Moje druhá těžká životní zkušenost

xxMakyxx  Vydáno: 29.08.14

Po smrti mé maminky jsem byla soudem přidělena do péče babičky z máminy strany. Ovšem ne každá babička je tou babičkou, jak je známe z pohádek.

Poté, co maminka odešla a já se sestrou jsme jakožto nezletilé zůstaly samy, byla jsem já přidělená do péče k babičce a moje sestra ke svému otci (můj to je nevlastní). První měsíce byly těžké, dokončovala jsem třetí ročník na střední a pak mě čekala maturita.

Babička je bohužel letitá alkoholička, která se netají tím, že ráda pije víno - téměř denně. V té době by se dalo říct, že žila společně se svým o 10 let mladším přítelem. I když měl svou rodinu, ženu a dospělé dítě. Babička byla jeho milenkou, přítelkyní téměř deset let. Možná více. On také nebyl žádný svatoušek. Alkohol měl také rád a po pár skleničkách uměl být velmi agresivní. Kvůli němu jsme s ex přítelem a babičkou lítali po soudech.

Měli jsme barák. Ten měl horní a dolní byt. Vchody byly oddělené. Tím, že se táta odstěhoval se sestrou do Prahy a maminka nebyla, měla jsem horní patro pro sebe. Babička se svým „přítelem“ žila v dolním patře. I přes oddělené domácnosti bylo soužití s nimi velmi těžké. Babička se od smrti mamky utápěla v alkoholu více než kdy předtím a po svém boku měla vždy svého „přítele“, který jí s alkoholem rád pomáhal.

Studentský život po boku alkoholiků

Byly noci, které jsem probděla. Babička, nepracující, a její přítel, jakbysmet, rádi ponocovali až do brzkých ranních hodin. Noční hádky v alkoholovém opojení byly na denním pořádku a vzhledem ke špatnému odhlučnění baráku bylo vše dost slyšet. Nedej bože, když docházelo i k nějakému tomu fyzickému násilí. Vstávání do školy tak bylo o to více nepříjemné. Když jsem musela být svědkem nočních tahanic.

V podobném duchu probíhal další rok, ve kterém jsem úspěšně odmaturovala.

Babička chtěla, abych šla na vysokou. To jediné, za co jí dnes mohu poděkovat, je to, že mě dokopala tam jít. Na státní jsem se bohužel nedostala. Uteklo mi to o pár bodů. Druhého kola jsem se bála, bylo až v září a kdyby to nevyšlo, neměla bych možnost se přihlásit na jinou školu. Šla jsem na soukromou. Tu mi babička samozřejmě platila. Stát nám posílal celkem slušné příspěvky po mámině smrti, a tak se škola platila za tyto peníze.

Život po boku babičky další tři roky byla jedna velká tragédie. Stávala se z ní alkoholová mašina. Její myšlenkové operace už jsem nestačila pobírat, její názory a pohled na svět byly nepopsatelně mimo lidské chápání.

V té době jsem již měla 2 roky přítele. Babička ho měla ráda, ale jen jak se jí to hodilo. Když se hodně napila, tak mi chodila vykládat, jak mě má stejně jen do postele, ale že to nevadí, že je to hodný kluk. Přesněji to říkala takto: „Stejně Tě sem chodí jen šukat, má to pohodlné, když tam máš byt sama pro sebe. Kdo to v Tvém věku má. Ale jinak je to hodný kluk, to jooo“. Uráželo mě to.

Příliš alkoholu zkresluje úsudky

Když se napila jó hodně, začala vytahovat mámu „Božee, mě umřela dcera, moje dcera, má holčička!“ - hysterický pláč, za který jsem měla sto chutí jí dát facku. Půl roku před smrtí maminky jí nijak nepomohla. Do poslední chvíle jí ani nevěřila, že je nemocná. Prý si to vymýšlela proto, aby byla zajímavá ve vesnici. Do nemocnice za ní přišla jednou a s ironickým výrazem se ptala doktorky „To je to s ní tak vážný, jo?“

Když se maminka dozvěděla, že je nemocná, odstěhovaly jsme se k máminčině kamarádce. Především proto, že žít s babičkou v jednom baráku byl psychický teror a maminka nás děti nechtěla v takovém prostředí nechávat. A to babička nemohla unést. Vyhrožovala jí sociálkou a poslední týdny před její smrtí jí posílala takové výhružné a zlé smsky, že to bych já od své rodiny nikdy nečekala. Proto mě dokázalo naštvat, když měla tu drzost o ní vůbec mluvit!

Tahanice po soudech a k ničemu

Babičky přítel byl, jak jsem psala na začátku, velmi agresivní po pár sklenkách. A tak se spoustu nocí neobešlo bez policie, která musela zasáhnout. Už jsme byli známá firma. Problém byl, že babička obvinění ve finále vždy stáhla a to lítání všude kolem bylo zcela zbytečné.

Pak byla schopná říct, že jí ale v životě hodněkrát pomohl a že už to určitě nikdy neudělá. Po několika jeho výstupech jsem nemohla spát. Problémy se spánkem se stupňovaly. Bála jsem se každou noc. Vždy, když se setmělo. Byla jsem kolikrát vzhůru celou noc. Strach to byl nepopsatelný a babička na to reagovala se slovy „Nebuď hysterická, jako byla Tvá matka, nepřeháněj to zas.“

5 let psychického nátlaku

Je to 5 let, co jsem žila ve světě člověka, který měl pocit, že celý život všem jen pomáhá. Možná ano, ale za jakou cenu? Za cenu psychického vysávání všech okolo. V tomto roce jsem úspěšně odpromovala. Mám doma diplom s titulem Bc. Není to žádná sláva, ale pro mě to znamená hrozně moc. Domácí podmínky pro studium nebyly nejideálnější. Mnoho nocí jsem se klepala hrůzou, že přijde její přítel opět vymlátit dveře. Zdály se mi sny, že nemám kam utéct a jsem lapena do pasti. Kradla jsem babičce prášky na spaní, abych se mohla vyspat a nemusela žít ve strachu. Smutné na tom všem je, že ona má pocit, že vše udělala správně. A že by to tak udělal v životě každý.

Mého přítele nemá ráda. Prý mě má jen pro majetek (asi má na mysli ten zadlužený barák hypotékou, který není můj, ale její). A prý je to feťák a alkoholik. Kde to vzala? Netuším. Pravda to není. Ale podle sebe, soudím Tebe. Sama je závislá na alkoholu a práškách, díky kterým přežívá.

Dnes

Dnes žiji se svým přítelem v novém bytě a čekáme spolu na příchod miminka. Je to asi měsíc, co jsem se odstěhovala. Lépe řečeno, co mě přítel popadl kolem pasu a odvedl mě pryč. I když to není pohádka a moje babička není pohádková postava, jsem teď ve svém království se svým princem. A i když nežijeme ideálním životem, žijeme si svoje životy - podle sebe a podle svých představ.

Kontakt s ní nevyhledávám, ani o něj nestojím. Život s ní byl pro mě hrozně vyčerpávající. Teď nabírám síly, které potřebuji pro toho mimíska, co bude za několik měsíců s námi. A s miminkem pak začnu od nuly, znova - tu rodinu, kterou jsem za posledních 5 let neměla.

Omlouvám se, zda je deníček chaotický. Ono popsat 5 let života tak, abych vás nevyčerpala, je hrozně těžké. Spousty věcí jsem ani napsat nemohla, protože to bych musela napsat knížku - třeba ji jednou napíši a budu si tak připomínat období, které mě vysálo, ale hodně věcem naučilo.

Děkuji, pokud jste dočetli dokonce.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Uživatel je onlinekaja00
Extra třída :D 10288 příspěvků 29.08.14 07:15
:hug: :hug: :hug:
 
januse1
Zasloužilá kecalka 527 příspěvků 29.08.14 07:48

Přeji ti hezký život, ať ti miminko dělá jen a jen radost :)

 
miisenka
Extra třída :D 14313 příspěvků 29.08.14 07:58
:hug:
 
zuzipol
Povídálka 30 příspěvků 29.08.14 09:46

Přeji teď už jen spokojený a klidný žívot. Jde vidět že jsi silná osobnost :hug:

 
svycarka
Kelišová 6323 příspěvků 29.08.14 09:53

Hlavneze ted jsi zu stastna :kytka: tes se na prichod miminka a babicce to vsechno odpust- velmi se ti ulevi. Preji ti nadale fungujici pohadku s princem :kytka:

 
Dainvyk
Zasloužilá kecalka 879 příspěvků 17 inzerátů 29.08.14 10:04

Čekala jsem na pokračování, a musím říct, že opravdu nic lehkého v tom životě, ale teď už bude dobře! :hug: miminko vás bude dělat šťastnými!! :kytka:…já zase své prarodiče ze strany matky neznala, stejně jako ji(matku)..neznali se ke mně jen k nevlastním sourozencům, a „babičku“ jsem poprvé viděla minulý rok na parté, z druhé strany mě také nechtěli, ale pak se to nějak uklidnilo, hlavně po dědové smrti-ten byl alkoholik a upil se…také mám skvělého přítele a budeme se pokoušet o miminko…jinak každopádně přeji už jen tu radost a žádné starosti :kytka: :kytka:

 
TerezkaW
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 29.08.14 10:31

Myslím si, že díky svým prožitým zkušenostem budeš vynikající máma :hug:

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 29.08.14 10:36

Překvapuje mě jak, v dnešní, nebo nedaleké době lidé žijí. Nedovedu si to vůbec představit. Někdy se tady diskutuje o facce, kterou si dotyčná vyčítá a diskuse pod názvem "jsem správná matka? " mě i vytáčí. Tady je vidět, že i člověk, který nemá jako předlohu správné rodiče a láskyplné příbuzné, vyroste v dobrého člověka, vystuduje. Přeji ti, aby ty jsi už byla ten správný rodič pro své miminko a dobrá manželka pro svého přítele. Hodně štěstí!!!

 
merde  29.08.14 14:47

Dam ti dobrou radu a to : Odpust babicce
a udelej to hlavne kvuli sobe a svemu psychickemu zdravi. A tim nemyslim, ze s ni mas vyhledavat kontakt, jenom ji odpust a ohromne se ti ulevi.
Nesud ji, nevis jake mela ona sama detstvi atd. Navic alkohol je proste droga a postupne zcela meni mozek. Na druhou stranu, udelala vse, proto, aby jsi mela vysokou skolu, to by taky na jejim miste kazdy neudelal platit soukromou. Tezko soudit, zda to bylo uprimne a nebo mela vycitky svedomi kvuli tve mamince, ale ver, ze spousta lidi mela podobne detstvi jako ty a treba si diky tomu tu vysokou ani neudelali. Takze ji proste odpust a bud stastna se svoji rodinkou. Gratuluji k tehotenstvi :kytka:

 
Betty3
Povídálka 32 příspěvků 29.08.14 15:11

:kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :hug: myslím že nový začatek je nejlepší cesta :palec:

 
Třesulka
Stálice 58 příspěvků 29.08.14 16:42

Jsi moc silná ženská klobouk dolů, že jsi vystudovala.
Vím tak trochu o čem mluvím, moje matka pila od mých jedenácti let tím pádem mi padla na krk starost o mou čtyřletou sestru, prošly jsme si s ní taky ošklivým obdobím, vysvobodila mě až moje plnoletost. Proč to píšu jen sem chtěla aby jsi věděla, že vím jaké to je a že jsem s tebou soucítila při čtení deníčku. Jo a jsem ráda, že jsem se aspoň vyučila.
Přeji aby Vše okolo miminka proběhlo v pořádku a ty a Tvoje rodina byli štastní. :mavam:

 
hatatýtla
Povídálka 22 příspěvků 29.08.14 16:48

Blahopřeju k Bc, a je mi líto Tvé ztráty. Ale pamatuj, když jsi tohle zvládla, jsi silná a svoje místo si vždy najdeš, ty budeš vítěz.

 
verulicek  29.08.14 17:31

Dost dobře nechápu, proč jsi musela žít zrovna s babičkou, o které jste už předem věděli, jaká je (viz. Především proto, že žít s babičkou v jednom baráku byl psychický teror a maminka nás děti nechtěla v takovém prostředí nechávat.) Navíc píšeš, že maminka byla nemocná - byla si tedy asi vědoma, že je to vážné..nikdy jste se nebavili o tom, kam byste se sestrou šly? To už nebyla jiná možnost? (teta, strýc, ten nevlastní táta) :nevim: měla jsi přeci dost let na to, aby sis mohla vybrat a nenechat si přikazovat soudem, kdo bude opatrovníkem. nebo se pletu? 8o

 
lucciem
Zasloužilá kecalka 960 příspěvků 18 inzerátů 29.08.14 17:48

Taky jsem zažila něco podobného, u svých rodičů, ze strany otce, utíkala jsem k sousedům, když byla mamka na odpolední, volala nonstop policii, byli jsme na pohotovosti, když na mě vztáhl ruku… a mamka ho pořád omlouvala, že když nepije, tak je hodný… ale KDY nepije!…asi po dvou letech jsem se odstěhovala ke starší sestře, až když jsem u ní bydlela půl roku, tak mamka pochopila, že to myslím vážně a není to jen pubertální výkyv nálady a odstěhovala se od něj… dnes jsou rozvedení, nestýkáme se s ním (pouze starší bratr, sestra měla jednou slabou chvilku a chtěla ho z toho dostat, bydlel u ní, k psychiatrovi ho vozila, ale stejně to byla ztráta času)… a ani neví, že bude podruhé dědečkem… když mi asi 3 měsíce zpátky volal (spletl si číslo), řekla jsem mu, že nemluví s Lídou, ale s Luckou, tak se ptal, s jakou, že žádnou nezná… až když jsem řekla s dcerou, tak si vzpomněl… takovému člověku nikdy neodpustím! co dokáže vztáhnout ruku na ženskou, na dítě, vyhrožovat, sprostě nadávat, takový člověk si to prostě nezaslouží…
takže vím, jaká to pro tebe musela být úleva odstěhovat se z toho domu a navíc už s miminkem v bříšku, teď už bude jenom líp :hug:

 
xxMakyxx
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 29.08.14 18:16

@verulicek my nikoho jiného blízlého, kdo by se nás ujal, neměli. A strejda, který nám zbyl nás do péče nechtěl a já byla nezletilá. Neměla jsem možnost ke komu jít.

Jinak všem moc děkuji za povzbuzující reakce a slova utěchy. Moc si toho vážím, i toho, že se se mnou dělíte o Vaše příběhy. Vím, že nejsem jediná na světě, kdo si prochází něčím složitým - spíš procházel (sna mohu hovořit o minulém čase) :hug: :kytka:

 
Jitka79
Závislačka 3202 příspěvků 29.08.14 20:36

@xxMakyxx prožila jsi opravdu hodně :-O
Držím pěsti, ať už tě čekají jen ty hezčí věci, co život přináší :srdce:

 
Elenka26
Stálice 60 příspěvků 29.08.14 20:48

Držím pěsti ať už jenom dobře :srdce: a mnoho zdraví pro miminko :*

 
pepef
Zasloužilá kecalka 843 příspěvků 02.09.14 10:45

Přeji ať je vše zlé již za tebou. Jsi silná ženská, že jsi vše toto zvládla a vystudovala Bc. v těchto podmínkách.
Jsem ráda, že máš teď své království s princem a princátkem na cestě na svět, které ti vše ošklivé vynahradí. :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Arvenka
Zasloužilá kecalka 516 příspěvků 06.09.14 08:53

Jsi silná žena. A jako taková věřím, že dokážeš odpustit. A dle toho, co píšeš ve svých deníčcích budeš skvělá máma. :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele