interupci a po trech letech tehotentsvi bez jedineho problemu, takze hlavne zadny stres. Drzim palce at ti to vyjde :)

 
Kati
Ukecaná baba ;) 2263 příspěvků 13.04.07 10:34

Ahoj Ivi,
strachu se jistě tak lehce nezbavíš, ale věř, že je ještě brzy dělat závěry. Já byla na kyretáži v 8tt - zamlklý potrat. My jsme museli podstupovat IVF, takže ta cesta za mimi byla složitější, ale i tak se nám to podařilo. Téměř za rok po potratu se nám IVF podařilo a čekáme chlapečka.

Držím palce, ať se ti na testu brzy objeví // !!!

Kati 35+6tt

 
Ivanek
Nováček 4 příspěvky 13.04.07 11:00

Ahojky, děkuji moc za odpovědi,  moc bych si // čárky přála vidět. ale věčinou když si člověk něco moc přeje tak to nejde. Asi se budu muset trošku uklidnit a přestat na to myslet. Ale  přemýšlím o tom tři roky a dost mě to děsí.

 
Diblik
Kecalka 468 příspěvků 13.04.07 11:57

Ja k jiz psaly holky, 2.mesice je kratka doby, nam prvni ditko trvalo pul roku, svagrove rok a pul. Urcite rizika po interupci jsou, ale to si rozhodne nepripoustej, bud v klidu, uzivej si lasky a uvidis, ze v tu nejneocekavanejsi chvili budes mit na testu //. Drzime pesti!!!

 
Ivanek
Nováček 4 příspěvky 17.04.07 11:16

Ahojky všem,
tak jsem se rozhodla vám opět napsat protože jsem velice smutná, už už jsem si myslela že jsem těhotná, týdení zpoždění a už jsem měla pocit že mám i všechny příznaky. A ráno jsem vstala a bohužel k mému překvaní jsem zjistila že jsem to opět dostala. Strašně mě potěšili vaše komentáře a měla jsem zas tak trochu naději a teď mám pocit že už žádnou naději snad nemám dokonce se bojím že mi přítel i uteče. Jakto že někdo když jsem otěhotněla poprvé jsem nevěděla ani jak  a teď mám pocit že mi to osud řádně vrací a že nebudu mít miminko ani přítele. Přeju vám všem hezký sluníčkový den a všem snažilkám  // čárky. pa Iva

 
leňule
Kecalka 261 příspěvků 17.04.07 13:07

Ivo nebuď smutná. Neboj // se určitě objeví. Někdy to jen déle trvá. Hlavně to nevzdávej a věř, že se na tebe štěstíčko určitě usměje.
 Lenka

 
Erička  19.11.09 19:32
čekání na potrat

Ahoj všem,
mám podobné trápení. Stojím před rozhodnutím zda jít na přerušení nebo né. Asi nejtěžší rozhodnutí v životě. Váhám, s přítelem nemohu počítat a nemám odvahu sama vychovávat dítě. Nejvíc se samozřejmě bojít následných komplikací a neplodnosti. Jsem třicítka a léta utíkají. Asi by mi pomohly pozitní konce tzn. úspěšné těhotenství po potratu.
Díky za info…

 
Anonymní  25.11.09 15:29

Ahoj Eričko, radši anonymně, čte to tady leckdo a nerada bych, aby o mém trápení každý věděl, nerada o tom mluvím, ale když to může pomoct…
Podstoupila jsem interrupci ve 30 letech, dítě jsem tehdy ještě žádné neměla, plod se nevyvíjel dobře a já na to byla sama, bála jsem se, že bych to nezvládla. Půl roku poté jsem potkala svého současného partnera a za další dva měsíce jsem byla těhotná, teď máme úžasné devítiměsíční sluníčko.
Tak tady máš jeden pozitivní konec :).

 
Paluyael
Nováček 3 příspěvky 27.11.09 00:11
potrat

Ahoj Eričko,

mám šestiletého krásného klučinu, kterého jsem měla ve dvaceti a jsem moc šťastná, že ač jsem tenkrát měla jiné plány, tak jsem si broučka nechala. Jsme s jeho tatínkem spolu, ale letos na jaře jsme měli velikou krizi, teda tu už předtím, a na jaře to vyvrcholilo tím, že jsem od něj na nějakou dobu odešla. V té době jsem měla „přítele“, který mě přivedl do jiného stavu. Miminko ale nechtěl, a já tím, že jsme stále k sobě s manželem nějakým způsobem tíhli, i kvůli synovi, a věděla jsem, že s cizím děckem by mě zpátky nepřijal, a udělala bych guláš v životě mého syna a druhé děťátko by nemělo tátu, šla jsem na potrat. Bylo to pro všechny správné rozhodnutí, ale… Ale rozhodnutí mozkem. Srdíčko to tak nechtělo a doteď mě bolí, když si na to vzpomenu. Je to půl roku, ale myslím na to každý den. Toto není rada, zda si miminko nechat či ne..... To je jen na tobě, ty sama víš nejlíp jak a co… Je to takové „konstatování“ Jsme zase s manželem spolu, musím zaťukat, že šťastně, můj milovaný syn je šťastný, že jsme zase rodina. Ale přesto mi něco chybí, čím víc se blíží leden (to by byl termín porodu), tím víc je mi úzko. Jsem zdravotně v pořádku, když budeme s mužem chtít, tak můžu mít mimčo hned, ale TO jedno moje mi prostě chybí, a vždycky chybět už bude… Promysli to moc, a nenech si do toho nikým mluvit. Protože miminko je štěstí v jakékoliv situaci, a kdybych já mohla vrátit čas, asi bych se rozhodla jinak… Různé životní situace mají spoustu řešení, je třeba je jen řádně promyslet, a vyzkoušet, a stále zkoušet, než se najde řešení optimální… Ale to miminko, co teď nosíš v tobě ti už pak nikdo nevrátí. A kousek tebe ti bude prostě chybět. Já to tak tedy mám.
Měj se moc krásně Eričko, a přeji Ti, ať už se rozhodneš jakkoliv, ať se rozhodneš co nejlíp, a ať jsi moc šťastná.
Pavlína

 
Starlet  15.09.10 09:41

Ahoj všem, chtěla bych také přidat životní zkušenost. Po čtyř měsíční známosti s přítelem, jsem otěhotněla. Pro mne obrovský zázrák. S Ex manželem mám dvě děti. Syna, který vyšel až po 15ti měsících, měla jsem rizikové těhotenství, ale narodil se na den. Pak holčičku, která přišla po 7 měsících pokusů a tu jsem přenášela dva týdny. Přítel těhotenství nepřijal, pro mne těžká situace, rozvedená, dvě děti, třetí bych asi sama vychovávat nezvládla a tak jsem šla na interupci. Byl to nejhorší den v mém životě. Tolik bolesti na dušičce jsem snad nezažila!!! Byla jsem jediná z pěti pacientek, které byly na zákrok objednané, o to více mě to tížilo, že jsem nenašla v sobě více síly a miminko si nenechala. Po poropuštění domů, mi byli sděleny možné rizika, ale věřit jsem nepřestala. S přítelem jsem stále a opět jsem těhotná. Po třech měsících po interupci. Pro mne opět dar, pro něj konec šťastného života. Mám v sobě ale tolik síly, že si miminko nechám a vím, že ho dokážu obstarat i sama. Vždyť má právo na život stejně tak jako jsme ho měli my a jsme tady.

 
Ajin
Nováček 1 příspěvek 09.11.10 22:25
Dekuju

Dekuju moc a sem rada ze tato stranka existuje,jsem take po interupci a hodne lidi me strasilo ze nebudu moc mit deti moc jste me uklidnily konecnebudu po nocich v klidu spat.
Dekuju Moc

 
Terelela  09.04.11 14:41
Ničeho se neboj

Ahoj, vůbec se neboj. Co se ti stalo, ta odporná intrika, to je opravdu špatná zkušenost a obdivuju tě, jak jsi statečná. Ale neboj se, dneska je postup při interupcích tak promakaná, že riziko, že bys neotěhotněla, je tak nízké, téměř mizivé, že ani nestojí za řeč. Pokud zákrok u tebe proběhl v pořádku. Neboj se. A 2 měsíce? To je moc brzo. Nejdřív je takový „dojezd“ po antikoncepci. Já třeba otěhotněla až po roce po vysazení HA. Doktorka mě upozornila, že to může trvat 3 měsíce až rok a půl. Jen ve vyjímečných případech otěhotní žena dřív, pak to někdy doktoři dokonce nedoporučují ponechat.

 
NICOLÁSEK
Nováček 1 příspěvek 12.06.12 09:40
JE MOŽNÉ TĚHOTENSTVÍ?

AHOJ,JSEM 2.MĚSÍCE PO MINIINTERUPCI,CHTĚ­LA JSEM SE ZEPTAT JESTLI JE I PO TAKOVÉ DOBĚ NORMÁLNÍ VÝTOK S BRADAVEK A BOLEST V PODBŘIŠKU?mEN­STRUACI JSEM MĚLA ASI PŘED TÝDNEM,ALE BOJIM SE,ŽE BY TO MOHL BÝT PŘÍZNAK TĚHOTENSTVÍ.mÁTE NĚKDO TAKOVOU ZKUŠENOST?mÁM DOMA UŽ DVĚ DĚTI A TŘETÍ UŽ BYCH SI NEMOHLA DOVOLIT,PORADTE PROSIM,JESTLI JE TOTO PO ZÁKROKU NORMÁLNÍ,PŘEDEM DĚKUJI :P

 
_Kaczenkaa_
Závislačka 2758 příspěvků 12.06.12 12:37

Ahoj, podle mě se nemáš čeho bát, já osobně byla na jedné miniinterupci v r.2010, po tomto zákroku jsem měla komplikace a skončila v nemocnici na práškách, když mě propouštěli z nemocnice, primář (který v té nemocnici nemá podle mě co dělat, asi jako 90%tamních "odborníků) mi tehdy řekl, abych nepočítala s tím, že ještě někdy budu moct mít děti a jsem v 8tt… :) Takže opravdu nevěš hlavu… :hug: :hug:

 
Mauti333  20.07.12 00:38
miniinterupce

Ahoj, byla jsem na miniinterupci když mi bylo 16. Chtěla bych se zeptat na kolik procent je možne že mohu ještě otehotnět??

Vložit nový komentář